CZ145792A3

CZ145792A3 - Rapamycin derivatives and pharmaceutical compositions in which said derivatives are comprised

Info

Publication number: CZ145792A3
Application number: CS921457A
Authority: CZ
Inventors: Craig Eugene Caufield
Original assignee: American Home Prod
Priority date: 1991-05-20
Filing date: 1992-05-14
Publication date: 1993-01-13
Also published as: HU9201622D0; MX9202285A; CA2068567A1; NO921976D0; ZA923601B; US5118677A; FI922201A0; FI922201A; AU641319B2; KR920021554A; EP0515140A1; SK145792A3; HUT62590A; NZ242778A; NO921976L; JPH05148271A; AU1637892A

Description

Vynález se týká derivátů rapamycinu a farmaceutických prostředků s imunosupresivním, orotizánštlivým, antifungálním a protinádorovým účinkem s obsahem těchto látek.

Dosavadní stav techniky

Rapamycin je makrocyklické trienové antibiotikum produkované Streptomyces hygroscopicus, které má antifungální účinnost, zejména proti Candida albicans, a to jak in vitro, tak in vivo, jak bylo uvedeno v publikacích C. Vezina a další, 3. Antibiot. 23, 721, 1975, S.H. Sengal a další, 3. Antibiot. 23, 727, 1975, H.A.3aker a další, 3. Antibiot. 31, 539, 1973 a US patentové spisy č. 3 929992 a 3 993749.

Samotný rapamycin (US patentový spis č. 4 335 171) nebo v kombinaci s picibanilem (US patentový spis č. 4 40^ 653) má protinádorový účinek.Martel a další, Can. 3. Physiol. Pharmacol. 55, 43,1977 popisují, že rapamycin je účinný na modelu experimenbtální alergické encefalomyelitidy, modelu pro roztroušenou sklerózu, na modelu athritidy, vyvolané při použití pomocného prostředku, rheumatoidní athritidy a účinně inhibuje tvorbu protilátek typu IgE.

Imunosupresivní účinek rapamycinu byl popsán ve FASE3 3, 3411, 1939. Bylo prokázáno, že také cyklosporin A a FK-506, další makrocyklické molfkuly, jsou účinné jako imunosupresi vní látky a je proto možno je použít jako látky pro prevenci odmítnutí transplantátu (FASEB 3, 3411, 1939, FA5E3 3, 5256, 1989 a R.Y. Calne a další, Lancet 1133, 1973.

Mono- a diacylované deriváty rapamycinu (esterifikované v polohách 23 a 43) jsou účinnými antifungálními látkami, jak bylo popsáno v US patentovém spisu č. 4 316 835 a tyto deriváty byly také použity k výrobě ve vodě rozpustných prekursoru rapmycinu podél US patentového spisu č. 4 650 803. V poslední době bylo číslování atomů v molekule rapamycinu pozměněno, takže podle názvosloví Chemical Abstracts by svrchu uvedené esterové skupiny byly uloženy v polohách 31 a 42.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří nové deriváty rapamycinu, kter; je možno vyjádřit obecným vzorcem I

(I) kde

R a R znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo skupinu 0 0 ” 3 ĚL

-C-X-C-NRrc⁴ kde

X znamená skupinu -(CH„) - nebo -Ar-, m ’

4

R a R znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, alkyl o 1 až 12 atomech uhlíku nebo některou ze skupin -(CH_?) -Ar, -(CH„) -NR⁵R⁶ nebo . ς z^7^h £ P

-(CH₂) -M ⁺ R³R^ÍJR^/Y^_,

R⁵ a R^ó znamenají nezávisle atom vodíku, alkyl o 1 až 12 atomech uhlíku nebo skupinu -(CH₂)_n-Ar,

Ar je připadne mono- nebo di-substituovaná skupina, která se volí ze skupin a až g

(g) kde případným substituentem je alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, araikyl o 7 až 10 atomech uhlíku, alkoxyskupina o 1 až 6 atomech uhlíku, kyanoskupina, atom halogenu, nitroskupina, karbalkoxyskupina o 2 až 7 atomech uhlíku nebo perfluoralkyl o 1 až 6 atomech uhlíku ,

R⁷	znamená	alkyl o 1 až 6 atomech	uhlíku,
Y	znamená	atom halogenu, zbytek	sulfátu, fosfátu
	nebo p-	toluensulfonátu,
m	znamená	číslo 1 až 6,
n	znamená	1 až 6 a
P	znamená	1 až 6,
za předpokladu, že R	1 2 a R nejsou současně	atomy vodíku,
jakož i soli	těchto	sloučenin, přijatelné	z farmaceutického

hlediska.

Soli, přijatelné z farmaceutického hlediska je možno tvořit v případě, že Fp nebo R^ znamenají skupinu -(Cr^) -NR^r^ nebo v případě, že Ar znamená pyridiyl nebo chinolyl, popřípadě mono- nebo di-substituovaný. Soli, přijatelná z farmaceutického hlediska jsou odvozeny od organických nebo anorganických kyselin, například od kyseliny octové, mléčné, citrónové, vinné, jantarové, maleinové, malonové, glukonové, chlorovodíkové, bromovodíkové, fosforečné, dusičná, sírové, methansulfonové a podobně.

Z uvedených látek jsou výhodné ty sloučeniny, v nichž X znamená skupinu -(CH_?)-, dále ty látky, v nichž X znamená sku* A* pinu -a fv a R znamenají alkylové zbytky o 1 až 6 atomech uhlíku a ty látky, v nichž X znamená skupinu -(CH_O) -, a 4 m

R znamená atom vodíku a R a Ar znamenají skupinu obecného vzorce -(CH₂)_n-Ar.

Sloučeniny obecného vzorce I, acylované v poloze 42 je možno připravit tak, že se acyluje rapamycin acylačním činidlem typu amidokyseliny obecného vzorce

HO

MR³R⁴ kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam, za přítomnosti vhodného vazného činidla, například příslušně substituovaného karbodiimidu.

Sloučeniny podle vynálezu, acylované v polohách 31 a 42 je možno připravit svrchu uvedeným způsobem při zvýšení hodnot reakčních parametrů, jako jsou čas, teplota a množství acylačního činidla.

Sloučeniny podle vynálezu, acylované v poloze 31 je možno připravit tak, že se rapamycin chrání na alkoholové skupině v poloze 42, například při použití terč.butyldimethylsilylové skupiny za přítomnosti baze, například imidazolu, s následnou acylaci v poloze 31 působením acylačního činidla svrchu uvedeného obecného vzorce. Odstraněním ochranné skupiny se získají sloučeniny, acylované v poloze 31. V případě terč.butyldimethylsilylové ochranné skupiny je možno odstranění provést za mírně kyselých podmínek, například působením směsi vodného roztoku kyseliny octové a tetrahydrofuranu.

Oakmile je uskutečněna acylace v poloze 31 a je odstraněna ochranná skupina v poloze 42, je možno provést acylaci v poloze 42 reakcí s odlišnou amidokyselinou svrchu uvedeného obecného vzorce, takže se získají sloučeniny s odlišnými acylovými skupinami v polohách 31 a 42. Je také možno postupovat tak, že se sloučeniny, acylované v poloze 42, připravené svrchu uvedeným způsobem uvedou do reakce s acylačním činidlem odlišné struktury, přičemž se opět získají sloučeniny s odlišnými acylovými skupinami v polohách 31 a 42.

Acylační činidlo, užité k výrobě sloučenin podle vynálezu je možno připravit z anhydridu, které jsou běžně dostupné postupy, které jsou známé z literatury podle následujícího schématu

Imunosupresivní účinek byl vyhodnocen pomocí standardní zkoušky in vitro, při níž se měří proliferace lymfocytů (LAF) a dvěma standardními farmakologickými testy in vivo. Prvním testem in vivo je test na lymfatickou popliteální uzlinu (PLN), na níž se měří účinek sloučenin podle vynálezu na smíšené lymfocyty, druhou zkouškou in vivo je vyhodnocení doby přežití kožního štěpu.

Metoda LAF na thymocytech při použití komitogenu byla užita in vitro k vyhodnocení imunosupresivního účinku sloučenin podle vynálezu. Postupuje se tak, že se buňky brzlíku normálních myší kmene 3AL8/c pěstují 72 hodin za přítomnosti PHA a IL-1 a v průběhu posledních 6 hodin se uvedou do styku s thymidinem, značeným triciem. Buňky se pěstují bez přítomnosti a za přítomnosti různých koncentrací rapamycinu, cyklosporini, A nebo zkoumané látky podle vynálezu. Pak se buňky odděií a stanoví se jejich radioaktivita. Inhibice proliferace lymfocytů se uvádí v procentech impulsů za minutu ve srovnání s kontrolami bez zkoumané látky. Výsledky jsou vyjádřeny následujícím poměrem:

Ί ³H-kontrolních buněk brzlíku - ³H-buňky brzlíku po působení rapamycinu ³H-kontrolní buňky brzlíku - ³H-buňky brzlíku po působení zkoumané látky

Reakce se vznikem smíšených lymfocytů (MLR) vzniká v případě, že se ve tkáňové kultuře kombinují lymfoidní buňky geneticky odlišných živočichů. Každé z těchto buněk stimulují odlišná buňky k transformaci na blasty, což má za následek zvýšenou syntézu DNA, kterou je možno stanovit kvantitativně včleněním thymidinu, značeného triciem. Vzhledem k tomu, že MLR je funkce poruchy hlavního antigenu histologické kompatibility, je pokus PLN in vivo při použití popliteální lymfatické uzliny blízce příbuzný stavu , při němž hostitel odmítá nebo přijímá cizorodý štěp. Postupuje se tak, že se ozářené slezinné buňky myší 3AL3/c vstřiknou do pravé zadní tlapky myší C3H. Zkoumaná látka se podává denně perorálně ode dne 0 do dne 4. Ve dnech 3 a 4 se podá thymidin, značený triciem intraperitoneálně. Ve dni 5 se odstraní zadní popliteální lymfatické uzliny, homogenizují se a stanoví se radioaktivita. Odpovídající uzliny z levé dolní končetiny jsou použity jako uzliny kontrolní. Vypočítá se potlačení odpovědi, jako kontrolní zvířata se užijí zvířata, jimž není podávána zkoumaná látka. Tato zvířata jsou považována za allogenní kontrolu. Rapamycin v dávce 6 mg/kg perorálně způsobí potlačení na 36 %, cyklosporin A v téže dávce má 43 %. Výsledky se vyjadřují následujícím poměrem:

³H-PLN buňky kontrolních - ³H-PLN-buňky myší C3H po působení myší C3H rapamycinu ³H-LPN-buňky kontrolních - ³H-PLN-buňky myší C3H po působení myší C3H zkoumané látky

Při druhé zkoušce in vivo se stanoví doba přežití r kožního štěpu z myších samců kmene D8A/2, kteráf byl/ transplantovány myším samcům kmene 8AL8/c. Bylo užito upravené metody podle publikace R. E.Sillingham a P. B. Medawar, J. Exp. 3iol. 28:385-402, 1951. Postupuje se tak, že se kožní štěp dárce uloží do kůže zad příjemce a současně se jako kontrola do téže oblasti uloží kožní štěp příjemce. Pak se příjemcům podávají různé koncentrace cyklosporinu A jako kontrolní látky nebo různé koncentrace zkoumané látky intraperitoneálně. Jako kontrola se užijí zvířata bez ošetření. Štěp se denně sleduje a pozoruje se tak dlouho, dokud není vysušen a nevytvoří černavý strup. Tento den se považuje za den odmítnutí štěpu. Doba přežití jako počet dnů + standardní odchylka se srovnává pro kontrolní skupinu a pro skupinu, jíž byla podávána zkoumaná látka.

Výsledky pro některé sloučeniny podle vynálezu jsou pro svrchu uvedené zkoušky shrnuty v následující tabulce 1:

sloučenina	LAF	PLN	kožní štěp
z příkladu	poměr	poměr	dny + SD
1	1,94	0,62	nehodnoceno
2	0,14	nehodnoc	eno nehodnoceno
3	0,19	0,76	7,5+1,6
4	0,91	0,59	9,5+0,8
rapamycin	1,00	1,00	12,0+1,7

Výsledky těchto standardních farmakologických zkoušek prokazují imunosupresivní účinnost in vitro i in vivo pro sloučeniny podle vynálezu. Pozitivní poměr pro testy LAP a PLN prokazuje potlačení proliferace T-buněk. Vzhledem k tomu, že kožní štěpy jsou po transplantaci bez použití imuno9 supresivních látek obvykle odmítnuty v průběhu 6 až 7 dnů, prokazuje prodloužení doby přežití kožních štěpů po padání sloučeniny podle vynálezu jejich použitelnost, jako imunosupresivních látek.

Vzhledem k tomu,že sloučeniny podle vynálezu jsou velmi podobné rapamycinu a mají také podobnou účinnost jako rapamycin, je možno předpokládat, že mají také antifungální a protinádorové vlastnosti.

Vzhledem k výsledkům standardních farmakologických zkoušek je možno tyto látky použít k léčbě odmítnutí transplantátů, například srdce, ledviny, jater, kostní drsně a kožních transplantátů, v případě autoimunologických onemocnění jako jsou lupus, rheumatoidní arthritida, cukrovka, myasthenia gravis, a roztroušená sklerosa a taká v případě zánětlivých onemocnění,, jako jsou lupenka, kožní záněty, exémy, seborrhea, zánětlivá onemocnění močového měchýře a tlustého střeva a uveitis, dále v případě pevných nádorů a houbových infekcí.

Sloučeniny podle vynálezu je možno podávat jako takové nebo spolu s nosičem, přijatelný z farmaceutického hlediska, látky jsou určeny pro podávání savcům, je možno užít pevný nebo kapalný nosič.

Pevný nosič může zahrnovat jednu nebo větší počet látek a může obsahovat také chutová látky, kluzné látky, pomocná rozpouštědla, látky, napomáhající vzniku suspenze, plniva, látky, napomáhající slisování nebo také rozpadu tablet, může také jít o materiál, určený k opouzdření účinné látky.

V případě prášku je nosičem jemně prášková pevná látka, která se mísí s jemně práškovou účinnou složkou. V případě tablet se účinná složka mísí s nosičem, který má žádoucí vlastnosti při lisování, ve vhodném poměru, načež se tableta zpracovává na požadovaný rozměr a tvar. Prášky a tablety s výhodou obsahují až 99 % účinné složky. Vhodným pevným nosičem je například fosforečnan vápenatý, stearan horečnatý, mastek, cukry, laktosa, dextrin, škrob, želatina, celulosa, methylcelulosa, sodná sůl karboxymethylcelulosy, polyvinylpyrrolidon, vosky s nízkou teplotou tání a iontoměničové pryskyřice.

Kapalné nosiče se užívají při přípravě suspenzí, roztoků, emulzí, sirupů, elixírů a prostředků pod tlakem.

*

Účinnou složku je možno rozpustit nebo uvést do suspenze v kapalném nosiči, který je přijatelný z farmaceutického hlediska, jako je voda, organická rozpouštědlo, směs vody a organického rozpouštědla nebo z farmaceutického hlediska přijatelný olej nebo tuk. Kapalný nosič může obsahovat další vhodné farmaceutická přísady, jako jsou pomocná rozpouštědla, emulgátory, pufry, konzervační prostředky, sladidla, chutové látky, látky, napomáhající vzniku suspenze, zahuštovadla, barviva, regulátory viskozity, stabilizátory nebo regulátory osmotickáho tlaku. Vhodným kapalným nosičem pro perorální a parenterální podání je voda, která může obsahovat další přísady, například deriváty celulosy, s výhodou jde o roztok sodné soli karboxymethylcelulosy, dalším vhodným nosičem je alkohol, a to jednosytný alkohol i vícesytné alkoholy, jako glykoly a deriváty těchto alkoholů a také oleje, například frakcionovaný kokosový nebo arašídový olej. Pro parenterální podání může být nosičem také ester, například ethyloleát a isopropylrayristát. Sterilní kapalné nosiče je možno užít pro parenterální podání ve sterilních farmaceutických prostředcích. Kapalným nosičem pro prostředky pod tlakem může být halogenovaný uhlovodík nebo jiný hnací prostředek, přijatelný z farmaceutického hlediska.

Kapalné farmaceutické prostředky ve formě sterilních roztoků nebo suspenzí je možno užít například pro nitrosvalové, intraperitoneální nebo podkožní injekci. Sterilní roztoky je možno podávat také nitrožilně. Sloučeniny je možno podávat zejména perorálně ve formě pevného nebo kapalného farmaceutického prostředku.

Farmaceutický prostředek podle vynálezu má s výhodou tvar lékové formy, například tablety nebo kapsle. V této * lékové formě obsahuje jednotlivá dávka příslušné množství účinné složky. Může jít také o balené prášky, lékovky, ampule, předem naplněné injekční stříkačky nebo polštářky s obsahem kapaliny. Jednotlivou dávku může obsahovat jedna kapsle nebo tableta nebo příslušné množství kapslí nebo tablet. Použitou dávku vždy stanoví ošetřující lékař.

Mimoto je možno sloučeniny podle vynálezu použít ve formě roztoku, krému nebo mazání spolu s nosným prostředím, přijatelným z farmaceutického hlediska v koncentraci 0,1 až 5, s výhodou 2 % hmotnostní účinné látky. Tyto prostředky jsou určeny pro ošetření částí těla k dosažení antifungálního účinku.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Rapamycin 42-ester kyseliny 4-(dimethylamino)-4-oxobutanové

K roztoku 1,00 g, 1,09 mmol rapamycinu ve 20 ml bezvodého dichlormethanu se přidá 316 mg, 2,13 mmol kyseliny M,M-dimethylsukcinamové, 15 mg 4-N,N-dimethylaminopyridinu a pak 476 mg l-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidhydrochloridu. Roztok se míchá přes noc, pak se vlije do IN roztoku kyseliny chlorovodíkové a třikrát se extrahuje ethylacetátem. Organické vrstvy se spojí, promyjí nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší bezvodým síranem sodným, zfiltrují a odpaří ve vakuu, čímž se získá bledě žlutá pěnovitá pevná látka. Odparek se podrobí rychlé chromatografií na sloupci oxidu křemičitého s rozměrem 40 x 150 mm, sloupec se vymývá při použití gradientu 40 až 60 % ethylacetátu vhexanu, čímž se ve výtěžku 10 % získá 105 mg čistého rapamycin-42-esteru kyseliny 4-(dimethylamino)-4-oxobutanové, který se izoluje ve formě monohydrátu.

¹H NMR (COC1₃ 400 MHz): 8 4,31 (s, ÍH, anomerní OH), 4,66 (m, 1H, -CHO₂CCH₂), 4,19 (m, ÍH, 31-CHOH), 3,39 (s, 3H, -0CH₃), 3,33 (s, 3H, -OCHj), 3,14 (s, 3H, -OCHj), 3,03 (s, 3H, -C0NCH₃), 2,95 (s, 311, -COMCHj), 2,67 (m, 4H, -0₂CCH₂CH₂C0NMe₂), 1,75 (s, 3H, CH₃C=C-), 1,65 (s, 3H, CH₃C=C-),

IR (KBr) 3450 (OH), 2940, 2390, 1735 (C = 0)’,1650 (C=0), 1455, 1330, 1295, 1105, 995 cm'¹,

MS (negativní ion FA3) 1040 (M~),

MS (negativní ion FA3) vypočteno 1040,61342, nalezeno 1040,6196.

Analýza pro ^C57^Hgg‘^í2^Q15 vypočteno C 65,74, H 3,52, N 2,69 % nalezeno C 65,31, H 3,73, N 2,42 %.

Z rapamycinu a odpovídajícího amidoesteru je možno při použití způsobu, popsaného v příkladu 1 získat ještě následující sloučeniny podle vynálezu:

rapamycin 42-ester kyseliny 4-//l-(4-chlorfenyl)-methyl/amino/-4-oxobutanové, rapamycin 42-ester kyseliny 5-//3-(2-naftyl)propyl/amino/-5-oxopentanové, rapamycin 42-ester kyseliny 6-(N-methyl-N-hexylamino)-6-oxohexanové, rapamycin 42-ester kyseliny 4-//3-(dimethylamina)propyl/amino/-4-oxobutanové, rapamycin 42-ester kyseliny 5-//4-(oktylamino)butyl/amino/-5-oxopentanové, rapamycin 42-ester kyseliny 4-//2-(3-(-6-hydroxychinolyl))ethyl/amino/-4-oxobutanová, rapamycin 42-ester kyseliny 4-//2-(fenylmethylamino)ethyl/amino/-4-oxobutanové, rapamycin 42-ester kyseliny 5-(N-hexyl-M-decylamino)-5-oxopentanové, rapamycin 42-ester kyseliny 2-(dimethylkarbamyl)benzoové, rapamycin 42-ester kyseliny 2-//3-(diethylamino)propyl/karbamyl/benzoové, rapamycin 42-ester kyseliny 2-/(fenylmethyl)karbamyl/nikotinové, rapamycin 42-ester kyseliny 3-/(f enylm'ethyl)karbamyl/pikolinové.

Příklad 2

Rapamycin-31,42-diester kyseliny 4-oxo-4-//2-(2-pyrldinyl)ethyl/amino/butanové

K roztoku 5,0 g, 50 mmol anhydridů kyseliny jantarové v 50 ml dichlormethanu se přidá 550 mg DMAP a 6,1 g, 50 mmol 2-(2 -aminoethyDpyridinu. Dojde k exothermní reakci, reakční směs se vaří 1 hodinu pod zpětným chladičem a pak se zchladí na teplotu místnosti, při níž se míchá 48 hodin. Pak se reakční směs odpaří ve vakuu, výsledný pevný podíl se rozpustí v pufru o pH 4 a roztok se třikrát extrahuje směsí ethylacetátu a tetrahydrofuranu v poměru 4 : 1 po nasycení vodného roztoku síranem amonným. Organická vrstva se vysuší síranem sodným a odpaří ve vakuu. Odparek se nechá překrystalovat ze směsi ethylacetátu a methanolu, čímž se ve výtěžku 50 % získá 5,5 g kyseliny 4-oxo-4-//2-(2-pyridinyl)ethyl/amino/butanové.

K roztoku 3,3 g, 4,19 mmol rapamycinu ve 125 ml dichlormethanu se při teplotě místnosti přidá 200 mg OMAP, 4,3 g,

20,9 mmol dicyklohexylkarbodiimidu a 4,6 g, 20,7 mmol kyseliny 4-oxo-4-//2-(2-pyridinyl)ethyl/amino/butanová. Reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Pak se reakční směs vlije do vody a dvakrát se extrahuje ethylacetátem. Organické extrakty se spojí, vysuší se síranem sodným a odpaří ve vakuu na pevný odparek. Tento odparek se čistí preparativní vysokotlakou kapalinovou chromatografií při použití sloupce Waters Prep. 5QQ a 5¾ methanolu v ethylacetátu, čímž se ve výtěžku 79 % získá 4,30 g čistého rapamyún-31,42-diesteru kyseliny 4-oxo-4-//2-(2-pyridinyl)ethyl/amino/butanové.

NMR (CDC1₃, 400 MHz): Í3,53 (s, 1H, arem.), 7,67 (m, 1H, arom.), 7,22 (m, 2H, arom.), 6,74 (m, 1H, arom.), 4,63 (m,

1H, CH0₂CCH₂), 4,13 (m, 1H, 31-CHOH), 3,63 (m, 2H, -COHHCHp,

3,36 (s, 3H, -0CH₃), 3,35 (s, 3H, -OCH^), 3,14 (s, 3H, -OCH^), 3,02 (m, 2H, CH₂Pyr), 2,67 (s, 3H, -0₂CCH₂CH₂C3NHR), 1,75 (s, 3H, CH₃C=C), 1,66 (s, 3H, CH₃C=C),

IR (K3r): 3390 (OH), 2930, 2350, 1735 (C=0), 1640 (C=0),

1535, 1455, 1330, 1295, 1100, 995 cm“¹,

MS (neg. FA3) 1321 (M).

Z rapamycinu a příslušného amidoesteru je možno způsobem podle příkladu 2 připravit také následující látky:

rapamycin-31,42-diester kyseliny 4-//l-(4-chlorfenyl)methyl/amino/-4-oxobutanové, rapamycin-31,42-diester kyseliny 6-(N-methy1-N-hexy1amino)-6-oxohexanové, rapamycin-31,42-diester kyseliny 4-//3-(dimethylamino)propyl/amino/-4-oxobutanová, rapamycin-31,42-diester kyseliny amino/-5-oxopentanové, rapamycin-31,42-diester kyseliny ethyl/amino/-4-oxobutanové, rapamycin-31,42-diester kyseliny ethyl/amino/-4-oxobutanové, rapamycin-31,42-diester kyseliny amino/-4-oxobutanová, rapamycin-31,42-diester kyseliny -5-oxopentanové, rapamycin-31,42-diester kyseliny benzoové a rapamycin-31,42-diester kyseliny propyl/karbamyl/benzoové.

5-//4-(oktylamino)butyl/4-//2-(3-(6-hydroxychinolyl))4-//2-(fenylmetnylamino)4- //-2-(2-indolyl)ethyl/5- (N-hexyl-N-decylamino)2-(dimethylkarbamyl)2-//3-(diethylamino)Příklad 3

Dihydrochlorid rapamycin-31,42-diesteru kyseliny 4-oxo-4//2-(2-pyridinyl)ethy1/amino/butánové

K roztoku 500 mg, 378 mikromolu rapamycin-31,42-esteru kyseliny 4-oxo-4-//2-(2-pyridinyl)ethyl/amino/butanové ve 2 ml methanolu se přidá 56 mikrolitrů acetylchloridu. Reakční směs se odpaří ve vakuu, čímž se ve výtěžku 100 % získá 530 mg čistého dihydrochloridu rapamycin-31,42-diesteru kyseliny 4-oxo-4-//2-(2-pyridinyl)ethyl/amino/butanové.

NMR (d^-OMSO, 400 MHz): ΰ 8,53 (s, 1H, arom.), 8,32 (m, 1H, arom.), 7,76 (m, 2H, arom.), 3,06 (m, 1H, arom.), 3,45 (m, 5H,-0CH₃ a -COflHCHp, 3,44 (s, 311, -OCH-j), 3,23 (s, 3H, -0CH₃), 3,07 (ra, 2H, CH₂Pyr), 2,49 (s, 3H, -0₂CCH₂CH₂C0NHR), 1,79 (s, 3H, CH₃C=C), 1,66 (s, 3H, CH₃C=C),

IR (KBr) 3400 (OH), 2920, 2350, 1730 (C=0), 1635 (C=0),

1545, 1440, 1370, 1150, 985 cm'^{1 * * *}.

MS (neg. FA8) pro C-,7 vypočteno 1321,3950, nalezeno 1321,7350.

MS (neg. FA3): 1321 (volná baze, M~), 590, 446 (100), a 297.

Analýza pro ^C73^H]_25^N5°17^C12'^{5 H}2° vypočteno C 56,04, H 6,71, N 4,47 % nalezeno C 55,66, H 6,36, tl 4,29.

Příklad 4

Rapamycin-31,42-diester 2-/2-/(3-karboxy-l-oxopropyl)amino/etnyl/-l-methylpyridiniumjodidu

K roztoku 500 mg, 378 mikromolu rapamycin-31,42-diesteru kyseliny 4-oxo-4-//2-(2-pyridinyl)ethyl/amino/butanové ve 2 ml acetonu se přidá 50 mikrolitrů methyljodidu a reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. 3ylo prokázáno, že reakce není dovršena, bylo přidáno 25 mikrolitrů methyljodidu a směs byla vařena pod zpětným chladičem. Pak byla reakční směs zchlazena na teplotu místnosti a odpařena ve vakuu, čímž bylo ve výtěžku 98 % získáno 580 mg rapamycin-31,42-diesteru 2-/2-/(3-karboxy-l-oxopropyl)amino/ethy1/-1-methylpyridiniumjodidu, který byl izolován jako tetrahydrát.

¹H NMR (COC1₃, 400 ΜΗζ):^9,05 (m, 1H, arom.), 8,40 (m, 1H, arom.), 8,04 (m, 1H, arom.), 7,39 (m, 2H), arom.), 4,53 (s,

3H, NCH₃ ⁺), 3,64 (m, 2H, -CONHCHp, 3,33 (s, 3H, -OCH^),

3,33 (s, 3H, -0CH₃), 3,12 (s, 3H, -OCH^), 3,09 (m, 2H, CH^yr), 2,56 (s, 3H, -0₂CCH₂CH₂C0NHR), 1,82 (s, 3H, CH₃C=C-), 1,64 (s, 3H, CH₃C=C).

IR (KBr): 3410 (OH), 2920, 2340, 1720 (C=0), 1625 (C=0>,

1535, 1430, 1360, 1225, 1100, 935 cm'¹.

MS (neg. FA3): 1605 (M~).

Analýza pro ^C7₅H_logN₅O₁₇I₂.4 H₂0 vypočteno C 53,67, H 6,97, N 4,17 % nalezeno C 53,96, H 6,83, N 3,72 h.

Z příslušně substituovaného esteru rapamycinu a příslušně substituovaného alkylačního činidla je možno způsobem podle * příkladu 4 získat také následující látky:

rapamycin-31,42-diester 3-/(3-karboxy-l-oxopropyl)amino/propyltrimetbylamoniumjodidu, rapamycin_31,42-diester 3-/(3-karboxy-l-oxopropyl)amino/propyltrimethylamoniumsulfátu, rapamycin-31,42-diester 3-/(3-karboxy-l-oxopropyl)amino/propyltrimethylamoniumfosfátu, rapamycin-31,42-diester 3-/(3-karboxy-l-oxopropyl)amino/propyltrimethylamonium-p-toluensulfonátu, rapamycin-31,42-diester 3-/2-/(3-karboxy-l-oxopropyl)amino/ethyl/-l-methylchinoliniumjodidu.

Zastupuje:

/0¾

JUDÉZdeňka ofeZOVA ad v v kalk «

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Deriváty rapamycinu obecného vzorce I λ/31' r'. *?

kde

1 2

R a R znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo skupinu 0 0

3 i

-C-X-C-NRk⁴ kde

X znamená skupinu -(CH„) - nebo -Ar-.

Z m ’

R a R⁴ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, alkyl o 1 až 12 atomech uhlíku nebo některou ze skupin -(CH₂)_n-Ar, -CCH₂)_p-MR⁵R^á nebo -(CH₂)_p-M⁺R⁵R⁶R⁷Y ,

R⁵ a R⁶ znamenají nezávisle atom vodíku, aljýl o 1 až 12 atomech uhlíku nebo skupinu -(CH₂) -Ar,

Ar je případně mono- nebo di-substituovaná skupina, která se volí ze skupin a až g

H

Ca) Cb) (c)

Cd) Ce) (f) nebo

Y kde případným substituentem je alkyl □ 1 až 6 atomech uhlíku, aralkyl o 7 až 10 atomech uhlíku, alkoxyskupina o 1 až 6 atomech uhlíku, kyanoskupina, atom halogenu, nitroskupina, karbalkoxyskupina o 2 až 7 atomech uhlíku nebo peříluoralkyl o 1 až 6 atomech uhlíku,

R? znamená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku,

Y znamená atom halogenu, zbytak sulfátu, fosfátu nebo p-toluensulfonátu, m znamená číslo 1 až 6, n znamená 1 až 6 a p znamená 1 až 6,

1 2 za předpokladu, že R a R nejsou současně atomy vodíku, jakož i soli těchto sloučenin, přijatelné z farmaceutického hlediska.
2. Deriváty rapamycinu podle nároku 1, v nichž X znamená skupinu

2 m
3. Deriváty rapamycinu podle nároku 1, v nichž X znamená skupinu -(Cl·^)^- ^{3 a} znamenají alkylové zbytky o 1 až

6 atomech uhlíku.
4. Deriváty rapamycinu podle nároku 1, v nichž X znamená skupinu R^ znamená atom vodíku a R^ tvoří společně s Ar skupinu -(ΟΓ^^-Αγ.
5. Derivát rapamycinu podle nároku 1, rapamycin-42-ester kyseliny 4-(dimethylamino)-4-oxobutanové.
6. Sloučenina podle nároku 1, rapamycin-31,42-diester kyseliny 4-oxo-4-//2-(2-pyridiny1)ethy1/amino/butanové nebo sůl této látky, přijatelná s farmaceutickéhe hlediska.
7. Derivát rapamycinu podle nároku 6, rapamycin-31,42diester kyseliny 4-oxo-4-//2-(2-pyridinyl)-ethyl/amino/butanové ve formě dihydrochloridu.

3. Oerivát rapamycinu podle nároku 1, rapamycin-31,42-diester 2-/2-/(3-karboxy-l-oxopropyl)amino/ethyl/-l-methylpyridiniumjodidu.
9. Farmaceutický prostředek pro potlačení imunologické odpovědi, vyznačující se tím, že jako svou účinnou složku obsahuje derivát rapamycinu obecného vzorce I podle nároku 1 nebo jeho sůl, přijatelnou z farmaceutického hlediska spolu s farmaceutickým nosičem.
10. ZXůsob/léčení odmítnutí transplantátu, autoimunologickýcn onWíocnění a zánětlivých onemocnění u savců, vyzná ρΑιχ) í c í se tím, že se těmto savcům podá účinné množství derivátu rapamycinu obecného vzorce I podle nároku 1 nebo jeho soli, přijatelná z farmaceutického hlediska. \