(54J Způsob výroby polyethylenových vláken o vysoké pevnosti v tahu
Způsob výroby polyethylenových vláken se provádí zvlákňováním roztoku ethylenového polymeru nebo kopolymeru, který obsahuje maximálně 5 % hmotnostních jednoho nebo více alkenů obsahujících 3 až 8 atomů uhlíku, přičemž hodnota Mw je vyšší než 4.105 kg/kmol a poměr Mw/Mn je nižší než 5, a roztok obsahuje přinejmenším 80 e/o hmotnostních rozpouštědla, při teplotě nad teplotou želatinace roztoku, přičemž produkt získaný zvlákněním se ochladí pod teplotu želatinace a takto získané vlákno se dlouží ve stavu, kdy obsahuje nebo neobsahuje rozpouštědlo na formu vlákna, jehož pevnost v tahu je vyšší než 1,5 GPa při teplotě okolí. Pevnost v uzlu vlákna se ještě zvýší, jestliže se při dloužení provádí zkrucování vlákna.
Postupem podle vynálezu se získají vlákna s podstatně vyšší pevností v tahu a modulem pružnosti.
Vynález se týká způsobu výroby polyethylenových vláken, které mají vysokou pevnost v tahu, zvlákňováním z roztoku polyethylenu o vysoké molekulové hmotnosti a dloužením těchto vláken.
Pokud se týká dosavadního stavu techniky, jsou podobné postupy popisovány v patentových přihláškách Velké Británie č. 8 004 157 a 8 018 698, přičemž majitelem těchto patentových přihlášek je Stamicarbon.
V těchto postupech, náležících do dosavadního stavu techniky, jsou použity polyalkenové polymery o velmi vysoké molekulové hmotnosti a/nebo jsou v těchto postupech aplikovány vysoké stupně dloužení.
Ve výše uvedených známých postupech podle dosavadního stavu techniky jsou použity polyalkenové polymery, zejména polyethyleny, které mají hmotnostní průměr molekulové hmotnosti k číselnému průměru molekulové hmotnosti, to znamená poměr Mw/M, v rozmezí od 6,5 do 7,5, nebo je tento poměr ještě vyšší.
Podstata způsobu výroby polyethylenových vláken o vysoké pevnosti v tahu zvlákňováním z roztoku polyethylenu o vysoké molekulové hmotnosti a dloužením těchto vláken podle uvedeného vynálezu spočívá v tom, že se zvlákňuje roztok ethylenového polymeru nebo kopolymeru o koncentraci 15 % hmotnostních až 2 % hmotnostní polymeru, vztaženo na roztok, který obsahuje maximálně 5 % hmotnostních jednoho nebo více alkenů obsahujících 3 a ž 8 atomů uhlíku, přičemž hmotnostní průměr molekulové hmotnosti Mw je vyšší než 4.105 kg/ /kmol a poměr hmotnostního průměru molekulové hmotnosti k číselnému průměru molekulové hmotnosti ΜνΜ je nižší než 5, s přinejmenším 80 % hmotnostními rozpouštědla při teplotě ležící nad teplotou želatinace uvedeného roztoku, přičemž produkt získaný zvlákněním se ochladí na teplotu ležící pod teplotou želatinace a takto získané vlákno se dlouží ve stavu gelového vlákna obsahujícího nebo neobsahujícího rozpouštědlo na formu vlákna, jehož pevnost v tahu je vyšší než 1,5 GPa, stanoveno při teplotě okolí.
Ve výhodném provedení postupu podle uvedeného vynálezu se získané vlákno po ochlazení zkrucuje okolo své osy za dloužení.
Podle uvedeného vynálezu je výhodné, jestliže se použije polymer nebo kopolymer, jehož poměr hmotnostního průměru molekulové hmotnosti k číselnému průměru molekulové hmotnosti Mw/Mn je nižší než 4. Výhodné je dále provedení, při kterém se použije polymer nebo kopolymer, jehož hmotnostní průměr molekulové hmotnosti Mw je v rozmezí od 5 . 105 do 1,5.106.
Ve výhodném provedení postupu podle uvedeného vynálezu se gelové vlákno dlouží při poměru dloužení, který je přinejmenším
V-MW7MT--4T'10-’ .
....... m; +
Při provádění postupu podle vynálezu je rovněž výhodné, jestliže se gelové vlákno dlouží ve stavu gelu obsahujícího přinejmenším 25 % hmotnostních rozpouštědla, přičemž ještě výhodnější je, jestliže se gelové vlákno dlouží ve stavu gelu · obsahujícího přinejmenším 50 · % hmotnostních rozpouštědla. Rovněž je výhodné při provádění tohoto postupu, jestliže se gelové vlákno dlouží ve stavu gelu neobsahujícího rozpouštědlo.
Výhodou postupu podle uvedeného vynálezu je to, že je možno dosáhnout srovnatelných pevností v tahu a modulu pružnosti i při použití polymerů s nízkými molekulovými hmotnostmi a/nebo aplikací nižších poměrů dloužení nebo je možno dosáhnout podstatně vyšších hodnot pevnosti v tahu a modulu pružnosti při použití polymerů se stejnými molekulovými hmotnostmi nebo aplikaci stejných poměrů dloužení, jestliže se použije specifických roztoků polymerů, pokud se týče hmotnostního průměru molekulové hmotnosti k číselnému průměru molekulové hmotnosti Mw/M;1, který je nižší než u známých postupů náležících do dosavadního stavu techniky.
Při provádění postupu podle uvedeného vynálezu se dosáhne zlepšení účinnosti dloužení u polymerů v tom, že při stejném modulu pružnosti E se dosáhne podstatně vyšší hodnoty pevnosti v tahu, než je tomu u dosavadních postupů.
Podle uvedeného vynálezu bylo dále zjištěno, že pevnost v tahu a modul pružnosti dloužených polymerních vláken o vysoké molekulové hmotnosti je možno ještě zvýšit zkrucováním vláken okolo jejich osy dloužení během provádění dloužení.
Postupem podle uvedeného vynálezu se získá vlákno, které má sníženou tendenci k fibrilaci, přičemž má podstatně zlepšenou pevnost v uzlu ve srovnání s pevností v uzlu u přímo dloužených vláken.
Lineární ethylenové polymery o vysoké molekulové hmotnosti, které mají specifický poměr Mw/Mn, které jsou nezbytné jako výchozí složky pro postup podle uvedeného vynálezu, mohou být připraveny frakční destilací polymerů, které mají širší rozdělení molekulových hmotností (viz například: Fractionation of Synthetic Polymers, autor L. H. Tung) nebo je možno použít polymerů, které se získají s pomocí specifických katalytických systémů a/nebo za specifických reakčních podmínek (viz například L. -L. Bohm, Die Angewandte Makromolekulare Chemie 89 [1980], 1 až 32/nr. 1910).
б
238333
Při provádění postupu podle uvedeného vynálezu je roztok lineárního polymeru nebo kopolymeru o vysoké molekulové hmotnosti s přinejmenším 80 ’ % hmotnostními rozpouštědla (vztaženo na roztok) zvlákňován při teplotě, která leží nad teplotou želatinace roztoku, přičemž zvlákněný produkt se ochladí na teplotu nižší než je teplota želatinace a takto získané vlákno se dlouží a zkrucuje okolo osy dloužení během provádění dloužení ve stavu gelu obsahujícího rozpouštědlo nebo neobsahující rozpouštědlo, za vzniku vlákna, jehož pevnost v tahu je vyšší než 1,5 GPa.
Použitými polymery, které jsou zvláště vhodné pro postup podle uvedeného vynálezu, jsou látky, které jsou uvedeny v patentové přihlášce Velké Británie č. 8 004 157.
Polymery použité v postupu podle uvedeného vynálezu musí být vysoce lineární a musí obsahovat méně než jeden postranní řetězec na 100 uhlíkových atomů, a ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu méně než 1 postranní řetězec na 300 atomů uhlíku.
Specifickým znakem postupu podle uvedeného vynálezu je to, že ethylenové polymery, použité v tomto postupu, mohou obsahovat až maximálně 5 % hmotnostních jednoho nebo více jiných alkenů kopolymerovaných s uvedenými ethyleny, jako je například propylen, butylen, penten, heven, 4-methylpenten, okten atd.
Polyethylenové látky použité v postupu podle uvedeného vynálezu mohou rovněž obsahovat malá množství, ve výhodném provedení maximálně 25 % hmotnostních, jednoho nebo více dalších polýmerů, zvláště 1-alkenových polymerů, jako jsou například polypropylen, polybutylen nebo kopolymer propylenu s malým množstvím ethylenu.
Výhody postupu podle uvedeného vynálezu se projeví velmi výrazně ve výhodném provedení tohoto postupu, ve kterém se použijí ethylenové polymery, jejichž poměr hmotnostního průměru molekulové hmotnosti k číselnému průměru molekulové hmotnosti, tzn. poměr Mw/M;, je nižší než 4, jak již bylo výše uvedeno.
Roztoky, které jsou zvlákňovány, musí obsahovat přinejmenším 80 % hmotnostních rozpouštědla, vztaženo na roztok. Velmi nízké koncentrace polymeru v roztoku, jako je zejména koncentrace nižší než 2 °/o hmotnostní polymeru, jsou velmi vhodné, jestliže se použije polymerních látek s velmi vysokými molekulovými hmotnostmi.
V případě, že se použije polymerních látek, které spadají do výhodného provedení postupu podle vynálezu, pokud se týká hmotnostního průměru molekulové hmotnosti Mw a poměru hmotnostního průměru molekulové hmotnosti k číselnému průměru molekulové hmotnosti M/WM . , to znamená, že hodnota Mw se pohybuje v rozmezí od 5.105 do 1,5 . 106 kg/kmol a poměr Mw/M„ je nižší než 4, potom se výhodně používá roztoků, u nichž se koncentrace polymeru pohybuje v rozmezí od 2 % hmotnostních do 15 % hmotnostních.
Výběr vhodného rozpouštědla není důležitý. Vzhledem k tomuto faktu je možno v případě polyethylenu použít kteréhokoliv vhodného rozpouštědla, jako jsou například halogenované nebo nehalogenované uhlovodíky. Ve většině rozpouštědlech je polyethylen rozpustný pouze při teplotách přinejmenším 90 °C. Ve většině běžně prováděných zvlákňovacích postupech je prostor, ve kterém se provádí zvlákňování vláken, pod atmosférickým tlakem. Z tohoto důvodu jsou rozpouštědla vroucí při nižší teplotě méně vhodná, neboť by mohlo nastat odpařování, těchto rozpouštědel z vláken tak rychle, že by tato rozpouštědla mohla fungovat více nebo méně jako napěňovací činidla a tím by docházelo k rozrušování struktury vláken.
Při uvedeném koncentračním rozmezí roztoků polymerních látek, jestliže dochází k rychlému ochlazení, přechází polymery na gel· při teplotě pod kritickou teplotou (teplota želatina^). Tato teplota želatinace je definována jako teplota zjevné solidifikace při ochlazování polymerního roztoku. Během zvlákňování je nutno použít kapalný roztok a z toho vyplývá, že teplota musí být nad teplotou želatinace.
Během provádění zvlákňování je teplota polyethylenového roztoku ve výhodném provedení postupu přinejmenším 100 °C nebo vyšší, zejména je vhodné použít teplot přinejmenším 120 CC, a teplota bodu varu použitého rozpouštědla je ve výhodném provedení postupu přinejmenším 100 °C a zvláště výhodné je použití rozpouštědla s teplotou varu přinejmenším ekvivalentním teplotě zvlákňování. Teplota varu použitého rozpouštědla nesmí být příliš vysoká, neboť při těchto teplotách je obtížné dosáhnout odpařování rozpouštědla ze zvlákněných vláken. Vhodnými rozpouštědly jsou alifatické uhlovodíky, dále cykloalifatické a aromatické uhlovodíky, které mají teplotu varu přinejmenším 10ϋ °C, jako jsou například oktan, nonan, děkan nebo izomery těchto látek a. vyšší uhlovodíky s přímým nebo rozvětveným řetězcem, ropné frakce s teplotou bodu varu vyšší než 100 °C, jako jsou tolueny, xyleny, naftaleny, hydrogenované deriváty těchto látek, jako je tetralin, dekalin, a rovněž je možno použít halogenovaných uhlovodíků a jiných dalších rozpouštědel známých z dosavadního stavu techniky. Vzhledem k nízkým nákladům se ve výhodném provedení postupu podle vynálezu dává přednost hlavně nesubstituovaným uhlovodíkům, zahrnujícím rovněž hydrogenované deriváty aromatických uhlovodíků.
Teplota zvlákňování a teplota rozpouštění nesmí být příliš vysoké, neboť v těchto případech by mohl nastat tepelný rozklad po lymeru. Zvolená teplota by tudíž neměla být vyšší než 240 °C.
Z důvodů zjednodušení je v textu uvedeného vynálezu uváděno pouze zvlákňování vláken, přičemž je zřejmé pro odborníky z daného oboru, že při aplikování tohoto postupu je možno rovněž použít navíjecích zvlákňovacích hlavic se štěrbinovými ’ ' otvory. Výše uvedený termín vlákna, použitý ve shora uvedeném textu, nezahrnuje pouze vlákna, která mají více nebo méně kruhový průřez, ale rovněž zahrnuje pásky produkované podobným způsobem. Rozsah uvedeného vynálezu zahrnuje obecně způsob výroby všech těchto dloužených struktur. V tomto postupu má tvar průřezu pouze malý význam.
Zvlákněný produkt se potom ochlazuje pod teplotu želatinace uvedeného roztoku. Toto je možno provést jakýmkoliv vhodným způsobem známým z dosavadního stavu techniky, jako . je například vedení zvlákněného produktu do kapalné lázně nebo komorou. Při provádění chlazení polymeru na teplotu nižší než je teplota želatinace, vytváří polymer z polymerního roztoku gel. Vlákno tvořené tímto polymerním gelem má dostatečnou mechanickou pevnost aby mohlo být dále zpracováno, například v následujících vodicích válečcích, na vodicích plochách atd., které se běžně používají v tomto oboru zvlákňování.
Takto získané gelové vlákno se v následující fázi postupu dlouží. Během dloužení může gel stále ještě obsahovat podstatné množství rozpouštědla až do množství, které je o něco nižší než množství rozpouštědla v polymerním roztoku určeném ke zvlákňování. Toto nastane v případech, kdy je roztok zvlákňován a ochlazován za takových podmínek, které neurychlují odpařování rozpouštědla, například při vedení vlákna kapalnou lázní. Rozpouštědlo může být částečně nebo zcela odstraněno z gelového vlákna rovněž před dloužením, například odpařováním rozpouštědla nebo vymýváním rozpouštědla pomocí extrakčních činidel.
V postupu podle uvedeného vynálezu je výhodné provádět dloužení gelových vláken, které stále ještě obsahují podstatná množství rozpouštědla, jako je více než 25 procent hmotnostních rozpouštědla a výhodně více než 50 % hmotnostních rozpouštědla, neboť tímto způsobem se dosáhne vyššího konečného stupně dloužení a z toho vyplývajícího vyššího modulu pružnosti a vyšší pevnosti v tahu u konečného vlákna. V určitých specifických provedeních podle tohoto postupu může být ovšem. výhodné oddělení větší části rozpouštědla ještě před prováděním dloužení.
Při provádění postupu podle uvedeného vynálezu je výhodné, jestliže se zvlákněná vlákna dlouží při teplotě přinejmenším 75° Celsia. Na druhé straně je nutno uvést, že je výhodné provádět dloužení při teplotě ležící pod telotou tavení nebo pod teplotou rozpouštění uvedeného polymeru, neboť nad touto teplotou se brzy stává pohyblivost makromolekul tak vysokou, že není možno dosáhnout požadované orientace. Při provádění postupu podle uvedeného vynálezu je rovněž nutno vzít v . úvahu intramolekulární teplo vyvinuté během procesu, které je výsledkem energie dloužení vynaložené na dloužení vláken. Při vysokých dloužících rychlostech proto teplota vláken bude značně stoupat a je nutno v tomto případě teplotu bedlivě sledovat, aby se nepřiblížila nebo dokonce nepřevýšila teplotu tavení.
Vlákna mohou být přivedena na teplotu dloužení vedením těchto vláken do zóny obsahující plynné nebo kapalné prostředí, které je udržované na požadované teplotě. Velmi vhodné je v tomto případě použití trubkové pece se vzduchem jako plynným prostředím, přičemž je ale rovněž možno použít kapalných lázní nebo jakýchkoliv jiných prostředků, vhodných pro tento účel.
Během dloužení se veškeré rozpouštědlo, eventuálně přítomné, oddělí od vlákna. Toto se výhodně urychlí s použitím prostředků vhodných pro tento účel, jako je například odvádění par rozpouštědla pomocí vedení horkého plynu nebo proudu vzduchu podél vláken. v zóně dloužení, nebo dloužení v kapalné lázni obsahující extrakční činidlo pro dané použité rozpouštědlo, přičemž tímto extrakčním činidlem může být případně stejná látka jako použité rozpouštědlo. Konečné vlákno nesmí obsahovat rozpouštědlo a z hlediska dosažení podstatných výhod postupu podle vynálezu je vhodné, když zvolené podmínky zpracovávání jsou stejné jako podmínky dosažené v této fázi, tzn. v zóně dloužení, nebo se k těmto podmínkám v kterémkoliv směru přibližují.
Modul pružnosti E a pevnost v tahu σ se zjistí za pomoci křivek závislosti síly na prodloužení [při teplotě okolí se stanoví přístrojem Instrom Tensile Tester), přičemž se . testování provádí při rychlosti 100% prodloužení/minutu (ε = 1 min-’) a potom následuje uvolnění na původní průměr vzor ku vlákna.
Při aplikování postupu podle uvedeného vynálezu je možno použít vysokých poměrů dloužení. Ovšem bylo zjištěno, že při použití polymerních látek, které mají nízký poměr hmotnostního průměru molekulové hmotnosti k číselnému průměru molekulové hmotnosti Mw/M„ v postupu podle vynálezu, je možno získat vlákna o značně vysoké pevnosti v tahu již s poměrem dloužení, který se přinejmenším rovná:
УМ„/М ~4? 10y ~~ Mw + ' ve kterém hodnota Mw, čili hmotnostní průměr molekulové hmotnosti, je vyjádřena v kg/kmol nebo v g/mol.
10
Vlákna vyrobená postupem podle uvedeného vynálezu jsou vhodná pro různé druhy použití. Tato vlákna je možno použít jako vyztužovací vlákna v mnoha materiálech, ve kterých je provádění tohoto vyztužování pomocí vláken známé a používané, a pro všechny další případy, kdy se požaduje aplikace látek s malou hmotností v kombinaci s velkou pevností v tahu, jako jsou například lana, sítě, filtrační tkaniny atd.
V případě potřeby je možno přidávat do vláken nebo na vlákna aplikovat malá množství obvyklých přídavných činidel, stabilizátorů, činidel působících při zpracování vlákna a podobných jiných látek, zejména v množství v rozmezí od 0,001 do 10 % hmotnostních, vztaženo na polymer.
Postup podle uvedeného vynálezu bude v dalším detailněji uveden pomocí příkladů provedení, přičemž tyto příklady nijak neomezují rozsah uvedeného vynálezu.
Příklad 1
Podle tohoto příkladu provedení se lineární polyethylen s vysokou molekulovou hmotností, který má hmotnostní průměr molekulové hmotnosti Mw asi 1,1 . 106 kg/kmol a poměr hmotnostního průměru molekulové hmotnosti k číselnému průměru molekulové hmotnosti Mw/Mn je 3,5, rozpustí při teplotě 160 CC v dekalinu, za vzniku roztoku o koncentraci 2 % hmotnostní. Takto získaný roztok se potom zvlákňuje ve vodní lázni při teplotě 130 °C za pomoci zvlákňovací trysky s otvorem o průměru 0,5 milimetru. Takto získané vlákno se ochladí v této lázni za vzniku gelového vlákna, které stále ještě obsahuje více než 90 % rozpouštědla. Toto vlákno se potom dlouží v dloužící peci, jejíž délka v podélném směru je
3,5 metru, a tato pec se udržuje na teplotě 120 CC. Rychlost dloužení je asi 1 s_1. Poměr dloužení se mění v rozmezí od asi 20 do 50.
U vláken dloužených s rozdílnými dloužícími poměry se potom stanoví modul E a pevnost v tahu σ.
Hodnoty týkající se poměrů dlouženu, modulu pružnosti a pevnosti v tahu jsou uvedeny v následující tabulce č. 1, přičemž tyto hodnoty jsou srovnány s hodnotami získanými u polyethylenového vzorku se stejnou hodnotou Mw 1,1.106 kg/kmol a s poměrem Mw/Mn 7,5, přičemž tento vzorek byl zpracován za srovnatelných podmínek.
TABULKA 1
Zpracovávání polyethylenu o hmotnostním průměru molekulové hmotnosti Mw 11.105 kg/ /kmol na vlákna:
A. postupem podle uvedeného vynálezu, přičemž Mw/M. = 3,5
B. postupem podle dosavadního stavu techniky, přičemž Mw/M, = 7,5
Poměr dloužení Λ Modul E [GPaj Pevnost v tahu σ (GPa)
Mw/M, = 3,5 |
Mw/M. = 7,5 |
M,v/M, = 3,5 |
Mw/M, = 7,5 |
Mw/M, = 3,5 |
Mw/M ; = 7,5 |
18 |
— |
35 |
— |
1,6 |
— |
— |
25 |
— |
52 |
— |
1,8 |
25 |
— |
60 |
—- |
2,4 |
— |
— |
40 |
— |
80 |
— |
2,5 |
— |
45 |
— |
90 |
— |
2,7 |
45 |
— |
91 |
— |
3,0 |
— |
Příklad 2
V postupu podle tohoto příkladu provedení bylo postupováno za stejných pracovních podmínek stejným způsobem jako v příkladu 1, s tím rozdílem, že zde bylo použito roztoku o koncentraci 8 % hmotnostních, dále byl použit polyethylenový mate riál o hmotnostním průměru molekulové hmotnosti Mw asi 500 000 kg/kmol a poměru hmotnostního průměru molekulové hmotnosti k číselnému průměru molekulové hmotnosti Mw/M- 2,9, přičemž pro srovnání byl rovněž zpracováván polyethylenový vzorek o Mw asi 500 000 kg/kmol a poměru Mw/M . 9 na vlákna.
I
TABULKA 2 y——
Zpracovávání polyethylenu o hmotnostním průměru molekulové hmotnosti Mw 500 000 kg/kmol na vláknu:
A. postupem podle uvedeného vynálezu, přičemž Mw/M(1 = 2,9
B. postupem podle dosavadního stavu techniky, přičemž Mw/M; = 9
Poměr dloužení λ |
Modul E (GPu) |
Pevnost v tuhu σ (GPu) |
Mw/M, = 2,9 |
Mw/M. = 9 |
Mw/M, = 2,9 |
Mw/M, = 9 |
M„/M, = 2,9 |
Mw/M, = 9 |
— . |
22 |
— |
32 |
— |
0,9 |
22 |
— |
37 |
— |
1,3 |
— |
— |
36 |
— |
61 |
— |
1,5 |
37 |
— |
60 |
— |
1,9 |
— |
Příklad 3
Zkrucování polyethylenového gelového Vlákna během dloužení.
Stejným způsobem zvlákňování z roztoku, který jc popsán v příkladu 1, bylo gelové vlákno zvlákňováno z 2% roztoku (procenta hmotnostní J polyethylenu, jehož hmotnostní průměr molekulové hmotnosti činil M„, 3,5 . 106 kg/kmol v dekalinu. Po usušení bylo vlákno, které neobsahovalo žádné zbytky rozpouštědla, dlouženo při teplotě 130 °C a současně bylo zkrucováno okolo osy dloužení, přičemž jeden konec vlákna byl připevněn v rotujícím tělese u druhý konec vlákna se pohyboval od tohoto rotujícího tělesa rychlostí 10 cm/min. Použitá rychlost otáčení byla 280 min“1, což se projevilo ve faktoru zkroucení asi 2500 zkratů na metr dlouženého materiálu. Charakteristika vlákna v oblastech kolmo na osu vlákna byla značně zlepšena tímto kombinovaným dloužením a zkracováním, což je patrné ze zvýšené hodnoty pevnosti v uzlu, zatímco hodnota pevnosti v tahu zůstává téměř nezměněna. V následující tabulce č. 3 je uvedeno srovnání hodnot pevnosti v uzlu a hodnot pevnosti v tahu zkroucených a nezkroucených vláken dloužených se stupněm dloužení 12krát a 18krát.
TABULKA 3
Zkrucování polyethylenových vláken za dloužení, přičemž tento polyethylen má hmotnostní průměr molekulové hmotnosti Mw 3,5 . !06 kg/kmol.
|
Stupeň dloužení λ |
Nezkroucená vlákna |
Zkroucená vlákna |
Pevnost v tuhu σ (GPa) |
12 |
1,0 |
1,0 |
|
18 |
1,6 |
1,7 |
Pevnost v uzlu σ (GPu) |
12 |
0,5 |
0,7 |
|
18 |
0,7 |
1,2 |