CS223820B2

CS223820B2 - Ester synthetic oil

Info

Publication number: CS223820B2
Application number: CS766793A
Authority: CS
Inventors: Giuseppe Mancini; Luigi Imparato; Franco Berti
Original assignee: Snam Progetti
Priority date: 1975-12-11
Filing date: 1976-10-21
Publication date: 1983-11-25
Also published as: NO148371B; AR229227A1; GB1561116A; AT356791B; DE2656079A1; IT1050335B; FR2334744B1; SE425095B; ES454554A1; PL101733B1; SE7613960L; BE849292A; DK499076A; ATA918776A; DK147285B; NO148371C; NL7613394A; FR2334744A1; CH624658A5; US4317780A

Description

Esterový syntetický olej charakterizovaný tím, že se získá reakcí směsi diolu alkanu a triolu alkanu o molárním poměru od 1 : : 2,5 do 1: 10, se směsí jedné nebo více nasycených monokarboxylových kyselin ob’ sáhujících 8 až 10 atomů uhlíku, a jedné nebo více nasycených monokarboxylových kyselin obsahujících 12 až 18 atomů uhlíku, - přičemž molární poměr první složky kyselin ke druhé je v rozmezí od 2,5 : 1 do 18 : 1. V případě, že je přítomna jako prvá uvedená kyselina látka obsahující 8 atomů uhlíku a molární poměr prvních uvedených kyselin к druhým kyselinám je v rozmezí od 4:1 do 18 : 1, potom je rovněž přítomna další z prvních uvedených kyselin obsahující 9 nebo 10 atomů uhlíku.

Esterový syntetický olej podle vynálezu je možno použít jako samostatný nebo ve směsi, sloužící jako mazadlo pro motory s vnitřním spalováním. Esterové oleje podle vynálezu poskytují značné výhody vzhledem ke zvláštním Teologickým vlastnostem.

Vynález se týká esterového syntetického oleje, získaného· z polyolů alkanu a nasycených monokarboxylových kyselin. Esterový syntetický olej podle vynálezu 'je možno použít buďto jako samotný produkt nebo jako· složky v mazacích směsích, ve formě mazadel pro motory s vnitřním, spalováním.

LJniverzálrn oleje mus^í splňovat: urftte ^požadavky pokud se týče viskozity při teplotách —17,78 °C a 98,77 °C, přičemž tyto oleje se běžně připravují smíšením vhodné frakce minerálního oleje a vhodné přísady, ja^ko· prostře^to ^který zasuje víozitm index.

Velmi často· je nezbytné se uchýlit k minerálním· frakcím, které jsou charakterizovány nízkou hodnotou viskozity, z čehož plyne, že mají vysokou těkavost, přičemž vzrůst jejich viskozity při nízkých teplotách musí být takový, aby hodnoty viskozit konečné sm^ěsi by^ly u^dr^ženy ve stanovenýc^hmezích.

Tohoto· cíle je možno· dosáhnout právě v případě, ' kdy se použije speciálních esterových syntetických olejů podle uvedeného vyn^ez^ ^které pro^kazuj^í vý^hodné vlastnosti v tom· směru, že mají hodnoty viskozitních indexů vyšší, než jsou viskozitní indexy neopentyl-polyolesterů, jež náleží do dosavadního stavu techniky, a tím umožňují použití m^én^ě těkavýc^h miner^rnch . fraktí a/ /neM umožňuj^í snížení mnofetví plavného činidla ke zlepšení viskozitního indexu ve výsledné směsi.

Jinými slovy řečeno, v případě, že se použije ostatních složek stejného· druhu, přičemž procentuální složení jednotlivých složek zůstane stejné, potom estery ' podle uvedeného vynálezu značně zlepšují průběh křivky viskozity v závislosti na teplotě mazacích směsí, ve kterých jsou použity.

Podstata esterového syntetického oleje ^po^dle uvedeného v^yn^álezu spo&vá v tom^, že se získá reakcí směsi diolu alkanu a triolu alkanu, ve které je molární poměr uvedeného diolu k uvedenému triolu v rozmezí od 1: 2,5 až 1: 10, se směsí jedné nebo více nasycených monokarboxylových kyselin, které obsahují 8 až 10 atomů uhlíku, a jedné nebo· více nasycených monokarboxylových kyselin obsahujících 12 až 18 atomů uhlíku. Molární poměr prvních uvedených kyselin nebo kyseliny k druhým uvedeným kyselinám· nebo kyselině, je v rozmezí od ^2,5 : ¹ do· ¹⁸ : 1 s tou ^podmín^kou^, že v ^pnpadě, kdy je· přítomna jako prvá uvedená kyselina látka obsahující 8 atomů uhlíku a molární poměr prvních uvedených kyselin nebo kyselin k druhým uvedeným· kyselinám nebo kyselině je v rozmezí od 4 : 1 do 18 : 1, potom je rovněž přítomna další z prvních uvedených kyselin obsahující 9 nebo 10 atomů uhlíku.

Ve výhodném provedení mají uvedené alkany ve své molekule 5 nebo 6 atomů uhlíku.

Rovněž je výhodné, jestliže se pro přípravu esterového· syntetického·· oleje podle uvedeného vynálezu použije diolu obecného vzorce:

CHžOH

R1—C—CH3

CHžOH ve kterém* znamen^{á R1} skuprny —C^H3 nebo —C2H5, a triolu obecného· vzorce:

CHžOH

I R2—C—CHžOH

CHžOH ” ve ^kterém· znamená ^R2 s^ku^pinu —C^H3 nebo -C2H5. *

Uvedeným^ výhodným diolem je 2,2-di-Jhydroxymethyl) propan a uvedeným · výhodným triolem je l,lll-Iгi-(Уydroxymethyl]propan.

^po-ku^d se ^tý^če uve^denýc^h nas^ycených monokarboxylových kyselin, potom je třeba uvést, že ve výhodném provedení je uvedenou kyselinou kyselina s přímým řetězcemi obecného vzorce:

R3_COOH ve ^kterém· znamená ^R3 hneární a^lkylový zbytek obsahující 7 až 9 nebo 11 až 17 atomů vod^íku.

Rovněž je výhodné, jestliže všechny nebo část z prvních uvedených nasycených monokarboxylových kyselin jsou kyseliny s rozvětveným řetězcem.

Konkrétně je možno uvést, že výhodnými kyselinami z první skupiny uvedených kyselin jsou kyseliny vybrané ze skupiny za- » hrnující kyselinu kaprylovou, kyselinu pelargonovou a kyselinu kaprinovou, a výhodnými kyselinami z druhé skupiny uvedených .>· kyselin jsou kyseliny vybrané ze skupiny zahrnující kyselinu laurovou, kyselinu myristovou, kyselinu palmitovou a kyselinu stearovou.

Pokud se týče výhod esterového syntetického oleje· podle uvedeného vynálezu, potom je možno uvést, že je zvláště významné použití tohoto produktu při přípravě univerzálních olejů, přičemž při použití produktu podle vynálezu se dosáhne ve srovnání s běžně používanými esterovými oleji význačných zlepšení, vzhledem ke zcela zvMštrnm rheologic^kým vtastnostem esterového oleje podle vynálezu.

Esterové syntetické oleje podle uvedeného vynálezu mohou být s výhodou použity nejen ve směsích s minerálními oleji, ale rovněž jako samotné, přičemž se využije jejich významných vlastností, jako je například tepelná stabilita, odolnost k oxida223820

S ci, mazací schopnost a vysoká hodnota viskozitního indexu.

Jak již ^-b^ylo· uvedeno, zlepšují značně s^yn\ tetické esterové oleje podle uvedeného vynálezu průběh křivky viskozity v závislosti na teplotě mazacích směsí, ve kterých jsou použity, v případě, že se použije stejných ostatních složek, přičemž procentuální složení jednotlivých složek zůstává stejné.

Pro- přípravu esterového syntetického o-eje podle vynálezu je možno použít kyselin přírodního původu nebo kyselin syntetického- původu s rozvětveným řetězcem.

Vzhledem k očekávaným vlastnostem je možno zařadit do prvé uvedené skupiny kyselin kyselrn^y s rozvětveným- řet^ězcem^, která obsahují 8 až 10 atomů uta^to jako jsou například kyseliny získané oxosyntézou. Rovněž i v tomto- posledně jmenovaném- případě poskytuje vynález značné výhody vzhledem k -dosavadnímu stavu techniky.

Příprava esterového syntetického oleje podle uvedeného vynálezu, tzn. reakce mezi uvedenými kyselinami a polyoly probíhá v jednostupňovém pochodu a je možno ji provést v přítomnosti nebo - v nepřítomnosti rozpouštědla, přičemž příkladem použitého rozpouštědla ^-mů^že ^bý^{t b}enzen ne^bo toféen.

^V ^^adě že je nutno zvýšit reaktoí r^ychlost, potom je možno- s výhodou použít esterifikačních katalyzátorů, jako je například kyselina benzensulfonová, kyselina p-toluensulfonová a kyselina methansulfonová. Nicméně, uvedenou reakci je možno- stejně dobře provést, aniž by bylo použito těchto katalyzátorů.

Reakční teplota se pohybuje v rozmezí od 80 °C do - 260 °C, přičemž ve výhodném provedení se uvedená reakce provede v atmosféře inertního plynu.

K provedení uvedených reakcí je možno ^pou^žít rázných ^pracovmc^{h p}ostu^pů, Meré jsou dostatečně známy a používány při provádění obdobných esterifikačních procesů.

Následující příklady provedení dále ilustrují esterové syntetické oleje podle vynálezu a možnost jejich přípravy, přičemž v těchto příkladech uvedené charakteristiky získaných produkrá totomentují výho^dy uvedeného vynálezu ve srovnání s dosavadním stavem techniky. Uvedené příklady provedení nijak neomezují rozsah uvedeného vynálezu.

P říkla al

Produkt A

Podle tohoto příkladu bylo pro přípravu esterového- syntetického oleje podle vynálezu použito- 0,415 molu trimethylolpropanu, čili lJJ-trí [hydro^mtdliyl ^ropanu^ ^0,085molu neopentylglykolu čili 2,2-di(hydrooymethylj propanu, 1,019 molu nona-kyseliny, čili kyseliny pelargonové, 0,284 -molu kyseliny laurové, 0,085 molu kyseliny palmitové a ^0,0²⁸ molu ^kyselin^y stearove ^V tomto pn8 pádě nebylo použito žádného rozpouštědla a ^-rea^kce ^byla ^provedena v atmosféře dusíku. Jako katalyzátoru bylo použito methansulfonové kyseliny.

Po provedené reakci bylo provedeno stopování v dusíkové atmosféře a potom byl produkt zpracován kysličníkem hlinitým. Konečná acidita odpovídala 0,3 miligramům KOH na gram. Viskozita při 98,77 °C činila 5Д8 . 1O^{-0 m2}/s.

P ř í k 1 a d 2

Produkt B ^po^dle tohoto ^pokladu b^ylo ^pro- ^přípravu esterového syntetického oleje podle vynálezu ^použito ^0,562 moto ^trimet^hy^rolpro^panu^,0,187 -molu neopentylglykrlu, 0,371 molu kyseliny laurové, 1,691 molu běžných kyselin o ^průměrn^é molekulov^é Matnosti ¹⁵⁴ (taavně kyseliny -s- 8 a 10 atomy uhlíku).

Konečný produkt vykazoval aciditu ekvivalentní 0,2 miligramů KOH _ na gram, při^čemž visMz.ha při ^98,77 °C čitala 4,34 .lů^-6m^2/s.

Příklad 3

Produkt C

Podle tohoto- příkladu bylo pro přípravu esterového syntetického oleje podle vynálezu použito 0,400 molu trimethylolpropanu, 0,050 molu nerpe₎ntylglykrlu, 0,975 molu nonan kyseliny (kyselina pelargonová), 0,195 molu kyseliny myristové a 0,130 molu kyseliny palmitové.

Kone^čný ^produ^kt mta vtoku pH te^plotě 98^,77 °C 5,56.1O^-0 m²/s.

P ř^íkla^{d 4}

Produkt D

Podle tohoto- příkladu bylo pro přípravu esterového- syntetického^ oleje podle vynálezu použito 0,720 molu trimethylolpropanu, ^0,280 m-oto nerpentyl^gl^yko^lu^{, 1,534} molu k^yseliny oktylové (kyselina kaprylová), 1,023 molu nona-kyseliny (kyselina pelargonová) a 0,163 molu kyseliny myristové. Konečný produkt měl viskozitu při teplotě 98,77 °C 3,99.10^-6 rn²/s.

Příklad ⁵

Produkt E

Podle tohoto- příkladu bylo pro přípravu esterového- syntetického oleje podle uvedeného - vynálezu použito - 0,400 mulu Μ^^Ιolpropanu, 0,100 molu neopentylglykrlu,

1,120 molu běžných kyselin o průměrné molekulové hmotnosti 154 (hlavně kyseliny obsahující 8 až 10 atomů uhlíku), 0,140 molu kyseliny laurové a 0,140 molu kyseliny myristové. Získaný konečný produkt měl viskozitu při teplotě 98^,77 CC 4,68.10°⁶ m²/s.

Příklad 6

Produkty F a G

Podle tohoto ^p'ř^íkla^du b^ylo ^pro· pnpravu esterového syntetického· oleje podle vynálezu použito 0,500 molu trimethylolpropanu, ^0,750 molu ^kyselrn^y o^lov^ ^0,750 molu isomerních kyselin obsahujících 8 atomů uhlíku. Výsledný produkt, který byl označen produkt F, měl viskozitu při teplotě 98^,77 °C 4,54.11°⁶ m²/s.

•Reakcí 0,560 molu trimethylolpropanu, 0,140 neopentylglykolu, 0,88/ molu kyseliny oktylové (kyselina kaprylová), 0,88/ molu isomerních kyselin obsahujících 8 atomů uhlíku, 0,196 molu kyseliny myristové byl získán produkt s označením G, přičemž tento· produkt měl viskozitu při teplotě 98,77 °C

4^,56 . 10~⁶ m²/s.

V dále uvedené tabulce 1 jsou uvedeny všecliny c^harak^teristick^{é h}o^dnot^{y p}ro^du^kt^ůpodle příkladů 1 — 6.

V této uvedené tabulce jsou za účelem srovnání uvedeny i charakteristiky produkty ^kter^{é byly} p^řipraven^{y d}osu^d bě^žně používanými způsoby, to· znamená estery, které byly připraveny reakcí trimethylolpropanu s kyselinou oktylovou (produkt H), trimethylolpropanu s kyselinou pelargonovou (produkt I), trimethylolpropanu s kyselinou kaprinovou (produkt L), a trimethylolpropanu se směsí kyselin obsahujících 7 až 12 atomů uhlíku (produkt M).

TABULKA 1

Produkt	Viskozita při —17,78 °C (mVs. 10⁶)	Viskozita při 37,77 °C ⁽m'^//s . 10⁶)	Viskozita při 98,77 °C (m²/s . 106)	Viskozitní index	Acidita (mg KOH/g)
A	598	/5,/1	5,18	153	0,3/
B	417	19,7/	4,34	143	0,/0
C	670	/7,60	5,56	157	0,/0
D	346	17,46	3,99	141	0,/0
E	488	/1,90	4.68	147	0,/0
F	801	/4,00	4,54	113	0,05
G	648	//,9/	4,56	1/5	0,/5
H	414	18,38	4,03	131
I	568	/3,17	4,78	141
L	700	/6,93	5,34	148
M	481	/0,53	4,37	136

Charakteristiky produktů s označeními H a I byly zjištěny z technické literatury a charakteristik ^pro^du^ktů s označením ^L a M byly získány laboratorním měřením experimentálních vzorků.

Wi — W/

Wx = ——--——— (log T/ — log T_x) ^x (logT/ — log Ti) ^{162 6 XJ} ve kterém W_x je · definováno vztahem:

^Wx ·= log tog (Ρ^χ + ^0,6) , ve kterém je vx viskozita při absolutní teplotě Tx. Podobně je možno definovat Wi a W/.

Výše uvedená rovnice, která umožňuje zjistit hodnotu viskozity v_x při teplotě T_x, v případě, že jsou známy hodnoty viskozit v a V2 při odpovídajících teplotách Ti a T/, byla odvozena, podobně jako ASTM tabulky, z Waltherovy rovnice, a umožňuje přesnější zj^ištěn^{í tét}o· holoty ^př^ičemž se ^pře^dej^de chybě plynoucí z grafického znázornění.

Konstanta 0,6 je konstantou, uvedenou v tabulkách ASTM pro hodnoty viskozit větší než 1,5.10“⁵ m?/s.

Hodnoty viskozit při teplotě —17,7/ °C, které jsou příliš nízké, aby mohly být zjištěny pomocí přístroje, byly vypočítány podle následujícího vzorce:

+ W^/

K tomu, aby byl ukázán zřejmý rozdíl mezi dosud běžně používanými produkty a produkty podle uvedeného vynálezu, byly sestrojeny dva grafy, které jsou zobrazeny na připojených obrázcích č. 1 a č. V grafickém· znázornění na obr. 1 je ukázána závislost mezi hodnotou viskozity při teplotě 98,77 ⁰C a viskozit.mm indexem. Na obr. 2 je graf závislosti poměru hodnot viskozit při teplotě —17,78 °C a 98,77 °C v závislosti na hodnotách viskozit· při teplotě 98,77 °C.

Jak je známo z pokus^ů s trimetoylolpropanem^, vlstozitm in^dex^y vzrůstají se stoupající hodnotou viskozity. Na obr. 1 se spodní křivka týká produktů běžně dosud používaných, přičemž je možno· uvést, že průběh toto z^isl-ost^ ja^k se ^dalo· ^pře^dpo^klá^dat^, je přímkový, bez ohledu na to, jaký druh ky223820 selin byl použit a bez ohledu na to, zda byly ^použi^ty k^yselrn^y samotné ne^bo ve směsh

JesSliže se nyní podíváme na horní křivku, je zřejmé, že rovněž produkty podle uvedeného vynálezu vykazují překvapivě přímkový průběh daných charakteristik, v pnpa^ ^kdy se ^{k příp}rav^{ě p}ou^žije esterov^ého syntetckého oleje podle vynálezu.

Hodnoty viskozitních indexů v případě, že jsou hodnoty viskozit při teplotě 98,77 °C stejné, jsou vždy větší ve srovnání s dosud používanými esterovými oleji.

Za účelem provedení lepšího srovnání byl sestrojen graf na obr. č. 2, vo kterém jsou naneseny poměry hodnot viskoz‘t při teplotě — 17,78 °C a při teplotě 98,77 °C v závislosti na hodnotách viskosit při teplotě 98,77 cc.

Rovněž i v tomto případě je zřejmé, že estery A, B, C, D a E podle uvedeného vynálezu projevují lepší charakteristiky v tom směru, že v případě, kdy ' hodnota viskozity při teplotě 98,77 °C je stejná, potom hodnota viskozity těchto esterových olejů podle vynálezu při teplotě —17,78 °C je nižší, a v případě, kdy hodnota viskozity při teplotě —17,78 °C je stejná, potom hodnota viskozity esterových olejů podle vynálezu při teplotě 98,77 °C je vyšší. Kromě toho jc· možno uvést, že i v případě, kdy se použije kyselin s rozvětveným řetězcem k přípravě esterového syntetického oleje podle uvedeného vynálezu, jako tomu bylo v příkladu 6, projevují výsledné produkty rovněž zlepšené charakteristiky.

Dále je nutno poznamenat, že produkty F a G, které oba obsahují kyseliny s přímým řetězcem s 8 atomy uhlíku a kyseliny s rozvětveným řetězcem s 8 atomy uhlíku v poměru 1 : 1, mají viskozitní indexy 113, resp. 125, i když jejich viskozita při teplotě 98,77 °C je stejná.

Výhody, které plynou z použití syntetického esterového oleje podle vynálezu, je možno rovněž zjistit 1 u mazacích směsí, které o^bsalnij^{í ty}ío syntetické esterov^é oleje. Toto je zřejmé z tabulky č. 2, která uvádí charakteristiky tří univerzálních olejů:

— olej s označením P byl připraven z esterového syntetického oleje podle příkladu 2, minerálního oleje o vysokém viskozitním indexu, komerčního V. I. I. polymeru (což je polymetakrylát) zlepšující viskozitní index, a ze směsi běžně používaných adičních činidel (čímž se míní směs přídavných činidel, která se běžně vyskytuje v hotové formě na trhu, a která obsahuje jako hlavní složky: dithiofosforečnan zinku jako anfoxidační čmidlo a jako prostředek proti opotřebení, dále sulfonáty vápenatý a horečnatý jako detergenty, a Mannichovu bázi jako d 'spergační činidlo), — ole s označie.uam Q obsahova^l stejnou směs přídavných činidel a stejný typ V. I. I, polymeru, ovšem neobsahoval syntetický esterový olej podle uvedeného vynálezu. Kromě toho ke zlepšení rheologických charakteristik bylo přidáno do této směsi velké procento minerálního oleje s vysokým v ' skozitmm indexem. Bylo zjištěno, že hodnota viskozity při teplotě —17,78 °C vzrostla z hodnoty 2,9 Pa . s na hodnotu 3,7 Pa . . s, i když hodnota viskozity při teplotě 98,77 °C byla nižší.

Ze srovnání olejů s označením Q a s označením S, který byl rozdílný od oleje P v tom, že obsahoval běžně používaný ester s označením M (tzn. produkt reakce itrimethylolpropanu .se směsí kyselin obsahujících 7 až 18 atomů uhlíku v molekule, v poměru ^0,45 % -mol. k^yselin s ^po^čtem atom^ůuhhku 7^{, 0,40} % mot ^kyselin s po^čtem atomů u^hlíku v rozmez^í od 8 do ¹⁰ a ^0,15 % mol. kyselin se 12 atomy uhlíku v molekule) je zřejmé, že hodnota viskozity při teptotě —I^7,78 °^C se hší o ^{0,5 P}a . s^, p^ři^čem^žmezi oleji P a Q činí tento rozdíl 0,8 Pa. s.

TABULKA 2

Neutrálm roz^pouště^dlo 125 (%) ^{2 N}eutr^álm roz^pou^ště^dlo ⁵⁰⁰ (%) ³ V. I. I. ^pol^ymer (%)

Erter B (^;%⁾

Ester M (% - ) ⁶ Směs ^přídavnýc^{h č}taide^l (%) ^Vis^kozita při ^98,77 °^C (m^2/s . to⁶)

Viskozita při —17,78 °C, CCS (Pa·. s)

Olej P	Olei Q	Olej S
—	47,7	—
44	33,0	44
8	8,3	8
40	—	—
—	—	40
8	8	8
18,24	17,90	18,30
2,9	3,7	3,2

tonerá^ otep ^který -má následujte! vlastnosti:

V⁹⁸ ₇₇ - = 4,7.10-« m^

V^^ = 26,88.10 ^-6 m²/^ vískozítní index V. I. = 100, ^inerálm o^lej^{, kt}erý má n^ledujM vlastnosti:

V^{98 77} - = 9,90.10^-6 m²/'^Si

V3₇.₇₇ = 85,9 . ΙΟ⁶ m²/s, viskozitní index V. I. = 103, ^otymetakr^áh totaa zlepšuji vislwzitní index, ⁴produ^kt ztekaný po^dle př^íkla^du 2^, ^5produkt reakce trime^thylol^pro^panu se směsí kyselin obsahujících 7 až 18 atomů u^hlíku v module (v poměru ^0,45 % mot ^kyselin s po^čtem atomů uluhku 7\ · ^0,40 °/o mol. kyselin s počtem atomů uhlíku v rozmezí od 8 do 10 a 0,15 % mol ^kyselm se atomy uhlíku v molekule, ⁶směs běžně dostu^pnýc^{h p}ndavnýc^h činidel, která obsahuje jako hlavní složky: dithiofosforečnan zinku jako antioxidační činidlo- a jako· prostředek proti opotřebení, sulfonáty vá^pena^tý a Metoatý ja^ko^{- d}etergenty a Mannichovu bázi jako dispergační činidlo,

Simulátor s klikatou dr^áhou ^pracující ^při nízké teplotě, což je přístroj na zjišťování viskozity při teplotě —17,78 °C.

Claims

PREDMET

VYNALEZU

1. Esterový syntetický olej, vyznačující se tím, že se získá reakcí směsi diolu alkanu a triolu alkanu, ve které je molární poměr uvedeného- diolu k uvedenému triolu v rozmezí od 1: ^2,5 do 1 : ^10, se sm^ěsí je^dn^é nebo více nasycených monokarboxylových kyselin, které obsahují 8 až 10 atomů uhlíku, a jedné nebo* více nasycených monokarboxylových kyselin obsahujících 12 až 18 atomů uhlíky ^při^čem^ž molárrn poměr prvrnc^h uvedených kyselin nebo kyseliny k druhým uvedeným kyselinám nebo kyselině je v rozmezí od 2,5 : 1 do- 18 : 1, s tou podmínkou, že v případě, kdy je přítomna jako- prvá uvedená kyselina, látka obsahující 8 atomů uhlíku a molární poměr prvních uvedených kyselin nebo- kyseliny k druhým uvedeným kyselinám nebo kyselině je v rozmezí od 4 : 1 do- 18 : 1, potom je rovněž přítomna další z prvních uvedených kyselin obsahující 9 ne^bo- l⁰ atom^ů uliBu.
2. Esterový syntetický olej podle bodu 1, vyznačující se tím, že uvedené alkany obsahující 5 nebo- 6 atomů uhlíku.
3. Esterový syntetický olej podle bodu 1 nebo- ², . vyznafojfcí se že uvedený má obecný vzorec

CH2OH

RI—C—CH3 I

CH2OH ve ^kterém- znamen^á R¹ sku^pin^y —СНз ne^bo —C2H5, a uvedený triol má obecný vzorec

CH2OH

I

R2—C—CH2OH

I

CH2OH > ve ^kterem znamen^{á R2} sku^pinu —C^H3 nebo —C2H5.
4. Esterový syntetický olej podle bodu 3, vyznačujte se tím, ^že uvedeným dmlem je 2,2-d.íi (hydro-xym-ethyl ] propan a uvedeným triolem- je 1,1,1-tri- (hydooxy methyl) propan.
5. Esterový syntetický olej podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že uvedenou nasycenou monokarboxylovou kyselinou je kyselina s přímým, řetězcem obecného- vzorce

R³—COOH , ve ^ktorém- znamen^{á R3} lmeárm alk^ylový zbytek obsahující 7 až 9 nebo- 11 až 17 - atomů uhlíku.
6. Esterový syntetický olej podle některého· z předchozích bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že všechny nebo část z prvních uvedených nasycených monokarboxylových kyselin jsou kyseliny s rozvětveným _ řetězcem.
7. Esterový syntetický olej podle některého z předchozích bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že první z uvedených kyselin je kyselina zvolená ze skupiny zahrnující kyselinu kaprylovou, kyselinu pelargonovou a kyselinu kaprmovou, a druhá z uvedených kyselin je vybrána ze skupiny zahrnující kyselinu laurovou, kyselinu myristo-vou, kyselinu palmitovou a kyselinu -stearovou.