CS213399B2

CS213399B2 - Method of making the substance with bacteriostatic effect

Info

Publication number: CS213399B2
Application number: CS797378A
Authority: CS
Inventors: Francois Maillard; David Shepherd
Original assignee: Nestle Sa
Priority date: 1978-11-01
Filing date: 1979-10-30
Publication date: 1982-04-09
Also published as: AT365234B; JPS56109589A; DE2941310A1; ES485566A1; DK431979A; IT7950674A0; MY8400264A; ZA795509B; BE879360A; SE443996B; FR2440403A1; IL58451A; JPH0336517B2; ATA667579A; IL58451A0; CA1123355A; DK149781C; FI65448B; GR73004B; HK11384A

Description

Vynález se týká způsobu výroby sloučeniny s bakteriostatickým účinkem.

Celá řada teplých sirných pramenů . v Evropě obsahuje mikroorganismy, které při nahromadění v místech, kde vodní proud je pomalý, vytvářejí bílou až světle šedou želatinovitou látku, která byla pojmenována baregín podle teplých pramenů v Bareges, francouzských lázních v ' Pyrenejích. Baregín je vlastně seskupení různých bakterií, které jsou schopné fixovat sirovodík a které snesou vyšší teplotu. Některé z těchto bakterií vyměšují slizovitou látku, kterou je povrch bareginu povlečen. Baregín obsahuje mrtvé i živé .elementy.

Léčivé vlastnosti bareginu byly před určitou dobou prokázány .a tento materiál byl užíván v počátečních stadiích léčby reumatických onemocnění ve formě masáží a pro léčbu některých kožních chorob. Může být užit také jako přísada do některých typů kosmetických prostředků.

Výroba a izolace bareginu byly předmětem řady patentů, které se vztahovaly zejména na jeho pěstování za přírodních podmínek, podstatou tohoto pěstování bylo stékání pramenité vody po různých materiálech. Podobný způsob se běžně užívá v Termes Nationaux d‘Aix-les-Bains ve Francii. Zařízení užívané k tomuto účelu sestává z vertikální betonové zdi, na jejímž vrcholu skapává horká voda z. pramene, která jě přiváděna potrubím a pomalu stéká po stěnách zdi. Na zdi se pak vytvářejí vločky . bareginu, jejichž velikost. je přibližně 1 cm, .a . .tyto vločky lnou k hrubé stěně betonové zdi. Z vloček bareginu se postupně vytváří želatinový film, který povléká celou zeď a čas od času se získává tak, že se zeď 'oči-stí drsným kartáčem. Teplota vody musí . být . 43 až 47 °C, v závislosti na tom se pak . řídí . vzdálenost zdi od pramene, ' obvykle je vsak nutno, aby zeď byla v jeho bezprostřední blízkosti. Výtěžek tohoto postupu je velmi nízký, pohybuje . se obvykle v blízkosti 5 g sušiny bareginu na 1 m² za měsíc. Mimoto je tento výtěžek závislý na meteorologických podmínkách.

Baregín byl podroben mikrobiologickýma biochemickým studiím. Tyto pokusy prokázaly metabolismus sirovodíku a dalších sloučenin s obsahem síry, nevysvětlily však příčinu léčebných vlastností bareginu. Z . velkého počtu mikroorganismů, které tato látka obsahuje, je často* uváděn mikroorganismus Beggatoa. Izolace tohoto mikroorganismu však obvykle nebyla prováděna z bareginu, avšak z matečných louhů nebo promývací vody. Mimoto byly tyto izolace velmi pracné a obtížné a kultura takto izolovaného mikroorganismu poskytovala jen - velmi nízké výtěžky, mimo jiné proto, že mikroorganismus se velmi snadno porušuje a obsahuje ' velké množství vody. V průběhu 48 hodin bylo možno získat při teplotě 28 °C v 1 litru pouze 1,2 g čerstvé hmoty mikroorganismu bez míchání živného prostředí, které obsahovalo 2 g extraktu z kvasnic, 0,1 g octanu sodného· a aktivní katalázu.

Vynález si klade za úkol navrhnout způsob výroby látky s bakteriostatickým účinkem podobné bareginu, ekonomicky a v průmyslovém měřítku.

Předmětem vynálezu je tedy způsob výroby látky s bakteriostatickým účinkem, vyznačující se tím, že se pěstuje alespoň jeden mikroorganismus typu Beggiatoa č. NCIB 11418 až NCIB 114.25 ve vodném živném prostředí, obsahujícím 1 -až 4 g extraktu z kvasnic, 0,1 až 0,3 g chloridu vápenatého a 0,2 až 1 g octanu sodného nebo amonného v 1 litru vody, po dobu 5 až 36 hodin při teplotě 20 až 50 °C, při pH 6 až 8, za stálého míchání za aerobních podmínek s následným oddělením biologické hmoty a/nebo živného prostředí.

Bylo zjištěno, že biomasa mikroorganismu typu Beggiatoa i živné prostředí, v němž tento mikroorganismus byl pěstován, mají bakteriostatický účinek. Bylo- rovněž prokázáno, . že. - křehkost . stěn tohoto mikroorganismu nebrání jeho intenzivnímu pěstování za trvalého energického míchání a .že - se naopak mikroorganismus rozmnožuje i tehdy, když vlákna, která vytváří, jsou rozlomena na několik úlomků. Z tohoto důvodu je výhodné homogenizovat očkovací materiál mikroorganismu typu Beggiotoa před . naočkováním- živného prostředí tímto materiálem.

/Výraz „mikroorganismus typu Beggiatoa“ je- užíván . -v ' průběhu popisu úmyslně . -- místo názvu . „.mikroorganismus .. rodu Beggiotoa“. ;Rod ... B.eggiatoa· přísluší do řádu myxobacter-ales, - do - - čeledi. . - Beggiatoaceae - (Bergey^ МаодаЬ-of - - Determinative Bacteriology, - 8. vydání, - Weverly. Press, BaltimoeerUSA- - 1974, / strany -112 - -až 114). Z této práce, která je zcela - základní, vyplývá, že - třídění mikroorganismů tohoto chodu je -z větší části nejisté, - protože - -chybí dostatečné množství informací. -Z - tohoto - - důvodu -máme ža to, že - by ani - nemělo - být používáno- přesného· termínu - rod, - protože - prozatím - je zařazení - uváděného- mikroorganismu otevřenou - otázkou. V průběhu popisu se tedy pod pojmem „mikroorganismus typu - - Beggiatoa“ rozumí bakterie tvořící vlákna -charakteristické pro půdy a prameny s obsahem síry, s možností pohybu pomocí bičíku -a se současným vytvářením řetězců buněk, tak jak jsou zařazovány do rodu Beggiatoa,.

Mikroorganismy typu Beggiatoa je možno s výhodou získat izolací z bareginu. Bylo zjištěno, že tuto izolaci je možno provést a získaný kmen je - možno dále- pěstovat při poměrně dobrém výtěžku - bakteriostatické účinnosti. Bylo také prokázáno, že i problém konzervace získaného materiálu je možno úspěšně řešit.

K izolaci kmene těchto mikroorganismů se uloží vzorek bareginu na živné prostředí s obsahem gelózy a tento vzorek se pak inkubuje 5 až 36 hodin při teplotě 25 - až 50 °C. Po této době - se- oddělí - zóna, v- níž jsou vlákna mikroorganismu typu Beggiatoa prosté znečištěním a tento materiál se vloží na živné prostředí s obsahem gelózy. Toto prostředí má být identické s prvním prostředím. Inkubace, odběr čistého materiálu a další pěstování je obvykle .nutno dvakrát nebo třikrát opakovat. ;

Tento postup byl použit k izolaci osmi kmenů, které byly uloženy 12. července 1978 do National Collection of industrial Ba-cteria (NCIB), Aberdeen, Skotsko pod čísly NCIB 11418 až 114 25/Způsob podle vynálezu je možno provádět -alespoň -s jedním z těchto osmi kmenů.

Živné prostředí s obsahem gelózy, které je užíváno pro izolaci uvedeného mikroorganismu, obsahuje s výhodou 1 až 4- g extraktu z kvasnic a 10 až 20 g agaru v 1 litru vody.

Vodné živné prostředí, které se s výhodou užívá pro - pěstování - tohoto mikroorganismu, obsahuje 1 až 4 g extraktu z kvasnic, 0,1 až 0,3 g - chloridu vápenatého - a 0,2 až - l - g octanu sodného nebo amonného- v 1 litru vody. Jako voda se s výhodou - užije teplý pramen s obsahem síry. '

K ochraně vyvíjející se kultury je možno přidat k živnému prostředí katalázu, například do množství 5 až 20 mezinárodních jednotek - (.IU) - - na - ml.- Mikroorganismus ‘se pěstuje po dobu - - 5 až 36 hodin při teplotě - 20 až 50 °C a při hodnotě pH v rozmezí 6 až 8. Výhodná doba pěstování - je - 8 až 10 - hodin- při teplotě - 30. až 40 - °C a při neutrálním, pH. - .

Látka - z bakteriostatickým účinkem, - která se - získává způsobem podle vynálezu, se užívá ke kožním masážím nebo jako složka kosmetického přípravku,, například k ošet-řování pokožky. Biomasa může být konzerzována v suché formě, - s výhodou lyofilizací, vzhledem ke své křehkosti a nízkému - obsahu sušiny. /.·.*:.·.?

Následující příklady slouží k - osvětlení - povahy a rozsahu způsobu podle - vynálezu.- V těchto příkladech se -důsledně - - užívá - názvu „Beggiatoa“ místo svrchu uvedeného výrazu „mikroorganismus typu Beggiatoa“.

Přikladl

Izolace kmenů /

Vločka čerstvého - bareginu, odebraná - z

Thermes Nationaux d‘ Aix-les-Bains, se uloží do středu Petriho misky, která obsahuje ml živného prostředí -s obsahem - . gelózy, připraveného z následujících složek: 213399

Složka Množství extrakt z kvasnic (Difco) 2g agar. (Bacto-Difco) 15g zfiltróvaná termální voda . .

ťz Aix 100ml destilovaná voda 900ml

Miska se pak uloží horní stranou směrem dolů do termostatu při teplotě 30 °G na 30 hodin. Pak se zkoumá při malém zvětšení pod. mikroskopem na přítomnost spirálních .struktur, které jsou charakteristické pro Beggiatoa a jsou výsledkem způsobu jejich pohybu. Některé spirály je možno vidět 1 pouhým okem. Při mikroskopickém pozorování je rovněž možno objevit zóny, v nichž jsou vlákna mikroorganismu prostá znečištěnin. Tato zóna se vyřízne sterilním skalpelem a uloží na plotnu čerstvého agaru stejného· složení, a to tak, aby povrch s obsahem vláken Beggiatoa byl přiložen na neporušený povrch nového živného prostředí. Druhá agarová plotna se pak znovu inkubuje 24 hodin při teplotě 30 °C. Znovu se vyřízne zóna, v níž jsou vlákna pokud možno bez znečlštěnin, izolovaná zóna se znovu dále pěstuje a tento postup se opakuje ještě dvakrát;. Tímto způsobem se získá čistá kultura Beggiatoa. ·..··.

Příklad 2

Uchovávání kmenů

Způsobem podle příkladu 1 bylo izolováno 10 kmenů. Tyto kmeny se od sebe liší průměrem svých vláken, rychlostí svého pohybu a tvarem kolonií na agaru. Tyto kmeny je možno uchovávat třemi různými způsoby v závislosti na tom, .je-li požadováno uchovávání na krátkou. dobu, středně dlouhou dobu nebo na dlouhou dobu.

2. 1} Uchovávání na krátkou dobu

Plotna se uchovává v lednici při teplotě 4 °C a má být dobře uzavřena. Přeočkování kmene se musí provádět každých 10 dní, protože živné prostředí má tendenci к vysychání.

.2.2) Uchovávání na středně dlouhou dobu

К tomuto účelu se připraví polotuhé prostředí následujícího složení:

Složka Množství extrakt z kvasnic 2g chlorid vápenatý 0,1g octán sodný 0,5g agar 2g zfiltróvaná termální voda 1000 ml

Po sterilizaci tohoto živného prostředí se přidá kataláza z hub v množství 10 IU/ml.

Roztok katalázy se předem sterilizuje filtrací za studená filtrem Mllllpore, který obsahuje mikroskopické póry o průměru 0,22 μΐη.

Malá krychle agaru s obsahem Beggiatoa se vloží do zkumavky, která obsahuje 10 ml svrchu uvedeného prostředí, a inkubuje se při 30 °C. Beggiatoa se vyvíjí, v horní části zkumavky. Zkumavka. se inkubuje 3 týdny při teplotě 30 °C. Kultura se pak dále přenáší v množství 0,1 ml na další zkumavku.

2.3) Uchovávání na delší dobu

Stejným způsobem jako v příkladu 3 se připraví v míchaném prostředí kultura stará 24 hodin. Po odstředění se usazenina promyje čerstvým Ringerovým roztokem. Pak se získaný materiál zmrazí a lyofilizuje. Tento materiál je možno skladovat několik měsíců v lednici v dobře uzavřené nádobě. Při opětném přidání vody se fragmenty vláken počnou znovu vyvíjet.

Příklad 3

Pěstování kmenů

3.1) Očkovací materiál

Malá agarová krychle 5 mm³ se vyřízne z agaru, získaného způsobem podle příkladu

1. Tato krychle se pak vloží do baňky o obsahu 500 ml s obsahem 100 ml živného prostředí následujícího složení:

Složka množství extrakt z kvasnic 4g chlorid vápenatý 0,2g octan amonný 1g zfiltróvaná termální voda 1000 ml

Toto živné prostředí má pH 6,6. Baňka se pak vloží do míchačky o 150 otáčkách za minutu při výkyvu 1,25 cm a mikroorganismus se tímto způsobem pěstuje 16 hodin při teplotě 30 °C. Takto získaná kultura se homogenizuje po dobu 15 až 30 sekund za sterilních podmínek v přístroji Sorvall Omnimixer. Takto homogenizovaná kultura je očkovacím materiálem.

3.2) Pěstování ml svrchu získaného očkovacího materiálu se vloží do baňky o obsahu 500 ml s obsahem 100 ml téhož živného prostředí, které bylo užito pro· přípravu očkovacího materiálu. Baňka se pak inkubuje 24 hodin při teplotě 30 °C na míchačce. Získá se 0,8 g suš^;ny Beggiatoa na 1 litr živného prostředí. V případě, že se tento postup opakuje při použití různých kmenů a současně se mění podmínky pěstování ve svrchu uvedeném rozmezí, je možno získat 12,5 až 2 g sušiny Beggiatoa na 1 litr živného prostředí.

3.3) Stanovení rychlosti růstu

Běžný nefelometrický způsob obvykle uží213399 váný pro bakteriální kulturu, není možno užít v případě Beggiatoa, protože tento mikroorganismus roste ve formě vložek. Je tedy nutno přizpůsobit i způsob stanovení. Vzorky kultur se odebírají každé 2 hodiny a homogenizují se v přístroji Sorvall Omnimixer. Optická hustota při 600 nm se stanoví pomocí spektrofotometru. Homogenizovaný vzorek se usazuje jen pomalu a dovoluje tedy poměrně přesné odečtení. Tímto způsobem je možno získat informace o počtu buněk v jednotce živného prostředí.

3.4) Stanovení sušiny

Běžné sušení při vyšší teplotě neposkytuje v případě Beggiatoa reprodukovatelné výsledky. Pravděpodobnou příčinou je velmi vysoký obsah vody v tomto mikroorganismů. Aby bylo možno získat reprodukovatelné hodnoty, je nutno sušit lyofllizací vždy alespoň 400 ml hotové kultury.

3.5) Stanovení bakteriostatické účinnosti

Běžný způsob vyhodnocování bakteriostatické účinnosti, tak jak byl navržen Public Health Laboratory Service Committee a popsán v Brltish Med. J. 406 (1965), nepodává uspokojivé výsledky v případě Beggiatoa, protože je prováděn ve zkumavkách. Protože Beggiatoa je přísně aerobní, není koncentrace kyslíku dosažitelná ve zkumavce dostatečně. Je tedy nutno tuto metodu upravit a užít míchané baňky, aby bylo možno zajistit dostatečný přívod kyslíku.

Připraví se tři řady baněk o obsahu 50 ml s obsahem 18 ml živného bujónu (Nutrient Broth Difco). Baňky první a druhé řady se

Patogenní mikroorganismus	Účinnost biomasy (% inhibice)
P. aeruginosa	70
S. aureus	100
E. coli	70
Příklad 4
Srovnání

Bakteriostatická účinnost přírodního bareginu se stanoví způsobem uvedeným v příkladu 3.5. Získá se 100 %, 83 % a 96 % účinnosti pro mikroorganismy P. aeruginosa, S. aureus a E. coli po inkubaci 16 hodin. Z tohoto údaje je zřejmé, že bakteriostatická účinnost biomasy, získané způsobem podle vynálezu, je téměř tak vysoká jako účinnost bareginu. Jde o pozoruhodný výsledek, protože biomasu podle vynálezu Je možno vyrábět průmyslovým způsobem ve vysokém výtěžku, kdežto baregin je možno· získávat Jen velmi pomalu a jen ve velmi malých množstvích. Z tohoto důvodu Je zajímavá i účinnost supernatantu, který zbývá po odstředění, i když je nižší než účinnost biomasy.

očkují vždy 0,4 ml kultury patogenního kmene ve stáří 24 hodin. Byly užity tři patogenní kmeny, a to Pseudomonas aeruginosa ATGC 10145, Escherichia coli ATCC 11755 a Staphylococcus aureus ATCC 12 600.

Vzorky bakteriostatického materiálu se připravují tak, že se odstředí kultura připravená podle odstavce 3.2, avšak pouze po dobu 8 hodin. Odstředěná blomasa se homogenizuje a znovu se uvede v suspenzi ve fyziologickém roztoku, a to v objemu, který odpovídá objemu supernatantu po odstředění živného prostředí. Fyziologický roztok s obsahem biomasy a supernatant se rozdělí na vzorky, z nichž každý má objem 2 mi.

ml fyziologického roztoku s obsahem homogenizované biomasy se přidá к baňkám první řady. К baňkám druhé řady se přidá pouze 2 ml fyziologického roztoku. Do baněk třetí řady se přidají 2 ml fyziologického roztoku s obsahem homogenizované biomasy. Baňky třetí řady nejsou naočkovány patogenním mikroorganismem.

Baňky se pak inkubují při teplotě 37 °C na míchačce. Po 16 hodinách se měří optická hustota při 600 nm. Optická hustota odpovídajících baněk, první, druhé a třetí řady, se označuje А, В a C. Rozdíl A—C, odečtený od В a pak dělený В a násobený 100, je bakteriostatickou účinností biomasy, vyjádřeno v procentech inhibice.

Bakteriostatická účinnost supernatantu se stanoví stejným způsobem tak, že se к baňkám první a třetí rady přidají místo 2 ml fyziologického roztoku s obsahem homogenizované biomasy 2 ml supernatantu.

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:

Účinnost supernatantu (% inhibice) ~~

Příklad 5

Kmeny NCIB

Způsobem podle příkladu 1 bylo izolováno 8 kmenů. Těchto 8 kmenů bylo uloženo

12. července 1975 do sbírky National Collection of Industrial Bacterla (NCIB) v Eberdeen Scotland a jak již bylo uvedeno, byly tyto kmeny opatřeny čísly NCIB 11418 až 114 25. Tyto kmeny je možno charakterizovat jejich růstovými vlastnostmi a jejich morfologií při pěstování na agaru i v kapalném živném prostředí. Mimoto je možno stanovit jejich bakteriostatickou účinnost.

V následující tabulce je uvedena optická hustota kultur, jak byla stanovena po 5, 10 a 24 hodinách pěstování každého z těchto kmenů způsobem uvedeným v příkladu 3.2.

V tabulce je rovněž uvedena biomasa získaná po 24 hodinách a bakteriostatická účinnost biomasy, získaná po 8 hodinách pěsto vání pro 3 patogenní mikroorganismy, a to P. auruginosa, S. aureus a E. coli. Pro každý z kmenů je dále uvedena morfologie.

Kmen NCIB č.	Optická hustota	Biomasa [g sušiny/1)
po 5 h i	ю 10 h	po 20 h
114 18	0,237	0,713	0,583	0,91
114 19	0,352	0,621	0,514	0,95
114 20	0,147	0,447	0,709	0,95
114 21	0,160	0,402	0,646	0,95
114 22	0,289	0,364	0,305	0,75
114 23	0,360	0,496	0,378	0,69
114 24	0,217	0,737	0,587	0,59
114 25	0,395	0,981	0,838	1,11
Kmen	Účinnost (% inhibice)
NCIB č.	P. aeruginosa	S. aureu	3	E. coli
114 18	100	76		100
11419	100	96		74
114 20	100	96		44
114 21	100	98		100
114 22	68	89		84
114 23	73	87		25
114 24	57 *	80		27
114 25	100	91		90

Morfologie

NCIB 114 18

Morfologie na agaru:

Vytváří se velké izolované kolonie o průměru 8 až 15 mm s bílým středem a průsvitnými okraji. Při stonásobném zvětšení jsou kolonie jasně viditelné jako těsně uzavřené spirály.

Morfologie v kapalném prostředí:

Vytváří se homogenní kultura. Při zvětšení 4O0krát je možno pozorovat dlouhá vlákna o rozměru 80 X 1,8 μ, někdy· tvořená krátkými, zřetelně oddělenými účinky. Nedochází ke shlukování, vlákna obsahují malé množství refraktivních inklúzí.

NCIB 114 19

Morfologie na agaru:

Tvoří se bílé izolované kolonie o průměru 4 až 8 mm s nejasnými okraji, ze středu kolonie se hvězdicovitě rozbíhají provazče, které však nedosahují okraje kolonií. Při stonásobném zvětšení je zřejmé, že okraje kolonií jsou tvořeny těsně uzavřenými spirálami vláken.

Morfologie v kapalné kultuře:

Vytváří se homogenní kultura. Při zvětšení 400krát je možno pozorovat velmi krátká izolovaná vlákna o rozměru 3,8 X 0,9 μ, oddělená od sebe jasně pozorovatelným zaškrcením. Vlákna vytváří shluky, avšak neobsahují refraktilní inkluzi.

NCIB 114 20·

Morfologie na agaru:

Vytváří se ploché, opakní izolované kolonie o průměru 2 až 5 mm se zvrásněnými okraji. Při stonásobném zvětšení je možno pozorovat, že kolonie jsou tvořeny úlomky vláken ve formě neúplně vyvinutých spirál.

Morfologie v kapalné kultuře:

Vytváří se homogenní kultura. Při 400násobném zvětšení je možno pozorovat, že se nevytvářejí vlákna, nýbrž pouze další tyčinky o rozměru 9 X 1,4 μ. Tyto tyčinky obsahují malé množství refraktilních inklúzí.

NCIB 114 21

Morfologie na agaru:

Vytvářejí se oddělené kolonie o průměru 4 až 7 mm s difúzními okraji, jsou velmi podobné koloniím kmene NCIB 114 19, jsou bělejší. Okraje těchto kolonií jsou průsvitné. Při stonásobném zvětšení není možno pozorovat žádné spirály.

Morfologie v kapalné kultuře:

Vytváří se homogenní kultura. Při čtyristanásobném zvětšení lze pozorovat podobný obraz, jaký byl pozorován v případě kmene NCIB 114 20. Vlákna se nevytvářejí, vytvářejí se pouze dlouhé tyčinky o rozměru 18 X 1,4 μ s obsahem malého množství refraktilních inklúzí. Ke shlukování nedochází.

NCIB 114 22

Morfologie na agaru:

Kmen nikdy nevytváří izolované kolonie, nýbrž pokrývá celý povrch živného prostředí mykoidními provazci, které jsou průsvitné. Při stonásobném zvětšení je možno pozorovat, že každý z těchto provazců je tvořen vždy několika vlákny.

Morfologie v kapalné kultuře:

Vytváří se homogenní kultura, v níž je možno pozorovat malé shluky od 6. hodiny pěstování. Při čtyřistanásobném zvětšení je možno pozorovat dlouhá izolovaná vlákna o rozměru 90 X 1,4 až 1,8 μ. Tato vlákna jsou rozdělena na dlouhé úseky zřetelným zaškrcením. Obsahují velmi malé množství refraktilních inklúzí.

NCIB 114 23

Morfologie na agaru:

Morfologie tohoto kmene je podobná morfologii kmene NCIB 114 22. Nevytváří se izolované kolonie, nýbrž husté a jasněji viditelné mykoidní provazce. Při stonásobném zvětšení je možno pozorovat, že provazce jsou zřetelnější, protože jsou tvořeny větším množstvím vláken.

Morfologie v kapalné kultuře:

Vytváří se větší vločky (agregáty). Při čtyřistanásobném zvětšení je možno pozorovat daleko kratší vlákna než vlákna kmene NCIB 114 22, jsou však rovněž rozdělena na segmenty zřetelným zaškrcením. Rozměr je až 10 X 1,8 μ. Refraktilní inkluze se objeví již po 5 hodinách pěstování.

NCIB 114 24

Morfologie na agaru:

Vzhled kultury je podobný vzhledu kmene NCIB 114 23. Nevytvářejí se izolované kolonie, nýbrž mykoidní provazce. Při stonásobném zvětšení je možno pozorovat silné provazce, které jsou vytvářeny velkým počtem vláken.

Morfologie v kapalné kultuře:

Vytvářejí se velké vločky (agregáty). Při čtyřistanásobném zvětšení je možno pozorovat dlouhá vlákna o rozměru 140 X 1,8 μ, tato vlákna vytvářejí dlouhé svazky. Není možno pozorovat žádná zaškrcení. Refraktllní inklúze se vytvářejí až po 10 hodinách pěstování.

NCIB 114 25

Morfologie na agaru:

Vytvářejí se opakní izolované kolonie o průměru 2 až 6 mm. Při stonásobném zvětšení je možno pozorovat vlákna sestávající z izolovaných buněk a tvořících těsně uzavřené spirály.

Morfologie v kapalné kultuře:

Tvoří se homogenní kultura. Po čtyřlstanásobném zvětšení je možno pozorovat krátká homogenní vlákna o rozměru 4 X 1,4 μ. Tvoří se malé množství refraktivních inklúzí.

PŘEDMĚT vynálezu

Claims

1. Způsob výroby látky s bakteriostatickým účinkem, vyznačující se tím, že se pěstuje alespoň jeden mikroorganismus typu Beggiatoa č. NCIB 114 18 až NCIB 114 25 ve vodném živném prostředí, obsahujícím 1 až 4 g extraktu z kvasnic, 0,1 až 0,3 g chloridu vápenatého a 0,2 až 1 g octanu sodného nebo amonného v 1 litru vody, po dobu 5 až 36 hodin při teplotě 20 až 50 °C, při pH 6 až 8, za stálého míchání za aerobních podmínek s následným oddělením biologické hmoty a/nebo živného prostředí.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se mikroorganismus pěstuje 8 až 10 hodin při teplotě 30 až 40 °C při neutrálním pH.

3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se živné prostředí před naočkováním mikroorganismem typu Beggiatoa homogenlzuje.

4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se biogolická hmota izoluje a lyofilizuje.

5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako vody použije sirné termální vody.