CS208488B2 - Method of metal coating the nase under utilization of the anew utilizable carrier - Google Patents

Description

Vynález se obecně týká způsobu zrcadlového pokovování podkladu, jakož i výrobku získaného tímto způsobem. Podklad může být v podobě pásu nebo listu a může být z papíru, lepenky, dřeva, plastické hmoty a mnoha jiných látek. Podkladu se udělí lesklý» hladký, zrcadlový kovový vzhled, aniž je nutné podrobit podklad speciálnímu zpracování nebo jej leštit.

Jsou známy různé způsoby pokovování podkladu v podobě pásu nebo listu. Jeden z těchto způsobů zahrnuje laminování kovové fólie к podkladu použitím rozpouštědla na bázi polymerovatelných adhezív.

Tohoto způsobu se běžně používá pro pokování ohebných materiálů a nejčastěji používaným kovem je hliník v podobě fólie.

Tento způsob vyžaduje, aby kovová fólie měla tloušťku více než 1 jum. Použití tenčích fólií není možné pro hromadnou výrobu; lze jich použít pouze při vsázkové výrobě v malém měřítku. Aby se dosáhlo zrcadlového povrchu, musí mít kovová fólie leštěný povrch. Lesk á konečná úprava povrchu výsledného výrobku nezávisí na podkladu, nýbrž ne lesku a konečné úpravě, jíž se podrobí fólie.

Jiný známý způsob spočívá v dispergování velmi jemného práškového kovu v pojivu a v nanesení tohoto pojivá, obsahujícího práškový kov, ne povrch určený к pokovení.

Další způsoby pokovování se provádějí chemickým vylučováním a elektrolytickými postupy. Při těchto způsobech závisí lesk a konečné vzezření pokoveného povrchu na lesku в konečné úpravě podkladu. Vysoce lesklého zrcadlového povrchu se dosáhne, když jsou podkladové materiály lesklé, jako je například fólie z plastické hmoty nebo leštěný povrch.

208468

Tam, kde podklad není hladký, nedosáhne se hladkého povrchu. Proto při těchto způsobech závisí lesk a konečné vzezření na konečné úpravě podkladu, spíše než na použitém kovu.

Dalším běžně používaným způsobem je vakuové pokovování, při němž se páry kovu kondenzují na podkladu určeném к pokovení. Toto vyžaduje, aby podklad byl umístěn v komoře, v níž se udržuje tlak přibližně 0,133 až 0,0133 Pa. Je zřejmé, že tento způsob je omezen na materiály, které neuvolňují plyny nebo neobsahují těkavé složky, jako jsou vlhkost, 2měkčovedla a pryskyřice.

Nevýhodou tohoto způsobu je, že výsledný povrch zpravidla bývá značně hrubý, protože .páry kovu nevyrovnají drsnost povrchu, na němž kondenzují. Ke zlepšení konečné úpravy podkladu, jako je například papír, Je třeba papírový podklad předem leštit nebo nalakovat.

V některých případech však ani takovéto předběžné zpracování nepostačuje к vytvoření zrcadlového povrchu a je nutný další stupen, spočívající v kalandrování podkladového povrchu při vysoké teplotě. Tento další stupeň značně zvyšuje náklady na konečný výrobek.

Kromě toho, použije-li se tohoto způsobu u materiálů, které ve značné míře uvolňují plyny, jako je papír a lepenka, je zapotřebí vakuového pokovovacího zařízení, v němž je možno dosáhnout vysokého vakua, aby se vyrovnala ztráta vakua ve vakuové komoře, způsobená vzduchem a vlhkostí obsaženými v papíru nebo lepence.

V některých případech může být nutné odplynění materiálu před pokovováním.

Způsob podle vynálezu a tímto způsobem zhotovený výrobek jsou zaměřeny na poskytnutí hladkého zrcadlového povrchu, který je nezávislý na hladkosti podkladu i kovu; při způsobu podle vynálezu není třeba předběžného zpracování podkladu ani není nutné vystavovat podklad působení vakua.

Způsob podle vynálezu к pokovování podkladu za použití znovupouživatelněho přenašeče se vyznačuje tím, že se na přenašeč nanese tenká- vrstva částic kovu ze skupiny zahrnující hliník, stříbro, zlato, měň, nikl, cín, platinu a slitiny těchto kovů, o tloušíce značně menší než 1 000 x 10'θ m, například vrstva hliníku o tloušíce v rozmezí od 50 do 250 x x 10 m, na část alespoň jednoho z uvedeného podkladu a pokoveného přenašeče se nanese lak, například polyuretanový lak, podklad a přenašeč se spolu laminováním spojí před zaschnutím nebo vytvrzenim laku, načež se po zaschnutí nebo vytvrzení laku přenašeč oddělí od podkladu.

Je proto účelem vynálezu poskytnout podklad s kovovým povlakem, který je podstatně tenčí a má výrazně nižší hmotnost než laminát в kovovou folií, takže lze daným množstvím kovu získat větší množství podkladu opatřeného povlakem в tím výrazně snížit materiálové náklady.

Jiným účelem vynálezu je poskytnout způsob výroby kovovou vrstvou povlečeného podkladu, který má zrcadlový 1езк obdobný lesku kovové fólie, kterýžto způsob je podstatně méně nákladný než způsob výroby laminátů s fólií. ,

Dalším účelem vynálezu je poskytnout podklad opatřený kovovým povlakem majícím chemickou odolnost blížící se chemické odolnosti kovové fólie, kterýžto povlak časem nežloutne ani se jeho vzhled nemění, je odolný vůči oděru, pružný a tak tvrdý, aby vydržel při různých výrobních a tiskařských operacích, a který může být potiskován.

Ještě dalším účelem vynálezu je poskytnout podklad opatřený kovovým povlakem, který odráží infračervené záření a tvoří překážku viditelnému a ultrafialovému záření, takže je vhodný к balení potravin, a podobně jako fólie je poměrně nepropustný a může b^t vyráběn za spolupoužití s tiskařským zařízením.

Rovněž je účelem vynálezu poskytnout podklad pokrytý vrstvou laku a kovu, který je při ohnutí odolný proti vzniku trhlin.

JeStě další účely vynálezu se stanou zřejmými po přečtení dále uvedeného podrobného popisu vynálezu.

К lepŘímu porozumění vynálezu jsou к popisu přiloženy výkresy, na nichž obr. 1 představuje schéma způsobu pokovování podkladu podle vynálezu, obr. 2 představuj© zařízení к vakuovému nanášení Částic kovu na přenašeč, obr. ЗА а 3B znázorňují použití laku pro vyrovnání povrchu podkladu a způsob stanovení množství laku, jehož je nutno použít, obr. 4A а 4B znázorňuje laminační postup a vztah mezi tlakem válce a jeho průměrem a obr. 5 znázorňuje oddělení pokoveného рсЛ ^idu od přenašeče.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn způsob výroby podkladu, opatřeného kovovým povlakem, v souhlasu s vynálezem. Přenašeč 20, který má hladký lesklý povrch, má být pokoven.

Přenašeč musí mít hladký povrch, protože se jím udělí výrobku konečný povrch. Musí se též vyznačovat nižší adhezí к částicím kovu, než jakou mé lak, kterého se v dalším použije. Vhodúými materiály na přenašeč 20 jsou mezi jinými nezkracovaný polypropylen, polyester, polyethylen, polyvinylchlorid, polyamid, materiály získané společným vytlačováním a regenerovaná celulóza.

Přenašeč 20 se pak pokoví v pokovovacím zařízení 22 nanesením částic kovu jakýmkoliv známým postupem, jako je vakuové pokovování, chemické srážení nebo jiné nanášecí postupy. Vhodnými kovy pro nanášení, jak již byle výše uvedeno, jsou hliník, mě3, stříbro, nikl, ΊΤίη, platina, zlato a jejich slitiny a jiné kovy přeměnitelné v páry.

Množství nanášeného kovu se reguluje tak, aby nanesené Částice kovu vytvořily tenkou vrstvu. Nanesená vrstva částic má mít tloušlku podstatně menší, než je vlnové délka světla, -O například menší než 1 000 a s výhodou menší než asi 500 x 10 m, a vzdálenost Částic od sebe (kde se takové mezery nebo prázdná míst© v kovovém filmu následkem tenkosti vrstvy vyskytují) má být podstatně menší, než je vlnová délka viditelného světle.

Proto se světlo prakticky úplně odráží od kovového povrchu; kovový povrch vypadá souvislý a projevuje se jáko dokonale zrcadlový kovový povrch.

Zatímco se na přenašeč 20 nanášejí částice kovu v pokovovacím zařízení 22, připravuje se podklad 24 (tyto operace nemusejí probíhat současně). Podklad, který se v dalším opatří povlakem částic kovu, může být v podobě pásu nebo listu a mít drsný nebo hladký povrch.

Vhodnými podklady jsou papír, lepenka, dřevo, kůže, plastická hmota a vlastně jakýkoliv materiál v podobě listu, na který je možno nanést vrstvu laku. Podklad 2_4 se opatří tenkým povlakem laku v lakovacím zařízení 26. Vhodným lakem pro tento účel je polyuretanový lak.

Lak slouží jednak jako nosič - ve spojení s přenašečem - к vytvoření hladkého zrcadlového povrchu, jednakýjako lepidlo, které přenáší částice kovu, nanesené v pokovovacím zařízení 22. s přenašeče 20 na podklad 24 a pohlcuje tyto Částice do sebe.

Lak rovněž slouží к vyrovnávání a uhlazení povrchu podkladu 24, Je význakem tohoto vynálezu, že zatímco lak přilne к podkladu, nepřilne к přenašeči 20.

Při jiné obměně je možno vrstvu laku nanést na částice kovu uložené na přenašeči 20. Tímto alternativním postupem se získá hotový výrobek, který je v podstatě shodný s výrobkem vyrobeným tím, že se lak nenanese na podklad 24, ačkoliv - protože je empiricky závislý na laku a podkladu ~ může být kterýkoliv z nich výhodnější. Tento,alternativní postup je znázorněn na obr. 1 jakožto výrobní sled, vedoucí od pokovovacího zařízení 22 do lakovacího zařízení 26.

20Ů48S

Za pokovovacím zařízením 22. ' v němž se částice kovu nanesou na přenaSeč 20. a ' po nanesení vrstvy laku na podklad - 24 nebo na přenaSeč 20 v lakovacím zařízení 26, se v laminovacím zařízení 28 provede laminování.

Laminování ' se provádí před zaschnutím nebo vytvrzením laku. V laminovacím zařízení £8 se podklad 24 uvede do styku s povrchem přenaSeče 20. na němž jsou naneseny částice kovu. Toho se s výhodou dosáhne tak, že se podklad 24 a přenašeč 20 svinou za mírného tlaku do jediného svitku. Tento postup je podobný běžnému laminovacímu postupu.

Lak ' přenese čéstice kovu s přenaSeče 20 na podklad 24, Lak pohltí'do sebe čéstice kovu a převezme na sebe hladký povrch přenašeče 20, jakmile se přenašeč s podkladu odstraní.

Laminovaný podklad 24 a přenašeč 20 mohou být vysušeny v sušicím zařízení 30 - vzduchem nebo jinými běžnými sušícími nebo vytvrzovacíml postupy. Jakmile lak ztuhl, nelne již k přenašeči 20. nýbrž lpí pevně k podkladu 24.

Sušení nebo vytvrzení v sušicím zařízení 32. může být přirozené nebo urychlené teplem nebo ozářením. Po ztvrdnutí leku v sušicím zařízení 30 dojde k oddělení podkladu od přenašeče v zařízení 32* Přenašeč 20 a podklad 24 se mohou od sebe oddělit (kde jde o pružné tkaniny) navinutím ne ' dva oddělené válce; přitom lak s absorbovanými nebo v něm. pohlcenými částicemi kovu zůstane lpět k podkladu 24.

Po oddělení v zařízení 32 je možno ' přenašeče 20 mnohokrát znovu použít, čímž se dosáhne mimořádných . ekonomických výhod.

. Hotový výrobek ?4 sestává z podkladu 2,4. který má hladký, zrcadlový, kovový povlak, jenž vypadá jako plynulý a hladký, protože jakékoliv případné mezery nebo prostory mezi Částicemi kovu umožňují jen malý prostup sv^ětla ⁽tj. ^- mén^ě ne^ž 3° s výhotou m^éně ne^ž 20 56. Lak nemusí být nanesen na celém povrchu podkladu 24, nýbrž může být nanesen pouze na určitých částech povrchu v různých vzorcích. Tím pouze určité části povrchu podkladu 24 získají kovový lesk.

Hotový výrobek 34 se může podrobit dalšímu různému zpracování, jako je řezání, vytlačování, lisování ve formě, podélnému rozříznutí a potištění kovového povrchu různými tiskařskými technikami, jako je ofset, hlubotisk, flexografie, sítotisk apod.

Až dosud byly výše popsány jednotlivé dílčí stupně způsobu podle vynálezu k výrobě pokoveného podkladu a jejich vzájemný vztah; v dalším jsou podrobněji popsána zařízení a . ka^ždý z jednotlivých uve^dených stupňů.

Na obr. 2 je schematicky znázorněno výhodné provedení pokovovacího zařízení 22 k nanášení Částic kovu na přenašeč 20. Nejvýhodněji se povrchy s nanesenými částicemi kovů zhotovují tak, když přenašeč 20 mé podobu protáhlého pásu materiálu, který se přivádí pomocí válečků.

Přenašeč 20 se přivádí do běžné vakuové pokovovací komory 36; uvnitř této komory 32 ^je u^pravena řada jímek ³⁸ s kovem ⁽na^příkla^d s hlinítooO, ^kter^ý se ^{mé n}en^és^{t na} p^řenašeč 20. Počet jímek má být dostate^čný к tomu, ab^y se získa^l s^tejnom^ěrn^ý povlrt ⁽nap^říkla^d 10 jímek o rozměrech 1 x 7,5 cm při - šířce pásu přenašeče 75 cm).

Každá ^jímka 38 se Mhřívá na teplotu tavení ^kovu (např^íkla^d 1 ⁵⁰⁰ °C u ^hlin^{íku) a} pá^s materiálu se udržuje na teplotě místnosti válcem 40 chlazeným vodou, přičemž - tento pás prochází ve vzdálenosti přibližně 15 cm nad jímkami.

Při průchodu přenašeče 20 vakuovou pokovovací komorou ££ budou páry £0 kovu, vystupují^cí z k^apalnéh^o k^ov^, ^postu^povat k ^přenašeči 20^, na n^ěm^ž z^kondenzuj^{í (}39” n^edtorn t^ep!o^t- ního rozdílu. Rrchlost pohybu pásu přenašeče 20 je možno kontinuálně regulovat právě tak jako teplotu kovu v jímkách, takže vrstva kovu nanesená na přenašeč zkondenzováním par kovu bude mít na přenašeči 20 tloušťku s výtodou menší než asi' ⁵ x ^{10 8} m. *

Tato velice malá tloušťka vrstvy (hloubka) umožňuje minimální spotřebu kovu, přesto však po skončení nanášení skýtá vzhled dokonale pokoveného ' souvislého kovového povrchu následkem vrstvičky použitého laku.

Ovédání vakuového pokovovaní se může provádět vhodným · elektronhcýfa nebo mtechaniclým zařízením, takže míra nánosu se plynule sleduje a podle ní se zpětně ovládají jednotlivé topné elektrody a rychlost pohybu pásu přenašeče 20.

Na obr. 3A a 3B je schematicky znázorněno lakovací zařízení 26 pro nanášení vrstvy laku. Jak již bylo uvedeno, podklad 24 může být z jakéhokoliv vhodného maatriálu, který může mít drsný nebo hladký povrch. Předběžné úpravy není třeba, poněvadž vrstva laku poskytne rovnoměrný, zrcadlově hladký povrch na všech typech povrchů a vyplní jakékoliv případné trhlinky na povrchu podkladu 24.

Toto je patrné z obr. 3A, kde podklad 24 je opatřen vrstvou laku .42» který dokonale vyrovnal nepravidelnosti povrchu podkladu 24. Na obr. 3B je znázorněna metoda pro stanovení mmnoství laku potřebného k získání hladkého povlaku na podkladu 24.

Obecně, čím drsnější nebo nasákavější je povrch podkladu 24. tím větší mnnožtví laku 40 bude zapoořebí. Potřebné mnnoství laku se určí pokusně tak, že se vzorek podkladu .24 uloží šikmo, na skloněný vzorek se pak kápne kapka laku 42 a změří se vzdálenost, · kam až kapka · steče, jak je znázorněna na obr. 3B písmenem A.

Podobná zkouška se provede za použžtí kousku ·skla 44 jakožto podkladu 24. Opět se změří vzdálenost B, kam až kapka steče. Ze známého množ^TÍ laku 42 potřebného k patřenému pokkytí skla 44, je možno určit ьо^^! laku 42 potřebného k pokrytí podkladu 24. Lak 42 je možno nanést na podklad 24 nebo na přenašeč 20 jakýmkoliv známým postupem; výhodným · se však ukázalo být nanášení máčením. Dootačuje, aby povlak laku pouze vyplňoval prohlubeniny a překrýval vyvýšeniny 24*.

Obr. 4A a 4B blíže objasňují laminování podkladu 24 s přenašečem 20. na němž jsou naneseny částice kovu. Oba příslušné pásy, tj. podkladu 24 a· přenašeče 20 s . nanesenými částicemi kovu, se k sobě přimknou čelními stranami mezi párem válců .46. 48.

Válec 46 je například pryžový válec o tvrdosti podle · Shore přibližně 75 a válec 48 může být válec o vhodné tvrdooti, například kovový pochromovaný válec nebo válec z nerezavějící oceei. Me^i. válci 46 a 48 se vyvodí tlak, jímž se podklad 24 laminuje s přenašečem 20. na němž jsou naneseny částice kovu.

Laminování je nepřetržitým postupem, k němuž dochází po nanesení laku v lakovacím zařízení 26 a po pokovení v pokovovacím zařízení 22, avšak dříve, než se lak může vy tvrdit' ’ nebo zaschnout.

Tlak vyvozený mezi válci 46 a 48 je nepřímo úměrný průměru válců, jak vyplývá z grafu na obr. 4B. Jednou z možrýd kombbnací tlaku s průměrem válce může být -tlak v rozmezí 5 až 6 kg a průměr válce 46 přibližně 110 cm.

Po mezi válci 46 a 48 se laminát podkladu 24 s přenašečem 20 navíjí na navíjecí válec J2O, který se po navinutí -laminátu ponechá stát, dokud se lak nevytvrdí nebo nezaschne.

208468

Vytvrzení nebo zaschnutí J2, může probíhat v navinutém stavu po přibližně 24 hodiny nebo se může urychlit použitím různých laků nebo teplem nebo ozářením.

Jak již bylo uvedeno, Částice 39/ kovu (viz detail, obr. 4A), nanesené na přenašeči 20. se při tuhnutí laku J2 úplně zachytí v laku J2 na podkladu 2£. Důležité je, že lak 42 převezme od přenašeče 2£ jeho hladlqf povrch, což je hlavní příčinou zrcadlového vzezření, kterého se dosáhne způsobem podle vynálezu. Mezi lakem 42 a přenašečem 20 vška nedojde к žádnému spojení a přenašeče je možno znovu použít až čtyřicetkrát, což činí způsob podle vynálezu vysoce hospodárným.

Dalším dílčím stupněm způsobu podle vynálezu je oddělování 32 obou pásů od sebe, čili delaminace. Válec 50 se umístí tak, aby se dotýkal dvou vedle sebe uložených válců 52, 54. Válec 52» dotýkající se válce 50. bude od laminátu odtrhávat přenašeč 20. který se bude navíjet na válec 52 a bude dokonale zbaven povlaku částic kovu, kterýžto povlak bude přenesen na vrstvu laku na podkladu 24.

Druhý válec 51» dotýkající se válce 52» bude od laminátu odtrhávat podklad 24. na němž budou ve vrstvě laku 42 zachyceny částice 39' kovu a který bude mít hladký, zrcadlový, kovový povrch.

Po sejmutí s válce 52 je možno přenašeč 20 znovu mnohokrát použít; hotový výrobek je možno sejmout s válce 54 za účelem dalšího zpracování, jako je potiskování nebo rozřezání, jak bylo výše uvedeno.

Při oddělování podkladu 24 od přenašeče 20 budou tyto к sobě jen nepatrně lnout. Adhezní síla mezi oběma uvedenými pásy bude přibližně 5 až 10 g/cm²; pokud tato síla bude menší než síla, kterou použitý lak strhává částice kovu nanesené na přenašeči, budou splněny předpoklady к uskutečnění způsobu podle vynálezu.

Déle uvedené příklady způsob podle vynálezu a výrobek jím získaný blíže objasňují. Tyto příklady jsou pouze ilustrativní a vynález na ně není nikterak omezen.

Příklad 1

Jako přenašeče se použije nezpracovaného polypropylenu o tloušťce 20 mikronů Qum), který se bez nanesení jakéhokoliv předchozího povlaku vakuově pokoví. Tím se na polypropylenový film nanese velmi tenká vrstva hliníku v množství 0,03 g/m².

Tato vrstva vytvoří velmi tenký hliníkový povlak o tloušlce přibližně 105 x 10”¹θ ш na povrchu polypropylenového přenašeče. Tato tloušťka může být v rozmezí 50 až 250 x 10“^θ m. Tento postup se provádí nepřetržitě přetahováním přes cívku.

V tomto příkladu se vrstva laku nanáší na povlak částic kovu na přenašeči, nikoliv na vlastní podklad. Lak použitý v tomto případě je polyuretanového typu a po nanesení se jeho vrstva nechá odpařit (například tím, že se vede přes cívky válců v odsávané atmosféře) a laminuje se к podkladu, který se má metalizovat.

o

V tomto případě je podkladem papír o hmotnosti přibližně 80 g/m . Laminování se provádí nepřetržitě v hlubokotiskovém nebo flexografickém tiskařském stroji (neznázorněno). Laminace se provádí při teplotě okolí.

Po laminování se spojené pásy přenašeče a podkladu ponechají navinuté na cívce po dostatečně dlouhou dobu, aby lak ztvrdl a aby bylo možno jej snadno oddělit od přenašeče.

Nejlepší způsob, jak provádět tento postup, se rovněž napřed stanoví pokusně; závisí na laku, jeho tloušlce a na podkladu. Přenašeč a podklad se od sebe odtrhnou na odvíječím zařízení, jak je patrné z obr. 5. Přenašeče je pak možno znovu použít.

Ί

Příklad 2

V tomto příkladu se povlak částic kovu nanáší na přenašeč jako v předchozím příkladu. Pak se pokovený povrch přenašeče opatří vrstvou laku polyuretanového typu neobsahujícího rozpouštědlo. Na rozdíl od předchozího příkladu není v tomto případě třeba odpařit rozpouštědlo.

Po nanesení laku se přenašeč laminuje na podklad o hmotnosti 80 g/m . Jako v předchozím příkladu vzniklý laminát se ponechá stát po dostatečně dlouhou dobu, aby lak mohl ztvrdnout (například 24 hodiny), načež se přenašeč a podklad od sebe oddělí.

Příklad 3

V tomto příkladu se přenašeč opět pokoví vakuovým pokovováním. Pak se povrch přenašeče, opatřený kovovým povlakem, spojí s povrchem podkladu pomocí fotopolymerovatelné pryskyřice, příčně zesítitelné ultrafialovým zářením.

Rozpouštědla se odeženou odpařením a přenašeč se nalaminuje na podklad. V tomto příkladu je lak možno nanést bud na přenašeč, nebo na podklad, poněvadž výsledky jsou v obou případech stejné. Po laminování se polymerovatelná pryskyřice ozáří ze strany přenašeče ultrafialovým zářením.

Tím se dosáhne okamžitého vytvrzení pryskyřice a podklad je pak možno nepřetržitě odtrhávat od přenašeče v tomtéž zařízení. Výsledný podklad má vysoce lesklý zrcadlový kovový povrch, který je též odolný vůči teplu.

Ačkoliv byl vynález popsán na výhodných příkladech provedení, je samozřejmé, že je možno provést úpravy a obněny, aniž se tím vybočí z rámce vynálezu. Tyto úpravy a obměny spadají do rámce a rozsahu vynálezu a připojené definice.

Claims (2)

1. P δ E DM Ž T VYNÁLEZU

   1. Způsob pokovování podkladu za použití znovupoužitelného přenašeče, vyznačující se tím, Že se na přenašeč nanese tenká vrstva částic kovu ze skupiny zahrnující hliník, stříbro, zlato, měj, nikl, cín, platinu a slitiny těchto kovů, o tlouštce značně menší než

   1 000 x 10¹⁰ m, například vrstva hliníku o tloušlce v rozmezí od 50 do 250 χ 10*¹θ m, na část alespoň jednoho z uvedeného podkladu a pokoveného přenašeče se nanese lak, například polyuretanový lak, podklad a přenašeč se spolu laminováním spojí před zaschnutím nebo vytvrzením laku, načež se po zaschnutí nebo vytvrzení laku přenašeč oddělí od podkladu.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako laku použije polyuretanové pryskyřice, příčně zesítitelné ultrafialovým zářením.