CS199644B2

CS199644B2 - Method of producing new derivatives of phenylaminoethanol

Info

Publication number: CS199644B2
Application number: CS782253A
Authority: CS
Inventors: Leif A Svensson; Lars M Soerenby; Kjell I Wetterlin
Original assignee: Draco Ab
Priority date: 1975-10-01
Filing date: 1976-10-01
Publication date: 1980-07-31
Also published as: ZA765331B; GB1542317A; FR2326183A1; ES451979A1; DE2640972A1; AU503212B2; FI762660A7; DK439776A; NO763345L; ATA682376A; SU638252A3; BE846837A; CS199643B2; SE7510988L; NL7610845A; AU1812276A; SU674669A3; AT347427B; DD126278A5; NZ182165A

Description

Vynález se týká výroby nových farmakologicky účinných sloučenin. Nové sloučeniny vyrobené způsobem podle vynálezu . mají zejména antlalergickou a antianafylaktickou účinnost a jsou ' zvláště cenné jako antiastmatické látky a lze jich rovněž používat při léčbě a profylaktickému ošetření jiných alergických chorob.

Pod · pojmem „alergie” se míní podle . Darlandova díla „Illustrated Medical Dictionary”, 24. vydání, 1967, hypersenzitivní stav získaný vystavením. (expozicí) konkrétnímu alergenu, přičemž opětovné vystavení vede ke změněné reakční schopnosti. Jako· příklady různých alergií lze uvést alergickou rýmu, sennou horečku a kopřivku. Společným znakem mnoha druhů alergických reakcí u lidí je· reakce antigen . — protilátka, která vede k uvolňování farmakologicky účinných látek (= mediátorů), mezi jiným histaminu a SRS-A (— pomalu reagující anafylaktická látka). Takto uvolňované mediátory vyvolávají bronchokonstrikce, oedemy, zvýšenou tvorbu hlenů, svědění atd. Sled reakcí alergické ataky lze objasnit schematicky následujícím způsobem:

Stupeň 1

Do organismu vstupuje alergen (antigen) i

Stupeň· 2

Ant-igen vstupuje · do. reakce s protilátkami, což. vede . k

Stupeň 3 uvolňování mediátorů i

Stupeň 4

199844 uvolněné látky, zejména histamin a SRS-A, vyvolávají příznaky alergické reakce:

bronchokonstrikci, oedem, zvýšenou tvorbu hlenů atd.

199B44

Tento druh této zvýšené reakce organismu, objasněné výše, na alergeny (antigeny), kterými mohou být cizí protein nebo jiné látky, se nazývá anafylaktícká reakce.

Mechanismy účastnící se anafylaktické reakce jsou diskutovány mezi jinými Assemem v Cllnical Allergy, 1974, sv. 4, . . str. 185 až 194, a Assemem a Schildem v Int. Arch. Allergy, 40, 576 až 589 (1971).

Ačkoli v následujícím popise se klade důraz na· bronchiálním astma exogenního typu, které je pouze jednou. z forem alergií, je jasné, že výsledků dosažených způsobem podle vynálezu lze rovněž použít i u jiných forem alergie.

Při obvyklé léčbě · astmatu se léčí příznaky objevující se ve 4. stupni. Konkrétně bronchiální konstrikce se mírní podáváním látek, které mírní bronchiální spasmy a rozšiřují takto bronchy. S touto léčbou se však obvykle začíná pouze tehdy, když je astmatický záchvat na cestě nebo je již zcela rozvinutý. Bylo by žádoucí zpřístupnit profylaktický způsob, jehož by mohlo být použito k prevenci skutečného vypuknutí alergických záchvatů. To· by mohlo být dosaženo · inhibicí uvolňování medlátorů objevujících se ve 3. stupni výše uvedeného schématu. Je známo, že některé sympatomimetické aminy, mezi kterými lze uvést takové, kterých se používá v léčbě astmatu — adrenalin, isoprenalin, terbutalin — inhibují rovněž uvolňování mediátorů indukovaných antigenem.

Tyto látky mají antianafylaktickou účinnost ve stejném rozmezí dávek, . jaké se požaduje k dosažení bronchodilatace. To mezi jiným znamená, že nežádoucí vedlejší účinky, objevující se někdy po· těchto sympatomimetických aminech, jako bušení srdce a třes, by mohly omezit jejich používání jako antianafylaktických látek.

Úkolem tohoto vynálezu je poskytnout sloučeniny, které inhibují antigenem indukované uvolňování histaminu a jiných spasmogenních látek v rozmezí dávky, kdy nevyvolávají „klasické” sympatomimetické účinky, například vaspdilataci, stimulace srdce a třes. Sloučeniny se specifickým inhibičním účinkem na uvolňování spasmogenních látek jsou účinné jako profylatické a antianafylaktické látky v léčbě různých druhů alergií včetně bronchlálního astmatu, aniž by docházelo k vedlejším účinkům, které lze pozorovat u sympatomimetických aminů používaných obvykle jako bronchospasmolytické látky.

Podle vynálezu bylo shledáno, že sloučeniny obecného vzorce I

R^O

CJCCH-CHfNH-A-aR¹

OH

R<

(П ve kterém

R¹ a R'² jsou stejné nebo různé .a značí vodík, alifatickou acylovou skupinu s 1 až 5 uhlíkovými atomy, benzoylovou nebo fenylacetylovou skupinu a

A značí alkylenovou skupinu s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 3 až 6 atomy uhlíku nebo· cykloalkylenovou skupinu obsahující 4 až 6 uhlíkových atomů, a jejich .fyziologicky neškodné · soli mají výraznou antianafylaktickou . účinnost v rozmezí dávek, při nichž jsou jejich srdečně stimulující a bronchospasmolytické účinky zanedbatelné. Tato . nečekaná a příznivá kombinace vlastností činí sloučeniny podle vynálezu cennými antianafylaktickými látkami, kterých lze. používat při profylaxi různých forem alergie, například alergické rýmy, . senné horečky, kopřivky, astmatu atd. se sníženým nebezpečím výskytu vedlejších Účinků pozorovaných obvykle u sympatomímetických aminů.

Jako ilustrativní příklady skupin R1 a R² lze uvést

H—

CH3CO—

CH3CH2CO—

CH3CH2CH2CO— (CHsbCHCO—

CH3(CH2)3CO— CH3

I

H—C—CH2CO—

I

CH3

I

CH3—c—co—

I

CH3

Jako ilustrativní příklady skupin A lze uvést · —CH2CH2CH2— —CH—CH2—

CH3 —CH2—CH—

I

CH3

CH2CH2CH2CH2— z

199844

CHs

I .

—C—CH2—

CH3

CHs

I —CH2CH2CH— —CH2CH—CH2— .'

CH3 —CHCH2CH2—·

I·

CH3 ->

C2H5 —CH2CH—,

CH3 CH3

II.

—CH—CH— ζΟΗ

HO

СН-СНхИН-СН^Н^НОН

HO ^Oh

—CHCHž—

I

C2H5

/СЦс-СН-ch I x_c^_cw_t

CH—CH»X < ,^c«

--^C·^

Skupina R¹ znamená s výhodu atom vodíku.

Skupina A znamená s výhodou alkylenové Skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem obsahující 3 až 4 uhlíkové atomy.

Ilustrativními příklady sloučenin podle vynálezu ' jsou

CH<

I 3

CH-CHěNH-CHCHCH- OH

OH

№

XCH- CHgNH- CHgHCH£ OH OH .

HO

CH.

I 3

CH-CH, NH-CHCH.CH&OH

HO

CH-CHrNH-CH-CH-OH l . , * I · i

OH CH3 CH3

C H-CHi-NH-CHCHipH l · * I κ

OH CjHs

HO

-CH· CHrNH-C^H^^CH^CH^CI^HrOH OH

CHt

3 CH.-HH-C- CH.OH t ₍ b

CH5

CHI OH

ГУ-СОО._ ' CWj ⁴⁼⁷ £\-СН’СН;ИН-С-СН^Н

O-C00^{HÍH СНз}

О-С^ОСХ_ .

ZV CW-CW^NH- с- CWjOW Z\ ОН Cl·)} ^У-сн^оо сн, о

CH-CHgNH-C- CHgCCH*

ОН СН₃

О-соо cw₃ О // λ I II \ / CW-CUg-АШ-с-щрсс^е ' он ^н.

^У^СООЧ ^сн1 θ /^CW-CAfcNW-Č-СЦрС (СНр^СН^

Q-cOO^ ^Íh ζβ-щсоо сн₅ ť^CW-C^NW-C-C (У-CHfOO^ он СИ,

199844

/СИ_КСН-ОН

СН-СНгЫН-СН I

/

CH-CHrNH-CH l *· \ ен-cw^ CH-OH с^-сн/ си₃соо

CH_ACOO

CH-CH_rNH-C-CUpH i A | ΧΟΗ сн_ь снрнро

ch CH-Ch^NH-CCH-OH <4

I.

снрн^соо OH

Ch

I НС-СОО

cw₃

W-CfyNN-C-ChOH нс-соо I ^с“з _H}c-c-£oo ch_s

CHj ZX-cM_CH_rHH-C-CW,OW ru \s=/ * ^λ I ^С,Ъ г OH CH.

W.C-C-COO to, cw₄нр-с-соо ch ch W H.C-C-COO i

cw₃

CH-ChNH-CHChpH

OH ^CW3

199844

Výhodnou skupinou sloučenin ' jsou takové sloučeniny, ve kterých R¹ znamená atom vodíku a A znamená alkylovou skupinu s - přímým nebo rozvětveným ' řetězcem . o 3 až 4 atomech uhlíku.

Výhodnými sloučeninami podle vynálezu jsou

CH-CHíNH-C-HOH |^AI* OHCH (příklad 1)

HO

K— I

CH- CH_lNH- CH CH£ OH z' -°)H

HO (příklad 2)

CH, . I ³

CH-CH.-NH-CHJCH-OH I * ^X (příklad 4)

Zvláště výhodnou - sloučeninou podle vynálezu je

(příklad 1)

Protože sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I mají alespoň jeden asymetrický uhlovodíkový atom, zahrnuje vynález rovněž všechny možné opticky aktivní formy a - racemické . směsi sloučenin. Racemické směsi lze štěpit obvyklými způsoby, například tvorbou solí s opticky aktivní sloučeninou s následnou frakční krystalizací.

Sloučeniny podle vynálezu lze upravovat do- formy přípravků k použití v humánní a veterinární medicíně pro terapeutické a profylaktické účely. Obecně lze jich používat ve formě fyziologicky neškodných solí, například hydrochloridu, -sulfátu, maleinanu, vínanu atd.

V klinické praxi se sloučeniny podle vynálezu aplikují obvykle orálně, injekčně nebo inhalačně ve formě farmaceutických přípravků obsahujících účinnou složku ve formě původní sloučeniny nebo případně ve formě její fyziologicky neškodné soli, spolu s fyziologicky neškodným nosičem, kterým může být pevné, -polopevné nebo tekuté zřeďovadlo, - nebo stravitelná tobolka, takové přípravky jsou dalším účelem vynálezu. Účinná sloučenina činí obvykle 0,1 až 99 % hmotnostních přípravku, například 0,5 až 20 % hmotnostních u přípravků uvažovaných -pro injekční účel a mezi 0,1 a 50 proč, hmotnostních u přípravků uvažovaných pro orální -aplikaci.

Pro výrobu farmaceutických přípravků ve formě - dávek (dávkových jednotek) pro orální aplikaci, obsahujících sloučeninu podle vynálezu lze aktivní složku smíchat s pevným - práškovitým nosičem, například laktózou, -sacharézou, sorbitem, mannitem, škrobem, například - bramborovým škrobem, kukuřičným škrobem, amylopektinem, práškem z laminárií (čepelnatky) nebo práškem z dřeně citrónu, derivátem celulózy nebo želatiny a mohou být obsaženy rovněž kluzné látky jako stearan hořečnatý nebo vápenatý, nebo polyethylenglykol (Carbowax) nebo- jiné polyethylenglykolové vosky a lze ji lisovat za vzniku tablet nebo jader -pro dražé. Jestliže se požadují dražé, jádra lze povlékat, například koncentrovanými roztoky cukru, které mohou obsahovat - arabskou klovatinu, mastek a/nebo kysličník titaničitý nebo látku - vytvářející film, rozpuštěnou v lehce těkavých -organických rozpouštědlech nebo ve směsích organických rozpouštědel. .

K těmto povlakům lze přidávat barviva, například pro .rozlišování různých obsahů účinné látky. Pro přípravu měkkých želatinových tobolek - (perličkovitých uzavřených, tobolek), sestávajících ze želatiny - a například z - glycerolu jako změkčovadla, nebo podobných zavřených tobolek), - lze účinnou sloučeninu smíchat s polyethylenglykolem (Carbowaxem) nebo s vhodným olejem, například -se sezamovým - olejem, -olivovým olejem nebo' -podzemnicovým olejem. Tvrdé želatinové tobolky mohou obsahovat granuláty - účinné látky -s pevnými práškovitými nosiči, jako laktózou, -sacharózou, manitem, škroby (například bramborovým nebo- kukuřičným škrobem nebo - amylopektinem), deriváty celulózy -nebo želatiny, a jako - kluzné látky -mohou - obsahovat rovněž stearan hořečnatý nebo- kyselinu stearovou.

Použitím několika vrstev účinného léčiva, oddělených - ' pomalu se rozpouštějícími povlaky, se získávají tablety s pomalým uvolňováním. Jiným způsobem - výroby tablet s pomalým uvolňováním je rozdělení -dávky aktivní sloučeniny -do granulí do tablet spolu s nosičem. Účinná - sloučenina může být inkorporována rovněž do pomalu se rozpouštějících tablet vyráběných například z tukovitých a voskovltých sloučenin nebo rovnoměrně rozdělena v tabletě z nerozpustné látky, například z fyziologicky inertní plastické hmoty.

Šumivé ' prášky se připravují smícháním účinné složky s nejedovatými uhličitany nebo· hydrogenuhličitany, například sodným, draselným nebo vápenatým, například uhličitanem vápenatým, uhličitanem draselným a hydrogenuhličitanem draselným,, pevnými nejedovatými kyselinami, například kyselinou vinnou, askorbovou a citrónovou a například aromatickou látkou.

Tekuté .přípravky pro orální - aplikaci mohou . být ve formě elixírů, sirupů nebo suspenzí, například roztoků · obsahujících od 0,1 do 20 % hmotnostních účinné látky, cukr a směs ethanolu, vody, glycerolu, propylenglykolu a případně aromátu, sacharin a/nebo karboxymethylcelulózu jako disperzní činidlo.

Injekční přípravky pro parenterální aplikace mohou obsahovat vodný roztok ve vodě rozpustné fyziologický neškodné -soli účinné látky podle vynálezu, v žádoucí koncentraci 0,5 až 10- θ/o hmotnostních, a případně rovněž stabilizační činidlo a/nebo pufry ve vodném roztoku. Dávkové jednotky roztoku . mohou být s výhodou uzavřeny do ampulek.

Dávka, ve které se účinná sloučenina podává se může pohybovat v širokém rozsahu, a závisí na různých činitelích, - například na individuálních -požadavcích každého pacienta. Vhodný rozsah orálního dávkování je od 10 do 20Ю mg denně. Vhodný rozsah parenterálního dávkování je od asi 1 do asi 50' mg- denně.

Farmaceutické přípravky obsahující účinné složky lze upravovat vhodně do formy přípravků, takže -poskytují dávky v těchto rozmezích buď 'jako jednotlivé - dávkové jednotky, nebo jako několikanásobné dávkové jednotky.

Vynálezem - je tedy způsob výroby nových derivátů fenylaminoethanoiu obecného vzorce I

Oo ý~\-Cy-CH_£HH-A-oR

Oo ™ (I) ve kterém.

R1, R² a A mají shora uvedený význam jakož i jejich fyziologicky neškodných solí, přičemž podstata vynálezu spočívá v tom, že se redukuje sloučenina obecného vzorce II

R - je vodík nebo skupina chránící hydroxyl, jako například alkylová nebo alifatická acylová - skupina o nejvýše 5 uhlíkových atomech, mono- nebo blcyklická - aralkylová skupina o nejvýše 11 uhlíkových atomech jako například benzyl nebo - naftylmethyl, nebo benzoylová - skupina - nebo fenylacetylová skupina,

A má význam udaný výše a

B znamená skupinu vzorců —CH=N— nebo —CH2—N— , ’ R³ kde

R5 znamená vodík nebo N-chránicí skupinu jako benzyl, načež, je-li třeba, se chránící -skupiny R a R³ odstraní; potom, je-li třeba, se takto získaná sloučenina - vzorce I převede na - svou fyziologicky neškodnou sůl a/nebo se rozdělí ve své optické isomery.

Zvláště výhodná sloučenina -podle vynálezu, la

СН-СМтЫН-С^СН_аОН

I Λ | Л,

0H ^ch_lA> se vyrábí tak, že -sloučenina obecného vzorce II

RO

kde

R má výše udaný význam, A značí skupinu , CHs

I —CH2—C—

I

CH3

B má stejný, význam jako udáno výše, se redukuje, načež, je-li třeba, se ze získané sloučeniny odstraní chránící skupiny R a R³.

Výchozí látky výše uvedené jsou nové sloučeniny. Tyto sloučeniny obecných vzorců V a VI představují další účel tohoto .vynálezu.

Výchozí , látky lze připravit například, jak je objasněno· v -níže uvedených reakcích, kde substituenty R, R3,- X a A mají význam výše uvedený:

RO /0 Xi

RO

(VD

JastUÍA.R*'jtH

C-C-H+H.N-A-OR— li li ^A

O O v * jestliže. IR je L—> Azylová. skupina.

RO z°— f^CH=N OH

RO

CH₃

CH-N-C-CH^fOR^ZI * ^CH3

Následující příklady objasňují vynález.

Příklad 1

Výroba l-(3,5-dlhydroxyfenyl]-2-[ (1,1-dimethy 1-2-hydr oxyethy 1 ] amino ] ethanolsulfátu

a)' Výroba l-(3,5-dibenzyloxyfenyl)-2- [ (1,1-dimethy 1-2-hydroxyethy 1) amino ] ethanolsulfátu

K roztoku 7,8 g monoethylacetalu 3,5-dibenzyloxyfenylglyoxalu ve 150 ml diethyletheru ' se přidá roztok 1,8 g ' 2-amino-2-methylpropanolu-.(l) v 50 ml suchého etheru. V nadpise uvedená sloučenina začíná brzo krystalovat a reakční směs se ponechá stát po dobu 20 hodin ' při teplotě ' místnosti, potom se krystaly odfiltrují. Výtěžek 6 g, Struktura sloučeniny , byla potvrzena pomocí NMR.

Reakční schéma

b) Výroba l-fa.S-dibenzyloxyfenyl)---[ - (l,l-diniethyl-2-hydroxyethyl) amino] éthanolu

K suspenzi 6 - g 3,3(dimethyl(6(hydroxy(

-6- (3,5-dibenzyloxyf enyl) -4,5-dihydromorfolinu v ethanolu se přidá po. malých částech ,0,6 g borohydridu sodného. Získaný , čirý . roztok se míchá při teplotě místnosti po dobu 4 -hodin,' potom se rozpouštědlo odpaří. - Odparek se vyjme do etheru a promývá vodou, až do neutrální hodnoty pH.

199044 i

Etherová fáze se suší síranem hořečnatým a po zkoncentrování ve vakuu se získají 4 g v nadpise uvedené sloučeniny ve formě bílé pevné hmoty. Tato sloučenina se identifikuje za použití NMR a íC a je ve všech ohledech totožná s látkou získanou podle příkladu la.

Reakční schéma

c] Výroba v nadpise uvedené sloučeniny

Katalytická hydrogenace . 3,3-dimethyl-6-hydroxy-6- (3,5-dlbenzyloxyfenyl )-4,5-dihydromorfolinu získaného ve ' stupni b) při teplotě místnosti a přetlaku 379,5 · . kPa v přítomnosti 5l°/o paládia na uhlí v ethanolu obsahujícím kyselinu sírovou poskytne 1- (3,5-dihy droxyfeny 1) -[ (l,l-dimethyl-2-hydroxyethyl) amino jethanolsulfátu . identifikovaného analýzou pomocí chromatografíe na tenké vrstvě.

Stejného . způsobu může být použito pro přípravu následujících sloučenin.

Příklad 2

1- (3,5-Dihydroxyfenyl) -2- [ (l-methyl-2-hydroxyethyl) amino j ethanolsulf át

SO4²“: 97,4 %, teplota tání 1S4°C. Struktura sloučeniny byla potvrzena NMR.

Příklad 3

1<(3,5-Dihydroxyfenyl) -2- [ (4-hydroxycyklohexyl) amino) ethanolhydrochlorid vypočteno: 11,7 % Brnalezeno: 11,5 % Br.

Teplota tání 234 ^OC.

Struktura sloučeniny byla potvrzena pomocí NMR.

Příklad 4

Hydrochlorid 1-(3,5-dihydroxyfenyl )-2- [ (2-hydroxy propyl) amino ] ethanolu

Olej:

vypočteno: 13,4 ‘°/o Clnalezeno; 12,4 % ClStruktura sloučeniny byla potvrzena pomocí NMR.

Příklad 5 l-(3,5-Dihydroxyfenyl-2-[ (l-ethyl-2-hydroxy ethyl) amino· ] ethanolhydr ochlorid

Olej:

vypočteno: 12,8 % Cl nalezeno: 11,6 % ClStruktura sloučeniny byla- potvrzena. pomocí NMR. ,

Příklad 6

Sulfát ll(3,5-dihydroxyfenyl)-2-[ [3-hydroxypropyl) amino ] ethanolu % SO42-.

Struktura sloučeniny byla potvrzena pomocí NMR.

Příklad 7

Hydrochlorid ll(3,5ldihydroxyfenyl)-2- [· {2₁2-dimethyl-2-hy droxyethyl) amino ] ethanolu vypočteno: 12,8 Cl~ nalezeno: 12,5 % Cl~

Struktura sloučeniny byla potvrzena po mocí NMR.

PPřklade

Hydrobromid l.l[3,5lbiSl(2-methylpropi0l · nyloxy) fenyl ] -2-[ (l,l-dimethy--2-hydroxyethyl) amino ] ethanolu vypočteno: 17,3 ·% Br nalezeno: 17,4 % Br

Struktura sloučeniny byla potvrzena po mocí NMR.

199844

Příklad 9

Hydro-chlorld l-[3,5'-bis(2,2-dimethylpropionyloxy) fenyl ] -2- [ (l,l-dimethyl-2-hydroxyethyl ] amlno ] ethanolu vypočteno: 16,3 % Br~ nalezeno: 16,4 % Br~

Struktura sloučeniny byla potvrzena ' pomocí NMR.

Příklad 10

Výroba sulfátu l-(3,5-dlhydroxyfenyl-2-[ (l,l-dimethyl-2-hydroxyethyl) amlno jethanolu

a) Výroba 1-(3,5-dlbenzyloxyfenyl)-2-(l,1-dimethyl-2-hydroxyethyIamlno)ethanolu

Monoethylacetal 3,5-dibenzyloxyfenylglyoxalu a 2-amlno-2-methylpropan-l-ol se uvádějí do reakce v ethanolu a meziprodukt

3,5-dlbynzyloxy-w- ( 1,1--llmethyl-2-hydroxyethyljlminoacetofenon se redukuje in sítu borohydrldem sodným bez izolace 1- (3,5-dl‘benzy loxy f eny 1) -2- (1,1-dimethyl-2-hýdroxyethylamino) ethanolu.

Reakční schéma:

Na В fy

------>

CfyO Za

CH,

I ³

C-CfyNH-C- CH,OH I

OH

I ' *

Cfy

b) Výroba l-(3,5-dihydroxyfenyl-2-[ (1,1-dlmethyl-2-hydroxyethyl) amino ] ethanolu

Reakční produkt získaný ve stupni a] se katalyticky redukuje v přítomnosti 5% paládia na uhlí v ethanolu, jak je popsáno v příkladu lc za vzniku v nadpise uvedené sloučeniny l-( 3,5-dilhydroxy f enyl-2- [ i( 1,1-dlmí^t^l^yl-2-hydr oxyethyl) amino ] ethanolu.

Následující příklady objasňují, jak lze sloučeniny podle vynálezu tnkorporovat do farmaceutických přípravků:

Příklad 11

Aerosol pro· inhalaci:

Sulfát l-( 3,5-dlhydroxyfenyl-2-[ · (l,l-dlmethy--2-hydroxyethyl) aminojethanolu 100) g rozpouštědlo (Miglyol) 020 g _propelant (Frlgen 11/12/113/114] do · 100,00 g

Příklad 12

Tablety

Každá tableta obsahuje: sulfát l-(3,5-dihydroxyfenylj-2-[ (l,l-dlmethy--2-hy dr oxyethyljaminojethanolu 20,(0)mg kukuřičný škrob 25,(0)mg laktóza 199,00mg želatina 1.55mg mastek 11,,0mg stearan hořečnatý 1150mg

250,00 mg

Příklad · 13

Cípky

Každý· čípek obsahuje:

sulfát l-(3,5-dlhydroxyfenyl)-2-[i(l-methyl-2-hydroxyethyl)amino]ethanolu 20103 mg askorbylpalmitát 0,0mg čípkový základ · · (Imhausen H) do 2000,0 mg

199844

Příklad 14

Sirup

hydrochlorid l-(3,5-dihydroxy-
fenyl ] -2- [.(2-hydroxypropy 1) -
amino) ethanolu	0,200 g
tekutá glukóza	30,0 g
sacharóza	50,0 g
kyselina askorbová	0,1 g
pyrosiřičitan sodný	0,01 g
dvojsodná sůl kyseliny
edetově	0,01 g
pomerančová esence	0,025 g
neškodné barvivo	0,015 g
čištěná voda	do 1000,0 g
Příklad 15
Injekční rožtok
Hydrochlorid 1- (3,5-dlhydroxy->
fenyl )-2-(( 2-hydroxy propyl) -
amínojethanolu-	0,500 mg
pyrosiřičitan sodný	0,500 mg
dvojsodná sůl kyseliny
edetové	0,100 mg
chlorid sodný	0,500 mg
sterilní voda pro
Injekce	do 1,00 mg
Příklad 16
Inhalační roztok

Sulfát l-(3,5-dihydroxyfonyl)-2-[,(l,l-dlmethyl-2-hydroxy-

ethyl) amino ] ethanolu	5,00 g
pyrosiřičitan sodný	0,10 g
dvojsodná sůl kyseliny
edetové	0,10 g
chlorid sodný	0,85 g
čištěná voda	do 100,0 ml

Příklad 17

Roztok pro rektální aplikaci (rektální lékovky) sulfát 1- (3,5-dihydroxyfenyl) -2-[ (l-methyl-2-hydroxy-

ethyl) amino ] ethanolu pyrosiřičitan sodný dvojsodná sůl kyseliny edetové sterilní voda	20,0 mg 1,5 mg 0,3 mg do 3,0 ml
Příklad 18
Sublinguální tablety
Hydrochlorid l-( 3,5-dihydroxyfenyl ) -2- [ 12-hydroxypropyl) amino] ethanolu laktóza agar mastek	85,0 mg 5,0 mg 5,0 mg

100,0 mg

Příklad 19

Kapky

1- (3,5-dihydroxyfenyl )-2-((2-hydroxypropylamlno ] ethanolhydrochlorid kyselina askorbová pyrosiřičitan sodný dvojsodná sůl kyseliny odetové tekutá glukóza absolutní ethanol čištěná voda

Farmakologiaké testy

A. Antianafylaktický účinek

Antianafylaktický účinek byl zkoušen na aktivitě a pasivně zcitlivěných laboratorních zvířatech.

Aktivního zcitlivění zvířat se dosahuje injekční aplikací proteinu ovalbuminu. Tato aplikace činí zvířata přecitlivělými к následující provokaci ovalbuminem. Antianafylaktický účinek zkoušených látek byl zkoušen in vitro vystavením plic z aktivně zcitlivěných zvířat působení ovalbuminu a hodnocením působení zkoušené sloučeniny na množství histaminu uvolněné takto z preparátu z plic.

1. Inhibice uvolňování histaminu z aktivně zcitlivěných plic morčete

Metody:

Morčatům obojího pohlaví o hmotnosti 300 až 400 g, se aplikují jednotlivé 50 mg intraperitoneální injekce ovalbuminu emulgovaného v kompletním Freundově adjuvantu. Zvířata se použijí 2 až 5 týdnů později v provokačním pokuse popsaném níže.

Zcitlivěná zvířata se u«mrtí a nechají vykrvácet. Plíce se vyjmou a dokonale rozmělní. V každé sérii pokusů se používají plíce ze 2 až 4 zvířat. Po několika promytích Krebsovým roztokem se tkáň rozdělí do zkumavek s Krebsovým roztokem (0,1 g tkáně na 1 ml) a vloží se do vodní lázně teplé 37 °C. Po 5 minutách přédinkubace se přidá ovalbumin (= antigen). Zkoušená sloučenina se přidá 2 minuty před přidáním ovalbuminu. Inkubace obvykle pokračuje dalších 15 minut, přičemž se zkumavky občas ručně potřepou. Fáze uvolňování histaminu se zastaví vložením zkumavek do ledové lázně. Inkubační tekutiny se dekantují a nahradí roztokem chloridu sodného okyseleným kyselinou chlorovodíkovou na pH 3,5. Plicní tkáň s roztokem chloridu sodného se vaří po dobu 8 minut na vodní lázni. Inkubační tekutiny a tkáňové extrakty se udržují před zkoušením v ledové lázni.

Obsah histaminu v inkubačních tekutinách a vařených extraktech se stanovuje

2,00 g

1,00 g

0,10 g

0,10 g 50,00 g 10,00 g do 100,00 ml testem na střevu morčete. Části terminálního ilea, 2 cm dlouhé, z morčat o hmotnosti 0,2 až 0,3 kg se umístí podélně ve - 20_: . ml lázních (o teplotě 37°C) obsahujících Krebsův roztok, kontinuálně . provzdušňovaných malými bublinkami karbogenu. K lázni se přidají atropin v množství 10-7 . mol a - propranolol 10~^e mol. Stahy se zaznamenávají pomocí přenášeče silového - posunu (Grass, FT03) a zapisovače (Grass, model - 7),

Asi po 1 hodině po několikerém promytí se zkouší citlivost preparátů - k opakovaným dávkám histaminu. Segmenty s - nízkou citlivostí a značnou variabilitou a s nestabilní základnou se vyřadí. Rovněž se vyloučí preparáty s výsokou . spontánní účinností. Preparáty se standardizují, aby odpovídaly 2, 4, 8 a 12 mg histaminové báze v ml. Tyto dávky se podávají opakovaně v náhodném sledu až se získávají stálé odpovědi. Rozsah stavu střeva v -tomto' - rozmezí odpovídá logaritmu - dávky - histaminu. Zkoušené roztoky se .přidávají v množství 0,1 až 1,0 ml, které -se zvolí tak, že vyvolává stejné množství stahů, jaké se získává s intervenční dávkou histaminu.

Udržováním této intervenční standardní histaminové . dávky na konstantní úrovni se usnadňuje sledování změn .v citlivosti střeva, které bylo po dobu 15 sekund - ve styku s histaminem nebo zkoušeným roztokem. Během této doby bylo zaznamenáno největší množství stahů. Po promytí se nechají uplynout dvě minuty - před podáním následující dávky. - Všechny roztoky se přidávají pipetou. Kontrakční mohutnost zkoušených roztoků na izolovaném, ileu morčat se vyjadřuje jako histaminová báze.' Spontánní uvolňování histaminu vyvolané - účinkem na plíce se odvozuje z hodnot udaných v textu. Výsledky se vyjadřují jako histamin uvolněný vztažený na gram- hmotnosti vlhké plicní tkáně nebo procenty - inhibice- uvolňování histaminu. Terbutalinu nebo isoprenalinu -se používá jako srovnávací látky. Terbutalin (bricanyl) je sympatomimetický amin používaný v léčbě bronchiálního- astmatu. V každé sérii pokusů se používají dva stejně provedené vzorky. Všechny vzorky ve stejné sérii se zkouší -proti stejnému histaminovému standardu, Výsledky zkoušek pro výhodnou -sloučeninu podle vynálezu jsou udány níže v tabulce 1.- Souhrn výsledků zkoušek je -shrnut v tabulce IV, ve které se udává- - účinek každé látky v poměru k účinnosti terbutalinu. Provádí -se srovnání mezi dávkami vyvolávajícími 50% inhibici uvolňování histaminu. Tabulka I

Inhibice (%) uvolňování histaminu -ze zcitlivěných plic morčat. Kontrolní uvolňování bez inhibice činí 15 až 30 % tkáňového hisInhibitor Inhibice - (%)

10-8 taminu. Udávají se. průměrné hodnoty + standardní odchylka ·’ - průměru, - počet zkoušených preparátů - - je - v Závorkách.

při různých koncentracích - (molarita)

10-7 10-® 10-5 sloučenina z příkladu 1 Terbutalin

20+5(4) (1 ]

30:+5-.(10)

24+5^: (7)

42;+3 (10) 51+3 - (9)

43:+5 (8) - 58+3 - (8)

Poznámky k výsledkům tabulky I

Ovalbuminem- WC^ii^oA^^né uvolňování histaminu z - aktivně’zcitlivěných plic morčat představuje 10 až 30 % tkáňového množství -stanoveného varem- tkáně. Spontánní uvolňování histaminu z plicní tkáně nepřevýšilo 2 - %. Jestliže se Zkoušená sloučenina z příkladu 1 -přidá k plicní tkáni po dobu 2 minut před antigenem, uvolňování histaminu se inhibuje mechanismem závislým na dávce. Účinnost zkoušené sloučeniny je zhruba stejná jako účinnost terbutalinu. Maximální- inhibice uvolňování histaminu zkoušenou sloučeninou z příkladu 1 je přibližně stejná jako účinnost isoprenalinu. Inhi-, biční účinek se zcela blokuje propranololem v dávce 10⁶ mol. Inhibiční účinek terbutalinu na uvolňování histaminu se dociluje stejnými koncentracemi, které uvolňují sta hy průdušnice morčat - vyvolané pilokarpinem.

2. Inhibice uvolňování nehistaminové - - látky působící- pomalé kontrakce -SRS-A

Nehistamínová látka, - - působící - pomalé kontrakce se zkouší na stejném preparátu ilea jak je uvedeno- výše, avšak- po- přidání 0,04 ,ug/ml - brompheniraminu. Tato koncentrace zcela blokuje histaminovou odpověď. Za účelem získání stahové rovnováhy - se užívá pro -zkoušenou tekutinu -doba 1 minuty. Kontraktilita této nehistaminové frakce se vyjadřuje jednotkami SRS-A, přičemž - odpověď jedné jednotky SRS-A je ekvivalentní maximální tenzi 5 - mg histaminu, Získané na stejném- neblokovaném preparátu ilea morčete. Výsledky jsou udány níže v tabulce II.

199844

82

Tabulka II

Inhibiční účinek na uvolňování pomalu sta- se zcitlivěných plic morčete hu jí čího nehlstaminového principu (SBS-Aj \

Pokus č. Kontrola Inhibice (%) získaná se sloučeninou z příkladu 1 (molarita)

	uvolňování jednotky/g plic	ΙΟ»	ΙΟ⁷	ΙΟ⁶	10-5
1	108	i 51	50	57	neudáno
2	33	55	57	61	79
3	27	57	52	66	83

Poznámky к výsledkům zkoušek z tabulky II

Z tabulky II je zřejmé, že v přítomnosti zkoušené látky (z příkladu 1) v koncentraci 10'8 až 1O⁵ mol se ve třech pokusech s různými vzorky plicní tkáně inhibuje 50 až 75 % nehlstamlnových spasmogenů.

3. Inhibice pasivní kožní anafylakticidní reakce u krys

Metoda:

Samci krys o hmotnosti 150 až 300 g, (Sprague Dawley) se anestetizují pentobarbitalem (30¹ mg/kg intravenózně). Do vény femoralis se aplikuje intravenózně Evansova modř (1Ó mg/kg) a zkoušená látka. Potom se provede 6 intrakutánních vpichů ve dvou řadách po každé straně střední čáry břicha dextranem o molekulové hmotnosti 70 000. Množství dextranu aplikovaného do každého vpichu činí 60 pg v 0,1 ml roztoku chloridu sodného. Dextran vyvolává anafylaktoidní reakci. Po 30 minutách se zvířata usmrtí a břišní kůže se vyřízne. Za použití hodnot 1 až 4 se určí vizuálně intenzita barvy. Pokusy s kontrolními zvířaty probíhají vždy bez působení léku se sloučeninou z příkladu 1 s teributalinem. Ostatní sloučeniny se zkoušejí na dvou zvířatech, na každém na úrovni 3 až 4 dávek. Srovnání s terbutalinem se provádí na úrovni EDso, což znamená účinnou dávku pro 50% inhibici barevné intenzity modře zbarvených poškození.

Výsledky jsou uvedeny níže v tabulce III:

Tabulka III

Inhibiční působení na dextranem indukované pupencové reakce u krys sloučeninou z příkladu 1 a terbulinem.

Zkoušená sloučenina	Dávka mg/kg i. v.
sloučenina z příkladu 1	0,01
sloučenina z příkladu 1	0,10
sloučenina z příkladu 1	1,00
Terbutalin	OjOl
Terbutalin	0,10
Terbutalin	1,00

Poznámky к výsledkům zkoušek z tabulky III .

Injekce dextranu vyvolávají pupencové reakce o průměru 15 až 20 mm. Sloučenina z příkladu 1 a terbutalin inhibují vývoj pupenců ve stejném rozsahu. Mezi účinností těchto dvou látek není význačného rozdílu. Inhibiční účinek se zcela blokuje propranololem (0,5 mg/kg) podaným Intravenózně 5 minut před agonlsty.

V tabulce IV jsou udány hodnoty účinnosti všech zkoušených látek ve vztahu к terbutalinu (hodnota EDso = 0,08 mg/kg).

B. Bronchospasmolytický účinek

Za účelem studia poměrné účinnosti antiModrání ее stanoví vizuálně za použití hodnot 1 až 4. PCA ·= pasivní kožní anafylaktoidní reakce.

Inhibice PCA .( %) Počet pokusů

16+2

42+65

78+25

18+35

56+65

81+45 anafylakitického účinku bronchospasmolytického účinku, se sleduje bronéhospásmolytlcký účinek sloučenin podle vynálezu.

Relaxace izolované průdušnice morčat

Metoda:

Morčatům o hmotnosti 0,15 až 0,30: kg se vyjme trachea. Její spirální řezy se umístí v 25 ml orgánové lázni v Krebsově roztoku kontinuálně vzdušněném směsí 95 % kyslíku a 5% kysličníku uhličitého. Přidá se pilokarpin v množství 1 /tg/ml. Počáteční tenze je asi 2 g. Relaxace se zaznamenávají isotermicky. Zkoušené roztoky se přidávají к tekutinám v lázni buď formou jednotlivých dávek nebo kumulativně. Odpovědi se vyjadřují procentem maximální možné odpovědi každého preparátu získané přidáním supermaximální koncentrace isoprenalinu. ' Pro každý preparát . se počítají ' jednotlivé hodnoty ECso (koncentrace vyvolávající 50 % maximální odpovědi).

S isoprenalinem se dosahuje maximální odpovědi. V tabulce IV jsou udána srovnání účinnosti s terbutalinem, prováděná na této úrovni. Udané hodnoty účinnosti představují průměrné hodnoty 2 až 4 pokusů.

Výsledky

Sloučenina z . příkladu 1 relaxuje izolovanou průdušnici morčat stejně jako isoprenalin. V kumulativních pokusech je hodnota ECso pro sloučeninu z příkladu 1 0,2 + 40),54 jg/ml (mol. hmotnost + standardní odchylka průměru, 8 pokusů). Účinnost sloučeniny je 0,03 násobkem účinnosti adrenalinu a 0,04 násobkem účinnosti terbutallnu.

Tracheální relaxační účinnosti všech zkoušených sloučenin jsou udány v tabulce IV.

C. Srdečně stimulační účinek

Sloučeniny podle vynálezu . se zkoušejí rovněž' ve vztahu k jejich účinku srdečně stimulačnímu. Význačný účinek srdečně stimulační patří k vážným nežádoucím vedlejším účinkům látek, které jsou uvažovány pro. používání k léčbě alergie, včetně bronchiálního astmatu.

Stimulace kontraktibllity srdeční komory morčete

Metoda

Aurikula levé srdeční předsíně morčete se exciduje zvířatům obojího pohlaví o hmotnosti 0,5 až 0,9 kg a ihned se zavěsí na 100 ml tkáňové lázně s Krebsovým roz24 tokem při teplotě 31 °C, vzdušné směsi 95 proč, kyslíku a 5 % kysličníku uhličitého. Preparát se stimuluje impulsy ( z Grassova stimulátoru model 55, frekvence: 1 za s, doba trvání: 1 .až 5 ms, napětí 1 až · 5 ' V ). Registruje se isomerická tenze. Zvýšení kontraktilní síly se vyjadřuje procenty kontrolní tenze. Zkoušené sloučeniny se přidávají ve formě jednotlivých dávek s občasným promytím. Vypočítají se jednotlivé hodnoty ECso (koncentrace vyvolávající zvýšení zbytkové tenze o' 50 %) a na této úrovni se ' provádí srovnání účinnosti s terbutalinem.

Údaje o účinnosti v tabulce ' IV představují .průměrné hodnoty dvou . pokusů.

Výsledky

Sloučenina z příkladu 1 zvyšuje kontraktilltu elektricky stimulované aurikuly levé srdeční předsíně morčete. Hodnota ECso činí 2,70 + '0,10 (ťU/ml (mol. hmotnost + +stand. odchylky průměru, 5 pokusů) a pro· terbuitalin 0,11 + 0,02 ^g/ml. Účinnost sloučeniny činí 0,04 násobek účinnosti terbutalinu.. Srdečně stimulační účinek sloučeniny se blokuje propranololem v množství 1 jg/ml.

Stimulační účinek všech zkoušených sloučenin ve vžtahu k terbutalinu . je - udán v tabulce IV.

Kompilace výsledků farmakologických zkoušek

V tabulce ' IV ' uvedené níže jsou shromážděny ' výsledky farmakologických zkoušek týkajících se ' antianafylaktického účinku, bronchospasmolytického účinku a srdečně stimulačního účinku. Všechny hodnoty Jsou udávány jako poměrné účinnosti, přičemž se používá příslušného .účinku ' terbutalinu jako jednotky (1,0).

Ta.bulka IV

Kompilace dat z farmakologlckých zkoušek. Účinek srovnávací látky terbutalinu je vzat jako 1,0 a účinek zkoušených sloučenin je vztažen na tento účinek terbutalinu

Zkoušená	Struktura	Inhibice	Inhibice	Relaxace	Stimula-
látka z	Z	uvolňo-	pasivní	průduš-	ce srdeč-
příkl. č.	vání his-	kožní	nlce	ní auri-
		taminu z	anafy-	morčat	kuly
		aktivně	laktoid-		morčat
		zcltlivě-	ní reak-
		ných plic	ce u krys
		morčat

НО

Isoprénalln

HO

Q))~CH-CH£NH-CH(CH₃)_Z

OH

2,0

ΙΟ18

1000

Terbutalin (srovnávací látka)

HO

ЮУ-СН-СНгИН-С- CH.

CH,

1,0

Ι,О

Přikladl

HO HO

I

OH

HO (CH.KCH-C-0 * ll ' o ,

OY-CH-CH^N-C- снрн *| I A OH H CH, он

Příklad 8

O (СН&СН-С-0

Ю^-СН-СН_гН-С-СЦрН ' OH

H CH,

1,0

0,04

0,03

0,1

1,0

Příklad 2

HO

1,0

0,1

0,3

Příklad 4

Příklad 5

Příklad 3

HO h снрн

0,003

0,01

0,03

1,0

HO

H OH

CH;N-CH

I i

H CH.OH

Poznámky к výsledkům zkoušek z tabulky IV

Odaje o účinnosti udávané ve sloupci 4 tabulky IV představují průměrné hodnoty 2 až 3 vzorků pilcních tkání na úrovni 3 až 4 dávek. Počet studií pro sloučeninu podle příkladu 1 a pro terbutalin je udán v tabulce I.

Z tabulky IV je zřejmé, že sloučeniny podle vynálezu inhibují uvolňování histaminu vyvolané antigenem z pilcních řezů morčat a rozvinutí anafylaktoidních kožních reakcí u krys. Koncentrace terbutalinu potřebné pro uvolnění průdušnice a inhibici uvolňování histaminu jsou přibližně stejné. Stejný vztah mezi relaxací průdušnice a inhibici uvolňování histaminu byl nalezen u isoprenalinu. Terbutalin však vykazuje mnohem příznivější vztah mezi antialergickými účinky a stimulací srdečního svalu než isoprenalin (kvocient 1 pro terbutalin a 0,2 pro isoprenalin).

Výhodné sloučeniny podle vynálezu, tj. sulfát 1- (3,5-dihydroxyfenyl) -2-( (1,1-dimethyl-3-hydroxyethyl jamino Jethanolu a příbuzné sloučeniny mají jiný profil účinku než terbutalin a isoprenalin, tj. mají antlalergické účinky v koncentracích, při nichž mají velmi slabý relaxační účinek na průdušnici. Sloučenina z příkladu 1 inhibuje anafylaktické uvolňování histaminu z plic morčat a anafylaktoidní kožní reakci u krys ve stejné koncentraci jako terbutalin, zatímN co účinek na průdušnici morčete je pouze 0,04 násobkem účinku terbutalinu, což znamená, že kvocient mezi antialergickými účinky a relaxací průdušnice je 25. Účinek sloučenlny z příkladu 1 na preparát z aurikuly srdeční předsíně je 0,03 násobku účinku terbuitalinu, tj. má stejný příznivý poměr mezi relaxací průdušnice a stimulací aurikuly srdeční předsíně jako terbutalin. Propranolol blokuje tento účinek, což ukazuje, že se jedná o ijS-stimulační látku. Jak je vidět z tabulky II, sloučenina z příkladu 1 také inhibuje nehistaminovou svalově kontrakční látku, která se uvolňuje z plic při anafylaxi.

Sloučeniny podle vynálezu vykazují tedy selektivní antialergické účinky v rozsahu dávek, jejichž účinek na bronchy a srdce je zanedbatelný.

C. Toxicita

Akutní toxicita (LDsoJ sulfátu l-( 3,5-dihydroxyf enyl) -Q.· [ (l,l-dimethyl-2-hydroxyethyljamino]ethanolu byla stanovena standardním testem na myších (

NMRI, 25 g). Intravenózní toxicita je 110 + ± 58 mg/kg tělesné hmotnosti a LDso po subkutánní aplikaci je 400 + 18 mg/kg tělesné hmotnosti.

Claims

1. Způsob výroby nových derivátů fenylaminoethanolu obecného vzorce I ve kterém

R¹ a R² jsou stejné nebo rozdílné a znamenají vodík, alifatickou acylovou skupinu o 1 až 5 atomech uhlíku, benzoyl nebo fenylacetyl,

A znamená přímou nebo rozvětvenou alkylenovou skupinu o 3 až 6 uhlíkových atomech, nebo cykloalkyienovou skupinu o 4 až 6 uhlíkových atomech, jakož i Jejich fyziologicky neškodných solí, vyznačující se tím, že se redukuje sloučenina obecného vzorce II

RO ve kterém

R je vodík nebo skupina chránící hydroxyl, jako například alkylová nebo alifatická acylová skupina o nejvýše 5 uhlíkových atomech, mono- nebo bicyklícká aralkylová skupina o nejvýše 11 uhlíkových atomech, jako například benzyl nebo naftylmeithyl, nebo benzoylová skupina nebo fénylacetylová skupina,

A má význam udaný výše a

В znamená Skupinu vzorce —CH=N—

199844 nebo —СНг-NR5 kde

R³ znamená vodík nebo N-chránicí skupinu, jako benzyl, načež, je-li třeba, chránící skupiny R a R³se odstraní a potom, je-li třeba, získaná sloučenina obecného vzorce I se převede na svoji fyziologicky neškodnou sůl a/nebo se rozdělí ve své optické isomery..

2. Způsob podle bodu 1 к výrobě sloučeniny vzorce Ia vyznačující se tím, že sloučenina vzorce II kde

R má stejný význam jako udáno v bodě 1

A značí skupinu

СНз —CH₂—οΙ

СНз

В má stejný význam jako udáno výše v bodě 1, se redukuje, načež, je-li třeba, se odstraní chránící skupiny R a R³ ze získané sloučeniny.