CZ9804099A3 - Zařízení pro upevnění předrobku z kontaktního kovu - Google Patents

Description

Zařízeni pro upevnění předrobku z kontaktního kovu

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká zařízení pro upevnění předrobku z kontaktního kovu na nosnou část prostřednictvím svařování, toto zařízení zahrnuje uspořádání svařovacích elektrod s nejméně dvěmi svařovacími elektrodami, které definují styčnou spáru a které jsou vzájemně vůči sobě pohyblivé podél svařovací pohybové přímky při změně šířky styčné spáry, přídržný prostředek pro držení nosné části v poloze, ve které místo osazení kontaktního dílu na nosné části leží uvnitř styčné spáry, podávači prostředek pro přivedení již jednotlivých předrobku z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy mezi nosnou částí a první svařovací elektrodou, hnací prostředek pro přiblížení první svařovací elektrody k nosné části ve směru svařovací pohybové přímky a pro vytváření kontaktního tlaku mezí nosnou částí a předrobkem z kontaktního kovu prostřednictvím společného upnutí nosné části a předrobku z kontaktního kovu mezi první a druhou elektrodu, zdroj elektrického svařovacího proudu pro zažehnutí oblouku svařovacího proudu mezí oběma elektrodami přes vždy nejméně jedno kontaktní místo mezi předrobkem z kontaktního kovu a nosnou částí, přičemž podávači prostředek je vytvořen pro přivedení předrobku z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy podél přiváděči roviny v podstatě kolmé vzhledem ke svařovací pohybové přímce, a přičemž je upraven řídící prostředek pro přiložení první svařovací elektrody s pomocí hnacího prostředku k předrobku z kontaktního kovu po přivedení předrobku z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy, potom pro vytváření kontaktního • 9 udržení předrobku z kontaktního kovu v záběru s příslušnou elektrodou nezávisle na poloze elektrod v prostoru, že ale při následném svařování vznikal v důsledku existence sací hubice otisk na zcela dohotovené součástí z kontaktního kovu, který zkresloval přesný, požadovaný tvar součástí z kontaktního kovu a byl příčinou chybného držení součásti z kontaktního kovu za provozu a také předčasného opotřebení součásti z kontaktního kovu. Tento problém se projevoval zejména tehdy, když součásti z kontaktního kovu byly umísťovány na elektrické spínací kontakty, kde na přesném tvaru součástí z kontaktního kovu obzvláště záleží, aby za provozu byl jednotlivé součástce zajištěn spolehlivý proudový přechod přes součást z kontaktního kovu a aby byla zabezpečena dlouhá životnost součástky.

Rovněž z patentového spisu DE-AS 22 50 461 je známo zařízení pro upevnění předrobku z kontaktního kovu na nosnou část v průběhu svařování. U tohoto zařízení jsou předrobky z kontaktního kovu odřezávány z drátového nebo pásového materiálu a sice již na místě vně příslušné styčné spáry. Odřezávané předrobky z kontaktního kovu se potom dále posouvají prostřednictvím tažení probíhajícího drátu nebo pásu, který tvoří předrobek z kontaktního kovu, ve vodítku, dokud není uložen ve styčné spáře. Vodítko vedoucí jednotlivé předrobky z kontaktního kovu může ale dosahovat pouze k místu krátce před, ale vždy vně styčné spáry, čímž nemůže být toto vodítko při následném svařování poškozeno ani mechanicky ani elektricky. To ale znamená, že rovněž u tohoto známého provedení předrobky z kontaktního kovu přiléhají nezajištěné k příslušné elektrodě a tudíž mohou být podrobeny změnám polohy, když se elektrody přibližují. Rovněž u tohoto známého provedení nejsou poloha elektrod v prostoru a směr jejich přibližovacího pohybu volně volitelné.

Z patentového spisu GP-PS 562 018 je známo zařízení pro přivařování kuliček na trubkový díl. U tohoto provedení jsou zpracovávány ferromagnetické kuličky. Tyto kuličky jsou přiváděny prostřednictvím podávacího prostředku do svařovací připravené polohy proti jedné z elektrod a v oblasti této elektrody jsou drženy prostřednictvím magnetického přídržného prostředku v této svařovací připravené poloze. Když magnetický přídržný prostředek začne působit, může být podávači prostředek, který předtím přivedl kuličku do svařovací připravené polohy, odtažen zpět, přičemž každá kulička potom podrží svojí polohu proti elektrodě. Nakonec může být potom přivedena do zákrytu s první elektrodou druhá elektroda a může být přiblížena k této první elektrodě. Toto známé zařízení potřebuje velmi složitý mechanismus a je v zásadě použitelné pouze tehdy, když se zpracovávají předrobky z ferromagnetického svařovaného kovu.

Předkládaný vynález si klade za cíl vyřešit technický problém u zařízení v úvodu uvedeného typu zajistit bezpečné držení každého předrobku z kontaktního kovu ještě předtím, než předrobek z kontaktního kovu je upnut společně s nosnou částí mezi obě elektrody, přičemž zároveň se vyloučí použití takového přídržného prostředku, který by mohl způsobit příležitost pro nežádoucí deformace předrobku z kontaktního kovu při vytváření součástí z kontaktního kovu.

Podstata vynálezu

Pro vyřešení shora uvedeného cíle se podle předkládaného vynálezu navrhuje, aby podávači prostředek • · • · zahrnoval nejméně jeden držák předrobku, pohyblivý podél přiváděči roviny do výstupní polohy předrobku, který je vytvořen tak, aby ve své výstupní poloze předrobku držel příslušný předrobek z kontaktního kovu v jeho svařovací připravené poloze uvnitř styčné spáry, a že řídící prostředek je vytvořen tak, že po přivedení předrobku z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy probíhá vzájemný přibližovací pohyb svařovacích elektrod podél svařovací pohybové přímky až do společného upnutí nosné části a předrobku z kontaktního kovu mezi první a druhou svařovací elektrodu, načež se držák předrobku opět oddálí z výstupní polohy předrobku a potom se zažehne svařovací proudový oblouk.

Pro zabezpečení toho, že držák předrobku nalezne místo uvnitř meziprostoru mezi nosnou částí a první elektrodou a že v tomto meziprostoru rovněž po dosazeni upnutí odpovídá jeho výška přibližně výšce příslušného předrobku z kontaktního kovu, je výhodně zajištěno, že držák předrobku má ve směru svařovací pohybové přímky takový rozměr, který je menší než je výška předrobku z kontaktního

O Q kovu v tomto směru. Tento požadavek musí být přirozené splněn pouze pro ty oblasti držáku předrobku, které obecně zasahují do styčné spáry.

Jinými slovy vyjádřeno je rovněž možné říci, že držák předrobku musí být vytvořen tak, že drží předrobek z 2 5 kontaktního kovu v prostorovém úseku, který leží ve směru svařovací pohybové přímky mezi dotykovou plochou předrobku z kontaktního kovu, která je přivrácená k nosné části, a dotykovou plochou předrobku z kontaktního kovu, která je přivrácená k první svařovací elektrodě.

* · • · · · · · · · · · ·

Držák předrobku může být rovněž vytvořen tak, že předrobek z kontaktního kovu je ve své svařovací připravené poloze pevně neposuvně držen v přiváděči rovině. To má jinak vyjádřeno - znamenat, že držák předrobku ve svařovací připravené poloze předrobku z kontaktního kovu potlačí každé nezamýšlené posunutí předrobku z kontaktního kovu paralelně vzhledem k přiváděči rovině. Naproti tomu je ale možné a podle okolností dokonce výhodné, aby držák předrobku umožnil předrobku z kontaktního kovu ve svařovací připravené poloze vyrovnávací posunutí kolmo vzhledem k přiváděči rovině. Potom je totiž možné předrobek z kontaktního kovu nastavit při přibližování svařovacích elektrod do příslušné koncové polohy svařovacích elektrod, v níž dochází k upnutí.

Držák předrobku může být v zásadě vytvořen jako

5 upínací držák, například ve formě kleští nebo vidlice nebo ve formě vlásenky. Ačkoliv při použití takového upínacího držáku předrobku je bezpečné umístění předrobku z kontaktního kovu zpravidla bez dalšího zajištěno, nemusí být v zásadě vyloučeno, aby byl držák předrobku vybaven sacím prostředkem on „ , pro zajištění přídavného zabezpečeni umístěni. Tento sací prostředek může v tomto případě bez dalšího být tvořen sací hubicí. Tato hubice totiž nemůže dát žádný podnět k jakémukoliv nežádoucímu vytvoření otisku na předrobku z kontaktního kovu, protože držák předrobku při svařovacím procesu již není na místě svařování přítomen, nýbrž byl již předtím zatažen zpět. Rovněž provedení držáku předrobku s magnetickým prostředkem nemusí být v zásadě vyloučeno pro ten případ, že jsou zpracovávány ferromagnetické předrobky z kontaktního kovu.

Průběh pohybu držáku předrobku v přiváděči rovině je v rozsáhlé míře variabilní. Výhodně budou držáku předrobku přiřazeny vodící a hnací prostředky držáku předrobku, které držáku předrobku umožňují provádění tam a zpět procházejících pohybů pro přivedení předrobku a pohybů pro oddálení od styčné spáry v přiváděči rovině. Prostřednictvím pohybu pro přivedení předrobku se potom budou předrobky z kontaktního kovu přivádět do jejich svařovací připravené polohy. Prostřednictvím pohybů pro oddálení od styčné spáry může být držák předrobku, aniž by mu bránil nyní již mezi nosnou část a elektrodu upnutý předrobek z kontaktního kovu, zatažen zpět do polohy, ve které držák předrobku ani nebrání dalšímu přibližování elektrody během procesu svařování a ani nevyvolává nebezpečí elektrického zkratu nebo vznik elektrického přemostění. Vodící a hnací prostředky držáku předrobku mohou být vytvořeny tak, že držák předrobku vykonává v oblasti svařovacích elektrod v přiváděči rovině v podstatě lineární pohyby pro přivedení předrobku a pohyby pro oddálení od styčné spáry, a sice například lineární pohyby podél vodící dráhy proházející k výstupní poloze předrobku.

Na silné linearitě těchto pohybů ale nezáleží; je například myslitelné, aby držák předrobku procházel podél zakřivené dráhy do výstupní polohy předrobku a opět byl z této výstupní polohy odtahován podél zakřivené dráhy předtím, než začne vlastní svařovací proces.

Po každém pohybu pro oddálení od styčné spáry, přičemž při tomto pohybu se držák předrobku rovněž odtáhne od styčné spáry před vlastním svařovacím procesem, bude zpravidla žádoucí držák předrobku opětovně osadit předrobkem z kontaktního kovu, aby pak mohlo být provedeno následující svařování. Proto se dále navrhuje, aby vodící a hnací prostředky držáku předrobku byly vytvořeny tak, že vždy mezi pohybem pro oddálení od styčné spáry a následujícím pohybem pro přivedeni předrobku proběhl přechodový pohyb držáku předrobku, v jehož průběhu se držák předrobku dostane do vstupní polohy předrobku, ve které spolupracuje s nakládacím prostředkem předrobku. Tento přechodový pohyb může být ale také vypuštěn, když držák předrobku je již během pohybu pro oddálení od styčné spáry odtažen tak daleko od styčné spáry, že může být za účelem předání spojen s nakládacím prostředkem předrobku.

Podle jednoho výhodného provedení zařízení podle předkládaného vynálezu se navrhuje, aby vodící a hnací prostředky držáku předrobku zahrnovaly saně pohyblivé tam a zpět podél saňového vedení, na kterých je otočně uloženo nejméně jedno otočné rameno nesoucí držák předrobku, přičemž v oblasti pohybu saní v blízkosti výstupní polohy předrobku toto otočné rameno ustálené na saních provádí společně se saněmi pohyb pro přivádění předrobku a pohyb pro oddálení předrobku od styčné spáry a v oblasti pohybu, která navazuje na tuto oblast pohybu, provádí toto otočné rameno otočný pohyb překrývající pohyb saní. U tohoto vytvoření zařízení podle vynálezu je možné přivést držák předrobku po zatažení od styčné spáry do vstupní polohy předrobku, která je umístěna relativně daleko od styčné spáry, a přitom rovněž držák předrobku přeorientovat tak, že rovněž při omezených prostorových možnostech je umožněno snadné upevnění nového předrobku z kontaktního kovu na držák předrobku. Zejména je přitom možné držák předrobku v přiváděči rovině přeorientovat vzhledem k jeho výstupní poloze předrobku při přechodu do • φφφ • φ · φφφφ φ φ φφφφ φφ φφ vstupní polohy předrobku o 180°. Takové přeorientování o 180° umožňuje přivádět předrobky k držáku předrobku v podstatě paralelně k tomu pohybu, kterým později tyto předrobky budou přiváděny do svařovací připravené polohy. Tímto způsobem může být dosaženo vcelku prostorově úsporné, kompaktní konstrukce zařízení podle vynálezu. Taková kompaktní konstrukce je obzvláště žádoucí, když svařovací zařízení má být začleněno do vnitřku nadřazeného zařízení, uvnitř kterého nosná část a/nebo součást z kontaktního kovu jsou podrobeny dalším tvářecím nebo montážním procesům. Ze stejného důvodu může být výhodné, když otočné rameno rovněž v oblasti pohybu saní v blízkosti podávacího prostředku předrobku je na saních pevné a provádí tam a zpět probíhající lineární pohyb ve směru k nakládacímu prostředku popřípadě od tohoto nakládacího prostředku. U tohoto dalšího provedení vynálezu tak potom budou všechny podstatné pohyby předrobku z kontaktního kovu přeloženy přibližně do jedné pohybové přímky, což vede na další zvýšení kompaktnosti.

Konstrukčně může být otočný pohyb otočného ramena na

Cl - saních dosažen tím, že otočné rameno je uváděno do otáčeni prostřednictvím ozubnicového pohonu. K tomu je třeba otočné rameno pouze opatřit pastorkem, který na části pohybu saní přichází do záběru s ozubnicí a tím způsobuje otočný pohyb.

Vně záběrové oblasti ozubnice provádí otočné rameno potom o c společný lineární pohyb se saněmi, který na jednom konci pohybu saní slouží pro přivedení předrobku a pro oddálení předrobku od styčné spáry a - pokud je to žádoucí - na druhém konci pohybu saní může sloužit pro přiblížení držáku předrobku k nakládacímu prostředku předrobku a po naložení ·

• ♦ • ··· držáku předrobku může sloužit pro odtažení držáku předrobku od nakládacího prostředku předrobku.

Podle jednoho výhodného provedení předkládaného vynálezu se saně opatří jediným otočným ramenem, které provádí vzhledem k saním tam a zpět procházející pohyb po části kruhu, zejména po půlkruhu, který leží v přiváděči rovině na jedné straně saňového vedení. Výhoda tohoto provedení spočívá v tom, že při pohybu po části kruhu se otočné rameno kývá pouze na jedné straně saňového vedení. Zařízení potom může být na druhé straně, na které se otočné rameno neobjevuje, připojeno bezprostředně k sousední konstrukční skupině nadřazeného zařízení, aniž by mohlo dojít ke kolizím pří pohybu. Například je tak možné uspořádat dvě svařovací zařízení tohoto výše uvedeného typu do vzájemné bezprostřední blízkosti, a sice tak, že otočná ramena těchto oboru svařovacích zařízení se pohybují ve vzájemně odvrácených směrech.

V zásadě je rovněž možné vytvořit takové provedení předkládaného vynálezu, ve kterém je na saních otočně upevněn v hvězdicovém nebo křížovém uspořádání větší počet otočných ramen, z nichž každé nese držák předrobku, přičemž každé otočné rameno po pohybu pro oddálení od styčné spáry provede ve vícero úhlových krocích, které odpovídají počtu otočných ramen, úplný kruh v přiváděči rovině předtím, než realizuje další pohyb pro přivedení předrobku. U tohoto příkladu provedení vynálezu je průběh pohybu výhodně takový, že jeden úhlový krok se realizuje vždy při oddálení saní od styčné spáry. Kroková rotace tohoto hvězdicového nebo křížového uspořádání může být realizována například prostřednictvím • · • · · · · • φ · · · · · · · · · • · · ···· ·

9199 99 19 99 99 spínacího-západkového pohonu, který je spuštěn pokaždé při pohybu saní pryč od styčné spáry.

Vytvoření podávacího prostředku podle předkládaného vynálezu v zásadě není vázáno na určité vytvoření nakládacího prostředku předrobku nebo privádeciho prostředku predrobku k držáku předrobku. Výhodné ale je, když podávači prostředky jsou poháněny v časovém sladění s nakládacími prostředky předrobku, prostřednictvím kterých je nejméně jeden držák předrobku naložen předrobkem z kontaktního kovu.

Se zřetelem k jíž výše v popisu vyjádřenému hledisku kompaktní a štíhlé konstrukce zařízení podle předkládaného vynálezu je dále výhodné, když nakládací prostředky předrobku pro nakládání nejméně jednoho držáku předrobku zahrnují nakládací dráhu, která leží ve v podstatě přímkovém zákrytu 15 vzhledem k přiváděcímu pohybu předrobku a pohybu pro oddálení od styčné spáry nejméně jednoho držáku předrobku.

Nakládací prostředky předrobku mohou být vytvořeny s krokově pracujícím posuvným zařízením pro vinutý materiál a s

2q periodicky pracujícím oddělovacím zařízením, které odděluje jednotlivé předrobky z kontaktního kovu z vždy z předního konce vinutého materiálu. V jednom takovém provedení bude přívod vinutého materiálu, se zřetelem na kompaktní konstrukci a na jednoduchý tok materiálu, výhodně uložen do zákrytu s tím směrem pohybu, ve kterém držák předrobku přivádí jednotlivé předrobky z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy a potom se stahuje zpět z této oblasti styčné spáry. Toto uspořádání do zákrytu tam a zpět probíhajícího pohybu držáku předrobku v oblasti elektrod na

3Q jedné straně a přivádění vinutého materiálu na straně druhé je možné snadno realizovat tím, že držák předrobku při jeho

9

9999 přechodu z výstupní polohy předrobku do vstupní polohy předrobku provede přeorientování o 180°.

V zásadě je ale také možné, aby nakládací prostředky předrobku zahrnovaly zásobní nádobu pro předrobky z kontaktního kovu a také prostředek pro odebírání a orientování jednotlivých předrobků z kontaktního kovu z této zásobní nádoby. Také u tohoto příkladu provedení může být výstupní dráha ze zásobní nádoby uložena v podstatě do zákrytu vzhledem k té dráze, kterou realizuje držák předrobku při přibližování k výstupní poloze předrobku a při oddalování od této polohy.

Požadavek na kompaktní konstrukci je možné splnit relativně přijatelným způsobem tehdy, když uspořádání svařovacích elektrod je přiřazena lineární vodící dráha pro přiváděči pohyb předrobku a pohyb pro oddálení od styčné spáry držáku předrobku a nakládací dráha pro naložení držáku předrobku předrobkem z kontaktního kovu přibližně v jedné společné hlavní rovině strojního bloku zařízení, přičemž tato hlavní rovina je uspořádána kolmo vzhledem k přiváděči rovině. Je potom možné také zabezpečit, aby obalové plochy tohoto strojního bloku byly do značné míry uspořádány paralelně vzhledem k této společné hlavní rovině.

Nosné části mohou být v zásadě přivedeny na místo svařování ručně. Výhodně se ale zařízení podle předkládaného vynálezu použije ale v rámci nadřazeného zařízení, v němž se nosné části osazené se součástmi z kontaktního kovu podrobují ještě dalším zpracovatelským operacím nebo montážním operacím. Takovéto nadřazené stroje mají zpravidla automaticky pracovat také pokud se týká přivádění nosných částí, takže se doporučuje upravit ve strojním bloku zařízení

4

4 4 4

4 4 * 4 4 4

4 4 4 4 4

4444 44

4

44 podle předkládaného vynálezu také přiváděči zařízení pro nosné části nebo pro vinutý materiál pro vytváření nosných částí. Toto přiváděči zařízení pro nosné části, popřípadě pro tyto nosné části tvořící vinutý materiál, bude potom výhodně probíhat v podstatě kolmo vzhledem k hlavní rovině strojního bloku.

Předrobky z kontaktního kovu budou v praxi často připevňovány na nosné části, které budou vysekávány z širokých pásů. Přitom mohou být místa přivádění kontaktního kovu na tyto široké pásy náhodně rozmístěna v blízkosti vzájemně proti sobě ležících okrajů pásů. To vede k tomu, že pro provedení těchto pásů skrz zařízení podle předkládaného vynálezu je potřeba větší prostor ve směru příčném vzhledem ke směru vstupu pásu, který je srovnatelný s velkou potřebou 15 prostoru, vyskytující se u šicího stroje, ve kterem je nutno šitím zpracovat široké pruhy látky. U zařízení podle předkládaného vynálezu to vede k tomu, že je třeba paralelně s přiváděči rovinou vytvořit od styčné spáry vycházející širokou prováděcí štěrbinu, takovou prováděcí štěrbinu, která prochází od styčné spáry ve směru k nakládacímu prostředku pro předrobky z kontaktního kovu. Tato široká prováděcí štěrbina může být snadno vytvořena tehdy, když pohybující se části podávacího prostředku pro přivádění předrobků z kontaktního kovu jsou uvnitř strojního bloku umístěny na té

- · » jedné straně obrysové roviny, která je definovaná prostřednictvím plochy nosné části, která přijímá předrobek z kontaktního kovu, a která je paralelní s přiváděči rovinou, a sice na té straně této obrysové roviny, na které se nacházejí předrobky z kontaktního kovu při přivedení k nosné části. Bez dalšího tak potom vzniká možnost, ze strojní blok tvořící • ♦ w · · · ♦ · • fe ··· fefefefe · • · ···· fefe ·· fefe ·· svařovací zařízení má přijímací nebo prováděcí štěrbinu pro nosné části, popřípadě pro nosné části dodávající pás, která je nejméně částečně překrývána pohybujícími se částmi podávacího prostředku.

Pohon pro svařovací elektrody je často odvozen z' pohonu nadřazeného zařízení, kterým jsou například lisovací, ohýbací nebo montážní automaty. K tomu může být upraveno první hnací zdvihátko pro posouvání svařovacích elektrod. Ovládání podávacího prostředku může potom být rovněž odvozeno od pohonu nadřazeného zařízení. V zásadě by bylo možné od prvního hnacího zdvíhátka, které způsobuje relativní posunutí svařovacích elektrod, odvodit také ovládání podávacího prostředku. Ale za účelem zjednodušení konstrukce zařízení podle předkládaného vynálezu a za účelem dosažení její kompaktnosti se doporučuje, vytvořit pro ovládání podávacího prostředku druhé hnací zdvihátko. Obě hnací zdvíhátka mohou potom být poháněna, například, každé od jedné vačky, přičemž tyto vačky mohou být nasazeny na společném vačkovém hřídeli nadřazeného zařízení. Druhé hnací zdvihátko se, se zřetelem na pokud možno co nejjednodušší tok pohybů uvnitř zařízení podle předkládaného vynálezu, výhodně uloží mezi první hnací zdvihátko a uspořádání elektrod. Od prvního nebo od druhého hnacího zdvíhátka mohou potom být ovládány nakládací prostředky pro nakládání nejméně jednoho držáku předrobku. Výhodně je pro aktivaci nakládacího prostředku použito prvního hnacího zdvíhátka, které způsobuje rovněž relativní posunutí elektrod, tak jak je také uvedeno a znázorněno v patentovém spisu DE 24 54 804 C3 a odpovídajícím US patentovém spisu č. 4 048 461.

9 4 9

4 4 4

449 449

9

44 • » • ···

4 9

4 9 ► 99 • · ♦· ···· spojené přídržné prostředky a že jsou upraveny řídící prostředky, které způsobují, že po přivedení každé malé součásti do montážní připravené polohy je držení malé součásti převzato přídržným prostředkem spojeným s montážním místem, transportní držák malých součástí je nato oddálen od montážního místa a potom je provedena montáž. Toto montážní zařízení může být libovolně dál vytvořeno se všemi podávacími prostředky a/nebo nakládacími prostředky malých součástí a/nebo jejich polohovacími, vodícími a řídícími komponenty, které byly popsány v předcházejícím popisu ve spojení se speciálním příkladem provedení svařovacího zařízení podle vynálezu.

Pokud se v tomto popisu jedná o různých malých součástech, pak mohou být jako příklad takovýchto malých součástí zvoleny nýty a jiné připevňovací prostředky, které musí být upevněny na nosném prvku, aby pak, například, držely v pevné poloze nějaký dodatečný díl na příslušném nosném prvku.

Podle jednoho dalšího aspektu předkládaného vynálezu se vynález týká způsobu upevnění předrobku z kontaktního kovu na nosnou část prostřednictvím svařování, přičemž se místo osazení kontaktní součástí nosné části přivede mezi svařovací elektrody, které jsou vzájemně vůči sobě pohyblivé podél svařovací pohybové přímky, potom se součást z kontaktního kovu vytvářející, již jednotlivý předrobek z kontaktního kovu přivede do svařovací připravené polohy mezi nosnou částí a první svařovací elektrodou, potom se provede vzájemné přiblížení mezi první svařovací elektrodou a nosnou částí, potom se nosná část a předrobek z kontaktního kovu společně vloží mezi první a druhou svařovací elektrodu pod kontaktním fl* ·· ·· ·* ·♦ ··

9 9 9 9 9 9 · 9 9 · 9 9 999 999

9 9 9 9 9 9 9

9999 99 99 99 99 tlakem a potom se zažehne svařovací proudový oblouk mezi oběma svařovacími elektrodami, který protéká přes nejméně jedno kontaktní místo mezi předrobkem z kontaktního kovu a nosnou částí. Podstatné přitom je, aby přivádění předrobku z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy probíhalo podél přiváděči roviny, která je v podstatě kolmá vzhledem k svařovací pohybové přímce. Při tomto způsobu může být, se zřetelem na v úvodu zmiňovaný technický problém, postupováno takovým postupem, že přivádění předrobku z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy probíhá prostřednictvím držáku předrobku, který je pohyblivý podél přiváděči roviny do výstupní polohy předrobku, přičemž se předrobek z kontaktního kovu, držený držákem předrobku v jeho výstupní poloze předrobku ve svařovací připravené poloze, upne prostřednictvím přibližovacího pohybu svařovacích elektrod podél svařovací pohybové přímky, a přičemž se potom držák předrobku opět oddálí z výstupní polohy předrobku a potom se teprve spustí svařovací proces.

Rovněž tento způsobový aspekt předkládaného vynálezu p Q může být z tohoto případu použití pro svařovaní zevseobecnen. Podle toho se tedy předkládaný vynález týká způsobu pro montáž malé součásti na nosnou část takovým postupem, že každá malá součást se přivede v přiváděči rovině, která se dotýká montážního místa, prostřednictvím transportního držáku malých součástí do montážní připravené polohy, drženi male součásti na montážním připraveném místě se potom převezme přídržným prostředkem spojeným s montážním místem a potom se provede montáž. Přitom mohou být libovolně ve spojení s přiváděním a montáží malé součásti použity ty podávači a ···· · · fl · · · · • · · fl « tt Φ fl · · · · • · · · · flfl flfl ··· ··· • · · · · · · · · ·· «flfl* ·· ·· *· ·· nakládací prostředky, které již byly zmiňovány pro případ svařovacího procesu.

Předkládaný vynález bude níže podrobněji vysvětlen prostřednictvím příkladných provedení ve spojení s odkazy na 5 připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje pohled shora na nosnou část s více součástmi z kontaktního kovu, které na ni byly upevněny prostřednictvím zařízení podle předkládaného vynálezu;

Obr. 2 znázorňuje zařízení podle předkládaného vynálezu v částečném řezu;

Obr. 3 znázorňuje detail III z obr. 2 ve zvětšeném měřítku;

Obr.4 znázorňuje pohled ve směru šipky IV na obr. 3;

Obr. 5 znázorňuje časový průběh činnosti zařízení podle předkládaného vynálezu;

Obr. 6 znázorňuje schematicky zpracovatelské centrum s více zařízeními podle předkládaného vynálezu;

₂₅ Obr.7 znázorňuje další příklad provedení předávacího zařízení podle předkládaného vynálezu; a

Obr. 8 znázorňuje jiný příklad provedení svařovacích elektrod.

9 *··

9 • · ·« 99*9

Příklady provedeni vynálezu

Na obr. 1 je patrný půdorys pásu 10 nosných částí s více součástmi 14/ z kontaktního kovu, které jsou na něm upevněny prostřednictvím svařovacího zařízení 12 podle 5 předkládaného vynálezu. Označení pás 10 nosných částí” přitom znamená, že může být rozdělen na jednotlivé nosné části, které jsou na obr. 1 označeny vztahovými značkami jako nosné části 10-1, 10-2 a 10-3.

Podle obr. 2 budou předrobky 14 z kontaktního kovu přiváděny do svařovacího zařízení 12 ve formě pásu 16 kontaktního kovu. Tento pás 16 kontaktního kovu vychází ze zásobníku pásu a je transportován prostřednictvím, níže ještě podrobněji popsaného, posouvacího zařízení 18 pásu k

-, r odstřihávacímu zařízení 20. V tomto odstřihávacím zařízení 20 — — budou z pásu 16 kontaktního kovu odstříhávány předrobky 14 z kontaktního kovu a budou přiváděny k předávacímu zařízení 22, které podává jednotlivé předrobky 14 z kontaktního kovu k uspořádání 24 svařovacích elektrod, aby, jak již bylo

2Q popsáno, jednotlivé předrobky 14 z kontaktního kovu upevnil prostřednictvím přivaření na pás 10 nosných částí a přitom tak vytvořil součásti 14 ^z z kontaktního kovu.

Uspořádání 24 svařovacích elektrod zahrnuje svařovací elektrody 26 a 28., které definují styčnou spáru 30 a které jsou vzájemně vůči sobě pohyblivé podél svařovací pohybové přímky 32 za změny šířky styčné spáry 30.. Horní svařovací elektroda 26 je vytvořena jako pohyblivá svařovací elektroda, zatímco spodní svařovací elektroda 28 je stacionární svařovací elektrodou. Spodní svařovací elektroda 28 je součástí základního rámu 34 svařovacího zařízení 12. Na • 9 9 * * 99 ·· 99« ··

9 9 · · 9 9 ·

9999 »» ·« 9· »9 základním rámu 34 je kloubově uložen v rovině obrázku otočný nosič 36 elektrody pro horní svařovací elektrodu 26, takže tato horní svařovací elektroda 26 provádí v malé úhlové oblasti otočného pohybu nosiče 36 elektrody přibližně vertikální pohyb. Osa S. otáčení otočného nosiče 36 elektrody leží u svařovacího zařízení 12 podle obr. 2 ve skutečnosti v právo mimo obr. 2 a je pouze schematicky naznačena. Obě svařovací elektrody 26 a 28 jsou připojeny na zdroj svařovacího proudu.

Aby pás 10 nosných částí nebo jednotlivé nosné části

10-1, 10-2 a 10-3 byly drženy v definovaném uložení mezí svařovacími elektrodami 26 a 28, je svařovací zařízení 12 opatřeno přídržným zařízením pro pás 10 nosných částí. Toto přídržné zařízení může být vytvořeno jako posuvné zařízení se Ί 5 směrem posouvání, který probíhá kolmo vzhledem k rovině obrázku.

Uspořádání 24 svařovacích elektrod je předřazeno předávací zařízení 22, které přebírá z odstřihávacího zařízení 20 jednotlivé předrobky 14 z kontaktního kovu a předává je v přiváděči rovině TP do oblasti styčné spáry 30.

Podstatné součásti předávacího zařízení 22 leží podle obr. 2 uvnitř schematicky naznačeného bloku 38., který obsahuje podstatné, předávání provádějící součásti vodících a hnacích prostředků 38 držáku předrobku, které jsou jednotlivě 25 znázorněné na obr. 3 a obr. 4. Souvislost mezi odstřihávacím zařízením 20 a vodícími a hnacími prostředky 38 držáku předrobku podle obr. 2 je na obr. 3 znázorněna tím, že rovněž na tomto obr. 3 je opětovně znázorněna, bloku 3_θ.

bezprostředně předcházející, trysková hlava 40 odstřihávacího 30 šoupátka 42 odstřihávacího zařízení 20. Předávací zařízení 22 « · 4

4 · » 4

4 4 4

4 4 4 4 ·· 44 44 • · • « · 4 · *

fl · zahrnuje podle obr. 3 a obr. 4, jako součást vodících a hnacích prostředků 38 držáku předrobku podle obr. 2, předávací saně 44, které jsou vedeny ve stacionární rámové součásti 46 prostřednictvím oboustranných vodících lišt 48. Rámová součást 46 je prostřednictvím šroubů 50 upevněna na základním rámu 34 . Na spodní straně předávacích saní 44 je upravena hlava 50 otočného ramena, která na svém jednom konci má ozubený segment 54 ve tvaru části kruhu. Skrz středový bod tohoto ozubeného segmentu 54 prochází ložiskový čep 60, prostřednictvím kterého je na předávacích saních 44 otočně uložena hlava 52 otočného ramena. Na spodní straně hlavy 52 otočného ramena je upevněno otočné rameno 58.

Jak je patrné z obr. 3 a obr. 4, je otočné rameno 58 vytvořeno ve formě vidlice s upínacími rameny 60 vzájemně proti sobě ležícími v přiváděči rovině TP, prostřednictvím kterých je ohraničen upínací přípravek 62 . Tento upínací přípravek 62 má dvě koncové polohy. V koncové poloze E podle obr. 4, což je vstupní poloha předrobku, se nachází upínací přípravek 62 v kontaktu s tryskovou hlavou 40 odstřihávacího zařízení 42, jak je znázorněno na obr. 3.

Přitom je přímo upínacím přípravkem 62 držený předrobek 14 z kontaktního kovu stabilizován ve vertikálním směru tím, že upínací přípravek 62 leží ve štěrbině 64 štěrbinového tělesa 66.

V koncové poloze E, která je vstupní polohou předrobku, upínacího přípravku 62 podle obr. 3, probíhá naložení upínacího přípravku 62 předrobkem 14 z kontaktního kovu. Pro průběh nakládání je trysková hlava 40 s odstřihávací tryskou 68 odvedena směrem dolů tak daleko, že v příkladném provedení dva - předrobky 14 z kontaktního kovu, • 9 <4 9999

9 9 9 9 • 999 9 9 9

9 9 9 999

9 9 9 9

99 99 99

9 které leží přímo uvnitř odstřihávací trysky 68 tryskové hlavy 40, jsou v zákrytu se štěrbinou 64 a upínacím přípravkem 62. Potom může být předrobek 14 z kontaktního kovu, který leží uvnitř odstřihávací trysky 68 dále vlevo, posunut do upínacího přípravku 62 a to prostřednictvím posunutí pásu 16 kontaktního kovu.

Upínací přípravek 62 s předrobkem 14 z kontaktního kovu, který jím byl právě přijat, musí nyní být převeden do koncové polohy A, která je výstupní polohou předrobku, uvnitř styčné spáry 30 mezi oběma elektrodami 26 a 28..' Proces převádění probíhá následovně:

Nejprve se upínací přípravek 62 podle obr. 4 posune přímočaře z koncové polohy E, která je vstupní polohou předrobku, do mezipolohy D. Potom se upínací přípravek 62 posune podél zakřivené dráhy přes mezipolohu C do mezipolohy B. Nakonec se upínací přípravek 62 posune z mezipolohy B do koncové polohy A, která je výstupní polohou předrobku. Posunutí upínacího přípravku 62 z koncové polohy E do mezipolohy D a z mezipolohy B do koncové polohy A probíhá podél lineární vodící dráhy 39 v zákrytu s přiváděči dráhou pásu 16 kontaktního kovu.

Když se upínací přípravek 62 již dostal do koncové polohy A, která je výstupní polohou předrobku, podle obr. 3, nachází se předrobek 14 ve své svařovací připravené poloze 15. Nyní se přibližuje svařovací elektroda 26 ke stacionární elektrodě 28., doku není předrobek 14 z kontaktního kovu pevně upnut na nosné části 10. Přitom se předrobek 14 z kontaktního kovu může, když je to nutné, vysunout z upínacího přípravku 62. Nakonec potom může být vyložený upínací přípravek 62 vrácen zpět cestou přes polohy A, B, C, D do koncové polohy ·· «· • » ·

• · · · • · · ··· ··

E, která je vstupní polohou předrobku, aniž by se uvolnilo umístění předrobku 14 z kontaktního kovu ve svařovací připravené poloze 15.

Na úseku zpáteční cesty z koncové polohy A, která je výstupní polohou předrobku, do mezipolohy B uvolňuje se upínací přípravek 62 od předrobku 14 z kontaktního kovu, který je upnut ve svařovací připravené poloze 15., a upínací přípravek 62 tak získává odstup od styčné spáry 30 a předrobku 14 z kontaktního kovu, který se nachází ve svařovací připravené poloze 15. Tento odstup postačuje k tomu, aby zamezil mechanickému nebo elektrickému rušení následného svařovacího procesu. Když upínací přípravek 62 již dosáhl mezipolohy B, může být zapojen svařovací proud mezi oběma svařovacími elektrodami 26 a 28 . Předrobek 14 bude potom nejméně částečně roztaven a svařovací elektroda 26. může podle toho být posunuta dále směrem dolů. Svařovací proud protéká přinejmenším na počátku přechodu proudu přes kontaktní body 70 předrobku 14 z kontaktního kovu, takže tavení začíná na definovaných místech (viz obr. 1). Namísto kontaktních bodů 70 je možné použít rovněž jiné svařovací pomůcky, například svařovací můstky, žebrování nebo jiné výstupky. Je ale rovněž myslitelné svařovací kontakt vytvořit na spodní straně hladký, zejména tehdy, když tento kontakt na této spodní straně bude opatřen vrstvou pájky.

Když je přivaření předrobku 14 z kontaktního kovu na pás 10 nosných částí dokončeno, může být svařovací elektroda 26 opět vyzdvižena a pás 10 nosných částí může být dále posunut o jeden krok ve směru kolmém k rovině obrázku na obr, 3, takže se uloží následující místo 13 osazení na pásu nosných částí do styčné spáry 30. Když je toto následující φφφφ φ φ

Φ Φ φφφ φφφ φ φ φ φφφφ místo 13 osazení pásu 10 nosných částí uloženo do styčné spáry 30., byl již upínací přípravek 62 posunut zpět přes celou zpáteční cestu až do koncové polohy E, která je vstupní polohou předrobku, tam uchopil následující předrobek 14 z kontaktního kovu a tento předrobek, jak již bylo popsáno v popisu výše, přenesl z koncové polohy E, která je vstupní polohou předrobku, do koncové polohy A, která je výstupní polohou předrobku, takže tento následující předrobek 14 z kontaktního kovu může být upnut a tak dále. Přirozeně může upínací přípravek 62 dosáhnout koncové polohy A, která je výstupní polohou předrobku, také s časovým posunutím vzhledem ke vstupu následujícího místa 13 osazení do styčné spáry 30.

Jako axióm platí:

všechny v předcházejícím popisu popsané a v následujícím popisu ještě popisované průběhy pohybů jsou vzájemně nastaveny takovým způsobem, že v dané časové jednotce může proběhnout pokud možno co největší počet svařovacích procesů. Když je svařovací zařízení 12 namontováno na lisovací a ohýbací zařízení pro výrobu elektrických nebo elektronických součástek, tak má být vyrobeno nejméně 300, ale výhodně nejméně 500 takových součástek za minutu a musí tudíž proběhnout tomu odpovídající množství svařovacích procesů provedených svařovacím zařízením 25

12. To je možné pouze proto, protože předrobky 14 z kontaktního kovu na jejich celé cestě mezi oddělením od pásu 16 kontaktního kovu až do vstupu o svařovací připravené polohy 15 a také potom ještě až do dokončení svařovacího procesu jsou zajištěny proti neúmyslnému posunutí.

• ·

4 4 4 • 4

Pro provedení v předcházejícím popisu popsaných pohybů spolupracuje ozubený segment 54 hlavy 52 otočného ramena s ozubnicí 72 . To může být popsáno ve spojení s obr. 4 pro převedení upínacího přípravku 62 z koncové polohy A, která je výstupní polohou předrobku, do koncové polohy E, která je vstupní polohou předrobku, například následovně:

Pro přechod z koncové polohy A, která je výstupní polohou předrobku, do mezipolohy B jedou předávací saně 44 z jejich levé koncové polohy A podle obr. 4 doprava, aniž by ® docházelo k záběru zubů. Když upínací přípravek 62 dosáhne mezipolohy B, přichází ozubený segment 54 do záběru s ozubenou oblastí 78 . Když předávací saně 4 4 potom pojíždí dále doprava, přetočí se hlava 52 otočného ramena s otočným ramenem 58 přes mezipolohu C do mezipolohy D. Zakřivená dráha upínacího přípravku 62 je přitom definována prostřednictvím superpozice lineárního pohybu předávacích saní 44 a otočného pohybu otočného ramena 58 kolem ložiskového čepu 60 . Když je dosaženo mezipolohy D, bude záběr mezi ozubeným segmentem 54 a ozubenou oblastí 78 opět uvolněn, takže při dalším pohybu θ předávacích saní 44 doprava provádí upínací přípravek 62 lineární pohyb z mezipolohy D do koncové polohy E, která je vstupní polohou předrobku. Během pohybu upínacího přípravku mezi koncovou polohou A, která je výstupní polohou předrobku, a mezipolohou B a také mezi mezipolohou D a c , koncovou polohou E, která je vstupní polohou předrobku, je otočné rameno 58 zajištěno proti přetočení, například tím, že rovné plochy 74 a 76 ozubnice 72., které jsou vytvořeny po obou stranách ozubené oblasti 78 na ozubnicí 72, kloužou vždy na následujícím zubu ozubeného segmentu 54.

• · · • · · · · ·

Pohyb předávacích saní 44 tam a zpět se odvozuje od křivkového kotouče nebo vačky 80, která přes zdvihátko 82 působí na hnací páku 84 . Tato hnací páka 84 je uložena ve stacionární rámové součásti 46 a zabírá do unášecího kloubu

86 předávacích saní 44 . Zdvihátko 82 je prostřednictvím šroubové tlačné pružiny 88 drženo ve stálém záběru s vačkou 80.

Předávací zařízení 22 je synchronizováno s odstřihávacím zařízením 20 a posouvacím zařízením 18 pásu pro θ pás 16 kontaktního kovu tak, že, jak již bylo zmiňováno, se předrobek 14 z kontaktního kovu vysune z tryskové hlavy 40 odstřihávacího šoupátka 42 do upínacího přípravku 62 vždy tehdy, když upínací přípravek 62 přiléhá na tryskovou hlavu 40 a leží v zákrytu s odstřihávací tryskou 68 . Odstřižení jednoho předrobku 14 z kontaktního kovu probíhá vždy tak, že odstřihávací tryska 68 odstřihávacího šoupátka 42 se vzhledem k stacionárnímu vodícímu kanálu 90 pro pás 16 kontaktního kovu posune směrem nahoru do polohy podle obr. 2 a obr. 3, když je přední konec pásu 16 kontaktního kovu při vysouvání θ předrobku 14 z kontaktního kovu postrčen z odstřihávací trysky 68 do upínacího přípravku 62 o délku předrobku 14 z kontaktního kovu v odstřihávací trysce 68.

Posouvací zařízení 18 pásu zahrnuje unášecí upínací zařízení 92 na posouvacích saních 94 pásu a přídržné upínací zařízení 96 na rámové součásti 98 . Upínací pohyby tohoto upínacího zařízení jsou časově sladěny s pohybem posouvacích saní 94 pásu, a to následovně:

1. Posouvací saně 94 se posouvají na obr. 2 zprava doleva; θ unášecí upínací zařízení 92 přitom drží upnutý pás 16 • · · · • · kontaktního kovu; přídržné upínací zařízení 96 je uvolněno; pás 16 kontaktního kovu se posune doleva.

Když posouvací saně 94 pásu již dosáhly své levé koncové polohy na obr. 2, upne se nejprve přídržné upínací zařízení 96 a potom.se uvolní unášecí upínací zařízení 92.

Potom se posouvací saně 94 pásu posouvají zpět do pravé koncové polohy; přitom je pás 16 kontaktního kovu pevně držen upnutý přídržným upínacím zařízením 96 a uvolněné unášecí upínací zařízení 92 se pohybuje zpět s posouvacími saněmi 94 pásu podél pevně drženého pásu 16 kontaktního kovu.

Po návratu posouvacích saní 94 pásu do pravé koncové polohy se unášecí upínací zařízení 92 opět upne a přídržné upínací zařízení 96 se následně opět uvolní.

nyní může započít následující posouvací krok podle odstavce č. 1.

Zdvihátko 102 ovládané vačkou 100 řídí následující procesy:

přibližovací a oddalovací pohyb pohyblivého nosiče 36 elektrody;

přibližovací a oddalovací pohyb odstřihávacího šoupátka 42;

posouvací pohyb posouvacích saní 94 pásu;

upnutí a uvolnění upínacích zařízení 92 a 96.

• 9 • · · · • 9 4

9 4

Přibližovací a oddalovací pohyb pohyblivého nosiče 36 elektrody probíhá prostřednictvím zdvihátka 102, předpjatého ve směru nahoru pružinou 105, proti působení šroubové tlačné pružiny 104 prostřednictvím šroubové tlačné pružiny 108 opřené o talířovou matku 106 zdvihátka 102, která působí přes stahovací kroužek 110 na pohyblivý nosič 36 elektrody. Přibližovací a oddalovací pohyb odstřihávacího šoupátka 42 probíhá od zdvihátka 102 přes vloženou páčku 112 proti působení šroubové tlačné pružiny 114.

Pohyb posouvacích saní 94 pásu a upnutí a uvolnění upínacích zařízení 92 a 96 probíhá od zdvihátka 102 přes víceramennou páku 116.

Vačková destička 118 víceramenné páky 116 působí přes ovládací kolík 120 na vahadlovou páku 122, která ve výše 15 popisovaném časovém sladění realizuje upínací a uvolňovací pohyby obou upínacích zařízení, to jest unášecího upínacího zařízení 92 a přídržného upínacího zařízení 96.

Jedno rameno 124 víceramenné páky 116 zabírá s vůlí 20 do unášecího vybrání 126 posouvacích saní 94 pásu. Tato vůle zaručuje to, že ve stavu podle obr. 2 může posouvací pohyb posouvacích saní 94 pásu začít nejprve poté, když počáteční překývnutí víceramenné páky 116 ve směru hodinových ručiček přes vačkovou destičku 118, ovládací kolík 120 a vahadlovou pásku 122 již upnulo unášecí upínací zařízení 92 a následně již uvolnilo přídržné upínací zařízení 96.

Na obr. 5 jsou znázorněny různé funkce v průběhu jednoho pracovního cyklu. Podél vodorovné osy je znázorněn časový průběh během jednoho pracovního cyklu. Tento časový průběh je reprezentován prostřednictvím úhlu natočení vaček • · · · φ φ • · · · · · φ ·· · · ·» · · · · a 100. V jednotlivých řádcích 1 až 9 jsou prostřednictvím křivek znázorněny pohyby různých součástí svařovacího zařízení 12. V každém bodě těchto křivek znázorňuje jejich odstup nad vždy přiřazenou základní přímkou souřadnici místa příslušné části v průběhu jejího funkčního pohybu. Tyto pohyby jsou na oba. 2, obr. 3 a obr. 4 symbolizovány prostřednictvím šípek. Na obrázku přitom značí:

v řádku 1 diagramu plb zdvihový pohyb zdvihátka 102;

v řádku 2 diagramu slb pohyb saní pro posouvací saně 94 pásu v řádku 3 diagramu

1-5 zeb upínací pohyb unášecího upínacího zařízení .92.;

v řádku 4 diagramu zhb pohyb upínacích čelistí přídržného upínacího zařízení 96.;

v řádku 5 diagramu amb pohyb odstřihávací trysky pro pohyblivou odstřihávací trysku 68;

v řádku 6 diagramu oeb pohyb elektrody pro horní svařovací elektrodu 26.;

v řádku 7 diagramu p2b zdvihový pohyb zdvihátka 82;

• ♦ · fe »

......7V.W-W • · · · · · fe ' ' • · · fefefefe I fefefe fe · 1 v řádku 8 diagramu s2b pohyb saní pro předávací saně 44.; a v řádku 9 diagramu tzb složka pohybu pro upínací přípravek 62 ve směru lineární vodící dráhy 39.

Hodnota 0° na ose souřadnic na obr. 5 odpovídá stavu znázorněnému na obr. 2. V tomto stavu je:

podle řádku 1 zdvihátko 102 zcela dole;

podle řádku 2 posouvací saně 94 pásu zcela vpravo;

podle řádku 3 unášecí upínací zařízení 92 ještě není upnuto;

podle řádku 4 přídržné upínací zařízení 96 ještě upnuto;

podle řádku 5 odstřihávací tryska 68 ještě nahoře;

podle řádku 6 pohyblivá svařovací elektroda 26 ještě v nej spodnější poloze, která odpovídá započetí svařovacího procesu;

podle řádku 7 zdvihátko 82 v prostřední poloze sestupného pohybu;

²⁰ podle řádku 8 předávací saně 44 na jejich postupu doprava v poloze krátce před dosažením záběru mezi ozubeným segmentem 54 a ozubenou oblastí .78.; a podle řádku 9 upínací přípravek 62 v podstatě v mezipoloze B podle obr. 4.

Jak již bylo zmiňováno, vykonává otočné rameno 58. s upínacím přípravkem 62 vzhledem k předávacím saním 44. tam a zpět procházející pohyb po částečném kruhu, zejména po půlkruhu, mezi polohami B, C, D respektive D, C, B, který

3θ leží v přiváděči rovině TP na jedné straně lineární vodící • *·· • · · · · · • · ···· · · · · dráhy 39. Otočné rameno 58 po jedné straně vystupuje vždy podle délky více či méně daleko za boční ohraničující plochu 49 svařovacího zařízení 12; proto jsou při uspořádání dvou svařovacích zařízení 12 a 12 ' vzájemně vedle sebe, jak je na obr. 4 schematicky naznačeno prostřednictvím znázornění druhého svařovacího zařízení 12 'a druhého předávacího zařízení 22 ', předávací zařízení 22 a 22 ' tak uložena (zrcadlové uspořádání předávacích zařízení 22 a 22.'), že jednotlivá otočná ramena 58 a 58 ' se pootáčejí ve vzájemně odvrácených směrech a nemohou se rušit.

Předávací zařízení 22 je zkonstruováno takovým způsobem, že vodící a hnací prostředky 38 držáku předrobku jsou uspořádány pouze na jedné straně, totiž na obr. 2 směrem nahoru uspořádané straně ohraničující roviny LF, která je definována prostřednictvím plochy pásu 10 nosných částí, která přijímá předrobky 14 z kontaktního kovu, a která je paralelní s přiváděči rovinou TP. Na druhé straně, totiž na obr. 2 na straně uspořádané směrem dolů, této ohraničující roviny LF se nachází přijímací štěrbina RS, která prochází paralelně s ohraničující rovinou LF a vzhledem k přiváděči rovině TP ve směru k odstřihávacímu zařízení 20.

Do této přijímací štěrbiny RS může být vsunut, například, pás 10 nosných částí, aby se tak umožnilo upevnění předrobků 14 z kontaktního kovu na okrajové oblasti pásu 10 nosných částí, která je oddálená od svařovacího zařízení (viz obr. 1).

Na obr. 3 znázorněná štěrbina 64 štěrbinového tělesa 64 přijímá upínací přípravek 62 otočného ramena 58 předávacího zařízení 22. Hloubka této štěrbiny 64 odpovídá přibližně výšce předrobku 14 z kontaktního kovu a slouží k • · · · • · tomu, aby se zabránilo v průběhu nasouvánl předrobků 14 z kontaktního kovu do upínacího přípravku 62 vertikálnímu pootočení tohoto předrobků 14 z kontaktního kovu od lineární vodící dráhy 39.

Na obr. 7 je znázorněn lisovací a ohýbací automat

128, ve kterém se přivařují předrobky 14 z kontaktního kovu na pás 10 nosných částí podle obr. 1, z něhož se vytvářejí jednotlivé nosné části 10-1, 10-2 a 10-3, kterými jsou například elektrické součástky, které před nebo po Ί 0 přivaření jsou podrobeny operacím lisování nebo ohýbaní.

Takto získané součásti mohou být přitom uvnitř tohoto lisovacího a ohýbacího automatu 128 spojeny, například, s izolačními součástmi, přičemž potom se hovoří o montážním zařízení.

U montážního zařízení, které je znázorněno na obr. 6, se jedná o zařízení, které je ve všech jednotlivostech znázorněno a popsáno, například, v patentovém spisu DE 33 19 380.

Pás 10 nosných částí se do montážního zařízení 128 přivádí prostřednictvím pásového posouvače 130 s přerušovaným chodem. Ve dvou vzájemně po sobě uspořádaných svařovacích zařízeních 12 a 12' budou na horní stranu pásu 10 nosných částí, jako je například znázorněno na obr. 1, upevněny předrobky 14 z kontaktního kovu. Následně se pás 10 nosných částí přivede do lisovacího zařízení 132, ve kterém se pás 10 nosných částí rozděluje, například, na nosné části 10-1,

10-2, 10-3, které ještě jsou vzájemně spojené do jedné řady. Za výstupem z tohoto lisovacího zařízení 132 následuje další

3Q svařovací zařízení 12 ' ', které přivařuje předrobky 1J. z kontaktního kovu na spodní stranu nosných částí 10-1, 10.-2 a • fl fl fl • flfl « • · · ♦ · ·

10-3 . Dále následují stanoviště 134 pro ohýbání, lisování, vytváření děr a vytváření závitových děr, které zpracují nosné části do konečné podoby. Navazující, neznázorněné oddělovací zařízení následně odděluje jednotlivé již finálně opracované nosné části z pásu 10 nosných částí a vytváří z nich jednotlivé části. Svařovací zařízení 12., 12' a 12' ' jsou upevněny na nástrojové desce 136 montážního zařízení 128 jako předmontované jednotky a mohou být podle potřeby namontovány nebo uvolněny. Pás 16 kontaktního kovu pro vytvoření jednotlivých předrobku 14 z kontaktního kovu se k jednotlivým svařovacím jednotkám 12, 12' a 12 přivádí prostřednictvím nástrojové desky 136 ze zadní strany montážního zařízení 128.

Jak je patrné z obr. 6, vystupují otočná ramena obou ¹⁵ vzájemně vedle sebe ležících svařovacích zařízení 12 a 12 ' po jedné straně nad boční ohraničující plochy 49 a 4 9', přičemž vedle sebe ležící předávací zařízení (jak je patrné z obr. 4) jsou uspořádána tak, že otočná ramena se pootáčejí do odvrácených směrů, což je na obr. 6 znázorněno prostřednictvím šipek 138 a 139, a nemohou se vzajemne rušit. Svařovací zařízení 12 a 12' tak mohou vzájemně přiléhat s optimálním využitím prostoru.

Na obr. Ί je znázorněn příklad provedení pozměněný pokud se týká nakládacího zařízení a pokud se týká předávacího zařízení, přičemž toto znázornění je omezeno na podstatné části. Na tomto obrázku jsou analogické součásti k součástem znázorněném na obr. 1 až obr. 4 označeny prostřednictvím analogických vztahových znaků, doplněných vždy písmenem a.

»*·« · * ♦ · · · · 9 1 · · · ··· · 9 1 · • · · · · 11 19 119 191

111 1111 1 i

1111 19 19 11 11

Podle obr. 7 jsou na hlavě 52a otočných ramen upevněna celkem čtyři otočná ramena 58a-l, 58a-2, 58a-3 a 58a-4. Hlava 52a otočných ramen bude u tohoto příkladu provedení posunuta vždy o 90°a sice vždy ve stejném směru. Na obrázku upínací přípravek 62a-2 otočného ramena 58a-2 právě přijímá předrobek 14a z kontaktního kovu z nakládacího zařízení 140a. Následně se hlava 52a posune prostřednictvím saní, odpovídajících předávacím saním 44 podle obr. 3, ve směru lineární vodící dráhy 142a, takže upínací přípravek

62a-4 otočného ramena 58a-4 leží v koncové poloze A, která je výstupní polohou předrobku, v oblasti styčné spáry 30a. Zde se předrobek 14 z kontaktního kovu uvolní z upínacího přípravku 62a-4 a upne se prostřednictvím neznázorněných svařovacích elektrod. Jakmile je předrobek 14a z kontaktního kovu upnut mezi svařovací elektrody, posune se hlava 52a otočných ramen zpět ve směru lineární vodící dráhy 142a.

Během tohoto zpětného pohybu s hlava 52a otočných ramen pootočí ve směru hodinových ručiček o 90°, takže po dokončení tohoto zpětného posunutí a jeho otočného posunutí leží upínací přípravek 62a-l otočného ramena 58a-l v koncové poloze E, která je vstupní polohou předrobku, a tam přijímá předrobek 14a z kontaktního kovu.

Pootočení hlavy 52a otočných ramen v průběhu každého zpětného posunutí hlavy 52a otočných ramen doprava je realizováno prostřednictvím západkového mechanismu. Pokaždé, když je jeden z upínacích přípravků 62a-l, 62a-2, 62a-3 respektive 62a-4 v koncové poloze E, která je vstupní polohou předrobku, se prostřednictvím zatlačovacího kolíku 144a zatlačí do příslušného upínacího přípravku vždy jeden předrobek 14a z kontaktního kovu. Přivádění předrobků 14_a z • « · · Μ · · · · · · • · · · ♦ · · · · · « • · · ♦·«·· · · · · • · * ·· · · · · ·φ« 999

9 9 · · 9 · · ·

9 99 99 99 9 9 ♦ · 9 9 kontaktního kovu probíhá ze zásobníku 146a předrobků přes přiváděči kanál 148a předrobků. Posouvání v tomto přiváděčům kanálu 148a předrobků může probíhat například pneumaticky, Předrobky 14a z kontaktního kovu se tímto způsobem dostávají do kontaktu se špičkou zatlačovacího kolíku 144a a mohou být tímto kolíkem zatlačeny do příslušného upínací přípravku 62a-l, 62a-2, 62a-3 respektive 62a-4.

Při každém dopředném posunutí hlavy 52a otočných ramen doleva (bez pootočení hlavy 52a otočných ramen) se θ předrobek 14a z kontaktního kovu přivede do svařovací připravené polohy 15a. Při každém zpětném posunutí hlavy 52a otočných ramen doprava (s pootočením hlavy 52a otočných ramen) se jeden z upínacích přípravků 62a-l, 62a-2, 62a-3 respektive 62a-4 přivede do koncové polohy E, která je vstupní polohou předrobků, a naloží se jedním předrobkem 14a z kontaktního kovu. Každý předrobek 14a z kontaktního kovu, který byl vložen do určitého upínacího přípravku pro předrobky v této vstupní poloze předrobků, leží vždy po dvou otočných pohybech o vždy 90° ve svařovací připravené θ poloze 15a.

Ve svařovacím zařízení podle předkládaného vynálezu mohou být upraveny kontrolní prvky, jako jsou například mikrospínače, snímače přiblížení nebo dokonce obrazové kontrolní přístroje, aby se zajistil nerušený chod svařovacího zařízení.

Pokud se týká svařovací elektrody (elektroda 26 podle obr. 2) je ještě možné doplnit, že tato svařovací elektroda je vytvořena jako kolová elektroda, která může být otočena q kolem horizontální nebo vertikální osy a tudíž může být použita postupně ve větším počtu poloh. K tomu může být tato

9 ·

* ·

9 9 9

9999 svařovací elektroda vytvořena, například, jako polygonální elektrodové kolo, které má v úhlových odstupech kapsy pro přijetí jednotlivých předrobků. U takovéhoto typu vytvoření elektrody ve tvaru kola mohou vznikat excentrická zatížení, která vedou na nerovnoměrný přítlačný tlak v kontaktní ploše. Nerovnoměrný přítlačný tlak může potom, při existenci velkých kontaktních ploch, vést k poškození kvality svarů.

Proto se dále také navrhuje, zejména pro případ větších kontaktních ploch, aby se předrobek z kontaktního kovu přivařil na nosnou část prostřednictvím kolíkových elektrod, přičemž v případě kolíkových elektrod se předrobek z kontaktního kovu centruje těžištěm plochy jeho kontaktní plochy na osu kolíku 2. Tímto způsobem se v celé kontaktní ploše dosahuje rovnoměrného přítlačného tlaku. Na obr. 8 je znázorněno jedno takové řešení. Na tomto obrázku je patrný pás 10 nosných částí, který probíhá kolmo vzhledem k rovině zobrazení na obr. 8, a který má být svařen s předrobky 14 z kontaktního kovu. Dále jsou na tomto obrázku patrné horní a spodní nosič 36 respektive 34 elektrody, které již byly blíže popsány ve spojení s odkazy na obr. 2. V každém z těchto nosičů 36 respektive 34 elektrody je přijímán jeden upínací přípravek 36a respektive 34a pro jednu kolíkovou elektrodu 26p respektive 28p. Vytvoření upínacího přípravku 34a je znázorněno na spodním nosiči 34 elektrody. Na upínací přípravek 34a navazuje doleva a doprava upínací drážka 34b, skrz kterou se prostrčí upínací šroub 34c, takže upínací přípravek 34a může být zajištěn popřípadě sevřen. Po opotřebení plochy elektrody může být každá kolíková elektroda opravena a opětovně nasazena. Tok proudu přes kolíkové elektrody je označen vztahovou značkou jako tok cf.

• · • ··· • · • fl

Při použití kolíkových elektrod, které jsou znázorněné na obr. 8, je kromě vyrovnání svařovacích tlaků doplňkově ještě také zajištěno, že tok proudu v důsledku geometrického přiřazení svařovaných ploch k svařovacím elektrodám, v důsledku uspořádání do zákrytu válcových svařovacích elektrod a v důsledku přibližně vystředěného uspořádání svařovacích elektrod v nosičích elektrod vytváří rovnoměrnou hustotu toku proudu přes celé kontaktní plochy. Kontakt se nachází takříkajíc v oblasti největší proudové hustoty.

Svařování mezi rovinnými koncovými plochami kolíkových elektrod je značné zajímavé právě ve spojení s přiváděcím zařízením podle předkládaného vynálezu. Přiváděči zařízení, které předrobky z kontaktního kovu pevně drží až do ¹⁵ okamžiku upnutí těchto předrobků z kontaktního kovu mezi elektrodami, umožňuje vynechat zvláštní kapsy v elektrodách. Kromě toho podávači zařízení podle předkládaného vynálezu umožňuje umísťování předrobků z kontaktního kovu na libovolné místo koncových ploch svařovacích elektrod a tím také splnit požadavek na pokud možno rovnoměrnou hustotu toku

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro upevnění předrobku (14) z kontaktního kovu na nosnou část (10) prostřednictvím svařování, toto zařízení (12) zahrnuje uspořádání (24) svařovacích elektrod s nejméně dvěmi svařovacími elektrodami (26, 28), které definují styčnou spáru (30) a které jsou vzájemně vůči sobě pohyblivé podél svařovací pohybové přímky (32) při změně šířky styčné spáry (30), přídržný prostředek pro držení nosné části (10) v poloze, ve které místo (13) osazení kontaktního dílu na nosné části (10) leží uvnitř styčné spáry (30), podávači prostředek (22) pro přivedení již jednotlivých předrobků (14) z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy (15) mezi nosnou částí (10) a první svařovací elektrodou (26) , hnací prostředek (100) pro přiblížení první svařovací elektrody (26) k nosné části (10) ve směru svařovací pohybové přímky (32) a pro vytváření kontaktního tlaku mezi nosnou částí (10) a předrobkem (14) z kontaktního kovu prostřednictvím společného upnutí nosné části (10) a předrobku (14) z kontaktního kovu mezi první svařovací elektrodu (26) a druhou svařovací elektrodu (28), zdroj elektrického svařovacího proud pro zažehnutí oblouku svařovacího proudu mezi oběma svařovacími elektrodami (26,

   28) přes vždy nejméně jedno kontaktní místo (70) mezi předrobkem (14) z kontaktního kovu a nosnou částí (10), přičemž podávači prostředek (22) je vytvořen pro přivedení předrobku (14) z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy (15) podél přiváděči roviny (TP) v podstatě kolmé vzhledem ke svařovací pohybové přímce (32), a ?y w₇ w?

   • 9 9 9 9 9 9 · • · · · · · · · 9 9*9

   OQ 999 9999 99

   JI 99 9999 99 99 9« 99 . přičemž je upraven řídící prostředek pro přiložení první svařovací elektrody (26) s pomocí hnacího prostředku (100) k předrobku (14) z kontaktního kovu po přivedení předrobku (14) z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy (15) , potom

   5 pro vytváření kontaktního tlaku mezi předrobkem (14) z kontaktního kovu a nosnou částí (10) a potom pro zažehnutí proudového oblouku mezi svařovacími elektrodami (26, 28) přes nejméně jedno kontaktní místo (70) mezi předrobkem (14) z kontaktního kovu a nosnou částí (10),

   10 vyznačující se tím, že podávači prostředek (22) zahrnuje nejméně jeden držák (62) předrobku, pohyblivý podél přiváděči roviny (TP) do výstupní polohy (A) předrobku, který je vytvořen tak, aby ve své výstupní poloze (A) předrobku držel příslušný předrobek (14)

   15 z kontaktního kovu v jeho svařovací připravené poloze (15) uvnitř styčné spáry (30), a že řídící prostředek je vytvořen tak, že po přivedení předrobku (14) z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy (15) probíhá vzájemný přibližovací pohyb svařovacích elektrod (26, 28) podél

   20 svařovací pohybové přímky (32) až do společného upnutí nosné části (10) a předrobku (14) z kontaktního kovu mezi první svařovací elektrodu (26) a druhou svařovací elektrodu (28), načež je držák (62) předrobku opět oddálen z výstupní polohy (A) předrobku a potom je zažehnut svařovací proudový

   25 oblouk.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že držák (62) předrobku má ve směru svařovací pohybové přímky (32) rozměr, který je menší než výška předrobku (14) z kontaktního kovu v tomto směru.

   Ίν W-W φ φφφ φφφ· φφ φ φφφφφ φφφφ

   40 ...............

   ~^ν φφφ φφφφ φφ φφ φφφφ φ· φφ φφ φφ
3. 3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že držák (62) předrobku ve své výstupní poloze (A) předrobku je mezi nosnou částí (10) a první svařovací elektrodou (26) přijímán v meziprostoru, který pokud se týká jeho výšky odpovídá výšce předrobku (14) z kontaktního kovu.
4. 4. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že držák (62) předrobku je vytvořen tak, aby přidržoval předrobek (14) z kontaktního kovu uvnitř prostorové výseče, která leží ve směru svařovací pohybové přímky (32) mezi dotykovou plochou předrobku (14) z kontaktního kovu, která je přivrácená k nosné části (10), a dotykovou plochou předrobku (14) z kontaktního kovu, která je přivrácená k první svařovací elektrodě (26).
5. 5. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že držák (62) předrobku je vytvořen tak, aby předrobek (14) z kontaktního kovu byl ve své svařovací připravené poloze (15) v přiváděči rovině (TP) pevně neposunutelně upevněn.
6. 6. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že držák (62) předrobku je vytvořen tak, předrobek (14) může ve svařovací připravené poloze (15) uvnitř držáku (62) předrobku vykonávat vyrovnávací pohyby kolmé vzhledem k přiváděči rovině (TP).

   • ♦ · · 4 · · · · · 4

   4 · 4 4 4 999 9 9 9 9 /-1 · · · * · 4 · · 9 ti _L 99 9999 99 99 99 99

   Ί. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že držák (62) předrobku je vytvořen jako upínací držák.
7. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že upínací držák (62) je vytvořen jako upínací držák vidlicového ' tvaru s upínacími rameny (60), která vzájemně vedle sebe leží v přiváděči rovině (TP).

   »

   10 9. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že držák předrobku je vytvořen se sacími prostředky.

   10. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že držák předrobku je vytvořen s magnetickými prostředky.

   11. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že držáku (62) předrobku jsou přiřazeny vodící a hnací

   20 prostředky (38) držáku předrobku, které nutí držák (62) předrobku k vykonávání tam a zpět procházejícího pohybu pro přivedení předrobku a pohybu pro oddálení předrobku od styčné spáry v přiváděči rovině (TP).

   2₅ 12. Zařízení podle nároku 11, < vyznačující se tím, že vodící a hnací prostředky (38) předrobku způsobují lineární pohyby pro přivedení předrobku a pohyby pro oddálení od styčné spáry držáku (62) předrobku podél lineární vodící ™ dráhy (39) směřující k výstupní poloze (A) předrobku.

   • 9
8. 9 9 9 9 9 9 9 I

   9 9999 9 99 9 /ΙΟ 999 >999 99 *1 4- 99 9999 99 99 99 99

   13. Zařízení podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že vodící a hnací prostředky (38) předrobku způsobují vždy mezi pohybem pro oddálení od styčné spáry a následujícím pohybem

   5 pro přivedení předrobku držáku (62) předrobku přechodový pohyb držáku (62) předrobku, v jehož průběhu je držák (62) předrobku uložen do vstupní polohy (E) předrobku, ve které držák (62) předrobku spolupracuje s nakládacími prostředky (18, 20) předrobku.

   14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že vodící a hnací prostředky (38) držáku předrobku zahrnují saně (44), pohyblivé tam a zpět podél vodící dráhy (48), na kterých je otočně uloženo otočné rameno (58) nesoucí držák (62) předrobku, přičemž v oblasti pohybu saní (44), která je blízko výstupní polohy (A) předrobku, otočné rameno (58 pevně upevněné na saních (44) vykonává společně se saněmi (44) pohyb pro přivedení předrobku a pohyb pro oddálení předrobku od styčné spáry a v oblasti pohybu saní (44), která navazuje

   2 0 na tuto oblast pohybu, vykonává otočné rameno (58) otočný pohyb superponovaný na pohyb saní.

   15. Zařízení podle jednoho z nároků 11 až 14, vyznačující se tím, že

   25 vodící a hnací prostředky (38) držáku předrobku přimějí držák (62) předrobku rovněž k provádění tam a zpět procházejícího pohybu pro upnutí a dovedení předrobku, zejména tím způsobem, že otočné rameno (58) také v oblastí pohybu saní (44), která je v blízkostí nakládacích prostředků (18, 20) předrobku, je

   30 pevně upevněno na saních (44) a provádí tam a zpět

   1W

   ΦΦΦ φφφφ φφ » φφφφφ φφφφ φφφ «φφφ φ φ φφ φφφφ φ * φφ φφ φφ postupující lineární pohyb ve směru k nakládacím prostředkům (18, 20) předrobku, popřípadě od nakládacích prostředků (18, 20) předrobku.

   16. Zařízení podle jednoho z nároků 14 a 15, vyznačující se tím, že otočné rameno (58) je otočné prostřednictvím ozubnicového pohonu (54, 78).

   17. Zařízení podle jednoho z nároků 14 až 16,
9. 10 vyznačující se tím, že je upraveno jediné otočné rameno (58), které vzhledem k saním (44) provádí tam a zpět procházející pohyb po částečném kruhu, zejména po půlkruhu, který leží v přiváděči rovině (TP) na jedné straně lineární vodící dráhy (39).

   18. Zařízení podle jednoho z nároků 14 a 15, vyznačující se tím, že na saních je v hvězdicovém nebo křížovém uspořádání otočně upevněn větší počet otočných ramen (58a), z nichž každé nese

   20 jeden držák (62a) předrobku, přičemž každé otočné rameno (58a) po pohybu pro oddálení od styčné spáry projde ve více úhlových krocích, které odpovídají počtu otočných ramen (58a), úplným kruhem vzhledem k saním v přiváděči rovině (TP) předtím, než provede další pohyb pro přivedení

   25 předrobku.

   19. Zařízení podle nároku 18, vyznačující se tím, že jeden úhlový krok je realizován vždy při oddálení saní od styčné spáry (30a).

   *« *· *· 99 99 99

   9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

   Λ Λ 9 9 9 9 9 999 9 9 9 9

   4 4 · 9 ·«>»·«« *»* 999

   9 9 9 9 9 9 9 9 *

   99 9999 99 99 99 99

   20. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím, že krokový otočný pohyb je realizován prostřednictvím západkového pohonu.

   21. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že podávači prostředky (22) jsou poháněny v časovém souladu s nakládacími prostředky (18, 20) předrobku, prostřednictvím kterých je držák (62) předrobku nakládán předrobky (14) z kontaktního kovu.

   22. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 21, vyznačující se tím, že nakládací prostředky (18, 20) pro nakládání nejméně jednoho 15 držáku (62) předrobku zahrnují nakládací vodící kanál (90), který leží přibližně v přímkovém zákrytu s pohybem pro přivedení předrobku a pohybem pro oddálení od styčné spáry tohoto nejméně jednoho držáku (62) předrobku.

   20 23. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 22, vyznačujíc.! se tím, že je vytvořeno s nakládacími prostředky (18, 20) předrobku, které zahrnují krokové pracující, posouvací zařízení (18) pro pásový materiál (16) a periodicky pracující odstřihávací zařízení (20) pro odstřihávání předrobků (14) z kontaktního 25 kovu z příslušného předního konce tohoto pásového materiálu (16) ·

   24. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 22, vyznačující se tím, že j_e vytvořeno s nakládacími prostředky (140a) předrobku, které

   TV ·· ··

   A · A * • A · • · ·

   A A A AA »AA· zahrnují zásobní nádobu (146a) pro předrobky (14a) z kontaktní kovu a také prostředky pro odebírání a orientování jednotlivých předrobků (14a) z kontaktního kovu z této zásobní nádoby (146a).

   25. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 24, vyznačující se tím, že k uspořádání (24) svařovacích elektrod jsou lineární vodící dráha (39) pro pohyb pro přivádění předrobku a pro pohyb pro oddalování od styčné spáry držáku (62) předrobku a nakládací vodící kanál (90) pro nakládání držáku (62) předrobku předrobky (14) z kontaktního kovu uspořádány přibližně v jedné společné hlavní rovině (MP) strojního bloku zařízení, přičemž tato hlavní rovina (MP) je uspořádána kolmo vzhledem k přiváděči rovině (TP).

   26. Zařízení podle nároku 25, vyznačující se tím, že strojní blok zahrnuje přiváděči zařízení (130) pro nosné části, 10-1, 10-2, 10-3) nebo pro pásový materiál (10) pro vytváření nosných částí (10) s přiváděcím směrem nosných částí, který prochází v podstatě kolmo vzhledem k hlavní rovině (MP)

   27. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 26, vyznačující se tím, že pohyblivé části podávačích prostředků (22) pro přivádění předrobků (14) z kontaktního kovu jsou uvnitř strojního bloku umístěné na jedné straně ohraničující roviny (LF), která je definována prostřednictvím plochy nosné části (10), která přijímá předrobky (14) z kontaktní kovu, a která je paralelní s přiváděči rovinou (TP), a sice na té jedné straně této • 4 44 • · 4 ·

   4 4 4 • · · • · · •4 4444

   W44 4t 44

   4 4 4 4 4 4 4

   4 4 444 4 4 4 4

   4 4 4 4 4 4 444 444

   4 4 4 4 4 4

   44 44 44 44 ohraničující roviny (LF), na které se nacházejí předrobky (14) z kontaktního kovu při upevnění na nosnou část (10).

   28. Zařízení podle nároku 27, vyznačující se tím, že 5 strojní blok zahrnuje přijímací štěrbinu (RS) pro nosné části (10), která je nejméně částečně překryta podávacími prostředky (22).

   29. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 28,

   10 vyznačující se tím, že vedle prvního hnacího zdvihátka (102) pro relativní posunutí svařovacích elektrod (26, 28) zahrnuje druhé, k tomuto prvnímu hnacímu zdvihátku (102) v podstatě paralelní, hnací zdvihátko (82) pro ovládání podávačích prostředků (22).

   30. Zařízení podle nároku 29, vyznačující se tím, že druhé hnací zdvihátko (82) je uspořádáno mezi prvním hnacím zdvihátkem (102) a uspořádáním (24) svařovacích

   2Q elektrod.

   31. Zařízení podle nároku 29 nebo 30, vyznačující se tím, že hnací zdvihátka (82, 102) jsou uspořádána v podstatě kolmo vzhledem k přiváděči rovině (TP) .

   32. Zařízení podle jednoho z nároků 29 až 31, vyznačující se tím, že prostřednictvím prvního hnacího zdvihátka (102) jsou ovladatelné rovněž nakládací prostředky (18, 20) pro nakládání nejméně jednoho držáku (62) předrobku.

   • · • · · · ···· • · ···· · · · · 47 ··· ···· ··

   33. Zařízení podle jednoho z nároků 29 až 31, vyznačující se tím, že obě hnací zdvihátka (82, 102) jsou uspořádána v hlavní rovině (MP) strojního bloku zahrnujícího uspořádání (24) svařovacích elektrod, podávači prostředky (22) a nakládací prostředky (18, 20), přičemž tato hlavní rovina (MP) je kolmá vzhledem k přiváděči rovině (TP).

   34. Zařízení podle jednoho z nároků 29 až 31, vyznačující se tím, že pohyblivá svařovací elektroda (26) uspořádání (24) svařovacích elektrod je upevněna na otočném tělese (36), které je otočné kolem osy (S) otáčení, která je paralelní s přiváděči rovinou (TP).

   35. Zařízení podle jednoho z nároků 29 až 34, vyznačující se tím, že hnací zdvihátka (82, 102) jsou poháněná prostřednictvím různých vaček (80, 100) pracujících ve strojním taktu nadřazeného zařízení (128).

   36. Montážní zařízení pro upevnění malých součástí (14) na nosič (10) malých součástí, zejména svařovací zařízení, ve kterém jsou na jednom montážním místě (30) montovány jednotlivé malé součásti (14) na nosné části (10), zejména pevně přivařeny, vyznačující se tím, že v přiváděči rovině (TP), dotýkající se montážního místa (30), je pohyblivě mezi vstupní polohou (E) malých součástí a výstupní polohou (A) malých součástí uspořádán transportní držák (62) malých součástí, který ve své výstupní poloze (A) malých součástí dočasně drží každou malou součást (14) v

   HVIW.rýOH • ··· · · · · • · · ····· ···· /ΙΟ ··· · · · · · · “O ·· ···· ·· ·· ·· ·· montážní připravené poloze (15) v oblasti montážního místa (30), že na montážním místě (30) jsou upraveny s montážním místem (30) v podstatě spojené přídržné prostředky (26, 28) a že jsou upraveny řídící prostředky, které způsobují, že po

   5 přivedení každé malé součásti (14) do montážní připravené polohy (15) je držení malé součásti (14) převzato přídržným prostředkem (26, 28) spojeným s montážním místem, transportní držák (62) malých součástí je nato oddálen od montážního místa (30) a potom je provedena montáž,

   10 přičemž toto montážní zařízení (12) je dále libovolně doplněno podávacími prostředky (22) a/nebo nakládacími prostředky (18, 20) malých součástí a/nebo jejich umísťovacími, vodícími a řídícími komponenty podle jednoho z nároků 1 až 35.

   ¹⁵

   37. Způsob upevnění předrobku (14) z kontaktního kovu na nosnou část (10) prostřednictvím svařování, přičemž se místo (13) osazení kontaktní součástí nosné části (10) přivede mezi svařovací elektrody (26, 28), které jsou vzájemně vůči sobě pohyblivé podél svařovací pohybové přímky (32), potom se součást (14) z kontaktního kovu vytvářející, již jednotlivý předrobek (14) z kontaktního kovu přivede do svařovací připravené polohy (15) mezi nosnou částí (10) a první svařovací elektrodou (26), potom se provede vzájemné přiblížení mezi první svařovací elektrodou (26) a nosnou částí (10), potom se nosná část (10) a předrobek (14) z kontaktního kovu společně vloží mezi první svařovací elektrodu (26) a druhou svařovací elektrodu (28) pod kontaktním tlakem a potom se zažehne svařovací proudový oblouk mezi oběma svařovacími elektrodami (26, 28), který protéká přes nejméně jedno kontaktní místo (70) mezi • · • · '· · i· ·· ·· ř • · · · · · · · · · · • · · ····· ···· předrobkem (14) z kontaktního kovu a nosnou částí (10), přičemž přivádění předrobků (14) z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy (15) probíhá v přiváděči rovině (TP), která je v podstatě kolmá vzhledem k svařovací pohybové

   5 přímce (32), vyznačující se tím, že přivádění předrobků (14) z kontaktního kovu do svařovací připravené polohy (15) probíhá prostřednictvím držáku (62) předrobků, který je pohyblivý podél přiváděči roviny (TP) do

   10 výstupní polohy (A) předrobků, přičemž se předrobek (14) z kontaktního kovu, držený držákem (62) předrobků v jeho výstupní poloze (A) předrobků ve svařovací připravené poloze (15), upne prostřednictvím přibližovacího pohybu svařovacích elektrod (26, 28) podél svařovací pohybové přímky (32), a
10. 15 přičemž se potom držák (62) předrobků opět oddálí z výstupní polohy (A) předrobků a potom se spustí svařovací proces.

    38. Způsob pro montáž malé součásti (14) na nosnou část (10), zejména prostřednictvím svařování, vyznačující se tím, že každá malá součást (14) se přivede v přiváděči rovině (TP), která se dotýká montážního místa (30), prostřednictvím transportního držáku (62) malých součástí do montážní připravené polohy (15), držení malé součásti (14) se potom převezme přídržným prostředkem (26, 28) spojeným s montážním místem a potom se provede montáž, libovolně ve spojení s podávacími a nakládacími prostředky podle jednoho z nároků 2