CZ40798A3 - Zařízení pro vertikální umístění sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro vertikální upevnění sloupů, stožárů a pod. předmětů na upevňovacím zařízení umístěným na konci ležícím u země.

Dosavadní stav techniky

Stavějí-li se sloupy nebo stožáry, např. při stavění plotu, při umísťování silničních značek a pod., vždycky vyvstane problém jak udržet sloup nebo stožár v co možná přesné vertikální poloze. Vertikální umístění sloupu nebo stožáru může být provedeno např. kontrolou a případně opravením vertikální polohy pomocí vodováhy nebo olovnice, když je sloup nebo stožár upevněn nebo ukotven v zemi zatlučením nebo uložením do betonu. To sebou přináší nesnáze a potřebuje to mnoho času, protože např. zatlouká-li se sloup nebo stožár do země, zatloukání se musí opakovaně přerušovat, aby se zkontrolovala poloha sloupu nebo stožáru. Ukládá-li se sloup nebo stožár do betonu, přesnou vertikální polohu lze opravit bez potíží pouze dokud beton neztvrdne, avšak dokud beton neztvrdne musí se použít prostředky k udržení této vertikální polohy, aby se tato vertikální poloha nemohla měnit sama o sobě; tj. sloup nebo stožár musí být např. podepřen nebo musí být opatřen vzpěrou.

Kromě zatloukání nebo zaražení sloupu nebo stožáru nebo uložení do betonu je známo používat upevňovací zařízení, která mohou být ukotvena v zemi a která pak upevňují sloup nebo stožár nebo pod. předmět na jeho horním volném konci. Upevňovací zařízení určené k ukotvení v zemi sestává např. ze šroubu nebo šneku, který se zavrtá do země jako vývrtka, přičemž sloup nebo stožár je pak zašroubován do upevňovacího zařízení nebo do něho vložen. Dále je známo, vyrobit sloup nebo předmět ve tvaru stožáru, který má být ukotven v zemi jako vývrtka, vcelku s upevňovacím zařízením tak, že sloup nebo předmět ve tvaru stožáru je na svém jednom konci opatřen upevňovacím zařízením, které je pak

AA ····

A A A A · A

A A A A A A ♦ A A A A

A A A A A A zašroubováno do země a zakotveno tam. Tímto způsobem nebo těmito možnostmi však je postavení sloupu nebo stožáru vpodstatě spojeno se stejnými problémy s ohledem na vertikální polohu sloupu nebo stožáru jako při jeho zatloukání nebo zabetonování. Jako u zatloukání, musí být zašroubování upevňovacího zařízení do země opakovaně přerušováno, aby se zajistila vertikální poloha sloupu nebo stožáru přesným měřením a případně opravováním jeho polohy.

Ze spisu DE - GM 89 03 236 je známo upevňovací zařízení pro dřevěné nosníky nebo pod., zejména pro dřevěné konstrukce sloužící jako rámy pro šplhání na dětských hřištích. Toto známé zařízení sestává z upevňovacího zařízení umístěného na konci obráceném k zemi, ve tvaru kotvícího členu, který se zakotví v zemi nebo základu a na něm uspořádaného podpěrného členu, na nějž se nasune sloup nebo stožár. Podpěrný člen je vertikálně procházející čep, který drží ve výřezu vytvořeném na spodní straně sloupu tak, že sloup těsně lícuje na čepu, tj. prakticky zajištěným způsobem. Dále je vytvořena opěrná plocha nebo podpěrná deska pro sloup, ze které čep směřuje směrem vzhůru a o jejíž spodní stranu se sloup opírá. Podpěrná deska je dále opatřena ozubeným prstencem, který se zaryje do čela působením úderů na horní konec sloupu a vytvoří zajištění polohy v příčném směru. Jako další ochrana proti pohybu nebo posunutí slouží příčný kolík, který prochází horizontálně jak materiálem sloupu tak materiálem čepu. Patkou sloupu podle DE - GM 89 03 236 je sloup nebo stožár podepřen v určité vzdálenosti nad zemí tak, aby byl lépe chráněn proti povětrnostním vlivům způsobeným deštěm, sněhem a pod. stejně tak jako proti různé havěti a plevelu.

I když patkou sloupu podle DE - GM 89 03 236 lze dosáhnout stanovené úkoly, a nedají se vpodstatě očekávat žádné problémy spojené s uvolněním upevňovacího zařízení, protože sloup se nasouvá na čep vpodstatě bez vynaložení síly - s výjimkou použití úderů na horní konec tato patka sloupu nebo toto upevňovací zařízení má však určité nedostatky, vlivem úzkého nuceného zajištění kterým obklopuje materiál sloupu nebo stožáru čep, musí být patka sloupu jako taková zakotvena vertikálně v zemi, aby byla zajištěna vertikální poloha sloupu nebo stožáru, který drží.

·· ··· · ·· ···· ··

Spis DE - GM 93 13 260 navrhuje upevňovací zařízení, které je umístěné mezi upevňovacím zařízením určeným k ukotvení do země například zemním šroubem, a sloupem nebo stožárem a pod., který má být k němu upevněn. Podle provedení popsaného v DE - GM 93 13 260, sestává toto upevňovací zařízení vpodstatě z válcového podlouhlého upevňovacího trnu, procházejícího směrem vzhůru z volné horní strany upevňovacího zařízení a určeného k vložení do úložného otvoru vytvořeného ve spodní straně sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru. Axiální délka upevňovacího trnu a hloubka úložného otvoru se zvolí tak, aby délka byla o něco větší než hloubka otvoru, aby se při zasunutí sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru na upevňovací trn, volný konec trnu opíral o spodek úložného otvoru. Sloup nebo předmět ve tvaru stožáru se nyní udržuje v přesně vertikální poloze - pravděpodobně za pomoci vodováhy nebo olovnice přičemž se jednou nebo několikrát udeří na horní konec předmětu tak, aby volný konec upevňovacího trnu vnikl do spodního slepého otvoru a tak byl předmět zajištěn ve své přesně vertikální poloze proti upevňovacímu zařízení.

Předmět spisu DE - GM 93 13 260 má široké úspěšné uplatnění, prověřené praxí, avšak opět má malou nevýhodu, jako v případě DE - GM 89 03 236 vlivem úzkého nuceného zajištění, kde obklopuje materiál sloupu nebo stožáru čep, patka sloupku sama o sobě musí být ukotvena přesně vertikálně v zemi tak, aby byla zajištěna vertikální poloha sloupu nebo stožáru drženého touto patkou. Ostatně, také patka sloupu podle DE - GM 89 03 236 může způsobit problémy uvolněním upevňovacího zařízení umístěného na straně země, jestliže je materiál sloupu nebo stožáru zvláště tvrdý, a musí se tedy vynaložit v kolmém směru velká energie, aby se ozubený prstenec zatlačil do čela sloupu nebo stožáru. I když je v DE - GM 93 13 269 v dalších provedeních navrženo umístit mezi sloup a upevňovací zařízení seřizovači zařízení, aby bylo možno udržet sloup v přesné vertikální poloze, i když je upevňovací zařízení uloženo v zemi šikmo nebo mimo kolmou polohu, tato seřizovači zařízení jsou však poněkud komplikovaná a proto nákladná.

9· 99·· «· ··♦· • * «9 9

99 «9 «

V porovnání s tím je úkolem předloženého vynálezu vytvořit zařízení pro vertikální umístění sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru na upevňovacím zařízení, které je uspořádáno na konci u země, do něhož se po té, co se upevňovací zařízení umístěné na konci u země ukotví v zemi v přesné vertikální poloze sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru, který má být k němu připevněn, může seřizovat postupně ale stále, přičemž uložení upevňovacího zařízení v zemi nelze měnit nebo uvolnit během seřizovači operace.

Podstata vynálezu

Podstata zařízení pro vertikální umístění sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru na upevňovací zařízení sestávající z vpodstatě válcovitého, podlouhlého upevňovacího trnu, který prochází směrem vzhůru z volné horní strany upevňovacího zařízení a lze jej vložit do úložného otvoru vytvořeného na spodní straně sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru a opěrné desky o níž je opřena spodní strana sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru, a nejméně jeden pojistný výstupek vyčnívá směrem vzhůru z opěrné desky a proniká do materiálu sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru, spočívá v tom, že upevňovací trn je vpodstatě tenčí než úložný otvor vytvořená na spodní straně sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru tak, že mezi vnějším okrajem upevňovacího trnu a vnitřním obvodovou plochou úložného otvoru vznikne vůle vpodstatě po celé axiální délce upevňovacího trnu.

Podle vynálezu možnost vertikálního polohování nebo seřízení je provedeno překvapivě jednoduchým způsobem a to tak, že upevňovací trn je tenčí než úložný otvor vytvořený na spodní straně sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru, takže mezi vnějším okrajem upevňovacího trnu a vnitřní obvodovou plochou úložného otvoru se vytvoří vůle vpodstatě po celé axiální délce upevňovacího trnu. Jinými slovy, oproti řešení z DE - GM 89 03 236 nebo DE GM 93 13 260, u kterých je materiál sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru okolo trnu nebo čepu nucené blokován, je vytvořena značná vůle mezi čepem nebo upevňovacím trnem a otvorem obklopujícím trn na vnější straně sloupu nebo « · ··· ·· ··* předmětu ve tvaru stožáru mezi vnějším okrajem upevňovacího trnu a vnitřní obvodovou plochou úložného otvoru a to přes celou axiální délku upevňovacího trnu. Vzhledem k této vůli, sloup nebo stožár lze upevnit na upevňovací trn tak, aby sloup nebo stožár byl nachýlen nebo nakloněn v daném úhlovém rozsahu, tato skloněná nebo odchýlená poloha umožňuje vyrovnat jakékoliv polohy upevňovacího zařízení uloženého na konci u země, které se odchýlí od vertikály.

Další výhody byly získány zařízením pro vertikální upevnění sloupů, stožárů a pod. předmětů podle vynálezu.

S výhodou několik upevňovacích výstupků vyčnívá směrem vzhůru z podpěrné desky, na které je uložen spodní konec sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru, což je samo o sobě známé z DE - GE 89 03 236. Upevnění sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru v kterékoliv relativní poloze je však zdokonaleno zařízením podle předloženého vynálezu.

Rozdíl je v tom, že upevňovací výstupek procházející směrem vzhůru z podpěrné desky může mít tvar uzavřeného obvodového prstence. Tím se dosáhne stejná výhoda jako u tvaru opatřeného několika jednotlivými upevňovacími výstupky.

Nejméně jeden upevňovací výstupek je s výhodou na své horní volné straně zkosen jako břit. Tímto způsobem, může nejméně jeden upevňovací výstupek vniknout do materiálu sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru. Jestliže úkos ve tvaru břitu vystupuje směrem k podélné ose zařízení podle vynálezu, nebezpečí prasknutí nebo roztržení materiálu sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru při vniknutí upevňovacího výstupku, je minimální.

Ve výhodném provedení má upevňovací trn trubkový tvar a je podobně opatřen zkosenými břity jako jeho horní obvodový okraj. Zde se ne pouze nejméně jeden upevňovací výstupek zaryje do materiálu sloupu nebo předmětu ve tvaru

I* «««· • * » · «« « * ··· · stožáru, ale upevňovací trn také vnikne do materiálu předmětu na přední stěně úložného otvoru.

Upevňovací trn může mít na své horní koncové části průchozí otvor procházející vpodstatě horizontálně čepem, mající rozměr menší než pro něho určené průchody. Čep přesně lícuje do příčného otvoru vytvořeného ve sloupu nebo v předmětu ve tvaru stožáru, souosým s průchozím otvorem vytvořeným v upevňovacím trnu. Toto opatření chrání proti vytažení nebo oddělení tak, aby sloup nebo předmět ve tvaru stožáru nemohl být již snadno vytažen ze zařízení podle vynálezu tahem vertikálně směr vzhůru. Dále, tato možnost upevnění má tu výhodu, že i při vysokých sloupech, na jejichž horní konce se nemohou vyvozovat údery nebo velice obtížně vzhledem k jejich výšce, mohou být spolehlivě sevřeny. Také v případě sloupů nebo stožárů, u kterých nemůže/nesmí být použit žádný zatloukací nebo úderný nástroj vzhledem k určitým požadavkům (např. aby se zabránilo, aby zatloukací nástroj nerozštípl nebo nepromáčkl horní konec) je tato možnost upevnění zejména výhodná. Protože má čep procházející průchozím otvorem vytvořeným v upevňovacím trnu menší rozměr než by měl mít, čep nebrání možnému nutnému vychýlení sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru z jeho vertikální polohy.

Čep je s výhodou stavěči šroub, který je zašroubován v příčném otvoru vytvořeném ve sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru. Šroub může být povolen pouze zvláštním nástrojem tak, aby byla zajištěna bezpečnost spojení.

S výhodou může být podpěrná deska na upevňovacím trnu vertikálně stavitelná. To má tu výhodu, že se může nejprve přesně určit poměrná délka upevňovacího trnu, aby se přizpůsobil úložnému otvoru vytvořenému ve sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru. Potom se sloup nebo předmět ve tvaru stožáru může připevnit k zařízení podle vynálezu - zejména ve spojení s provedením opatřeným horizontálně procházející čep. Podle výhodného provedení se podpěrná deska vertikálně nastaví tak, aby se opírala o základní desku, která je zašroubována na vnějším obvodu upevňovacího trnu. Otáčením základní desky

Ί * 0 0 00 0 • V 00« « 0* 0000 «

0 0000 00« «· «00 00 00 0· 00 na závitu upevňovacího trnu se pohybuje také základní deska vertikálně nahoru nebo dolů a podle toho posunuje podpěrnou desku.

Podle jiného výhodného provedení může upevňovací trn sestávat ze dvou trubkových částí, kde vnější vertikální část je vertikálně pohyblivá vzhledem k vnitřní trubkové části a v případě vertikálního pohybu vnější trubkové části směrem nahoru, se tato část roztahuje na své horní koncové části horizontálně nebo radiálně. To umožňuje, aby se upevňovací tm zaryl do úložného otvoru vytvořeného ve sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru a tím se spojení zajistilo proti vytažení nebo oddělení. Vnější trubková část má s výhodou na své horní koncové části několik deformovatelných jazýčků, které ji v případě vertikálního pohybu vnější části směrem nahoru, zastaví o protitvary vytvořené na vnitřní trubkové části a ohnou se o ně. To je další provedení předloženého vynálezu, protože zde je spolehlivá ochrana proti vytažení nebo oddělení provedena jednoduchými konstrukčními prostředky.

Dále, s ohledem na konstrukci vynálezu, podpěrná deska může být vytvořena vcelku s upevňovacím zařízením. Toto provedení má zvláště jednoduchou konstrukci a manipulaci, protože neobsahuje žádné pohyblivé části.

Jestliže je podle jiného provedení vynálezu podpěrná deska součást, oddělená od upevňovacího zařízení, kterou lze připevnit k spodnímu čelu sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru a která tvoří, je-li upevňovací trn vložen do úložného otvoru vytvořeného na spodní straně sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru, třecí nebo těsné spojení s alespoň částí vnějšího obvodu upevňovacího trnu, nemusí se použít žádný silný úder nebo údery na horní konec sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru k upevnění spodní strany nebo čela sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru na podpěrnou desku a případně na její nejméně jeden upevňovací výstupek, aby se dále zasunul, ještě navíc k zasunutí horního konce upevňovacího trnu do spodního úložného otvoru, nejméně jeden upevňovací výstupek do čela sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru. Tím se podstatně sníží námaha a síly, působící na upevňovací zařízení umístěné na konci obráceném k • · · · · · • * ···· zemi při upevňování sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru, se také podobně sníží, stejně tak jako nebezpečí uvolnění. Tím je jednoduchým způsobem vytvořena možnost vertikálního polohování nebo nastavení sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru a odstraní se nebezpečí, že kotvící zařízení uložené v zemi se uvolní při upevňování tohoto předmětu.

Posledně zmíněné provedení podpěrné desky sestává ze středového otvoru, jehož obvodové okraje jsou v třecím a/nebo těsně zajištěném styku s nejméně částí vnějšího obvodu upevňovacího trnu. Toto provedení podpěrné desky lze snadno vyrobit a v praxi vyžaduje minimální námahu při připevňování k upevňovacímu trnu.

Otvory mohou mít mnohoúhelníkový nebo kruhový průřez, v závislosti na průřezu upevňovacího trnu a možných požadavků. Avšak v praxi se pravděpodobně bude kruhový průřez považovat za nejvhodnější vzhledem k nákladům a výrobním výhodám jak u upevňovacího trnu tak u úložného otvoru vytvořeného na spodní straně sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru a pro výrobu otvoru v podpěrné desce samotné.

Vnitřní průměr otvoru je většinou stejný, ale s výhodou menší než vnější průměr upevňovacího trnu. Zde a zvláště když, u jiného výhodného provedení, je otvor v podpěrné desce obklopen řadou pružných jazýčků, otvor podpěrné desky je automaticky zakotven v upevňovacím trnu.

Tento blokovací účinek lze zvýšit a tak ještě zdokonalit skutečností, že nejméně část vnějšího obvodu upevňovacího trnu je opatřen vroubkováním. Zejména v kombinaci s výhodným provedením, u kterého je otvor v podpěrné desce obklopen řadou pružných jazýčků a kde je proto vnitřní průměr menší než vnější průměr upevňovacího trnu, nastává spolehlivé upevnění polohy a zvláště výstupků proti poškození připevněného sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru tím, že zadržené jazýčky vniknou do vroubkování vytvořeném na upevňovacím trnu.

i • < M • «

A « » A 9 A

Přehled obrázků na výkrese

Příkladná provedení zařízení podle vynálezu jsou znázorněna na připojených výkresech, kde obr.1 znázorňuje první provedení předloženého vynálezu v rozloženém stavu, obr. 2 je pohled odpovídající obr. 1 v sestaveném stavu, obr. 3 je půdorys provedení podpěrné desky, obr. 4 je pohled odpovídající obr. 3 jiného provedení podpěrné desky, obr. 5A a 5B znázorňuje jiné provedení podle předloženého vynálezu, obr. 6A a 6B znázorňuje jiné provedení předloženého vynálezu, obr. 1 znázorňuje ještě jiné provedení podle předloženého vynálezu a obr. 8 znázorňuje další provedení podle předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Následující popis výhodných provedení podle předloženého vynálezu je nutno považovat pouze za ilustrativní a příkladné a nelze je považovat za omezující.

Obr. 1 znázorňuje první provedení zařízení pro vertikální uspořádání sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru (dále jen sloup) na upevňovací zařízení umístěné na jeho konci obráceném k zemi, podle předloženého vynálezu.

Obr. 1 a 2 znázorňuje provedení zařízení 2 podle vynálezu, které slouží k vertikálnímu uspořádání sloupu 4 na upevňovací zařízení 6 určeném k ukotvení např. do země. Upevňovací zařízení 6 může být zakopáno do země nebo upevněno v betonu nebo může být zašroubováno do země podobně jako vývrtka. Výhodné provedení upevňovacího zařízení 6 je popsáno v DE - GM 9313 258 téhož přihlašovatele. Zde je uveden odkaz na obsah tohoto dokumentu.

V provedení znázorněném na obr. 1 a 2 je zařízení 2 na horním volném konci upevňovacího zařízení 6 opatřeno stupňovitou částí nebo stupněm 8 na ·· ···♦ ·» *««· němž je středově uložen trubkový upevňovací trn 10, Jak je lépe vidět na obr. 2 vnější průměr upevňovacího trnu 10 je rozhodně menší než vnitrní průměr úložného nebo slepého otvoru 12. vytvořeného na spodním volném konci sloupu

4. Hloubka otvoru 12 je s výhodou v tomto případě menší než výška upevňovacího trnu 10.

Podpěrná deska 16 může být umístěna mezi čelem 14 sloupu 4, ve kterém je vytvořen otvor 12. Podpěrná deska 16 je svým tvarem a plochou přizpůsobena tvaru a ploše čela 14, tj. je obvykle kruhová jak je znázorněno na obr. 3 a 4. Nejméně jeden, s výhodou několik pojistných výstupků 18 vyčnívá směrem nahoru z horní strany podpěrné desky 14. V tomto případě, podle obrázku, mohou z podpěrné desky 16 vyčnívat výstupky ve tvaru vidliček, zoubků nebo hrotů, nebo jindy může mít pojistný výstupek 18 tvar uzavřeného obvodového prstence procházejícího po obvodu podpěrné desky 16.

Pojistný výstupek (pojistné výstupky) 18 je s výhodou ve tvaru břitu, na horním volném konci zkosený, přičemž úkos prochází směrem ke středové podélné ose zařízení 2. Stejným způsobem, horní volný okraj upevňovacího trnu 10 ie zkosen do podoby břitu. Jestliže břitové úkosy vyčnívají směrem k podélné ose zařízení 2 podle vynálezu, nebezpečí rozštěpení nebo prasknutí materiálu sloupu 4 při vnikání výstupků je minimální.

Upevněni sloupu 4 na zařízení 2 se uskuteční tak, že první upevňovací zařízení 6 je ukotveno v zemi, např. zavrtáním nebo uložením do betonu.

Potom se podpěrná deska 16 položí na spodní stranu nebo čelo 14 sloupu 4 a spojí s čelem 14. K tomuto účelu slouží pojistné výstupky 18 vytvořené na podpěrné desce 16. které po jednom nebo několika úderech kladivem na tuto podpěrnou desku 16, proniknou do materiálu sloupu 4. Alternativně k provedení ·« ··♦· • · * ·« · · * · * • ··«· « « * · · ·· »· · 9 « » 9« ··· · * • · · · · · · · · • · «·» «9 · · ♦· · · pojistných výstupků 18 znázorněných na obr. 1 a 2 ve tvaru vidliček nebo špičatých míst pronikajících do materiálu sloupu 4, mohou mít pojistné výstupky 18 - jak bylo shora zmíněno - tvar uzavřeného obvodového prstence, obklopujícího obvod podpěrné desky 16. Jako jiné provedení, podle obr. 3, může být v podpěrné desce 16 vytvořeno několik otvorů 20, které, dovolí, aby se do materiálu podpěrné desky 16 mohly zasunout hřebíky nebo jiné příchytky, vytvořené jako pojistné na čele sloupu 4, k upevnění podpěrné desky 16. V každém případě v podpěrné desce 16 vytvořen středový otvor 22 tak, že je vpodstatě souosý s otvorem 12 vytvořeným ve spodním koncové části sloupu 4 jakmile se podpěrná deska 16 připevní k čelu 14.

Po připevnění podpěrné desky 16 se sloup 4 podle obr. 1 uloží na upevňovací zařízení 6 seshora, upevňovací trn 10 se zasune do otvoru 12 otvorem 22 předem stanovenou silou. V tomto případě se sloup 4 opírá základnou 24 otvoru 12 o horní okraj upevňovacího trnu 10. Podle obr. 2, je pak sloup 4 vyrovnán - např. pomocí olovnice nebo vodováhy - takovým způsobem, aby bylo možné odchýlení upevňovacího zařízení 6 bylo vyrovnáno a sloup 4 se umístí přesně vertikálně. Sloup 4 je možno naklánět vzhledem k upevňovacímu zařízení 6 proto, že vnější průměr upevňovacího trnu 10 je podle vynálezu podstatně menší než vnitřní průměr otvoru 12. takže upevňovací trn 10 se může vychýlit šikmo nebo mimo kolmici uvnitř otvoru 12 jak je znázorněno na obr. 2. Jakmile je sloup 4 uspořádán přesně vertikálně, uhodí se jednou nebo několikrát kladivem nebo jiným vhodným nástrojem na horní volný konec sloupu 4 tak, aby se horní obvodový okraj upevňovacího trnu 10 zaryl do základny 24 otvoru 12 a tak byl, podle obr. 2, sloup 4 podržen upevňovacím zařízením 6.

Potom se vsune podpěrná deska 16 do upevňovacího trnu 10. sloup 4 se přitlačí těsně na stupeň 8, přičemž se podpěrná deska 16 úplně nebo částečně podle stupně vychýlení sloupu 4 - opírá o stupeň 8.

Podpěrná deska 16 je upevněná na upevňovacím trnu 10 tím, že vnitřní průměr otvoru 22 je téměř stejný s výhodou menší, než vnější průměr ·· ··»· • 4 ···* ·· 4 4 • 4 <

upevňovacího trnu 10. Tento třecí a/nebo těsný styk nebo spojení podpěrné desky 16 s alespoň částí plochy vnějšího obvodu upevňovacího trnu 10 se uskuteční tak, že poloha sloupu 4 je nepohyblivě zajištěna v upevňovacím zařízení 6. Toto třecí a/nebo těsné spojení podpěrné desky 16 a otvoru 22 s upevňovacím trnem 10 může být zesíleno tím, že se alespoň část vnějšího obvodu upevňovacího trnu 10 opatří vroubky 26. Otvor 22 vytvořený v podpěrné desce 16. podle obr, 3, může být obklopen řadou pružných jazýčků 28. které se pružně deformují (tj. ohnou se nahoru), je-li sloup 4 nasunut na trn 10. přičemž upevňovací trn 10 pronikne do otvoru 22 tak, aby zejména ve spojení s vroubkováním 26, podpěrná deska 16 a tím i sloup 4 byl bezpečně upevněn na upevňovací zařízení 6. Vzhledem k pružnosti jazýčků 28, může být sloup 4 nakloněn v širším rozsahu vůči upevňovacímu trnu 10 a tím i vůči upevňovacímu zařízení 6.

Protože je horní obvodový okraj upevňovacího trnu 10 opatřen úkosy ve formě břitů, může tato část snadno vniknout do materiálu sloupu 4. Protože je dále úkos ve formě břitu plynule přitlačován ke střední podélné ose zařízení 2, nepůsobí na materiál sloupu 4 žádné ven směřující tažné síly nebo síly, které by ho mohly roztrhnout, takže celá dolní část sloupu 4 - s výjimkou vniklých pojistných výstupků 18 - zůstává nenarušená a proto více odolná proti atmosférickým vlivům, škůdcům, plevelu a pod.

Průřez otvoru 22 závisí vpodstatě na průřezu upevňovacího trnu 10. Tj. je-li upevňovací trn trubkového tvaru a má kruhový průřez, otvor 22 má také kruhový průřez, jak je znázorněno na obr. 3, přičemž je možno jej opatřit také pružnými jazýčky 28. Právě tak však může mít otvor 22 čtvercový průřez (obr. 4, plná čára) nebo mnohoúhelníkový průřez (obr. 4, čárkovaný). Mnohoúhelníkový průřez otvoru 22 může být použit i s kruhovým průřezem upevňovacího trnu 10. I v případě čtvercového nebo mnohoúhelníkového průřezu může být otvor 22 opatřen pružnými jazýčky.

Protože je podpěrná deska 16 připevněna k čelu 14 sloupu 4 před tím, než se sloup 4 nasune na upevňovací tm 10 upevňovacího zařízení 6, síly potřebné k • 9 9999

9 • 9 9 9

9* 999« > a · ► 9 4

999 9 upevnění sloupu 4 na upevňovací zařízení 6 jsou omezeny na ty síly, které jsou nutné pro nasunutí sloupu 4 na upevňovací trn 10, který prochází otvorem výhodou o menším průměru než je daný průměr a síly potřebné pro přitlačení nebo zatažení trnu 10 do základu 24. takže nebezpečí, že se upevňovací zařízení 6 může uvolnit ze země silami působícími na sloup 4 při jeho upevňování je podstatně sníženo.

Obr. 5A až 8 znázorňují další provedení předloženého vynálezu pro vertikální umístění sloupu nebo předmětu ve tvaru stožáru na upevňovací zařízení uložené na jeho konci obráceném k zemi.

Na obr. 5A až 8 stejné vztahové značky označují odpovídající části z obr. 1 až 3, tyto části se už nebudou znovu vysvětlovány.

V provedení zařízení 2 znázorněném na obr. 5A a 5B, toto upevňovací zařízení 6 je opatřeno na svém horní volném konci stupňovitou oblastí nebo stupněm 8, který na druhou stranu středově nese trubkový upevňovací trn 10. Zde je vnější průměr upevňovacího trnu 10 - jak je nejlépe vidět na obr. 5B - úplně nebo podstatně menší než vnitřní průměr úložného nebo slepého otvoru 12. Hloubka otvoru 12 je také téměř stejná, avšak s výhodou o něco menší než výška upevňovacího trnu 10.

Nejméně jeden pojistný výstupek vyčnívá radiálně ven ze stupně nebo podpěrné desky 8. Zde opět může ze stupně 8 nebo podpěrné desky 8 vyčnívat několik pojistných výstupků 18 ve tvaru zubů nebo hrotů, uspořádaných jako uzavřený obvodový prstenec obklopující stupeň 8.

Podle obr. 5A a 5B jako podle obr. 1 až 3, je Osou) pojistný výstupek (výstupky) 18 na svém horním volném konci zkosen(y) jako břit, přičemž úkos prochází směrem ke střední podélné ose zařízení 2. Stejným způsobem je zkosen do tvaru břitu i horní volný konec upevňovacího trnu 10.

«· ···* ·* ···· ··

Sloup 4 je upevněn na zařízení 2 tak, že je opět nejprve upevňovací zařízení 6 ukotveno v zemi, například zavrtáním nebo zabetonováním. Potom je sloup 4 umístěn ze shora na upevňovací zařízení 6 podle obr. 5A, upevňovací trn 10 ie zasunut do otvoru 12. Sloup 4 se opírá svou spodní plochou nebo čelem 14 o pojistný(é) výstupek (y) 18 a čelo nebo základna 24 otvoru 12 se opírá o na horní okraj upevňovacího trnu IQ. Potom, podle obr. 5B, se sloup 4 nakloní - s výhodou pomocí olovnice nebo vodováhy - tak, aby bylo možné naklonění upevňovacího zařízení 6 vyrovnáno a sloup 4 měl přesnou vertikální polohu. Toto naklánění sloupu 4 vzhledem k upevňovacímu zařízení 6 je umožněno tím, že vnější průměr upevňovacího trnu 10 je podstatně menší než vnitřní průměr otvoru

12. takže se tm 10 může odchýlit od kolmice uvnitř otvoru 12 jak je znázorněno na obr. 5B. Jakmile se sloup 4 umístí přesně vertikálně, udeří se prudce jednou nebo několikrát na horní volný konec sloupu 4 kladivem nebo jiným vhodným nástrojem tak, aby pojistný(é) výstupek(y) 18 vnikl(y) do spodní plochy 14 sloupu 4 a dále, aby horní obvodový okraj upevňovacího trnu 10 vnikl do čela otvoru 12 tak, aby podle obr. 5B, byl sloup 4 připevněn k upevňovacímu zařízení 6. Dále, sloup 4 je uložen částí své spodní plochy 16 na stupni 8, který odpovídá svou funkcí spolu s pojistným(i) výstupkem(y) 18 podpěrné desce z obr. 1 až 3.

Provedení podle obr. 5A a 5B je postačující, avšak během delšího působení jinam než nahoru směřujících sil, tj. např. v případně nosníků nebo trámů, na které působí tlakové síly. Očekávají-li se takovéto nahoru směřující tahové síly, je lepší použít provedení z obr. 1 až 3 nebo 6A až 8.

Na obr. 6A až 8 jsou opět použity stejné vztahové značky pro stejné nebo odpovídající části jako v obr. 5A a 5B.

Podle obr. 6A, zařízení 2 opět sestává z upevňovacího trnu 10, který je s výhodou vytvořený v celku s upevňovacím zařízením. Upevňovací trn 10 je na svém horním konci opatřen vpodstatě horizontálně procházejícím průchozím otvorem 30. Těsně u upevňovacího trnu 10 je na upevňovacím zařízení 6 vytvořen vnější závit 32. který zabírá s vnitřním závitem vytvořeným v základové desce 34.

···· «000 ··

0 0 0 0

0 000 0 0 0 0 0 00 0 · 0000 0« 000 0 0 • 0 0 0000 000

000 00 00 00 00

Podpěrná deska 16, která je volně pohyblivá na vnějším závitu 32, tj. nezabírá s vnějším závitem 32, se opírá o horní stranu základové desky 34. Ze základové desky 16 opět vyčnívá(ají) směrem nahoru pojistný(é) výstupek(ky) 18.

Podle obr. 6B, otvorem 30 prochází horizontální čep 36, který je vložen v horizontálním otvoru 38 vytvořeném ve sloupu 4. Čep 36 má podstatně menší rozměr než průchozí otvor 30 tak, aby mohl být, podle obr. 6B, čep 36 a tedy i sloup 4 nakloněn vzhledem k upevňovacímu zařízení 6, přičemž vzhledem k menšímu rozměru čepu 36, může i procházet šikmo průchozím otvorem 30.

S výhodou je čep 36 vložen tak, aby přesně lícoval v otvoru 38 a v jednom z provedení je zašroubován tak, že čep 36 drží bezpečně ve sloupu 4.

Pro připevnění sloupu 4 na upevňovací zařízení 6 se nejprve sloup 4 nasune na horní část upevňovacího trnu 10 a potom se upevní pomocí čepu 36 procházejícího otvorem 30. Tak čep 36 zabraňuje, aby tomu, aby nemohl být sloup 4 vysunut nebo oddělen směrem vzhůru. Potom co se základová deska 34 otáčí tak, aby se na obr. 6A a 6B pohybovala vzhůru po vnějším závitu 32 až dosáhne k podpěrné desce 16. Při šroubování základové desky 34 nahoru a tím i podpěrné desky 16, pojistný(é) výstupek(ky) 18 vniknou do spodní plochy 14 sloupu 4. Podle obr. 6B, může být sloup 4 nakloněn vzhledem k upevňovacímu zařízení 6 před tím, než se základová deska 34 vyšroubuje nahoru, aby mohla vyrovnávat sklon upevňovacího zařízení 6. Sloup 4 je připevněn na upevňovacím zařízení 6 v jakékoliv požadované poloze pomocí základové desky 34 a tím i pomocí podpěrné desky 16 na jedné straně a na druhé straně účinným spojením mezi čepem 36 a průchozím otvorem 30, sloužícím jako ochrana proti vysunutí nebo oddělení.

Obr. 7 znázorňuje pozměněné provedení znázorněného na obr. 6A a 6B.

U provedení ž obr. 7 vyčnívá šroub 42 směrem nahoru z podpěrné desky 16 do materiálu sloupu 4 a mezi ně je vložena podložka 40. Závitová část šroubu ·« 99> ·

Φ*« • •9 • 9 9 je zašroubována do vnitřního závitu 44 vytvořeného v čepu 46, který prochází vpodstatě horizontálně v otvoru 48. Podle obr. 7 má čep 46 menší rozměr než protější otvor 48. Šestiúhelníková hlava 50 šroubu 42 je přístupná výřezem 52 vytvořeným v upevňovacím zařízení 6, přičemž výřez 52 prochází částí obvodu, např. 90°. Šroubem 42 se otáčí otevřeným klíčem nebo podobným nástrojem, který se nasune na hlavu 50 šroubu 42 výřezem 52. Jak je vidět z obr. 7, jakmile se šroub 42 utáhne, závitová část šroubu 42 se pohybuje nahoru vzhledem k čepu 46 a tento pohyb šroubu 42 nahoru se na obr. 7 mění na pohyb sloupu 4 směrem dolů vlivem uspořádání čepu 46 v otvoru 48, takže pojistný(ó) výstupek(ky) 18 vniká(ají) do spodního čela sloupu 4 a trubkový upevňovací trn 10 vniká do předního čela 24 otvoru 12 vytvořeného ve sloupu 4 tak, aby byl sloup 4 připevněn k upevňovacímu zařízení 6.

Obr. 8 znázorňuje další provedení předloženého vynálezu. Provedení podle obr. 8 se odlišuje zejména skutečností, že upevňovací trn 10 sestává z vnější trubkové části 54 a vnitřní trubkové části 56. Vnější trubková část 54 je s výhodou vytvořena na svém spodním konci vcelku a podpěrnou deskou 16 včetně pojistného výstupku 18, vyčnívajícího z ní směrem nahoru. Podpěrná deska 16 je opřena, jako v provedení podle obr. 6A a 6B, na základové desce 34, která je spojena s vnější závitovou částí vytvořenou na upevňovacím trnu 10 a příp. na vnitřní trubkové části 56. Na horní volné koncové Části vnitřní trubkové části 56 je roztažena do tvaru nálevky způsobem patrným z obr. 8 a vnější trubková část 54 je opatřena řadou jazýčků 58. Jazýčky 58 jsou vytvořeny tak, aby materiál vnější trubkové části 54 byl na horní volné koncové části opatřen řadou výřezů 60. Kuželovité nebo nálevkovité rozšíření vnitřní trubkové části 56 tvoří odpovídající kuželovitou nebo nálevkovitou protiplochu 62, s níž sousedí jazýčky 58.

Pro upevnění sloupu, které není na obr. 8 znázorněn, na zařízení 2 podle provedení vynálezu z obr. 8, sloup 4 se nasune na upevňovací trn 10 tak, aby se spodek sloupu opíral o úkos ve tvaru břitu pojistného(ých) výstupku(ů) 18. Potom se základovou deskou 34 otáčí - s výhodou pomocí vhodného nástroje - směrem nahoru na vnitřní po vnějším závitu trubkové části 56, přičemž podpěrná deska 16 ,rj «» ·«*« ·· ····

1/ 9 · 9 9 · · • 9 999 9 9 9

9 · * · · ·

9 9 9 ·99

999 99 99 se posunuje pomocí vnější trubkové části 54 k jazýčkům 58 tak, aby se jazýčky 58 ohnuly vpodstatě horizontálně nebo radiálně ven pomocí kuželové protiplochy 62 a vnikly do materiálu sloupu 4 uvnitř otvoru 12. Současně pojistné výstupky 12 vniknou do spodní strany sloupu tak, že je sloup bezpečně podepřen. I když to není na obr. 8 znázorněno, je zřejmé, že také u toto provedení do otvoru ve sloupu zasahuje protější upevňovací trn 10 tak, aby také mohlo být v případě potřeby, ještě před dokončením připevnění nebo zajištění sloupu, jeho vertikální poloha korigována.

9 9 9 9

9· ··»·

4444

44 • * · 4 · · • 4 4 4 4 4 · * · 4 4 4 ·« 4 · 4 · 4 4 444 4 4

4· 4 *444 * 4 4

444 44 44 44 44

Claims (20)

1. Zařízení pro vertikální umístění sloupu nebo předmětu (4) ve tvaru stožáru na upevňovací zařízení (6), umístěné na jeho konci obráceném k zemi, sestávající z vpodstatě válcového, podlouhlého upevňovacího trnu (10), který vyčnívá směrem nahoru z volné horní strany upevňovacího zařízení (6) a je zasunutelný do úložného otvoru (12) vytvořeného na spodní straně sloupu nebo předmětu (4) ve tvaru stožáru a dále z podpěrné desky (16), o kterou je opřena spodní strana sloupu nebo předmětu (4) ve tvaru stožáru, přičemž nejméně jeden pojistný výstupek (18) vyčnívá směrem nahoru z podpěrné desky (16) a vniká do materiálu sloupu nebo předmětu (4) ve tvaru stožáru, vyznačující se tím, že upevňovací trn (10) je podstatně tenčí než úložný otvor (12) vytvořený ve spodní části sloupu nebo předmětu (4) ve tvaru stožáru a mezi vnější obvodem upevňovacího tmu (10) a vnitřní obvodovou plochou úložného otvoru (12) je vytvořena vůle vpodstatě po celém axiálním rozsahu upevňovacího trnu (10).

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že z podpěrné desky (16) vyčnívá směrem nahoru řada pojistných výstupků (18).

3. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že z podpěrné desky (16) vyčnívá směrem nahoru nejméně jeden pojistný výstupek (18) ve tvaru uzavřeného obvodového prstence.

4. Zařízení podle nároku 1 až 3, vyznačující se tím, že nejméně jeden pojistný výstupek (18) je na svém volném konci zkosen do tvaru břitu.

5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že úkos směřuje ke střední podélné ose zařízení (2).

6. Zařízení podle některého nároku 1 až 5, vyznačující se tím, že upevňovací trn (10) je trubkový a je opatřen úkosy ve tvaru břitu na svém horním obvodovém okraji.

*4 »444

4 4 ·« 44·· • · 4 4 · • 4 ·

4 4 ·4

7. Zařízení podle některého nároku 1 až 6, vyznačující se tím, že upevňovací trn (10) je na své horní koncové části opatřen vpodstatě horizontálně probíhajícím průchozím otvorem (30), kterým prochází čep (36) mající rozměr menší než je rozměr tohoto otvoru (30), přičemž čep (36) přesně lícuje v příčném otvoru (38) vytvořeném ve sloupu nebo předmětu (4) ve tvaru stožáru a to souose s průchozím otvorem (30) vytvořeným v upevňovacím trnu (10).

8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že čep (36) je závitový čep, který je zašroubován v příčném otvoru (38) vytvořeném ve sloupu nebo předmětu (4) ve tvaru stožáru.

9. Zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že podpěrná deska (16) je na upevňovacím trnu (10) vertikálně stavitelná.

10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že se podpěrná deska (16) opírá o základovou desku (34), která je spojena pomocí závitů s vnějším obvodem upevňovacího trnu (10).

11. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že upevňovací trn (10) sestává ze dvou souosých trubkových části (54, 56), kde vnější trubková část (54) je vertikálně pohyblivá vzhledem k vnitřní trubkové části (56) a pohybuje-li se vnější trubková část (54) směrem nahoru, roztahuje se vpodstatě radiálně na své horní koncové části.

12. Zařízení podle nároku 11, vyznačující se tím, že vnější trubková část (54) má na své horní koncové části radu deformovatelných jazýčků (58). které jsou zadrženy pevnými protiprofily (62) vnitřní trubkové části (56), pohybuje-li se vnější trubková část (54) vertikálně vzhůru a jsou jimi ohnuty vpodstatě radiálně směrem ven.

···· a a a A· A«A

13. Zařízení podle některého nároku 1 až 8, vyznačující se tím, že podpěrná deska (16) je vytvořena vcelku s upevňovacím zařízením (6).

14. Zařízení podle některého nároku 1 až 8, vyznačující se tím, že podpěrná deska (16) je součástí, která je oddělená od upevňovacího zařízení (6) a je určena k připevnění na spodní plochu (14) sloupu nebo předmětu (4) ve tvaru sloupu a která tvoří třecí nebo těsné spojení s nejméně částí plochy vnějšího obvodu upevňovacího trnu (10), je-li upevňovací trn (10) vložen do úložného otvoru (12) vytvořeného na spodní straně sloupu nebo předmětu (4) ve tvaru stožáru.

15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že podpěrná deska (16) je opatřena středním otvorem (22), který se dostává do třecího nebo těsného spojení s nejméně částí plochy vnějšího obvodu upevňovacího trnu (10).

16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že otvor (22) má mnohoúhelníkový průřez.

17. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že otvor (22) má kruhový průřez.

18. Zařízení podle některého nároku 14 až 17, vyznačující se tím, že vnitřní průměr otvoru (22) je rovný s výhodou menší než vnější průměr upevňovacího trnu (10).

19. Zařízení podle některého nároku 14 až 18, vyznačující se tím, že otvor (22) vytvořený v podpěrné desce (16) je obklopen řadou pružných jazýčků (28).

20. Zařízení podle některého nároku 14 až 19, vyznačující se tím, že vnější obvod upevňovacího trnu (10) je nejméně části své plochy opatřen vroubkováním (26).