CZ2000201A3 - Zařízení pro vertikální ustavení kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu - Google Patents

Abstract

Řešení se týká zařízení pro svislé ustavení kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu (4) na upevňovacímzařízení (6) ze strany země, s v podstatě válcovitýmpřídržnýmtrnem(10), který od volné homí strany upevňovacího zařízení (6) vyčnívá směremnahoru a kteráje zasunutelný do uchycovacího otvoru (12) na spodní čelní ploše (14) kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu (4). Dále má zařízení opěrnou desku (16), oddělenou od upevňovacího zařízení (6) a upevnitelnou na spodní čelní ploše (14) kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu (4), ze které směremnahoru vyčnívá alespoňjeden upevňovací výstupek(18). Opěrná deska (16)je opatřena středovýmprůchozímotvorem (24), alespoň částečně přizpůsobenýmprůřezu přídržného tmu (10). Na opěrné desce (16)je uspořádán upínací úsek (26), který směřuje do stejného směrujako alespoňjeden upevňovací výstupek (18), přičemžje výhodně vytvořen ve tvaru válcovité, ze strany obvodu alespoňjednou v axiálnímsměru proříznuté objímky (28), která se při nasazení na přídržný tm (10) radiálně rozšíří.

Description

Zařízení pro vertikální ustavení kulovitého nebo sloupkovitého předmětu

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro svislé ustavení kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu na upevňovacím zařízení ze strany země, s v podstatě válcovitým, do délky se rozprostírajícím přídržným trnem, který od volné horní strany upevňovacího zařízení vyčnívá směrem nahoru a který je zasunutelný do uchycovacího otvoru na spodní čelní ploše kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu a dále s opěrnou deskou, oddělenou od upevňovacího zařízení, upevnitelnou na spodní čelní ploše kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu, ze které směrem nahoru vyčnívá alespoň jeden upevňovací výstupek, který je zatlačitelný do materiálu kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu, přičemž opěrná deska je opatřena středovým průchozím otvorem, alespoň částečně' přizpůsobeným průřezu přídržného trnu, přičemž přídržný trn je podstatně tenčí než uchycovací otvor v kůlovitém nebo sloupkovitém předmětu.

Dosavadní stav techniky

Při stavění kůlů nebo sloupků, kupříkladu při zřizování plotu, při vztyčování štítu nebo obdobného předmětu, vyvstane vždy problém kůl nebo sloupek podle možnosti exaktně svisle vyrovnat. Svislé vyrovnání kůlu nebo sloupku se může kupříkladu provádět tak, že v průběhu jeho upevňování nebo ukotvování v oblasti země zarážením nebo zatloukáním nebo také betonováním se svislé vyrovnání pomocí vodováhy nebo olovnice přezkouší a popřípadě zkoriguje. To je velmi nepohodlné a časově náročné, protože kupříkladu při zarážení kůlu nebo sloupku do oblasti země musí být zarážecí proces vždy zase přerušen, aby se vyrovnání kůlu nebo sloupku dalo zkontrolovat a popřípadě zkorigovat. Při betonování kůlu nebo sloupku se může jeho exaktně svislé nastavení sice bezproblémově dodatečně korigovat u ještě nezatvrdlého betonu, musejí však být potom použity prostředky, jejichž svislé ustavení se udrží tak dlouho, dokud beton neztvrdne do té míry, že se již toto svislé vyrovnání nemůže samo od sebe změnit. Kůl nebo sloupek musejí být tedy kupříkladu bočně opřeny nebo upnuty.

Vedle zarážení nebo zahrabávání nebo také betonování kůlu nebo sloupku je známo použití v zemi zakotvených upevňovacích zařízení, která na svém horním volném konci potom nesou kůlovitý nebo sloupkovitý předmět. Upevňovací zařízení ukotvitelné v zemi zahrnuje kupříkladu šnek nebo šroub, který se do země zavrtává na způsob vývrtky, přičemž se potom kůl nebo sloupek na toto upevňovací zařízení našroubuje nebo se do něho zastrčí. Dále je známé kůlovitý nebo sloupkovitý předmět a upevňovací zařízení ukotvitelné v zemi na způsob vývrtky vytvořit jako jeden kus, takže kůlovitý nebo sloupkovitý předmět má na svém volném konci upevňovací zařízení, které se potom zavrtá do země a v ní se ukotví. Také u tohoto způsobu nebo při těchto možnostech ke vztyčování kůlu nebo sloupku vznikají v podstatě stejné problémy s ohledem na svislé ustavování kůlu nebo sloupku, a to jak při zarážení, tak i při betonování. Místo zarážecího procesu musí být přitom vždy zase přerušeno zavrtávání upevňovacího zařízení do země, aby se pomocí odpovídajících měřicích a popřípadě korekčních postupů zajistilo pozdější svislé vyrovnání kůlu nebo sloupku.

Spis DE-GM 93 13 260 navrhuje seřizovači nebo nastavovací zařízení mezi upevňovacím zařízením ukotvitelným v zemi, kupříkladu šroub do země nebo jím upevnitelný kůlovitý nebo sloupkovitý předmět. Podle příkladu provedení spisu DEGM 93 13 260 zahrnuje toto nastavovací zařízení v podstatě válcovitý, do délky se roprostírající přídržný trn, který od volné horní strany upevňovacího zařízení vyčnívá směrem nahoru a který je zasunutelný do uchycovacího otvoru na spodní straně kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu. Přitom jsou axiální délkový rozměr přídržného trnu a hloubka uchycovacího otvoru zvoleny tak, že axiální

délkový rozměr je o něco delší než je uchycovací otvor hluboký, takže při nasazení kulovitého nebo sloupkovitého předmětu na přídržný trn dosedne jeho volný konec na základnu uchycovacího otvoru. Kůlovitý nebo sloupkovitý předmět se nyní popřípadě pomocí olovnice nebo vodováhy - exaktně svisle vyrovná, načež se potom jednou nebo vícekrát udeří na horní konec předmětu, takže se volný konec přídržného trnu zatlačí do základny slepého otvoru, a tak je předmět oproti upevňovacímu zařízení ve svém exaktně svislém vyrovnání polohově fixován.

Předmět spisu DE-GM 93 13 260 se v praxi rozsáhle osvědčil; současně však ještě vykazuje částečný nedostatek, že na základě těsného tvarového obepnutí čepu materiálem kůlu nebo sloupku musí být spodek sloupku sám exaktně svisle v oblasti země zakotven, aby se zajistil svislý stav takto drženého sloupku nebo kůlu. Sice spis DE-GM 93 13 260 v dalších příkladech provedení navrhuje seřizovači zařízení mezi sloupkem a upevňovacím zařízením, aby se také u kose nebo šikmo v zemi vsazeného upevňovacího zařízení mohl sloupek exaktně svisle vyrovnat. Toto seřizovači zařízení je však dosti nákladné a tím i drahé.

Ze spisu DE-GM 89 03 236 je známo zařízení ve tvaru patky sloupku pro dřevěné konstrukce, a zde zejména dřevěné konstrukce pro vybavení hřišť. Toto známé zařízení zahrnuje upevňovací zařízení ze strany země ve tvaru ukotvovacího dílu ukotvitelného v zemi nebo v základu, a na něm uspořádaného opěrného dílu, přiveditelného do záběru s kůlem nebo sloupkem. Opěrný díl je přitom vytvořen jako svisle se rozprostírající čep, který je ve vybrání na spodní straně sloupku přidržován takovým způsobem, že sloupek ze strany obvodu obepíná čep velmi těsně, to znamená prakticky tvarově. Dále je uvažována dosedací plocha nebo opěrná deska pro sloupek, z jejíž roviny vyčnívá směrem nahoru čep, a na které je sloupek svou spodní stranou nasazen. Opěrná deska nese obvodový ozubený věnec, který se do čelní strany pomocí úderů na horní

•	• '4 4 ··	4 4
4	•	• 4 4	• » ·
•	•	• 4 ·	4 · ·
• · ·	• · ·	• * · · 4 4	··

konec sloupku zatlačí, a v příčném směru tak zajistí fixaci polohy. Jako doplňkové zajištění proti staženi nebo vytažení se předpokládá napříč probíhající kolík, který vodorovně prochází jak materiálem sloupku, tak i materiálem čepu. Pomocí patky sloupku podle spisu DE-GM 89 03 236 je sloupek nebo kůl opřen v jistém odstupu nad zemí, takže je lépe chráněn proti nepříznivým povětrnostním vlivům způsobených deštěm, sněhem nebo obdobnou nepřízní počasí, jakož i proti poškozování zvěří nebo rostlinstvem.

Ačkoliv se patkou sloupku podle spisu DE-GM 89 03 236 dá tam stanovená úloha veskrze řešit, a také se s ohledem na uvolnění upevňovacího zařízení nedají očekávat nějaké problémy, protože sloupek - s výjimkou úderů na horní konec - je v podstatě nasazen na čep bez použití síly, má však tato pata sloupku nebo toto upevňovací zařízení opět podstatnou nevýhodú v tom, že na základě těsného tvarového obepnutí čepu materiálem kůlu nebo sloupku musí být samotná patka sloupku v zemi exaktně svisle ukotvena, aby se tím zajistila svislá poloha jí drženého sloupku nebo kůlu. Ostatně může podle okolností patka sloupku podle spisu DE-GM B9 03 236 způsobovat také určité problémy s ohledem na uvolňování upevňovacího zařízení ze strany země, jestliže je materiál sloupku nebo kůlu obzvláště tvrdý, takže zatlačení ozubeného věnce do čelní strany sloupku nebo kůlu vyžaduje jisté vynaložení síly. Úder nebo údery, jimiž se kůlovitý nebo sloupkovitý předmět fixuje na upevňovacím zařízení, musí být / musejí být potom totiž dosti silné na to, aby se pro daný předmět dosáhlo požadovaných přídržných sil. Upevňovací zařízení proto může mít v nejnepříznivějším případě - specielně v uvolněné zemi nebo písku - sklon k tomu, aby se vlivem těchto úderů opět uvolnilo, takže při vyšších silách působících na daný předmět vzniká nebezpečí, že tento opět ztratí své svislé vyrovnání nebo se dokonce vychýlí.

• ·

Zařízení ke svislému ustavení kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu na upevňovacím zařízení ze strany země podle předvýznakové Části nároku 1 je známo ze spisu PCT/EP96/03704. Toto zařízení daného druhu sestává v podstatě z v podstatě válcovitého, do délky se rozprostírajícího přídržného trnu, který vyčnívá od volné horní strany upevňovacího zařízení směrem nahoru, a který je zasunutelný do uchycovacího otvoru na spodní straně kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu; a z opěrné desky upevnitelné na spodní čelní ploše kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu, oddělené od upevňovacího zařízení, od které vyčnívá směrem nahoru alespoň jeden upevňovací výstupek, který se vtlačuje do materiálu kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu, přičemž má opěrná deska středový, na průřez přídržného trnu alespoň částečně přizpůsobený průchozí otvor, přičemž je přídržný trn podstatně tenčí než uchycovací otvor na spodní straně kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu. Tím se vytvoří možnost ke svislému vyrovnání nebo seřízení, protože přídržný trn je vytvořen podstatně tenčí než uchycovací otvor na spodní straně kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu. Jinými slovy, na rozdíl od poučky spisu DE-GM 89 03 236, u kterého materiál kůlu nebo sloupku ze strany obvodu tvarově obepíná trn nebo čep, existuje u předmětu spisu PCT/EP96/03704 značná vůle mezi čepem nebo přídržným trnem a otvorem obklopujícím trn na spodní straně kůlu nebo sloupku. Vlivem této vůle je možné kůl nebo sloupek uvnitř jistého rozsahu úhlů vychýlit nebo nasadit na přídržný trn šikmo, přičemž vlivem této šikmé nebo vychýlené polohy může být kompenzováno eventuální šikmé nastavení upevňovacího zařízení ze strany země oproti svislici.

Také upevňovací zařízení daného druhu podle spisu PCT/EP96/03704 se v praxi rozsáhle osvědčilo. Současně se v podstatě ukázalo, že přídržné síly, samotný tvarový a/nebo silový záběr mezi přídržným trnem a materiálem kůlu ne vždy může být za určitých okolností postačující.

Cílem vynálezu je vytvoření zařízení pro svislé ustavení kulovitého nebo sloupkovitého předmětu na upevňovacím zařízení ze strany země, u kterého je spojení mezi vlastním upevňovacím zařízením a kulovitým nebo sloupkovitým předmětem tak dalece stabilní, že i větší síly vyvíjené na kůlovitý nebo sloupkovitý předmět se mohou spolehlivě zachytit, aniž by se spojení mezi upevňovacím zařízením a předmětem vyviklalo nebo uvolnilo.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu se upevňovací zařízení známé ze spisu PCT/EP96/03704 dále rozvíjí tak, že na opěrné desce je uspořádán upínací úsek, směřující do stejného směru jako alespoň jeden upevňovací výstupek a lemující středový průchozí otvor, který je svým vnějším obvodem alespoň částečně přiložitelný na vnitřní obvodovou stěnu uchycovacího otvoru; že přídržný trn má blízko volného povrchu upevňovacího zařízení vnější průměr, který mírně přesahuje vnitřní průměr upínacího úseku; a že upínací úsek je vytvořen ve tvaru válcovité objímky, která je při nasazení na přídržný trn tímto přídržným trnem radiálně směrem ven rozšiřitelná.

Upínací úsek ve tvaru objímky zvětšuje dosedací plochu mezi přídržným trnem a opěrnou deskou oproti opěrné desce opatřené bez upínacího úseku docela značně, takže jsou dosažitelné mnohem větší přídržné síly, které kůlovitý nebo sloupkovitý předmět bezpečně udržují i proti vysokým působícím silám. Protože je dále upínací úsek svým vnějším obvodem alespoň částečně přiložitelný na obvodovou stěnu uchycovacího otvoru, dochází k ještě lepšímu zachycování síly a jejímu zavádění kulovitým nebo sloupkovitým předmětem přes opěrnou desku do upevňovacího zařízení.

·' · ·' ♦

Další výhodná provedení vynálezu jsou předmětem závislých nároků.

Výhodně mají přídržný trn a průchozí otvor vždy kulatý průřez. Tím je možné kůl libovolně otáčet oproti přídržnému trnu a tím i upevňovacímu zařízení, takže kupříkladu případné konstrukční prvky umístěné na kůlu a radiálně od něho odstávající, mohou být uvedeny do požadovaného vyrovnání.

Dále se přídržný trn, vycházeje od volného povrchu upevňovacího zařízení, výhodně kónicky zužuje ke svému volnému konci. Tím se vytvoří možnost, aby mezi přídržným trnem a upínacím úsekem vzniklo obzvláště pevné, ze strany obvodu tvarové a/nebo silové spojení.

Jestliže je dále upínací úsek vytvořen ve tvaru objímky alespoň jednou v axiálním směru proříznuté, vznikne vlivem přídržného trnu rozšiřujícího se kónicky směrem dolů v průběhu jeho vnikání do objímky ještě lepší rozšíření této objímky, takže tato může silou, popřípadě tlakem přilehnout na vnitřní obvodovou stěnu uohycovacího otvoru.

Obzvláště výhodně je přitom objímka v axiálním směru vícekrát proříznuta takovým způsobem, že se vytvoří větší počet jazyků vyčnívajících od opěrné desky, obklopujících středový průchozí otvor. V průběhu zasouvání přídržného trnu se tyto jazyky rovnoměrně směrem ven rozšiřují nebo přitlačují, takže vznikne vnitřní a zatížení schopné spojení mezi kulovitým nebo sloupkovitým předmětem, opěrnou deskou a přídržným trnem, popřípadě upevňovacím zařízením.

Dále výhodně vyčnívá směrem nahoru od opěrné desky větší počet upevňovacích výstupků. Tím vznikne lepší spojení mezi opěrnou deskou a kůlovitým nebo sloupkovitým předmětem.

Dále jsou výhodně upevňovací výstupky vytvořeny ve tvaru kónicky se zužujících hrotů, takže se mohou do materiálu předmětu snadno zatlačit.

Jestliže jsou upevňovací výstupky rovnoměrně rozděleně uspořádány na alespoň jedné kružnici, středové vůči průchozímu otvoru, tak se upevňovacími výstupky zachycují síly působící v předmětu směrem nahoru, vznikající radiálně se rozšiřující objímkou, takže se podstatně zmenší nebezpečí roztržení nebo rozštěpení spodního konce předmětu.

Přehled obrázků na výkresech

Další podrobnosti a výhody daného vynálezu vyplývají z následujícího popisu více příkladů provedení na základě připojených výkresů, které znázorňují na obr. 1 rozloženě vyobrazení jednoho příkladu provedení vynálezu v demontovaném stavu, a na obr. 2 půdorysný pohled ze shora na příklad provedení opěrné desky.

Příklady provedení vynálezu

Na následující popis výhodného příkladu provedení vynálezu je třeba se dívat jako na čistě ilustrativní a příkladný, protože znázornění na výkresech jakož i příslušný popis nelze brát jako omezující.

Obr. 1 znázorňuje příklad provedení vynálezu pro svislé ustavení kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu, dále označovaného jako sloupek, na upevňovacím zařízení umístěným ze strany země.

Na obr. i je znázorněn příklad provedení zařízení 2 podle vynálezu, které slouží pro svislé ustavení sloupku 4 na upevňovacím zařízení 6 ukotvitelným v • ·· · zemi. Upevňovací zařízení 6 může být kupříkladu v zemi zahrabáno nebo zabetonováno, nebo výhodně do země zavrtáno na způsob vývrtky. Obzvláště výhodný příklad provedení upevňovacího zařízení 6 je popsán ve spisu DE-GM 93 13 258 téhož přihlašovatele. Na tam zveřejněný obsah se tímto v plném rozsahu odkazuje.

Příklad provedení zařízení 2 znázorněný na obr. 1 má na horním volném konci upevňovacího zařízení 6 zpět odsazenou oblast nebo osazení 8, které je uprostřed opatřeno trubkovitým přídržným trnem 10. Přitom je vnější průměr přídržného trnu 10 zřetelně menší než vnitřní průměr uchycovacího nebo slepého otvoru 12, který je vytvořen na spodním volném konci sioupku 4. Hioubka otvoru 12 je přitom výhodně menší než výška přídržného trnu 10.

Mezi osazením 8 a čelní stranou 14 sloupku 4, kde je umístěn otvor 12, je uspořádatelná opěrná deska 16. Opěrná deska 16 je tvarem a plochou výhodně přizpůsobena tvaru a ploše čelní strany 14, je tedy zpravidla kruhová, tak jak je to znázorněno na obr. 2. Od horní strany opěrné desky 16 směřuje směrem nahoru ve směru čelní strany 14 alespoň jeden, výhodně však více upevňovacích výstupků 18. Přitom se může podle výkresu od opěrné desky 16 směrem nahoru rozprostírat větší počet upevňovacích výstupků 18 ve tvaru zubů, ozubů nebo trnů, přičemž tyto upevňovací výstupky 18 jsou výhodně podle obr. 2, ležíce na jednom nebo více středových kružnicích 20 a 22, vůči sobě uspořádány ekvidistantně.

Opěrná deska 16 má středový průchozí otvor 24, který je vytvořen v opěrné desce 16 tak, že po následujícím umístění opěrné desky 16 na čelní straně 14 v podstatě lícuje s otvorem 12 ve spodním koncovém úseku sloupku 4.

Jak nejlépe vyplývá z obr. 2, je středový průchozí otvor 24 v opěrné desce 16 obklopen upínacím úsekem 26. Upínací úsek 26 má podle znázornění ve ί» výkrese v podstatě tvar objímky 28, která je v axiálním směru jednou, výhodně však vícekrát rozdělena zářezy 30, takže objímka 28 je podle počtu zářezů 30 rozdělena do většího počtu jazyků 32. U znázorněného příkladu provedení jsou uvažovány čtyři zářezy 30, které jsou vůči sobě rovnoměrně ze strany obvodu uspořádány o 90°, takže se vytvoří čtyři jazyky 32. Vnitřní průměr objímky 28 odpovídá v podstatě vnitřnímu průměru průchozího otvoru 24.

Upevnění sloupku 4 na zařízení 2 se uskutečňuje takovým způsobem, že se upevňovací zařízení 6 zakotví nejdříve v zemi, kupříkladu zavrtáním nebo zabetonováním.

V návaznosti na to se opěrná deska 16 vsadí na spodní nebo čelní stranu 14 sloupku 4 a s čelní stranou 14 se spojí. K tomu účelu jsou na opěrné desce 16 uspořádány upevňovací výstupky 18, které se do materiálu sloupku 4 zatlačí, jestliže se na opěrnou desku 16 jednou nebo vícekrát udeří kladivem.

Po upevnění opěrné desky 16 se sloupek 4 podle obr. 1 ze shora nasadí na upevňovací zařízení 6. Potom se sloupek 4 - výhodně za pomoci olovnice nebo vodováhy - naklopí takovým způsobem, že se eventuelní šikmá poloha upevňovacího zařízení 6 vyrovná a sloupek 4 stojí exaktně svisle. Toto naklopení sloupku 4 oproti upevňovacímu zařízení 6 je umožněno tím, že vnější průměr přídržného trnu 10 je zřetelně menší než vnitřní průměr otvoru 12. takže přídržný trn 10 může uvnitř otvoru 12 probíhat kose nebo šikmo. Jakmile sloupek 4 stojí exaktně svisle, tak se na horní volný konec sloupku 4 jednou nebo vícekrát udeří pomocí kladiva nebo jiného vhodného pěchovacího náčiní, takže kónicky směrem dolů se rošiřující přídržný trn 10 pronikne skrz objímku 28 a tuto rozšíří radiálně směrem ven. Toto rozšíření je usnadněno vlivem zářezů 30, které objímku 28 alespoň jednou, výhodně však vícekrát axiálně rozdělují, takže na objímku 28 je možno se dívat jako na rozdělenou na větší počet elastických přídržných jazyků. V • · • · · ·, 4 · • · ·

4 4

4 průběhu radiálního rozšiřování objímky 28 se tato působením tlaku přitlačí na vnitřní obvodovou stěnu uchycovacího otvoru 12 a proti němu se předepne. Současně se horní volný konec přídržného trnu 10 zatlačí do základové plochy 34 uchycovacího otvoru 12. takže sloupek 4 získá bezpečné dvoubodové zafixování polohy, totiž jednou v oblasti objímky 28 a jednou v oblasti základové plochy 34 uchycovacího otvoru 12. Tím je sloupek 4 držen proti upevňovacímu zařízení 6.

Na zafixování polohy sloupku 4 oproti upevňovacímu zařízení 6 může být na základě vysokých, vlivem radiálního rozšíření objímky 28 vzniklých upínacích sil mezi objímkou 28 a sloupkem 4 pohlíženo jako na prakticky neuvolnitelné. Zesíleno může být toto silové a/nebo tvarové spojení objímky 28 s přídržným trnem 10. popřípadě opěrnou deskou 16 tak, že přídržný trn 10 projde silově a/nebo tvarově také skrz průchozí otvor 24. tím že se maximálně působící vnější průměr přídržného trnu 10 udělá o něco větší než je vnitřní průměr průchozího otvoru 24.

Vlivem žabkovitého zešikmení horního obvodového okraje přídržného trnu 10 na základě jeho konicity může se tato oblast snadno zatlačit do materiálu sloupku 4. Ven směrované rozšiřovací nebo trhací síly, které by mohly být skrz přídržný trn 10 a pouzdro 28 vykonávány na materiál sloupku 4, se zachycují jednoduchým nebo vícenásobným kruhem upevňovacích výstupků 18, takže celá spodní oblast sloupku 4 - s výjimkou zaraženého nebo zaražených upevňovacích výstupků 18 - zůstává nepoškozená a tedy méně náchylná proti působení atmosférických vlivů, poškození zvěří nebo rostlinami nebo jiným způsobem.

Průřez průchozího otvoru 24 se řídí v podstatě podle průřezu přídržného trnu 10. To znamená, že jestliže je přídržný trn W trubkovitý s kruhovým průřezem, má průchozí otvor 24 rovněž výhodně kulatý průřez, tak jak je to znázorněno na obr. 2. Právě tak dobře může mít průchozí otvor 24 ale i čtvercový nebo poíygonní průřez.

Polygonní, to znamená vícerohý průřez průchozího otvoru 24 se může použít i u kulatého průřezu přídržného trnu 10.

Protože opěrná deska 16 se před nasazením sloupku 4 na přídržný trn 10 upevňovacího zařízení 6 upevní na čelní straně 14 sloupku 4, omezují se síly potřebné pro sloupek 4 k jeho upevnění na upevňovacím zařízení £ na ony síly, které jsou nutné k nasazení sloupku 4 na přídržný trn 10. přičemž tento prochází skrz výhodně s menším rozměrem zhotovený průchozí otvor 24, a na síiy nutné k zatlačení nebo zaražení trnu 10 do základové plochy 26 a k rozšíření objímky 28. Nebezpečí, že se upevňovací zařízení 6 vlivem sil vykonávaných na sloupek 4^: může při jeho upevňování v zemi uvolnit, je tedy podstatně zmenšeno. Dále se mohou vlivem pouzdra 28, radiálně se rozšiřujícího a pod vysokým tlakem přiléhajícího na vnitřní obvod uchycovacího otvoru 12. udržovat velmi vysoké a zejména stálé přídržné síly, takže sloupek 4 může být ve své poloze spolehlivě fixován.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro svislé ustavení kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu (4) na upevňovacím zařízení (6) ze strany země, s v podstatě válcovitým, do délky se rozprostírajícím přídržným trnem (10), který od volné horní strany upevňovacího zařízení (6) vyčnívá směrem nahoru a který je zasunutelný do uchycovacího otvoru (12) na spodní čelní ploše (14) kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu (4), a opěrnou deskou (16), oddělenou od upevňovacího zařízení (6), upevnitelnou na spodní čelní ploše (14) kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu (4), ze které směrem nahoru vyčnívá alespoň jeden upevňovací výstupek (18), který je zatlačitelný do materiálu kůlovitého nebo sloupkovitého předmětu (4), přičemž opěrná deska (16) je opatřena středovým průchozím otvorem (24), alespoň částečně přizpůsobeným průřezu přídržného trnu (10), přičemž přídržný trn (10) je podstatně tenčí než uchycovací otvor (12) v kůlovitém nebo sloupkovitém předmětu (4), vyznačující se tím, že na opěrné desce (16) je uspořádán upínací úsek (26), směřující do stejného směru jako alespoň jeden upevňovací výstupek (18) a lemující středový průchozí otvor (24), který je svým vnějším obvodem alespoň částečně přiložitelný na vnitřní obvodovou stěnu uchycovacího otvoru (12) a přídržný trn (10) má u volného povrchu upevňovacího zařízení (6) vnější průměr, který mírně přesahuje vnitřní průměr upínacího úseku (26), přičemž upínací úsek (26) je vytvořen ve tvaru válcovité objímky (28), která je při nasazení na přídržný trn (10) od něho radiálně směrem ven rozšířitelná.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že přídržný trn (10) a průchozí otvor (24) mají kulatý průřez.

   • · ··« ··· •Φ 99 • 9 9 9

   4 9 · 9 • 9 9 9 « · · β

   44 49
3. 3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že přídržný trn (10) se, vycházeje od volného povrchu upevňovacího zařízení (6), kónicky mírně zužuje ke svému volnému konci.
4. 4. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že objímka (28) je alespoň jednou v axiálním směru proříznuta.
5. 5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že objímka (28) je v axiálním směru vícekrát ekvidistantně proříznuta tak, že se vytvoří větší počet jazyků (32), vyčnívajících od opěrné desky (16) a lemujících středový průchozí otvor (24).
6. 6. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že od opěrné desky (16) vyčnívá směrem nahoru větší počet upevňovacích výstupků (18).
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že upevňovací výstupky (18) jsou vytvořeny ve tvaru kónicky se zužujících hrotů.
8. 8. Zařízení podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že upevňovací výstupky (18) jsou rovnoměrně rozděleně uspořádány na alespoň jedné, vůči průchozímu otvoru (24) středové kružnici (20, 22).