CZ336595A3 - Ground structure - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zemních konstrukcí, určitých prvků pro použití v těchto konstrukcí a způsobu budování takových konstrukcí .

Dosavadní stav techniky

Z evropské patentové přihlášky č.O 318 243 je známo vytvářet zemní konstrukce stabilizované větším počtem podlouhlých stabilizačních prvků ve formě pásků, vybíhajících směrem dozadu z lícního pažícího dílce (nebo lícního obkladového dílce - dále v celém textu lícního obkladového dílce) konstrukce do zemní hmoty. Zemina je stabilizován skrz celou zemní hmotu třecím záběrem s pásky, čímž je umožňováno zemní hmotě, aby se chovala jako pružný materiál se značně zlepšenou odolností proti zhroucení. Lícní obklad známé konstrukce sestává z více řad lícních obkladových dílců ze sítě ve tvaru písmene C, uložených jeden nad druhým.

Lícní obkladové dílce v každé řadě jsou podporovány podpůrnými pásy, umístěnými ve vzájemných bočních odstupech. Tyto pásy jsou také ve tvaru písmene C a mají každý svislou přední část před dílci a relativně krátkou horní a dolní část, vybíhající směrem dozadu. Tato horní a dolní část jsou připojeny ke stabilizačnímu pásku zeminy. Přední konec každého stabilizačního pásku zeminy tak leží mezi směrem dozadu vybíhající horní částí navrchu podpůrného pásu v jedné řadě a směrem dozadu vybíhající dolní částí naspodu podpůrného pásu o řadu výše. Skrz horní a dolní směrem dozadu vybíhající části a stabilizační pásek prochází šroub pro zajišťování pevného spojení.

Výhodou použití lícních obkladových dílců vytvořených ze sítě je to, že jsou lehké a jsou tak levné ve srovnání například s betonovými panely, a to, že dovolují růst vege-2tace na lícním obkladovém dílci, čímž poskytují zelený vzhled. Vzhledem k jejich lehké povaze jsou však lícní obkladové dílce ohebné a jsou tak vystaveny deformaci. Zejména však je zde však sklon k tomu, že se budou lícní obkladové dílce boulit tak, kde jsou uloženy v rozponu mezi podpůrnými pásy s bočními odstupy. Pokud by bylo požadováno z estetických nebo jiných důvodů nepoužívat podpůrné pásy a připojovat stabilizační pásy přímo k lícním obkladovým dílcům ze sítě, byla by tendence dílců k vyboulení ještě vyšší.

Podstata vynálezu

Z jednoho hlediska vynález přináší zemní konstrukci obsahující větší počet podlouhlých stabilizačních prvků v zemní hmotě za lícním obkladem (lícním pažením) ze sítě, a větší počet spojek za obkladem a připojujících ho ke stabilizačním prvkům, přičemž každá spojka má zadní přípojnou část, připojenou k příslušnému stabilizačnímu prvku zeminy, a má nejméně dvě přední přípojné části, umístěné ve vzájemném odstupu, připojené k lícnímu obkladu ze sítě.

Je zřejmé, že dopřednému zemnímu tlaku na lícní obkladový dílec ze sítě je vzdorováno stabilizačními prvky připojenými k lícnímu obkladu spojkami. Připojením každé spojky k lícnímu obkladu předními přípojnými částmi, umístěnými ve vzájemném odstupu, je zatížení vyvíjené na lícní obklad ze sítě, vyvíjené spojkou, rozděleno mezi uvedené přípojné části, čímž se zmenšuje ohyb lícního obkladového dílce.

Spojková sestava může být využitelná s jinými typy lícního obkladu, kde je požadováno omezovat průhyby rozdělováním zatížení do plochy.

Podle dalšího hlediska tak vynález přináší zemní konstrukci obsahující větší počet podlouhlých stabilizačních prvků v zemní hmotě za lícním obkladem (pažením), a větší — 3— počet spojek za lícnímobkladem a připojujících ho ke stabilizačním prvkům, přičemž každá spojka má zadní přípojnou část, připojenou k odpovídajícímu stabilizačnímu prvku zeminy, a mající nejméně dvě přední přípojné části, připojené k lícnímu obkladu. Lícní obklad může být vytvořen například z plošného dílu nebo dílů, například z kovu.

Vynález také přináší spojku pro použití ve výše popsaných zemních konstrukcích. Podle širší koncepce vynález přináší spojku pro spojení stabilizačního prvku zeminy a lícního obkladu (pažení), obsahující zadní přípojnou část pro připojení ke stabilizačnímu prvku zeminy, a nejméně dvě přední přípojné části, umístěné ve vzájemném odstupu, pro připojení k lícními obkladu. Přední přípojné části mohou mít jakékoli vhodné tvary, ale jsou s výhodou uspořádány tak, aby se hákovitě zachytily o tyč nebo oko lícního obkladového dílce. Každá přední přípojná část tak může být ve formě háku. V přednostním provedení má spojka dvě přední přípojné části a má v podstatě tvar písmene V. Přední přípojné části jsou s výhodou uspořádány ve vzájemné odstupu ve vodorovném nebo bočním směru. Spojka může být vytvořena ohnutím tyče, například ocelové tyče profilu 14 mm.

Spojky jsou s výhodou způsobilé se otáčet okolo vodorovné osy u lícního obkladu. To výhodně dovoluje spojkám zaujmout vhodnou orientaci, normálně vodorovnou, pro jakýkoli úhel lícního obkladu. Obecně se může sklon lícního obkladu pohybovat mezi 45° k vodorovné rovině a svislým směrem, t.j. úhlu 90° k vodorovnému směru. Otáčivost spojek se výhodně může dosáhnout výše popsanými háky, které mohou procházet okolo nejméně jedné v podstatě vodorovné tyče lícního obkladu.

Spojky jsou uspořádány směrem dozadu do zeminy tak, že mají v tomto směru délku, která je podstatně menší, než je délka stabilizačních prvků, například méně než jedna

-4čtvrtina, s výhodou méně než jedna pětina.

Ve výhodném provedení lícní obklad ze sítě obsahuje dílce ze sítě, uložené jeden nad druhým, přičemž přední přípojné části spojek spojují v podstatě vodorovnou tyč dolního lícního obkladového dílce se v podstatě vodorovnou tyčí horního lícního obkladového dílce, uloženého nad dolním lícním obkladovým dílcem, přičemž spojky jsou uloženy tak, že umožňují relativní svislý pohyb mezi dolním a horním lícním obkladovým dílcem. Spojky tak slouží pro spojování jak dolních a horních lícních obkladových dílců dohromady, jakož i pro připojování lícního obkladu ke stabilizačním prvkům. Lícní obklad může být vytvořen z lícních obkladových dílců, které mají ve svislém řezu tvar v podstatě písmene L. V typickém případě bude přední část tvaru L podstatně delší, než je směrem dozadu vybíhající část, například nejméně pětkrát delší a s výhodou desetkrát delší.

Použití dílců ve tvaru písmene L místo známých dílců ve tvaru písmene C má za následek větší potenciální deformaci podél vodorovné spáry mezi dílci, jelikož je vypuštěna část na vrchu panelů, orientovaná směrem dozadu, čímž je zmenšena tuhost panelů. Použití spojky, mající nejméně dvě přípojné části, připojené k lícnímu obkladovému dílci, však kompenzuje ztrátu tuhosti.

Dílce ve tvaru písmene L mohou být použity pro vytváření svislých lícních obkladů a také nesvislých obkladů, i když úhel mezi přední částí a směrem dozadu vybíhající částí tvaru L je 90°, jsou-li spojky otočně připojeny a nemusí tak být ve stejné orientaci, jako směrem dozadu vybíhající část tvaru písmene L. To s výhodou dovoluje standardizaci lícních obkladových dílců pro obkládání různých sklonů. Kromě toho může mít lícní obklad části s různými sklony, přičemž se však používají stále stejné dílce.

-5Spojky jsou s výhodou uspořádány tak, aby dovolovali relativní svislý pohyb mezi dolními a horními lícními obkladovými dílci. Toho může být dosaženo pomocí výše popsaných háků, majících svislou vůli, která je větší, než je kombinovaná tlouštka dvou vodorovných tyčí. Při výhodném způsobu budování zemních konstrukcí tak může být vodorovná tyč horního lícního obkladového dílce v odstupu směrem vzhůru od vodorovné tyče dolního lícního obkladového dílce pomocí klínu. To určuje polohu spojky a tím i polohu stabilizačního prvku v zemině za lícním obkladem.

Jakmile byl jednou prostor za horním lícním obkladovým dílem vyplněn zásypem, klín může být odstraněn a když dochází k sedání zásypu, může se horní lícní obkladový dílec pohybovat směrem dolů o tlouštku klínu před tím, než vodorovná tyč zabere do vodorovné tyče dolního lícního obkladového dílu. Dolní lícní obkladový dílec není proto tlačen dolů horním lícním obkladovým dílce a jakýkoli jeho sklon boulit se dopředu je značně zmenšen. V praxi se normálně provede zásyp za nejméně dvěma lícními obkladovými (pažících) dílci před tím, než se klín odstraní. Použití lícních obkladových dílců ve tvaru písmene C výhodně dovoluje relativní svislý pohyb mezi dolními a horními lícními obkladovými dílci .

Stabilizační prvky mohou mít různé tvary a mohou být například ve formě podlouhlých přípojných prvků připojených na jejich zadních koncích ke kotvám zapuštěným do zeminy. Takový systém pracuje držením zemní hmoty mezi lícním obkladem (pažením) a zapuštěnými kotvami. S výhodou jsou však stabilizační prvky ve formě pásků, které stabilizují zeminu třecím vzájemným záběrem. Je výhodné, aby zadní přípojné části spojek byly uspořádány bočně. Stabilizační pásky mohou být například připojeny ke spojkám přípojnými členy, které smyčkovítě obemykají bočně uspořádané zadní přípojné části. Toto uspořádání je vhodné, jsou-li pásky kovové pásky, nebot

-6přední konec pásků může být upevněn k přípojným členůmsvislým svorníkem.

Alternativně mohou být stabilizační pásky připojeny ke spojkám smyčkovítým obemknutím okolo bočně uspořádaných zadních přípojných částí, takže každý pásek má první a druhou část, které vybíhají směrem dozadu u příslušné spojky. Takové uspořádání může být účelné, jsou-li pásky geosyntetické pásky, které jsou obecně ohebné a způsobilé vytvářet smyčku. Aby otočení ve smyčce nebylo příliš těsné, může být osazena okolo bočně orientované zadní přípojné části spojek trubka většího průměru.

Zemní hmota za lícním obkladem může být konstrukční zásyp zvolený známým způsobem pro spolupůsobení se stabilizačními prvky pro vytvoření stabilního zemního tělesa. Celá zemní hmota za lícním obkladem (pažením) může být vytvořena z takového konstrukčního zásypu. S výhodou však zemní hmota obsahuje první pásmo se zeminou prvního typu přilehlé k lícnímu obkladu, přičemž v tomto prvním pásmu jsou uloženy spojky, a druhé pásmo se zeminou druhého typu za prvním pásem, přičemž v tomto druhém pásmu jsou uloženy stabilizační prvky.

Když je použit lícní obklad ze sítě, první typ zeminy mohou být kameny nebo kamenivo viditelné skrz otvory síta pro podepření sítě a pro poskytnutí kamenného povrchu, nebo může být z vhodného typu půdy, jako je ornice, vhodná pro umožňování růstu rostlin pro vytvoření ozeleněného obkladu. V obou případech může být druhý typ zeminy konstrukční zásyp.

Zemina typu vhodného pro růst rostlin bude obecně obsahovat organickou hmotu a popřípadě i hnojivá a bude mít sklon k zadržování vysokého obsahu vlhkosti. To vytváří dobré podmínky pro růst rostlin, ale znamená agresivní podmínky

-Ίpro stabilizační prvky zeminy. Použitím spojek, které jsou umístěny v prvním pásmu zeminy, nejsou stabilizační prvky, které jsou umístěny ve druhé oblasti zeminy, vystaveny agresivním podmínkám. Je tak možné použít běžných stabilizačních prvků.

Spojky mohou být naproti tomu navrženy s rozměry, materiálem, z něhož jsou vyrobeny a/nebo s ochrannými opatřeními, které berou ohled na agresivní podmínky. Například může mít spojka tlouštku, která je větší, než jaká je konstrukčně zapotřebí. Tam, kde by měla snášet zatížení spojka vytvořená z tyče o průměru 10 mm, může se tak použít tyč o průměru 14 mm. To znamená předimenzování o 4 mm ve srovnání se zvětšením tlouštky o 1 mm, které se v typickém případě používá pro kovový stabilizační pásek pro 70 letou životnost. Možnými ochrannými opatřeními pro spojku je galvanické pokovování nebo jiný kovový povlak, například slitinou zinku a hliníku, nanášenou nástřikem nebo ponorem. Mohou být také používány plastové povlaky, jako polyamidem, polyuretanem nebo epoxidem.

Použití prvního a druhého pásma zeminy se hodí i v případě, kdy jsou spojky připojeny k lícnímu obkladovému dílci pouze v jednom předním přípojném bodě, jakož i v případě, kde se použije nejméně dvou předních přípojných bodů.

Z dalšího hlediska tak vynález přináší zemní konstrukci, obsahující větší počet podlouhlých stabilizačních prvků v zemní hmotě za lícním obkladem (pažením), a větší počet spojek za lícním obkladem a připojujících ho ke stabilizačním prvkům, přičemž zemní hmota obsahuje první pásmo se zeminou prvního typu, přilehlé k lícnímu obkladu ze sítě, přičemž v tomto prvním pásmu jsou uloženy spojky, a druhé pásmo se zeminou druhého typu za prvním pásmem, přičemž v tomto druhém pásmu jsou uloženy stabilizační prvky.. I když lícní obklad nebo pažení je s výhodou kovová sít,

-8existují i jiné možnosti, jako je lícní obklad s otvory, skrz které mohou růst rostliny, například vytvořený z betonových dílců.

Ve výhodné konstrukci jsou první a druhé pásmo zeminy oddělována geosyntetickým materiálem, jako geotextilií. To napomáhá zajistit, že stabilizační prvky nejsou vystaveny prvnímu pásmu zeminy, a také umožňuje, že se vytvoří jasná hranice mezi dvěma zemními oblastmi, a napomáhá zajistit, že první pásmo zeminy má správnou tlouštku. Geotextilie je s výhodou netkaný produkt s dobrými filtračními a drenážními vlastnostmi.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l pohled zepředu na první typ lícního obkladového dílce ze sítě, se třemi spojkami, pro použití pro svislý obklad, obr.2 půdorysný detail jedné ze spojek, připojené k lícnímu obkladovému dílci, a ke stabilizačnímu pásku, obr.3 a 4 detaily spojky v bočních pohledech a ve zvětšeném měřítku před a po vyjmutí klínu, obr.5 pohled zepředu na druhý typ lícního obkladového dílce ze sítě, se dvěma spojkami, pro použití pro svažitý obklad, který není svislý, obr.6 boční pohled na svažitý obklad, obr.7 svislý řez zemní konstrukcí s šikmým obkladem, obr.8 a 9 svislé řezy, podobné obr.7 a ukazující konstrukci během jednotlivých fází jejího budování, obr.10 půdorysný detail spojky, připojené ke geotextilnímu pásku, a obr.11 boční pohled na spojku z obr.10.

Příklady provedení vynálezu

Na obr.l až 4 je znázorněn lícní obkladový dílec 1 ze sítě, opatřený třemi spojkami 2, připojenými každá ke stabilizačnímu prvku zeminy ve formě ocelového pásku 2· Lícní obkladový dílec 1 má svislou obkladovou část 4 a relativně krátkou část 5 vybíhající kolmo dozadu na jeho dolním konci do tvaru

-9písmene L. Každá spojka 2 má dvě přednípřípojnéčásti pro připojení k lícnímu obkladovému dílci 1, každou ve tvaru háku 6, takže spojka sestává z dvouhákové sestavy. Směrem dozadu z dvouhákové sestavy vybíhá dvojice sbíhajících se částí 7, které jsou spojeny na zadním konci spojky bočně orientovanou zadní přípojnou částí 8. Bočně orientovaná zadní přípojná část 8 je obemknuta vlásenkovitou spojkou 9, která je připojena k přednímu konci stabilizačního pásku 3 svislým šroubem 10. Pásek má vcelku vytvořenou ztluštěnou část 11, jak je popsáno v britské patentové přihlášce č.2 177 140, a řadu žeber 12 pro zlepšení třecího vzájemného působení s okolní zeminou, jak je popsáno v britském patentovém spisu č.l 563 317.

Jak je patrno z obr.3 a 4, každý hák prochází okolo dolní vodorovné tyče 13 horního lícního obkladového dílce a okolo horní vodorovné tyče 14 dolního lícního obkladového dílce. V době stavby je v přípojném bodě vložen mezi tyče 13 a 14 dočasný dřevěný klín 15. Po té, co byl prostor za horním lícním obkladovým dílcem a dalším nad ním ležícím lícním obkladovým dílcem zasypán zeminou, klín se odstraní, takže když výplň sedne a pohne stabilizačním páskem 3 spolu se spojkou 2 směrem dolů, je horní lícní obkladový dílec způsobilý se posunout dolů z polohy znázorněné na obr.3 do polohy znázorněné na obr.4. Horní lícní obkladový dílec se tak může pohybovat dolů o tlouštku klínu, která může představovat 4% výšky lícního obkladového dílce, než začne tlačit směrem dolů na dolní lícní obkladový dílec, čímž se sníží náchylnost dolního lícního obkladového dílce se vyboulit dopředu.

Zatímco dvojitá háková sestava napomáhá snížit ohyb lícních obkladových dílců směrem dopředu, když jsou uloženy s vodorovným rozpětím mezi přípojnými body spojek, sestava tak také umožňuje relativní svislý pohyb mezi svisle přilehlými lícními obkladovými dílci, což má sklon je snížení do— 10— předného ohybu lícních obkladových dílců, když jsou uspořádány se svislým rozpětím mezi svisle přilehlými spojkami.

Lícní obkladový dílec 1, znázorněný na obr.l až 4, je vytvořen z elektricky svařované ocelové sítě se jmenovitou výškou 0,625 m a šířkou 3 m. Tyče sítě mají vzájemnou svislou a vodorovnou rozteč 100 mm. Svislé tyče mají průměr 10 mm a vodorovné tyče mají průměr 8 mm, kromě horní tyče a posledních dvou dolních tyčí (jedné v lícní obkladové části 4 a druhé ve směrem dozadu vybíhající části 5), které mají průměr 14 mm pro zvýšení tuhosti. Je možné použít lehčí lícní obkladový dílec, což je levnější a přiměřenější pro konstrukce s malou výškou a/nebo které jsou dočasné. Lícní obkladové dílce mají stejnou geometrii, ale průměry všech tyčí jsou menší o například 2 mm.

Spojky znázorněné na obr.l až 4 jsou ohnuté z 14 mm tlusté galvanicky pokovené ocelové tyče. Vnitřní svislým rozměr háků 6 je okolo 60 mm. Délka spojky ve směru dozadu do zeminy je okolo 0,4 m. Rozteč mezi středy spojek je okolo 1 m a jejich šířka, která představuje rozteč mezi háky 6, je okolo 0,55 m. Průhyb lícních obkladových dílců 1 ve vodorovné rovině spojek a v jejich středech může být typickém případě 4 až 6 mm. Maximální průhyby mezi spojkami jsou menší. Na okrajích lícních obkladových dílců může být průhyb okolo 10 mm. Tyto hodnoty jsou přijatelné.

Obr.5 a 6 ukazují druhý typ lícního obkladového dílce 1 ze sítě pro použití svažitého obkladu, odkloněného od svislice (60° od vodorovné roviny). Hlavní rozdíl od prvního typu sestavy lícního obkladového dílce je to, že jsou použity pouze dvě spojky 2> majících každá šířku okolo 0,85 mm a umístěné v rozteči mezi středy okolo 1,7 m pro lícní obkladový dílec široký 3 metry. Kromě toho má lícní obkladový dílec větší výšku, a to jmenovitou svislou výšku 0,715 m. Průhyb lícních obkladových dílců ve vodorovné rovině spojek

-11a v jejich středech může být v typickém případě okolo 6 mm, s maximálním průhybem okolo 3 mm mezi spojkami. Na okrajích lícních obkladových dílců mohou být průhyby záporné (směrem dozadu), například o velikosti okolo 4 mm.

Je třeba si povšimnout toho, že směrem dozadu vybíhající části 5 lícních obkladových dílců z obr.5 a 6 jsou kolmé na lícní části 4., jako u svislého obkladu. To je možné proto, že spojení mezi každou spojkou 2 a dvěma svisle přilehlými lícními obkladovými dílci dovoluje otočení horního lícního obkladového dílce v požadovaném úhlu. Lícní obkladové dílce, mající pravý úhel mezi jejich lícní částí 4 a směrem dozadu vybíhající částí 5 tak mohou být použity pro vytváření obkladů různých sklonů, a to včetně umožňování změny sklonu ve stejné zemní konstrukci. To je výhodné, protože to umožňuje standardizaci lícních obkladových dílců.

Jak je patrné z obr.4 a 6, jsou ve vodorovném spoji mezi svisle přilehlými lícními obkladovými dílci svislé tyče pouze přiloženy k sobě. Není zde žádná ústupek a háky 6 spojek jsou málo viditelné, poněvadž hlavní část spojek je za lícním obkladovým dílcem. Svislý spoj mezi přilehlými lícními obkladovými dílci ve stejném řádku je vytvořen také jednoduchým přiložením k sobě.

Zemní konstrukce znázorněná na obr.7 má první pásmo zeminy vhodné pro růst rostlin, a druhé pásmo 21 pro konstrukční výplň. Obě pásma jsou od sebe oddělována geotextiliemi 22. Zemina prvního pásma 20 může být jemná zemina, jako je zahlinéný písek, který poskytuje určitou schopnost zadržování vody. Může to být ornice, je-li obsah humusu nízký a dá-li se účinně dosáhnout zhutnění. Zemina druhého pásma je účelně hrubší materiál s dobrými drenážními vlastnostmi a méně agresivní na stabilizační prvky. Za lícní obkladové dílce ze sítě se normálně ukládá jutový potah typu Enkamat apod., neznázorněný ve výkresech, pro zadržování jem-12ných částic zeminy, až se vytvoří vegetace.

Nyní bude popsána stavba zemní konstrukce s odvoláním na obr.7, 8 a 9. Do podkladové zeminy se zaženou sloupky 23 pro vyrovnání první řady 31 lícních obkladových dílců 1. Osadí se lícní obkladový dílec 1 první řady 31 se spojkami 2 a stabilizačními pásky 3. a první geotextilie 22 se uloží na půdou za lícní obkladovým dílcem. Na stabilizační pásky 2 se uloží první vrstva A konstrukčního zásypu. Geotextilie 22 se přiloží zpět k vrstvě A a mezi lícní obkladový dílec 1 a geotextilii 22 se nasype vrstva B ornice. Geotextilie 22 se zavěsí na lícní obkladový dílec 1, jak je patrné na obr.8, a na první vrstvu A se nasype druhá vrstva C konstrukčního zásypu. Geotextilie 22 se sejme z lícního obkladového dílce 1 a položí se zpět přes vrstvu C.

Dále se pokračuje tak, že se na lícní obkladový dílec 1 první řady osadí lícní obkladový dílec 1 druhé řady s jeho spojkami 2 a stabilizačními pásky 3. Lícní obkladový dílec 1 se osadí svisle s klínem 15 mezi dolní vodorovnou tyčí 13. a horní vodorovnou tyčí 14 dolního lícního obkladového dílce. Udržuje se potřebné poloze dočasnou vzpěrou 24. Stabilizační pásky 3. se seřídí, jak je znázorněno šipkou D na obr.9, pro dosažení správného uložení lícního obkladového dílce. Na pásky 2 ^se uloží druhá geotextilie 22 a malé množství zásypu E se nasype na pásky pro jejich fixování. Geotextilie se přehne zpět pro vynechání mezery za lícními obkladovými dílci 1, které se zasypou vrstvou ornice F. Ornice ve vrstvách B a F se pečlivě zhutní.

Následně se geotextilie 22 druhé řady zavěsí na lícní obkladový dílec druhé řady, kal je znázorněno na obr.9, a vrstva G zásypu se nasype na druhou řadu stabilizačních pásků podobným způsobem, jako se provádí ukládání vrstvy A popsané výše. Odstraní se vzpěra 24 a lícní obkladový dílec 1 druhé řady 32 se nakloní dozadu do správné orientace

-13azasype se vrstvou ornice H,ekvivalentní vrstvě B popsané výše. Postup pokračuje s dalšími řadami lícních obkladových dílců. V poslední řadě, která je v tomto případě třetí řada 3_3, se spojky 2 hákoví tě zachytí za vodorovnou tyč pod vrchem lícního obkladového dílce 1, takže může být zasypána, a horní konce svislých tyčí mohou být ohnuty dozadu a dolů z důvodů bezpečnosti. Dřevěné klíny 15 se potom odstraní, aby se umožnil pohyb lícních obkladových dílců směrem dolů, když zásyp sedne, a to bez výraznějšího vyboulení.

Obr.10 a 11 znázorňují provedení, ve kterém se pro stabilizaci zeminy použijí geosyntetické pásky 40. Uspořádání je obecně podobné, jako je tomu ve výše popsaných provedeních, až na to, že se na tyč osadí trubka 41 před tím, než se ohne do správného tvaru pro vytváření spojky 2. Stabilizační pásek 40 vytváří smyčku okolo trubky 41 tak, aby se jeho horní a dolní části při vstupu dozadu do zeminy za obkladem rozbíhaly.

Vynález se také vztahuje na způsoby vytváření zemních konstrukcí, jak jsou zde popsány, a to jak v širším smyslu, tak v konkrétních smyslech.

-14PATENTOVÉ

•
	< T)
	o
ř—’	w 2 C·
	z?*
	o O o
_ 1	—! < < ’ ' o

LO

Claims (13)

1. NÁROKY o

   νι·

   1. Zemní konstrukce obsahující větší počet podlouhlých stabilizačních prvků v zemní hmotě za lícním obkladem ze sítě, a větší počet spojek za obkladem a připojujících ho ke stabilizačním prvkům, přičemž každá spojka má zadní přípojnou část, připojenou k příslušnému stabilizačnímu prvku zeminy, a má nejméně dvě přední přípojné části, umístěné ve vzájemném odstupu, připojené k lícnímu obkladu ze sítě.
2. 2. Zemní konstrukce podle nároku 1 vyznačená tím, že přední přípojné části spojek obsahují háky, které objímají nejméně jednu v podstatě vodorovnou tyč lícního obkladu ze sítě.
3. 3. Zemní konstrukce podle nároku 1 nebo 2 vyznačená tím, že lícní obklad ze sítě obsahuje dílce ze sítě, uložené jeden nad druhým, přičemž přední přípojné části spojek spojují v podstatě vodorovnou tyč dolního lícního obkladového dílce se v podstatě vodorovnou tyčí horního lícního obkladového dílce, uloženého nad dolním lícním obkladovým dílcem, přičemž spojky jsou uloženy tak, že umožňují relativní svislý pohyb mezi dolním a horním lícním obkladovým dílcem.
4. 4. Zemní konstrukce podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 vyznačená tím, že stabilizační prvky jsou ve formě pásků, které stabilizují zeminu třecím vzájemným spolupůsobením se zeminou, a přičemž zadní přípojné části spojek jsou uspořádány bočním směrem.
5. 5. Zemní konstrukce podle nároku 4 vyznačená tím, že stabilizační pásky jsou připojeny ke spojkám přípojnými členy, smyčkovítě objímajícími bočně orientované přípojné části .

   -156. Zemní konstrukce podle nároku 4 vyznačená tím,že stabilizační pásky jsou připojeny ke spojkám smyčkou okolo bočně orientovaných zadních přípojných částí, přičemž každý pásek má první a druhou část, vybíhající směrem dozadu z odpovídající spojky.
6. 7. Zemní konstrukce podle kteréhokoli z nároků 1 až 6 vyznačená tím, že obsahuje první pásmo se zeminou prvního typu u lícního obkladu ze sítě, přičemž v tomto prvním pásmu jsou uloženy spojky, a druhé pásmo se zeminou druhého typu za prvním pásmem, přičemž v tomto druhém pásmu jsou uloženy stabilizační prvky.
7. 8. Zemní konstrukce podle nároku 7 vyznačená tím, že první a druhé pásmo zeminy jsou od sebe v podstatě odděleny geosyntetickým materiálem.
8. 9. Zemní konstrukce obsahující větší počet podlouhlých stabilizačních prvků v zemní hmotě za lícním obkladem, a větší počet spojek oddělených od lícního obkladu a uspořádaných za ním pro připojení lícního obkladu ke stabilizačním prvkům, přičemž každá spojka má zadní přípojnou část, připojenou k odpovídajícímu stabilizačnímu prvku zeminy, a má nejméně dvě přední přípojné části, umístěné ve vzájemném odstupu a připojené k lícnímu obkladu.
9. 10. Zemní konstrukce podle nároku 9 vyznačená tím, že každá přední přípojná část je připojena k tyči nebo oku lícního obkladu.
10. 11. Zemní konstrukce podle nároku 9 nebo 10 vyznačená tím, že lícní obklad obsahuje větší počet dílců, uspořádaných jeden nad druhým, přičemž každá přední přípojná část je připojena k lícnímu obkladu ve spoji mezi svisle přilehlými dílci.

    NÁHRADNÍ LIST

    -1612. Zemní konstrukce obsahující větší počet podlouhlých stabilizačních prvků v zemní hmotě za lícním obkladem, a větší počet spojek za lícním obkladem a připojujících ho ke stabilizačním prvkům, přičemž zemní hmota obsahuje první pásmo se zeminou prvního typu, přilehlé k lícnímu obkladu ze sítě, přičemž v tomto prvním pásmu jsou uloženy spojky, a druhé pásmo se zeminou druhého typu za prvním pásmem, přičemž v tomto druhém pásmu jsou uloženy stabilizační prvky.
11. 13. Spojka, pro použití v zemní konstrukci podle kteréhokoli z předchozích nároků.
12. 14. Spojka pro spojení stabilizačního prvku zeminy a lícního obkladu, obsahující zadní přípojnou část pro připojení ke stabilizačnímu prvku zeminy, a nejméně dvě přední přípojné části, umístěné ve vzájemném odstupu, pro připojení k lícními obkladu, přičemž každá přední přípojná část je vytvořena ve tvaru háku, pro její hákovíté zachycení za vodorovně uspořádanou tyč nebo oko lícního obkladu, a dvojici směrem dozadu vybíhajících částí, vybíhajících každá dozadu z odpovídajícího háku a sbíhající se směrem k zadní přípojné části.
13. 15. Spojka podle nároku 14 vyznačená tím, že přední přípojné části jsou umístěny ve vzájemném odstupu ve vodorovném směru.