CZ301195B6

CZ301195B6 - Pseudopolymorfní forma (-)-cis-2-(2-chlorfenyl)-5,7-dihydroxy-8-[4R-(3S-hydroxy-1-methyl)piperidinyl]-4H-1-benzopyran-4-on-hydrochloridu, zpusob její prípravy a farmaceutická kompozice, která ji obsahuje

Info

Publication number: CZ301195B6
Application number: CZ20022466A
Authority: CZ
Inventors: L. Bafus@Gary; M. Harrison-Bowman@Christine; L. Silvey@Gary
Original assignee: Aventis Pharmaceuticals Inc.
Priority date: 2000-01-18
Filing date: 2001-01-08
Publication date: 2009-12-02
Also published as: ES2222332T3; HUP0204126A2; PL356165A1; SK287404B6; EP1259507B1; EA005247B1; TR200402036T4; DK1259507T3; PL200696B1; CA2397593C; WO2001053293A1; CZ20022466A3; NO322572B1; TWI284129B; JP2003520797A; MXPA02007005A; PT1259507E; CA2397593A1; DE60104822D1; IL150638A0

Abstract

Pseudopolymorfní forma I (-)-cis-2-(2-chlorfenyl)-5,7-dihydroxy-8[4R-(3S-hydroxy-1-methyl)piperidinyl]-4H-1-benzopyran-4-on-hydrochloridu, zpusob její prípravy spocívající v tom, že (a) se smíchá dostatecné množství formy II s dostatecným množstvím vhodného azeotropního rozpouštedla, a tak se vytvorí azeotropní smes; (b) azeotropní smes se podrobí azeotropní destilaci dostatecné k vytvorení formy I; a (c) z této se poprípade izoluje forma I,a její použití pro lécení rakoviny.

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká pseudopolymorfhí formy (-)-cis-2-(2-ch1orfenyl)-5,7-dihydroxy8-[4R-{3S-hydroxy-l-methyl)piperidinyl]-4H-l-benzopyran-4--on-hydrochloridu, způsobu io její přípravy, farmaceutické kompozice, která ji obsahuje a způsobu jejího použití.

Dosavadní stav techniky

Sloučenina (-)-cis-2-(2-chlorfenyl}-5,7-dihydroxy-8-[4R-(3 S-hydroxy- l-methyl)piperidiny!]-4H-l -benzopyran-4—on nebo jedna zjejích farmaceuticky přijatelných solí, známe jako flavopiridol, je imunomodulátor a protizánětlivé činidlo (patent US 4 900 727), a inhibitor onkogenem kódované kinázy nebo tyrozin-kinázy receptorů růstového faktoru (patent US 5 284 856). Flavopiridol je silný inhibitor cyklin-dependentních kináz (CDK), včetně CDK1,

CDK2, CDK4, CDK6 a CDK.7, (cdkl/cyklin B; cdk2/cyklin A; cdk2/cyklin E; cdk4/cyklin D; cdkó/cyklin D; cdk7/cyklin H) s potenciálem způsobit inhibici pokračování buněčného cyklu ve fázi Gi a G₂ mnohoěetným mechanismem, který lze přisoudit inhibici cdk (viz International Journal of Oncology 9: str. 1143 až 1168,1996). Ukázalo se také, že flavopiridol inhibuje rodinu EGF receptorů, kinázy rodiny receptorů spojených s SRC, kinázy převádějící signál. In vitro a in vivo pokusy ukázaly, že je flavopiridol schopný inhibovat široké typové rozmezí lidských nádorů, leukémií a lymfomů.

(-H;is-2-(2-Chlorfenyl)-5,7-dÍhydroxy~8-[4R-(3 S-hydroxy-1 -methyl )piperidinyl]-4H-l benzopyran-4-on nebo je farmaceuticky přijatelná sůl krystalizuje do podoby mnoha solvátů z rozpouštědel, jako jsou ethanol, dimethylsulfoxid (DMSO), methanol, acetonitril/isopropanol, ethanol/isopopanol, a isopropanol, a solváto-hydrátů, jako ze směsi ethanolu a vody, a isopropanolu a vody. Výhodnou formou je forma ethanolovodného solvátů hydrochloridu flavopiridolu, dále označována jako forma II.

Ačkoliv forma II vyhovuje farmaceutickým standardům, má tendenci, pokud není zabalena v obalu nepropouštějícím vodu, absorbovat vodu, což zvyšuje náklady na výrobu. Je také žádoucí, aby měla krystalická struktura tak vysokou stabilitu, jak jen je možné, a to, z důvodů manipulace, a také z důvodů schvalovacího procesu rozličnými farmaceutickými regulačními orgány na celém světě.

Předmětem předkládaného vynálezu je poskytnutí podoby flavopiridolu jako formy 1, která má lepší fyzikální vlastnosti pro použití jako farmaceutické kompozice.

Podstata vynálezy

Předkládaný vynález se týká pseudopolymorfhí formy I, jak je definována pomocí rentgenové práškové difrakce níže. Je použitelná ve farmaceutické kompozici obsahující účinné množství formy I a farmaceuticky přijatelný nosič. Formy I je použitelná jako inhibitor proteinkinázy, inhi50 bitor cyklin dependentní kinázy a k léčení rozličných forem rakoviny.

Forma I se dále vyznačuje tím, že je méně hydroskopická než forma II, např. vykazuje menší hmotnostní přírůstek způsobený srovnatelnou relativní vlhkostí.

Forma I se připraví smícháním dostatečného množství formy II s dostatečným množstvím vhodného azeotropního rozpouštědla, čímž se vytvoří azeotropní směs, podrobením této azeotropní směsi azeotropní destilaci dostatečné pro vznik formy I, a popřípadě izolací formy I.

Popis vyobrazení

Obr. 1: Odhadnutý limit detekce formy II ve formě I pomocí rentgenové práškové difrakce (XRPD)

K odhadnutí limitu detekce formy II ve formě I byla různá množství formy II přesně zvážena a pečlivě smíchána (nemletá) s formou I. Tato směs byla celá přenesena na platinový držák vzorků a srovnána pomocí mikroskopového sklíčka. Všechny vzorky byly skenovány při 2° až 16° 2q. Minimálně bylo provedeno dvojí stanovení u každé hladiny impulsů, difrakční obrazce získané pomocí XRPD byly zprůměrovány, a výška vrcholu při -13,8° 2θ byla stanovena na nejbližší 0,1 mm. Odhadnutý limit detekce formy II ve formě I je ~3 %.

Detailní popis předkládaného vynálezu

Forma 1 znamená hydrochlorid (-)-cis-2-(2-chíorfenyl)-5,7-dihydroxy-8-[4R-{3S-hydroxy1—methy l)piperi diny l]—4H—l“benzo pyran—4—onu. Tato obsahuje shodnou účinnou složku jako flavopiridol, avšak liší se od známých krystalů flavopiridolu v tom, že je bezvodá nebo/a solvátů prostá, tj. pseudopolymorfhí forma známých forem flavopiridolu.

Forma I je identifikována pomocí rentgenových difrakčních obrazců vyjádřených v hodnotách d (1 A = 1.10“¹⁰ m) získaných pomocí Cu K-alfa radiace ajejich relativní intenzit, jak je uvedeno v tabulce 1 níže:

Tabulka 1

Úhel 2 theta (°)	Hodnota D-A	Relativní intenzita	Relativní intenzita (%)
6, 950	12,708	silná	100, 0
20,529	4,323	silná	75,9
15,830	5,594	silná	58,5
16,560	5,349	střední	49,5
24,778	3, 590	střední	46,6
26,457	3,366	střední	42, 0
21,091	4,209	střední	40,7
26,226	3,395	střední	39,5
25,898	3,438	střední	38,8
18,320	4,839	střední	37,1
8,308	10,634	střední	35,7
23,748	3,744	střední	33,4
13,010	6,799	střední	32,4
30,520	2,927	střední	31,0
27,106	3,287	slabá	26,2
31,153	2,869	slabá	22,4
29,043	3,072	slabá	23,7
14,600	6,062	slabá	22,4
19,033	4,659	slabá	20,6

-2CZ 301195 B6

Forma lje v podstatě prostá formy Π nebo/a jiných forem flavopiridolu. Termín v podstatě prostá formy II nebo/a jiných forem flavopiridolu znamená, že forma II nebo/a jiné formy flavopiridolu jsou přítomné v množství činícím méně než 10 %, 9 %, 8 %, 7 %, 6 %, 5 %, 4 % a 3 %, jak ukazuje rentgenová prášková difrakce nebo nukleárně magnetická resonance (NMR).

Jiné formy flavopiridolu zahrnují bazické a solné formy, jak je vhodné, včetně hydrátů, solvátů nebo solvátohydrátů, avšak nezahrnují formu I nebo formu II.

Forma II znamená solvátohydrát ze směsi ethanol/voda hydrochloridu (-}-cis-2-(2-ehlori o fenyl)-5,7-dihydroxy-8-[4R-(3 S-hydroxy-1 -methyl)piperidinyl]-4H-l -benzopyran-A-onu, jak je popsán pomocí rentgenové práškové difrakce v tabulce 2, jejíž data byla získána pomocí Cu K-alfa radiace.

Tabulka 2

Úhel 2 theta <’)	Hodnota D-Á	Relativní intenzita (%)
6, 920	12,763	100,0
13,850	6,389	35,7
27,908	3, 194	22,2
6,669	13,244	18,0
20,838	4,259	13,8
7,339	12,036	13,8
31,660	2,824	9,5
10,208	8, 659	8,3
14,722	6,012	7,2
16,413	5,397	6,9
25,829	3,447	6,5

Výhodně se forma I připraví smícháním dostatečného množství formy II s dostatečným množ20 stvím-vhodného azeotropního rozpouštědla za vzniku azeotropní směsi, podrobením této azeotropní směsí azeotropní destilaci dostatečné ke vzniku formy I, a popřípadě izolací formy I.

Termín dostatečné množství formy II znamená množství potřebné ke vzniku krystalů formy I v reakční směsi, které lze izolovat. Odborník v oboru toto množství může experimentálně stano25 vit.

Termín dostatečné množství vhodného rozpouštědla znamená dostatek vhodného rozpouštědla k alespoň částečnému rozpuštění formy II, a tak vytvoření reakční směsi, a odborník v oboru ho může stanovit experimentálně. Pokusy popsané níže předkládají příklady množství, které lze pOUŽÍt.

Vhodné podmínky z velké části závisejí na zvoleném vhodném rozpouštědle. Například, pokud vhodné podmínky zahrnují azeotropní destilaci, bude zvoleno vhodné azeotropní rozpouštědlo.

Vhodné rozpouštědlo je rozpouštědlo, které alespoň částečně rozpouští formu II, a umožňuje tvorbu krystalů formy I. Vhodným rozpouštědlem může být vhodné azeotropní rozpouštědlo nebo jak je zde jinak popsáno.

Termín azeotropní směs označuje kapalnou směs dvou nebo více látek, která se chová jako jediná látka, u níž má pára vytvořená při částečném odpaření kapaliny stejné složení jako kapali-3CZ 301195 B6 na. Neměně se vařící směs vykazuje buď maximální nebo minimální teplotu varu, ve srovnání sjinými směsmi stejné látky.

Termín „azeotropní destilace“ označuje typ destilace, při níž se ke směsi, která se má rozdělit, přidává látka za účelem vytvoření azeotropní směsi s jednou či více složkami původní směsi. Obvykle se azeotropní směs zahřívá na teplotu, pri níž odchází solvát/voda z formy II. Azeotropy takto vytvořené budou mít teplotu varu odlišnou od teplot varu původní směsi.

”Vhodné(á) azeotropní rozpouštědlo(a) zahrnují ketonová rozpouštědla, jako jsou aceton, io methylethylketon apod.; alifatická esterová rozpouštědla, jako jsou ethylacetát, methylacetát, methylformiát, ethylformiát, isopropylacetát apod.; směsi ketonových rozpouštědel a alifatických esterových uhlíkových atomů jako jsou pentan, hexan apod.; alifatické nitrily, jako je acetonitril; benzen, toluen, pyridin, atd. Viz například publikaci Practical Organic Chemistry, 3. vydání, John

Wiley & Sons., 1956 např., str, 10 až 11, která je zde zahrnuta odkazem.

Pokud je zde použit, označuje termín vhodná teplota teplotu, která umožňuje krystalizací formy I bez podstatného poškození formy I, takto tvořené, Pri azeotropní destilaci to bude teplota varu, pri níž solvát nebo/a voda odchází.

2o Při této teplotě je forma I ve formě krystalu, která precipitovala a kterou lze získat izolací krystalu. Obvykle toho lze dosáhnout filtrací krystalu nebo evaporací rozpouštědla nebo jiným odstraněním rozpouštědla z krystalu, nebo krystalu z rozpouštědla. Také vysoušení rozpouštědla, např. evaporace při pokojové teplotě nebo pri zahřívání, může být vhodné.

Důležitou vlastností formy I oproti formě II je schopnost formy I neabsorbovat snadno vodu z atmosféry. Předkládaný vynález poskytuje formu flavopiridolu, která vykazuje hmotnostní přírůstek způsobený vodou, který činí méně než 5 %, včetně 4 %, 3 %, 2 %, 1 % a méně než 1 % ve frakcích (obvykle přibližně 1 až 2 %) pri relativní vlhkosti přibližně 75 % a dokonce až relativní vlhkosti přibližně 90 % (hmotnostní přírůstek přibližně 3,5 %). Forma II, jako solvátohydrát, vykazuje pomalý, avšak nepřetržitý, hmotnostní přírůstek činící přibližně 4 % až do přibližně 60% relativní vlhkosti, Pri vyšší relativní vlhkosti než 60 % vykazuje forma II hmotnostní přírůstek přibližně 15 až 20 %.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava formy I flavopiridolu

Přibližně 6 g formy II flavopiridolu bylo vloženo do kádinky o objemu 600 ml. Pomalu, za míchání, bylo přidáváno 300 ml methylethylketonu (MEK) za vzniku suspenze. Roztok byl zahříván při 50 °C dokud byl kalný. Poté byla, za míchání a přidávání 100 ml rozpouštědla, tep45 lota zvýšena na 75 °C. Jak byl roztok přiveden k silnému varu, započala precipitace a usazování u dna. Teplota byla zvýšena na 80 °C (teplota varu MEK) a monitorována, na několik málo minut, k získání dalšího precipitátu. Poté následovalo odstranění a ponechání vychladnout na přibližně 55 °C. Konečný objem 325 ml roztoku vyžadoval filtraci pres Buchnerovu nálevku, za vakua, s použitím filtračního papíru Whatman #1, do sucha; za vzniku hutného žlutého vločkovitého prášku podobného hroudě. Struktura byla potvrzena hmotovou spektrometrií, nukleárně magnetickou resonancí, Fourierovou transformační infračervenou analýzou, a rentgenovou práškovou difrakcí, prováděnými na vzorku.

-4VZ, JU117J DO

Příklad 2

Metodologie rentgenové práškové difrakce

Obrazce z rentgenové práškové difrakce (XRPD) byly získány na difraktometru Scintag XDS 2000 θ/θ pracujícího s Cu radiaci pri 45 kV a 40 mA, s použitím chlazeného silikonového detektoru Kevex Psi Peítier. Pro shromáždění dat byly použity zdrojové štěrbiny o 2 a 4 mm a detektorové štěrbiny o 0,5 a 0,3 mm. Získaný vzorek byl jemně rozmělňován pomocí achátové třecí io misky a tloučku po dobu přibližně jedné minuty, vložen do platinového držáku vzorků a srovnán pomocí mikroskopového sklíčka. Obrazce z práškové difrakce vzorků byly získány od 2 do 42°

2θ při l°/min. Kalibrace XDS 2000 byla ročně ověřována pomocí silikonového práškového standardu.

Příklad 3

Screening hygroskopicity - srovnání formy I a formy II

Byla provedena analýza dynamické sorpce páry (DVS), jako srovnání formy I a formy II.

Analýza dynamické sorpce vodní páry

Forma II byla zkoumána při 25 °C pomocí povrchového měřicího systémového analyzátoru dynamické sorpce páry DVS-1. Vzorek o hmotnosti přibližně 14,8 mg byl pri počáteční vlhkosti okolního prostředí nastavené na přibližně 48% relativní vlhkost (RH) vložen do držáku krystalových vzorků o zjištěné hmotnosti. Během zkoušky byla použita celková rychlost toku vlhkého/suchého dusíku činící 200 cm³/min. Byl spuštěn následující plně cyklický program: 30 minut pri počáteční relativní vlhkosti okolního prostředí, následovaných upravením relativní vlhkosti na

0, 20, 40, 60, 80, 90, 95 a 98 %, přičemž doba expozice pri každé z těchto relativních vlhkostí byla závislá na hodnotě dm/dt, která měla být nižší než 0,001 % po dobu 60 minut. Maximální doba dosažená u libovolné z těchto relativních vlhkostí činila 24 hodin. Shromáždění dat pro celý cyklus trvalo 4 dny. Po dokončení celého cyklu byly vzorky uchovávány při stejné relativní vlhkosti, jako činila relativní vlhkost počáteční.

Forma I byla zkoumána při 25 °C a 40 °C pomocí DVS-1 analyzátoru. Data byla shromažďována po dobu dvou celých cyklů. Vzorky o hmotnosti 10,4 a 16,7 mg byly při počáteční vlhkosti okolního prostředí nastavené na 46 %, respektive 33 %, relativní vlhkost vloženy do příslušných držáků krystalových vzorků o zjištěné hmotnosti. Pri této zkoušce bylo navíc použito nastavení na 75% relativní vlhkost. Shromáždění dat pro dva celé cykly trvalo pri 25 °C 7 dní a při 40 °C 17 dní. Po dokončení každé dvoucyklové zkoušky, byly vzorky uchovávány při stejné relativní vlhkosti, jako činila relativní vlhkost počáteční.

Obrazce z rentgenové práškové difrakce (XRPD) byly získány na difraktometru Scintag XDS

2000 θ/e pracujícího s Cu radiací při 45 kV a 40 mA, s použitím chlazeného silikonového detektoru Kevex Psi Peltier. Pro shromáždění dat byly použity zdrojové štěrbiny o 2 a 4 mm a detektorové Štěrbiny o 0,5 a 0,3 mm. Vzorky formy II byly jemně rozmělňovány pomocí achátové třecí misky a tloučku po dobu přibližně jedné minuty, vloženy do platinového držáku vzorků a srovnány pomocí mikroskopového sklíčka. Vzorky obecného během nebo po zkoušce hygroskopicity nebyly, kvůli omezenému dostupnému množství vzorku, rozmělňovány. V každém případě byly obrazce z práškové difrakce skenovány od 2 do 42° 2_Θ při l°/min. Kalibrace XDS 2000 byla ověřena pomocí silikonového prášku.

Pro pokusy s různou relativní vlhkostí byl použit povrchový měřicí systémový analyzátor dyna55 mické sorpce páry DVS-2 s vyšší kapacitou. Pomocí rychlosti toku činící SOOcmVmin byla

-5CZ 301195 B6 forma 11 udržována na požadovaných nastavených relativních vlhkostech a byly periodicky odebírány vzorky pro analýzu XRPD. Nerozmělněný materiál byl vložen do platinového držáku vzorku a srovnán pomocí mikroskopového sklíčka, a poté podroben analýze za výše uvedených podmínek.

Forma II vykazovala pomalý, avšak nepřetržitý, hmotnostní přírůstek, který při přibližně 60% relativní vlhkosti činil přibližně 4 %, a při relativní vlhkosti vyšší než 60 % byl pozorován další 15 až 20% hmotnostní přírůstek. Oproti tomu, forma I vykazovala přibližný hmotnostní přírůstek ve výši 1 až 2 % při 75% relativní vlhkosti, plus další přepokládaný 3,5% hmotnostní přírůstek io při přibližně 90% relativní vlhkosti. Při relativní vlhkosti vyšší než 90 % byl pozorován přibližně

30% hmotnostní přírůstek. Proto lze formu II považovat za hygroskopickou, zatímco formu I lze považovat za hygroskopickou při vyšší než 75% relativní vlhkosti.

Rentgenová prášková difrakce s rozdílnými vlhkostmi ukázala, že, pokud byla vlhkost vyšší, 15 docházelo u formy II ke zjevnému poklesu krystaliěnosti, a významným změnám obrazců získaných pomocí XRPD, které byly pravděpodobně způsobeny úbytkem ethanolu. Oproti tomu forma zjevně udržovala svoji krystaliěnost až do dosažení extrémně vysoké relativní vlhkosti, tj. vyšší než 98 %, při niž ztrácela krystaliěnost a stávala se amorfní.

Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že forma I má, pro použití jako farmaceutická kompozice, lepší fyzikální vlastnosti než forma II.

Příklad 4

Forma II

Reaktor byl za dusíkové atmosféry naplněn (-)-cis-l-methyMR-(2,4,6-trimethoxyfenyl)-3Spíperidinolem a acetanhydridem. Během míchání a ochlazování výsledného roztoku na 8 až

20 °C byl při konstantní rychlosti přidáván bortrifluoridetherát. Po dokončení přidávání byla výsledná směs míchána při 20 až 30 °C po dobu 3 až 5 hodin. Reakční směs byla vychlazena na 8 až 12 °C a během míchání byla přidána ledová voda, což bylo následováno přidáváním vodného roztoku hydroxidu sodného až do dosažení pH 10 až 11, Směs byla extrahována ethylacetátem. Ethylacetátové extrakty byly sdruženy a koncentrovány ve vakuu. Zbytek byl zpracován v methanolu a vodě. Poté byl přidán hydroxid sodný (přibližně 50% vodný roztok). Reakční směs byla míchána při 20 až 30 °C po dobu 2 až 3 hodin. Směs byla odpařována za sníženého tlaku při < 30 ^PC. Poté byl přidán methy 1-2-chlorbenzoát, a to takovou rychlostí, že teplota nepřekročila 30 °C. Výsledná směs byla míchána při 20 až 30 °C po dobu 4 až 6 hodin. Byla přidána demineralizovaná voda, což bylo následováno koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou až do dosa40 žení pH směsi činícího 6 až 8. Směs byla dvakrát extrahována pomocí chloroformu. Chloroformové extrakty byly sdruženy a koncentrovány za sníženého tlaku.

Po ochlazení zbylého oleje na teplotu < 40 °C byla přidána koncentrovaná kyselina chlorovodíková. Poté byla směs míchána při teplotě < 40 °C po dobu < 2 hodiny či po celou noc, pokud to bylo nutné. Po ochlazení reakční směsi na 15 až 30 °C byla přidána voda a chloroform. Výsledná směs byla bazifikována na hodnotu pH 8,5 až 10,5 pomocí 50% roztoku hydroxidu sodného. Fáze byly odděleny. Vodná vrstva byla poté extrahována chloroformem. Smíchané organické extrakty byly opařeny za sníženého tlaku za vzniku (-)-cis-2-(2-chlorfenyl)-5,7-dimethoxy-8[4R-(3S-hydroxy-l-methyl)piperidinyl]-4H-l-benzopyran-4-onu v podobě oleje, který byl přímo bez purifikace použit v dalším stupni.

K (->eis-(2-ch lorfeny l)-5,7-dimethoxy-8-f4R-(3S-hydroxy- 1 -methy l)piperid iny 1]4 H-l benzopyran-4~onu byl přidán chinolin a pyridinhydrochlorid. Výsledná směs byla za míchání ohřátá na 160 až 190 °C. V míchání bylo pokračováno po dobu 2 hodin, při nichž byla udržována teplota 160 až 190 °C. Po ochlazení reakční směsi na 90 až 110 °C byla přidána voda. Výsledná

-6CL JUllO BO směs byla bazifikována na hodnotu pH 7,5 až 8,5 pomocí nasyceného roztoku uhličitanu sodného. Směs byla dvakrát podrobena působení směsi ethanolu a chloroformu. Smíchané extrakty byly odpařeny do sucha za vzniku surového (+)-cis-2-(2”Chlorfenyl)-5,7-dihydroxy-8-[4R(3S-hydroxy-l-methyl)piperidinyl]-4H-l-benzopyran-4-onu v podobě hnědé gumy, který byl purifikován způsobem uvedeným níže.

K surovému (+)-cis-242-chlorfeny l)-5,7-dihydroxy-8-[4R-{3 S-hydroxy-1 -methyljpiperidinylplH-l-benzopyran^f-onu byl přidán aceton. Výsledná směs byla míchána pří 55 až 60 °C po dobu 30 až 60 minut, poté byla ochlazena na 15 až 20 °C a míchána po dobu dalších 1 až io 2 hodin. Vysrážené pevné látky byly izolovány filtrací, dvakrát promyty acetonem a sušeny za sníženého tlaku za vzniku (+)-cis-2-(2-chlorfenyl)-5,7-dihydroxy-8-[4R-(3S-hydroxy-lmethyl)piperidinyl]-4H-l-benzopyrarM-onu v čisté formě.

Volná báze z předchozího stupně byla suspendována v ethanolu a okyselena pomocí koncentro15 váné kyseliny chlorovodíkové takovou rychlostí, že teplota nepřekročila 30 °C. Během tohoto procesu byly nejprve všechny pevné látky rozpuštěny a poté byl vysrážen hydrochlorid. Suspenze byla vychlazena na 0 až 10 °C a míchána po dobu t hodiny, přičemž byla udržována teplota. Krystaly byly izolovány pomocí filtrace a promyty studeným ethanolem za zisku surového hydrochloridu (->-cis-2-(2-chlorfeny l)-5,7-dihydroxy-8-[4R-(3 S-hydroxy-1 —methy 1 )p iperid i20 nyl]-4H-l-benzopyran-4-onu.

K surovému hydrochloridu (-)-cis-2-(2-chlorfenyl>-5,7-dihydroxy-8-[4R-(3S-hydroxy-1methyl)piperidinyl]-4H-l-benzopyran-4-onu byl přidán ethanol. Výsledná směs byla zahřívána na 70 až 79 °C, míchána po dobu jedné hodiny při udržování teploty, a ještě horká filtrována.

Filtr byl promyt horkým ethanolem. Filtrát byl koncentrován atmosférickou destilací, dokud nebylo odstraněno 60 až 80 % těkavých látek. Zbylá suspenze poté byla ochlazena na 0 až 10 °C, zatímco byla izolována pomocí filtrace a sušena za sníženého tlaku za vzniku čistého hydrochloridu (-)-cis-2-(2-chlorfenyl)5,7-dihydroxy-8-[4R-(3S-hydroxy-l-methyl)piperidinyl]-4H~ l-benzopyran-4-onu v podobě žluté pevné látky.

Poté, co se získá forma I, lze připravit farmaceutickou kompozici. Termín farmaceutická kompozice, pokud je zde použit, znamená terapeuticky účinné množství formy I s farmaceuticky přijatelným nosičem.

Farmaceuticky přijatelný nosič je činidlo, které je netoxické, neovlivňuje terapeutický profil formy I a je vhodné pro danou formu podávání. Forma I se výhodně podává intravenózní cestou po časový úsek vhodný pro rakovinnou chemoterapii. Výhodně se forma I smíchá s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči. Formu I lze například k injekčnímu intravenóznímu podávání pacientovi smíchat s kapalinou, která je isoosmotická a má regulované pH, jako je voda, směs dextrózy a vody nebo směs fyziologického roztoku a vody.

Termín účinné množství zahrnuje terapeuticky účinné množství, množství účinné k inhibici proteinkináz, množství účinné k inhibici cyklin dependentních kináz a množství formy I účinné k inhibici nádoru a může se lišit, v závislosti na jednotlivci, doprovodné terapii, chorobě a jiných variabilních faktorech. Účinná množství formy I jsou přibližně stejná jako u formy II. Obvykle se dávka formy I pohybuje v rozmezí 0,001 až 100 mg/kg za den.

Flavopiridol je použitelný k léčení mnoha stavů a chorob spojených s inhibici proteinkináz, a zejména cyklin dependentních kináz, jak je zde výše popsáno. Očekává se, že je flavopiridol použitelný k léčení širokého spektra rakovin, například leukémie, mesotheliomu a karcinomů plic (velkobuněčných, malobuněčných a nemalobuněčných), kolorektálních karcinomů, karcinomů prsu, karcinomů vaječníku, karcinomů prostaty, melanomů, renálních karcinomů, karcinomů dělohy a karcinomů centrálního nervového systému.

Všechny články a patenty zde citované jsou zde tímto zahrnuty odkazem.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Pseudopolymorfní forma I (-)~cis-

2-<2-chlorfenyl)-5,7-dihydmxy-8-[4R-(3S--hydroxy ' 1-methyl)piperidinyl]-4H-l-benzopyran-4-on-hydrochloridu, vykazující při rentgenové práškové difrakci obrazec definovaný v tabulce 1:

Tabulka 1

Uhel 2 theta n Hodnota D-Á Relativní intenzita Relativní intenzita (%) 6,950 12,708 silná 100,0 20,529 4,323 silná 75,9 15,830 5,594 silná 58,5 16,560 5,349 střední 49,5 24,778 3,590 střední 46, 6 26,457 3,366 střední 42,0 21,091 4,209 střední 40,7 26,226 3,395 střední 39, 5 25,898 3,438 střední 38,8 18,320 4,839 střední 37,1 8,308 10,634 střední 35,7 23,748 3,744 střední 33,4 13,010 6,799 střední 32,4 30,520 2,927 střední 31,0 27,106 3,287 slabá 26,2 31,153 2,869 slabá 22,4 29,043 3,072 slabá 23,7 14,600 6,062 slabá 22,4 19,033 4,659 slabá 20,6

15 2. Forma I podle nároku 1 obsahující méně než 10 % formy II.

3. Forma I podle nároku 1 obsahující méně než 10 % formy II a jiných forem flavopiridolu, než je forma I podle nároku 1.

20
4. Forma 1 podle nároku 1 obsahující méně než 4 % formy II a jiných forem flavopiridolu, než je forma I podle nároku 1.
5. Farmaceutická kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje terapeuticky účinné množství formy I podle nároku 1 a farmaceuticky přijatelný nosič.
6. Farmaceutická kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje terapeuticky účinné množství formy I podle nároku 2 a farmaceuticky přijatelný nosič.
7. Farmaceutická kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje terapeuticky účin30 né množství formy I podle nároku 3 a farmaceuticky přijatelný nosič.
8. Použití formy I podle nároku 1 pro přípravu léčiva pro léčení rakoviny.
9. Použití formy I podle nároku 2 nebo 3 pro přípravu léčiva pro léčení rakoviny.

-810. Použití formy I podle nároku 1 pro přípravu léčiva pro inhibici proteinkináz.
11. Použití formy I podle nároku 2 nebo 3 pro přípravu léčiva pro inhibici proteinkináz.
12. Použití formy I podle nároku 1 pro přípravu léčiva pro inhibici cyklin dependentních kináz.
13. Použití formy I podle nároku 2 nebo 3 pro přípravu léčiva pro inhibici cyklin dependentních kináz.
14. Způsob přípravy formy I podle nároku 1, vyznačující se tím, že (a) se smíchá dostatečné množství formy II s dostatečným množstvím vhodného azeotropního rozpouštědla, a tak se vytvoří azeotropní směs;

(b) azeotropní směs se podrobí azeotropní destilaci dostatečné k vytvoření formy I; a
15 (c) z této se popřípadě izoluje forma I.

15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že rozpouštědlem je ketonové rozpouštědlo.

20
16. Způsob podle nároku 14, vy z n ač uj ící se tím, že rozpouštědlem je methy lethylketon.
17. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že se krystalizovaná forma I izoluje filtrací formy I.
18. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že teplota azeotropní směsi Činí 73 až 80 °C.
19. Forma I podle nároku 1 pro použití jako farmaceuticky účinná sloučenina.