CZ296370B6 - Zarízení a zpusob nanásení lepidla - Google Patents

Abstract

Zarízení pro nanásení lepidla sestávajícího z alespon dvou slozek, jako napríklad z pryskyricné slozky a vytvrzovací slozky, zahrnující jednotku sestávající z alespon dvou dutých clenu (1, 2, 3, 4), alespon jednoho pro kazdou slozku, opatrených mnozstvím otvoru (6, 6a, 6b) usporádaných pro nanásenípríslusné slozky na substrát (8) pod dutými cleny(1, 2, 3, 4) pro vytvárení vláken (10a, 10b, 10c,10d), pricemz duté cleny (1, 2, 3, 4) jsou umísteny nad rovinou nanásení. Jednotka zahrnuje prostredek pro nastavování polohy otvoru (6a) alespon jednoho z dutých clenu (1, 2, 3, 4) vzhledem k polozeotvoru (6b) dalsího dutého clenu (1, 2, 3, 4) nebo clenu (1, 2, 3, 4). Zpusob nanásení lepidla sestávajícího z alespon dvou slozek, jako napríklad z pryskyricné slozky a vytvrzovací slozky, se provádí nanásením jedné slozky po druhé na substrát (8) ve forme vláken (10a, 10b, 10c, 10d).

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká zařízení pro oddělené nanášení lepidla obsahujícího alespoň dvě složky, jakými jsou například pryskyřičná složka a vytvrzovací složka, na substrát a způsob u nanášení za použití tohoto zařízení.

Dosavadní stav techniky

Oddělné nanášení složek lepidla, jakými jsou například pryskyřičná složka a vytvrzovací složka, je v oboru lepení známo a nabízí výhody nanášení složek na substrát bez nutnosti jejich důkladného promíchání. Potřebného promíchání nanesených složek je dosaženo při dalším zpracování substrátů, například vzájemným slisováním svou nebo více těchto substrátů, ponecháním dostatečně dlouhého časového intervalu mezi nanesením a slisováním, a to bez toho, že by během tohoto intervalu docházelo k nežádoucímu vytvrzení. Protože složky jsou v zařízení pro nanášení odděleny, životnost lepidla nacházejícího se v nádobách je zřetelně prodloužena, a riziko zanášení je sníženo na minimum.

V případě nanášení fenolického rezorcinového lepidla se doposud používalo postupné nanášení pryskyřičné složky a vytvrzovací složky ve formě vláken vyfukovaných pomocí dvou nezávisle namontovaných trubic, viz spis SE 373 525, majících množinu otvorů, skrze které se pryskyřičná složka a vytvrzovací složka nanášejí odděleně jedna po druhé. Výsledkem tohoto typu nanášení je více či méně náhodná distribuce vláken jedné složky vzhledem k vláknu druhé složky na substrát.

Jiným způsobem nanášení pryskyřičné složky a vytvrzování složky je clonové nanášení, například jak je popsáno ve spisu EP 0 286 939 Bl. Při tomto způsobu však je velká plocha složek vystavena okolní atmosféře, což vede ke zvýšenému odpařování vody obsažené ve složkách lepidla. Tento fakt vede k nutnosti omezit časový interval mezi nanesením složek a aplikací tlaku při lisování, což se například při lepení velkých dřevěných latí jeví jako nevýhodné.

V případě clonového nanášení se navíc obtížně zabraňuje odkapávání nanášených složek z lamely, pokud je lamela otočena o úhel 90 °(což je často nezbytné po nanesení, neboť lisovací zařízení je často konstruováno tak, že tlak se aplikuje horizontálně, tj. lepené spoje jsou vertikální). Tento způsob nanášení je tedy citlivější na změny viskozity, než způsoby nanášení ve formě vláken.

Nicméně stále se hledají nová technická řešení, která by uspokojila potřebu nalezení systému pro oddělené nanášení složek lepidla, který by bylo možní přizpůsobit konkrétnímu lepícímu systému ve smyslu požadované doby kompletace. Dobou kompletace se rozumí doba, která uplyne od okamžiku nanesení lepidla na substrát až do okamžiku vzájemného slisování lepených substrátů.

Podstata vynálezu

Předložený vynález tedy poskytuje zařízení a způsob toto zařízení využívající, které umožňují překonat výše naznačené problémy.

Zařízení podle vynálezu je definováno přiloženými nároky. Zahrnuje jednotku sestávající z alespoň svou dutých členů, tj. alespoň jednoho členu pro každou složku, opatřených množinou otvorů, přičemž otvory každého členu jsou uspořádány tak, aby umožňovaly nanášení příslušné složky ve formě vlákna na substrát nacházející se pod uvedenými dutými členy, přičemž duté

-1 CZ 296370 B6 členy jsou umístěny nad rovinou nanášení a jednotka dále zahrnuje prostředek pro nastavování polohy otvorů alespoň jednoho z dutých členů vzhledem k poloze otvorů dalšího dutého členu nebo členů.

Prostředkem pro nastavování polohy otvorů alespoň jednoho z dutých členů vzhledem k poloze otvorů dalšího dutého členu nebo členů může být společná výměnná deska opatřena tryskami, která překrývá alespoň dva duté členy, nebo alternativně může zahrnovat prostředky pro vzájemné posouvání dutých členů napříč pracovního směru stroje.

Otvory ve společné desce opatřené tryskami mohou být uspořádány tak, že později nanášená vlákna jedné složky v podstatě překrývají nebo pouze částečně překrývají vlákna již nanesena složky nebo složek nebo nejsou sjiž nanesenými vlákny v kontaktu.

V případě společné esky s tryskami může být vhodné, když je vzdálenost mezi středy sousedících 15 dutých členů v rozmezí 5 až 900 mm, že předpokladu, že je celková vzdálenost mezi středy dvou nevzdálenějšími dutých členů nejvýše 900 mm.

Prostředek pro vzájemné posouvání dutých členů umožňuje relativní posun dutých členů ve směru kolmém k pracovnímu směru stroje. Tímto způsobem lze nastavit relativní polohu mezi 20 otvory alespoň jednoho z dutých členů a otvorů dalšího dutého členu (členů). Vzájemná poloha dutých členů je nastavitelná tak, že později nanášená vlákna jedné složky podstatě překrývají nebo nejsou ve styku s odpovídajícími vlákny složky nebo složek nanášených předtím.

Pomocí zařízení podle vynálezu mohou být vlákna nanášena bezpečně apečlivě do přesné polohy 25 na substrátu.

Aby se zabránilo proniknutí složek lepidla na hrany substrátu, které nemají být lepeny, lze zařízení podle vynálezu opatřit vodicím prostředkem, který se připojí k nanášecí jednotce. Při nanášení jednotlivých složek lepidla sleduje vodicí prostředek obrysovou hranu substrátu v pracovním 30 směru stroje, zatímco zmiňovanou jednotku lze posouvat ve směru kolmém k pracovnímu směru stroje.

Způsob podle vynálezu je rovněž definován v přiložených patentových nárocích. Tento způsob zahrnuje použití výše popsaného zařízení pro nanášení lepidla sestávajícího z alespoň dvou slo35 žek, jakými jsou například pryskyřičná složka a vytvrzovací složka, ve formě vláken na substrát.

Je výhodné, pokud je substrát veden uvedeným zařízením pod dutými členy.

V závislosti na reaktivitě složek lepidla a požadované době kompletace později nanášená vlákna 40 jedné složky v podstatě překrývají nebo nepřekrývají nebo nejsou ve styku s vlákny již nanesené složky nebo složek.

Výraz „vlákno“, jak je zde použit, v sobě rovněž zahrnuje i výraz „proužek“, který je rovněž v daném oboru běžné používán a i kterékoliv další podobné pro tyto účely používané výrazy.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude podrobněji popsán za pomoci přiložených výkresů. Obr. 1 znázorňuje provedení 50 zařízení podle vynálezu určené pro nanášené dvou složek sestávající ze dvou dutých členů 1, 2 s krátkou vzdáleností mezi středy těchto členů. Obr. 2 znázorňuje provedení zařízení podle vynálezu určené pro nanášení dvou nebo tří různých složek sestávající ze tří dutých členů 1, 2, 3; a obr. 3 znázorňuje provedení mající čtyři duté členy 1, 2, 3, 4. Obr. 4 znázorňuje jiné provedení zařízení podle vynálezu se čtyřmi pohyblivými dutými členy 1, 2, 3, 4. Obr. 5 a 6 znázorňuje dvě 55 různé polohy otvorů jednoho dutého členu vzhledem k otvorům druhého dutého členu ve spo

-2CZ 296370 B6 léčné desce opatřené tryskami pro zařízení znázorněné na obr. 1. Obr. 7 a 8 znázorňují dvě různé polohy jednoho dutého členu a jeho otvorů vzhledem ke druhému dutému členu a jeho otvorů pro zařízení znázorněné na obr. 4, avšak pouze se dvěma dutými členy.

Příklady provedení vynálezu

Na obrázcích jsou vlákna označena vztahovou značkou 10 a písmena v pořadí a, b, c, d označují detaily příslušející dutým členům v pořadí 1, 2, 3, 4.

Každý dutý člen 1, 2, 3, 4 je opatřen vstupem 9, skrze který se přivádí příslušná složka. Zařízení zahrnuje alespoň dva duté členy 1, 2, 3, 4 mající množinu malých otvorů 6, přičemž tyto členy 1,

2, 3, 4 jsou navzájem paralelně fixovány pomocí upevňovacích prostředků 7, 12 tak, že tvoří jednotku. Podélné osy dutých členu 1, 2, 3, 4 jsou umístěny v podstatě kolmo k pracovnímu směru stroje s odstupy mezi dutými členy 1, 2, 3, 4 v pracovním směru stroje. Boční odstupy dutých členů 1, 2, 3, 4 jsou nastavitelné.

Malé otvory 6 dutých členů 1, 2, 3, 4 jsou orientovány směrem k substrátu 8. Uvedené otvory 6 tvoří otvory pro pryskyřičnou resp. vytvrzovací složkou, kterými vytékají složky během nanášení na substrát 8. Zařízení je opatřeno alespoň jedním dutým členem 1, 2, 3, 4 pro každou ze dvou výše uvedených složek. Zařízení může zahrnovat i další duté členy 1, 2, 3, 4 pro nanášení těchto nebo jiných požadovaných složek.

Mezi otvory 6 sousedících dutých členů 1, 2, 3, 4 může být vzájemná vzdálenost v rozmezí 2 až 16 mm, s výhodou v rozmezí 2 až 5 mm, v závislosti na konkrétním substrátu 8, na který se lepidlo nanáší. Průměr uvedených otvorů 6 může být v rozmezí 1 až 10 mm, s výhodou v rozmezí 2 až 5 mm.Vhodným substrátem 8 může být například dřevěná lamela. Jinými substráty 8 mohou být například kov, plasty nebo kompozitní materiály. V případě, že je to žádoucí, lze volbou vhodných vzdáleností a průtoků dosáhnout toho, že se vlákna 10 dané složky spojují do v podstatě souvislé hmoty.

Vhodná množství složek, které se nanášejí, se pohybují v rozmezí od 200 do 500 g/m², mimo jiné, v závislosti na rychlosti posunu. Při rychlosti posunu nižší než 30 m/min mohou v důsledku diskontinuálních vláken 10 proudících z otvorů 6 (odkapávání) nastat obtíže při dávkování. Vhodná rychlost posunu substrátů 8 je až 300 m/min, vhodněji v rozmezí 30 až 250 m/min a výhodně v rozmezí 60 až 200 m/min.

Na obr. 1 je znázorněno zařízení zahrnující dva duté členy 1 a 2, jeden pro pryskyřičnou a druhý pro vytvrzovací složku. Průtoky obou složek jsou nastaveny pomocí dvou čerpadel (neznázoměných).

Otvory 6 příslušných dutých členů 1 a 2, z nichž jsou příslušné složky nanášeny na substrát 8, jsou vytvořeny v desce 5 s tryskami, v závislosti na vzdálenosti mezi dutými členy 1 a 2, mohou mít dva nebo více těchto členů 12 jsou společnou desku 5 s tryskami, viz obr. 1, 2 a 3. Společná deska 5 s tryskami je vhodná, v případě, kdy jsou vzdálenosti mezi středy sousedících členů 1, 2 relativně malé, např. v rozmezí 5 až 40 mm.

Vzhledem k tomu, že je uvedená společná deska 5 s tryskami výměnná a že jednotlivé desky 5 s tryskami mají v sobě provedeny otvory 6 v různém vzájemném uspořádání, lze snadnou výměnou desek 5 v každé situaci dosáhnout takového uspořádání polohy otvorů 6 dutých členů 1, 2, které je pro danou situaci nejvýhodnější.

Na obr. 2 je znázorněno provedení zařízení podle vynálezu, které je v podstatě shodné se zařízením znázorněným na obr. 1 s tou výjimkou, že u tohoto provedení jsou použity tři duté členy 1, 2,

3, z nichž jeden může být použit pro pryskyřičnou složku, druhý pro vytvrzovací složku a třetí

-3CZ 296370 B6 pro aditivum tvrdidla, jakým je například urychlovač. Toto provedení lze požít rovněž pro nanášení pouhých dvou složek, tj. pryskyřice - tvrdidlo - pryskyřice, nebo pro nanášení pryskyřice a tvrdila společně s třetí složkou jinou než urychlovač.

Obr. 3 znázorňuje další provedení zařízení podle vynálezu, u kterého jsou použity čtyři duté členy 1, 2, 3, 4 pro nanášení následujících složek, a to v uvedeném pořadí: lepidlo, tvrdidlo, aditivum tvrdidla, jakým je například urychlovač, a nakonec opět lepidlo.

Obr. 4 znázorňuje ještě další provedení, u kterého je vzdálenost mezi středy sousedních dutých členů 1, 2, 3, 4 větší než na obr. 3. U tohoto provedení jsou použity oddělené desky 5a až 5d s tryskami. Zde jsou na rozdíl od upevňovacích prostředků 7 znázorněných na obr. 1 až 3 použity upevňovací prostředky 12, které dovolují regulaci jednotlivých bočních vzdáleností mezi dutými členy 1, 2, 3, 4. U tohoto provedení jsou dále použity prostředky 11 pro vzájemný posun dutých členů 1, 2, 3, 4 ve směru kolmém k pracovnímu směru stroje.

Na obr. 5 je znázorněna vzájemná poloha otvorů 6 jednoho dutého členu 1, 2, 3, 4 a otvorů 6 druhého dutého členu 1, 2, 3, 4 provedených ve společné desce 5 s tryskami, přičemž otvory 6a jednoho z obou dutých členů J, 2, 3, 4 jsou ve směru vodorovném s pracovním směrem stroje zarovnány s příslušnými otvory 6b druhého dutého členu 1, 2, 3,4. Také obr. 7 znázorňuje otvory 6 dvou dutých členů 1, 2, 3, 4 zarovnané v pracovním směru stroje, s tou výjimkou, že duté členy 1, 2, 3, 4 zde nemají společnou desku 5 s tryskami a poloha těchto dutých členů 1, 2, 3, 4 je nastavena pomocí prostředků 11 pro vzájemný posun dutých členů 1, 2, 3, 4. Provedení znázorněná na těchto obrázcích umožňují nanášení pryskyřice a tvrdidla na substrát 8, přičemž později nanesená vlákna 10 jedné složky překrývají dříve nanesená vlákna 10 druhé složky.

Obr. 6 znázorňuje provedení se dvěma dutými členy 1, 2, 3, 4 se společnou deskou 5 s tryskami, přičemž otvory 6a jednoho dutého členu 1, 2, 3, 4 jsou ve směru kolmém k pracovnímu směru stroje oproti otvorům 6b druhého dutého členu 1, 2, 3, 4 posunuty. Obr. 8 představuje provedení se dvěma dutými členy 1, 2, 3, 4 bez společné desky 5 s tryskami, přičemž jeden dutý člen 1, 2, 3, 4 je posunut ve směru kolmém k pracovnímu směru stroje oproti druhému dutému členu 1, 2, 3, 4 tak, že otvory 6a dutého členu 1, 2, 3, 4 jsou rovněž v tomto směru oproti otvorům 6b druhého dutého členu 1, 2, 3, 4 posunuty. Provedení znázorněná na těchto obrázcích umožňují nanášení pryskyřice a tvrdidla na substrát, přičemž později nanesená vlákna 10 jedné složky jsou nanášena v určité vzdálenosti 13, která je optimální pro lepidlo použité v konkrétní situaci a pro požadovanou dobu kompletace, od dříve nanesených vláken 10 druhé složky.

V závislosti na reaktivitě složek lepidla a požadované doby kompletace lze vlákna 10 různých složek, například vlákna 10 tvrdila s pryskyřice, nanášet v nejoptimálnějším vzájemném vztahu celou řadou rozličných způsobů. V případě málo reaktivních/pomalu tvrdnoucích lepidel a/nebo krátké doby kompletace je vhodné, pokud později nanesená vlákna 10 jedné složky překrývají odpovídající vlákna 10 dříve nanesené složky (složek), nebo se obě složky nanášejí tak, že nanášená vlákna 10 leží vedle sebe a vzájemně se tak dotýkají. V případě použití vysoce reaktivních/rychle tvrdnoucích lepidel a/nebo v případě dlouhé požadované doby kompletace je vhodné, jestliže jsou vlákna 10 později nanášené složky nanášena v určité vzdálenosti 13 od odpovídajících vláken 10 dříve nanesené složky (složek). Pro doby kompletace v rozmezí 60 až 120 min jsou vhodnou vzdáleností 13 mezi vlákny 10 různých složek lepidla, například tvrdidla a pryskyřice, v rozmezí 4 až 8 mm, pro doby kompletace v rozmezí 15 až 60 minut jsou výhodnou vzdáleností 13 v rozmezí 2 až 4 mm a v případě doby kompletace přibližně 15 minut se upřednostňuje překryv vláken 10 nebo alespoň významnější kontakt mezi vlákny 10.

Podle jednoho provedení předloženého vynálezu se vlákna 10 pryskyřičné složky a vytvrzovací složky nanášejí stejnoměrně jedna po druhé tak, aby se dosáhlo podstatě kontinuálního kontaktu každého vlákna 10 jedné složky s příslušným vláknem 10 druhé složky (ostatních složek) v podélném směru vláken 10. To znamená, že později nanesená vlákna 10 jedné složky zpravidla v podstatě překrývá odpovídající vlákna 10 dříve nanesené složky (složek). Takto lze tenčí vlák

-4 CZ 296370 B6 no 10, zpravidla vytvrzovací složku, umístit v podstatě do šířky silnějšího vlákna 10, např. lze tenčí vlákno 10 nanést na vlákno 10 silnější nebo jej lze pod toto silnější vlákno 10 schovat, což závisí na pořadí nanášení. Rovněž lze vlákna 10 jedné složky nanášet v tak těsné blízkosti sousedních obdobných vláken 10, že při nanesení na substrát vytvoří vlákna 10 v podstatě souvislou plochou kapalné hmoty, na které se může následně obdobným způsobem vytvořit v podstatě souvislá plocha hmoty druhé složky.

Podle jednoho provedení vynález poskytuje zařízení, pomocí něhož lze složkám zabránit v pronikání na hrany substrátu 8, které nemají být lepeny, a tím eliminovat vady nebo jiné negativní efekty, které by mohly nastat, pokud by se tyto složky do zmiňovaných oblastí dostaly. Tím jsou současně omezeny ztráty lepidla. U tohoto provedení je zařízení opatřeno vodicím prostředky (neznázorněnými), které se obvykle v oboru používají. Uvedený vodicí prostředek, který je přidržován v Kostku se substrátem 8, tj. s bočními hranami substrátu 8 ve směru pohybu, je připojen k jednotce, která je naopak nainstalována tak, že se může posouvat napříč zařízení, čímž se dosáhne toho, že pohyb jednotky zahrnující duté členy 1, 2, 3, 4 během nanášení složek sleduje obrys substrátu 8. Substráty 8 použité u tohoto provedení mohou být poněkud zakřiveny nebo zkrouceny, přičemž zůstávají zachovány výše uvedené výhody.

Použitím vodicích prostředků při nanášení podle vynálezu se zamezí roztěkání složek po vnějších plochách, a množství odpadu nebo potřeba shromažďovat a/nebo recirkulovat přebytečný objem použitých složek vytékajících mimo substrát 8 se tím sníží na minimum. Vodicí prostředky mohou sestávat z vodicích desek, které jsou namontovány na společné ose, přičemž vzdálenost mezi uvedenými vodícími deskami je nastavitelná tak, aby se tyto mohly přizpůsobit různým šířkám použitých substrátů.

Otvory 6 dutých členů 1, 2, 3, 4 lze zevnitř uzavřít pomocí tyčovitých prvků (neznázoměného), které jsou ovládány zvenčí a které lze zasunout do dutého členu 1, 2, 3, 4 ve směru paralelním s podélnou osou dutého členu 1, 2, 3, 4 a zablokovat v požadované poloze, a tak přizpůsobit počet otevřených otvorů 6 šířce konkrétního substrátu 8. Způsob regulace použité šířky sutých členů 1, 2, 3, 4 na šířku substrátu není pro vynález kritický a může být realizován jiným vhodným způsobem.

Zařízení podle vynálezu může pracovat v režimu start-stop a/nebo v cirkulačním režimu.

Vzdálenost mezi středy dutých členů 1, 2, 3, 4 je nezávislá na způsobu dodávání složek do členů 1, 2, 3, 4, jehož několik příkladů bude dále uvedeno, ani na počtu použitých členů 1, 2, 3, 4, a může se pohybovat v rozmezí od 5 do 900 mm.

V případě provedení vynálezu majícího čtyři duté členy 1, 2, 3, 4, které je znázorněno na obr. 3 a 4, se například vhodná vzdálenost mezi středy vnějšího sutého členu 1 a druhého vnějšího dutého členu 4 pohybuje v rozmezí od 15 do 900 mm. Pokud má zařízení pouze dva členy 1, 2, 3, 4, jak je znázorněno na obr. 1, potom je vzdálenost mezi středy v rozmezí 5 až 900 mm, výhodně v rozmezí 40 až 300 mm. V žádném případě by pak celková vzdálenost neměla přesahovat přibližně 900 mm.

V případě oddělené kontinuální recirkulaci příslušných složek se přebytečná množství složek nenanesená na substrát 8 shromažďují v příslušných sběrných nádobách (neznázorněných), umístěných pod dutými členy 1, 2, 3, 4, a vedou zpět do příslušného dutého členu 1, 2, 3, 4 čerpáním spolu se složkami přiváděnými z napájecí nádrže. Složky tedy nepřetržitě vystupují z příslušných dutých členů 1, 2, 3, 4. V tomto případě je preferována větší vzdálenost, například v rozmezí 300 až 900 mm, aby se zabránilo vystříknutí první složky odrážené od plochy lamely do sběrné nádoby druhé složky.

V případě takzvaného provozu start-stop jsou k dispozici dva různé systémy čerpání pro napájení složek do dutých členů, 1, 2, 3, 4, za prvé systém jednoduchého typu, a za druhé propracovanější

-5 CZ 296370 B6 systém. U prvního typu se čerpání příslušné složky zapínájen krátce předtím, než lamela dosáhne příslušného sutého členu 1, 2, 3, 4, a krátce po jejím průchodu se opět vypne. Druhý typ je založen na kontinuální cirkulaci pomocí čerpání složek v různých cirkulačních potrubích, ze kterých se příslušné složky odvádějí do dutých členů 1, 2, 3, 4 pomocí trojcestných ventilů. Posledně uvedený způsob činí spuštění a zastavení nanášení složek pohotovějším, neboť v cirkulačních potrubích je udržován nepřetržitý tlak. Množství složek, které nedopadne na substrát 8 při režimu provozu start-stop, bude v obou případech tvořit odpad. U prvního typu představuje uvedený odpad zpravidla množství v rozmezí 2 až 4 %, a u druhého ještě méně.

V případě provozu start-stop může být vzdálenost mezi středy sousedních dutých členů 1, 2, 3, 4 snížena na 5 mm, takže zařízení může být poměrně malé a snadno přizpůsobitelné již existujícím výrobním linkám. Krátká vzdálenost také zlepšuje přesnost nanášení podle vynálezu.

Z důvodu ochrany prostředí na pracovišti je zpravidla dávána přednost provozu start-stop, neboť tento způsob omezuje nežádoucí emise složek lepidla v příslušných sběrných nádobích. Emise jsou dále omezeny tím, že složky nevytékají z dutých členů 1, 2, 3,4 kontinuálně.

Pořadí nanášení pryskyřičné složky a vytvrzovací složky není pro vynález kritické a může být vhodně zvoleno v závislosti na substrátu 8, konkrétních použitých složkách, následném zpracování a požadovaných charakteristikách konečného produktu. Při použití zařízení podle vynálezu lze použít i tvrdidla, která obsahují agresivní kyseliny, neboť lze zabránit jejich přímému styku se substrátem 8. Toho lze dosáhnout například nanášením v pořadí pryskyřice-tvrdidlo-pryskyřice, při kterém dochází pouze k přímému styku substrátu 8 s pryskyřičnou složkou, a to i v případě lepení tohoto substrátu 8 s dalším kusem substrátu 8, který není opatřen lepidlem.

Rovněž při použití složky obsahující látky, jejíž emisi do atmosféry nebo do konkrétného okolního prostředí je z jakýchkoliv důvodů žádoucí zabránit, například vytvrzovací složky obsahující těkavou kyselinu, lze takovouto složku vhodně nanášet před následným nanášením alespoň jedné další složky, která tuto složku obsahující nežádoucí látku překryje. Například v případě nanášení lepidla obsahujícího pryskyřičnou složku a vytvrzovací s vytvrzovací složku, jejíž součástí je těkavá kyselina, která může přijít do styku se substrátem 8, jako například kyselinu mravenčí, kyselinu octovou nebo kyselinu pyrohroznovou, je vhodné zvolit takové pořadí nanášení, při kterém se nejprve nanese vytvrzovací složka, a taje pak pokryta pryskyřičnou složkou.

Zařízení a způsob podle vynálezu tedy nabízejí četné výhody, například snížený odpad lepidla, zlepšené pracovní prostředí při nanášení, možnost lepení substrátů 8, které jsou citlivé k jedné z použitých složek, a také výhodu prostorově efektivního systému.

Příklady lepidel, která lze použít se zařízením podle vynálezu jsou močovina-formaldehyd, melamin-močovina-formaldehyd, fenol-resorcinol-formaldehyd, emulzní polymemí izokyanát, dvousložkový polyvinilacetát a dvousložková polyuretanová lepidla.

Zařízení podle vynálezu je možno s výhodou použít při odděleném způsobu nanášení pryskyřičné a vytvrzovací složky aminopryskyřičného lepidla, přičemž obě složky se nanášejí ve formě vláken 10 ve volitelném pořadí nanášení a prvně nanášená složka se může případně spojovat tak, že vytvoří v podstatě spojitou vrstvu, na kterou se nanáší druhá složka.

Jiným způsobem, při kterém lze vhodně využít zařízení podle vynálezu, je způsob zahrnující oddělené nanášení pryskyřičné a vytvrzovací složky expandovatelného lepidla ve formě vláken 10, přičemž vytvrzovací složka je kyselá s pryskyřičná složka zahrnuje jednu nebo více látek vyvíjejících při kontaktu s vytvrzovací složkou plyn. Látkou vyvíjející plyn může být uhličitan nebo hydrouhličitan, který vyvíjí ve styku s kyselinou CO₂. Vhodnými příklady jsou například hydrouhličitan sodný, hydrouhličitan amonný, uhličitan hořečnatý nebo jejich směs.

-6CZ 296370 B6

Ačkoliv byl vynález popsán na provedeních, kde je substrát 8 veden v pracovním směru pod jednotkou obsahující duté členy J, 2, 3, 4, do rozsahu patentových nároků rovněž spadá obrácený způsob činnosti, tj. s nepohyblivým substrátem 8, nad kterým se při nanášení lepidla pohybuje jednotka pro nanášení složek.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (15)

1. Zařízení pro nanášení lepidla sestávajícího z alespoň dvou složek, jakými jsou například pryskyřičná složka a vytvrzovací složka, zahrnující jednotku sestávající z alespoň dvou dutých členů (1, 2, 3, 4), alespoň jednoho pro každou složku, opatřených množinou otvorů (6, 6a, 6b), provedených v každém dutém členu (1, 2, 3, 4), pro nanášení příslušné složky ve formě vláken (10a, 10b, 10c, lOd) na substrát (8), který se nachází pod dutými členy (1, 2, 3, 4), přičemž duté členy (1, 2, 3, 4) jsou umístěny nad rovinou nanášení, vyznačující se tím, že jednotka zahrnuje prostředek pro nastavování polohy otvorů (6a) alespoň jednoho z dutých členů (1, 2, 3, 4) vzhledem k poloze otvorů (6b) dalšího dutého členu nebo členů (1, 2, 3, 4), kterým je společná vyměnitelná deska (5) s tryskami opatřená množinou otvorů (6, 6a, 6b) překrývající alespoň dva duté členy (1,2, 3).

2. Zařízení pro nanášení lepidla sestávajícího z alespoň dvou složek, jako například pryskyřičná složky a vytvrzovací složka, zahrnující jednotku sestávající z alespoň dvou dutých členů (1,

2. 3, 4), alespoň jednoho pro každou složku, opatřených množinou otvorů (6, 6a, 6b), provedených v každém dutém členu (1, 2, 3, 4), pro nanášení příslušné složky ve formě vláken (10a, 10b, 10c, lOd) na substrát (8) pod dutými členy (1, 2, 3, 4), přičemž duté členy (1, 2, 3, 4) jsou umístěny nad rovinou nanášení, vyznačující se t í m , že jednotka zahrnuje prostředek pro nastavování polohy otvorů (6a) alespoň jednoho z dutých členů (1, 2, 3, 4) vzhledem k poloze otvorů (6b) dalšího dutého členu nebo členů (1, 2, 3, 4), přičemž prostředek pro nastavování polohy otvorů (6a, 6b) zahrnuje prostředky (11) pro vzájemný posun dutých členů (1, 2, 3, 4) ve směru kolmém k pracovnímu směru stroje.

3. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvory (6a, 6b) pro každý z dutých členů (1, 2, 3) ve společné desce (5) s tryskami jsou nastavitelné tak, že později nanášená vlákna (10b) jedné složky překrývají odpovídající vlákna (10a) složky nebo složek nanášených předtím.

4. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvory (6a, 6b) pro každý z dutých členů (1, 2, 3) ve společné desce (5) s tryskami jsou nastavitelné tak, že později nanášená vlákna (10b) jedné složky nepřekrývají odpovídající vlákna (10a) složky nebo složek nanášených předtím.

5. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvory (6a, 6b) pro každý z dutých členů (1, 2, 3) ve společné desce (5) s tryskami jsou nastavitelné tak, že později nanášená vlákna (10b) jedné složky nejsou ve styku s odpovídajícími vlákny (10a) jiné složky nebo složek nanášených předtím.

6. Zařízení podle některého z nároků 1 nebo 3 až 5,vyznačující se tím, že vzdálenost od středu ke středu mezi dutými členy (1, 2, 3, 4) je 5 až 900 mm, za předpokladu, že celková vzdálenost od středu ke středu mezi dvěma nejvzdálenějšími dutými členy (1, 2, 3, 4) je nejvýše 900 mm.

7. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že vzájemná poloha dutých členů (1, 2, 3, 4) je nastavitelná tak, že později nanášená vlákna jedné složky překrývají odpovídající vlákna složky nebo složek nanášených předtím.

8. Zařízení podle nároku 2, v y z n a č u j í c í se t í m , že vzájemná poloha dutých členů (1, 2, 3, 4) je nastavitelná tak, že později nanášená vlákna jedné složky nepřekrývají odpovídající vlákna složky nebo složek nanášených předtím.

9. Zařízení podle nároku 2, vyzn ač u j í c í se tí m , že vzájemná poloha dutých členů (1, 2, 3, 4) je nastavitelná tak, že později nanášená vlákna jedné složky nejsou ve styku s odpovídajícími vlákny složky nebo složek nanášených předtím.

10. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jednotka je opatřena vodicím prostředkem připojeným k jednotce, který při nanášení sleduje obrysovou hranu substrátu v pracovním směru stroje, přičemž jednotka je posuvná napříč pracovnímu směru stroje.

11. Způsob nanášení lepidla sestávajícího z alespoň dvou složek, jako například z pryskyřičné složky a vytvrzovací složky, ve formě vláken (10a, 10b, 10c, lOd), nanášením jedné složky po druhé na substrát (8) pomocí zařízení podle některého z nároků 1 až 10, vy znač u j í cí se t í m, že se složky odděleně nanášejí ve formě vláken (10a, 10b, 10c, lOd) na substrát.

12. Způsob podle nároku 11, vy zn aČ u j í c í se t í m , že substrát (8) se posouvá skrze zařízení pod dutými členy (1, 2, 3, 4).

13. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že později nanášená vlákna (10b) jedné složky překrývají odpovídající vlákna (10a) jiné složky nebo složek nanášených předtím.

14. Způsob podle nároku 11,vyznačující se tím, že později nanášená vlákna jedné složky nepřekrývají odpovídající vlákna jiné složky nebo složek nanášených předtím.

15. Způsob podle nároku 11,vyznačující se tím, že později nanášená vlákna jedné složky nejsou ve styku s odpovídajícími vlákny jiné složky nebo složek nanášených předtím.