CZ294629B6 - Způsob klasifikace typů hepatitis C viru, polypeptid a kompozice pro použití ve způsobu - Google Patents

Způsob klasifikace typů hepatitis C viru, polypeptid a kompozice pro použití ve způsobu Download PDF

Info

Publication number
CZ294629B6
CZ294629B6 CZ19952929A CZ292995A CZ294629B6 CZ 294629 B6 CZ294629 B6 CZ 294629B6 CZ 19952929 A CZ19952929 A CZ 19952929A CZ 292995 A CZ292995 A CZ 292995A CZ 294629 B6 CZ294629 B6 CZ 294629B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
virus
hepatitis
type
epitope
specific
Prior art date
Application number
CZ19952929A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ292995A3 (en
Inventor
David Y. Chien
George Kuo
Original Assignee
Chiron Corporation
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=22029220&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ294629(B6) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed by Chiron Corporation filed Critical Chiron Corporation
Publication of CZ292995A3 publication Critical patent/CZ292995A3/cs
Publication of CZ294629B6 publication Critical patent/CZ294629B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K14/00Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • C07K14/005Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from viruses
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N33/00Investigating or analysing materials by specific methods not covered by groups G01N1/00 - G01N31/00
    • G01N33/48Biological material, e.g. blood, urine; Haemocytometers
    • G01N33/50Chemical analysis of biological material, e.g. blood, urine; Testing involving biospecific ligand binding methods; Immunological testing
    • G01N33/53Immunoassay; Biospecific binding assay; Materials therefor
    • G01N33/576Immunoassay; Biospecific binding assay; Materials therefor for hepatitis
    • G01N33/5767Immunoassay; Biospecific binding assay; Materials therefor for hepatitis non-A, non-B hepatitis
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12NMICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N2770/00MICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA ssRNA viruses positive-sense
    • C12N2770/00011Details
    • C12N2770/24011Flaviviridae
    • C12N2770/24211Hepacivirus, e.g. hepatitis C virus, hepatitis G virus
    • C12N2770/24222New viral proteins or individual genes, new structural or functional aspects of known viral proteins or genes
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
    • Y10STECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10S436/00Chemistry: analytical and immunological testing
    • Y10S436/82Hepatitis associated antigens and antibodies

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Hematology (AREA)
  • Urology & Nephrology (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Analytical Chemistry (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • Biotechnology (AREA)
  • Cell Biology (AREA)
  • Gastroenterology & Hepatology (AREA)
  • Microbiology (AREA)
  • Virology (AREA)
  • Food Science & Technology (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Communicable Diseases (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Pathology (AREA)
  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Measuring Or Testing Involving Enzymes Or Micro-Organisms (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)
  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)
  • Medicines Containing Material From Animals Or Micro-Organisms (AREA)
  • Apparatus Associated With Microorganisms And Enzymes (AREA)
  • Investigating Or Analysing Biological Materials (AREA)

Abstract

Způsob klasifikace jednoho nebo více typů hepatitis C viru, zahrnuje stupně: - poskytnutí biologického vzorku od jedince; - kontakt vzorku s prvním reagentem, obsahujícím kombinaci typově specifických epitopů hepatitis C viru, alespoň jeden epitop v kombinaci je z nestrukturálního regionu 4 hepatitis C viru; - vyhodnocení na přítomnost komplexů epitop-protilátka ve vzorku, pro zjištění, zda se protilátka ve vzorku váže s prvním reagentem. Polypeptid pro použití ve způsobu, mající aminokyselinovou sekvenci odpovídající alespoň jednomu typově specifickému epitopu hepatitis C viru, kdy epitop je umístěn mezi aminokyselinovými zbytky 67 a 84, 1689 a 1718, nebo 2281 a 2313 hepatitis C viru-1 nebo homologními regiony jiných typů hepatitis C viru. Kompozice pro použití při způsobu obsahuje rekombinantní polynukleotidovou molekulu kódující panel typově specifických epitopů hepatitis C viru, kdy epitopy jsou zvoleny z regionu jádra hepatitis C viru, nestrukturálního regionu 4 (NS4), nebo nestrukturálního regionu 5 (NS5).ŕ

Description

Oblast techniky
Vynález se týká způsobu klasifikace typů hepatitis C viru (HCV), polypeptidu a kompozice pro použití ve způsobu. Zejména se předložený vynález týká způsobu kvalifikace HCV za použití nových peptidů příslušných pro tyto typy.
Dosavadní stav techniky
Je známo, že virová hepatitis je vyvolávána pěti různými typy viru, které jsou známy jako hepatitis A, B, C, D a E. HAV je RNA virus a nepůsobí dlouhodobé klinické symptomy. HBV je DNA virus. HDV je závislý virus, který je neschopen infikovat buňky za nepřítomnosti HBV. HEV je ve vodě se rozmnožující virus. HCV byl nejprve identifikován a charakterizován jako působící non-A, non-B hepatitis (NANBH). Houghton a kol., EP pub. 388 232. To vedlo k popisu mnoha obecných a specifických polypeptidů vhodných jako imunologická činidla pro identifikaci HCV. Viz například Choo a kol. (1989) Science, 244: 359-362; Kuo a kol. (1989) Science 244: 362-364; a Houghton a kol. (1991) Hepatology, 14: 381-388. HCV je hlavní příčinou hepatitis zprostředkované krevní transfuzí.
Prototyp izolátu HCV byl charakterizován v EP pub. 318216a388 232. Zde používaný výraz „HCV“ zahrnuje nové izolované NANBH virové druhy. Výraz „HCV-1“ označuje virus popsaný ve výše uvedených publikacích.
Po počáteční identifikaci HCV bylo identifikováno alespoň šest různých virálních typů a označeno HCV-1 až HCV-6. Cha a kol. (1992) Proč. Nati. Acad. Sci.USA, 89: 7144-7148. Tyto typy zahrnují mnoho subtypů. Typ viru, kterým je pacient infikován může ovlivňovat klinickou prognózu a také odpověď na různé způsoby léčby. Yoshioka a kol. (1992) Hepatology, 16: 293-299. Vzhledem k tomu, že nejčastějším klinickým následkem infekce HCV je hepatocelulámí karcinom, bylo by vhodné stanovit, jakým typem nebo typy HCV je pacient infikován.
Stanovení typu viru se v současnosti provádí klasifikací podle genů; tj. izolací virální RNA a stanovením sekvence různých segmentů polymerázovou řetězovou reakcí (PCR). Tato metoda je pracná a časové náročná a navíc není vhodná pro použití u vzorků, které byly skladovány za podmínek, které neumožňují ochranu RNA nebo vzorků od pacientů, které nemají dostatečný virální titr. Bylo by vhodné, aby existovala metoda pro klasifikaci HCV pomocí imunoanalýzy nebo seroklasifikace.
Současnou metodou pro screening krve a diagnostiku pacientů je imunologická zkouška. Imunologická zkouška používá antigen z HCV-1, který obsahuje dostatečné množství běžných epitopů pro detekci protilátek k jiným typům HCV. Imunologická zkouška nerozlišuje mezi infekcemi různými typy HCV.
Podstata vynálezu
Podstatou předloženého vynálezu je způsob klasifikace typů hepatitis C viru, polypeptid a kompozice pro použití ve způsobu. Způsob klasifikace jednoho nebo více typů hepatitis C viru, zahrnuje stupně:
a) poskytnutí biologického vzorku od jedince, o kterém se předpokládá, že je infikován virem hepatitis C;
- 1 CZ 294629 B6
b) kontakt vzorku s prvním reagentem, obsahujícím kombinaci typově specifických epitopů hepatitis C viru, kde alespoň jeden epitop v kombinaci je z nestrukturálního regionu 4 hepatitis C viru a kde kontakt je proveden za podmínek dovolujících vytváření komplexů první epitop-protilátka; a
c) vyhodnocení na přítomnost komplexů epitop-protilátka ve vzorku, pro zjištění zda se protilátka ve vzorku váže s prvním reagentem a tím určení, zda typ hepatitis C viru, přítomného ve vzorku, je totožný s typem uvedeného typově specifického epitopu;
d) kontaktu vzorku se druhým reagentem, obsahujícím druhý typově specifický epitop hepatitis C viru, kde druhý epitop je z regionu jádra hepatitis C viru a kde kontakt je proveden za podmínek umožňujících tvorbu druhého komplexu epitop-protilátka; a
e) vyhodnocení na přítomnost komplexu druhý epitop-protilátka ve vzorku pro určení zda se protilátky ve vzorku vážou na epitop v druhém reagentu a tím určení, zda typ hepatitis C viru, přítomného ve vzorku, je totožný s typem druhého typově specifického epitopu.
Vyhodnocení se provede kompetiční zkouškou, sendvičovou zkouškou, imunofluorescenční zkouškou, radioimunologickou zkouškou nebo zkouškou enzym-navázaný imunosorbent.
Předmětem vynálezu je polypeptid pro použití ve způsobu, který má aminokyselinovou sekvenci odpovídající alespoň jednomu typově specifickému epitopu hepatitis C viru, kdy epitop je umístěn mezi aminokyselinovými zbytky 67 a 84, 1689 a 1718 nebo 2281 a 2313 hepatitis C viru-1 nebo homologními regiony jiných typů hepatitis C viru.
Dalším předmětem vynálezu je kompozice pro použití ve výše uvedeném způsobu, která obsahuje rekombinantní polynukleotidovou molekulu kódující panel typově specifických epitopů hepatitis C viru, kdy epitopy jsou zvoleny z regionu jádra hepatitis C viru, nestrukturálního regionu 4 (NS4) nebo nestrukturálního regionu (NS5).
Polynukleotidové molekuly kompozice kódují alespoň po jednom z typově specifických epitopů z regionu jádra a NS4 a NS5 regionů hepatitis C viru. Všechny typově specifické epitopy hepatitis C viru jsou specifické pro jediný typ hepatitis C viru.
Polypeptidy jsou odvozeny od tří různých regionů HCV genomu. Jedna sada polypeptidů zahrnuje typově specifický epitop nebo typově-klastrově specifické epitopy získané z HCV jaderné oblasti. Tato první sada se nachází mezi aminokyselinovými zbytky šedesát sedm a osmdesát čtyři HCV-1 a homologními regiony jiných typů HCV. V popise jsou použity následující zkratky aminokyselinových zbytků: A - alanin, I - isoleucin, L - leucin, M - methionin, F - fenylalanin, P - prolin, W - tryptofan, V - valin, N - asparagin, C - cystein, Q -glutamin, G - glycin, S - serin, T - threonin, Y - tyrosin, R - arginin, H - histidin, K - lysin, D - kyselina aspartová a E - kyselina glutamová.
Konkrétní sekvence aminokyselinových zbytků odvozené od jádrové oblasti a subtypy, ze kterých jsou odvozeny, jsou následující:
1. PEGRTWAQ, subtyp la nebo lb.
2. STGKSWGK, subtyp 2a nebo 2b.
3. SEGRWAQ, subtyp 3a nebo 4.
Další sada polypeptidů zahrnuje typově specifický epitop získaný z HCV nestrukturálního regionu 4 (NS4). Tato druhá sada se nachází mezi aminokyselinovými zbytky 1689-1718 HCV-1 a homologních oblastí jiných typů HCV.
-2CZ 294629 B6
Konkrétní aminokyselinové sekvence a typy nebo subtypy, ze kterých jsou odvozeny, jsou následující:
1. CSQHLPY, subtyp la.
2. CASHLPY, subtyp lb.
3. CASRAAL, subtyp 2a nebo 2b.
Další sada polypeptidů zahrnuje typově specifický epitop nebo typově-klastrově specifické epitopy získané z nestrukturálního regionu 5 (NS5) hepatitis C viru. Tato sada se nachází mezi aminokyselinovými zbytky 2281-2313 HCV-1 a homologních regionů jiných typů hepatitis C viru.
Konkrétní aminokyselinové sekvence a typy nebo subtypy, ze kterých jsou odvozeny, jsou následující:
1. PDYEPPVVHG, subtyp 1 a.
2. PDYVPPWHG, subtyp lb.
3. PDYQPATVAG, subtyp 2a.
4. PGYEPPTVLG, subtyp 2b.
5. FAQASPVW, subtyp la.
6. FPQALPIW, subtyp lb.
7. FPQALPAW, subtyp 2a.
8. FPPQALPPW, subtyp 2b.
Další aspekt vynálezu zahrnuje nukleokyselinové molekuly, kódující sekvence aminokyselinových zbytků popsaného typově specifického a typově-klastrově specifického epitopu. Tyto nukleokyselinové molekuly jsou vhodné jako sondy například v Southern blot-analýze nebo jiných analýzách pro rozpoznání DNA jako je zachycovací zkouška popsaná v patentech US 4 868 105 a 5 124 246.
Další aspekt vynálezu zahrnuje nukleokyselinové molekuly, komplementární k nukleokyselinovým sekvencím přiléhajících regionů, kódujících typově specifické a typově-klastrově specifické epitopy. Takové nukleokyselinové molekuly jsou použitelné pro provedení PCR ke stanovení genotypu konkrétního HCV.
Přehled obrázků na výkresech
Obr. 1 je průtokový diagram seroklasifikaění experimentální strategie.
Obr. 2 je průtokový diagram komprehenzivní strategie mapování epitopu.
Obr. 3 je kompilační graf, znázorňující výsledky mapování epitopu HCV la (Rodney)
Obr. 4 je kompilační graf, znázorňující výsledky mapování epitopu HCV 2b (Nomoto).
Definice „Hepatitis C virus“ nebo „HCV“ se týká druhů virů, které jsou patogenními typy působícími NANBH a zeslabených typů nebo defektních interferujících částic z nich odvozených. Viz obecně, publikace citované v „dosavadním stavu techniky“. HCV genom obsahuje RNA. Viry, obsahující RNA mají relativně vysoké rychlosti spontánní mutace uváděné řádově 103 až 10'4 na inkorporovaný nukleotid. Fields & Knipe (1986) „Fundamental Virology“ (Raven Press, NY). Protože heterogenita a fluidita genotypu jsou v RNA virech inherentní, existuje zde mnoho typů/subtypů HCV druhů, které mohou být virulentní nebo avirulentní. Propagace, identifikace, detekce a izolace různých HCV typů nebo izolátů je dokumentována v literatuře. Jak je zde
-3 CZ 294629 B6 vyjádřeno, nukleotidové sekvence a sekvence aminokyselinových zbytků jsou od uvedených typů HCV, číslo HCV-1 genomu a aminokyselinových sekvencí je počítáno v Choo a spol. (1990) Brit.Med.Bull, 46: 423-441). Popis umožňuje diagnózu různých typů.
Jak je zde použit výraz „typ“ se týká HCV, které se liší genotypicky o více než asi 30 %; „subtyp“ označuje HCV, které se liší genotypicky o asi 10 až 20 % a „izolát“ označuje HCV, které se genotypicky liší o méně než asi 10 %. „Klasifikace“ označuje odlišení jednoho typu HCV od jiného typu.
Informace o některých odlišných HCV typech/subtypech je uvedena v Mezinárodní publikaci č. WO 93/00365 zejména pro typ nebo subtyp CDC/HCV1 (také nazývaný HCV-1). Informace o jednom typu nebo podtypu, jakož i parciální genomové nebo aminokyselinové sekvenci, je dostačující pro to, aby mohl odborník v oboru za použití standardních technik izolovat nové typy HCV. Například několik různých typů HCV bylo screenováno jak je popsáno dále. Tyto typy, které byly získány z mnoha lidských sér (a z různých geografických oblastí), jsou klasifikovány za použití metody a činidel, které jsou zde dále popsány.
Genomová struktura a nukleotidová sekvence HCV-1 genomové RNA byly dedukovány. Genom se jeví jako jednořetězcová RNA, obsahující 10 000 nukleotidů. Genom je pozitivní řetězec a vykazuje kontinuální, translační otevřený čtecí rámeček (ORF), který kóduje polyprotein o asi 3000 aminokyselinách. V ORF se jeví strukturální protein(y) jako kódované v přibližně první čtvrtině amino-koncového regionu, s převahou polyproteinu odpovědného za nestrukturální (NS) proteiny. Ve srovnání se všemi známými virálními sekvencemi jsou pozorovány malé, ale významné ko-lineární homologie s nestrukturálními (NS) proteiny rodu Flavivirů a s pestiviry (které jsou nyní také považovány za část rodu Flavivirů).
Na základě domnělých aminokyselinových zbytků kódovaných v nukleotidové sekvenci HCV-1 a jiných případech, jsou možné proteinové domény kódovaných HCV polyproteinů, jakož i přibližné hranice, uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1
Domnělá doména
C (nukleokapsidový protein)
Ei (virionový obalový protein)
E2/NS1 (obalový)
NS2 (neznámá funkce)
NS3(proteása)
NS4 (neznámá funkce)
NS5 (polymerása) přibližná hranice (aminokyseliny č.)
1-191
192-383
384-800
800-1050
1050-1650
1651-2100
2100-3011 (konec)
Tyto domény jsou tentativní. Například E1-NS2 pás je přibližně v regionu 750-810 a NS3-NS4 pás je asi 1640-1650. Je zde také zřejmé, že 191 aminokyselin aa) verze C jsou prekurzorem, který je dále zpracováván na asi 170 aa délky a že NS2, NS4 a NS5 proteiny jsou každý dále zpracováván do dvou zralých proteinů.
Různé typy HCV jsou definovány podle různých kriterii, jako je například ORF přibližně 9000 nukleotidů na přibližně 12 000 nukleotidů, kódující polyprotein podobného hydrofobního a/nebo antigenního charakteru jako HCV-1 a přítomností ko-lineámích polypeptidových sekvencí, které jsou konzervovány v HCV-1.
Při identifikaci HCV typů jsou aplikovatelné následující parametry nukleokyselinové homologie a aminokyselinové homologie, bud’ samotné, nebo v kombinaci. Obecně, jak je popsáno výše,
-4CZ 294629 B6 jsou různé typy HCV z asi 70 % homologní zatímco subtypy jsou z asi 80 až 90 % homologní a izoláty jsou homologní z asi 90 %.
Jak je zde použito, polynukleotid „odvozený od“ označené sekvence se týká polynukleotidové sekvence, která obsahuje sekvenci alespoň asi 6 nukleotidů, výhodně alespoň asi 8 nukleotidů, výhodněji alespoň asi 10 až 12 nukleotidů a výhodněji alespoň asi 15 až 20 nukleotidů, odpovídajících regionu označené nukleotidové sekvence. „Odpovídající“ znamená homologní k nebo komplementární k označené sekvenci. Výhodně je sekvence regionu, ze kterého je polynukleotid odvozen homologní k nebo komplementární k sekvenci, která je unikátní pro HCV genom. Hybridizační techniky pro stanovení komplementarity nukleokyselinových sekvencí jsou v oboru známé. Viz např. Maniatis a spol. (1982). Navíc mohou být chyby dvojných polynukleotidů vytvořených při hybridizaci stanoveny známými technikami, zahrnujícími například, štěpení nukleázou jako je S1, která specificky štěpí jednořetězcové plochy v duplexu polynukleotidů. Regiony, ze kterých mohou být typické DNA „odvozeny“ zahrnují, ale neomezují se na, například regiony, kódující typově specifické epitopy, jakož i netranskribované a/nebo netranslatované regiony.
Odvozený polynukleotid není nezbytně fyzicky odvozen od uvedené nukleotidové sekvence, ale může být získán mnoha způsoby, zahrnujícími například chemickou syntázu nebo DNA replikaci nebo reversní transkripci nebo transkripci. Navíc mohou být kombinace regionů, odpovídajících regionům požadované sekvence, modifikovány způsoby známými v oboru, které jsou v souladu se zamýšleným účinkem.
Podobně polypeptidová nebo aminokyselinová sekvence „odvozená od“ označené aminokyselinové nebo nukleokyselinové sekvence se týká polypeptidů, majících aminokyselinovou sekvenci identickou se sekvencí polypeptidů kódovaného v sekvenci nebo její části, kde část zahrnuje alespoň 3 až 5 aminokyselin a výhodně alespoň 8 až 10 aminokyselin a ještě výhodněji alespoň asi 11 až 15 aminokyselin, nebo která je imunologicky shodná s polypeptidem kódovaným v sekvenci. Terminologie také zahrnuje polypeptid exprimovaný z označené nukleokyselinové sekvence.
Rekombinantní nebo odvozený polyprotein není nezbytně generován z označené nukleokyselinové sekvence, může být generován jakýmkoliv způsobem, zahrnujícím například chemickou syntézu nebo expresi rekombinantního expresního systému nebo izolaci z HCV, včetně mutovaného HCV. Zde popsané polypeptidy jsou obecně relativně krátké a proto jsou snadno chemicky syntetizovatelné.
Rekombinantní nebo odvozený polypeptid může zahrnovat jeden nebo více analogů aminokyselin nebo nepřirozených aminokyselin ve své sekvenci. Způsoby inzertování analogů aminokyselin do sekvence jsou známé odborníkům v oboru. Mohou také obsahovat jedno nebo více značení, která jsou známa odborníkům v oboru. Detailní popis analogů a „mimotopů“ se nachází v patentu US 5 194 392.
Peptidové analogy zahrnují delece, adice, substituce nebo modifikace, které zachovávají schopnost klasifikace HCV. Výhodné „substituce“ jsou ty, které jsou konzervativní, tj. kde zbytek je nahrazen jiným stejného obecného typu. Je třeba chápat, že přirozeně se vyskytující aminokyseliny mohou být subklasifikovány jako kyselé, bazické, neutrální a polární, nebo neutrální a nepolární. Dále jsou tři z kódujících aminokyselin aromatické. Obecně je výhodné, že kódované polypeptidy se liší od přirozeného epitopu tím, že obsahují kodony pro aminokyseliny které jsou ze stejné skupiny, jako je nahrazená aminokyselina. Obecně, bazické aminokyseliny Lys, Arg a His jsou vzájemně zaměnitelné, kyselé aminokyseliny - kyselina aspartová a glutamová - jsou zaměnitelné; neutrální polární aminokyseliny Ser, Thr, Cys, Gin a Asn jsou vzájemně zaměnitelné; nepolární alifatické aminokyseliny Gly, Ala, Val, Ile a Leu jsou konzervativní s ohledem na ostatní (ale z důvodů velikosti jsou Gly a Ala vzájemně si bližší a Val, Ile a Leu jsou si rovněž bližší) aromatické aminokyseliny Phe, Trp a Tyr jsou vzájemně zaměnitelné. Protože prolin je
-5 CZ 294629 B6 nepolární neutrální aminokyselina, činí tato obtíže vzhledem k jejímu vlivu na konformaci a substituce prolinem nebo prolinu nejsou preferovány s výjimkou, kdy může být dosaženo stejných nebo podobných konformačních výsledků. Polární aminokyseliny, které představují konzervativní změny zahrnují Ser, Thr, Gin, Asn a v menším rozsahu Met. Dále, i když jsou klasifikovány v různých kategoriích se Ala, Gly a Ser jeví jako zaměnitelné a Cys navíc patří do této skupiny nebo může být klasifikován s polárními neutrálními aminokyselinami.
Dále by bylo třeba uvést, že jestliže jsou polypeptidy vyrobeny synteticky, mohou být také provedeny substituce aminokyselinami, které nekódují gen. Alternativní zbytky zahrnují například omega aminokyseliny vzorce H2N(CH2)nCOOH, kde n je 2 až 6. Jsou to neutrální, nepolární aminokyseliny jako je sarkosin (Sar), terc.butylalanin (t-BuA), terc.butylglycin (t-BuG), Ν’methyl Ile(N-MeIle) a norleucin (Nle). Fenylglycin, například, může nahradit Trp, Tyr nebo Phe neutrální aromatickou aminokyselinu; citrulin (Cit) a methionin sulfoxid (MSO) jsou polární ale neutrální, cyklohexylalanin (CHa) je neutrální a nepolární, cysteinová kyselina (Cya) je kyselá a ornitin (Orn) je bázický. Konformační vlastnosti prolinových zbytků mohou být zachovány jestliže je jeden nebo více z nich nahrazeno hydroxyprolinem (Hyp).
Výraz „rekombinantní polynukleotid“ jak je zde použit, zahrnuje polynukleotidy genomického, cDNA, semisyntetického nebo syntetického původu, který díky svému původu nebo zpracování: (1) není spojen se všemi nebo částí polynukleotidu, se kterým je spojen v přírodě, (2) je napojen k polynukleotidu jinému než ke kterému je napojen v přírodě, nebo (3) nevyskytuje se v přírodě.
Výraz „polynukleotid“ jak je zde použit, označuje polymemí formu nukleotidů jakékoliv délky, buď ribonukleotidů, nebo desoxyribonukleotidů. Tento výraz zahrnuje dvoj- a jednořetězcovou DNA a RNA. Zahrnuje také známé typy modifikací, například značení, která jsou známá v oboru, methylaci, „caps“, náhradu jednoho nebo více přirozeně se vyskytujících nukleotidů analogem, internukleotidové modifikace jako jsou například ty se spoji nenesoucími náboj (např. methylfosfonáty, fosforoteiesteiy, fosforoamidáty, karbamáty atd.) a se spoji nesoucími náboj (např. fosforothioáty, fosforodithioáty atd.), ty, které obsahují pendant skupiny jako jsou například proteiny, zahrnující, ale neomezující se na nukleázy, toxiny, protilátky, signální peptidy a polyL-lysin; obsahující interkalátory (např. akridin, psoralen atd.), obsahující chelátory (např. kovy, radioaktivní kovy, bor, oxidující kovy atd.), obsahující alkylátory, obsahující modifikované spojení (např. alfa anomerní kyseliny atd.) jakož i nemodifikované polynukleotidů. Zde popsané polynukleotidy jsou relativně krátké a jsou proto syntetizovatelné.
„Čištěný“ polypeptid označuje polypeptid, který je ve stavu, kdy je v podstatě prostýjiných polypeptidů, tj. ve složení, které obsahuje minimálně asi 50 % hmotn. (požadovaný polypeptid/celkový polypeptid ve složení), výhodně minimálně asi 70 % a výhodněji i minimálně asi 90 % požadovaného polypeptidu, bez ohledu na neproteinové materiály ve složení. Techniky pro čištění virálních polypeptidů jsou známé v oboru. Čištěné protilátky jsou podobně definovány v oboru.
Jak je zde použit, označuje výraz „epitop“ antigenní determinantu polypeptidu. Epitop by měl obsahovat 3 nebo více aminokyselin, které definují vazebné místo protilátky. Obecně epitop obsahuje alespoň 5 aminokyselin a někdy obsahuje alespoň 8 aminokyselin. Způsoby mapování epitopu jsou v oboru známé.
Používaný výraz „typově specifický epitop“ označuje epitop, který se nachází v jednom HCV typu. „Typově-klastrový specifický epitop“ se nachází na více než jednom, ale méně než všech HCV typech. Například jednotlivý epitop může být rozpoznáván protilátkami od pacienta infikovaného HCV-1, ale rozpoznáván méně účinně protilátkami od pacienta infikovaného HCV-2. Podobně typ klastrově specifického epitopu odvozeného od HCV-3 může být rozpoznáván protilátkami od pacienta infikovaného HCV-1 nebo HCV-2. „Konzervované epitopy“ jsou ty, které jsou rozpoznávány protilátkami specifickými pro všechny HCV typy.
-6CZ 294629 B6
Polypeptid je „imunologicky reaktivní“ s protilátkou, která se váže k peptidu díky tomu, že protilátka rozpoznává specifický epitop obsažený v polypeptidu. Imunologická reaktivita může být determinována vazbou protilátky, konkrétněji kinetikou vazby protilátky a/nebo soutěžením ve vazbě za použití známých polypeptidů jako soutěžících látek, obsahujících epitop proti kterému je protilátka řízena. Techniky pro stanovení, který polypeptid je imunologicky reaktivní s protilátkou jsou známé v oboru.
Zde používaný výraz „protilátka“ označuje polypeptid nebo skupinu polypeptidů, které obsahují alespoň jedno kombinované místo pro protilátku. „Kombinovaná místa pro protilátku“ nebo „vazebná doména“ jsou vytvořeny ze složení různých domén molekuly (molekul) protilátek za vzniku trojrozměrného vazebného spojeni se vnitřním povrchovým tvarem a distribucí náboje komplementárním k rysům epitopu antigenu, které umožňuje imunologickou reakci s antigenem. Kombinované protilátkové místo může být vytvořeno z těžké a/nebo lehké řetězcové domény (VH a VL), které tvoří hypervariabilní smyčku, která přispívá k vazbě antigenu. Výraz „protilátka“ zahrnuje, například, protilátky obratlovců, hybridní protilátky, chimémí protilátky, změněné protilátky jednovazné protilátky, Fab proteiny a jednotlivé domény protilátek.
Protilátky specifické k polypeptidům a polypeptidy mohou být vyrobeny jakoukoliv metodou známou v oboru: Například jsou polypeptidy obecně suspendovány ve fyziologicky přijatelném pufru, smíseny se vhodnou přísadou a injektovány zvířeti. Způsoby výroby polyklonálních a monoklonálních protilátek jsou známé v oboru a nebudou zde podrobně popisovány.
Výraz „polypeptid“ označuje polymer aminokyselin a neoznačuje specifickou délku produktu; v rozsahu definice polypeptidu jsou proto zahrnuty polypeptidy, oligopeptidy a proteiny. Tento výraz také neznamená nebo vylučuje postexpresní modifikace polypeptidu, například glykosylaci, acetylaci, fosforylaci a podobně. V definici jsou například zahrnuty polypeptidy, obsahující jeden nebo více analogů aminokyseliny (zahrnující například nepřirozené aminokyseliny atd.), polypeptidy se substituovanými vazbami jakož i jiné modifikace známé v oboru, jak přirozeně se vyskytující tak nepřirozené se vyskytující.
„Léčení“ jak je zde používáno, znamená jak profylaxi tak terapii.
„Jednotlivec“ jak je zde tento výraz používán, označuje obratlovce, zejména příslušníky rodu savců a zahrnuje, ale není takto omezen, živočichy (např. psy, kočky, hovězí dobytek, vepře, ovce, kozy, králíky, myši, krysy, morčata atd.) a primáty, včetně opic, šimpanzů, paviánů a lidí.
Používaný výraz „negativní řetězec“ (sense strans) nukleové kyseliny obsahuje sekvenci, která má sekvenci homologní k sekvenci mRNA, „Pozitivní řetězec“ obsahuje sekvenci., která je komplementární se sekvencí „negativního řetězce“.
Jak je zde použit je „pozitivní řetězcovaný genom“ viru ten, ve kterém genom, až RNA nebo DNA, je jednořetězcový a který kóduje virální polypeptid(y). Příklady pozitivně řetězcových RNA virů zahrnují Togaviridae, Coronaviridae; Tetroviridae, Picornaviridae a Caliciviridae. Zahrnuty jsou rovněž Flaviviridae, které byly dříve označovány jako Togaviridae. Viz Fields & Knipe (1986).
Zde použitý výraz „vzorek z těla, obsahující protilátky“ označuje komponentu jednotlivcova těla, která je zdrojem zájmových protilátek. Komponenty, obsahující tělové protilátky jsou známy v oboru a zahrnují, ale nejsou tak omezeny, například plasmu, sérum, míšní kapalinu, lymfatickou kapalinu, vnější sekce dýchacího, intestinálního a genitourinámího traktu, sliny, mléko, bílé krvinky a myelomy.
„Biologický vzorek“ se týká vzorku tkáně nebo kapaliny izolované z jednotlivce, zahrnující, ale neomezující se například na plasmu, sérum, míšní mok, lymfatickou kapalinu, vnější části kůže, respirační, intestinální a genitourinální trakci, slzy, sliny, mléko, krevní buňky, nádory, orgány.
-7CZ 294629 B6
Zahrnuty jsou také vzorky složek buněčných in vitro kultur (zahrnující, ale neomezující se na, kondicionované medium vzniklé při růstu buněk, domněle virálně infikovaných buněk, rekombinantních buněk a složek buněk).
Způsoby provedení vynálezu
Při provedení předloženého vynálezu se využívá, pokud není jinak uvedeno, běžných technik molekulární biologie, mikrobiologie, syntézy rekombinantní DNA, polypeptidů a nukleových kyselin a imunologie, které jsou odborníkům známé. Takové techniky jsou plně v literatuře popsány. Viz např. Maniatis, Fitsch & Sambroook, „Moleculary Cloning: A Laboratory Manual“ (1982); „DNA Cloning, sv. I a II“ (D.N. Glover ed. 1985); „Oligonukleotide Synthesis“ (M. J. Gait ed., 2984); „Nucleic Acid Hybridization; (H. D. Hames & S. J. Higgins vyd. 1984); Transcription and Translation“ (B. D. Hames & S. J. Higgins vyd. 1984); „Animal Cell Culture“ (R.I. Freshney ed. 1986); „Immobilized Cells And Enzymes“ (IRL Press, 1986); B. Rerbal, „A Practical Guide To Molecular Cloning“ (1984); serie, „Methods in Enzymology“ (Academie Press, lne.); „Gene Transfer Vectors For Mammalian Cells“ (J. H. Miller a Μ. P. Calos vyd., 1987, Cold Spring Harbor Laboratory), Meth. Enzymol., sv. 154 a sv. 155 (Wu a Grossman a Wu, vyd.), Mayer a Walker, vyd. (1987), „Immunochemical Methods In Cell And Molecular Biology“ (Academie Press, Londýn); Scopes (1987) „Protein Purifícation: Principles and Practice“, druhé vydání (Springer Verlag, N.Y.) a „Handbook of Experimental Immunology“, sv. I-IV (D. M. Weir a C. C. Hlackwell vyd. 1986).
Všechny patenty, patentové přihlášky a publikace uvedené v tomto popise, jak výše tak dále, jsou zde zahrnuty jako odkazy.
Vynález zahrnuje metody pro detekci HCV a identifikaci infekce různých typů HCV. Vynález také zahrnuje polypeptidy a molekuly nukleové kyseliny pro použití v těchto metodách.
Metody detekce a klasifikace infekce HCV zahrnují jak imunozkoušky, tak identifikace nukleové kyseliny metodami, zahrnujícími, ale neomezujícími se na ně, „Southem blot“ analýzu a polymerázovou řetězcovou reakci. Za účelem identifikace infekce HCV se biologický vzorek inkubuje s jedním ze zde popsaných polypeptidů za podmínek, které umožňují vazbu antigen-protilátka a stanovení, zda se protilátky ve vzorku vážou k epitopu, který se nachází v polypeptidů.
Imunozkouška a diagnostické kity
Peptidy, obsahující specifické epitopy a typ-klastrově specifické epitopy jsou vhodné v imunozkouškách pro detegování přítomnosti HIV protilátek, nebo přítomnosti viru a/nebo virálních antigenů, v biologických vzorcích. Provedení imunozkoušek se může různě měnit a v oboru je známo mnoho provedení. Imunozkouška bude využívat alespoň jeden typově specifický epitop nebo typ-klastrově specifický epitop. V jednom provedení používá imunozkouška kombinace typově specifických epitopů typ-klastrově specifických epitoptů.
Polypeptidy jsou použitelné pro klasifikaci HCV za použití epitopů pro stanovení přítomnosti typově specifických nebo typově-klastrově specifických protilátek. Polypeptidy jsou také vhodné pro použití při generování typově nebo typově-klastrově specifických protilátek, které mohou být použity v imunozkoušce pro rozlišení mezi různými typy HCV.
Polypeptidy jsou odvozeny od tří různých regionů HCV genomu. Jedna sada polypeptidů zahrnuje typově nebo typově-klastrově specifický epitop získaný z regionu HCV jádra. Další sada polypeptidů zahrnuje typově nebo typově-klastrově specifický epitop získaný z HCV nestrukturálního regionu 4 (NS4). Další set polypeptidů zahrnuje typově nebo typově-klastrově specifický epitop získaný z nestrukturálního regionu 5 (NS5) viru hepatitidy C. Tento set se nachází mezi
-8CZ 294629 B6 aminokyselinovými zbytky 2281-2313 HCV-1 a homologními oblastmi jiných typů viru hepatitis C.
Polypeptidy jsou použitelné v imunozkouškách pro jeden nebo více typů HCV. Při zkoušce jednoho typu se vzorek uvede do kontaktu s jedním nebo více polypeptidy, obsahujícími typověklastrově specifický epitop za podmínek, které umožňují vazbu antigen-protilátka a stanovení, kdy se protilátky vážou ve vzorku k epitopu.
V imunozkoušce k rozlišení jednotlivého typu HCV se získá biologický vzorek od jednotlivce, uvede se do kontaktu s prvním typově specifickým epitopem nebo typově-klastrově specifickým epitopem za podmínek, které umožňují vazbu antigen-protilátka; kontaktuje se s druhým typově specifickým epitopem nebo typově-klastrově specifickým epitopem za podmínek, které umožňují vazbu antigen-protilátka a stanoví se, které protilátky ve vzorku se vážou buď k prvnímu, nebo druhému epitopu. Tyto stupně mohou být opakovány s mnoha polypeptidy, obsahujícími typově a/nebo typově-klastrově specifické epitopy.
Typicky, imunozkouška na anti-HCV protilátku(y) zahrnuje výběr a přípravu zkušebního vzorku, o kterém se předpokládá, že obsahuje protilátky, jako je biologický vzorek, potom inkubaci tohoto vzorku s typově specifickým epitopem nebo typově-klastrově specifickým epitopem za podmínek, které umožňují vznik komplexů antigen-protilátka a pak detekci tvorby takových komplexů. Vhodné inkubační podmínky jsou v oboru známé. Imunozkouška může být, bez omezení, v heterogenním nebo homogenním provedení a standardního nebo kompetitivního typu.
V heterogenním provedení se typově specifický epitop nebo typově klastrový specifický epitop typicky vážou k pevnému nosiči pro usnadnění oddělení vzorku od polypeptidu po inkubaci. Příklady pevných nosičů, které mohou být použity zahrnují, ale nejsou tak omezeny, nitrocelulózu (např. ve formě membrán nebo mikrotitračních destiček), polyvinylchlorid (např. v deskách nebo mikrotitračních jamkách), polystyrénový latex (např. v kuličkách nebo mikrotitračních plotnách), polyvinylidenfluorid (známý jako ImmunolonR), diazotizovaný papír, nylonové membrány, aktivované kuličky a kuličky Proteinu A. Například Dynatech ImmunonR 1 nebo Immunolon2 mikrotitrační destičky nebo 0,25 palcové polystyrénové kuličky (Precision Plastic Balí) mohou být použity v heterogenním provedení. Pevný nosič, obsahující typově specifický epitop nebo typově klastrově specifický epitop je typicky promyt po jeho oddělení ze zkoušeného vzorku a před detekcí navázaných protilátek. Jak standardní tak kompetitivní provedení jsou v oboru známé.
V homogenním provedení se zkoušený vzorek inkubuje s typově specifickým epitopem nebo typově klastrově specifickým epitopem v roztoku. Například to může být za podmínek, kdy se budou srážet jakékoliv komplexy antigen-protilátka, které se vytvoří. Jak standardní, tak kompetitivní provedení pro tyto zkoušky jsou známé v oboru.
Ve standardním provedení se množství HCV protilátek tvořící komplex protilátka-typově- nebo typově-klastrově specifický epitop sleduje přímo. Toto může být provedeno stanovením, jak se značené anti-xenogenní (např. antihumánní) protilátky, které rozpoznávají epitop na anti-HCV protilátkách, budou vázat díky tvorbě komplexu. V kompetitivním provedení se množství HCV protilátek odvodí od kompetitivního účinku na vazbu známého množství značené protilátky (nebo jiného kompetitivního ligandu) v komplexu.
V inhibiční zkoušce se stanoví schopnost protilátek vázat se k polypeptidům, obsahujícím různé odlišné typově specifické epitopy k typově-klastrově specifickým epitopům. Protilátky se nejprve vystaví polypeptidům, obsahujícím epitop(y) z jiného typu nebo typ-klastru HCV. Proces může být opakován pro další typy nebo typové klastry HCV.
Vytvořené komplexy obsahující anti HCV protilátky (nebo v případě kompetitivní zkoušky, množství soutěžící protilátky) se detegují mnoha známými technikami, v závislosti na provedení.
-9CZ 294629 B6
Například neznačené HCV protilátky v komplexu mohou být detegovány za použití konjugátu antoxenogenního Ig komplexovaného se značením (např. enzymovým značením).
V typických imunozkouškách se testovaný vzorek, typicky biologický vzorek, inkubuje s polypeptidy, obsahujícími jeden nebo více typově specifických epitopů nebo typově-klastrově specifických epitopů za podmínek, které umožňují tvorbu komplexů antigen-protilátka. Různá provedení mohou být použita. Například „sendvičová“ mohou být použita tam, kde se protilátka váže k pevnému nosiči a je inkubována zkoušeným vzorkem; promyta; inkubována se druhou, značenou protilátkou k analytu a nosič je opět promyt. Analyt se deteguje stanovením, je-li navázána druhá protilátka k nosiči. V kompeptitivním provedení, které může být buď heterogenní nebo homogenní, se zkoušený vzorek obvykle inkubuje s protilátkou a značí. Kompetitující antigen se také inkubuje, buď postupně, nebo současně. Tato a jiná provedení jsou známa v oboru.
Protilátky řízené proti typově specifickým epitopům nebo typově-klastrově specifickým epitopům mohou být použity v imunozkoušce pro detekci virových antigenů u pacientů s HCV vyvolanou NANBH a v infekční krvi dárců. Navíc jsou tyto protilátky extrémně vhodné pro použití v detekci akutní fáze dárců a pacientů.
Imunozkouškamůže použít například monoklonální protilátku řízenou proti typově specifickému epitopů nebo typově-klastrově specifickému epitopů, kombinaci monoklonálních protilátek řízenou proti epitopům jednoho virálního antigenů, monoklonálních protilátek řízených proti epitopům různých virálních protilátek, polyklonálních protilátek řízených proti stejnému virálnímu antigenů nebo polyklonální protilátky řízení proti různým virálním antigenům. Protokoly mohou také například používat pevné nosiče nebo může být provedena imunoprecipitace. Nejvíce zkoušek zahrnuje použití značené protilátky nebo polypeptidu; značení může být, ale nemusí být omezeno na molekuly enzymatické, fluorescentní, chemiluminiscentní; radioaktivní nebo barviv. Jsou také známy zkoušky, které amplifikují signály ze sond; příklady takových zkoušek, které využívají biotin a avidin a enzymem značené a zprostředkované imunozkoušky, jako je ELISA zkouška.
Vynález dále zahrnuje nukleokyselinové molekuly, kódující sekvence aminokyselinových zbytků popsaných typově specifických epitopů a typově-klastrově specifických epitopů. Tyto nukleokyselinové molekuly jsou použitelné jako sondy například pro Southem bloty nebo jiné DNA rozpoznávající zkoušky jako je zachycovací zkouška popsaná v patentech US 4 868 105 a 5 124 246.
Studie antigenního mapování expresí HCV cDBA ukazují, že mnoho z klonů, obsahujících tyto cDNA exprimuje polypeptidy, které jsou imunologicky reaktivní se sérem z jednotlivců, vykazujících NANBH. Žádný jediný polypeptid nebyl imunologicky reaktivní se všemi séry. Pět z těchto polypeptidů bylo velmi imunogenických v tom, že protilátky k HCD epitopům v těchto polypeptidech byly detegovány v séru různých pacientů i když přesah v detekci nebyl úplný. Proto výsledky imunogenicity polypeptidů kódovaných v různých klonech potvrzují, že účinné detekční systémy pro HCV infekci mohou být provedeny za použití panelů epitopů. Epitopy v panelu mohou být konstruovány v jednom nebo více polypeptidech. Zkoušky pro různé epitopy mohou být postupné nebo současné.
Kity vhodné pro imunodiagnózu a obsahující vhodně značená činidla jsou konstruovány balením vhodných materiálů, zahrnujících polypeptidy podle vynálezu, obsahující typově specifické epitopy a typově-klastrově specifické epitopy nebo protilátky řízené proti typově specifickým epitopům a typově-klastrově specifickým epitopům ve vhodných kontejnerech, spolu s ostatními činidly a materiály, potřebnými pro provedení zkoušky jakož i příslušným návodem pro použití.
Vynález dále zahrnuje nukleokyselinové molekuly komplementární k nukleokyselinovým sekvencím, lemujícím regiony, kódující typově specifické epitopy a typově-klastrově specifické epi
- 10CZ 294629 B6 topy. Takové nukleokyselinové molekuly jsou vhodné pro provedení PCR pro stanovení genotypu jednotlivého HCV.
Bylo by třeba poznamenat, že se vyskytují různé a hypervariabilní regiony v HCV genomu; proto je homologie v těchto regionech považována za významně nižší než v celém genomu.
Techniky pro stanovení nukleokyselinové a aminokyselinové homologie jsou v oboru známé. Například aminokyselinová sekvence může být stanovena přímo a porovnána se sekvencemi zde uvedenými. Alternativně může být nukleotidová sekvence genomického materiálu domnělého HCV stanovena (obvykle přes cDNA meziprodukt), může být stanovena kódující aminokyselinová sekvence a odpovídající regiony porovnány.
Předchozí diskuse a příklady pouze ilustrují vynález pro odborníky v oboru bude zřejmé, že vynález může být proveden jinými cestami a vynález je definován rozsahem předložených nároků.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Porovnání hlavních epitopů různých odlišných typů HCV
Homologie aminokyselinových zbytků mezi různými typy a subtypy HCV byla porovnávána pro různé regiony. Subtyp HCV je popsán Simmondsemovou fylogenetickou analýzou. Číslování aminokyselinové sekvence odpovídá číslování popsanému pro prototypovou HVV-1 sekvenci. Choo a spol. tabulka 2 ukazuje procento homologie aminokyselinových zbytků pro NS4 region typově specifických epitopů a typově-klastrově specifických epitopů a konzervovaného hlavního epitopu. Tabulka 3 ukazuje homologii aminokyselinových zbytků mezi dvěma typově specifickými epitopy a typově-klastrově specifickými epitopy NS5 regionu. Tabulka 4 ukazuje procento homologie aminokyselinových zbytků pro jaderný region konzervovaných hlavních epitopů a typově specifických epitopů.
Tabulka 2
Aminokyselinová homologie (%) mezi různými HCV subtypy
HCV subtyp příklad zkratky typu NS4 region typ specifických hlavních epitopů (1689-1718aa)* NS4 region konzervovaného hlavního epitopu (1910-1936aa)*
la HCV-1 (la) vs(la) 100 % 100%
lb HCV-J (la) vs (lb) 83 % 100 %
2a HCV-J6 (la) vs (2a) 47% 93 %
2b HCV-J8 (la) vs (2b) 43 % 93%
- 11 CZ 294629 B6
Tabulka 3
Aminokyselinová homologie (%) mezi různými HCV subtypy
HCV subtyp příklad zkratky typu NS4 region typ specifických hlavních epitopů (2281-2313aa)* NS4 region konzervovaného hlavního epitopů (2673-2707aa)*
la HCV-1 (la) vs(la) 100% 100 %
lb HCV-J(la) vs(lb) 76% 89%
2a HCV-J6 (la) vs (2a) 70% 83 %
2b HCV-J8 (la) vs (2b) 73 % 83 %
3a HCV-E-bl (la) vs (lb) 77%
3b HCV-Tb (la) vs (3b) 83%
Tabulka 4
Aminokyselinová homologie (%) mezi různými HCV subtypy
HCV subtyp příklad zkratky typu NS4 region typ specifických hlavních epitopů (10-45 aa)* NS4 region konzervovaného hlavního epitopů (67-84 aa)*
la HCV-1 (la)vs(la) 100 % 100 %
lb HCV-J (la) vs (lb) 98% 100%
2a HCV-J6 (la) vs (2a) 98% 61 %
2b HCV-J8 (la) vs (2b) 98% 61 %
3a HCV-E-bl (la)vs (3ab) 93% 89%
4 HCV-EG-21 (la) vs (4) 98% 83 %
Příklad 2
Syntéza peptidů
Byly syntetizovány dvě sady polypeptidů. První sada byla sestavena pro provedení epitopového mapování HCV-1 a druhá sada byla sestavena pro zjištění, který epitop identifikovaný ve studiích 20 mapování epitopů obsahuje typově specifické epitopy. V první sadě bylo syntetizováno šedesát čtyři sad (dvojmo) přesahujících oktapeptidů pomocí Momotopes přes celý HCV-1 polyprotein (3011 aminokyselinových zbytků).
Druhá sada polypeptidů byla provedena podle metody popsané Geysenem (1990) J. Trop. Med. 25 Pub. Health, 21: 523-533 a Merrifield (1063) J. Am. Chem. Soc., 85: 2149-2154.
Ve druhé sadě polypeptidů byly vybrány čtyři antigenní regiony, které představují hlavní epitopy nebo konzervativních sekvencí v HCV-1 z jádra, NS4, NS5 a jejich odpovídajících sekvencí z HCV subtypů lb, 2a, 3a a typu 4 pro typově specifickou epitopovou syntézu. Sekvence z jádra 30 byla vybrána z méně konzervovaného regionu aminokyselinových zbytků 67-88. Sekvence z NS4 regionu byla vybrána z aminokyselinových zbytků 1689-1718. Sekvence vybrané zNS5 regionu byly regiony aminokyselinových zbytků 2281-2313 a 2673-2707.
-12 CZ 294629 B6
Příklad 3
Biologické vzorky
Za účelem stanovení účinnosti polypeptidů v rozlišování mezi protilátkami specifickými k různým typům HCV byla získána antiséra od dvacetičtyř chronických NANHH pacientů z různých oblastí Spojených států - východní a západní pobřeží, Japonska, zemí západní Evropy, jižní Evropy a jižní Afriky. Virální RNA izolace, cDNA syntéza, PCR amplifikace, DNA sekvenování ahybridizace oligonukleotidovou sondou byly provedeny jak popsal Cha a spol. (1992) Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 89: 7144-7148.
Příklad 4
Postupy mapování epitopu
Za účelem stanovení, které regiony HCV obsahují epitopy, jak skupiny konzervované tak specifické, byl celý HCV-1 polyprotein podroben epitopovému mapování. Metoda je v podstatě znázorněna na obr. 2.
Sedesátčtyři (dvojmo) přesahujících oktapeptidů bylo syntetizováno pomocí MimotopesR přes celý HCV-1 polyprotein (3011 aminokyselin). Panel 40 vzorků, který obsahuje 25 US HCV protilátka reaktivních vzorků, 9 japonských HCV reaktivních vzorků a 6 HCV nereaktivních negativních kontrolních vzorků, které byly vybrány pro epitopové mapování a klasterovou analýzu. Imunozkoušky byly provedeny za použití standardních ELISA postupů.
Kriteria pro identifikování hlavních epitopů byla založena na četnosti protilátkové reakce a intenzitě (titru) protilátkové reakce k těmto epitopům. Výsledky jsou uvedeny na obr. 3 a 4.
Příklad 5
Studie peptidový odvozený enzym-napojený imunosorbent
Za účelem stanovení optimální imunozkoušky využívající polypeptidy popsané v příkladu 2, byly provedeny dva rozdílné typy zkoušky polypeptid odvozený enzym-napojený imunosorbent (ELISA) a výsledky byly porovnány. První typ ELISA byl Nunc MaxiSorb™ na který byly peptidy jednoduše adsorbovány a druhý typ použil Nunc Convalink NH™, na který jsou polypeptidy navázány kovalentně. Tvorba amidových vazeb mezi karboxylovými kyselinami a aminy je iniciována přídavkem karbodiimidu. Pro snížení hydrolýzy může být aktivní ester vyroben přídavkem N-hydroxy-sukcinimidu (NHS) k výše uvedeným konjugačním postupům.
Mikrotitrační plotny pro první typ ELISA byly provedeny následovně. Polypeptidy byly umístěny do jamek Nunc MaxiSorb™ mikrotitračních ploten v koncentraci 1 pg/jamka ve 100 μΐ fosfátem pufrovaného salinického roztoku (PBS). Polypeptidy byly ponechány absorbovat přes noc při teplotě místnosti. Mikrotitrační plotny byly pak promyty čtyřikrát PBS bez detergentu. Jamky pak byly následně potaženy 220 μΐ Superblock™ (Pierce) po jednu hodinu a pak aspirovány bez dalšího promývání a vakuově sušeny.
Zkouška byla provedena následovně. Vzorky séra o objemu 5 μΐ byly přidány do jamek se 100 μΐ 5% netučného mléka a inkubovány po jednu hodinu při 37 °C. Jamky pak byly promyty pětkrát v PBS s 0,05 % Tweenu. Konjugát afínitně čištěného kozího anti-humánního IgG značeného s křenovou peroxidázou (Jackson Laboratories) byl pak použit pro stanovení stupně navázání lidských protilátek k polypeptidům. Konjugát byl předem zředěn na 5 % IgG ve 150 mM NaCl,
-13 CZ 294629 B6
PBS, 5% koňské sérum (tepelně denaturované). 100 μΐ konjugátu bylo umístěno do jamek a inkubováno jednu hodinu při 37 °C. Jamky pak byly promyty pětkrát PBS/Tween a OPD [o-fenyldiamin-2HCl, jedna tableta na vývojku pufru (citrát a fosforečnan pufrovaný 0,02% H2O2); Sigma] po třicet minut při teplotě místnosti a byla stanovena absorpce při 492 a 620 nm. Vzorek 5 byl stanoven ze 200 náhodných (normálních) vzorků při sedmi standardních odchylkách od průměru nebo asi 0,45.
Mikrotitrační plotny pro druhý typ ELISA byly provedeny následovně. Polypeptidy byly umístěny v jamkách Nunc MaxiSorbR mikrotitračních ploten v koncentraci 10 mg/jamka v 50 μΐ vody, 10 25 μΐ 0,1Μ NHS (sulfo-N-hydroxysukcinimid, Pierce) a 25 μΐ 0,1Μ EDC [1—ethyl—3—(3—dimethylaminopropylkarbodiimid) Sigma] bylo přidáno k polypeptidům a mícháno při teplotě místnosti 30 minut na kývající se plošině. Celé obsahy byly přidány k 52 ml ledově studeného 0,lM uhličitanu sodného, pH 8,6. 100 μΐ směsi bylo použito pro potažení jamek mikrotitračních ploten a pak inkubováno při 4 po 30 minut. Plotny byly promyty čtyřikrát PBS/0,1% Triton 15 X-100. Plotny byly pak zpracovány se Superblock a zkouška byla provedena jak popsáno výše.
Výsledky jsou uvedeny v následujících tabulkách 5 až 14.
- 14CZ 294629 B6
Ta bu1ka s seroklasifikace epitonové analýzy z různých HCV typů__________________
NS4 (1689-1710} ~
Sekv.region vzorekio Peptid Peptid sekvence závislá na typu
EIA (HCV Typ }
M M
>4 H J iJ
X X X <qf
U U CU 2 2
X X u X
o o X V) to
W to to < «
O o < o u
ω ω u ω ω
ω M M ω
X X ω X X
w ω X ω ω
Q η ω o ο
Cm Cm o Cu u
ω ω Cm < *c
X X O ω ω
x X X X X
u u *4 u «
> > > > Μ
w ω W ω Μ
X X X X X
O ο CJ Q ο
cu χ cu CU X
>-l Μ KC
M4 H >
< c > ζ
X CU X «
X X X X X
u o o o Q
<0 to to z ζ
rf— rf— rf— rf—, rfK. co
£> «ο Λ £1 <0 XI M
Ή rH οι Η Η OJ Μ ♦4
·*·* —rf· —r· —* —rf to
Ο r~< Οί ΓΠ O HO4 H
·—1 *-4 •M W «Η r-4 O
i 1 I 1 lili O
04 OJ 04 04 oj O4 oj oj X
Ο ο ο ο o o o o O
τΤ V rr Kř ·<? Tf Ό
CU α CL CL “CL X X X O
υ υ υ υ υ υ u u m
0 O 4>
ctí
r4 c •H
a s
'>1
Ό «3 c
O r4 >N
ti >a>
> £>
Λί ·Ρ d
U □ o <n
0 U
n '<a !>· o Φ
> Ό Jí o •n
M *5·
0 f' tn
N “? <0
— *4 0) μ
X X
>4
> ►-* > χ
ω ω
X X X X
α Q
X X
Tabulka 6 Seroklasifikace epitopové analýzy z různých HCV typů sekvenční region NS4 (1689-1718) popis vzorku peptid EIA peptid z typově závislé sekvence signál/řez různých HCV
»-4 M H
X X 1 M 1-3 0
CL CL X
U u 2 2
X X ►4 s 2
o* o X co <0
<0 co CO < < «
o o < u υ
ω M U M M
ω Id M Cd Ed
X X W X X
Cd W X Cd Cd
o 0 ω O 0
k Cm Q Cm k
ω td Cm < <
x X Ο» Cd Cd
X X X X X X X
u *4 »4 «4 *4 * >4
> > > > > »-»1 >
Cd W Cd Cd Cd co Cd
x X X X X X Xi X
Q Q a O O o a
X CL CL CL CL CL X
w H4 M < <
w HC > >
< < > J>
X £L CL > <
X X 2
0 0 0 o Q «
<0 10 co Z Z
co
x> řO x> « X> « X> w
•H CM CM Η Η N CN 0
'w* *—» *w» ω
O t-H CM m O Ή CM «η
r-4 r-4 r—< ·< »-4 o
1 1 1 1 lili o
CN CM CM CM CM CM CN CM w
& O O O O O O O O o
TT *y <T «Γ V <7 η
CL CL CL CL CL CL CL CL 0
υ O υ O υ □ υ υ m
co «—4 r* co tn CM
•Λ r* CM O 03 <P « « «
» m co Γ*
ΙΛ cn CD vD kD í>^ (0 »—<
£b
0 ω
4J •ΓΊ
- 16CZ 294629 B6
►J u
< <
2 < * < <
£ Λ 2
CO v> W CO
< Λ < <
O O u o
H M M n M
ÍM X ♦4 u
Dy ÍL &
u *4 ►4 2 2
X X X 2
Ο» O w w to
w co «c < <
o O o o u
ω m ta ta ω
» tu ta ta ω
X X X X X
tu ω ta ta tu
O Q o o Q
Ur ta tx ω
ω tu ta < <
X al cx ta ω
>* X X X
«u u ►a u
> > > > Μ
ω ω ta ca w
tí. X « X
o o o o Q
ÍX CL u Cb CL
»-4 M < <
*-í k-4 > > *>
< < < > ·>
CL CL a. ~>
u;
O o o o Q
co w w z z;
Λ <0 Λ
*-4 CM CM
iw·
O <N r·)
»-< t •H | «-Η r-4
1 CM 1 (NJ 1 CM 1 CM
O O O O
vr ΤΓ
CL CL CL CL
O U U U
Ή G Ή C
> 4-> >
ύ£
G) P «5
<
»e <O «*« *·'» r-*
Íú Λ m Λ 1-4 c0 Λ <0 XJ
Hrl (N (N »4 -4 «-1 CM CM
*x** *»*
o ή cm n O «-< cm c*>
♦K rd ^4 r-< O eM Η Η H
1111 O lili
CM CM CM CM ♦—< CM CM CM CM
O O O O O O O O O
«y *r *0 «? <r v
CL CL CL CL o Q. Cu (X CU
o υ o o o O u u u
CO C* ·Η CO r-> T? n ť\
d> VJO CO co CM CM in >
« * » • · ·
O O Γ' o O O O in tt
o
Xt CM D CM
CM <3 Cr»
r> «»
1 1
H CM (-1 ΓΝ
.41 sodCIOO ELISA(la)
- 17CZ 294629 B6
H H £- H
H H H H &
4 4 «4 4 4
> > > > > >
O O 0 O u O
CO co < V) *C <0 to co Λ
2 o 2 u 2 υ 2 υ 2 o 2 o
λ CX (X CX cx íX
CX cx X cx cx (X
X X X X X X
P 0 o 0 0 o
o O Q u o o
τζ & H CO 0 o
W CM o cm <
9 o 0 0 o 0
X X X X X
v> co to co co to
Z <Z z Z z z
H Cm Cm H Cm
4 4 X X X X
ÍX CX CX cx & Cl
o u o o 0 0
o 0 0 o o 0
> w > > > U
X X X X X X
4 4 4 4 4 4
tí. CX cx cx X CX
ω ω ω ω 4 ω
H H f-· H
4 4 •4 «4 4 4
V) to <O co CO co
X (X X CO X w
ř-4 w ♦H w H( M
< u -
<6 XI <6 X Λ rfl 0 £ * £> flj XI Λ nj
T-l •H CM n <N ΓΊ Ht 0 Ή ·—1 CM <O CM m
«w* >·*«· >»_» •v 4 4J — w*
m vo t co W in KD <n Γ- co
1 1 | l > 1 i 1 1
CM CM CM CM CM CM in CM CM CM CM CM CM
O O O O O o co x: o O O O O O
*<r cu *r a cx <r CX tt a <T A z B o- CX ^r cx •cř CX KT CX <r CX
u o u u 0 u kl o' υ +> Ή Cb a> > $ i u o υ U O
cn in CM co o O O « in CD <*> r*· m
ro r- KD in in bl -J kD CM o
m m r*·) o CM •H CM «Η O
5 ΰ Γ0 co
Ή •H
g C § CD tH O 1
V) .-J 5 *T m
ot
Kritická sekvenční změna provedená v epitopů odpověá ve vzorku
- 18CZ 294629 B6
Tabulka 9 Seroklasifikační epítopová analýza různých HCV typů
H E-i H
H e-4 H CL
t-3 Cm U
> > > >
0 0 0 0 0 0
V} < w 0 < 0 < to
2 u 2 u 2 u 2 u 2 u 2 o
í£ a ix K íx
CZ Λ a a IX
>4 >4 >4 X X X
0 ϋ 0 0 0 0
u o 0 u U 0
2S z H w co o
ώ o O o O* <
o 0 O 0 0 0
cc S4 US írf
W « w co w 0
Z Z z z z z
H u. Cm Cm
UJ Ul z X X X
řL CL CL CL CL CL
0 0 0 0 0 0
O 0 0 0 0 0
> t-4 > > > Q
X X >4 X X X
_3 UJ u UJ .4 Ul
Ct ci ct
ω W ω M w ω
H H H (-
u U *4 *4 ►4 u
1/3 10 W 1/3 V} <0
tX X to X to
M M ♦H x L4
fl Λ 4 s jo « < 0 i re x> d ♦O Λ flj
•H rH CM ťO CM **> H r4 «—c CM <*> 04 o>
·—.» »w* %<* »4 <k->· ··* •w> *v«
4cr in cn o- cd ω > <r tr> XD O o- CD
CN 04 04 04 04 Λ m 04 04 CM 04 A CM
O O o O O o w O O O O o O
*7 4y «<?· *»y ’Τ z KT •y «σ TT Ό- «Τ
CL a a cu a Q 1 δ cl a CL a cl Cu
u O u o O u i > 1 1 U u υ u o u
r-4 04 M3 CD CD □> O (A CM cn o
O O in r*4 in ’Ο’ \D EL CD r-4 Uf) *7· XD
*~í T-< r-i o O t-4 ctí m n 04 <n o O
O '<0
•H sD
g1 5 o •á xD CO CO
o •—4
Ή 0 M O
c N jd
>0 a > υ co
δ W
> •H
/h R* n «4
ω 8:
a. · u.
SI
Ol
-19CZ 294629 B6
B
Ol Φ o
&
tn £
+>
A <M <tí CM
ΟΧ|Ο < *
H x o ω X
I A €3
A
I
CL_ Φ 03
ŽE
A CM <ϋ (N ·—<J *1 >· A x <
X
A A <? X x x O vil ω uj <1 <
O O <U1 s > > ? »-«) <£l txi <lo. cx u cx cx u <
o x
a.
IX ,, „ „ W|>|CXM < O >< ‘ ---Q o.
>4 Q X
o o u •W . -H
A Qj n
CM
<3
X I
A CM c25 «0 CM
OJ
T7 <TJ *d < ω « Λ « « <c x> ns
CO CM <O Ch rd >~l CM i-4 «-< <n rd
i 1 • Λ ω 1 1 1 X < l l 1
r* > > > & sO ? > > δ CM > > > >
A£> o O O p •H o o ω CM u u o v
X X X *·* X X X *-* X X X X
A <0
A
CM
I > O X
Ř» >4
cl >
0 O ><
O cl
H > 0 r-<
hO. w r-t P |
ΟΦ Ο» 1 •H >
O - 0 > CL Q
•HN O O Φ X
0 a X • .. N — >
MM 1*4 0 C Cm ><
A O O h·) X
> X —Ι,Μ Τ' H
>P X ετ t X
p> w in Οϋ ΟΡΗ » vil
•V X X x α λ >
1 X X > IN X
'HIC , in pj X v m X
*-i Z A ιλ >-j ·-< o
— H J z xí ·— X
>h*H cm
X
O
X
X <
CM
-20CZ 294629 B6
O
O
CQ < w ω
Ό •*4 <P Q
Φ Cu
o* d. cu cu XSřJ β. a, o. a, > x X u. c o o o o* cu a* cu
t£ cZ tí. Λ ás
CH cc CH CH žž
>4 u Ck
rtí <0
O S4 ΟΟ«
< O < < *
3 s X X
H « w w
tz a: tc
o O u o
M H ω ω
tk W W (Λ «
O
CM «*·« —
Λ «Ο Λ Λ •H Q Λ
r-< <N CM t CM
4 4 ~ LB <2 — CM LB i3
1tí < ctí C Ctí Ctí — •w* «6 <tí <0
h oj n ττ rH cm n ·*? < CM m «e
·—* «*-* “ *—<· *.** *^· 40
1H CM xr tr> rM cm *σ tn M CM ΙΛ
o o o O O o o o u O O O O
1 1 1 1 i 1 1 1 w l I 1 I
Η Η H *—4 rH ·—< *-1 •H «-4 ·—1
O O O O O O O O CM O O o O
Tf xT <? xr *v CM •σ
O- Q- O- Q- o< a a au -CL ο- ο- cx
υ o υ υ υ υ o o U XJ υ υ υ
<e ctí
o »4 oo«
rt n *£ «£ *
3: 3 £ 3
H to w w
(Z X a a
U o 0 o
ÍU H ω ω
Ck V) w w *
O CM
r-4 «—w
1 X3 o
CM r-4 CM
tíS <4
<0 ctí <0 —·
< •H CM r*> -q·
CO «Μ0
»-< CM 40· U*»
O O O O
ω 1 ř-4 t 1 1 •“4 r-<
CM O O O o
CM *?· *T 40 «0
O ο- ο- a ο-
w υ υ υ υ
Í0 ctí
O CM *-<
I ťU to ♦-4 ♦J ω
CM CM O u
c*í v> o i£> «*4 -“4 CM tn σ\ CO CM in r-
σ» ďt r· CO Φ m tn O c* ^4 O r* CO r*>
r- r* r- o <o O r* r-< O ω <r rM -~4
<F·*>
\DXí
10CM
QX
CM sO
-21 CZ 294629 B6
Tabulka 12 Seroklasifikace epitopové analýzy různých typů HCV sekvencí /1/ Chronické NRNBII od plac.dárců Sekv.region: NS5 /2281-2313/
O O O Q
I
> > > >
> !> Η H
0 0 < 0
0 0 0 0
ω > θ' μ
X X X X
Q Q Q 0
0 0 0 04
« 0 Pí 0
w w w w
l£ Sc ÍS 3:
Η ω CZ) H
ω M M M
> μΐ > Hi
l~3 1-4 >h
0 04 04 >
04 04 04 04
κ z z z
X X X X
Q Q Q Q
04 04 04 04
Pí ítí Pí «
Skáš
> H< 04
04 04 0 04
O O J J
< < < <
θ' 0 0 0
<000
0 0 0 0
<0 1 <0 f—í
rtí 0 uJP X—X ® Λ «Λ
r4 r4 CJ tM < Η H fí N <
V—, w Xrf- ω
O *-4 (M rt H4 0 r-4 C4 O t-4
O O O O J O O O O
1 1 1 1 0 lili ω
CJ N C-J <N in N N N <\ in
O O O O CZ) O O O O ω
xT xT XT Z xr ·α· xr xr z
a 0 a a 1 0 0 0 0 1
u υ o υ u o u o υ Li
O r- ’ζΓ r-4 c* cn ca ca
in tn i-H ·—1 <£> xT xr Čh XT XT
» a
x* «Η o in ΓΜ O tn o o
-22CZ 294629 B6
0 0 X X < > Η CL CL <
u >
H CL
CL CL CL £L ω > o m X X X > Q O Q 0 CL CL CL CL
Q 0 CL CL
<o x> íu-ja
rH t CM CM <
· s-»» 10
O w CM ΓΊ hH
o o O O
1 t 1 1 w
<N CM fM CM m
O O O O to
V Μ* M* z
CL CL £L CL 1
O u o u í-i
Z > Q CL X < Z
CD CH O > M* CO CM o
CM ID r-4 m ΓΊ
« *
X O O O in m
nwet netypově specifické /konzervované/ epitopy
-23 CZ 294629 B6
ϋ σ u u U CD
!E ÍE C 25 Z E
> > > > >>HR ŽŠ
d d < d d d
dl d d d d d
Μ > O M ω >
JX ÍH ΪΜ >4 >· >1
Q Q O CD O o
d d £L< d< d d
« O dl Pí
Z 3: S: 3
Η ω W h
w μ ω ω
> f-4 > Μ
4-3 »—1 »~4 1-4
d d d >
d d d d x>
z z z z r4
><>><><
O Q Q O c3
0* PU P* Q-í
Pí Pí Pí Pí Cd
«C < < < w
SSS 3:
> FH < d.
0* 0* CU 0«
u dJ .J dJ
c c <C
O d d d
04 04 04
Ui d Um d &
£’
cd
<· «*—* W •H r4 <^*-x «'«-X
cd X) nj'Xi «Μ cd Λ <d Xi —· cd Λ cd Xi <
«-4 d oj OJ fj Η Η (Μ N < «—< «Η OJ OJ co
*—-· s^· X—* φ CO x— — —' --CO v-· s—- Xw_>- Í-H
O η η n CLW O d OJ Π M 0 d CM ΓΊ XI
O O O O tnltq OOO Oj 0 0 0 0 ω
lili <M n n t\ >0 5 in 1 l 1 I W OJ OJ OJ OJ tn r 1 CM CM 1 1 CM C\J in
O O O O 0 « o o o o co 0 0 0 0 co
XT XT XT XT QiZ xr if xf Z TT -e τΤ z
CL CL CL CL 4J j., £U CL CL £Χι 1 CL CL CL CL 1
U U U O υ υ υ 0 μ υ υ U U Li
« σι o r- kD o n »c o ιχ> CO Ch r* KO σ>
OJ lď ι-C xT r> co χτ in in co kD fň 0 cn 00
« · · ·
r- v> o o kO r- tn 0 0 *ů Γ t ir> 0 kD
-24CZ 294629 B6
r- θ' n ro co
w w •H 0* r4 r~t co ®
r* r- O* CA m <*> CN OJ
rH ♦H r4 r-i ťN CM CM <M
1 | 1 I 1 1 1 t 03 co
OJ CM cm kD v r4 r* O*
v< r*4 rH CA O O 00 CO 1
r* r* r* «*> «*) CM OJ rH t-H
Ή ^4 w *4 CM CM CM oj o* o*
c o •rl σ>
w •<r w z.
c o σ' o; κ in z
ty ty o o u o
w CM CO u*> Ό n- co cr\ o
o O O o o O O O O «“4
«-4 i—4 ^4 •—4 •H k r4 1 «-4 •
1 z I Z 1 Z í Z Z Z 1 Z 1 z 4 z 1 z
ω &3 ω M M w W W ω 1*1
M 4-t M W t-t M M M n »-<
X X Z X X X Z Μ X X
υ o υ O u υ u o o u
O Q X < > > é z r o. x o
x S H 5 > cu o <
X J JUO. <tL Jž x di«£C>CLCUU<4:0lO <-irt kíkik: o<< cx x θ«(ΛθΩα<η.Ηω υ><<α<α.Ρ<ΡΜ(Μ<0(0
.........o
-25 CZ 294629 B6
Příklad 6
Byly provedeny imunozkoušky pro stanovení, které peptidy by mohly vzájemně soutěžit v navázání k protilátkám. Byly syntetizovány tři sady krátkých polypeptidů z jaderných NS4 aNS5 5 regionů různých typů HCV sekvencí. Tyto polypeptidy pokrývají sekvenční regiony od aminokyselin 1689-1695, 1696-1702 a 1711-1917. Inhibiční zkoušky byly provedeny přídavkem 10 pg výše uvedených polypeptidů ke vzorku a inkubovány při 37 °C po jednu hodinu a pak byly provedeny ELISA zkoušky jak popsáno výše. Jestliže byla nalezena inhibice více než 50 % protilátkové vazby polypeptid byl považován na inhibiční. Získané výsledky jsou uvedeny v nás1 o leduj ící tabulce 15.
-26CZ 294629 B6
-D r4 a> XI Λ «Ή 01
>*· •u <Q Μ
«ΰ vH <r4 CM
co r-í | >W> *»·»
t ·«-* O*
r* CO
to to u **
& *>*<. w >
ω
X **·* 2 M
0 Q
fe fe U.
0X3 «u< X X U
as s fe fe <
H W W
fe K fe ZE X fe
o o o C*w to
W H fe U3 < <
fe u> W u o o
J—,_ Δ JO M· r~< Γ4 r-i o XI 04 04 JQ v4
14 •~4 {
co a uj o 1 *—< 05
| Ch co
flj co <D Λ <0 01
to «-< Ol **> to Η H CN 01 r-t
sz 1 1 1 f-i 1 1 1 •w» t
y> > > *-Z > > > >
u u O O O Q O
X X X XXX X
« m
> Xi
u 04
O 0 X I
< p Ϊ —--1 | >
> 5 s M < ft. I 0
H t-> > fe .............J f- X
< a, fe I
fe fe u c fe * ř-
o « < o< H
X X Ο» fe fe *
a o *c fe > >
fe fe fe fe o 0
Λ < <
04 3 fe
υ u
« fe
04 fe fe
<o X X
« JD 1$ JO 0 0
04 04 f-t ♦-4 o o
t 1 I o v>
> ř: > > < CX
o u o o C3 o
X X X X *
«ο
Γ4
-27CZ 294629 B6
U)
5<
o i
My*
ίΰ £ g LU O © © © £ © x> CM J2 o o D CM -O JA CM J?
CM X X X X X X X X § ad z z X X g X X X X X X X X
X X X X X X X X X 9c X X z z X X z z X X X X X X X
**·*>< K-J rO CM «£ z CM CM ίη g x> z z z z z z X X X *£ z z z z X X z z z z z X X z z
o X z X X X X X X X X X X X ec 3c X X X X X X
JS CM X X X X Z XI X X X X X X X X X X X X X oc X X
a <M X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X> v*» § X X X X i X i z X i X X X X X fX X X
-H co r*. Cn co u> w z Ό Z X X X X Od Z X X X X z z X X X X X x A o 10 A δ CA O o z O Φ 0 V O CA V § Ti X 3B
Z z Z Od Z z Z Od z X X X X X XI z z X X X X X X z z
•Γ7) Λ s Q |d '£ o a 44 LJ 3? z z X X z X X g X X X X z z z z z X X X X
JS rM © ΓΜ z z X X z X X X X X X X X X X X X X g X X X
*2: g £ rl S > X> *-* **> X X X X Z X ad Z X X X X X X g X X X X X X X X
ί- •H cl L_ •H «ΰ a X ω i •8 '1 1 m Ch £ r*s CM r* <£> cn to co r* c-* δ i *+ CO CO ©> co co er> O *·* w ifí CM U. Uo 1*) *o CO δ 1 co cn <n to co 3 ! <+ co r> X CM CM cn in E co r*. Γ·*c* δ 1 wr co NX 39? i ΰ á 0 N£ L.q Λ 1 3 o 8 O *n o o 44 P
-28CZ 294629 B6
PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (21)

1. Způsob klasifikace jednoho nebo více typů hepatitis C viru, vyznačující se tím, že zahrnuje stupně:
a) poskytnutí biologického vzorku od jedince, o kterém se předpokládá, že je infikován virem hepatitis C;
b) kontakt vzorku s prvním reagentem, obsahujícím kombinaci typově specifických epitopů hepatitis C viru, kde alespoň jeden epitop v kombinaci je z nestrukturálního regionu 4 hepatitis C viru a kde kontakt je proveden za podmínek dovolujících vytváření komplexů první epitopprotilátka; a
c) vyhodnocení na přítomnost komplexů epitop-protilátka ve vzorku, pro zjištění zda se protilátka ve vzorku váže s prvním reagentem a tím určení, zda typ hepatitis C viru, přítomného ve vzorkuje totožný s typem uvedeného typově specifického epitopu.
2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupně:
d) kontakt vzorku s druhým reagentem, obsahujícím druhý typově specifický epitop hepatitis C viru, kde druhý epitop je z regionu jádra hepatitis C viru a kde kontakt je proveden za podmínek umožňujících tvorbu druhého komplexu epitop-protilátka; a
e) vyhodnocení na přítomnost komplexu druhý epitop-protilátka ve vzorku pro určení, zda se protilátky ve vzorku vážou na epitop ve druhém reagentu a tím určení, zda typ hepatitis C viru, přítomného ve vzorku, je totožný s typem druhého typově specifického epitopu.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vyhodnocení se provede kompetitiční zkouškou, sendvičovou zkouškou, imunofluorescenční zkouškou, radioimunozkouškou nebo zkouškou enzym-navázaný imunosorbent.
4. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že první reagent zahrnuje další typově specifický epitop získaný z regionu jádra hepatitis C viru nebo z nestrukturálního regionu 5 hepatitis C viru.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že uvedený další typově specifický epitop je umístěn mezi aminokyselinovými zbytky 67 a 84, nebo 2281 a 2313 hepatitis C viru-1 nebo homologními regiony jiných typů hepatitis C viru.
6. Způsob podle kteréhokoliv nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že nestrukturální 4 region typově specifického epitopu je umístěn mezi aminokyselinovými zbytky 1689 a 1718 hepatitis C viru- nebo homologními regiony jiných typů hepatitis C viru.
7. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 5,vyznačující se tím, že první reagent je vázán na pevný nitrocelulózový nosič.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že první reagent zahrnuje alespoň jeden typově specifický epitop z každého nestrukturálního regionu 4, nestrukturálního regionu 5 a regionu jádra hepatitis C viru.
9. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že první reagent zahrnuje více typově specifických epitopů z nestrukturálního regionu 4 hepatitis C viru.
-29CZ 294629 B6
10. Polypeptid pro použití ve způsobu podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, mající aminokyselinovou sekvenci odpovídající alespoň jednomu typově specifickému epitopů hepatitis C viru, vyznačující se tím, že epitop je umístěn mezi aminokyselinovými zbytky 67 a 84, 1689 a 1718 nebo 2281 a 2313 hepatitis C viru-1 nebo homologními regiony jiných typů hepatitis C viru.
11. Kompozice pro použití ve způsobu podle kteréhokoli nároku 1 až 9, obsahující rekombinantní polynukleotidovou molekulu kódující panel typově specifických epitopů hepatitis C viru, vyznačující se tím, že epitopy jsou zvoleny z regionu jádra hepatitis C viru, nestrukturálního regionu 4 (NS4) nebo nestrukturálního regionu 5 (NS5).
12. Kompozice podle nároku 11,vyznačující se tím, že polynukleotidové molekuly kódují alespoň po jednom z typově specifických epitopů z regionu jádra a NS4 a NS5 regionů hepatitis C viru.
13. Kompozice podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že všechny typově specifické epitopy hepatitis C viru jsou specifické pro jediný typ hepatitis C viru.
14. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 11 až 13, vyznačující se tím, že polynukleotidová molekula kóduje typově specifický epitop hepatitis C viru z regionu jádra odvozený z aminokyselinové sekvence pokrývající aminokyseliny 67 až 84 hepatitis C viru-1, nebo jemu homologní region jiného typu.
15. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 11 až 14, vyznačující se tím, že polynukleotidová molekula kóduje typově specifický epitop regionu NS4 hepatitis C viru odvozený z aminokyselinové sekvence pokrývající aminokyseliny 1689 až 1718 hepatitis C viru-1 nebo jemu homologní region jiného typu hepatitis C viru.
16. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 11 až 15, vyznačující se tím, že polynukleotidová molekula kóduje typově specifický epitop regionu NS5 hepatitis C viru odvozený z aminokyselinové sekvence pokrývající aminokyseliny 2281 až 2313 hepatitis C viru-1 nebo jemu homologní region jiného typu hepatitis C viru.
17. Způsob klasifikace jednoho nebo více typů hepatitis C viru, vyznačující se tím, že sestává z následujících kroků:
a) poskytnutí biologického vzorku od jedince, o kterém se předpokládá, že je infikován virem hepatitis C;
b) kontakt vzorku s prvním reagentem, obsahujícím kombinaci protilátek specifických pro alespoň dva různé typově specifické epitopy hepatitis C viru, kdy alespoň jedna protilátka v kombinaci je specifická pro typově specifický epitop z nestrukturálního regionu 4 hepatitis C viru a kde je kontakt proveden za podmínek, které dovolují tvorbu komplexů první epitop-protilátka; a
c) vyhodnocení na přítomnost komplexů epitop-protilátka ve vzorku pro zjištění zda přítomný hepatitis C virus ve vzorku je typu typově specifického epitopů.
18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že sestává z následujících kroků:
d) kontakt vzorku s druhým reagentem, obsahujícím protilátku specifickou pro další typ epitopu hepatitis C viru, kdy další epitop je z regionu jádra hepatitis C viru a kde kontakt je proveden za podmínek, které dovolují tvorbu dalšího komplexu epitop-protilátka; a
e) vyhodnocení na přítomnost dalšího komplexu epitop-protilátka ve vzorku.
-30CZ 294629 B6
19. Způsob podle nároku 17 nebo 18, v y z n a č u j í c í se t í m, že vyhodnocení se provede kompetitiční zkouškou, sendvičovou zkouškou, imunofluorescenční zkouškou, radioimunozkouškou nebo zkouškou enzym-navázaný imunosorbent.
5
20. Způsob podle kteréhokoli z nároků 17 až 19, vyznačující se tím, že první reagent zahrnuje specifickou protilátku k dalšímu typově specifickému epitopů získanému z regionu jádra hepatitis C viru, nebo nestrukturálního regionu 5 hepatitis C viru.
21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že další typově specifický epitop je ío umístěn mezi aminokyselinovými zbytky 67 a 84 nebo 2281 a 2313 hepatitis C viru-1 nebo homologními regiony jiných typů hepatitis C viru.
CZ19952929A 1993-05-10 1994-05-09 Způsob klasifikace typů hepatitis C viru, polypeptid a kompozice pro použití ve způsobu CZ294629B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US6040093A 1993-05-10 1993-05-10

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ292995A3 CZ292995A3 (en) 1996-05-15
CZ294629B6 true CZ294629B6 (cs) 2005-02-16

Family

ID=22029220

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ19952929A CZ294629B6 (cs) 1993-05-10 1994-05-09 Způsob klasifikace typů hepatitis C viru, polypeptid a kompozice pro použití ve způsobu

Country Status (19)

Country Link
US (3) US6054264A (cs)
EP (1) EP0698216B2 (cs)
JP (1) JP3645904B2 (cs)
KR (1) KR100330278B1 (cs)
CN (1) CN1129795C (cs)
AT (1) ATE281647T1 (cs)
CZ (1) CZ294629B6 (cs)
DE (1) DE69434117T3 (cs)
DK (1) DK0698216T4 (cs)
ES (1) ES2232815T5 (cs)
GE (1) GEP20012421B (cs)
HU (1) HU224513B1 (cs)
PL (3) PL175338B1 (cs)
PT (1) PT698216E (cs)
RO (1) RO115471B1 (cs)
RU (1) RU2158928C2 (cs)
SK (1) SK282543B6 (cs)
UA (1) UA46707C2 (cs)
WO (1) WO1994027153A1 (cs)

Families Citing this family (26)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
ES2065863T3 (es) 1991-11-21 2003-09-01 Common Services Agency Analisis para la deteccion de virus de la hepatitis c.
ATE551423T1 (de) 1993-04-27 2012-04-15 Innogenetics Nv Sequenzen von hepatitis c virus-genotypen sowie ihre verwendungen als therapeutika und diagnostika
US7255997B1 (en) * 1993-04-27 2007-08-14 N.V. Innogenetics S.A. Sequences of hepatitis C virus genotypes and their use as therapeutic and diagnostic agents
ATE281647T1 (de) * 1993-05-10 2004-11-15 Chiron Corp Verfahren zur typisierung von hepatitis c viren und dafür zu verwendende reagenzien
US5882852A (en) * 1993-06-29 1999-03-16 The United States Of America As Represented By The Secretary Of The Department Of Health And Human Services Hepatitic C virus (HCV) core gene nucleotide sequences and related methods of detecting major and minor genotypes of HCV isolates
US7070790B1 (en) 1993-06-29 2006-07-04 The United States Of America As Represented By The Department Of Health And Human Services Nucleotide and deduced amino acid sequences of the envelope 1 and core genes of isolates of hepatitis C virus and the use of reagents derived from these sequences in diagnostic methods and vaccines
DE19504302A1 (de) * 1995-02-09 1996-08-14 Boehringer Mannheim Gmbh Methode zur serologischen Typisierung mittels typspezifischer Antigene
KR19990008122A (ko) * 1995-04-28 1999-01-25 곤도도시유키 항원 펩타이드 화합물 및 면역학적 측정방법
US6514731B1 (en) 1996-05-24 2003-02-04 Chiron Corporation Methods for the preparation of hepatitis C virus multiple copy epitope fusion antigens
RU2146825C1 (ru) * 1998-05-07 2000-03-20 Харламова Флора Семеновна Способ диагностики внепеченочной персистенции вирусных антигенов в тканях у детей, больных хроническим гепатитом в, или дельта, или с
US7052830B1 (en) * 1998-06-09 2006-05-30 Branch Andrea D Hepatitis C virus peptides and uses thereof
EP1131345A1 (en) * 1998-11-20 2001-09-12 Bio Merieux Synthetic polypeptides corresponding to the hepatitis c virus (hcv) and applications
US6995299B2 (en) * 1999-11-02 2006-02-07 University Of Connecticut Propagation of human hepatocytes in non-human animals
US8124348B2 (en) * 2000-08-23 2012-02-28 Jonathan Zmuda Oral fluid rapid assay for hepatitis C virus (HCV) antibodies using non-antibody labeling of IgA molecules recognizing HCV peptide epitopes
AU2002311897A1 (en) * 2001-05-09 2002-11-18 Third Wave Technologies, Inc. Nucleic acid detection in pooled samples
US7196183B2 (en) * 2001-08-31 2007-03-27 Innogenetics N.V. Hepatitis C virus genotype, and its use as prophylactic, therapeutic and diagnostic agent
WO2003085375A2 (en) * 2002-04-04 2003-10-16 Achillion Pharmaceuticals, Inc. Hcv antiviral and cytotoxicity drug screening assay
US20050202036A1 (en) * 2003-07-22 2005-09-15 Branch Andrea D. Alternate reading frame polypeptides drived from hepatitis C and methods of their use
PT1658302E (pt) * 2003-07-25 2010-10-25 Centre Nat Rech Scient Análogos do nucleósido purina para o tratamento de doenças provocadas por flaviviridae incluindo hepatite c
ES2596753T3 (es) * 2003-08-29 2017-01-11 Fujirebio Europe N.V. Nuevo clado del virus de la hepatitis C y secuencias prototipo del mismo
RU2269134C2 (ru) * 2003-11-27 2006-01-27 Санкт-Петербургский научно-исследовательский институт эпидемиологии и микробиологии имени Пастера Способ прогнозирования исходов острого вирусного гепатита с
CA2552949C (en) * 2004-01-07 2012-10-02 Third Wave Technologies, Inc. Determination of hepatitis c virus genotype
JP4533656B2 (ja) * 2004-04-28 2010-09-01 アボットジャパン株式会社 特異性の改良されたc型肝炎ウイルス(hcv)抗体測定法
US7858752B2 (en) 2006-12-05 2010-12-28 Abbott Laboratories Recombinant antibodies against hepatitis C virus and methods of obtaining and using same
FR2984328B1 (fr) 2011-12-20 2016-12-30 Bio-Rad Innovations Procede de detection d'une infection par le virus de l'hepatite c
CN110261616B (zh) * 2019-04-30 2021-07-20 广东菲鹏生物有限公司 一种丙型肝炎病毒检测试剂盒

Family Cites Families (18)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4868105A (en) * 1985-12-11 1989-09-19 Chiron Corporation Solution phase nucleic acid sandwich assay
US5124246A (en) * 1987-10-15 1992-06-23 Chiron Corporation Nucleic acid multimers and amplified nucleic acid hybridization assays using same
US5350671A (en) * 1987-11-18 1994-09-27 Chiron Corporation HCV immunoassays employing C domain antigens
DE318216T1 (de) * 1987-11-18 1990-06-13 Chiron Corp., Emeryville, Calif. Nanbv-diagnostika und vakzine.
WO1990011089A1 (en) * 1989-03-17 1990-10-04 Chiron Corporation Nanbv diagnostics and vaccines
US5106726A (en) * 1990-02-16 1992-04-21 United Biomedical, Inc. Synthetic peptides specific for the detection of antibodies to HCV
BR9106309A (pt) * 1990-04-04 1993-04-20 Chiron Corp Combinacao de antigenos sinteticos de hepatite c viral (hcv),processo de detectar anticorpos para o virus da hepatite c e estojo para realizar teste
US6190864B1 (en) * 1991-05-08 2001-02-20 Chiron Corporation HCV genomic sequences for diagnostics and therapeutics
ES2188583T3 (es) * 1991-06-24 2003-07-01 Chiron Corp Polipeptidos para el virus de la hepatitis c (hcv).
EP0787807B1 (en) * 1991-08-27 2003-05-28 F. Hoffmann-La Roche Ag Primers and probes for hepatitis C detection
EP0532258A2 (en) * 1991-09-09 1993-03-17 Immuno Japan Inc. Oligonucleotides and determination system of HCV genotypes
WO1993006247A1 (en) * 1991-09-16 1993-04-01 Abbott Laboratories Hepatitis c assay
ES2065863T3 (es) * 1991-11-21 2003-09-01 Common Services Agency Analisis para la deteccion de virus de la hepatitis c.
KR100317509B1 (ko) 1992-07-16 2002-02-20 야스모토 토루 C형간염바이러스를분류하기위한항원성펩티드,이펩티드를포함하는키트및이펩티드를사용하는c형간염바이러스를분류하는방법
JPH08505604A (ja) * 1992-11-06 1996-06-18 カイロン ミモトープス プロプライエトリー リミテッド モジュラーポリマーを合成するための支持体
AU695259B2 (en) 1993-05-05 1998-08-13 Common Services Agency Hepatitis-C virus type 4, 5 and 6
ATE281647T1 (de) * 1993-05-10 2004-11-15 Chiron Corp Verfahren zur typisierung von hepatitis c viren und dafür zu verwendende reagenzien
EP0729973A4 (en) * 1993-10-29 1998-12-30 Srl Inc ANTIGENIC PEPTIDE COMPOUND AND IMMUNOLOGICAL ASSAY METHOD

Also Published As

Publication number Publication date
PT698216E (pt) 2005-03-31
CZ292995A3 (en) 1996-05-15
ATE281647T1 (de) 2004-11-15
EP0698216A1 (en) 1996-02-28
DE69434117T3 (de) 2009-10-08
DK0698216T4 (da) 2009-06-15
US6416946B1 (en) 2002-07-09
WO1994027153A1 (en) 1994-11-24
EP0698216B2 (en) 2009-02-25
EP0698216B1 (en) 2004-11-03
HU9503219D0 (en) 1996-01-29
ES2232815T5 (es) 2009-06-15
US6054264A (en) 2000-04-25
UA46707C2 (uk) 2002-06-17
PL175338B1 (pl) 1998-12-31
KR100330278B1 (ko) 2002-08-19
SK282543B6 (sk) 2002-10-08
RU2158928C2 (ru) 2000-11-10
US6416944B1 (en) 2002-07-09
JPH08510329A (ja) 1996-10-29
CN1129795C (zh) 2003-12-03
HUT73384A (en) 1996-07-29
HU224513B1 (hu) 2005-10-28
PL175360B1 (pl) 1998-12-31
RO115471B1 (ro) 2000-02-28
DE69434117D1 (de) 2005-01-20
ES2232815T3 (es) 2005-06-01
SK135995A3 (en) 1996-09-04
PL175342B1 (pl) 1998-12-31
DK0698216T3 (da) 2005-02-14
DE69434117T2 (de) 2006-02-02
GEP20012421B (en) 2001-04-25
PL311653A1 (en) 1996-03-04
CN1125982A (zh) 1996-07-03
JP3645904B2 (ja) 2005-05-11

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ294629B6 (cs) Způsob klasifikace typů hepatitis C viru, polypeptid a kompozice pro použití ve způsobu
JP3516681B2 (ja) C型肝炎ウイルス(hcv)ポリペプチド
Tsukiyama-Kohara et al. Antigenicities of group I and II hepatitis C virus polypeptides—molecular basis of diagnosis
JP2656995B2 (ja) Nanbvの診断用薬
EP0610436B9 (en) Hepatitis-c virus testing
FI118688B (fi) Hepatiitti-C-virustyypit 4,5 ja 6
Mondelli et al. Significance of the immune response to a major, conformational B-cell epitope on the hepatitis C virus NS3 region defined by a human monoclonal antibody
SK123293A3 (en) Hcv genomic sequences for diagnostics and therapeutics
Moradpour et al. Characterization of three novel monoclonal antibodies against hepatitis C virus core protein
Ferroni et al. Identification of four epitopes in hepatitis C virus core protein
US20020037868A1 (en) Method for detecting hepatitis C
Chang et al. Artificial NS4 mosaic antigen of hepatitis C virus
JP2005510211A (ja) 合成hcv外被蛋白質及びワクチンのためのその使用
Kalamvoki et al. Expression of immunoreactive forms of the hepatitis C NS5A protein in E. coli and their use for diagnostic assays
CA2162250C (en) Methods of typing hepatitis c virus and reagents for use therein
JPH08505131A (ja) 肝炎c型ウイルス(hcv)非構造−3−ペプチド、該ペプチドに対する抗体及びhcvの検出方法
JPH0568563A (ja) C型肝炎ウイルス遺伝子およびその利用方法

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MK4A Patent expired

Effective date: 20140509