CZ291012B6

CZ291012B6 - Způsob výroby zařízení pro dodávání rtuti, sorpci reaktivních plynů a stínění elektrod ve fluorescenčních výbojkách a zařízení vyrobené tímto způsobem

Info

Publication number: CZ291012B6
Application number: CZ19972253A
Authority: CZ
Inventors: Porta Massimo Della
Original assignee: Saes Getters S. P. A.
Priority date: 1995-11-23
Filing date: 1996-11-21
Publication date: 2002-11-13
Also published as: RU2138881C1; HUP9801206A2; CA2209545A1; US6107737A; AU7708796A; ES2145502T3; CN1169207A; JP3113286B2; EP0806053B1; ITMI952435A0; DE69607741T2; ITMI952435A1; IT1277239B1; KR19980701600A; WO1997019461A1; TW309624B; HUP9801206A3; DE69607741D1; CN1109353C; MY114569A

Abstract

Za° zen m pro dod v n rtuti, sorpci reaktivn ch plyn a st n n elektrod ve fluorescen n ch v²bojk ch je st n n (40, 51, 52) tvo°en t lesem prstencovit ho nebo mnoho·heln kov ho p dorysu. St n n (40, 51, 52) se tvaruje oh²b n m kusu kovov ho p sku (10; 20; 30), na n m je nanesen, na t e stran , jeden nebo v ce rovnob n²ch prou k (13, 13'; 23, 23', 23'') pr kov ho materi lu dod vaj c ho rtu a odply ovac materi l. Ukl d n t chto materi l na p sek (10; 20; 30) se prov d postupem nezp sobuj c m deformaci p sku (10; 20; 30). St n n (40, 51) tvo°en t lesy prstencovit ho p dorysu maj prou ky (13, 13', 15, 23, 23', 23'', 24, 24') soub n s obvodem t lesa, st n n (52) tvo°en t lesem mnoho·heln kov ho p dorysu m prou ky (23, 23', 24, 24') rovnob n s v² kovou osou t lesa.\

Description

Způsob výroby zařízení pro dodávání rtuti, sorpci reaktivních plynů a stínění elektrod ve fluorescenčních výbojkách a zařízení vyrobené tímto způsobem

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby zařízení pro dodávání rtuti, sorpci reaktivních plynů a stínění elektrod ve fluorescenčních výbojkách, a také zařízení vyrobeného tímto způsobem.

Dosavadní stav techniky

Jak známo, fluorescenční výbojky jsou tvořeny skleněnou trubicí (přímou či kruhovou podle typu výbojky), jejíž vnitřní povrch je pokryt práškem fluorescenčního materiálu, který je aktivním činidlem emise viditelného světla. Trubice je naplněna vzácným plynem, zpravidla argonem nebo neonem, s obsahem par rtuti v množství několika miligramů. Dále zde jsou dvě elektrody, katody, tvořené kovovými dráty umístěnými na obou koncích trubice v případě přímé výbojky, nebo v určité oblasti v kruhové výbojce. Mezi obě elektrody je přiveden potenciálový rozdíl, který vytváří emisi elektronů. V důsledku toho se vytváří plazma volných elektronů a iontů vzácného plynu, přičemž excitací atomů rtuti dochází k emisi UV záření. Elektrody jsou zpravidla bočně stíněny pomocí členů vytvořených z kovového pásu, umístěného koaxiálně s výbojkou, aby se zabránilo jevu černání fluorescenčního materiálu v oblasti elektrod, způsobeného přímým elektronovým nebo iontovým bombardováním katod. UV záření emitované atomy rtuti je absorbováno fluorescenčním materiálem, který fluorescencí emituje viditelné světlo. Je tedy rtuť pro funkci výbojky nezbytnou složkou. Tento prvek musí být dávkován do výbojky co nejpřesnějším a reprodukovatelným způsobem. V praxi musí být rtuť přítomna v minimálním množství, pod kterým výbojka nepracuje, přičemž je vhodné nezavádět dávku s množstvím prvku o mnoho větším, než nezbytné minimum, neboť v důsledku toxicity rtuti by to mohlo způsobit problémy pro životní prostředí v případě rozbití výbojky nebo jakéhokoliv ukončení její životnosti. Problém dávkování rtuti se zkomplikoval v současných letech v důsledku objevení se rozšiřující se palety výbojek na trhu, lišících se tvarem, velikostí a použitými materiály, což vyžaduje způsob pro přesné a reprodukovatelné dávkování množství rtuti, která mohou být od výbojky k výbojce velmi odlišná.

Konvenční způsob dávkování prvku v kapalném stavu není spolehlivý v důsledku obtíží s přesným a reprodukovatelným dávkováním objemu kapalné rtuti řádu několika mikrolitrů a problémů, spojených s difúzí par rtuti do pracovního prostoru. Byly navrženy různé alternativní metody. Je známo použití amalgámů s prvky jako zinek, které však vykazují nevýhody při kompletaci výbojky, neboť tyto amalgámy mají sklon uvolňovat rtuť při teplotách již od asi 100 °C, přičemž je třeba při pracovních operacích ve výrobě výbojek, kdy je výbojka ještě otevřená, počítat s vyššími teplotami.

Patenty US 4 823 047 a US 4 754 193 navrhují použití kapslí obsahujících kapalnou rtuť, avšak i v tomto případě je dávkování tohoto prvku obtížné a obdobné jsou i obtíže při výrobě malých kapslí. Patent US 4 808 136 a přihláška EP A 568 317 popisují použití pelet nebo tablet porézního materiálu, nasáklého kapalnou rtutí. V tom případě se však může ukázat problematickým umístění těchto pelet ve výbojce.

Patent US 3 657 589 téhož přihlašovatele popisuje použití intermetalických sloučenin rtuti s titanem a/nebo zirkonem pro zavádění a přesné dávkování rtuti do výbojek. Tyto materiály jsou stabilní při teplotách až do asi 500 °C, z čehož vyplývá, že jsou slučitelné s obvyklými operacemi při výrobě výbojek. Mezi těmito materiály je výhodná sloučenina Ti₃Hg, kterou přihlašovatel vyrábí a prodává pod obchodním názvem St 505. Podle uvedeného patentu může být sloučenina St 505 zaváděna do výbojky jak ve volné formě jako slisovaný prášek, tak v uzavřené formě jako

- 1 CZ 291012 B6 prášek zalisovaný do otevřeného kontejneru nebo nanesený na nosném kovovém pásku. Zvláště druhá z těchto možností je oceňována výrobci výbojek, protože pásek nesoucí materiál dodávající rtuť může byt uzavřen jako prstenec, takže tvoří člen prstencovitého nebo mnohoúhelníkového půdorysu, stínící elektrodu. Po uzavření (utěsnění) výbojky se uvede sloučenina do stavu 5 uvolňujícího rtuť pomocí takzvané aktivační úpravy, zahřátím sloučeniny pomocí mikrovln produkovaných vinutím vně výbojky po dobu asi 30 sekund na teplotu asi 900 °C. Výtěžek rtuti z těchto sloučenin během aktivace je však menší než 50%, zatímco zbývající rtuť se pomalu uvolňuje během životnosti výbojky. Evropské patentové přihlášky č. 95830046.9 (EP A 0 669 639) a 95830284.6 (EP A 0 691 670) téhož přihlašovatele navrhují smíchat výše uvedené 10 intermetalické sloučeniny rtuti se slitinami měď-cín a měď-křemík, které jako takzvané promotorové slitiny mají funkci podporovat uvolňování rtuti z intermetalické sloučeniny v průběhu aktivačního kroku, takže umožňují zkrátit dobu ohřevu nebo snížit teplotu. Poněvadž ve stínících prvcích podle předloženého vynálezu jsou vždy přítomny promotorové slitiny na bázi mědi přimíšené k intermetalickým sloučeninám rtuti, používá se dále ve zbytku popisu a v nárocích 15 pro označení této směsi materiálů definice materiál uvolňující rtuť.

Dalším problémem, s nímž je třeba počítat při výrobě fluorescenčních výbojek je zajištění prostředků pro sorpci reaktivních plynů. V praxi je známo, že funkci výbojek zhoršují, různými mechanismy, některé plyny: vodík (H₂) interaguje s částí elektronů emitovaných ve výboji ve 20 vzácném plynu, což má za následek zvýšení minimálního namáhání potřebného pro rozsvícení výbojky; kyslík (O₂) a voda (H₂O) vytvářejí oxid rtuti, což má za následek úbytek tohoto prvku; a oxidy uhlíku CO a CO₂ se ve styku s elektrodou rozkládají za vzniku kyslíku O₂, s negativním vlivem uvedeným výše, a uhlík se ukládá na fluorescenčním materiálu čímž tvoří tmavé zóny ve výbojce.

Tento problém je také řešen v EP A 0 669 639 a EP A 0 691670, které navrhují přidat prášky odplyňovacího materiálu k práškům materiálu uvolňujícího rtuť za účelem sorpce výše uvedených plynů. Nejobvykleji používaným odplyňovacím materiálem je slitina o složení ve hmotnostních procentech Zr 84 % - Al 16 %, kterou přihlašovatel vyrábí a prodává pod obchod30 ním názvem St 101. Jiným odplyňovacím materiálem, který je možno použít ve výbojkách, je například slitina o složení ve hmotnostních procentech Zr 70 % - V 24,6 % - Fe 5,4 %, a slitina o složení ve hmotnostních procentech Zr 76,6 % - Fe 23,4 %, které obě přihlašovatel vyrábí a prodává pod obchodním názvem St 707, resp. St 198.

Z dosavadního stavu techniky je známo uspořádat přímo na stínících členech obklopujících elektrody jak odplyňovací materiál, tak také materiál uvolňující rtuť, takže vtémže členu jsou zahrnuty všechny tři funkce, tedy dodávání rtuti, sorpce reaktivních plynů a stínění elektrod. Tento člen se v oboru jednoduše nazývá stínění, a tento termín bude používán v následujícím popise.

Zatímco podle patentu US 3 657 589 bylo možné mísit odplyňovací materiál s materiálem uvolňujícím rtuť, není to již možné za použití promotorové slitiny na bázi mědi. V průběhu aktivace pro uvolňování rtuti totiž slitiny na bázi mědi tají, takže pokryjí alespoň částečně povrch odplyňovacího materiálu, v důsledku čehož se sníží jejich funkčnost pokud jde o sorpci plynů. 45 Z toho důvodu se při použití promotorových slitin dává přednost tomu, aby byl odplyňovací materiál odděleně od materiálu uvolňujícího rtuť. Toho může být nejvhodnějším způsobem dosaženo ukládáním práškového materiálu uvolňujícího rtuť a práškového odplyňovacího materiálu na páskový nosič v oddělených proužcích. Výše uvedené evropské patentové přihlášky již naznačují možnost vyhovět tomuto požadavku ukládáním dvou prášků na obou stranách pásku 50 studeným válcováním. Tato technika spočívá v protlačování studeného nosičového pásku a prášků ve vhodné konfiguraci mezi tlakovými válci, čímž se získají proužky prášku. Nicméně je obtížné v praxi provádět ukládání na obou opačných stranách pásku. Jako podstatnou skutečnost vyžaduje válcování na obou stranách vjednom pracovním kroku protlačováním pásku vertikálně mezi dvěma protilehlými válci za současného sypání dvou různých prášků ze dvou opačných

-2CZ 291012 B6 stran pásku, avšak tato operace je dost složitá. Na druhé straně, při provádění ukládání na opačných stranách ve dvou zvláštních krocích existuje riziko, že se při druhém válcovacím kroku odstraní nebo jinak změní první uložený proužek. Dalším možným rizikem válcování na obou stranách pásku je, že jestliže se ohýbá při výrobě stínění, může dojít k odstranění prášku, zejména v konkávní části ohybu. Konečně poslední možná nevýhoda při válcování prášků je spojena s použitím různých prášků. V praxi způsobují prášky různé tvrdosti na nosičovém kovovém pásku mechanická namáhání různé intenzity, která, nejsou-li vyrovnána, způsobují deformaci. Zejména může dojít k roztažení pásku podél jedné jeho strany, což má za následek boční ohyb (šavlový tvar).

Podstata vynálezu

Cílem předloženého vynálezu je poskytnout způsob výroby zlepšeného stínění pro fluorescenční výbojky, které spojuje funkce dodávání rtuti a odstraňování plynu bez výše uvedených nevýhod. Dalším předmětem vynálezu je takto vyrobené stínění.

Tohoto cíle je podle vynálezu, pokud jde o způsob výroby zařízení pro dodávání rtuti, sorpci reaktivních plynů a stínění elektrod ve fluorescenčních výbojkách, dosaženo tím, že způsob zahrnuje kroky ukládání různého počtu proužků práškového materiálu uvolňujícího rtuť a jednoho nebo více práškových odplyňovacích materiálů na jedné straně kovového pásku studeným válcováním tak, že rozdíl mechanického namáhání, kterým se působí na dva body ležící symetricky podle osy pásku, není větší než 15 %, řezání pásku na kusy s roztečí, která je buď poněkud větší než obvod vyráběného stínění, nebo se rovná výšce vyráběného stínění, ohýbání kousku pásku do prstencovitého nebo mnohoúhelníkového tělesa, například do prstence, a spojování jeho kratších stran.

S výhodou se v případě nesymetrické distribuce proužků prášku kolem středové osy pásku používá soubor úzkých válců, z nichž každý působí rozdílným zatížením na část pásku, nacházející se pod ním. Dále s výhodou se prášky různých materiálů ukládají na pásku tak, že proužky symetrické vzhledem k středové ose pásku sestávají z materiálů, jejichž tvrdosti se navzájem neliší o více než 15 %.

Ve výhodném provedení podle vynálezu má pásek šířku rovnající se výšce vyráběného stínění, přičemž se řeže na kusy o délce poněkud větší než je obvod vyráběného stínění, nebo má pásek šířku poněkud větší, než je obvod vyráběného stínění, přičemž se řeže na kusy o délce rovnající se výšce vyráběného stínění.

S výhodou se jedna strana pásku upravuje pro přijetí proužků prášku vytvořením podélných sedel, a/nebo jedna strana pásku se upraví pro lokalizaci ohnutí vytvořením podélných prolisů.

Zařízení podle vynálezu pro dodávání rtuti, sorpci reaktivních plynů a stínění elektrod ve fluorescenčních výbojkách, sestává z kusu kovového pásku, vytvarovaného do tělesa prstencovitého nebo mnohoúhelníkového půdorysu, například prstence, na jehož jedné straně jsou uloženy proužky prášků směsi materiálu uvolňujícího rtuť a promotorové slitiny na bázi mědi a proužky jednoho nebo více odplyňovacích materiálů. S výhodou mají materiály, umístěné symetricky vzhledem kose pásku, hodnoty tvrdosti, které se navzájem neliší o více než 15%. Dále s výhodou jsou proužky uloženy na vnějším povrchu tělesa souběžně sjeho obvodem nebo souběžně sjeho podélnou osou. Uvedená směs s výhodou obsahuje intermetalickou sloučeninu

-3CZ 291012 B6

Ti₃Hg a promotorovou slitinu pro uvolňování rtuti vybranou ze slitin měď-cín a měď-křemík, odplyňovacím materiálem je s výhodou slitina obsahující v procentech hmotnostních Zr 84 % AI 16%. Konečně má zařízení podle vynálezu s výhodou v podstatě obdélníkový průřez, s oblastmi pro uložení směsi materiálu uvolňujícího rtuť a odplyňovacího materiálu, které jsou v podstatě rovinné, a s ohyby umístěnými v oblastech bez těchto materiálů.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v následujícím popsán prostřednictvím neomezujících příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 příkladný pásek pro výrobu stínění podle vynálezu, obr. 2 příkladný pásek pro výrobu stínění podle jiného provedení vynálezu, obr. 3 příkladný řez (není znázorněn ve skutečném měřítku) kovovým nosičem použitým pro výrobu výhodného tvaru stínění podle vynálezu, obr. 4 stmění podle vynálezu získané z pásku podle obr. 1, obr. 5a, b dvě výhodná provedení stínění podle vynálezu, získaná z pásku podle obr. 2, obr. 6 pohled na částečně odříznutou výbojku se stíněním podle vynálezu namontovaným v jeho pracovní poloze kolem elektrody.

Příklady provedení vynálezu

Jak bylo uvedeno výše, proužky různých materiálů se ukládají na jednu plochu nosného kovového pásku studeným válcováním, což je dobře známá technika spočívající vsypání proužků volného prášku na nosný pásek kontinuálně zaváděný pod válce, které studeným stlačením způsobují adhezi prášku k nosiči.

Pásek může být vyroben z různých kovů, nicméně přednost se dává použití oceli plátované niklem, která kombinuje dobré mechanické vlastnosti s dobrou odolností proti oxidaci, která může nastávat během pracovního postupu při vysoké teplotě výbojky. Tloušťka pásku s výhodou spadá do intervalu 0,1 až 0,3 mm. Šířka pásku může odpovídat výšce hotového stínění, obvykle mezi 4 a 6,5 mm, nebo může být poněkud větší než projektovaný obvod stínění. Obě tyto možnosti jsou ilustrovány na obr. 1 a 2 a detailně diskutovány níže.

Pro vyřešení problému tvarování pásku do tzv. ostří šavle při válcování materiálů musí být věnována péče tomu, aby na pásek byla vyvíjena mechanická namáhání symetrická vzhledem k ose pásku. Dále, pokud jde o mechanická namáhání, pojmu symetrie je třeba rozumět v dost volném významu, a to tak, že neznamená přísnou rovnost hodnot mechanického zatížení, znamená spíše, že mechanická zatížení, kterými se působí na body geometricky symetrické vzhledem ke střední ose pásku jsou podobná, a jejich velikosti se navzájem neliší o více než 15%.

Podmínka symetrického namáhání může být dosažena různými způsoby. V případě nestejného rozdělení práškových proužků kolem osy pásku je možné použít sestavu úzkých válců, z nichž každý působí jiným zatížením na úsek pásku, který je pod ním, buď pokrytý proužkem prášku, nebo ne. Jednodušeji může být výše uvedená podmínka symetrického namáhání dosažena ukládáním různých materiálů takovým způsobem, že symetrické proužky vzhledem k pásku sestávají

-4CZ 291012 B6 z materiálů majících tvrdost, jejíž hodnoty se navzájem neliší o více než 15 %. Z geometrického hlediska, tato podmínka vyžaduje, aby osa pásku v případě sudého počtu proužků byla bez válcovaného materiálu, a aby v případě lichého počtu proužků osa pásku souhlasila s osou jednoho materiálového proužku. Pro dosažení výše uvedené podmínky symetrie je nezbytné znát tvrdosti různých používaných materiálů. Za obecné pravidlo lze pokládat to, že slitiny odplyňovacích materiálů jsou tvrdší, než intermetalické sloučeniny uvolňující rtuť. Ve výhodném provedení je však požadované podmínky symetrie tvrdostí jednoduše dosaženo symetrickým ukládáním, vzhledem kose pásku, dvojic proužků téhož materiálu (svýjimkou případného středního proužku).

Úseky příkladných pásků se symetrickými proužky materiálů jsou znázorněny na obr. 1 a 2. Na obr. 1 je znázorněn pásek 10 o šířce, která se rovná výšce hotového stínění, přičemž na straně 11 kovového nosiče 12 je uloženo několik proužků 13, 13' materiálu, uvolňujícího rtuť, a jeden proužek 15 odplyňovacího materiálu. Na výkrese je znázorněn, pouze jako příklad, pásek se dvěma proužky materiálu uvolňujícího rtuť ajedním proužkem odplyňovacího materiálu, aje samozřejmé, že počet, poloha a vzájemná vzdálenost těchto proužků mohou být podle potřeby různé. Na obr. 2 je znázorněn kovový pásek 20, jehož šířka je větší než šířka pásku na obr. 1, a poněkud větší než obvod stínění, které se má vyrobit. Ve střední oblasti strany 21 nosiče 22 jsou naválcovány proužky 23, 23', 23 materiálu uvolňujícího rtuť a proužky 24, 24' odplyňovacího materiálu. Jako příklad je uveden případ pásku se třemi proužky materiálu uvolňujícího rtuť a se dvěma proužky odplyňovacího materiálu, avšak je samozřejmé, jak již bylo uvedeno v případě pásku podle obr. 1, že jejich počet může být různý. Dvě oblasti 25, 25' strany 21 na krajích pásku jsou ponechány bez proužků materiálu. Tloušťky proužků různých materiálů po neválcování jsou zpravidla mezi 20 a 120 pm.

Pro podpoření adheze proužků prášku k pásku je možné použít technik v oboru známých, například může být povrch pásku zdrsněn mechanickým opracováním. Také je možné vytvořit po celé délce pásku několik prolisů, upravených pro přijetí proužků prášku. Tato možnost je znázorněna na obr. 3, představujícím řez příkladným páskem podle vynálezu (znázornění není v měřítku a je v něm velmi přehnán poměr tloušťka/šířka pro lepší znázornění detailů předmětu zájmu), kde má pásek 30 na své horní straně 31 sedla 32, 32', . . ., pro neválcování aktivních materiálů. Uspořádání podélných prolisů 34, 34', . . ., na spodní straně 33 pásku 30 se může ukázat užitečným při výrobě výhodného typu stínění, jak je lépe popsáno v následujícím. Tento, nebo jiný vhodný průřez pásku může být snadno získán prohnáním plochého kovového pásku mezi válci vhodného tvaru před válcováním prášků.

Pásek s proužky materiálů se pak nařeže na kusy. Pásek toho druhu, jaký je znázorněn na obr. 1, který má šířku rovnou výšce požadovaného stínění, se řeže na rozměr poněkud větší než je obvod stínění, podél čárkovaných čar na výkrese. V alternativním provedení znázorněném na obr. 2 je pásek poněkud širší než projektovaný obvod stínění, a z tohoto pásku se řežou kusy na rozměr odpovídající výšce požadovaného stínění podél čárkovaných čar na výkrese. V obou případech mají kusy obdélníkový tvar s poměrem stran obvykle mezi 5:1 až 15:1.

V posledním kroku výroby stínění podle vynálezu se kusy nařezané z pásku ohýbají a uzavírají do prstencovitého nebo mnohoúhelníkového tvaru spojením krátkých stran kusu. Spojování se může provádět mechanicky, například obrubováním nebo svařováním. Ačkoliv je možné získat různé tvary průměru stínění, jako oválný či čtvercový průřez, výhodné je vytvoření znázorněné na obr. 5a resp. 5b, znázorňujícím stínění 51 s kruhovým průřezem a stínění 52 s průřezem v podstatě obdélníkovým.

Předmětem vynálezu je také stínění pro výbojky získané výše popsaným způsobem.

Jaké stínění se má vyrobit závisí na výbojce, pro kterou je určeno. Zejména množství materiálu a tím počet a šířka proužků, které se mají ukládat, závisí na množství materiálu uvolňujícího rtuť a množství odplyňovacího materiálu, která jsou potřebná pro různé výbojky.

Materiály uvolňující rtuť jsou intermetalické sloučeniny rtuti s titanem a/nebo zirkonem podle zmíněného patentu US 3 657 589, s příměsí slitin mědi zvyšujících uvolňování rtuti jak je popsáno v EP A 0 669 639 a EP A 0 691670 téhož přihlašovatele. Příprava a podmínky uvolňování rtuti z těchto materiálů jsou popsány ve výše uvedených dokumentech. Tyto materiály se s výhodou používají v práškové formě s částicemi o velikosti mezi 100 až 250 μπι.

Používaný odplyňovací materiál je s výhodou uvedená slitina St 101, popsaná v patentu US 3 203 901, na nějž se odkazuje pokud jde o přípravu a podmínky použití této slitiny. Je také možné použít uvedené slitiny St 707 a St 198, jejichž příprava a podmínky použití jsou popsány v patentech US 4 312 669 resp. US 4 306 887. Velikost částic odplyňovacího materiálu je s výhodou mezi 100 až 250 μπι.

Na obr. 4 je znázorněno stínění 40, vyrobené za použití pásku podle obr. 1, přičemž znázorněné proužky jsou uloženy v obvodovém směru. Pásek podle obr. 1 se řeže podél čárkované čáry na rozměr poněkud větší než obvod stínění. Takto získaný kus se ohýbá do tvaru prstence nebo mnohoúhelníku a bodově se svaří v bodech 41, takže tvoří kompletní stínění 40, nesoucí proužky 13,13' a 15 na své vnější ploše 42.

Výhodná vytvoření stínění podle vynálezu se získají z pásku na obr. 2 a jsou znázorněna na obr. 5a a 5b. Dvě oblasti 25, 25' na okrajích pásku se udržují bez ukládání materiálu a zůstávají vhodné pro poslední, svařovací, operaci při výrobě stínění. V tomto případě se pásek rozděluje řezy s roztečí odpovídající požadované výšce stínění, podél čárkovaných čar na obr. 2. Získané kusy se pak ohýbají a svařují v oblastech 25, 25', čímž se získají stínění, která mají na vnějším povrchu 54 stínění ve směru paralelním k axiálnímu směru proužky z různých materiálů. Stínění může mít různé průřezy, avšak přednost se dává průřezům znázorněným na obr. 5a, kde je znázorněno stínění 51 s kruhovým průřezem, a 5b, znázorňujícím stínění 52 s průřezem v podstatě obdélníkovým. Použití širokého pásku podle obr. 2 je preferováno, protože v tomto případě je k dispozici široká volná oblast pro provádění svarů 53, jakož i volné plochy pro přivaření stínění k nosiči, přidržujícímu stínění v poloze uvnitř výbojky.

Tvar stínění 52 může být zvlášť výhodný, jestliže se vychází z pásku, majícího průřez znázorněný na obr. 3. U stínění 52 majícího v podstatě obdélníkový průřez je možné provést ohyby kusu v oblastech bez proužků materiálů, což vylučuje riziko jakékoliv ztráty částic, ke které by mohlo dojít při ohýbání. Je samozřejmé, že ačkoliv je preferováno obdélníkové stínění získané z pásku o průřezu znázorněného na obr. 3, jsou podle vynálezu možné všechny kombinace tvaru stínění a průřezy pásku, například je možné vyrobit obdélníkové stínění z pásku majícího prolisy

34. 34', · · ·, ale bez sedel 32, 32, . . ., nebo stínění kruhového průřezu za použití pásku bez prolisů 34, 34*. . . ., a se sedly 32, 32', ... na vnější straně stínění nebo bez nich. Na obr. 6 je znázorněn pohled na částečně odříznutou výbojku se stíněním podle vynálezu v jeho pracovní poloze. Na výkrese je znázorněna výbojka 60, elektrické kontakty 61 napájející elektrodu 62 elektrickým proudem, a stínění 63 upevněné na nosiči 64.

Stínění podle vynálezu mají vzhledem k dosavadnímu stavu techniky četné výhody. Hlavní výhodou je, že u těchto stínítek podle vynálezu je materiál uvolňující rtuť umístěn odděleně od odplyňovacího materiálu, čímž je zabráněno možné interferenci funkce různých materiálů. U stínítek podle vynálezu jsou všechny materiály naválcovány na jedné straně nosiče, čímž

-6CZ 291012 B6 odpadá válcování na dvě opačné strany, nezbytné u některých stínítek známých z dosavadního stavu techniky, které je v praxi obtížné.

Claims

1. Způsob výroby zařízení pro dodávání rtuti, sorpci reaktivních plynů a stínění elektrod ve fluorescenčních výbojkách, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky - ukládání různého počtu proužků (13, 13'; 23, 23', 23) práškového materiálu uvolňujícího rtuť a jednoho nebo více proužků (15; 24, 24') práškových odplyňovacích materiálů na jedné straně kovového pásku (10; 20; 30) studeným válcováním tak, že rozdíl mechanického namáhání, kterým se působí na dva body ležící symetricky podle osy kovového pásku (10; 20; 30), není větší než 15 %, řezání kovového pásku (10; 20; 30) na kusy s roztečí, která je buď větší než obvod vyráběného stínění (40), nebo se rovná výšce vyráběného stínění (51, 52), ohýbání kusu kovového pásku (10; 20; 30) do tělesa prstencovitého nebo mnohoúhelníkového půdorysu a spojování jeho kratších stran.

2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se v případě nesymetrické distribuce proužků práškových materiálů kolem středové osy kovového pásku (10; 20; 30) používá soubor úzkých válců, z nichž každý působí rozdílným zatížením na část kovového pásku (10; 20; 30), nacházející se pod ním.

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se různé práškové materiály ukládají na kovovém pásku (10; 20; 30) tak, že proužky symetrické vzhledem k středové ose kovového pásku (10; 20; 30) sestávají z materiálů, jejichž tvrdosti se navzájem neliší o více než 15%.

4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kovový pásek (10) má šířku rovnající se výšce vyráběného stínění (40), přičemž se kovový pásek (10) řeže na kusy o délce větší než je obvod vyráběného stínění (40).

5. Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že kovový pásek (20) má šířku větší, než je obvod vyráběného stínění (51, 52), přičemž se kovový pásek (20) řeže na kusy o délce rovnající se výšce vyráběného stínění (51, 52).

6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se jedna ze stran (31, 33) kovového pásku (30) upravuje pro přijetí proužků práškových materiálů vytvořením podélných sedel (32, 32',...).

7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se jedna ze stran (31, 33) kovového pásku (30) upraví pro lokalizaci ohnutí vytvořením podélných prolisů (34, 34',...).

8. Zařízení pro dodávání rtuti, sorpci reaktivních plynů a stínění elektrod ve fluorescenčních výbojkách, vyznačující se tím, že sestává z kusu kovového pásku (10; 20; 30), vytvarovaného do tělesa prstencovitého nebo mnohoúhelníkového půdorysu, na jehož jedné straně jsou uloženy proužky (13, 13'; 23, 23', 23) práškových materiálů směsi materiálu uvolňujícího rtuť a promotorové slitiny na bázi mědi a proužky (15; 24, 24') jednoho nebo více odplyňovacích materiálů.

-7CZ 291012 B6

9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že materiály, umístěné symetricky vzhledem kose kovového pásku (10; 20; 30), mají hodnoty tvrdosti, které se navzájem neliší o více než 15 %.

10. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že proužky (13, 13'; 15) jsou uloženy souběžně s obvodem tělesa na jeho vnějším povrchu (42).

11. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že proužky (23, 23', 23; 24, 24') jsou uloženy souběžně s podélnou osou tělesa na jeho vnějším povrchu (54).

12. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že směs materiálu uvolňujícího rtuť a promotorové slitiny na bázi mědi obsahuje intermetalickou sloučeninu TijHg a promotorovou slitinu pro uvolňování rtuti vybranou ze slitin měď-cín a měď-křemík.

13. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že odplyňovacím materiálem je slitina obsahující v procentech hmotnostních Zr 84 % a Al 16 %.

14. Zařízení podle nároku 11,vyznačující se tím, že těleso má v podstatě obdélníkový půdorys, s oblastmi pro uložení směsi materiálu uvolňujícího rtuť a odplyňovacího materiálu, které jsou v podstatě rovinné, a s ohyby umístěnými v oblastech bez těchto materiálů.