CZ290512B6 - Způsob nastavení volnoběhu spalovacího motoru a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Zp sob nastaven volnob hu spalovac ho motoru, p°i em p°i hork m spalovac m motoru se po et volnob n²ch ot ek zv² , se prov d tak, e provozn stav hork ho spalovac ho motoru se zji uje alespo v z vislosti na po tu ot ek motoru a na zat en motoru. Za° zen obsahuje prost°edky pro zji ov n provozn ho stavu s hork²m spalovac m motorem alespo v z vislosti na po tu ot ek motoru a zat en motoru.\

Description

Způsob nastavení volnoběhu spalovacího motoru a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu nastavení volnoběhu spalovacího motoru, přičemž při horkém spalovacím motoru se počet volnoběžných otáček zvýší. Vynález se dále týká zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Je-li spalovací motor po delší dobu provozován v oblasti plného zatížení a potom zabržděn do oblasti volnoběhu, existuje nebezpečí, že se spalovací motor přehřeje, když obvykle nastavený počet volnoběžných otáček zůstane zachován nezměněný. V důsledku potom existující velké teploty oleje dojde zejména příliš nízkému tlaku oleje, aby se dosáhlo dostatečného mazání motoru.

Pro zamezení této situace a podobných nežádoucích situací je ze spisu DE 30 20 494 AI známé provádět nastavení volnoběhu spalovacího motoru v rámci regulace počtu volnoběžných otáček a jejich požadovanou hodnotu stanovit jako závislou na teplotě motoru, popřípadě teplotě chladicího prostředku, aby se počet otáček nad předem stanovenou teplotou motoru, popřípadě teplotou chladicího prostředku, zvýšil na takzvaný horký volnoběh. Tím se chladicí účinek zvýší.

Ze spisu DE 40 16 099 AI je známé pro nastavení volnoběhu v normální provozní oblasti přibrat ještě teplotu oleje. Aby se uspořilo čidlo snímající teplotu oleje, určuje se teplota oleje z jiných veličin. Za tím účelem se stanoví časový úsek, v průběhu kterého je teplota chladicího prostředku stejná nebo vyšší než prahová teplota. Předem stanoveným vztahem mezi tímto Časovým úsekem a teplotou oleje se určí hodnota teploty oleje a odpovídajícím způsobem se nastaví volnoběžné otáčky. Opatření, která ve spojení s takzvaným horkým volnoběhem určují hrozící pokles tlaku oleje, zde nejsou popsána.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu proto je vytvořit opatření, která umožní zvýšení počtu volnoběžných otáček tehdy, když se dosáhne provozního stavu takzvaného horkého volnoběhu, v němž hrozí snížení tlaku oleje.

Uvedený úkol splňuje způsob nastavení volnoběhu spalovacího motoru, přičemž při horkém spalovacím motoru se počet volnoběžných otáček zvýší, podle vynálezu, jehož podstatou provozní stav horkého spalovacího motoru se zjišťuje alespoň v závislosti na počtu otáček motoru a na zatížení motoru.

Způsobem podle vynálezu je možno uspokojivě ovládat provozní stav horkého volnoběhu. Přitom způsob podle vynálezu umožňuje zvýšení počtu volnoběžných otáček tehdy, když hrozí přílišné snížení tlaku oleje.

Zvlášť výhodné je, že způsobem podle vynálezu je možno rozpoznat překročení prahové teploty oleje, nad kterou hrozí příliš velké snížení tlaku oleje, aniž by se použilo čidla teploty oleje.

Pro růst teploty oleje je podstatná doba, po kterou je motor provozován s vysokým počtem otáček, popřípadě s vysokým zatížením. Přitom je výhodné, když se překročení prahové teploty oleje zjišťuje alespoň v závislosti na počtu otáček motoru a zatížení motoru, popřípadě v závislosti na teplotě motoru a/nebo teplotě nasávaného vzduchu, to znamená na bázi časového úseku

- 1 CZ 290512 B6 vytvořeného z počtu otáček motoru a zatížení motoru, popřípadě v závislosti na teplotě motoru a/nebo teplotě nasávaného vzduchu.

Zvlášť výhodné je, když se při určení tohoto časového úseku přibere doba, po kterou je motor provozován s počtem otáček nad mezním počtem otáček, popřípadě nad mezním zatížením. Přitom je výhodné zohlednit dobu, po kterou je motor provozován s počtem otáček pod mezním počtem otáček, popřípadě pod mezním zatížením.

Výhodné je, že zohledněním stavu zatížení motoru se bezpečně pokryjí všechny v praxi se vy skytující provozní stavy, a to rovněž při tažení návěsu nebo přívěsu atd.

Podle výhodného provedení vynálezu se za překročení prahové teploty oleje pokládá to, když teplota motoru, popřípadě teplota nasávaného vzduchu, a doba, po kterou byl motor provozován s počtem otáček nad mezním počtem otáček nebo ve stavu zatížení nad mezním zatížením, překročí předem stanovené mezní hodnoty.

Pro zjištění doby, po kterou byl motor provozován s počtem otáček nad mezním počtem otáček nebo ve stavu zatížení nad mezním zatížením, se s výhodou hodnota na počítacím prostředku zvyšuje, popřípadě snižuje.

Rychlost zvyšování a rychlost snižování hodnoty na počítacím prostředku pro zjišťování doby, po kterou byl motor provozován s počtem otáček nad mezním počtem otáček nebo ve stavu zatížení nad mezním zatížením, se s výhodou stanoví nezávisle na sobě.

Mezi zvyšováním a snižováním hodnoty na počítacím prostředku s výhodou existuje hystereze.

Provozní stav se s výhodou za dosažený pokládá tehdy, když doba, po kterou byl motor provozován nad provozním stavem s předem stanoveným počtem otáček a zatížením, a popřípadě teplota motoru, popřípadě teplota nasávaného vzduchu, překročí předem stanovené mezní hodnoty.

Vliv zatížení na teplotu oleje se s výhodou zohlední teprve tehdy, když počet otáček motoru překročí po předem stanovenou dobu mezní počet otáček.

Hodnota na počítacím prostředku se s výhodou při překročení mezního zatížení motoru zvýší nezávisle na překročení mezního počtu otáček, avšak sníží se teprve tehdy, když dojde k poklesu pod obě mezní hodnoty.

Při zjišťování doby, po kterou byl motor provozován s počtem otáček nad mezním počtem otáček nebo ve stavu zatížení nad mezním zatížením, se s výhodou odečte doba, po kterou se počet otáček motoru nachází pod mezním počtem otáček nebo stav zatížení motoru se nachází pod mezním zatížením, popřípadě provozní bod se nachází pod mezní charakteristikou.

Uvedený úkol dále splňuje zařízení k nastavení volnoběhu spalovacího motoru, s řídicí jednotkou, která při horkém spalovacím motoru zvýší počet volnoběžných otáček, podle vynálezu, jehož podstatou je, že obsahuje prostředky pro zjišťování provozního stavu s horkým spalovacím motorem alespoň v závislosti na počtu otáček motoru a zatížení motoru.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 a obr. 2 znázorňují první příkladné provedení podle blokového schéma a vývojového diagramu, zatímco na obr. 3 a obr. 4, popřípadě na obr. 5 a obr. 6, je znázorněno druhé a třetí

-2 CZ 290512 B6 příkladné provedení jako blokové schéma a vývojový diagram. Vývojové diagramy přitom znázorňují uskutečnění způsobu podle vynálezu jako počítačového programu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna řídicí jednotka 10, která prostřednictvím výstupního vedení 12 ovládá mimo jiné funkci dodávky paliva a nastavování zapalování, což z důvodů přehlednosti není znázorněno, také nastavovací element 14, který nejméně seřizuje příchod volnoběžného vzduchu do spalovacího motoru. Řídicí jednotka JO je prostřednictvím vstupních vedení 16 až 18 spojena s měřicími ústrojími 20 až 22 pro zjišťování provozních veličin spalovacího motoru a/nebo vozidla, prostřednictvím vstupního vedení 24 s měřicím ústrojím 26 zjišťování teploty motoru, tedy zpravidla teploty chladicí kapaliny, prostřednictvím vedení 28 s měřicím ústrojím 30 pro zjišťování teploty nasávaného vzduchu a prostřednictvím vedení 32 s měřicím ústrojím 34 pro zjišťování počtu otáček motoru. Vstupní vedení 16 až 18 vedou na jednotku 36 pro vytváření požadované hodnoty, jejíž výstupní vedení 38 vede na spínací element 40. U výhodného příkladu provedení vede nejméně jedno z vedení 24, 28 a 32 také k jednotce 36 pro vytváření požadované hodnoty. Od spínacího elementu 40 vede vedení 42 k regulační jednotce 44, do které se prostřednictvím vedení 46 přivádí počet otáček motoru. Regulační jednotka 44 má výstupní vedení 12. Vstupní vedení 24 vede jednak ke stupni 48 prahové hodnoty a jednak k dalšímu stupni 50 prahové hodnoty. Také vedení 28 vede jednak ke stupni 52 prahové hodnoty a jednak ke stupni 54 prahové hodnoty a vedení 32 vede jednak ke stupni 56 prahové hodnoty a jednak ke stupni 58 prahové hodnoty. Výstupní vedení 132 stupně 56 prahové hodnoty vede na součtový logický člen 130, jehož výstupní vedení 16 vede na přírůstkový vstup 62 počítacího prostředku 64. Analogicky vede výstupní vedení 138 stupně 58 prahové hodnoty na součtový logický člen 136, jehož výstupní vedení 66 vede na útlumový vstup 68 počítacího prostředku 64. Výstupní vedení 70 počítacího prostředku 64 vede jednak ke stupni 72 prahové hodnoty a jednak k dalšímu stupni 74 prahové hodnoty. Výstupní vedení 76 stupně 52 prahové hodnoty, výstupní vedení 78 stupně 48 prahové hodnoty a výstupní vedení 80 stupně 72 prahové hodnoty vedou na součinový logický člen 32, jehož výstupní vedení 84 je přivedeno na vkládací vstup 86 elementu 88, vytvářejícího bistabilní klopnou funkci. Výstupní vedení 90 stupně 50 prahové hodnoty, výstupní vedení 92 stupně 54 prahové hodnoty jakož i výstupní vedení 94 stupně 74 prahové hodnoty vedou na součtový logický člen 96, jehož výstupní vedení 98 je vedeno na zpětný vkládací vstup elementu 88. Výstupní vedení 102 elementu 58 vede na spínací element 40. Ve své druhé spínací poloze, která je znázorněna čerchovaně, spojuje tento vedení 42 s vedením 104, které vychází z paměťového elementu pro ukládání požadovaného volnoběžného počtu otáček o požadované hodnotě NSol lheiss, přičemž tento paměťový element 106 eviduje horký volnoběžný stav. Dále prochází od výstupního vedení 70 vedení 108 k paměťovému elementu 110, ve kterém je ukládána do paměti výchozí hodnota počítacího prostředku 64 v předem stanovených časových intervalech, jak je to symbolicky naznačeno spínacím prostředkem 112. Při zapojení zapalování je tato trvale do paměti ukládaná hodnota plněna prostřednictvím vedení 114 do počítacího prostředku 64.

Dále je upraveno měřicí ústrojí 120, které zjišťuje míru zatížení motoru. Přitom se může jednat o měřicí element pro zjišťování hmotnosti nebo množství vzduchu přiváděného do spalovacího motoru, pro zjišťování tlaku panujícího v sacím potrubí nasávacího systému nebo pro zjišťování polohy škrticí klapky. Dále může být výhodně místo měřicího ústrojí 120 upraveno pro zjišťování signálu TL zatížení, například základní vstřikovací doby, který je v řídicí jednotce 10 vytvářen v závislosti na počtu otáček motoru a nejméně jedné z uvedených veličin. Od měřicího ústrojí 120 je upraveno vedení 122 k prvnímu stupni 24 prahové hodnoty a ke druhému stupni 126 prahové hodnoty. Výstupní vedení 128 prvního stupně 124 prahové hodnoty vede na součtový logický člen 130 a výstupní vedení 134 druhého stupně 126 prahové hodnoty vede na součtový logický člen 136.

V normálním provozu řídicího zařízení, které je znázorněno na obr. 1, vytváří jednotka 36 pro vytváření požadované hodnoty v závislosti na přiváděných provozních veličinách, jako poloze převozu, napětí baterie, atd., jakož i provozních veličinách jako počet otáček motoru, teplota chladicí kapaliny a teplota nasávaného vzduchu požadovanou hodnotu NSoll volnoběžných otáček, která je nastavována regulační jednotkou, například proporciálně integračně derivačním regulátorem, při srovnání se skutečným počtem otáček prostřednictvím ovládání nastavovacího elementu ]4. V tak zvaném horkém volnoběhu je spínací element 40 za dále popsaných podmínek přepnut do čerchovaně znázorněné polohy a počet volnoběžných otáček je na podkladě pro tento provozní stav předpokládané požadované hodnoty příslušně nastaven.

Přepnutí na požadovanou hodnotu v horkém volnoběhu, která je vyšší ve srovnání s požadovanou hodnotou otáček v normálním provozu, se uskuteční tehdy, když hrozí pokles tlaku oleje na nižší hodnoty. To se rozpozná tak, že je vypočten nárůst teploty oleje nad prahovou hodnotu. U příkladu provedení, který je znázorněn na obr. 1, je přepínací signál vytvořen tehdy, když je motor provozován v předem stanovené době s počtem otáček nad mezním počtem otáček a/nebo ve vysokém stavu zatížení, to znamená, že naměřená hodnota zatížení je nad mezní hodnotou, a doplňkově je teplota motoru a případně teplota nasávaného vzduchu nad předem stanovenou mezní hodnotou. Přitom jsou u výhodného provedení ty doby, ve kterých je motor provozován pod mezním počtem otáček a/nebo pod mezním zatížením, brány na zřetel a jsou využívány jako doplňková kritéria ochlazení oleje.

Když je řídicí jednotka 10 poprvé uvedena po přerušení dodávky proudu do provozu, takzvané původní spuštění, je počítací prostředek 64 uveden do činnosti a je nastaven například na hodnotu 0. Pokud překročí počet otáček mezní hodnotu stanovenou ve stupni 56 prahové hodnoty, například 4800 otáček za minutu, narůstá počítačová hodnota počítacího prostředku 64 v pravidelných časových intervalech, například deset sekund, s výhodou o 1. Pokud je skutečný počet otáček pod mezní hodnotou stanovenou ve stupni 58 prahové hodnoty, která je s výhodou shodná s mezní hodnotou stanovenou ve stupni 56 prahové hodnoty, tak se počítačová hodnota počítacího prostředku 64 v pravidelných časových intervalech, například 10 sekund, utlumuje, s výhodou se snižuje o 1. Současně je ve stupních 124 a 126 prahové hodnoty stanovena mezní hodnota zatížení, která činí například 70% maximálního zatížení, které má hodnotu 100%. Pokud překročí zatížení tuto prahovou hodnotu, je počítací prostředek 64 také v předem stanovených časových intervalech veden k nárůstu a pokud zatížení motoru tuto mezní hodnotu nepřekročí, případně ji nedosáhne, je počítací prostředek 64 utlumen. Takto vytvořená hodnota počítače Z je předávána prostřednictvím výstupního vedení 70 a v předem stanovených časových intervalech je trvale ukládána do paměti paměťového elementu 110. Při normálním spuštění spalovacího motoru je v paměťovém elementu 110 trvale uložená hodnota počítače Z uložena do počítacího prostředku 64. Vychází se tedy vždy z v paměti uložené hodnoty počítače Z. Hodnota počítače Z je mírou pro časový interval závislý na počtu otáček motoru a zatížení motoru. Tento časový interval je zjišťován z doby, po kterou překračoval počet otáček a/nebo zatížení předem stanovené prahové hodnoty, přičemž tato doba je zmenšena o tu dobu, po kterou byl stroj provozován pod mezními hodnotami. Tak představuje míru doby, po kterou byl motor provozován s vysokým zatížením a/nebo otáčkami. Je přitom třeba zaznamenat, že hodnota počítače Z je omezena na minimální a maximální hodnotu.

Ve stupních 48, 52 a 72 prahové hodnoty jsou přiváděné hodnoty teploty Tmot chladicí kapaliny, teploty TANS nasávaného vzduchu, jakož i hodnoty počítače Z porovnávány s předem stanovenými prahovými hodnotami a při překročení odpovídající prahové hodnoty je vydán odpovídající signál prostřednictvím výstupního vedení 76, 78 a 80. Pokud překročí všechny tři provozní veličiny odpovídající předem stanovenou prahovou hodnotu, vytvoří součinový logický člen 82 odpovídající signál, který je předán výstupním vedením 84 do elementu 88. V souladu stím změní element 88 hladinu svého výstupního signálu na výstupním vedení 102, čímž se provede přepojení spínacího elementu 40. Provozní stav horký volnoběh je tedy rozpoznán, pokud teplota motoru, případně teplota nasávaného vzduchu překročí předem stanovené prahové hodnoty a pokud je počet otáček a/nebo zatížení pro stanovenou dobu nad prahovými hodnotami. Jinak

-4CZ 290512 B6 řečeno se časový interval, po který počet otáček a/nebo zatížení byly nad mezní hodnotou, srovnávají s prahovou hodnotou, která je závislá na časovém průběhu otáček a zatížení. Příklady pro mezní hodnoty v příkladu provedení jsou 4800 otáček/min pro počet otáček, 100 °C pro teplotou motoru, 60 °C pro teplotu nasávaného vzduchu a 70 % pro zatížení motoru. Mezní hodnoty počítače Z se dosáhne například při trvale vysokém počtu otáček nebo zatížení po 15 min, při vysokém počtu potáček a vysokém zatížení po 7,5 min.

Je třeba uvést, že vložení provozního stavu horký volnoběh lze uskutečnit jen mimo fáze spouštění. Element 88 je při každém spouštění spalovacího motoru nastaven zpět, aby se vytvořil definovaný výchozí bod.

Pokud jsou znázorněné provozní velikosti teploty chladicí kapaliny, teploty nasávaného vzduchu a hodnoty počítače pod stanovenými prahovými hodnotami ve stupních 50, 54 a 74 prahových hodnot, vytvoří odpovídající stupeň prahové hodnoty odpovídající signálovou hladinu na výstupních vedeních 90, 92 a 94. Součtový logický člen 96 vytvoří potom výstupní signál na výstupním vedení 98, který vede ke zpětnému přemístění elementu 88 a k zapojení spínacího elementu 40 do zakreslené polohy, pokud nejméně jedna z uvedených provozních veličin je pod stanovenou prahovou hodnotou. Potom je uznán provozní stav horkého volnoběhu za ukončený.

Kromě provedení, které je znázorněno na obr. 1, může odborník realizovat postup podle vynálezu také s jinými spínacími elementy a dosáhnout požadované funkce. Dále může být výhodné u příkladu provedení předpokládat, že při překročení nebo při nedosažení mezních hodnot počtem otáček a zatížením se bude jen jednou utlumovat, tedy dekrementovat, nebo dojde k nárůstu, tedy k inkrementaci, na rozdíl od znázorněného provedení, u kterého se v takovém případě inkrementuje, případně dekrementuje dvakrát.

Na obr. 2 je znázorněno blokové schéma jako příklad realizace znázorněného provedení v rámci počítačového programu. Programová část, která je znázorněna v blokovém schématu, bude přitom vyvolávána v předem stanovených okamžicích, například každých 10 sekund. Po spuštění programové části podle obr. 2 dojde v prvním kroku 200 na podkladě značky k dotazu, zda je k dispozici podmínka k původnímu spuštění. Pokud tomu tak je, je podle kroku 202 hodnota počítače Z nastavena na 0. Pokud není k dispozici žádná podmínka původního spuštění, je v paměti uložená hodnota počítače Z vložena v kroku 201. Po kroku 201 nebo 202 je v kroku 204 načítána teplota Tmot chladicí kapaliny, počet otáček Nist motoru, teplota TANS nasávaného vzduchu, jakož i naměřená hodnota zatížení LAST a v následném dotazovacím kroku dojde k otázce, zda skutečný počet otáček motoru překročil prahovou hodnotu NO. Pokud k tomu došlo, je v kroku 208 počítač inkrementován, to znamená zvýšen o 1, a případně v následném kroku 210 omezen na sovu maximální hodnotu Zmax. Pokud je počet otáček shodný nebo menší než předem stanovená prahová hodnota NO, je v kroku 212 počítač dekrementován, to znamená, že hodnota počítače Z je snížena o 1 a v následujícím kroku 214 je případně omezena na minimální hodnotu Zrnin. Potom se v dotazovacím kroku 230 přezkouší, zda naměřená hodnota zatížení překročila předem stanovenou mezní hodnotu LAST0 zatížení. Pokud tomu tak je, je v kroku 232 počítač Z inkrementován a případně omezen na svou maximální hodnotu. V opačném případě je v kroku 234 počítač Z dekrementován, to je utlumen a je případně omezen na svou minimální hodnotu. Potom se v dotazovacím kroku 216 přezkouší, zda prahová hodnota TmotO teploty chladicí kapaliny byla překročena, zda byla překročena prahová hodnota TANS0 teploty nasávaného vzduchu a zda hodnota počítače Z je větší než počítačová prahová hodnota Z0. Pokud jsou všechny tyto podmínky současně splněny, je v kroku 218 vložen znak pro provozní stav horkého volnoběhu. To vede v programu regulace počtu volnoběžných otáček k tomu, že požadovaná hodnota NSol 1 je pro tento provozní stav nahražena předem stanovenou požadovanou hodnotou NSollheiss. Po kroku 218 je v kroku 220 stávající hodnota počítače Z trvale uložena v paměti a programová část je ukončena. Pokud se v kroku 210 zjistí, že nejsou současně splněny všechny tři tyto podmínky, přezkouší se v dotazovacím kroku 222, zda je prahová hodnota TmotO - delta 1 teploty chladicí kapaliny menší než teplota chladicí kapaliny nebo zdaje teplota nasávaného vzduchu menší než prahová hodnota TANS0 - delta 2 nebo zda je hodnota

-5CZ 290512 B6 počítače Z menší než předem stanovená počítačová prahová hodnota Z0 - delta 3. Pokud tomu tak není, nic se v aktuálním provozním stavu spalovacího motoru nezměnilo, takže lze pokračovat s krokem 220 a s uložením hodnoty počítače Z do paměti. Pokud je jedna z podmínek přezkušovaných v kroku 222 splněna, je v kroku 224 určeno opuštění provozního stavu horký volnoběh, případně normálního provozního stavu regulace volnoběhu a znak horkého volnoběhu je příslušně změněn, případně udržen na své dosavadní hodnotě. To vede v programu regulace otáček volnoběhu ktomu, že na provozních veličinách závislá požadovaná hodnota NSoll volnoběžných otáček se vezme za základ regulace. Po kroku 224 je hodnota počítače Z uložena do paměti a programová část je ukončena.

V souladu s tímto příkladem provedení je provozní stav horký volnoběh v závislosti na počtu otáček, zatížení, teplotě motoru a teplotě nasávaného vzduchu uznán za dosažený, případně jako opuštěný. Provozní stav horký volnoběh je k dispozici, pokud je teplota motoru, teplota nasávaného vzduchu a časový interval, ve kterém se počet otáček a/nebo zatížení vyskytovaly nad předem stanovenou mezní hodnotou, to znamená, že byly překročeny předem stanovené prahové hodnoty. Přitom se bere vždy v úvahu časový interval, ve kterém byl počet otáček a/nebo zatížení pod těmito mezními hodnotami. Provozní stav horký volnoběh není uznán, případně je považován za opuštěný, pokud je teplota motoru nebo teplota nasávaného vzduchu nebo tento časový interval pod předem stanovenými prahovými hodnotami.

Podle alternativního výhodného příkladu provedení je na obr. 1 čerchovaně ohraničená část, to je stupně 56, 58, 124 a 126 prahové hodnoty jakož i součtový logický člen 130 a 136, nahražena řešením znázorněným na obr. 3. Podle obr. 3 je upraven element 140, do kterého se prostřednictvím vedení 32 přivádí z měřicího ústrojí 34 počet otáček a prostřednictvím vedení 122 z měřicího ústrojí 120 míra zatížení motoru. Element 140 má mezní charakteristiku nebo mezní tabulku pro počet otáček a zatížení, například charakteristiku pro mezní hodnoty zatížení nad otáčkami nebo mezní hodnoty otáček na zatížením. Od elementu 140 vede výstupní vedení 60 k přírůstkovému vstupu 62 počítacího prostředku 64, zatímco výstupní vedení 66 vede k útlumovému vstupu 68. Překročení charakteristických, případně tabulkových hodnot přiváděnými naměřenými hodnotami vede k inkrementování, případně jejich nedosažení vede kdekrementování počítacího prostředku 64. V elementu 140 je na podkladě přiváděných měřených hodnot měřeného počtu otáček přiřazována mezní hodnota zatížení a tato mezní hodnota zatížení je porovnávána s aktuálně odečítaným zatížením. Překročení této mezní hodnoty vede k nárůstu, zatímco její nedosažení k útlumu počítacího prostředku 64. Alternativně lze na podkladě měřicího signálu zatížení odečítat z charakteristiky uložené v paměti mezní hodnotu počtu otáček, jejíž překročení vede k inkrementaci a jejíž nedosažení vede k dekrementování počítacího prostředku 64. Hodnota počítače Z představuje u tohoto příkladu provedení v souladu s uvedenými skutečnostmi časový interval, ve kterém je spalovací motor v provozním bodu provozován s vysokým počtem otáček nebo pod vysokým zatížením, přičemž časový interval, ve kterém je spalovací motor v provozních bodech provozován s nižším počtem otáček nebo s nižším zatížením, se zohledňuje prostřednictvím odečítání.

Alternativní příklad provedení, který je znázorněn na obr. 3, je na obr. 4 vyobrazen jako blokové schéma. Přitom jsou kroky, které již byly znázorněny na obr. 2, označeny shodnými vztahovými znaky. Tyto kroky také již nebudou v dalším popisovány. U příkladu provedení podle obr. 3 je dotazovací krok 206, dotazovací krok 230 a kroky 232, 234 nahrazeny tak, že nejsou přezkušovány jednotlivé mezní hodnoty, aleje upravena mezní charakteristika, jejíž překročení, případně nedosažení vede k inkrementaci a dekrementování počítacího prostředku 64. K tomu je po kroku 204 v jednom kroku 300 na podkladě naměřených veličin počtu otáček Nist a zatížení LAST odečtena z předem stanovené charakteristiky mezní hodnota LAST0 a v následném dotazovacím kroku 302 je tato mezní hodnota zatížení, odečtená z charakteristiky aje porovnána se zatížením LAST. Pokud naměřená velikost zatížení překročí tuto mezní hodnotu, je podle kroku 208 počítač inkrementován a pokud naměřená velikost zatížení je menší než mezní hodnota zatížení, je podle kroku 212 počítač dekrementován. Místo porovnání na bázi hodnot zatížení v dotazovacím kroku 302 lze podle dalšího výhodného příkladu provedení uskutečnit také porovnání na

-6CZ 290512 B6 bázi hodnot počtu otáček, přičemž se potom v kroku 300 odečte na bázi skutečného počtu otáček a naměřené velikosti zatížení prahová hodnota NO počtu otáček, který se vezme za základ pro porovnání v dotazovacím kroku 302. Pokud skutečný počet otáček překročí tuto mezní hodnotu, je počítač inkrementován, pokud nedosáhne mezní hodnotu, je dekrementován.

Také u tohoto příkladu provedení je horký volnoběh zaznamenán tehdy, když teplota motoru, teplota nasávaného vzduchu a na počtu otáček motoru a zatížení závislý časový interval se dostanou nad předem stanovené mezní hodnoty.

Na obr. 5 a 6 je znázorněn další výhodný příklad provedení způsobu podle vynálezu, na obr. 5 je schematicky znázorněno blokové schéma alternativního uspořádání té části, která je na obr. 1 znázorněna čerchovaně ohraničeně. Je zde upraven další počítací prostředek 400, ke kterému je přivedeno vedení 402, vycházející z výstupního vedení 132, jakož i vedení 404, vycházející z výstupního vedení 66. Výstupní vedení 406 počítacího prostředku 400 vede na stupeň 408 prahové hodnoty, jehož výstupní vedení 410 ovládá první spínací prostředek 412 a druhý spínací prostředek 414. První spínací prostředek 412 je přitom zapojen do výstupního vedení 128 prvního stupně 124 prahové hodnoty, které je vedeno na součtový logický člen 416. K součtovému logickému členu 416 je dále připojeno výstupní vedení 132, přičemž jeho výstupní vedení představuje výstupní vedení 60. Druhý spínací prostředek 414 je zapojen do výstupního vedení 134 druhého stupně 126 prahové hodnoty, které vede na součinový logický člen 418. K tomu je jako druhé výstupní vedení přivedeno vedení 138 a jeho výstupní vedení tvoří výstupní vedení 66.

Znázorněné přídavné elementy zohledňují vliv zatížení motoru na teplotu oleje, případně tlak oleje nezávisle na počtu otáček motoru, pokud jsou tyto po předem stanovenou dobu nad mezním počtem otáček. Inkrementace počítacího prostředku 64 se potom uskuteční při překročení prahového zatížení prostřednictvím součtového logického členu 416. Dekrementování počítacího prostředku 64 se provede teprve tehdy, když nejsou dosaženy obě prahové hodnoty, a to prostřednictvím součinového logického členu 418. Pokud překročí počet otáček motoru v elementu 56 předem stanovenou prahovou hodnotu, je inkrementován jednak počítací prostředek 64 a jednak počítací prostředek 400. Pokud dosáhne počítačová hodnota počítacího prostředku 400 ve stupni 408 prahové hodnoty předem stanovenou mezní hodnotu, jsou prostřednictvím vytvoření odpovídajícího signálu ve výstupním vedení 410 spínací prostředky 412 a 414 uzavřeny a je zohledněn vliv zatížení. Tím vede překročení prahové hodnoty zatížení naměřenou hodnotou zatížení ve stupni 124 prahové hodnoty k inkrementování počítacího prostředku 64 nezávisle na chování počtu otáček motoru. Pokud se dostane naměřená hodnota zatížení pod mezní hodnotu, předem stanovenou ve stupni 126 prahové hodnoty, je přivedena do součinového logického členu 418. Pokud se současně dostane počet otáček motoru pod prahovou hodnotu předem stanovenou ve stupni 58 prahové hodnoty, je výstupním vedením 66 přiveden odpovídající signál, který vede k dekrementování počítacího prostředku 400 a k dekrementování počítacího prostředku 64. Přitom je prahová hodnota pro počítací prostředek 400 menší než pro počítací prostředek 64.

Odpovídající realizace v podobě počítačového programuje znázorněna na obr. 6. Po kroku 204 dojde v kroku 500 k dotazu, zda druhý počítač T dosáhl své maximální hodnoty Tmax. Pokud tomu tak není, jev kroku 206 skutečný počet otáček motoru porovnán se stanovenou prahovou hodnotou NO, a při překročení je počítací prostředek 64 podle kroku 212 dekrementován. Pokud skutečný počet otáček překročí prahovou hodnotu NO, je podle kroku 502 druhý počítač T inkrementován a v následném kroku 208 je počítací prostředek 64 inkrementován. Pokud podle kroku 500 dosáhla hodnota druhého počítače T maxima, dojde v kroku 504 k dotazu, zda počet otáček motoru překročil prahovou hodnotu NO nebo zda naměřená hodnota zatížení překročila mezní hodnotu LAST0. Pokud tomu tak je, je podle kroku 208 počítač Z inkrementován, pokud je odpověď záporná, to znamená, že nejsou obě podmínky splněny, je druhý počítač T v kroku 506 dekrementován a počítač Z je dekrementován podle kroku 212. Další průběh funkce je takový, jak bylo popsáno ve spojení s obr. 2.

-7CZ 290512 B6

V tomto příkladu provedení je tedy popsáno řešení, u kterého se v tom případě, že počet otáček motoru v předem stanovené době překročil mezní počet otáček, vezme v úvahu přídavně vliv zatížení, a to tak, že nezávisle na překročení prahu počtu otáček vede překročení prahového zatížení k inkrementování počítače Z. Dekrementování počítače Z se může uskutečnit teprve 5 tehdy, když se nedosáhne prahového počtu otáček a také prahového zatížení.

Je tedy výhodné nastavit požadovanou hodnotu NSoll volnoběžných otáček po opuštění provozního stavu horký volnoběh teprve v následném volnoběžném cyklu, takže řidič v jednom volnoběžném cyklu nezaznamená žádnou změnu počtu otáček.

Dále je také výhodné stanovit inkrementační a dekrementační rychlost počítacího prostředku 64 nezávisle na sobě, přičemž ve výhodném provedení realizace je například dekrementační rychlost větší než inkrementační rychlost.

Dále se u výhodného příkladu provedení předpokládá, že se mezi inkrementací a mezi dekrementací počítacího prostředku 64 zavede hystereze. Ktomu se stanoví mezní hodnoty pro počet otáček a pro zatížení, případně mezní charakteristika pro překročení a pro nedosažení na různé hodnoty. Tím se zabrání častějšímu zapínání a přepínání mezi inkrementací a dekrementací. Zpravidla se volí mezní hodnota pro překročení hodnotově větší než mezní hodnota pro 20 nedosažení.

Dále je možné u výhodného příkladu provedení vůbec nebrat zřetel na teplotu motoru a/nebo na teplotu nasávaného vzduchu.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob nastavení volnoběhu spalovacího motoru, přičemž při horkém spalovacím motoru se počet volnoběžných otáček zvýší, vyznačující se tím, že provozní stav horkého spalovacího motoru se zjišťuje alespoň v závislosti na počtu otáček motoru a na zatížení motoru.

   35
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že provozní stav se zjišťuje tehdy, když se překročí prahová teplota oleje, při níž hrozí pokles tlaku oleje.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že překročení prahové teploty oleje se zjišťuje alespoň v závislosti na počtu otáček motoru a zatížení motoru, popřípadě, v závislosti na

   40 teplotě motoru a/nebo teplotě nasávaného vzduchu.
4. 4. Způsob podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že za překročení prahové teploty oleje se pokládá to, když teplota motoru, popřípadě teplota nasávaného vzduchu, a doba, po kterou byl motor provozován s počtem otáček nad mezním počtem otáček nebo ve stavu

   45 zatížení nad mezním zatížením, překročí předem stanovené mezní hodnoty.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že pro zjištění doby, po kterou byl motor provozován s počtem otáček nad mezním počtem otáček nebo ve stavu zatížení nad mezním zatížením, se hodnota na počítacím prostředku zvyšuje, popřípadě snižuje.
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že rychlost zvyšování a rychlost snižování hodnoty na počítacím prostředku pro zjišťování doby, po kterou byl motor provozován s počtem otáček nad mezním počtem otáček nebo ve stavu zatížení nad mezním zatížením, se stanoví nezávisle na sobě.

   -8CZ 290512 B6
7. 7. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že mezi zvyšováním a snižováním hodnoty na počítacím prostředku existuje hystereze.
8. 8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že provozní stav se za dosažený pokládá tehdy, když doba, po kterou byl motor provozován nad provozním stavem s předem stanoveným počtem otáček a zatížením, a popřípadě teplota motoru, popřípadě teplota nasávaného vzduchu, překročí předem stanovené mezní hodnoty.
9. 9. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že vliv zatížení na teplotu oleje se zohlední teprve tehdy, když počet otáček motoru překročí po předem stanovenou dobu mezní počet otáček.
10. 10. Způsob podle nároku 9, vy zn ač u j í cí se t í m , že hodnota na počítacím prostředku se při překročení mezního zatížení motoru zvýší nezávisle na překročení mezního počtu otáček, avšak sníží se teprve tehdy, když dojde k poklesu pod obě mezní hodnoty.
11. 11. Způsob podle jednoho z nároků 4 až 7, 9 nebo 10, v y z n a č u j í c í se t í m , že při zjišťování doby, po kterou byl motor provozován s počtem otáček nad mezním počtem otáček nebo ve stavu zatížení nad mezním zatížením, se odečte doba, po kterou se počet otáček motoru nachází pod mezním počtem otáček nebo stav zatížení motoru se nachází pod mezním zatížením, popřípadě provozní bod se nachází pod mezní charakteristikou.
12. 12. Zařízení k nastavení volnoběhu spalovacího motoru, s řídicí jednotkou (10), která při horkém spalovacím motoru zvýší počet volnoběžných otáček, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro zjišťování provozního stavu s horkým spalovacím motorem alespoň v závislosti na počtu otáček motoru a zatížení motoru.