CZ287171B6 - Antenna glass - Google Patents

Description

Anténové sklo

Oblast techniky

Vynález se týká anténového skla pro výběrový příjem pro vozidla, opatřeného přípojnými prvky, v němž přípojné prvky, opatřené na svém volném konci konektory, jsou připojeny v úrovni jejich základního úseku k přípojným ploškám anténních vodičů natištěných po povrchu skla.

Dosavadní stav techniky

Anténová skla pro výběrový příjem jsou anténová skla obsahující více na sobě nezávislých anténních vodičů. Jednotlivé anténní vodiče jsou opatřeny každý vlastní přípojnou ploškou a jsou připojeny každý k vlastnímu přívodnímu kabelu pro přívod k procesoru výběrového příjmu. Jsou používány ve velkém rozsahu pro zlepšování radiofonního příjmu v pásmu FM ve vozidlech. Vzhledem k vyšší úrovni parazitních signálů v oblasti předního skla se používají přednostně jako zadní okenní sklo. Zpravidla jsou v tomto případě do anténního systému rovněž zařazeny vodiče topného systému. Přijímací antény pro výběrový příjem se již vyrábějí s až deseti různými anténními prvky. Včetně přípojů přidružených stínících vedení to znamená, že v tomto případě musí být vytvořeno až dvacet pájených spojů.

Anténní skla pro výběrový příjem jsou popsána v řadě spisů, například v patentových spisech DE 3 820 229 Cl, DE 3911 178 Al a DE 4 034 548 Al, jakož i EP-B1-0 065 263, EP-B10 269 723, EP-A1-0 559 196 a EP-A2-0 591 957. Ve většině z těchto případů jsou přípojné plošky každého anténního prvku uloženy na skle na různých místech, takže na různých místech musí být připájeno více přípojných prvků. Aby se zabránilo nevýhodám, které z toho vyplývají, zejména při připojování anténového skla k procesoru pro výběrový příjem, je známo ze spisu DE 3 911 178 A1 sdružovat signálová vedení pro vedení anténních signálů na skle, a vést všechny anténní signály a popřípadě i napájejí napětí jediným kabelovým svazkem. Přípojné body různých prvků jsou pak připojeny v prostoru jeden vedle druhého. Pro realizaci kontaktů na skle jsou potom přípojné prvky, složené z plochých vedení, opatřeny násobnými konektory, známými v oboru počítačů. Vodiče tohoto přípojného prvku, spojené násobným konektorem, se obvykle spojují jednotlivě s odpovídajícím přípojným bodem vysokofrekvenčních vedení a stínících vedení pro připojení na kostru nebo k zemi.

Vynález si klade za úkol zlepšit a zjednodušit způsob výroby anténních skel pro výběrový příjem, obsahující přípojné prvky s násobnými konektory tak, aby se dále snížila pracnost spojování jednotlivých anténových prvků.

Podstata vynálezu

Tohoto cíle je dosaženo u anténového skla v úvodu uvedeného typu tím, že přípojné plošky více anténových prvků, jakož i vedení pro stínění nebo připojení ke kostře nebo k zemi, jsou lokálně sdruženy do polohy vedle sebe v místě uloženém v okrajové oblasti skla, přičemž přípojné prvky, opatřené násobnými konektory, mají na svém základním konci plochý nosič obsahující spojovací plošky, uložené v místním uspořádání odpovídajícím místnímu uspořádání přípojných plošek na skle, přičemž spojení spojovacích plošek s přípojnými ploškami je vytvořeno v jedné pracovní operaci.

Sklo podle vynálezu může být realizováno v principu s různými konstrukcemi vodičů, například s kabelovými svazky sestavenými z koaxiálních souběžných kabelů, které jsou seskupeny ve společném izolačním plášti. Zatímco na jednom konci takového kabelového svazku je uložen konektor, je na druhém konci uložen plochý nosič obsahující spojovací body, které samy jsou připojeny k jednotlivým vodičům kabelového svazku. Podle obzvláště výhodného provedení vynálezu se však místo těchto kabelových svazků používá plochých a ohebných fólií, do nichž

-1 CZ 287171 B6 /

jsou vestavěny vodiče a v nichž jsou spojovací body vytvořeny z tenké kovové vrstvy nebo z natištěné vodivé kompozice a jsou uloženy na nosné fólii. V případě fólie s plochými vodiči jsou dráhy vedení signálů rovněž vytvořeny z pásků z kovové fólie nebo vodivých tiskových hmot, které jsou uloženy na nosné fólii. Vedle těchto signálových vedení mohou být uložena stínící 5 vedení. Také je možné, aby kromě stínících vedení uložených ve stejné rovině nebo místo těchto stínících vedení, byly použity stínící fólie, umístěné s výhodou na celé šířce vodiče z plochého pásku v jiné rovině nad a pod rovinami signálových vodičů, aby se zlepšil stínící účinek.

Spojení přípojného prvku s přípojnými ploškami na skle může být vytvořeno rovněž různými způsoby, například pomocí elektricky vodivého lepidla. Použij í-li se pro tento účel kontaktní 10 lepidla nebo lepidla aktivovaná teplem, jsou lepidla s výhodou nanesena již při výrobě přípojných prvků na spojovacích bodech nosné fólie. Po přiložení plochého nosiče na sklo může být lepený spoj jednoduše vytvořen tlakem a/nebo teplem.

S výhodou může být spojení mezi přípojnými ploškami na skle a spojovacími body na nosné fólii vytvořeno osvědčeným pájením měkkou pájkou. V tomto případě se při výrobě přípojných prvků 15 spojovací body pocínují a s výhodou jsou již opatřeny vhodným tavidlem, aby pájení mohlo být prováděno bez přídavného přívodu pájecího materiálu a/nebo tavidla, a to jednoduše účinkem tepla a tlaku.

Ve výhodném provedení vynálezu se přípojné prvky navíc lepí na sklo v předem určeném úseku, aby se elektrické spojovací body odlehčily od škodlivých tahových namáhání, například při 20 spojování zastrkováním po montáži anténních skel do karoserie. Tyto lepené spoje mohou být vytvářeny obzvláště snadno a účinně pomocí uvedených plochých fólií s vodiči, poněvadž mají relativně velkou lepicí plochu. Jsou-li přípojné prvky předem pokryty tenkou vrstvou lepidla aktivovatelného teplem, například v blízkosti spojovacích bodů na úseku nosiče obsahujícího spojovací body, mohou být elektrické spoje s přípojnými ploškami anténních vodičů a lepený 25 spoj pro odlehčení tahu vytvořeny jednoduchým způsobem v jedné a téže pracovní operaci.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 pohled na výsek okrajové oblasti anténového skla pro výběrový příjem v oblasti anténních vodičů, spojených s přípojnými ploškami pro 30 přípojný prvek, obr. 2 pohled na jeden spojovací prvek z ploché fólie pro spojení s anténním uspořádáním znázorněným na obr. 1, obr. 3 pohled na výsek okrajové oblasti jiného anténového skla pro výběrový příjem, rovněž v oblasti anténních vodičů, spojených s přípojnými ploškami, a obr. 4 pohled na jeden spojovací prvek z ploché fólie pro spojení s anténním uspořádáním znázorněným na obr. 3.

Příklady provedení vynálezu

Příklady provedení vynálezu ukazují topná zadní okenní skla pro automobilová vozidla, v nichž jsou zabudovány vždy dva samostatné topné systémy jako anténové prvky anténové konstrukce. Kromě toho mají oba příklady provedení navíc dva další anténové prvky, uložené mimo topné systémy. Z těchto přídavných anténových prvků jsou ve znázorněných pohledů na okrajové 40 výseky, pouze koncové sekce anténních vodičů a přívodní vedení k vlastním anténním vodičům, jakož i přípojné plošky. V případě topných vodičů, sběrných vodičů, přivádějících do topných vodičů topný proud, a vodičů přídavných anténních struktur, se jedná pokaždé o tištěné a vypálené vodiče, jak se obvykle vyrábějí a používají.

V provedení znázorněném na obr. 1 jsou na skle 1 topné vodiče 2, tvořící dolní topný systém, 45 připojeny ke sběrnému vodiči 3, zatímco topné vodiče 4, které tvoří horní topný systém, jsou připojeny ke sběrnému vodiči 5. Uspořádání vodičů, sestávající z vodičů 2 a 3, tvoří anténní prvek, jehož anténní signály jsou snímány na sběrném vodiči v úrovni přípojné plošky 6. Vodiče

-2CZ 287171 B6 a 5 tvoří druhý anténový prvek. Signály přijímané tímto anténovým prvkem jsou snímány na sběrném vodiči 5 v úrovni přípojné plošky 8. Nad horním topným systémem jsou uloženy neznázoměné dva další anténní vodiče. Přípojné vedení 10 jednoho z těchto anténních vodičů vede až k přípojné plošce 11, a přívodní vedení druhého z těchto anténních vodičů sahá až k přípojné plošce 13. Obě přípojná vedení 10 a 12 jsou obklopována stínícími vedeními 16, 17 a 18, která jsou souběžná a jsou spojená s vodivou plochou 20, natištěnou mezi sběrnými vodiči 3 a 5, která tvoří dvě přípojné plošky 21 a 22.

Přívodní vedení 10, 12, stínící vedení 16, 17, 18, sběrné vodiče 3,5 a vodivé plošky 11, 13, 20 tvořící přípojné plošky, jsou uloženy na straně obrácené směrem dovnitř prostoru vozidla v postranní krajní oblasti skla, a to konkrétně v oblasti kryté obložením tvořícím rám 24, takže vodiče nejsou zevně vozidla viditelné. Obložení tvořící rám 24 je vytvořeno z neprůhledné vrstvy vypáleného emailu, která kromě toho chrání proti ultrafialovým paprskům hmotu lepidla, které upevňuje sklo ke karoserii. Všechny vodiče jsou vytvořeny z vypalovací barvy, obsahující stříbro, a způsobilé pájení. Přípojné plošky H, 13, 21 a 22 mohou být kryty přídavnou vrstvou cínu kombinovanou stavidlem pro usnadňování pájecího procesu při připojování přípojných prvků pájením.

Na obr. 2 je znázorněn přípojný prvek 25, uzpůsobený pro toto uspořádání přípojných plošek. Obsahuje ohebnou nosnou fólii 26, vyrobenou z polymeru odolného proti přetržení a tepelně stálou, například polyimidu, se základním úsekem 27, vedeními 28, 30, 32, 34, 36, 38 tištěnými na nosné fólii 26 nebo do této nosné fólie zasazené, spojovací plošky 26, 31, 33, 35, 37 a 39. připojené k vodičům, a násobnými konektory 40, 41 pro připojení kabelů umístěných v karoserii, které vedou až k procesoru výběrového příjmu. Na nosné fólii jsou spojovací plošky 29, 31, 33, 35, 37 a 39 umístěny tak, že se dostanou do zákrytu s odpovídajícími přípojnými ploškami 6, 21, 13, 11, 22 a 8. Spojovací plošky 29, 31, 33, 35, 37 a 39 jsou povrchově pocínovány a jsou opatřeny odpovídajícím tavidlem. Na straně přípojných plošek je nosná fólie pokryta tenkou vrstvou tavitelného lepidla v povrchové oblasti 43. Přípojný prvek 26 je uložen vhodným způsobem na okrajové oblasti skla a je přilepen k povrchu skla účinkem tepla a tlaku. Současně jsou v tomto případě elektrické body vzájemně spolu spájeny, přičemž pájení je urychlováno tavidlem přítomným na cínové vrstvě.

Provedení znázorněné na obr. 3 a 4 se liší od až dosud popsaného provedení v tom, že jeden anténní prvek je uložen nad horním topným systémem, zatímco jiný přídavný anténní prvek je uložen pod dolním topným systémem. Z horního anténního prvku vychází vedení 45, vedoucí k přípojné plošce 46, a dolní anténní prvek vede přes vedení 47 k přípojné plošce 48. Obě vedení 45 a 47 jsou každé stíněno stínícími vedeními 49, 50, uloženými po každé straně, a která sama ústí do přípojné plošky 52. Anténní signály přijímané anténovým prvkem sestávajícím z vodičů 2, 3, jsou získávány ze sběrného vodiče 3 v úrovni přípojné plošky 6, a signály přijímané vodiči 4, 5 jsou získávány ze sběrného vodiče 5 v úrovni přípojné plošky 8.

Přípojný prvek je v principu konstruován jako výše popsaný přípojný prvek 25 a obsahuje ohebnou nosnou fólii 55 opatřenou základní sekcí 56 a násobnými konektory 57 a 58. Čtyři vedení 60, 62, 64 a 66 vedoucí signál ústí do přípojných plošek 61, 63, 65 a 67. Vedení vedoucí signály jsou obklopována na obou stranách stínícími vodiči 70, které všechny ústí do společné přípojné plošky 72, která je připojena k přípojné plošce 52 na skle. Rovněž v tomto případě je na základní části 56 nosné fólie vedle spojovacích ploch nanesena vrstva 43 tavitelného lepidla tak, že rovněž v tomto případě zajišťuje lepený spoj odlehčení v tahu na připájených místech. Spojení je vytvořeno stejným způsobem, jako ve výše popsaném příkladě provedení.

Claims (8)

1. Anténové sklo pro výběrový příjem pro vozidla, opatřené přípojnými prvky, v němž přípojné prvky, opatřené na svém volném konci konektory, jsou připojeny v úrovni jejich základního úseku k přípojným ploškám anténních vodičů natištěných po povrchu skla,

5 vyznačené tím, že přípojné plošky (6, 8, 11, 13,21, 22; 6, 8,46, 48, 52) více anténových prvků, jakož i vedení (16, 17, 18; 49, 50) pro stínění nebo připojení ke kostře nebo zemi, jsou lokálně sdruženy do polohy vedle sebe v místě uloženém v okrajové oblasti skla, přičemž přípojné prvky (25, 54), opatřené násobnými konektory (40, 41; 57, 58), mají na svém základním konci plochý nosič obsahující spojovací plošky (29, 31, 33, 35, 37, 39; 61, 63, 65, 67, 72), 10 uložené v místním uspořádání odpovídajícímu místnímu uspořádání přípojných plošek na skle, přičemž spojení spojovacích plošek s přípojnými ploškami je vytvořeno v jedné pracovní operaci.

2. Anténové sklo podle nároku 1, vyznačené tím, že přípojné prvky (25, 54) jsou fóliové ploché vodiče s nosnou fólií vytvořenou z polymeru odolného proti přetržení a vodiči

15 zasazenými do nosné fólie nebo na nosné fólii natištěnými.

3. Anténové sklo podle nároku 2, vyznačené tím, že přípojné prvky (25, 54) jsou ploché fóliové vodiče s nosnou fólií vytvořenou z tepelně stálého polymeru, jako polyimidu.

4. Anténové sklo podle nároku 2 nebo 3, vyznačené tím, že ploché fóliové vodiče obsahují kromě signálových vedení rovněž plochá stínící vedení, uložená v rovině signálových

20 vedení a/nebo v rovinách uložených nad a/nebo pod rovinou signálových vedení.

5. Anténové sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačené tím, že spojovací plošky přípojných prvků (25, 54) jsou připájeny k přípojným ploškám na skle.

6. Anténové sklo podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačené tím, že spojení spojovacích plošek přípojných prvků (25, 54) s přípojnými ploškami skla je vytvořeno pomocí

25 vodivého lepidla.

7. Anténové sklo podle nejméně jednoho z nároků laž6, vyznačené tím, že plochá nosná fólie přípojných prvků (25, 54) je přilepena ke sklu v oblasti ležící v blízkosti spojovacích plošek pro odlehčení spojovacích bodů od tahu.

8. Anténové sklo podle nároku 7, vyznačené tím, že přilepení sloužící pro odlehčení 30 od tahu je vytvořeno pomocí tavitelného lepidla současně se spájením bodů elektrického spojení.