CZ286631B6 - Vícevrstvý stavební prvek, způsob jeho výroby a zařízení k výrobě vícevrstvého stavebního prvku - Google Patents

Abstract

Řešení se týká vícevrstvého stavebního prvku (1), sestávajícího z jádra (4) z pěnové plastické hmoty (10) z primárního materiálu a eventuálně s ním spojených čoček (5, 6, 7) z pěnové plastické hmoty (12, 13). Alespoň na jedné straně povrchu jádra (4) je umístěna krycí vrstva (2, 3) s nosným tělesem (15) z vláken, spojená s tímto jádrem (4). Vlákna nosného tělesa (15) jsou uložena ve vrstvě (16) z termoplastické hmoty (17), tvořící krycí vrstvu (2, 3), a jsou vytvarována na jádru (4) a spojena s ním, přičemž termoplastická hmota (17) má při teplotě mezi 150 .degree.C a 200 .degree.C přilnavost v rozsahu mezi 5 N/5 cm a 30 N/5 cm. Podstata způsobu výroby podle vynálezu spočívá v tom, že před položením krycí vrstvy (2, 3) na desku (11) se na vláknité nebo vláknovité nosné těleso (15) krycí vrstvy (2, 3) nanese granulát a/nebo fólie a/nebo pasta z termoplastické hmoty (17), následně na to se krycí vrstva (2, 3) s termoplastickou hmotou (17) ohřeje, přičemž je alespoň viskózní. Potom sŕ

Description

Vícevrstvý stavební prvek, způsob jeho výroby a zařízení k výrobě vícevrstvého stavebního prvku

Oblast techniky

Vynález se týká vícevrstvého stavebního prvku, sestávajícího z jádra zpěněné plastické hmoty z primárního materiálu a eventuálně s ním spojených vloček z pěněné plastické hmoty a alespoň jedné krycí vrstvy s nosným tělesem z vláken, umístěné na povrchu jádra a spojené s ním silovým a tvarovým spojem. Vynález se také týká způsobu jeho výroby, při kterém se smíchají vločky z pěnové plastické hmoty s tekutým primárním materiálem pěnové plastické hmoty a vytvarují se do desky, případně bloku, působením tlaku a/nebo teploty a/nebo vlhkosti se zreagují, čímž se navzájem spojí vločky z pěnové plastické hmoty s pěnovou plastickou hmotou z primárního materiálu, načež se na alespoň jeden povrch takové desky nebo bloku nanese krycí vrstva a působením tlaku a/nebo teploty se případně prostorovou deformací spojí krycí vrstva s deskou, případně blokem do vícevrstvého stavebního prvku. Dále se týká zařízení k výrobě vícevrstvého stavebního prvku, sestávajícího z jádra z vloček z pěnové plastické hmoty, spojených pěnovou plastickou hmotou z primárního materiálu, a dvou krycích vrstev, umístěných na protilehlých površích jádra, spojených s ním silovým a tvarovým spojením, s vláknitým nosným tělesem, s dopravním zařízením pro nosné těleso, opatřené termoplastickou hmotou, která při normální teplotě granuluje a je jako fólie nebo snadno přilnavá pasta. Dopravnímu zařízení je přitom přiřazeno alespoň v dílčí oblasti jeho délky ohřívací zařízení a je za něj zařazena lisovací forma.

Dosavadní stav techniky

Podle EP-B1 0 266 224 je již známý způsob výroby sendvičových prvků. Tento sendvičový prvek sestává z povrchové plochy, například z pletiva nebo pleteniny z polyesteru, viskózy, skelných vláken nebo jejich libovolné kombinace, pod ní umístěné první zpevňovací vrstvy a z částic tvořeného, tepelně deformovatelného materiálu jádra, druhé zpevňující vrstvy a krycí vrstvy. Spojení jednotlivých vrstev, zvláště povrchové vrstvy s materiálem jádra, se provádí lepidlem, přičemž do vrstvy lepidla se současně vloží první zpevňovací vrstva a na materiál jádra se přes další vrstvu lepidla upevní další zpevňovací vrstva. Výroba tohoto sendvičového prvku se provádí kontinuálním výrobním postupem, přičemž jednotlivé vrstvy jsou částečně orovnány válečkem a projdou zpracováním strojem a provádí se tvarovaní a aktivace jednotlivých vrstev lepidla v sendvičovém stavebním prvku tvarovými a ráznými a eventuálně střižnými nástroji za chodu výrobní linkou. Tak se sice může výroba takového sendvičového stavebního prvku urychlit a zjednodušit, dosažená pevnost v oblasti krycí vrstvy však není pro mnohá použití dostatečná.

Podstata vynálezu

Předložený vynález spočívá v úkolu vytvořit vícevrstvý stavební prvek, který může být opatřen vlastní tuhou krycí vrstvou a u kterého lze po použití jednoduše znovu oddělit jednotlivé vrstvy materiálu.

Tento úkol se podle vynálezu vyřeší tím, že vlákna nosného tělesa jsou uložena ve vrstvě t termoplastické hmoty, tvořící krycí vrstvu, a pomocí této vrstvy jsou vytvarována na jádru a spojena sním, přičemž termoplastická hmota má při teplotě mezi 150 °C a 200 °C přilnavost v rozsahu mezi 5 N/5 cm a 30 N/5 cm. Překvapivá a nepředpokládaná výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že se nyní používají termoplastické hmoty, které se mohou plastifikovat v teplotní oblasti, ve které vrstva pěnové plastické hmoty s nízkou objemovou hmotností, tvořící jádro,

- 1 CZ 286631 B6 ještě nepozbyla svoji pevnost, případně u které není zhroucena buněčná kostra. Tím je možné vytvořit poddajné, elastické a pružící jádro z pěnové plastické hmoty, zvláště také z recyklovaného materiálu, který se může uvnitř spojit s pevnou vrstvou libovolně stanovené tloušťky. Tímto se současně může vlivem nanesené nosné vrstvy zvýšit pevnost na dostatečnou úroveň. Tím je umožněno vytvořit upevňovacím a tvarovacím postupem velmi pevnou nosnou krycí vrstvu. Další výhoda spočívá v tom, že se při použití termoplastické hmoty může při regulaci, případně při zpracování starých látek docílit jednoduchým postupem pomocí příslušně silného ohřevu krycích vrstev a obnovené plastifíkace oddělení nosné vrstvy a krycí vrstvy od vrstvy z termoplastické hmoty. Relativně jednoduché odstranění takovýchto stavebních prvků je možné, poněvadž struktura jádra, také když sestává z pěnové umělé hmoty, se během oddělování nedestruuje, a tím se také mohou pěnové umělé hmoty po vhodném přetrhání a zpracování znovu použít jako vločky pro výrobu nových stavebních prvků. Toto nyní vytváří možnost, že se nejprve zcela oddělí nosná vrstva od materiálu jádra, vytvořeného zpravidla z plastické hmoty, na kterém se například před úplnou plastifikací, tedy ve vazkém stavu sejme materiál termoplastické hmoty, kdežto pak se dalším ohřevem a úplnou plastifikací materiálu termoplastické hmoty tato může také úplně odstranit z nosného tělesa a může se připravit k novému použití. Tím se ve smyslu plánovitého odstraňování starých hmot vytváří možnost u sendvičového stavebního prvku navzájem úplně oddělit jednotlivé vrstvy, čímž lze dosáhnout jednodušší odstranění a především podstatně jednodušší nové využití starých hmot. K tomu přistupuje, že speciální konstrukcí takovýchto stavebních prvků se vytvoří dvě krycí vrstvy spojené elasticky deformovaným jádrem, které se s velkou výhodou hodí k tlumení zvukových vln nebo rázového pohybu, například hluku, jaký vzniká v nákladních vozech, ale také samozřejmě zvuku ve vzduchu. Toto je možné tím, že se stavební prvek může v oblasti jedné z obou krycích vrstev upevnit upevňovacími prvky na karoserii vozidla, zatímco druhá krycí vrstva, přivrácená do prostoru vozidla, je uložena tak, že volně kmitá a tlumí hluk, přenášený tělesem z karoserie do vnitřního prostoru vozidla. Vhodným provedením krycí vrstvy přivrácené do prostoru vozidla lze dosáhnout, že má pevnost dostačující k zabránění porušení během běžného použití a naproti tomu tvoří ještě vhodnou ochranu proti nárazům se stanovenou hraniční hodnotou, která zabraňuje zranění uživatelů pro havárii. Možností umístit, kromě již uvedených krycích vrstev, další krycí vrstvu z různých materiálů, jako například z fólií z umělé hmoty, textilií a podobně bez omezení volby vhodného materiálu, se docílí na základě provedení stavebního prvku dostatečné tlumení hluku ze vzduchu.

Výhodné je také provedení, podle něhož je jádro tvořeno vločkami z recyklované, případně primární pěněné plastické hmoty, zvláště z tvrdé pěny, případně středně tvrdé pěny a/nebo měkké pěny, poněvadž při odstraňování starých materiálů je podle použitého recyklovaného materiálu možné také jednoduché stanovení objemové hmotnosti a tlumení a rovněž pevnosti stavebních prvků.

Dalším vytvořením, které spočívá v tom, že vločky z recyklované, případně primární pěněné plastické hmoty jsou opatřeny převrstvením, zvláště z textilu, kůže, plastické hmoty nebo umělé kůže, případně jsou jimi kašírovány, se také umožní zpracování starých plastických hmot, opatřených tvrdým nebo polotvrdým opláštěním, poněvadž se tvrdší podíly opláštění neprotlačují krycí vrstvou a tím nemohou vyvolat zhoršení povrchu.

Dobré spojení recyklovaných materiálů, případně vloček pěnové plastické hmoty, se může dosáhnout variantou provedení, kdy jádro sestává mezi 70 % a 95 %, přednostně z 85 % z vloček z pěnové plastické hmoty, čímž se také může, především při použití vloček recyklovaného materiálu, použít pro výrobu jádra jen velmi malý podíl primárního materiálu.

Dalším provedením, podle něhož je 10 % až 20 % hmotnosti jádra tvořeného pěnovou plastickou hmotou z primárního materiálu, například polyurethanu, se výhodně dosáhne pevné uložení vloček v jádru a přesto ještě malý podíl nárůstu objemové hmotnosti.

-2CZ 286631 B6

Také je výhodné provedení, podle něhož činí objemová hmotnost recyklované plastické hmoty, přidané do jádra (4) mezi 20 kg/m³ a 250 kg/m³, přednostně mezi 50 kg/m³ a 150 kg/m³, poněvadž vedle dostatečné pevnosti se dosáhne ještě elasticita uspokojivá pro tlumení chvění mezi oběma krycími vrstvami.

Varianta provedení, kdy objemová hmotnost pěnové plastické hmoty, vytvořené z primárního materiálu, činí mezi 800 kg/m³ a 1 200 kg/m³, přednostně 1 000 kg/m³, umožňuje vytvoření buněčné kostry dostatečně těsné pro uložení jednotlivých vloček z pěnové plastické hmoty v nosné konstrukci, takže se může nosné funkce jádra jako pojivá mezi oběma krycími vrstvami využít také při vyšším zatížení.

Provedením, podle něhož je pěnová plastická hmota z primárního materiálu polotuhá, případně polotvrdá, lze jednoduše reagovat na zatížení, vznikající při použití a může se podle různých případů použití jednoduše přizpůsobit hodnota tlumení zvuku jádrem.

Vytvoření vrstvy termoplastické hmoty z polyethylenu, polyamidu, polypropylenu, polystyrenu, polyvinylchloridu, polyimidu, ABS nebo podobně, umožňuje, že provedení stavebního prvku odpovídá různým případům použití.

Mnohotvárné možnosti vytvoření krycí vrstvy, které umožňují univerzální použitelnost takto vyrobených stavebních prvků v různých oblastech tlumení zvuku, například u vnitřního obložení vozidel, ve stavebnictví a podobně, vyplývají z toho, že nosné těleso je tvořeno sítí a/nebo pleteninou a/nebo rounem z vláken, případně vláken vnitřní vrstvy ze skla a/nebo kovu a/nebo kevlaru a/nebo grafitu a/nebo textilu a/nebo plastické hmoty a/nebo keramiky a/nebo přírodních vláken a/nebo karbonu.

Také ale je výhodná varianta, podle které je nosné těleso povlečeno nebo plněno granulátem, například práškem nebo fólií z termoplastické hmoty v pevné konzistenci, poněvadž nosné těleso tak může být pokryto nezbytnými materiály, které jsou na základě použití v podobě prášku ve výrobě snadno manipulovatelné a například se mohou také zpracovávat bez přilnutí válečkem, takže termoplastická hmota se může plastifikovat, když se vhodně ohřeje, a tím je také zajištěno stejnoměrné rozložení na nosném tělese. Doporučuje se samozřejmě také umístění fólie z termoplastické hmoty, která pak vhodně změkne, případně se plastifikuje, poněvadž se tím velmi zjednoduší výroba stavebního prvku podle vynálezu.

Když je nosné těleso vytvořeno z polyurethanu, dosáhne se dobré uchycení termoplastické vrstvy na nosném tělese, čímž se docílí intenzivní a velmi pevné spojení mezi nosným tělesem a vrstvou termoplastické hmoty.

Dalším vytvořením, podle něhož je termoplastická hmota při tlaku a při teplotě mezi 120 °C a 180 °C alespoň viskózní, je možné přibrat ke tvarování, případně k uložení nosného tělesa termoplastickou umělou hmotu, aniž se překročí teplota, která vede k nevýhodným změnám, případně krakování struktury jádra.

Dále je také výhodné provedení, podle kterého je na nosném tělese umístěna další krycí vrstva, zvláště pletenina, tkanina, rouno, nebo fólie z přírodních a/nebo umělých materiálů a je pomocí vrstvy z termoplastické hmoty vytvarována, případně zachycena, na nosném tělese, poněvadž termoplastická hmota umožňuje vedle vytvoření dostatečně silné krycí vrstvy také ihned úplné spojení a nanesení další krycí vrstvy, aniž se musí nanášet dodatková vrstva lepidla.

Výhodná je také varianta provedení, podle kterého je na jádru, sestávajícím přednostně z více desek, případně mezi jádrem a povrchem nosného prvku, odvráceným od jádra, umístěn zesilující prvek, poněvadž se tím také vytvoří možnost upevnění, která zajišťuje vyšší odolnost proti vytrhávání než při použití nosného prvku jako upevňovacího prvku.

- j CZ 286631 B6

Jako výhodné se také prokázalo další vytvoření, podle něhož je mezi nosným tělesem nosného prvku a krycí vrstvou umístěn zesilující prvek, případně je přednostně uložen ve vrstvě termoplastické hmoty, neboť tak je možné různé oblasti povrchu již předem zhotoveného stavebního prvku, kde je to potřeba, ještě zesílit.

Dalším přednostními provedeními se docílí pavučinová struktura, která je snadno vyrobitelná a snadno se zpracovává a přes volné uložení podélných vláken se dosahuje dostatečné ztužení nosného tělesa. Rovněž se tak dosahuje dobré spojení mezi dalšími krycí vrstvou a pěnovou látkou v jádru.

Vynález zahrnuje také způsob výroby vícevrstvého stavebního prvku, který spočívá v tom, že se před položením krycí vrstvy na desku, případně na blok, nanese na krycí vrstvu granulát a/nebo fólie a/nebo pasta z termoplastické hmoty, která má při teplotě mezi 150 °C až 200 °C přilnavost, která leží v oblasti mezi 5 N/5 cm a 30N/5 cm, následně nato se krycí vrstva s termoplastickou hmotou ohřeje, takže je viskózní, načež se krycí vrstva položí na desku, případně blok, tvořící jádro, a zatlačí se do oblasti povrchu jádra. Bezprostředně poté se krycí deska ochladí a po dostatečném vystámutí a/nebo po překročení teploty zeskelnění nebo bodu tekutosti termoplastické hmoty se stavební prvek vyjme z formy.

Tímto způsobem výroby je možné jednoduše provést výrobu velkých sérií v tlaku, přičemž se může značně u jednotlivých stavebních prvků zjednodušit výroba. K tomu přistupuje možnost vynechat některé použité materiály.

Výhodný je ale také postup, při kterém se před nalisováním krycí vrstvy na jádro mezi krycí vrstvu a lisovací nástroj vloží další krycí vrstva a tato další krycí vrstva se pomocí termoplastické hmoty, napouštěcí krycí vrstvu, nepohyblivě spojí s krycí vrstvou, případně jádrem, případně se vzájemně vytvarují, poněvadž se může v jednom pracovním postupu současně s nosnou vrstvou, nutnou z hlediska mechanických vlastností stavebního prvku, vytvořit spojení nejrůznějších krycích vrstev.

Vynález zahrnuje dále zařízení, jehož podstata spočívá v tom, že je dopravní zařízení tvořeno dvěma transportními stěnami, umístěnými v nastavitelném odstupu rovnoběžně nad sebou, zvláště z teflonu, přičemž mezi dopravním zařízením a lisovací formou je umístěno příruční zařízení pro nosné těleso krycí vrstvy, napuštěné vrstvou termoplastické hmoty, a/nebo jádro, sestávající z pěny z plastické hmoty.

U tohoto zařízení je výhodné, že se může vytvořit inline postup, u kterého se může především, když se použijí stejná nosná tělesa pro obě krycí vrstvy, zkrátit jedním výrobním zařízením dodávajícím krycí vrstvy a nanášejícím termoplastické umělé hmoty výroba stavebního prvku. Tím je ale také možné, aby se k přinesení krycí vrstvy použilo více tvarových nástrojů, které mohou být podávány kontinuálním podávacím zařízením, čímž se může značně zvýšit výroba takovýmto výrobním zařízením.

Konečně je také výhodné vytvoření zařízení, u něhož je alespoň jedna z obou polovin formy tvořena manipulačním zařízením, zvláště vakuovými drážkami k zachycení a přidržování další krycí vrstvy, poněvadž se tak mohou udržovat během deformačního postupu jednotlivé krycí vrstvy v exaktní poloze, přičemž se může instalací vakuových drážek zajistit to, že po stlačení a polohování krycích vrstev a jádra ve formě se přivede přes tato vakuové drážky eventuálně vzduch k ochlazení pro rychlé vytvrzení výlisku.

-4CZ 286631 B6

Popis obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže v následujícím objasněn pomocí příkladů provedení, uvedených na výkresech. Na výkresech znázorňuje:

obr. 1 vícevrstvý stavební prvek, vytvořený podle vynálezu s jádrem z vyplněné látky v perspektivním pohledu v řezu a ve zvětšeném zobrazení, obr. 2 prostorově deformovaný stavební prvek podle obr. 1 ve zjednodušeném schematickém znázornění v bočním pohledu, obr. 3 jiný vícevrstvý stavební prvek podle vynálezu v čelním pohledu v řezu ve zjednodušeném schematickém zobrazení, obr. 4 jiná varianta provedení vícevrstvého stavebního prvku podle vynálezu v bočním pohledu v řezu ve zjednodušeném schematickém zobrazení, obr. 5 zařízení k výrobě vícevrstvého stavebního prvku podle vynálezu v bočním pohledu a ve zjednodušeném schematickém zobrazení, obr. 6 jiná podoba provedení nosného prvku v perspektivě ve zjednodušeném schematickém zobrazení, obr. 7 vícevrstvý stavební prvek podle vynálezu s jádrem z vypěněné plastické hmoty a nosným prvkem podle obr. 6 v perspektivním pohledu v řezu a ve zvětšeném schematickém zobrazení.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn vícevrstvý stavební prvek 1, který sestává z krycích vrstev 2, 3, mezi kterými je umístěno jádro 4. Je ale také samozřejmě možné umístit na jádro 4 jen jednu z obou krycích vrstev 2, 3.

Jádro 4 sestává z vloček 5, 6, 7 tvrdé pěnové hmoty, středně tvrdé pěnové hmoty a měkké pěnové hmoty, kašírovaných různými materiály 8, 9, více než jedné pěnové plastické hmoty JO, například polyuretanové pěny nebo polyethylenové pěny, polyetherové pěny, nebo podobně z primárního materiálu, která může mít měkkou a/nebo středně tvrdou a/nebo tuhou konzistenci, které jsou spojeny do jednotlivé desky 11 nebo bloku, ze kterého jsou stříháním vyrobeny jednotlivé desky 11. Mezi 70 % a 90 %, přednostně 85 %, objemu tohoto jádra 4 je tvořeno vločkami 5, 6, 7 z druhé a třetí pěnové plastické hmoty 12, 13 a 10 % až 20 % hmotnosti jádra je tvořeno první pěnovou plastickou hmotou 10 z primárního materiálu. Vločky 5, 6, 7 z druhé a třetí pěnové plastické hmoty 12, 13 mají objemovou hmotnost mezi 20 kg/m³ a 250 kg/m³, přednostně 50 kg/m³ až 150 kg/m³. Objemová hmotnost první pěnové plastické hmoty 10, vyrobené z primárního materiálu, činí mezi 700 kg/m³ a 1 300 kg/m³, přednostně mezi 800 kg/m³ a 1 200 kg/m³ a je přednostně polotuhá, případně polotvrdá. Jádro 4 je tvořeno jednou jednotlivou deskou 11, mající tloušťku 14, která se přednostně vyrobí rozstříháním bloků z pěnové látky. Je ale samozřejmě také možné použít jednotlivou desku 11 jen z primárních materiálů první plastické hmoty 10, případně je možné použít místo vloček 5, 6, 7 z pěnových plastických hmot 12, 13 jiné materiály, jako například textil, korek, dřevo, přírodní a umělé substance.

Obě krycí vrstvy 2, 3 jsou tvořeny vláknitým nosným tělesem 15 z přírodních nebo umělých materiálů, například sítě, mřížky, pleteniny, tkaniny, pletiva nebo pavučinky z vláken ze skla, kovu, kevleru, grafitu nebo textilu, které je uloženo ve vrstvě 16 z termoplastické hmoty 17, která je vytvarována na jádru 4. Termoplastická hmota 17 je zesílena vláknitým nosným tělesem 15 a současně spojuje nosné těleso 15 s jádrem 4. Tato vrstva 16 z termoplastické hmoty 17 může být tvořena například také neorientovanou vrstvou jednotlivých vláken, které se při tlakovém a/nebo tepelném zatížení navzájem nataví a tak se do nich uloží nosné těleso 15.

Jak je dále schematicky znázorněno v oblasti první krycí vrstvy 2, je také možné vytvarovat nad vrstvou 16 z termoplastické hmoty ]7, například z polypropylenu, současně třetí krycí vrstvu 18, například látku, pleteninu, tkaninu, koberec nebo pavučinku. Jako zvláště výhodná se projevila polymethanová fólie nebo deska nebo pavučinka z vláken bavlny, čímž se zvláště může zlepšit útlum hluku. Jako materiál pro nosné těleso 15 se ale také může použít polyurethan.

Tím tvoří vrstva 16 z termoplastické hmoty 17 nejen nosný prvek 19, nýbrž je současně také spojovací vrstvou mezi jádrem 4, nosným tělesem 15 a eventuálně třetí krycí vrstvou 18.

Zvláštní výhoda takto vytvořeného stavebního prvku 1 spočívá ale především v tom, že alespoň jedna tvrdá, odolná krycí vrstva 2, případně její nosný prvek 19 a případně třetí krycí vrstva 18 jsou elasticky těsně oddáleny od druhé krycí vrstvy 3, případně od druhého nosného prvku 20 nebo od čtvrté krycí vrstvy 21 vločkami 5, 6, 7 z pěnové plastické hmoty 12,13. Tím mohou obě tyto krycí vrstvy 2, 3 kmitat nezávisle na sobě a lze tak dosáhnout velmi dobrého útlumu hluku, jaký je potřebný především u nákladních vozidel, u dělicích stěn místností nebo podobně. K oddělení termoplastické hmoty 17 od nosného tělesa 15 je například možné ohřát tyto součásti na teplotu přes 200 °C a následně se termoplastická hmota 17 odsaje z nosného tělesa 15.

Výhoda spočívá především v tom, že se odolnými krycími vrstvami 2, 3 při použití vrstvy 16 z termoplastické hmoty 17, zesílené nosným tělesem 15, docílí vysoká povrchová pevnost v tlaku a naopak celková hmotnost takového stavebního prvku 1 se může vlivem malé objemové hmotnosti jádra 4 udržovat nízká.

Jestliže může vést samo nepřerušované ohřátí při vytvarování vrstvy 16 termoplastické hmoty 17 na jádru 4, například na jeho povrchové vrstvě, k měknutí buněčné kostry 22, případně k deformaci, případně ke stlačení buněčné kostry 22, změní se tím celková objemová hmotnost jádra 4 jen málo, takže výhody přímého spojení touto vrstvou 16 z termoplastické hmoty 17 převyšují drobnou nevýhodu eventuálního zvýšení objemové hmotnosti jádra 4. Toto může nastat například termochemickým krakováním.

Pro tyto termoplastické hmoty 17 se mohou samozřejmě použít různé materiály, jako například ethylen, polyethylen, polyamid, polypropylen, polystyrol, ABS, polyvynilchlorid, polyimid nebo takový termoplast, který je při teplotách 120 °C až 180 °C, přednostně 170 °C, viskózně plastický, případně tekutý. Typ termoplastické hmoty 17,. která se nanáší na nosné těleso 15, případně na jádro 4, je v rámci vynálezu plně volitelný. Může se nanášet buď v pastovité konzistenci, případně jako granulát na nosné těleso 15 přednostně stékáním z válce, nebo se stříká v tekuté konzistenci, které jsou při běžné teplotě málo přilnavé. Je však také možné nanášení na nosné těleso 15 v podobě prášku, případně v podobě převrstvení nebo jednostranného nebo oboustranného položení na nosné těleso 15, případně do termoplastické hmoty 17 jako fólie, případně jako pavučinka.

Na obr. 2 je znázorněn vícevrstvý stavební prvek 1, který je alespoň v jedné rovině prostorově deformován. Tento stavební prvek 1 sestává obdobně, jako to bylo popsáno na obr. 1, z jádra 4, které je vyrobeno podle provedení na obr. 1, na kterém jsou umístěny na obou navzájem odvrácených povrchách nosné prvky 19, 20, přes které je jádro 4 deformováno přidanými krycími vrstvami 18, případně 21. Nosné prvky 19, 20 sestávají z nosného tělesa 15, které opět

-6CZ 286631 B6 může být vytvořeno jako síť, mřížka, pletenina, tkaniny, pletiva nebo pavučinky nebo podobně z již dříve popsaných materiálů, které je uloženo ve vrstvě 16 z termoplastické hmoty 17. Jak je patrné ze zobrazení na obr. 2, je tloušťka jádra 4, případně vloček 5, 6, 7 v celém průřezu jádra 4 přes prostorový prostup 23, vzniklý přemístěním části 24 povrchu vzhledem k sousední části 25 povrchu o výšku 26, stále stejná.

Takovéto vytvoření stavebního prvku 1 je umožněno tím, že deformace jádra 4 a rovněž obou nosných prvků 19, 20 nastane tehdy, když je plastifikována termoplastická hmota 17 ve vrstvě 16, tedy když se nachází v plastickém nebo tekutém stavu, načež se tvar stavebního prvku 1 udržuje vhodně přiřazenými tvarovými plochami vzpřímený tak dlouho, až se ochladí vrstva 16 z termoplastické hmoty j7, že je stabilní a tím upevňuje jádro 4 v oblasti prostorového prostupu 23 v poloze, znázorněné na obr. 2.

Tento typ konstrukce stavebního prvku 1, případně způsob jeho výroby umožňují výrobu stavebního prvku 1 s nejrůznějším prostorovým vytvarováním, například také se sféricky zakřivenými částmi nebo volnými plochami, přičemž je to možné bez termické deformace buněčné kostry 22, například vhodným ohřevem jádra 4, a tím si může jádro 4 ponechat elastické vlastnosti, zvláště ve vztahu na takto docílený útlum hluku a ochranu proti nárazu.

Na obr. 3 je znázorněna podoba provedení, na které je stavební prvek 1 tvořen tělesem s volnými plochami. Tento stavební prvek 1 tvořen tělesem s volnými plochami. Tento stavební prvek JL je například deformován ve všech třech prostorových směrech a má v oblasti obou povrchů jádra 4 nosné prvky 19, 20, které mohou být vytvořeny podle provedení na obr. 1 a 2.

V tomto případě jsou také na obou nosných prvcích 19, 20 umístěny krycí vrstvy 18, případně 21. Třetí krycí vrstva 18 může být přitom tvořena například polyurethanovou fólií nebo jinou fólií pro obklad povrchu v automobilech, například u armovaných desek používanou povrchovou vrstvou, zatímco čtvrtá krycí vrstva 21 může být k tlumení, například zvukových vln, které vycházejí z motoru, schematicky znázorněných šipkou 27, tvořena polymethanovou fólií nebo deskou nebo pavučinkami z bavlny, takže se snižuje vstup hluku do vnitřního prostoru vozidla, jak je symbolicky naznačeno menší šipkou 29. Stavební prvek 1, který může být tvořen například armovanou deskou, je přitom upevněn na rámu 30 vozidla pomocí upevňovacích prostředků 31, jako jsou například šrouby nebo nýty.

V tomto příkladu provedení je jako varianta znázorněno, že když například není pevnost proti vytržení upevňovacích prostředků 31 z nosných prvků 19, 20 ve vztahu k upevnění stavebního prvku 1 dostatečná, může se například umístit mezi nosné prvky 19 a/nebo 20 zesilující prvek 32. Přednostně se tento zesilující prvek 32 upevňuje úchytnou silou termoplastické hmoty 17, tvořící vrstvu 16 na druhém nosném prvku 20 nebo jeho prostřednictvím na jádru 4.

Samozřejmě je v těchto souvislostech také možné vytvořit takovýto zesilující prvek 32 na libovolném místě povrchu jádra 4, přivráceném k nosnému prvku 19 a/nebo 20. Bylo by také přirozeně možné vytvořit jádro 4 například ze dvou desek a mezi tyto desky umístit přiřazený zesilující prvek 32. Jiná možnost spočívá v tom, že při stlačení stavebního prvku 1 působí co nejvyšší tlak, přičemž se na povrch jádra 4 položený zesilující prvek 32 zhutněním struktury pěny pokud možno zatlačí do jádra 4, takže nosný prvek 19 a/nebo 20 nad ním probíhá v rovné ploše. Tato místní zhutnění jádra 4 jsou po zhutnění termoplastické hmoty 17 udržována ve stávajícím stavu vlivem její vnitřní pevnosti, takže přídavné termické zhutnění nemůže vyvolat deformaci buněčné struktury, případně rozbití buněčné struktury.

Na obr. 4 je znázorněno, že vlivem stlačení stavebního prvku 1 prostorovou deformací nosných prvků 19, 20 může být tloušťka 36, 37, 38 jádra 4 v různých vedle sebe umístěných oblastech 33, 34, 35 různě velká.

-7CZ 286631 B6

U tohoto vytvoření stavebního prvku 1 podle vynálezu, případně u způsobu výroby tohoto stavebního prvku 1, je zajímavé, že tato rozdílná tloušťka 36 a 38 nevzniká tepelným nebo dynamickým sbalením při rozbití buněčné struktury, nýbrž pouze využitím elastických vlastností vloček 5, 6, 7. které zpravidla sestávají z pěnové plastické hmoty 12, 13, to znamená jejich elastickým stlačením a rovněž elastickou deformací mezi nimi se nalézající buněčné kostry 22, čímž v těchto více stlačených oblastech 34, 35 mají jednotlivé vločky 5, 6, 7 menší vnější průměr a jsou uloženy těsně. Tím se docílí vyšší objemová hmotnost a tím se také v těchto oblastech 34, 35 dosáhne vyšší tuhost jádra 4 , takže se například síly k vytržení upevňovacího prostředku 31, který se může prostrčit otvorem 39 ve stavebním prvku 1, mohou nastavit vyšší. Tím je ale také možné docíleným stlačením, případně změnou tloušťky jádra 4, majícího původně stejnou tloušťku, vytvořit různě vyztužené zóny v oblasti technických stavebních prvků, například obkladových prvků.

Na obr. 5 ve zjednodušeném schematickém zobrazení znázorněno zařízení 40 k výrobě stavebního prvku 1.

Výroba stavebního prvku 1 přitom nastává tak, že se buď vyrábí pro jádro 4 jednotlivě v upevňovací formě 41 desky 42, nebo, jak je to také schematicky znázorněno, se vyrábí pěněný blok 43, který se řezacím zařízením 44 rozdělí na jednotlivé desky 42. Napěňovací forma 41 se zaváží například ze vstupní nádrže 45 primárním materiálem a ze surovinového kotle 46 vločkami 5, 6, 7 z různých typů pěny, případně materiálu s různou tvrdostí, případně houževnatostí, jako je tvrdá pěna, středně tvrdá pěna, případně měkká pěna, přičemž se přitom jedná o takzvanou recyklovanou pěnu nebo staré materiály, které se také mohou opatřit ve vhodných částech fóliemi nebo převrstvením. Primární materiál, který se může rovněž získat recyklačním postupem, může zavést do výroby v tekuté konzistenci mísící zařízení 47 přes vhodný dávkovači prvek 48. V tomto mísícím zařízení 47 se vločky 5, 6, 7 smísí s tekutou surovinou 49 a pak se plní do dutiny 50 formy.

Zavedením reakčního prostředku, například čerpadlem 51, podle okolností páry, zvláště suché páry mezi 120 °C a 160 °C přes tepelný výměník 52 zreaguje tekutá surovina 49 a nafoukne se například volným plynem, takže se vytvoří buněčná struktura, zvláště buněčná kostra 22 z uzavřených nebo otevřených, případně z částečně uzavřených nebo částečně otevřených buněk.

Po sušicí fázi, zařazené po reakční fázi, ve které se například pouze probublává suchým vzduchem, se může pěněný blok 43 vyjmout z napěňovací formy 41.

Výroba stavebního prvku 1, například na zobrazené lince, nastává tak, že v první pracovní stanici 53 se nosné těleso 15 uválcuje válcem 54 a uloží se na probíhající dopravní pás 55, například s teflonovým pásem nebo s pásem, překrytým kluzným prostředkem. Přednostně je nosné těleso 15 převrstveno pastovitou a/nebo práškovitou termoplastickou hmotu 17. Je však možné, že se termoplastická hmota 17 nanáší bezprostředně před ohřívacím zařízením 56 v tekuté nebo pastovité podobě nanášecím zařízením 57. Průchodem ohřívacím zařízením 56 termoplastická hmota 17 změkne, takže zcela přilne a je alespoň elastoplasticky deformovatelná, to znamená má plastickou, případně tekutou nebo těstovitou konzistenci.

Začátek 58 nosného tělesa 15 se zachytí chapadlem 59 příručního zařízení 60 a přetahuje se dopravním pásem 61 k dalšímu dopravnímu zařízení 62. Proto se může například zachytit nosné těleso 15 dalším chapadlem 59. Při stříhacím procesu se pomocí stříhacího zařízení 64 oddělí nosné těleso 15 v požadované délce 63 desky 42 a položí se oběma chapadly 59 jako druhý nosný prvek 20 přímo na dopravní pás 61 dopravního zařízení 62.

Následně se pomocí příručního zařízení 60, které není zobrazeno v detailu, případně se k tomu také mohou použít stejná chapadla 59, položí deska 42 na druhý nosný prvek 20 a potom se, jak bylo popsáno dříve, nanese na horní stranu této desky 42 znovu nosné těleso 15.. Podle různých

-8CZ 286631 B6 variant provedení, popsaných na obr. 1 až 4, je dále ještě také samozřejmě možné, že se na jednu nebo obě povrchové plochy nosného tělesa 15 nanese krycí vrstva 18, 20, na kterém vznikne například čtvrtá krycí vrstva 21 před položením nosného tělesa 20 a třetí krycí vrstva 18 po nanesení nosného prvku 19 na desku 42, případně jádro 4.

Potom se může dopravní zařízení 62 dopravit podél vodicí dráhy 65 ze své ukládací polohy 66 do polohy 67 předstlačení, případně do polohy pro položení krycích vrstev 18, případně 21. V této poloze 67 předstlačení se totiž například může třetí krycí vrstva 18, odvrácená od válečku 68, položit na nosné těleso 15 a odpovídajícím tlakem se zhruba polohuje a přichytí se na toto nosné io těleso L5.

Potom se připravený polotovar vloží do tvarového lisu 69.

Uzavřením, případně dosednutím horní tvarové části 70 pomocí pohonu 72 lisu na dolní 15 tvarovou část 71, se může stavební prvek 1 tvářet do prostorového tvaru, znázorněného schematicky plnými čárami, přičemž se stavební prvek 1 drží mezi horní tvarovou částí 70 a dolní tvarovou částí 71 tak dlouho, až je termoplastická hmota 17 vrstvy 16, ve které je uloženo nosné těleso 15, vytvrzena nebo ochlazena, přičemž tuhost tvaru dostačuje k uchycení, případně upevnění jádra 4, případně v něm obsažených vloček 5, 6, 7 s buněčnou kostrou 22 v žádaném 20 prostorovém tvaru. Tato oblast teploty, ve které se musí udržovat stavební prvek 1 ve tvarovém lisu 69, je závislá na použité termoplastické hmotě 17, případně na vnitřních odporových silách, vznikajících deformací jádra 4, takže si může uchovat žádaný prostorový tvar také po úplném ochlazení stavebního prvku 1.

Tento tvarový lis 69 musí mít lisovací místo 73, do kterého se vloží prefabrikovaný stavební prvek 1, jak je znázorněno čárkovaně, a na svém obvodu se ořízne do požadovaného konečného tvaru a eventuálně, což je podle vynálezu rovněž možné, se přídavným termickým tvářecím postupem uvede do očekávaného konečného prostorového tvaru.

Při výrobě stavebního prvku 1 je samozřejmě také možné, že se například v ukládací poloze 66 nebo v poloze 67 předstlačení může jádro 4 a případně druhý nosný prvek 20 a/nebo krycí vrstvu 18, 21 vložit a polohovat tam zesilující prvek 32. K dosažení požadovaných vlastností v ohybu, deformačních vlastností a pevnosti na tvarovém povrchu stavebního prvku 1 je samozřejmě také možné vyrobit nosný prvek 19, 20 z více než jedné popsané vrstvy a vložit na nosný prvek 15 35 další fólii, připojenou termoplastickou hmotou 17 vrstvy 16.

U popsaného zařízení 40 k výrobě stavebního prvku 1 a u způsobu ve spojení s tímto zařízením 40 se samozřejmě jedná o možné varianty provedení a uspořádání a zařízení 40 k výrobě stavebního prvku 1, jakož také způsob výroby se mohou odborníky na základě odborných 40 poznatků běžných v rámci stavu techniky libovolně měnit, až se při výrobě dosáhnou očekávané vlastnosti stavebního prvku 1.

Na obr. 6 a 7 jsou znázorněna další provedení tvaru vícevrstvého stavebního prvku 1, přičemž pokud je to možné, používají se shodné vztahové značky.

Tak na obr. 6 je znázorněno jiné vytvoření nosného prvku 19 před jeho spojením s jádrem 4, přičemž nosný prvek 19 je vytvořen jako pavučinka 74. Tato pavučinka 74 sestává jednak z neorientované vrstvy z jednotlivých vláken 75, která jsou přednostně vytvořena z termoplastické hmoty 17, například z polypropylenu, polyethylenu, polyamidu, polystyrolu, 50 ABS, polyvinylchloridu, polyimidu, a jednak z podélně vytvořených vláken 76 vnitřní vrstvy, které tvoří nosné těleso 15. Volba materiálu vláken 75 a vláken 76 vnitřní vrstvy závisí na očekávaných podmínkách nasazení a mohou se volit libovolně, případně se mohou sebou různě kombinovat. Vlákna 75 vytváří vlastní vrstvu 77 vláken, do které se při její výrobě volně ukládají jednotlivé vlákna 76 vnitřní vrstvy nosného tělesa 15. Tím se docílí ve své celkové stavbě

-9CZ 286631 B6 jednoduše vyrobitelná pavučinka 74, která se může ve svých dimenzích jednoduše přizpůsobit požadovaným podmínkám nasazení. Směsné poměry vlákna 75 a vlákna 76 vnitřní vrstvy mohou například činit 70 % ku 30 %. Dále se u jednotlivých vláken 75 ukazuje, že mohou být vytvořena znovu z jednotlivých vláken. Stejné platí také pro vytvoření vláken 76 vnitřní vrstvy.

Samozřejmě je ale také možné vyrobit vlákna 75 pro vrstvu 77 vláken z polyamidů. Pro vlákna vrstvy 77 vláken se dále doporučuje, především když sestávají z polypropylenu nebo aramidu nebo polyamidu, titr, tedy poměr hmotnost ku délce, 2 dtex až 8 dtex, přednostně 3,5 dtex. Poté se vyrobí vlákno 76 vnitřní vrstvy, přičemž jednotlivá vlákna 75 se navzájem zachycují jehličkováním, případně zplstěním a v některých stanovených případech termickým spojením, tedy současným působením tlaku a teploty, případně drží v rohoži, tvořené vrstvou 77 vlákna. Když se například musí docílit vysoká pevnost v tahu a ve střihu při malé objemové hmotnosti takovéto pavučinky 74, je výhodné použít pro výrobu vrstvy 77 vlákna správnou délku vlákna 75. Přitom se jako výhodná uvádí délka vlákna 75 mezi 5 a 50 mm.

Přitom se dále přihlíží k tomu, že při výrobě této pavučinky 74, případně vrstvy 77 vlákna 75 a/nebo vlákna 76 vnitřní vrstvy, například z bavlny, ovčí vlny, lnu nebo také z polyamidu, polyesteru, polyvinyichloridu, polypropylenu, polyethylenu nebo nylonu, případně aramidu nebo podobně, se nanesou jako volný sypný materiál, například na nosnou vrstvu, sloužící jako dopravní pás. Zatímco se tento sypný materiál pohybuje na této nosné vrstvě, tato neuspořádaná vrstva z vláken 75 a/nebo vláken 76 vnitřní vrstvy se pomocí většinou hákovitých jehel jehličkuje, případně plsťuje do souvislého takto svázaného tělesa. Toto spojení je nezávislé na tom, zda se nosná vrstva spojí vlákny 75 a/nebo vlákny 76 vnitřní vrstvy s vrstvou vláken, nebo zda je nosným pásem nekonečný obíhající strojní díl. Také zde se uvádí, že podle podmínek použití se může zvolit libovolná kombinace materiálů, případně délky vlákna 75 a/nebo vlákna vnitřní vrstvy.

U dříve popsaných vstupů je potom možné použít vláken 77, případně pavučinku 74 mezi 10kg/m³ a 80 kg/m³. Tím může mít vrstva 77 vláken pavučinky 74, například při tloušťce cca 5 mm, plošnou hmotnost mezi 60 g/m² a 390 g/m², přednostně 70 g/m².

Dále může být výhodné, když se vlákna 75 a/nebo vlákna 76 vnitřní vrstvy 77 vláken, případně pavučinky 74 před spojením s jádrem 4 stavebního prvku 1 zpevní termickým krakováním, případně termickým spojením, protože se tím dosáhne lepší soudržnost jednotlivých vláken 75, případně vlákna 76 vnitřní sestávají z termoplastů. Především termoplasty mají nejčastěji bod plastifikace, případně měknutí mezi 100°Ca200°C, přednostně mezi 100°Cal20°C, což podporuje termické spojení jednotlivých vláken 75 a vláken 76 vnitřní vrstvy nebo termické zpevnění celé pavučinky 74. Teprve při úplném změknutí, případně plastifíkaci vlákna 75 se při tvarovacím postupu na jádru 4 vnitřní vrstvy na jádru 4 v tenké plastické hmotě a tvoří tak po ochlazení umělé hmoty nosné těleso 1.5. Výhodné dále je, když je přilnavost termoplastické hmoty 17 malá a činí například mezi 5N/5cm a 30N/5 cm.

Jako dále výhodné se ukázalo, když vlákna 76 vnitřní vrstvy nosného tělesa 15 jsou vytvořena jako takzvaná dlouhá vlákna, která mají délku 20 mm a 80 mm. Tato jednotlivá vlákna 76 vnitřní vrstvy mohou být vytvořena z různých materiálů, jako například ze skla a/nebo plastické hmoty a/nebo keramiky a/nebo grafitu a/nebo přírodních vláken a/nebo kevlaru, které se podle případu použití mohou za sebou libovolně kombinovat. Tyto látky se pak při tepelném zpracování pavučinek 74 současně vloží do termoplastické hmoty 17 vrstvy 16, vytvořené z jednotlivých vláken 75, a touto termoplastickou hmotou 17 se alespoň v oblastech uzavřou, takže se vytvoří nosný prvek 19. Během tohoto termoplastického spojovacího postupu se spojí jednotlivá volná vlákna 76 vnitřní vrstvy nosného tělesa 15 vrstvou 16 tvořenou termoplastickou hmotou 17.

Na obr. 7 je znázorněn stavební prvek 1, u kterého je nosný prvek 19, jakož také druhý nosný prvek 20, tvořen pavučinkou 74 popsanou na obr. 6. Vícevrstvý stavební prvek 1 má opět

-10CZ 286631 B6 alespoň jednu z obou krycích vrstev 2 a 3, přičemž na tomto příkladu provedení jsou znázorněny obě, mezi kterými je umístěno jádro 4.

Jádro 4 může být opět vytvořeno z vloček 5, 6, 7, které jsou spojeny tvrdou pěnou, středně tvrdou pěnou a/nebo měkkou pěnou, eventuálně kašírováním různých kašírovacími materiály 8, 9, které mohou pomocí první pěnové hmoty 10, například polyurethanové pěny a/nebo polyethylenové pěny, polyetherové pěny nebo podobně, která může mít měkkou a/nebo středně tvrdou konzistenci, vytvořit jednotlivou desku 11. Jádro 4 může být vytvořeno například mezi 70 % a 90 %, přednostně z 85 %, svého objemu vločkami 5, 6, 7 z pěnové plastické hmoty 12, 13 a z 10 % a 30 % své hmotnosti první pěnovou umělou hmotu 10 z primárního materiálu. Vločky

5, 6, 7 z pěnové plastické hmoty 12, 13 mohou přitom mít objemovou hmotnost mezi 20kg/m³ a 250 kg/m³, přednostně 50kg/m³ až 150 kg/m³. Objemová hmotnost první pěnové plastické hmoty 10, vyrobené z primárního materiálu, činí přednostně mezi 800 kg/m³ a 1 200 kg/m³, a je vytvořena přednostně polotuhá, případně polotvrdá. Jádro 4 je vytvořeno jednotlivou deskou 11 s předem stanovenou tloušťkou 14, která se přednostně vyrobí rozstřiháním velkoobjemového bloku pěnové hmoty. Je ale také samozřejmě možné použít jednotlivou desku 11 jen z primárního materiálu první pěnové plastické hmoty 10, která může být vytvořena jako tvrdá pěna, středně tvrdá pěna a/nebo měkká pěna, případně místo vloček 5,

6, 7 z pěnové plastické hmoty 12, 13 se může použít jiný materiál, jako například textil, korek, dřevo, přírodní a/nebo umělé substance. Dále je ale také možné vločky 5, 6, 7 z recyklované, přírodně primární pěny z plastické hmoty opatřit převrstvením, zvláště z textilu, kůže, plastické hmoty nebo umělé kůže, případně je jimi kašírovat.

Obě krycí vrstvy 2, 3 stavebního prvku 1 se vytvoří u tohoto příkladu provedení již tepelně zpracovávanou pavučinkou 74, která vytváří spojení mezi jádrem 4 a třetí krycí vrstvou 18.

Je samozřejmě také možné vytvořit nosné těleso 15 z přírodních a/nebo umělých materiálů, například ze sítě, pleteniny, tkaniny, mřížky nebo pavučinky z vláken ze skla, kovu, kevlaru, grafitu nebo textilu, které jsou vloženy do vrstvy 16 z termoplastické hmoty 17 a které se při tepelném zpracování vytvarují na jádru 4.

Jak je dále schematicky znázorněno v oblasti první krycí vrstvy 2, je také možné přes vrstvu 16 z termoplastické hmoty 17, jako je například polypropylen, polyurethan, současně také nanést třecí krycí vrstvu 18, například látku, tvarující pleteninu, tkaninu, textilii nebo pavučinku. Jako třetí krycí vrstva 18 mohou být opět použity různé materiály. Tyto se volí podle oblasti použití vícevrstvého stavebního prvku 1.

Zvláštní výhoda takto vytvořeného stavebního prvku 1 spočívá ale především v tom, že alespoň jedna tuhá, odolná krycí vrstva 2, případně její nosný prvek 19 a eventuálně třetí krycí vrstva 18 je elasticky tlumena další krycí vrstvou 3, případně jejím, celkově druhým, nosným prvkem 20 nebo vhodnou čtvrtou krycí vrstvou 21 a udržována ve stanovené vzdálenosti vločkami 5, 6, 7 z pěnové plastické hmoty 12, 13, případně jen první pěnovou plastickou hmotou 10 jádra 4. Tím mohou obě tyto krycí vrstvy 2, 3 kmitat na sobě, a může se tím docílit dobré tlumení hluku, což je využitelné především u nákladních vozidel, případně dělicích stěn nebo se zvláštní výhodou pro tlumení hluku různých těles.

Výhoda spočívá především v tom, že se tím dosáhne odolné krycí vrstvy 2, 3 za použití vrstvy 16 z termoplastické hmoty 17, zesílené nosným tělesem 15 a povrchovou vysokou pevností v tlaku, a jednak se přitom může udržovat vzhledem k malé objemové hmotnosti jádra 4 malá celková hmotnost tohoto stavebního prvku 1.

Pro výrobu stavebního prvku 1 se mohou zvolit různé výrobní kroky. Tak je například možné vyrábět jednak hotové díly, a jednak polotovary. Při výrobě hotových dílů se při probíhajícím pracovním pochodu vytvaruje na jádru 4 alespoň jedna krycí vrstva 2, 3 s příslušnou krycí

-11CZ 286631 B6 vrstvou 18, 21· Přitom se docílí vnitřní spojení mezi povrchy jádra 4 a jednotlivými krycími vrstvami 18, 21 přes nosné prvky 19, 20. Při tomto pracovním postupu je samozřejmě také možné propůjčit stavebnímu prvku 1 požadovaný tvar a případně jádro 4 alespoň v oblastech utěsnit.

Ke stabilizaci takto vyrobeného stavebního prvku 1 do požadované podoby se po spojovacím postupu, který může nastat při shora uvedených teplotách, buď přímo ve formovacím nástroji, případně v k tomu vhodně vytvořeném ochlazovacím nástroji, podle svého typu, ochladí, to znamená, že se plastická hmota zeskelní.

Dále je ale také možné vyrobit polotovar, který je tvořen pouze z jádra 4 a nosného prvku 19, 20, umístěného na povrchu jádra 4. Tento polotovar může být vytvořen jako pásový prvek nebo deska. Polotovar se potom může pro další použití například ve své ohřívací části ohřát, takže termoplastická hmota 17 nosných prvků 19, 20 změkne, případně se stane tekutou, avšak ohřeje se alespoň tak, že bude na svém povrchu lepit. Toto ohřátí může nastat před položením krycí vrstvy 18, 21 na alespoň jeden povrch nosného prvku 19, 20, nebo po položení těchto krycích vrstev 18, 21.

Během ohřevu tohoto polotovaru se dbá na to, aby se polotovar s vloženými krycími vrstvami 18, 21 nebo bez nich napínal podle zhotovené formy nebo v této zhotovené formě, případně se vytvořením vhodného protitlaku zabránilo roztažení přes stanovený rozměr. Toto je možné proto, poněvadž při obnoveném ohřátí nastává v dutinách polotovaru, zvláště v plastické pěně, případně v plastické hmotě, roztažení vzduchu a exhalací chemických složek, přítomných v polotovaru, pokoušejících se, když plyny nemohou uzavřenou dutinou nebo oběma nosnými prvky projít ven, polotovar nafouknout. K zajištění stability tvaru během ohřevu je nezbytné zachycení polotovaru v požadovaném tvaru.

Samozřejmě se může ohřátý polotovar, například také po vložení požadované krycí vrstvy 18,21 v mezidobí, uvést nosnými prvky 19. 20 a rovněž krycími vrstvami 18, 21 do libovolného tvaru a v něm ochlazením vytvořit.

Tím je také jednoduše možné vyrobit stavební prvek 1 i jako hotový výrobek, případně hotový díl, a naproti tomu do zásoby vyrobit polotovary, které se mohou podle požadavku zákazníka nakonec pokrýt požadovanou krycí vrstvou 18, 21.

Pochopení vynálezu pouze ulehčuje již částečně uvedené pravidlo, že jednotlivé části zařízení 40 k výrobě stavebního prvku 1, případně jednotlivé části stavebního prvku 1 a jeho vrstvy jsou v měřítku silně nadsazeny a jsou zobrazeny neproporcionálně. Stejné platí pro zvolené poměry tlouštěk, šířek a délek jednotlivých vrstev, zvláště nosného tělesa 15 a vrstev .16 z termoplastických hmot 17.

Každý jednotlivý příklad provedení může představovat samostatné řešení podle vynálezu, stejně mohou také jednotlivé, případně libovolné kombinace patentových nároků tvořit samostatné řešení podle vynálezu, rovněž jako jednotlivé znaky příkladů provedení eventuálně v libovolné kombinaci z různých příkladů provedení.

Jednotlivá provedení, zobrazená na obr. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, mohou tvořit samostatných řešení podle vynálezu. Úkoly a řešení, týkající se vynálezu, vyplývají z detailního popisu k těmto obrázkům.

Claims (28)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vícevrstvý stavební prvek, sestávající z jádra zpěněné plastické hmoty z primárního materiálu a eventuálně s ním spojených vloček z pěněné plastické hmoty a alespoň jedné krycí vrstvy s nosným tělesem z vláken, umístěné na povrchu jádra a spojené s ním silovým a tvarovým spojem, vyznačující se tím, že vlákna nosného tělesa (15) jsou uložena ve vrstvě (16) z termoplastické hmoty (17), tvořící krycí vrstvu (2, 3), a pomocí této vrstvy (16) jsou vytvarována na jádru (4) a spojena s ním, přičemž termoplastická hmota (17) má při teplotě mezi 150 °C a 200 °C přilnavost v rozsahu mezi 5 N/5 cm a 30 N/5 cm.
2. 2. Vícevrstvý stavební prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jádro (4) je tvořeno vločkami (5, 6, 7) z recyklované, případně primární pěněné plastické hmoty, zvláště z tvrdé pěny, případně středně tvrdé pěny a/nebo měkké pěny.
3. 3. Vícevrstvý stavební prvek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vločky (5, 6, 7) z recyklované, případně primární pěněné plastické hmoty jsou opatřeny převrstvením, zvláště z textilu, kůže, plastické hmoty nebo umělé kůže, případně jsou jimi kašírovány.
4. 4. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků laž3, vyznačující se tím, že jádro (4) sestává mezi 70 % a 95 %, přednostně z 85 % z vloček (5, 6, 7) z pěnové plastické hmoty (12, 13).
5. 5. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že 10% až 20% hmotnosti jádra (4) je tvořeno pěnovou plastickou hmotou (10) z primárního materiálu, například polyurethanu.
6. 6. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků laž5, vyznačující se tím, že objemová hmotnost recyklovatelné plastické hmoty, přidané do jádra (4), činí mezi 20 kg/m³ a 250 kg/m³, přednostně mezi 50 kg/m³ a 150 kg/m³.
7. 7. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků laž6, vyznačující se tím, že objemová hmotnost pěnové plastické hmoty (10), vytvořené z primárního materiálu, činí mezi 800 kg/m³ a 1200 kg/m³, přednostně 1000 kg/m³.
8. 8. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků laž7, vyznačující se tím, že pěnová plastická hmota (10) z primárního materiálu je polotuhá, případně polotvrdá.
9. 9. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků laž8, vyznačující se tím, že vrstva (16) z termoplastické hmoty (17) je tvořena polyethylenem, polyamidem, polypropylenem, polystyrenem, polyvinylchloridem, polyimidem, ABS nebo podobně.
10. 10. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků laž9, vyznačující se tím, že nosné těleso (15) je tvořeno sítí a/nebo pleteninou a/nebo rounem z vláken (75), případně vláken (76) vnitřní vrstvy ze skla a/nebo kovu a/nebo kevlaru a/nebo grafitu a/nebo textilu a/nebo plastické hmoty a/nebo keramiky a/nebo přírodních vláken a/nebo karbonu.
11. 11. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků lažlO, vyznačující se tí m , že nosné těleso (15) povlečeno nebo plněno granulátem, například práškem, nebo fólií z termoplastické hmoty (17) v pevné konzistenci.

    -13CZ 286631 B6
12. 12. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že nosné těleso (15) je vytvořeno z polyurethanu.
13. 13. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že termoplastická hmota (17) je při tlaku a při teplotě mezi 120 °C a 180 °C alespoň viskózní.
14. 14. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků lažl3, vyznačující se tím, že na nosném tělese (15) je umístěna další krycí vrstva (18), zvláště pletenina, tkanina, rouno, nebo fólie z přírodních a/nebo umělých materiálů a je pomocí vrstvy (16) z termoplastické hmoty (17) vytvarována, případně zachycena, na nosném tělese (15).
15. 15. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků lažl4, vyznačující se tím, že na jádru (4), sestávajícím přednostně zvíce desek, případně mezi jádrem (4) a povrchem nosného prvku (19, 20), odvráceným od jádra (4), je umístěn zesilující prvek (32).
16. 16. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že mezi nosným tělesem (15) nosného prvku (19, 20) a krycí vrstvou (18, 21) je umístěn zesilující prvek (32), případně je přednostně uložen ve vrstvě (16) termoplastické hmoty (17).
17. 17. Vícevrstvý stavební prvek podle jednoho nebo více nároků lažló, vyznačující se tím, že nosný prvek (19, 20) je vytvořen jako rouno (74).
18. 18. Vícevrstvý stavební prvek podle nároku 17, vyznačující se tím, že rouno (74) je vytvořeno jako neorientovaná vrstva z vláken (75) a/nebo vláken (76) vnitřní vrstvy.
19. 19. Vícevrstvý stavební prvek podle nároku 18, vyznačující se tím, že vlákna (75) jsou vytvořena z termoplastů, zvláště polypropylenu a/nebo polyamidu a/nebo aramidu a/nebo polyesteru a/nebo polyvinylchloridu a/nebo ABS a/nebo polyimidu a/nebo polystyrenu a mají délku mezi 5 a 50 mm.
20. 20. Vícevrstvý stavební prvek podle nároku 19, vyznačující se tím, že vlákna (76) vnitřní vrstvy jsou uložena v termoplastické hmotě (17) vrstvy (16) a tvoří nosné těleso (15), přičemž mají délku mezi 20 mm a 80 mm.
21. 21. Způsob výroby vícevrstvého stavebního prvku podle jednoho z nároků 1 až 20, při kterém se smíchají vločky z pěnové plastické hmoty s tekutým primárním materiálem pěnové plastické hmoty a vytvarují se do desky, případně bloku, působením tlaku a/nebo teploty a/nebo vlhkosti se zreagují, čímž se navzájem spojí vločky z pěnové plastické hmoty pomocí pěnové plastické hmoty z primárního materiálu, načež se na alespoň jeden povrch takovéto desky nebo bloku nanese krycí vrstva a působením tlaku a/nebo teploty se s případnou prostorovou deformací spojí krycí vrstva s deskou, případně blokem do vícevrstvého stavebního prvku, vyznačující se tím, že se před položením krycí vrstvy (2, 3) na desku (11), případně na blok nanese na vláknité nebo vláknovité nosné těleso (15) krycí vrstvy (2, 3) granulát a/nebo fólie a/nebo pasta z termoplastické hmoty (17), která má při teplotě mezi 150 °C až 200 °C přilnavost, která leží v oblasti mezi 5N/5 cma30N/5 cm, následně na to se krycí vrstva (2, 3) s termoplastickou hmotou (17) ohřeje, takže je viskózní, načež se krycí vrstva (2, 3) položí na desku (11), případně blok tvořící jádro (4) a zatlačí se do oblasti povrchu jádra (4) a bezprostředně poté se krycí deska (2, 3) ochladí a po dostatečném vystámutí a/nebo po překročení teploty zeskelnění nebo bodu tekutosti termoplastické hmoty (17) se stavební prvek (1) vyjme z formy.

    -14CZ 286631 B6
22. 22. Způsob podle nároku 21, vyznačující se tím, že se zatlačováním termoplastické hmoty (17) do povrchové oblasti jádra (4) prostorově vytvaruje krycí vrstva (2, 3) a/nebo jádro (4)·
23. 23. Způsob podle nároku 21 nebo 22, vyznačující se tím, že se jádro (4) před, případně během, prostorové deformace krycí vrstvy (2, 3) a jádra (4) ohřeje.
24. 24. Způsob podle jednoho nebo více nároků 21 až 23, vyznačující se tím, že současně s prostorovou deformací krycí vrstvy (2, 3) se buněčná kostra (22) jádra (4) tepelně krakuje a v deformovaném stavu se fixuje.
25. 25. Způsob podle jednoho nebo více nároků 21 až 24, vyznačující se tím, že se termoplastická hmota (17) ohřeje na teplotu mezi 120 °C a 180 °C.
26. 26. Způsob podle jednoho nebo více nároků 21 až 25, vyznačující se tím, že se před nalisováním krycí vrstvy (2, 3) na jádro (4) mezi kiycí vrstvu (2, 3) a lisovací nástroj vloží další krycí vrstva (18, 21) a tato další krycí vrstva (18, 21) se pomocí termoplastické hmoty (17), napouštějící krycí vrstvu (2, 3), nepohyblivě spojí s krycí vrstvou (2, 3), případně jádrem (4), případně se vzájemně vytvarují.
27. 27. Zařízení k výrobě vícevrstvého stavebního prvku podle jednoho z nároků 1 až 20, s dopravním zařízením pro nosné těleso (15), opatřené termoplastickou hmotou (17), která při normální teplotě granuluje a je jako fólie nebo snadno přilnavá pasta, přičemž dopravnímu zařízeni je přiřazeno alespoň v dílčí oblasti jeho délky ohřívací zařízení (56) a za něj zařazena lisovací forma, vyznačující se tím, že dopravní zařízení je tvořeno dvěma transportními stěnami, umístěnými v nastavitelném odstupu rovnoběžně nad sebou, zvláště z teflonu, přičemž mezi dopravním zařízením a lisovací formou je umístěno příruční zařízení (60) pro nosné těleso (15) krycí vrstvy (2, 3), napuštěné vrstvou z termoplastické hmoty (17) a/nebo jádro (4), sestávající z pěnové plastické hmoty (10, 12, 13).
28. 28. Zařízení kvýrobě vícevrstvého stavebního prvku podle nároku 27, vyznačující se tím, že alespoň jedna z obou polovin formy je tvořena manipulačním zařízením, zvláště vakuovými drážkami k zachycení a přidržování další kiycí vrstvy.