CZ286546B6

CZ286546B6 - Celulozové vlákno, způsob jeho přípravy a absorpční výrobek, který ho obsahuje

Info

Publication number: CZ286546B6
Application number: CZ19941357A
Authority: CZ
Inventors: Hardev Singh Bahia; Jim Robert James
Original assignee: Courtaulds Plc
Priority date: 1991-12-10
Filing date: 1992-12-09
Publication date: 2000-05-17
Also published as: NO942144L; AU667068B2; SK69194A3; EP0616650B1; NO942144D0; SK284225B6; BR9206900A; DE69227318D1; US5731083A; DE69227318T2; CZ135794A3; GB9126193D0; NO306821B1; FI103813B; DK0616650T3; CA2125291A1; AU3164293A; IN184761B; NZ246174A; JPH07502081A

Abstract

Karboxymethylcelulózové vlákno, které má stupeň substituce alespoň 0,1 karboxymethylové skupiny na jednotku glukózy, je vyrobeno karboxymethylací celulózového vlákna zvlákněného z rozpouštědla a má absorpční schopnost nejméně 8 g 0,9% solankového roztoku na 1 g vlákna při měření metodou volného bobtnání a houževnatost nejméně 10 cN/tex. Toto vlákno se připraví uvedením celulózového vlákna do styku s hydroxidem alkalického kovu a monochloroctovým reakčním činidlem zvoleným z množiny zahrnující kyselinu monochloroctovou a její soli, přičemž se jako celulózového vlákna použije celulózové vlákno, vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla. Je popsán i absorpční produkt pro osobní hygienu, tvořený vrstvou, která je směsí karboxymethylcelulózového vlákna a alespoň jednoho jiného textilního vlákna, přičemž uvedená vrstva hmotnostně obsahuje 10 až 50 % popsaného karboxymethylcelulózového vlákna.ŕ

Description

Karboxymethylcelulózové vlákno, způsob jeho přípravy a absorpční produkt toto vlákno obsahující

Oblast techniky

Vynález se týká celulózových vláken s vysokou schopností absorbovat vodné kapaliny. Taková vlákna se používají v absorpčních produktech osobní hygieny, jakými jsou pleny pro jedno použití, tampóny, sanitární vložky a inkontinentní podušky, dále také v absorpčních utěrkách a mohou také nalézt použití jako materiál absorbující vlhkost nebo jako materiály pro výrobu ručníků. Absorpční schopnost celulózových vláken lze zvýšit vnesením do vláken vysoce absorpčních chemikálií nebo chemickou modifikací samotné celulózy. Existuje však nebezpečí, že by mohlo docházet k uvolňování těchto vysoce absorpčních chemikálií z vláken. Tento vynález se týká chemicky modifikovaných vláken, zejména karboxymethylovaných celulózových vláken, způsobu jejich přípravy a absorpčních produktů, které taková vlákna obsahují.

Dosavadní stav techniky

Karboxymethylcelulóza v práškovitém stavu je komerčně dobře známa jako zahušťovadlo. Vyrábí se reakcí celulózové buničiny se silnou zásadou, jakou je hydroxid sodný, a s kyselinou monochloroctovou nebo s její solí. Byly činěny četné pokusy vyrábět karboxymethylcelulózová vlákna, avšak tato vlákna nedospěla do stádia širšího komerčního uplatnění. Způsoby výroby karboxymethylcelulózy jsou popsány v patentových dokumentech GB-A-2220881, GB-A2094802, US—A-3731680, US-A-1736714, JP-A^9-55993, JP-A-15458, JP-A-3-825 a JPA-3-269144, jakož i v časopisech J. Applied Polymer Science, sv. 17 (1973), str. 3375 až 3388 a Textile Research L., 1971, str. 680. Popisuje se zde výroba karboxymethylcelulózových vláken z regenerované celulózy nebo z bavlny. Při této výrobě se však vyskytují problémy spočívající v tom, že je nemožné vyrobit vysoce absorpční vlákna, která by měla dostatečnou pevnost ktomu, aby mohla být zpracována v textilních strojích, a která by byla současně prosta povrchové lepivosti, aby mohla být použita pro výrobu absorpčních produktů.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je karboxymethylcelulózové vlákno, jehož podstata spočívá v tom, že má stupeň substituce alespoň 0,1 karboxymethylové skupiny na jednotku glukózy, že je vyrobeno karboxymethylací vlákna zvlákněného z rozpouštědla a že má absorpční schopnost nejméně 8 g 0,9 % solankového roztoku na 1 g vlákna při měření metodou volného bobtnání a houževnatost nejméně 10 cN/tex.

Karboxymethylcelulózové vlákno podle vynálezu má výhodně stupeň substituce 0,2 až 0,5 karboxymethylové skupiny na jednotku glukózy, absorpční schopnost 15 až 40 g 0,9% solankového roztoku na 1 g vlákna při měření metodou volného bobtnání a houževnatost 15 až 25 cN/tex. Karboxymethylcelulózové vlákno podle vynálezu má dále výhodně schopnost zůstat ve svazku vláken ve formě odděleného vlákna při bobtnání ve vodě mající tvrdost 400 ppm uhličitanu vápenatého.

Předmětem vynálezu je dále způsob přípravy výše definovaného karboxymethylcelulózového vlákna podle vynálezu uvedením celulózového vlákna do styku s hydroxidem alkalického kovu a monochloroctovým reakčním činidlem zvoleným z množiny zahrnující kyselinu monochloroctovou a její soli, jehož podstata spočívá vtom, že se jako celulózové vlákno použije celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla. Výhodně se jako vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla použije vlákno ve formě pramene nebo střiže. Výhodně se jako

-1 CZ 286546 B6 celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla použije nesušené vlákno. Výhodně se jako celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla použije vlákno ve formě tkaného, pleteného nebo netkaného produktu. Výhodně se celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla uvede do styku s vodným roztokem obsahujícím hmotnostně 4 až 10 % hydroxidu alkalického kovu a 10 až 25 % soli kyseliny monochloroctové. Výhodně se celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla po uvedení do styku s hydroxidem alkalického kovu a s monochloroctovým reakčním činidlem zahřívá na teplotu 80 až 150 °C. Výhodně se celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla uvede do styku se společným vodným roztokem hydroxidu alkalického kovu a monochloroctového reakčního činidla majícím teplotu nejvýše 20 °C. Výhodně se celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla uvede před jeho zahřátím odděleně do styku s roztokem hydroxidu alkalického kovu a s roztokem kyseliny monochloroctové.

Předmětem vynálezu je rovněž absorpční produkt pro osobní hygienu, jakým je plena pro jedno použití, tampon, sanitární vložka nebo inkontinentní poduška, tvořený vrstvou, která je směsí karboxymethylcelulózového vlákna a alespoň jednoho jiného textilního vlákna, jehož podstata spočívá v tom, že uvedená vrstva hmotnostně obsahuje 10 až 50 % karboxymethylcelulózového vlákna podle vynálezu. Absorpční produkt podle vynálezu výhodně jako alespoň jedno jiné textilní vlákno obsahuje zcela nebo převážně celulózová vlákna.

Předmětem vynálezu je konečně absorpční produkt pro osobní hygienu, jakým je plena pro jedno použití, tampon, sanitární vložka nebo inkontinentní poduška, tvořený směsí karboxymethylcelulózového vlákna a načechrané dřevité buničiny, jehož podstata spočívá vtom, že jako karboxymethylcelulózové vlákno obsahuje karboxymethylcelulózové vlákno podle vynálezu, které je ve směsi obsaženo v množství 10 až 50 % hmotnosti.

Vynález je založen na objevu spočívajícím v tom, že karboxymethylcelulózová vlákna s vyšší absorpční schopností a pevností, prostá povrchové lepivosti jsou vyrobitelná z celulózových vláken připravených zvlákňováním z rozpouštědla.

Důležitými vlastnostmi karboxymethylcelulózových vláken jsou jejich absorpční schopnosti a absorpční retence. Při použití těchto vláken v absorpčních produktech je důležité, aby tato vlákna při styku s kapalinou absorbovala pokud možno největší množství této kapaliny a aby si obsah této absorbované kapaliny pokud možno udržela i při vystavení tlaku. Pokud není výslovně uvedeno jinak, je uvedenou testovací kapalinou 0,9 % solankový roztok a hodnoty jak absorpční schopnosti, tak i absorpční retence jsou uváděny v gramech absorbovaného resp. podrženého 0,9 % solankového roztoku najeden gram vlákna. V případě, že jsou dále uvedeny hodnoty absorpční schopnosti a absorpční retence pouze údajem „X g/g, popřípadě pouze hodnotou „X“, je třeba tyto údaje chápat tak, že uvažované vlákno má absorpční schopnost resp. absorpční retenci rovnou X gramům 0,9 % solankového roztoku na 1 gram vlákna. Stejně tak všechny dále uvedené procentické údaje znamenají hmotnostní procentické údaje, pokud není výslovně uvedeno jinak. Pokud je míra přijmutí (nasáknutí) kapaliny vláknem udána procentickým údajem, potom se tento procentický údaj vztahuje na hmotnost vlákna, což například znamená, že když má vlákno hodnotu přijmutí 250%, potom lOOg vlákna nasáklo 250 g uvažované kapaliny. V popisné části je rovněž relativní vlhkost uváděna pod mezinárodně běžně uznávaným označením RH (Relative Humidity). Tak například údaj „X% RH“ je třeba chápat tak, že jde o X procentní relativní vlhkost při uvedené teplotě.

Vlákna připravená zvlákňováním z rozpouštědla jsou vlákna zvlákňovaná z roztoku celulózy v rozpouštědle na rozdíl od regenerovaných celulózových vláken, která se zvlákňují z roztoku derivátu celulózy (celulózového xantátu), který se rekonvertuje na celulózu v lázni, v níž jsou vlákna zvlákňována. Jakožto příklady rozpouštědel celulózy se uvádějí terciární amin-N-oxidy, směsi Ν,Ν-dimethylformamid/nitrogentetroxid, směsi dimethylsulfoxid/paraformaldehyd a roztoky chloridu litného v Ν,Ν-dimethylacetamidu nebo N-methylpyrrolidonu. Výhodnými

-2CZ 286546 B6 rozpouštědly k výrobě celulózových vláken zvlákňováním z rozpouštědla jsou terciární amin-Noxidy. Výroba vláken zvlákňováním z rozpouštědla je popsána například v amerických patentových spisech číslo 4 246221 a 4 196281, jež uvádějí příklady výhodných terciárních amin-N-oxidů. Roztok celulózy je zvlákňován přes vzduchovou mezeru do lázně nerozpouštějící celulózu, obvykle vody, kde se celulóza vysráží ve tvaru vlákna.

Vlákno připravené zvlákňováním z rozpouštědla, má dva odlišné strukturní znaky oproti regenerovanému celulózovému vláknu a bavlně. Má v podstatě rovnoměrnou strukturu ve svém průřezu a má větší krystalinitu. Struktura regenerovaných celulózových vláken a bavlněných vláken je charakterizována poměrně hustým povlakem na povrchu vlákna. Bavlněné vlákno připravené zvlákňováním z rozpouštědla takový povlak nemá. Má se za to, že každá z těchto vlastností je významná pro výrobu karboxymethylcelulózových vláken s vysokou absorpční schopností bez zeslabení vlákna v průběhu karboxymethylačního procesu do té míry, že ztratí svou vláknitou strukturu.

Při provádění způsobu podle vynálezu lze alkalické a monochloroctové reakční činidlo aplikovat na celulózové vlákno současně nebo postupně. Celulózové vlákno může být ve tvaru pramene, příze, stříže nebo látky, například tkané, pletené nebo pojené látky. Použije-li se pojené látky, je výhodná taková látka, kde jsou vlákna v látce poměrně pevně vázána, například propojením za mokra nebo jehlováním. Příze, pramen, nebo vlákno mohou být směsí celulózového vlákna s jedním nebo s několika jinými vlákny, jako jsou polyesterová nebo nylonová vlákna, jež zůstávají karboxymethylačním procesem nedotčena. V případě pramene, příze nebo stříže může být vláknem suché vlákno, které je obchodním produktem, nebo to může být nikdy nesušené vlákno, což je vlákno, jež nebylo po vytvoření sušeno. Rychlost pohlcování reagencií vláknem a rychlost reakce s celulózou vlákna může být poněkud větší u vlákna nikdy nesušeného. Použije-li se vlákna nikdy nesušeného, je jeho obsah vody případně řízen na hmotnostně méně, než 150 %, například na 50 až 100 %, mandlováním.

Alkalická a monochloroctová sloučenina se s výhodou aplikují z vodného roztoku. Alkálií je s výhodou hydroxid alkalického kovu, jako hydroxid sodný nebo hydroxid draselný a s výhodou se používá v koncentraci nejméně hmotnostně 2%, výhodněji 4% nebo 5%, nebo víceprocentní až do 15%, výhodněji hmotnostně do 10%. Monochloroctové kyseliny se s výhodou používá ve formě soli, obvykle soli odpovídající použité alkálii, například monochloracetátu sodného v případě použití hydroxidu sodného. Monochloracetátové reakční složky se s výhodou používá v koncentraci nejméně hmotnostně 5%, výhodněji nejméně 10% až 35%, výhodněji hmotnostně do 25 %. Alkalické a monochloroctové sloučeniny se používá s výhodou v přibližně ekvimolárních množstvích, například v molámím poměru 0,8-1,2 : 1. Hydroxidu sodného a monochloracetátu sodného se s výhodou používá v hmotnostním poměru 1 : 2,5-3,5, výhodněji přibližně 1 :2,9. Použije-li se kyseliny monochloroctové, je molámí poměr alkálie k monochloroctové kyselině přibližně 2:1.

Alkalickou a monochloroctovou reakční složku lze aplikovat z roztoku směsi vody a polárního organického rozpouštědla. Může se například rozpustit hydroxid sodný ve vodě, hmotnostně do 35 % a monochloracetát sodný ve vodě, hmotnostně do 45 % a roztoky se mohou smísit a zředit alkoholem, jako je ethanol nebo průmyslový methylovaný líh, k získání požadované koncentrace reakčních složek ve vodné směsi organického rozpouštědla.

K nanesení alkalické a monochloroctové reakční složky na vlákno je možno použít různých postupů. Vlákno může být ponořeno do reakčního roztoku při zvýšené teplotě, například nejméně 50 °C až do teploty varu roztoku. Je-li vlákno ve tvaru souvislé textilie, jako pramen nebo látka, dá se reakční roztok nanášet napouštěním s následujícím sušením za zvýšené teploty. Alkalickou a monochloroctovou reakční složku lze aplikovat postupně, přičemž v tomto případě je výhodné, nikoli však nezbytné, je-li alkálie nanášena před monochloroctovým reakčním činidlem, nebo je lze aplikovat společně v jediném roztoku. Napouštění má tu přednost, že sušení může probíhat za

-3 CZ 286546 B6 vyšší teploty, což zkracuje dobu reakce. Teplota sušení může být například 50 až 200 °C. Teploty sušení nad 100 °C umožňují doby reakce 2 až 10 minut, ve srovnání se 4 až 30 minutami, provádí-li se reakce při teplotách pod 100 °C. Množství odvedené kapaliny při napouštění je s výhodou hmotnostně 50 až 100%; prameny nebo látky je možno ždímat, 5 například mandlováním, případně po napouštění, k dosažení požadovaného odvodnění. Příliš vysoký obsah kapaliny může znamenat, že doba potřebná k sušení je delší, než doba potřebná ke karboxymethylační reakci. Ačkoli je to ještě efektivní, plýtvá se tím energií. Je třeba dát pozor, aby se zabránilo přílišnému zeslabení celulózového vlákna tepelným odbouráním. Nejvýhodnější teploty reakce jsou 80 až 150 °C, obzvláště 90 °C a výše, jako 90 až 120 °C. Zpracovávaná 10 vlákna by se s výhodou neměla zahřát k úplnému vysušení vláken, výhodný je obsah vlhkosti po sušení hmotnostně 5 až 20 %. Tím se zabrání křehkosti vysušených vláken. Ohřev je možný probíhat v peci nebo při plynulém procesu v horkém tunelovém sušiči.

Jedním příkladem provádění způsobu podle vynálezu je napouštění vlákna alkálií, například 15 vodným roztokem hydroxidu sodného a sušení při teplotě nad 80 °C s následným zpracováním monochloroctovým reakčním činidlem, například monochloracetátem sodným. Vlákni, zpracované alkálií, se může ponořit do vodného roztoku při 50 až 100 °C na dobu 15 až 60 minut a pak se může sušit. Alternativně může být aplikován roztok monochloracetátu sodného napouštěním s následným sušením při teplotě nad 80 °C po dobu 5 až 15 minut. Vlákno v podobě pramenů 20 nebo látky se může mandlovat po napouštění hydroxidem sodným nebo po napouštění monochloracetátem sodným nebo po napouštění oběma činidly ke snížení obsahu zadržené kapaliny na vláknu. Je-li vlákno mandlováno ke snížení zadržené kapaliny, má se zvýšit koncentrace použitého roztoku k dosažení podobné úrovně reakčního činidla na vláknu. Pořadí zpracování se může obrátit, to je vlákno může být napuštěno monochloracetátem sodným a případně 25 vymandlováno a vysušeno a pak napuštěno hydroxidem sodným s případným mandlováním a sušením. V každém případě je třeba dbát při nanášení druhého zpracovacího roztoku v plynulém procesu, aby se reakční činidlo z prvního zpracovacího roztoku, vnesené vláknem, dostávalo do druhého zpracovacího roztoku a znova se rozpouštělo.

Alternativně mohou být hydroxid sodný a monochloracetát sodný aplikovány současně. Současná aplikace hydroxidu sodného a monochloracetátu sodného může být výhodná vzhledem k tomu, že se použije pouze jedné operace sušení a celková doba reakce se zkrátí. Roztok, obsahující hydroxid sodný a monochloracetát sodný v požadované koncentraci, může být připraven smísením roztoků těchto reakčních činidel, jež byly připraveny odděleně, nebo 35 rozpuštěním hydroxidu sodného v roztoku monochloracetátu sodného. Smíšený roztok lze aplikovat ponořováním nebo napouštěním s případným následným mandlováním a sušením při zvýšené teplotě. Roztok obsahující jak hydroxid sodný, tak monochloracetát sodný nemá být udržován na zvýšené teplotě pod dlouhou dobu, neboť může docházet k reakci hydroxidu sodného a monochloracetátu sodného za vzniku chloridu sodného a glykolátu sodného. Roztoky 40 hydroxidu sodného a monochloracetátu sodného lze smísit těsně před aplikací na vlákno, nebo mohou být oba roztoky nastříknuty na vlákno současně, například sprchami uspořádanými kolmo k sobě. Má-li být směsný roztok a alkálie (například hydroxidu sodného) a monochloracetátového reakčního činidla (například monochloracetátu sodného) skladován, je výhodné udržovat ho na teplotě 20 °C nebo nižší, například 0 až 5 °C. Je výhodné zabránit skladování vlákna zpracovaného alkálií a monochloracetátem při teplotě 20 až 40 °C. Obvykle je nej pohodlnější zahřát vlákno bezprostředně po napuštění k ovlivnění karboxymethylační reakce. Alternativně může být napuštěné vlákno před ohřevem skladováno při teplotě pod 20 °C, s výhodou při teplotě 0 až 5 °C. Může být výhodné provádět napouštění při teplotě pod 20 °C, například při teplotě 0 až 10 °C.

Dosažený stupeň substituce celulózových vláken je s výhodou nejméně 0,15 karboxymethylové skupiny na jednotku glukózy a nejvýhodněji je 0,2 až 0,5. Vyšší stupně substituce než 0,5 karboxymethylové skupiny na jednotku glukózy mohou způsobit, že vlákna jsou ve vodě rozpustná, spíše než aby ve vodě bobtnala. Vyšší stupeň substituce nad uvedené rozmezí může

-4CZ 286546 B6 být výhodný, má-li být vlákna použito na absorpční výrobky a nižší stupeň substituce mimo toto rozmezí může být výhodný, má-li být vlákna použito pro oděvnické účely.

Přítomnost vícemocných kationtů, obzvláště vícemocných kovových iontů alespoň v jednom reakčním činidle, může být výhodná. Výhodnými kovovými ionty jsou ionty vápenaté, alternativními však mohou být ionty bamaté, hořečnaté nebo zinečnaté. Zjistilo se, že přítomnost vícemocných kovových iontů při zpracování napomáhá zabránění tvoření vláken, jež jsou rozpustná v destilované nebo demineralizované vodě: má se za to, že vícemocný kovový iont může vytvářet vzájemné vazby mezi skupinami karboxylové kyseliny s různými karboxylovými řetězci. Koncentrace soli vícemocného kovového iontu, například soli vápníku ve zpracovacím roztoku, může být například hmotnostně 0,01 až 10%. V mnohých případech mohou mít postačující účinek vápenaté ionty, přítomné ve vodě z vodovodu. V jiných případech může být výhodné přidání vápenaté soli, jako je chlorid vápenatý, do zpracovacího roztoku, například v množství hmotnostně 1 až 4 %. Obecně platí, že čím vyšší je stupeň substituce celulózových vláken karboxymethy lenovým i skupinami, tím vyšší je výhodná koncentrace iontů vápníku (ve stanoveném rozmezí) v reakčním roztoku, aby se zabránilo tvoření vláken rozpustných v destilované nebo demineralizované vodě. Ionty vícemocných kovů, například ionty vápníku, lze aplikovat při promývání zpracovaných vláken jejich zavedením do prací kapaliny, je to však méně účinné.

Při modifikovaném způsobu podle vynálezu se vlákna napřed zpracovávají vodným roztokem silné alkálie, takže alkálie se vláknem absorbuje. Pak se vlákna propláchnou rozpouštědlem alkálie, s výhodou vodou, aniž dojde k důkladnému promytí. Voda může obsahovat případně jedno nebo několik povrchově aktivních činidel. Účinkem takového propláchnutí je odstranění většího množství alkálie z vnější oblasti vláken, než z vnitřku vlákna. Vlákna se pak zpracují monochloroctovým činidlem, s výhodou monochloroctovou kyselinou, a zahřejí se k vyvolání karboxymethylace a k vysušení. Míra karboxymethylace je větší uvnitř vlákna, kde zbylo více alkálie, než v jeho povrchových oblastech. Operaci propláchnutí lze provádět po zpracování monochloroctovým činidlem a před ohřevem a vysušením; přispívá to ke zvětšení rozdílu stupně karboxymethylace mezi vnitřkem a vnějšími oblastmi vlákna.

Produkt, vyrobený tímto modifikovaným způsobem, jmenovitě karboxymethylované celulózové vlákno s větším stupněm karboxymethylace uvnitř vlákna, než v jeho povrchových oblastech, se jeví podobně jako běžná celulózová vlákna, i když jsou vlhká, má však větší absorpční schopnost.

Po karboxymethylaci se vlákna obvykle perou k odstranění veškeré nezreagované alkálie nebo chloracetátu nebo jakýchkoli vedlejších produktů, jako je chlorid sodný nebo glykolát sodný. Obecně se používá propírání vodou, s výhodou směsí vody a s vodou mísitelného organického rozpouštědla. Propírací médium může obsahovat organickou hydroxylovou sloučeninu, povrchově aktivní činidlo a/nebo kyselinu. Organickou hydroxylovou sloučeninou je sloučenina obsahující alespoň jednu alkoholickou hydroxylovou skupinu, například ethanol, methanol nebo jiný nízkomolekulámí alkohol a/nebo polyhydroxylovou sloučeninu, jako je ethylenglykol a propylenglykol. Hmotnostní poměr organické hydroxylové sloučeniny k vodě může být například 3 : 1 až 1 : 50. Nízkomolekulámí monoalkohol může působit jak jako s vodou mísitelné organické rozpouštědlo, tak jako organická hydroxylová sloučenina; například je s výhodou základem pracího prostředí směs vody s ethanolu v hmotnostním poměru 2 : 1 až 1 :2. Použije-li se povrchově aktivního činidla, je to s výhodou neiontové činidlo, jako polyalkylenoxidový adukt alkoholu nebo fenolu, ačkoli je možno použít aniontových nebo kationtových povrchově aktivních činidel. Každé použité povrchově aktivní činidlo by mělo být spíše hydrofilní než hydrofobní; takové hydrofobní povrchově aktivní činidlo může snižovat rychlost přijímání vody vlákny. Jakožto příklady vhodných povrchově aktivních činidel se uvádějí činidla obchodních názvů „Tween 20“ a ,,Atlas G1086“. Kyselinou, používanou při propírání k neutralizaci alkalinity karboxymethylovaného vlákna, je s výhodou slabá kyselina,

-5 CZ 286546 B6 například organická karboxylová kyselina, jako je kyselina octová, které se používá například v hmotnostním množství 0,5 až 15%, s výhodou 1 až 5%. Hmotnostní poměr prací kapaliny k vláknu při propírání je s výhodou 5 : 1 až 50 : 1.

Praní se s výhodou provádí protiproudně, například ve dvou až třech stupních. Při dvoustupňovém propírání se vlákna, jež byla již jednou proprána, propírají opět čistou prací kapalinou. Vlákna propraná v tomto druhém propírání lze vysušit k dalšímu zpracování. Kapalina z tohoto druhého praní prochází prvním pracím stupněm jako propírací kapalina nepropraných vláken. Protiproudně praní umožňuje použití nižšího poměru promývací operace. V propírací kapalině lze použít poměrně nízké koncentrace kyseliny, například hmotnostně 0,5 až 2,0 %.

Alternativně oproti začleňování povrchově aktivního činidla do propírací kapaliny může být výhodné aplikovat povrchově aktivní činidlo následně jako apreturu. Povrchově aktivní činidlo může být například v podobě roztoku v alkoholu, nebo jako vodná směs s alkoholem, například jako směs k promývání vláken, nebo může být povrchově aktivní činidlo použito nezředěné. Apreturu lze nanášet ponořováním vláken v apretuře nebo nabalovacím bubnem nebo sprchou. Je-li povrchově aktivního činidla použito jako apretury, je vlákno s výhodou odmačknuto k odstranění nadbytku prací kapaliny, například mandlováním, před nanesením apretury.

Po požadovaném proprání se vlákno obvykle suší. Nadměrné množství propírací kapaliny se odstraní tlakem, například mandlováním, načež následuje sušení za tepla. Optimální stupeň, na který má být vlákno vysušeno, závisí na dalším záměrném zpracování, avšak obecně se dává přednost obsahu vlhkosti hmotnostně 5 až 20 %, aby se zabránilo křehnutí sušených vláken, zejména když se suší ve formě pramene, příze nebo stříže, jež mají být dále podrobeny dalšímu zpracování, jako například kadeření, mykání, tkaní nebo valchování.

Zpracované vlákno může být kadeřeno a může být výhodné vlákno kadeřit k dosažení zvýšené pružnosti, zejména má-li ho být použito v netkaných produktech pro absorpční výrobky. Pramen může být například tvarován tlakem. Alternativně lze použít kadeření nepravým zákrutem. Má-li být vlákno kadeřeno, může být upuštěno od sušení za tepla po promývání a vlákno se může nechat vysušit v průběhu kadeření.

Karboxymethylované vlákno, vyrobené z celulózy, zvlákňované z rozpouštědla, podle vynálezu, má větší absorpční schopnost a vynikající fyzikální vlastnosti ve srovnání s karboxymethylovaným vláknem vyrobeným z regenerované celulózy nebo z bavlněných vláken. Absorpční schopnost 0,9 % solankového roztoku na 1 gram vlákna, měřeno způsobem volného bobtnání, může být například 15 nebo více, například 20 až 40 gramů na 1 gram v kombinaci s houževnatostí v rozmezí 25 až 15 cN/tex. Vlákna viskózového hedvábí nebo bavlněná vlákna karboxymethylovaná stejným postupem mají absorpční schopnost pouze 8 až 13 g/g a menší houževnatost. Na této úrovni absorpční schopnosti se stává karboxymethylované viskózové hedvábí obzvláště, a bavlněné vlákno v menší míře, ve styku s vlhkostí na povrchu lepivým, takže je-li pramen vláken karboxymethylován, vlákna se navzájem slepí a ztratí svou individuální vláknitou povahu. Tento problém se nevyskytuje u vláken podle tohoto vynálezu, která lze zpracovávat na běžných textilních strojích, například jako stříž řezáním, mykáním a případně kadeřením, dloužením a spřádáním. I při nižších stupních substituce, dávajících nižší absorpční schopnost, jsou vlákna získaná z celulózy zvlákňované z rozpouštědla podstatně pevnější, než karboxymethylovaná vlákna viskózového hedvábí.

Tvar karboxymethylovaných vláken po nabobtnání ve vodě nebo ve vodné kapalině, jako je solankový roztok, závisí na absorpční schopnosti a na průměru vláken. Absorpční schopnost obecně vzrůstá s rostoucím obsahem karboxymethylové skupiny. Vysoká úroveň absorpční schopnosti nabobtnalých vláken má sklon vytvářet soudržný gel, v němž se identita jednotlivých vláken ztrácí, zejména mají-li vlákna nízký decitex. Například vlákna s počátečním decitexem 1,7 na nekonečné vlákno a mající absorpční schopnost (0,9% solankový roztok, volné bobtnání)

-6CZ 286546 B6 g/g, odpovídající zpracování hmotnostně 19,2% roztokem monochloracetátu sodného a 6,5 % roztokem hydroxidu sodného, nabobtnají na gel ve vodovodní vodě o tvrdosti 400 ppm uhličitanu vápenatého. Vlákna s tímtéž počátečním decitexem, zpracovaná 13,3% roztokem monochloracetátu sodného a 4,5% roztokem hydroxidu sodného, mající absorpční schopnost 20, 5 zůstanou v podobě oddělených vláken, jestliže nabobtnají ve vodovodní vodě, a mohou být opětně vysušena na vláknitý tvar. Vlákna s původním decitexem 6,0, zpracovaná 22,1% roztokem monochloracetátu sodného a 7,5% roztokem hydroxidu sodného, mající absorpční schopnost 27, zůstanou rovněž v podobě oddělených vláken po nabobtnání ve vodovodní vodě. Pro absorpční výrobky k jednomu použití je vytváření gelu při bobtnání přijatelné.U výrobků, 10 které nejsou k jednomu použití, je nutné uchování vláknitého tvaru při navlhčení a opětném vysušení.

Karboxymethylenovaných vláken podle vynálezu je možno použít na různé výrobky. Dá se jich například použít v absorpčních personálních výrobcích, jako jsou pleny pro jedno použití, 15 tampony, sanitární vložky a inkontinentní podušky. Karboxymethylovaných vláken se používá s výhodou v kombinaci s jedním nebo s několika druhý textilních vláken, sestávajících s výhodou zcela nebo převážně z celulózových vláken, například celulózových vláken, jako je bavlna nebo regenerovaná celulóza, nebo z vláken, majících vyšší absorpční schopnost, než většina textilních vláken, ale menší, než karboxymethylovaná vlákna, jako jsou rozvětvená 20 celulózová vlákna (multi-limbed cellulose fibres), popsaná v evropském patentovém spise EPA-301874. Karboxymethylovaná vlákna se napřed s těmito jinými vlákny směšují, například mykáním nebo vzduchovým kladením vláken dohromady k vytvoření rouna smíšených vláken, nebo jich lze použít jako vrstvy, například netkaného výrobku, nebo jako karboxymethylovaných vláken, prokládaných mezi vrstvy jiných vláken. Podíl karboxymethylovaných vláken ve směsi 25 s celulózovými vlákny pro absorpční výrobky může činit například hmotnostně nejméně 5 až %, s výhodou alespoň 10 až 50%, zejména 15 až 25 %. Karboxymethylovaných vláken lze také použít v podobných množstvích společně s načechranou dřevitou buničinou v absorpčních výrobcích. Karboxymethylovaných vláken samotných lze použít v absorpčních personálních výrobcích, zejména těch, jež mají poměrně nízký stupeň substituce a poměrně nízkou absorpční 30 schopnost, je však výhodné používat směsi karboxymethylovaných vláken, majících poměrně vysoký stupeň substituce a absorpční schopnosti, spolu s nekarboxymethylovanými celulózovými vlákny. Karboxymethylované celulózové vlákno podle vynálezu, zejména mající nízký stupeň substituce, je možno použít v oděvech, jako je spodní prádlo nebo sportovní oděvy, skýtající zvýšenou absorpční schopnost a pohodlí. Pro taková použití se obvykle směšují karboxymethyl35 celulózová vlákna s jinými vlákny, s výhodou s celulózovými vlákny, jako je viskózové hedvábí, včetně rozvětvené viskózy nebo bavlna, avšak alternativně syntetickými vlákny, jako je polypropylen nebo polyester.

Popsané vlákno s vyšším stupněm karboxymethylace uvnitř vlákna, než v jeho povrchových 40 oblastech se také hodí k použití na oděvy, jako je spodní prádlo nebo sportovní oblečení.

Je méně účinné, než rovnoměrně karboxymethylované vlákno v absorpčních výrobcích, jelikož jeho rychlost pohlcování vodných tekutin je nižší, než je jeho celková absorpční schopnost.

Tkané výrobky nebo pevné netkané výrobky, jako jehlené nebo za mokra ukládané výrobky, 45 vyráběné z celulózových vláken zvlákňovaných z rozpouštědla, mohou být karboxymethylovány k vytvoření výrobků, jež ve styku s vodou bobtnají na kapalinotěsnou bariéru a jichž lze použít na obalování elektrických součástí. Příze nebo pásku z karboxymethylovaných celulózových vláken podle vynálezu je možno použít k omotávání kabelů nebo mohou být pásky pokládány podél kabelů k zabránění přístupu vody.

Karboxymethylovaných celulózových vláken podle vynálezu je možno použít jako absorbentů pro materiály, jako je kafr nebo mentol, nebo na voňavky, například na zařízení, jež má pomalu uvolňovat tyto materiály. Pomalé uvolňování kafru nebo mentolu může být žádoucí pro lékařské použití. Pomalé uvolňování vůní může být žádoucí u zařízení k osvěžování vzduchu.

-7CZ 286546 B6

Karboxymethylovaných celulózových vláken podle vynálezu s poměrně malým stupněm substituce je možno použít k výrobě papíru, neboť pomáhají vytvářet pevné vazby mezi vlákny při vysušení.

Karboxymethylovaných celulózových vláken podle vynálezu je možno použít jako absorpčního vlákna v mnoha jiných aplikacích, jako jsou například filtry, absorpční výstelky nebo rohože pro balení, utěrky najedno použití, vložky do bot, bobtnatelné kryty nebo těsnění, rohože zadržující vlhkost v zahradnictví, obaly zadržující vlhkost, nebo bobtnající samočinně utěsňující připojovací závity.

Vynález objasňují následující příklady praktického provedení, které však vynález nijak neomezují. Díly a procenta jsou míněny vždy hmotnostně.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Hydroxid sodný a monochloracetát sodný se odděleně rozpustí ve vodě a roztoky se ochladí na 18 °C. roztoky se smísí na zpracovací roztok, obsahující 8,5 % hydroxidu sodného a 22,1 % monochloracetátu sodného. Pramen celulózových vláken, připravených zvlákňováním z rozpouštědla, 1,7 decitex, majících v podstatě rovnoměrnou strukturu v celém průřezu, obchodního názvu „Tencel“, se napouští zpracovacím roztokem po dobu dvou minut a mandluje se k dosažení příjmu (zvýšení hmotnosti vlhkých vláken) přibližně 150%. Zpracovaný pramen se suší 4 minuty při teplotě 180 °C a během této doby dojde k reakci celulózy vláken za vytvoření sodné karboxymethylcelulózy. Vysušený pramen se promyje roztokem, obsahujícím 50 % ethanolu (průmyslového alkoholu), 35 % vody, 5 % glycerolu a 10 % octové kyseliny a znovu se vysuší.

Vyrobený pramen má stupeň substituce větší, než 0,1 houževnatost 24,8 cN/tex a tažnost 15,5 %. Absorbuje 39 g vody z vodovodu (tvrdost 460 ppm uhličitanu vápenatého) na 1 g vlákna, necháli se volně nabobtnat. Vlákna se rozpouštějí alespoň částečně v destilované nebo demineralizované vodě a nelze jich použít jako absorbentu pro tyto čištěné druhy vody; při praktickém použití jsou obvykle absorbovanými tekutinami voda z vodovodu nebo vodné roztoky bohatší na minerály, než voda z vodovodu. Absorpční schopnost pramene pro 0,9% solankový roztok je poněkud nižší, než pro vodu z vodovodu, ale činí přibližně 20 g na 1 g vlákna.

Absorpční schopnost při volném nabobtnání se měří dispergováním 0,5 g vláken ve 30 ml vody a ponecháním po dobu 5 minut. Při všech měřeních absorpční schopnosti se vlákno kondicionuje při 65% relativní vlhkosti a 20 °C před zkoušením. Disperze se pak filtruje slinutým fritem Mark 1 s velikostí pórů 100 až 160 mikrometrů a ponechá se 5 minut, nebo dokud nepřestane odkapávat. Voda zfiltrovaná přes frit se zváží a hmotnost vody absorbované vláknem se vypočte odečtením.

Příklad 2 a 3

Opakuje se postup podle příkladu 1 za použití jiných dob a teplot sušení zpracovaného pramene (doby reakce a teploty). V obou případech je stupeň substituce 0,1 a houževnatost nad 10 cN/tex. Výsledky jsou následující:

-8CZ 286546 B6

Absorpční schopnost při volném bobtnání ve vodě z vodovodu

Příklad číslo

Teplota sušení

Doba sušení °C °C minut minut g/g g/g

Příklad 4 a 5

Opakuje se postup podle příkladu 1 za použití jiných koncentrací reakčních složek ve zpracovacím roztoku. V obou případech je stupeň substituce 0,1. Výsledky jsou následující:

Příklad č.	Koncentrace reakč. činidla NaOH ClCH₂COONa	Houževnatost (cN/tex)	Tažnost	Absorpční schopnost při volném bobtnání ve vodě vodovodu
4	4,0% 10,4%	30,6	11,8%	8,7 g/g
5	6,5% 16,9%	24,9	11,3%	25,0 g/g
Nezprac.	-	38,0	14,0%	3,5 g/g

vlákna (Absorpční schopnost výrobku podle příkladu 4 při volném bobtnání v 0,9% solankovém roztoku je přibližně 8 g/g.)

Příklad 6 a 7

Opakuje se postup podle příkladu 1 s tou výjimkou, že do vody z vodovodu, použité k přípravě roztoků hydroxidu sodného a monochloracetátu sodného, se přidá chlorid vápenatý. Koncentrace hydroxidu vápenatého je 2% (příklad 6) a 3% (příklad 7). Absorpční schopnost vyrobeného pramene při volném nabobtnání ve vodě z vodovodu je 33 g/g podle příkladu 6 a 28 g/g podle příkladu 7. Houževnatost je nad 20 cN/tex a stupeň substituce nad 0,1 v obou případech.

Příklad 8

Pramen 1,7 decitex celulózových vláken, připravených zvlákňováním z rozpouštědla, se napustí 8,5% roztokem hydroxidu sodného k přijetí přibližně 250 %. Zpracovaný pramen se suší 8 minut při 180 °C. Pak se pramen ponoří na 30 minut do 22,1% vodného roztoku monochloracetátu sodného při 80 °C. Pramen se promyje a vysuší, jak popsáno v příkladu 1. Vlastnosti vyrobených vláken jsou podobné vlastnostem vláken podle příkladu 2.

Příklad 9

Pramen 1,7 decitex celulózových vláken, připravených zvlákňováním z rozpouštědla, se napustí 22,1% vodným roztokem monochloracetátu sodného a vymandluje se na přijetí přibližně 150 %. Zpracovaný pramen se suší 8 minut při 180 °C. Pak se pramen napustí 8,5% roztokem hydroxidu sodného k získání přijmutí přibližně 150%. Nato se pramen znovu suší 4 minuty při 180 °C. Vysušený pramen se promyje a vysuší jako podle příkladu 1.

-9CZ 286546 B6

Příklad 10

Opakuje se postup podle příkladu 9 s tou výjimkou, že pořadí zpracování je opačné; pramen se napřed zpracuje hydroxidem sodným a potom monochloracetátem sodným.

Vlákna vyrobená podle příkladu 9 a 10 mají vlastnosti podobné, jako vlákna podle příkladu 1.

Příklad 11

Získá se pramen vláken Tencel o 1,7 decitex v nikdy nesušeném stavu. Pramen se vymandluje na ručním mandlu. Množství vody, zbylé v prameni po vymandlování, je 62 %. Tento vlhký pramen se vnese do roztoku, obsahujícího 7,5 % hydroxidu sodného a 22,1 % monochloracetátu sodného na 2 minuty při teplotě místnosti (20 °C). Napuštěný pramen se znovu vymandluje. Celkové přijmutí po mandlování je 75 %. Napuštěný a vymandlovaný pramen se pak nechá reagovat 5 minut v kondicionační komoře, nastavené na 23 % RH (relativní vlhkosti vzduchu) a 90 °C. Množství vody, zachycené na prameni po zpracování, je 13 %.

Po teplém zpracování se pramen promyje v roztoku, obsahujícím 55 % průmyslového alkoholu, 42 % vody a 3 % octové kyseliny. Propraný pramen se pak zpracuje apreturou, obsahující 99 % průmyslového alkoholu a 1 % emulgátoru Atlas G1086. Nato se pramen vysuší při nízké teplotě, s ponecháním určité vlhkosti na vláknech. Dokončený pramen se pak kadeří pomocí valchovacího systému. Zkadeřená vlákna se nařežou na stříž.

Vlákna mají stupeň substituce nad 0,1 houževnatost 22,5 cN/tex a tažnost 12%. Opětný zisk vlhkosti plně vysušených vláken při 65% RH je 17 %. Absorpční schopnost při volném bobtnání se měří způsobem podle příkladu 1, avšak za použití solankového roztoku pro působení tlaku přibližně 3,4 kPa po dobu 5 minut nebo dokud nepřestane odkapávat se také měří vážením vody, vytlačené působením tlaku. Absorpční retence vláken je 20 g/g.

Porovnávací příklady

Opakuje se postup podle příkladu 11 za použití pramene regenerované celulózy „Fibro“ (viskózové hedvábí) se stejným decitexem. Vyrobená vlákna karboxymethylovaného viskózového hedvábí mají absorpční schopnost při volném bobtnání v 0,9% solankovém roztoku 11 g/g s retencí 9 g/g po aplikaci tlaku. Na rozdíl od karboxymethylovaných celulózových vláken, zvlákňovaných z rozpouštědla, se stávají karboxymethylovaná vlákna viskózového hedvábí na povrchu lepivými po krátkém styku s vodou.

Opakuje se také postup podle příkladu 11 za použití česané bavlněné příze. Karboxylovaná bavlna má absorpční schopnost při volném bobtnání 10,5 g/g a retenci 9 g/g po aplikaci tlaku.

Příklad 12 až 15

Napustí se pramen nikdy nesušených vláken Tencel 1,7 decitex roztokem hydroxidu sodného a monochloracetátu sodného. Jak je dále uvedeno, koncentrace reakčních činidel se v příkladech mění. Pramen se zlehka vymandluje k ukončení odkapávání a měří se celkové přijetí. Pak se pramen vysuší při 90 °C na obsah vlhkosti 13 %.

Výsledný pramen se promyje roztokem, obsahujícím 55 % ethanolu, 42 % vody, 2,5 % kyseliny octové a 0,5 % kyseliny citrónové. Propraný pramen se zpracuje apreturou a vysuší se, jak popsáno v příkladu 11. Měří se absorpce při volném bobtnání v 0,9% solankovém roztoku

-10CZ 286546 B6 a retence ze tlaku pod 3,42 kPa. Měří se také stupeň substituce (počet karboxymethylových skupin na jednotku glukózy). Výsledkyjsou následující:

Absorpční Retence Stav nabob. schopnost g/g vlák.

Příklad Koncentrace % Přijetí

č. reakč. činidla %

NaOH ClCH₂COONa

Stupeň substituce

12	4,5	13,3	200	0,235	20	10	vlák.
13	5,5	16,2	230	0,290	18	10	vlák.
14	6,5	19,2	230	0,375	28	18	gel
15	7,5	22,1	275	0,405	38	29	gel

Houževnatost vláken se snižuje s rostoucím stupněm substituce, je však ve všech případech větší než 15 cN/tex.

Příklad 16 a 17

Opakuje se postup podle příkladu 15 za použití vzorků pramenů celulózového vlákna zvlákňovaného z rozpouštědla o různém decitex. Získané výsledkyjsou následující:

Příklad Počáteční	Přijetí %	Houževnatost cN/tex	Tažnost %	Absorpční schopnost g/g	Retence g/g	Stav nabob. vlák.
č.	decitex
16	3,0	265	25,6	17,7	31	22	gel
17	6,0	273	18,8	17,7	27	17	vlák.

Příklad 18 až 20

Myká se 15 % karboxymethylovaných vláken, vyrobených podle vynálezu, ve směsi s 85 % rozvětvených regenerovaných celulózových vláken obchodního názvu „Galaxy“ na miniaturním mykacím stroji Shirley. Použije se těchto karboxymethylovaných vláken:

Příklad 18 - mykaná vlákna podle příkladu 11.

Příklad 19 - vlákna vyrobená podle příkladu 11 s vynecháním operace mykání.

Příklad 20 - mykaná vlákna vyrobená podle příkladu 15.

Mykané pásy se uvedou do tvaru radiálně expandujícího tamponu a zkouší se na absorpční schopnost „modifikovanou zkouškou Syngina“, popsanou v britském patentovém spise číslo 2 094637, str. 4 až 6, s tou výjimkou, že se použije tlaku vzduchu 2 kPa. Absorpční schopnost, zkoušená modifikovanou zkouškou Syngina, se testuje 1% solankovým roztokem. Získají se tyto výsledky:

příklad 18 6,5 g/g příklad 19 6,0 g/g příklad 20 7,6 g/g.

Pro porovnání je absorpční schopnost podobného tamponu, zhotoveného ze 100% mykaného pásu „Galaxy“, v této zkoušce 5,1 g/g.

-11CZ 286546 B6

Příklad 21 a 22

Vlákna, vyrobená podle příkladu 15, se smísí s načechranou dřevitou buničinou (směs buničin obchodních názvů „Sappi“ a „Caima“, používaná na pleny) v různých poměrech. Takových směsí dřevité buničiny a absorpčního materiálu se používá komerčně na lehké pleny. Měří se absorpční schopnost směsí pomocí volného bobtnání v 0,9% solankovém roztoku a retence po aplikaci tlaku. Pro porovnání se smísí ve stejném poměru prášek sodné karboxymethylcelulózy (CMC), obchodního názvu „Courlose“ (jenž má nejvyšší absorpční schopnost mezi obchodně dostupnými prášky CMC) se stejnou dřevitou buničinou. Získají se tyto výsledky:

Příklad	Poměr vláken CMC	Absorpční	Retence	Porovnávací výsl.
č.	k dřevité buničině	schopnost	g/g	při prášku CMC
		při vol.		vol. bobt. Zachyc.
		bobtnání
		g/g		g/g	g/g
21	15 : 85	22	12	20	12
22	50 : 50	34	25	23	16
-	0 : 100	12	8

Jak plyne z těchto výsledků, karboxymethylcelulózová vlákna podle vynálezu zvyšují absorpční schopnost podobně jako prášky CMC, je-li jich použito v množství 15 %, ale poskytují značně vyšší absorpční schopnost při použití v množství 50 %.

Příklad 23

Připraví se roztok 6,5 % hydroxidu sodného a 19,2 % monochloracetátu sodného a ochladí se na -2 °C ve zpracovací lázni. Pramen nikdy nesušených nekonečných vláken „Tencel“ o 1,7 decitex se postupně vede rychlostí 5m/min válečkovou ždímačkou při tlaku 100 kPa (ke snížení obsahu vody na 62 %, vztaženo k suchému prameni) uvedenou zpracovací lázní, válečkovou ždímačkou za tlaku 34 kPa (k dosažení celkového přijetí roztoku 75 %) a sušicí komorou při 90 °C/10% RH po dobu 7 minut. Zpracovaný pramen se promyje, jak popsáno v příkladu 11 a znovu se vysuší a nařeže se na stříž.

Vyrobené vlákno má stupeň substituce nad 0,1, absorpční schopnost při volném bobtnání v 0,9% solankového roztoku 34,1 g/g s retencí 24,4 g/g a houževnatostí nad lOcN/tex. Vlákna s touto absorpční schopností lze vyrábět plynule, udržuje-li se teplota zpracovací lázně kolem 0 °C, avšak absorpční schopnosti vyrobeného vlákna s časem mírně klesají, připustí-li se zvýšení teploty zpracovací lázně.

Průmyslová využitelnost

Celulózová vlákna s vysokou schopností absorbovat vodné kapaliny a použitelná v absorpčních personálních výrobcích, jako jsou pleny pro jedno použití, tampony, sanitární vložky a inkontinentní podušky a v absorpčních utěrkách a rovněž jako součást vláknitého obsahu látek absorbujících vlhkost nebo v ručnících jsou připravitelná karboxymethylací celulózových vláken, připravených zvlákňováním z rozpouštědla.

Claims

1. Karboxymethylcelulózové vlákno, vyznačené tím, že má stupeň substituce alespoň 0,1 karboxymethylové skupiny na jednotku glukózy, že je vyrobeno karboxymethylací celulózového vlákna zvlákněného z rozpouštědla a že má absorpční schopnost nejméně 8 g 0,9% solankového roztoku na 1 g vlákna při měření metodou volného bobtnání a houževnatost nejméně io lOcN/tex.

2. Karboxymethylcelulózové vlákno podle nároku 1, vyznačené tím, že má stupeň substituce 0,2 až 0,5 karboxymethylové skupiny na jednotku glukózy.

15

3. Karboxymethylcelulózové vlákno podle nároku 1, vyznačené tím, že má absorpční schopnost 15 až 40 g 0,9% solankového roztoku na 1 g vlákna při měření metodou volného bobtnání.

4. Karboxymethylcelulózové vlákno podle nároků 1 až 3, vyznačené tím, že má 20 houževnatost 15 až 25 cN/tex.

5. Karboxymethylcelulózové vlákno podle nároků 1 až 4, vyznačené tím, že má schopnost zůstat ve svazku vláken ve formě odděleného vlákna při bobtnání ve vodě mající tvrdost 400 ppm uhličitanu vápenatého.

6. Způsob přípravy karboxymethylcelulózového vlákna podle nároků 1 až 5 uvedením celulózového vlákna do styku s hydroxidem alkalického kovu a monochloroctovým reakčním činidlem zvoleným z množiny zahrnující kyselinu monochloroctovou a její soli, vyznačený tím, že se jako celulózové vlákno použije celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním

30 z rozpouštědla.

7. Způsob podle nároku 6, vyznačený tím, že se jako celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla použije vlákno ve formě pramene nebo střiže.

35

8. Způsob podle nároku 6 nebo 7, vyznačený tím, že se jako celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla použije nesušené vlákno.

9. Způsob podle nároku 6, vyznačené tím, že se jako celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla použije vlákno ve formě tkaného, pleteného nebo netkaného

40 produktu.

10. Způsob podle nároků 6 až 9, v y z n a č e n é t í m , že se celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla uvede do styku s vodným roztokem, obsahujícím hmotnostně 4 až 10 % hydroxidu alkalického kovu a 10 až 25 % soli kyseliny monochloroctové.

11. Způsob podle nároků 6 až 10, vy z n a č e n ý tím, že se celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla po uvedení do styku s hydroxidem alkalického kovu a monochloroctovým reakčním činidlem zahřívá na teplotu 80 až 150 °C.

50

12. Způsob podle nároku 11, vyznačený tím, že se celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla uvede do styku se společným vodným roztokem hydroxidu alkalického kovu a monochloroctového reakčního činidla, majícím teplotu nejvýše 20 °C.

-13CZ 286546 B6

13. Způsob podle nároku 11, vyznačený tím, že se celulózové vlákno vyrobené zvlákňováním z rozpouštědla uvede před jeho zahřátím odděleně do styku s roztokem hydroxidu alkalického kovu a s roztokem soli kyseliny monochloroctové.

14. Absorpční produkt pro osobní hygienu, jakým je plena pro jedno použití, tampon, sanitární vložka nebo inkontinentní poduška, tvořený vrstvou, která je směsí karboxymethylcelulózového vlákna a alespoň jednoho jiného textilního vlákna, vyznačený tím, že vrstva hmotnostně obsahuje 10 až 50 % karboxymethylcelulózového vlákna podle nároků 1 až 5.

15. Absorpční produkt podle nároku 14, vyznačený tím, že jako alespoň jedno jiné textilní vlákno obsahuje zcela nebo převážně celulózová vlákna.

16. Absorpční produkt pro osobní hygienu, jakým je plena pro jedno použití, tampon, sanitární vložka nebo inkontinentní poduška, tvořený směsí karboxymethylcelulózového vlákna a načechrané dřevité buničiny, vyznačený tím, že jako karboxymethylcelulózové vlákno obsahuje karboxymethylcelulózové vlákno podle nároků 1 až 5, které je ve směsi obsaženo v množství 10 až 50 % hmotnosti.