CZ285439B6 - Zařízení pro řízení podávání příze na textilním stroji - Google Patents

Abstract

Prvky či funkce tvořící část textilního stroje jsou řízeny a je na ně dohlíženo s pomocí počítačového systému (2). Tento obsahuje jednu nebo více jednotek (9 až 12), které slouží prvku či funkci a které spolu s dalšími jednotkami vytvářejí obvod. Jedna nebo více jednotek (9 až 12) může, je-li to nutné, sloužit více než jednomu prvku či jedné funkci. Každá jednotka je připojena nebo připojitelná k propojovacímu vedení (26,27), které vytváří část obvodu tvořeného jednotkami. Přenos zpráv v systému se uskutečňuje sériově a číslicově na tomto propojovacím vedení. Přenos zpráv na propojovacím vedení sestává z typů zpráv, které jsou uspořádány z hlediska priority a jednotky a propojovací vedení jsou uspořádány tak, aby rozlišovaly v uskutečněném přenosu zpráv a garantovaly dobu přenosu konečně přenášené zprávy mezi příslušnými jednotkami na maximum 2,0 ms pro alespoň tři různé okamžité signály či spoluštěcí signály, které jsou přiřaditelné funkcím v textilním stroji nebo na něm.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká řídicího a/nebo dohlížecího zařízení, opatřeného počítačovým systémem, které řídí soustavu prvků či funkcí, které jsou součástí textilního stroje, zejména prvků pro podávání příze či funkci pro podávání příze, nebo na ni dohlíží. Pro každý prvek či funkci má systém jednu nebo více jednotek, které slouží prvku či funkci a které spolu s dalšími jednotkami vytvářejí obvod v systému. Jedna nebo více jednotek v systému může navíc, je-li to nutné, sloužit více než jednomu prvku či jedné funkcí.

Dosavadní stav techniky

Příklad funkcí, které musí být řízeny a na něž musí být dohlíženo ve tkacím stroji, je například kontrola nedoletu útku na tkacím stroji, což lze kontrolovat doletovým monitorem typu, který je sám o sobě známý. Doletový monitor dává potvrzovací signál pohybu příze, který může být důležitý pro podavač, který uvolňuje přízi a snad i následné podavače příze. Navíc je možno indikovat přetržení příze. Přetržení příze se může objevit před podavačem, v podavači nebo za ním. Přestavování podavačů ve vícebarevném tkaní a signály iniciace prohozu jsou další příklady. Ve tkalcovském stavuje dnes typicky nezbytné moci vyvolat 1200 prohozů za minutu.

Je známo použití počítačů v textilním stroji pro řízení funkcí, prvků a stroje a je podobně známo elektronické řízení a dohled nad funkcí či funkcemi podavače příze tkacího stroje.

Podavače příze existují v různých typech a variantách a musí být schopny použití v různých typech a variantách tkacích strojů. Vzájemné elektrické spojení podavačů a spojení na řídicím nebo dohlížecím systému tkacího stroje bylo doposud prováděno různým způsobem pro každý případ zapojení. Zapojení je obecně uskutečňováno v terminálových rozvodnicích, v nichž soustavě propojovacích vodičů musí být přiřazena jejich místa, která jsou pro daný případ propojení pevná. Není zapotřebí více standardizovaných druhů propojení.

Tkací stroj s prvky podavače příze představují velký počet funkcí, které na jedné straně musí být individuálně řiditelné a kontrolovatelné a na druhé straně musí být vzájemně propojeny pro dosažení optimální funkce tkacího stroje. To znamená, že dohlížecí a/nebo řídicí systém musí být schopen pracovat rychle a funkčně spolehlivě s například krátkou reakční dobou pro přetržení příze, chyby ve tkaném vzorku a podobně.

Použití počítačem vybaveného systému otevírá možnost uložení velkého množství informací do paměti, kde tyto informace mohou být použity pro řízení a dohlížení na prvky nebo stroj. Jednotky zpracování signálu vysílače a pohonné jednotky mohou být používány ve velkém počtu. Velký rozsah různých variant a řešení se nabízí zákazníkům, kteří si přejí přizpůsobit své stroje danému případu, což znamená, že atraktivní jsou řešení, která umožňují jednoduché modifikace stávajícího zařízení.

Uváží-li se velké množství informací a požadavek přesnosti informací, musí se přenos v počítačem opatřeném systému uskutečnit přesně a s takovou rychlostí, aby děje, k nimž v systému dojde, byly detekovány dostatečně rychle v místech, na nichž je třeba v určitém ohledu působit na objevivší se děje. Pro každý případ přenosu princip, který se použije, je ten, že se musí provést sled dějů. Tento sled musí být obecně nějakým způsobem synchronizován, což může být dosaženo s pomocí na jedné straně iniciačního signálu běhu, to jest spouštěcího signálu, který vybudí určitý sled, kteiý se provádí v systému, a na druhé straně potvrzovacího signálu, který vydává potvrzení, že uskutečňovaný sled je proveden. V určitých případech může -1 CZ 285439 B6 být potvrzovací signál takový, že přímo iniciuje nový běh. Alternativně může být potvrzení snímáno na vhodném místě v systému pro iniciaci nového běhu, přičemž se za startovní bod bere toto potvrzení spolu s některými jinými kritériemi.

Aby přenos byl efektivní, musí mít následující charakteristiky. Signál by měl dosáhnout místa svého určení v předem určeném čase. Často je to záležitost maximálního přípustného času mezi proběhnuvším dějem a reakcí na něj, přičemž v tomto ohledu může být zajímavé vědět, kdy k ději dochází. V určitých případech mohou být proto časová zpoždění kompenzována. Dalším požadavkem je, že přenos se musí uskutečnit s vysokou spolehlivostí, což znamená, že přenos nesmí být citlivý na interference z okolí, v němž zařízení pracuje. Riziko chybného spojení nebo chybného přenosu musí být minimalizováno. Komunikace musí také pracovat se značnou dynamikou. Při nastartování a navádění zařízení před určeným pracovním stavem mají být přenášena relativně velká množství údajů, ale bez nějakých větších požadavků na krátkost doby. Naopak je tomu u synchronizačních signálů, u nichž to nejsou údaje, ale pouze zpráva, že příslušný děj má být přenášen. Dalším požadavkem, jehož splnění umožňuje provádění synchronizace rychlým a účinným způsobem, je, že synchronizace musí být schopna odeslání ze všech zainteresovaných jednotek nebo ke všem zainteresovaným jednotkám. Příslušné zainteresované jednotky musí být navíc schopné detekce signálu, neboť v mnoha případech děj ve funkčním běhu prvků nebo textilního stroje vyžaduje akce více jednotek.

Použití nových mikroelektronických prostředků počítačové technologie znamená, že problémy narůstají ve snímání a získávání různých informací na fyzikálních hranicích i rozhraních. Pro vzájemné propojení jednotek se pro přenos signálu používají elektrická nebo optická vedení. Použití textilního stroje a přidružených připojitelných prvků je do značné míry závislé na tom, jak jsou vzájemně propojeny různé řídicí a dohlížecí jednotky s příslušným propojením. Složitý stroj tedy vedl k extrémně složité kabeláži. To znamenalo, že rekonstrukce stroje nebyla pouze věcí výměny mnoha jednotek, ale také vyžadovala značné přeorganizování vodičů a kabelů.

Je zde také požadavek optimalizovat tkací funkci ve tkacím stroji tak, že dokonce i rychlé tkací běhy mají jemné účinky nebo tlaky na různé části ve tkacím stroji a/nebo podávačích prvcích. To znamená, mezi jinými, že musí existovat možnost různé činnosti, například aktivace a zastavení různých částí a prvků připravit s předstihem tak, aby nedocházelo k náhlým zrychlením a zpomalením a aby bylo možné se vyhnout vysokým rychlostem.

Je také velmi důležité předvídat a měřit rychlým, efektivním a kontrolovatelným způsobem spotřebu příze, přičemž v jednotlivých případech je žádoucí, aby byla optimální snejmenším možným odpadem.

Podstata vynálezu

Shora uvedené nedostatky stávajícího stavu techniky jsou řešeny zařízením pro řízení činnosti provozních prvků textilního stroje podle vynálezu, zahrnujícím podavače příze textilního stroje s počítačovou jednotkou, obsahující řídicí jednotky činnosti, kde alespoň jedna řídicí jednotka je přidružena k příslušnému provoznímu prvku uvnitř sítě, jehož podstatou je, že síť obsahuje datové sběrnice, k nimž jsou připojeny řídicí jednotky a počítačová jednotka, přičemž každá řídicí jednotka zahrnuje komunikační řídicí část a terminálové prvky, spojující komunikační řídicí část s datovou sběrnicí, přičemž datové sběrnice, počítačová jednotka a řídicí jednotky jsou uspořádány pro přenos sériové a číslicové zprávy s uspořádanou posloupností znaků, určených k přenosu informace rozdílného typu s rozdílnou prioritou kjejich rozlišení během přenosu a k ohraničení času přenosu maximálně na 2 ms pro nejméně tři zprávy nejvyšší priority, kde informace nejvyšší priority představuje okamžitý signál jako spouštěcí pro příslušný pracovní úkon nejméně jednoho provozního prvku.

-2CZ 285439 B6

Dalším podstatným znakem je skutečnost, že komunikační řídicí části je předřazena soustava číslicového obvodu pro řízení provozních činností přidružených provozních prvků a že komunikační řídicí část zahrnuje spojení rozhraní s vazbou na předřazený číslicový obvod pro řízení provozních činností přidruženého podavače příze a že řídicí jednotky jsou uspořádány k odezvě na předem určenou část informací, identifikující jednu provozní řídicí jednotku, kde provozní řídicí jednotka zahrnuje přijímače a paměti pro příjem a uchování uvedených informací, obsažených v předem určených částech zprávy s uspořádanou posloupností znaků.

Dále je podstatné, že podavač příze s řídicí jednotkou provozu zahrnuje motor, přičemž řídicí jednotka je uspořádána pro odezvu na řídicí informaci, obsaženou ve zprávě, symbolizující programovaný tkací vzor k řízení motoru v předem určené závislosti na uvedené řídicí informaci. Podstatná je rovněž ta skutečnost, že podavač příze zahrnuje motor, přičemž řídicí jednotka je uspořádána pro odezvu na řídicí informaci, obsaženou v přenášené zprávě, kde řídicí informace je uvedena do vzájemného vztahu k řídicím informacím zpráv, poslaných k dalším řídicím jednotkám k řízení motoru v předem určené relaci k pracovním prvkům uvedených dalších řídicích jednotek.

Podstatným znakem zařízení je i to, že provozní prvek zahrnuje motor a řídicí jednotka uvedeného provozního prvku je určena k odezvě na řídicí informaci předběžného zrychlení a/nebo zpomalení motoru obsaženou v přenášené zprávě k řízení požadované rychlosti motoru před výkonem provozního prvku, a že řídicí jednotka zahrnuje detekční prostředky pro zjištění stavu přenosu jinými z uvedených řídicích jednotek s ohledem na předem určenou časovou periodu, následující po započetí přenosu.

Zařízení podle vynálezu má tu výhodu, že každá jednotka je připojena nebo připojitelná k propojovacímu vedení, tvořícímu část obvodu, v němž se přenos zprávy v systému uskutečňuje sériově a číslicově, přičemž přenos zprávy na propojovacím vedení s výhodou sestává z typů zpráv, které jsou uspořádány podle priority. Dalším výhodným rysem vynálezu je, že jednotky a propojovací vedení jsou uspořádány tak, že rozlišují v uskutečňovaném přenosu zpráv a zaručují dobu přenosu výsledné přenášené zprávy mezi zainteresovanými jednotkami nebo zainteresovanou jednotkou a další komunikační částí v systému na maximální dobu pro alespoň tři různé okamžité signály či spouštěcí signály, které jsou přiřaditelné zvoleným prvkům podavače příze či funkcím podávání příze a/nebo funkcím textilního stroje.

Podle vynálezu jsou různé typy zpráv přenášeny s různou prioritou. Toho se dosahuje mezi jinými díky skutečnosti, že na čas kritické zprávy nejsou zadržovány jinými, méně důležitými zprávami. V jednom příkladném provedení je každá zpráva relativně krátká. Důležitá zpráva proto není blokována dlouhou a/nebo nedůležitou zprávou. V jednom příkladném provedení jsou v přenosu detekovány chyby zařízení s pomocí paritních bitů a kontrolních bitů, které tvoří součást zprávy. Navíc je navrženo použití určitých forem potvrzení. Hardware pro přenos údajů je navržen tak, aby se dokázal vypořádat s okolím, které je z elektrického hlediska problematické. V jednom provedení se používá optického přenosu.

Lze použít protokol číslicového přenosu se standardizovanými mechanickými a elektrickými charakteristikami. To otevírá možnost, aby jakákoliv část zařízení mohla být propojena sjakoukoliv jinou za předpokladu, že to uspokojuje příslušné standardizační požadavky. V mnoha případech připojené zařízení tak může být používáno pouze s tím, že je nezbytné provést přídavek v jakémkoliv centrálním počítači, který vytváří systém. V jiných případech to může být modifikace v příslušné připojené jednotce tak, že tato obsahuje příkaz, který je přenášen do obvodu správným způsobem. Vynález také navrhuje běžný typ propojení pro všechny typy příslušného zařízení. Takto se získá vstup i výstup, v nichž jsou dosaženy varianty prostřednictvím různého zakódování a interpretace sériově přenášených údajů. Rozhraní, složité z hlediska hardwaru, je tak nahrazeno jediným propojovacím vedením, případně laciným kontaktem. Odtud lze zpracovávat složitější údaje jednoduše a lacině stávající moderní

-3CZ 285439 B6 elektronikou. Propojovací vedení k dalším počítačovým systémům nebo od dalších počítačových systémů ve stroji nebo na stroj i může být prováděno bez naladění programu v dohlížecí jednotce nebo v hlavním počítači.

Výhoda vynálezu je založena na faktu, že informace se má přenášet mezi jednotkami. Tento přenos se uskutečňuje prostřednictvím sériového propojení a že se v čase provádí asynchronní proces. Je třeba zabránit kolizi mezi současnými přenosy zjednotek, čehož je dosaženo stanovením priority. Podle vynálezu se na propojovacím vedení používají dvě logické úrovně, z nichž jedna je dominantní a druhá nedominantní. To znamená, že bez ohledu na to, kolik vysílačů vysílá nedominantní bit, bude přijímán dominantní bit, jestliže jednotka vysílá současně dominantní bit. Další výhodou je, že když jednotka začne vysílat, je to detekováno všemi připojenými jednotkami v předem stanovené době. Tímto způsobem je zajištěno, že číslicové úrovně přenosu zůstávají stabilní v okamžiku, když jednotka snímá bit z přenosu. Každá jednotka navíc přerušuje své vysílání okamžitě, jakmile detekuje, že vysílání je okupováno jednotkou, která vysílá dominantní bit, zatímco jednotka sama vysílá nedominantní bit.

V jednom příkladném provedení může každá jednotka obsahovat obvod řízení přenosu, který na jedné straně je opatřen jedním nebo více prvními mikropočítači a/nebo vyspělými číslicovými obvody a podobně, a na druhé straně je opatřen druhým mikropočítačem a/nebo vyspělým číslicovým obvodem, či je k němu připojena. S jejich pomocí jsou řiditelné a/nebo kontrolovatelné jedna nebo více z funkcí prvků podavače. Různé obvody řízení přenosu prvků podávacího kotouče takto mohou spolupracovat navzájem a/nebo s jedním nebo více řídicími prvky, například s hlavním počítačem, v systému přes číslicové a sériové propojení, které takto pracuje jako datová sběrnice mezi obvody řízení přenosu nebo mezi obvody řízení přenosu a řídicími prvky.

Jednotky podávacího kotouče takto obsahují obvody řízení přenosu s připojovacími rozhraními na jedné straně vedení, s výhodou dvouvodičového, které pracuje jako propojení datové sběrnice, a na druhé straně obsahují mikropočítače nebo ekvivalent, které jsou rozděleny pro řízení funkcí podávacího kotouče nebo dohlížení na ně. Sériový tok bitů, uskutečněný obvody řízení přenosu či jednotkami na sériovém propojení, se uskutečňuje ve formě zpráv, které příslušně obsahují rámec a datovou část. Tyto rámce obsahují bity, které jsou rozděleny na vysílací a přijímací funkce systému například pro synchronizaci, zakódování a podobně.

V jednom příkladném provedení může být jednotkám přiřazeno fyzické místo v blízkosti příslušného podávacího kotouče nebo na něm. Jednotky nebo jejich části, například obvody řízení přenosu, jsou individuálně vzájemně záměnné, protože mohou uskutečňovat řízení a/nebo dohled nad mnoha, s výhodou všemi, funkcemi podávacího kotouče. Skutečná funkce či skutečné funkce pro podavače příze jsou takto volitelné pro příslušnou aplikaci.

Předem stanovený typ zprávy, který je přiřaditelný spouštěcím signálům a který je vyměňován mezi jednotkami, obvody řízení přenosu či prvky řízení, má na číslicovém a sériovém spoji prioritu nad dalšími zprávami, které jsou přiřaditelné průběžné činnosti podávačích kotoučů a/nebo tkacího stroje. Výměna zprávy prvního typu se uskuteční okamžitě po dokončení výměny zprávy druhého typu, jestliže k takové dochází v době vysílání první zprávy. Navíc rychlost bitu se volí tak, že výměna zprávy prvního typu trvá jen krátkou dobu. S výhodou jsou používány doby v rozsahu 0,1 až 1 ms. V systému lze používat bitové rychlosti, například 1MHz.

V dalším příkladném provedení jednotky i obvody řízení přenosu reagují na jednu nebo více předem stanovených značek či adres ve zprávách či rámcích. V případě zprávy či rámce, zamýšlené pro daný prvek podavače příze, tento přijímá a ukládá zprávu do paměti pro činnost v závislosti na obsahu zprávy.

-4CZ 285439 B6

Jednotky mohou také pracovat se zpětnovazebnou funkcí. Každá jednotka se může postarat o řídicí funkci pro přidružený podávači kotouč, který takto může být vybaven jedním nebo více vysílači nebo s nimi může být ve vzájemném kontaktu, přičemž zpětná vazba krokově nebo průběžně zohledňuje změnu parametrů, způsobenou v řídicí funkci, například .změny pohybu, stavu apod.

V dalším příkladném provedení na dvouvodičovém propojení se informace uskutečňuje z jedné jednotky k další jednotce nebo z řídicího prvku, například hlavního počítače, který s výhodou vytváří část elektronického systému či počítačového systému textilního stroje. Tato informace se může týkat řídicí informace nebo aktivační informace, která opět vybírá nebo vyvolává v paměti uložené řídicí informace v příslušné jednotce, například v jejím druhém mikropočítači. S pomocí této řídicí informace jednotka uskutečňuje řídicí akci či akce přidružených prvků podavače příze. Jedna nebo více řídicích akcí se může týkat prvního řízení motoru prvku podávacího kotouče v závislosti na tkacím vzoru, který je programován či zvolen v elektronickém systému či počítačovém systému textilního stroje. Každá řídicí akce se může také vztahovat na druhé řízení motoru prvku podávacího kotouče ve vztahu k motoru či motorům dalších prvků podávacího kotouče. Alternativně nebo doplňkově může zde být i třetí takové řízení motoru prvků podávacího kotouče, kde běh přípravného zrychlení a/nebo zpomalení motoru a část či části tímto ovlivněných může být uskutečněn s předstihem tak, že motoru nebo jeho části či částem jsou uděleny jejich požadované rychlosti pohybu dříve, než se dostanou do činnosti pro vykonání skutečné části činnosti prvku podávacího kotouče ve tkacím stroji. Tyto běhy mohou být také řízeny tak, že může být zabráněno překročení maximální rychlosti nebo nadměrného zrychlení motoru či jeho části či částem.

Výše zmíněné návrhy zajišťují podrobnosti, týkající se účinné integrace ajednoduchého propojení elektronického řízení prvků podávacího kotouče, nebo textilního stroje, nebo dohlížecího řídicího systému textilního stroje. Komunikace mezi různými funkčními částmi textilního stroje nebo prvky podávacího kotouče může být prováděna rychle a spolehlivě. Jednotky, které spolupracují, mohou být v systému propojeny a zaměňovány bez nákladného přepojování nebo přeprogramování. Takto například může být systém podávacího kotouče připojen snadno a jednoznačně ke tkacímu stroji.

Přehled obrázků na výkresech

Zařízení pro řízení činnosti provozních prvků textilního stroje podle vynálezu je zobrazeno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 blokové schéma textilního stroje se systémem pro řízení a dohled, k němuž je připojitelný systém pro řízení a dohled nad podávacím kotoučem tkacího stroje prostřednictvím číslicového propojovacího vedení pro sériové přenosové vysílání, které slouží jako propojovací vedení datové sběrnice, obr. 2 princip konstrukce prvního typu zprávy/rámce, který má prioritu nad druhým typem nebo typy zprávy/rámce při číslicovém propojení, obr. 3 princip konstrukce dalšího typu zprávy/rámce, který se může objevit v číslicovém spojení, obr. 4 blokové schéma propojení dvou jednotek, obr. 5 až 7 diagramy sledu signálů, přiřaditelné ke třem různým jednotkám v souvislosti s prioritou, když jednotky současně vyžadují přístup k propojovacímu vedení, obr. 8 blokové schéma různé konstrukce jednotek, obr. 9 blokové schéma propojení funkcí textilního stroje, obsahujícího funkce podávacího kotouče, obsluhovaného počítačovým systémem, obr. 10 blokové schéma připojení počítačového systému k plochému pletacímu stroji, obr. 11 připojení v perspektivě počítačového systému ke spoji KETEN. obr. 12 blokové schéma principu konstrukce jednotky, která obsahuje prováděcí prvek ve formě servoválce neboje s ním v interakci, obr. 13 blokové schéma soustavy jednotek a prováděcích prvků podle obr. 2, připojených k číslicovému a sériovému propojovacímu vedení, obr. 14 listový stroj či hřídelový tkací stroj, obsahující počítačový systém, obr. 15 je schéma řízení hřídele podle obr. 9 a obr. 16 je schéma připojení soustavy jednotek a prováděcích prvků podle obr. 15 do přenosového vedení pro sériový a číslicový přenos.

-5CZ 285439 B6

Příklady konkrétního provedení

Zařízení podle vynálezu se týká uspořádání pro účinné řízení podavačů příze 5 až 8, A4. C7. C8. D2 v textilním stroji 1. Al. Cl, Dl, El. Toto řízení může být používáno ve spojení svýše zmíněným počítačovým systémem, ale může být také použito odděleně, to jest vynález může výhodně, ale nikoliv výlučně, používat počítačový systém. V tomto kontextu je zamýšlen systém, obsahující dva nebo více podávačích kotoučů A4 příze pro textilní stroje, a to zejména pro tkací stroje pro tkaní volných vzorů. Takzvané vícebarevné tkaní může být uvedeno jako příklad. Za pomoci řízení proměnné rychlosti prvku pro navíjení příze každého podavače lze podle vynálezu zajistit, že si všechny podávače A4 zajistí zásobu příze ze zásobníku příze, přiřazeného každému podávači A4. Tato zásoba příze umožňuje v každém okamžiku spotřebu příze z každého podávače A4, kde je spotřeba určena vzorem tkaní, představující příslušný případ činnosti, a kde vzor je programován nebo uložen v paměti v řídicím prvku, přiřazenému k systému podavače 5 až 8. Na základě programového nebo v paměti uloženého tkacího vzoru řídicí prvek zajišťuje požadavek navinutí přicházející příze. Toto zajištění může být dosaženo v závislosti na možném snímání nebo měření existující zásoby příze na každém podávač A4. V případě požadavků na navinutí příze, která při nepřítomnosti uspořádání způsobí větší zrychlení a/nebo větší rychlost a/nebo větší zpomalení příze v jejím navíjení na podávači hřídel, řídicí činnost, která vychází z řídicího prvku v závislosti na tomto zjištěném požadavku na navinutí přicházející příze, se uskutečňuje před prvkem řízení rychlosti navíjení příze na podávači hřídel. Těmito prostředky se zabrání tomu, aby zrychlení, rychlost či zpomalení příze přesáhlo předem stanovenou hodnotu. Těmito prostředky lze dosáhnout značných výhod, poněvadž nejlepší možná konstantní rychlost vede k minimální ztrátě. V podavači nedochází ke zbytečným pnutím v přízi nebo rotačních částech podávače kotouče A4.

Další uspořádání, které může být s výhodou, nikoliv však výlučně, zahrnuto do výše popsaného systému, sestává z omezovacího uspořádání pro maximální rychlost podavače příze. V tomto případě jsou všechna zařízení připojena k textilnímu stroji 1, Al, Cl, Dl, El a zajišťují informaci, týkající se spotřeby příze centrální jednotce, která se používá na tkacím stroji. Centrální jednotka sečítá spotřeby příze, o nichž dostane zprávu, a na základě toho vypočítává maximální spotřebu příze. Poněvadž lze předpokládat, že v průběhu jedné zprávy o vzoru nemůže mít žádný podávač kotouč A4 či přístroj vyšší spotřebu než je celková spotřeba, může být tento použit jako mez maximální hodnoty a přenášen zpět ke všem přístrojům. Výhodou tohoto systému je, že maximální rychlost může být lychle snížena na všech přístrojích či podávačích A4. Toto snížení může být prováděno automaticky po činnosti hlavního napáječe a bez komunikace s tkacím strojem, to jest jinými slovy podávači hřídele představují oddělený systém ve vztahu ke tkacímu stroji. Poněvadž napětí příze je závislé na rychlosti, je důležité, aby maximální rychlost motoru byla dodržována v průběhu přechodových procesů tak nízká, jak je to jen možné.

V jednom příkladném provedení přístroje či podavače mohou získat své adresy prostřednictvím svého umístění v transformátorové krabici. Přístroj, který zaujímá první pozici, je dohlížecí či hlavní a dotazuje se přístrojů či jednotek 2, 3 a 4 a tak dále. Když nedostane žádnou odpověď, lze předpokládat, že žádný přístroj není zapojený. Předpokladem pro tuto funkci je, že regulátor je v poloze L Regulátory v polohách jiných než 1 vysílají pouze na žádost z regulátoru v poloze 1.

Na obr. 1 je znázorněn textilní stroj zvoleného typu, např. tkací stroj, pletací stroj, člunkový stroj, tryskový stav atd. Stroj je typu, který je opatřen dohlížecím elektronickým systémem či počítačovou jednotkou 2, jejímž prostřednictvím jsou různé funkce stroje řiditelné a lze na ně dohlížet. Počítačová jednotka 2 je spojena s textilním strojem 1 svými výstupy 3 a svými vstupy 4. Řízení a dohlížení se může uskutečňovat známým způsobem a není zde proto popisováno detailně.

-6CZ 285439 B6

Podavače 5, 6, 7 a 8 příze jsou připojeny nebo připojitelné ke tkacímu stroji. Podávači kotouče mohou být známého typu a nejsou zde proto popisovány detailně. Takto například zde za účelem přehlednosti nejsou znázorněny zásobníky příze.

Každý podávači kotouč má části 5a, 6a, 7a, případně 8a elektrického propojení, například elektromechanické části. Každému podávacímu kotouči je přiřazena řídicí jednotka 9, 10. 11. případně 12 činnosti. Ve výhodném příkladném provedení je každá jednotka 9, 10, 11. 12 umístěna fyzicky blízko ke svému podávacímu kotouči nebo přímo na něm. Každá jednotka 9, 10, 11. 12 obsahuje jeden nebo více prvních mikropočítačů nebo vyspělých číslicových obvodů 13, 14 pro řízení sériového rozhraní a zpracování bloku sériových bitů. Paměťový obvod 15, a to paměť s libovolným výběrem, permanentní paměť a hodinový obvod 16 jsou zde také zahrnuty. Navíc zde mohou být obvody pro časovou logiku, zpracování chyb a podobně. Na obrázku je také znázorněna komunikační brána 17. přes niž mohou být připojeny prvky ukládání do paměti a vybírání zpaměti přes propojovací vedení 18 pro ukládání a vybírání informací pro programování a podobně. Každá jednotka 9, jjO, U, 12 obsahuje druhý mikropočítač 19 neboje k němu připojena, přičemž druhý mikropočítač 19 uskutečňuje činnost dohlížení a podobně nad příslušným podávacím kotoučem. Prostřednictvím druhého mikropočítače 19 mohou být prováděny výpočty pro optimální řízení a dohled nad každým podávacím kotoučem přes propojovací vedení 20. Druhý mikropočítač 19 obsahuje běžné periferie, jako jsou paměťové obvody 21, přenosové obvody 22 a tak dále. Připojovací rozhraní obsahuje analogově číslicové a číslicově analogové obvody, přenosové terminály, impulzní výstupy a podobně. Druhý mikropočítač 19 může být integrován v řídicí jednotce 9 nebo alternativně vytvářet oddělenou jednotku - srovnej spojení druhého mikropočítače 19' s odděleným přenosovým řídicím obvodem 24, který má konstrukci odpovídající té, která je popsána pro jednotku 9, oddělenou od druhého mikropočítače 19 s přidruženými periferními obvody 21, 22. Obvody 23, 24 spolu navzájem komunikují přes propojovací rozhraní 25 pro paralelní komunikaci. Jednotky 9 až 12 mohou být konstruovány s identickými nebo v podstatě identickými propojovacími rozhraními 25 tak, že mezi řídicími jednotkami 9 až 12 existuje individuální vzájemná záměnnost, to jest, že jakákoliv řídicí jednotka 9 až 12 může zaujmout místo jiné řídicí jednotky 9 až 12, alespoň po malém přestavení. V případech, kde oddělený přenosový řídicí obvod 24 existuje ve všech řídicích jednotkách 9 až 12, tyto mohou být provedeny individuálně záměnné odpovídajícím způsobem.

Každá řídicí jednotka 9 až 12 je uspořádána připojitelně ke dvouvodičovému propojovacímu vedení 26, 27 pro sériový přenos nebo přenos zpráv. Počítačová jednotka 2 je také připojitelná k propojovacímu vedení 26, 27. Systém může obsahovat jeden nebo více řídicích počítačů 28, které mohou pracovat jako dohlížecí počítač nebo počítače pro řídicí jednotky 9 až 12, které v interakci s příslušným řídicím počítačem 28 pracují jako podřízené stanice. V jednom příkladném provedení jsou řídicí jednotky 9 až 12 komplementárně nebo alternativně uspořádány pro reciproční komunikaci. Dvousměmé nebo jednosměrné výměny zpráv nebo informací mezi řídicím počítačem 28 či řídicími počítači a řídicími jednotkami 9 až 12 nebo mezi jednotkami jsou symbolizovány šipkami 29 až 38. Další propojovací vedení, sloužící dalším jednotkám, mohou být připojena k počítačové jednotce 2 tkacího stavu. Různé počítačové systémy mohou pracovat paralelně nebo s dohlížecím podřízeným systémem. Jedna nebo více řídicích jednotek 9 až 12 takto mohou být opatřeny více než jedním obvodem 13 a každý obvod 13 je připojen do systému obvodu nebo jeho smyčky či propojovacího vedení, což ovlivňuje danou jednotku. Dvě jednotky, které jsou připojeny přes propojovací vedení, například hlavní propojovací vedení, mohou provádět vnitřní vzájemnou komunikaci přes propojovací vedení nebo hlavní propojovací vedení, přičemž vnitřní přenosy nejsou zahrnuty v dalších přenosech na propojovacím vedení či hlavním propojovacím vedení.

Příslušné propojení řídicích jednotek 9 až 12 a/nebo řídicích prvků k číslicovému propojovacímu vedení 26, 27, které slouží jako datová sběrnice, se uskutečňuje prostřednictvím spojovacích prvků, například terminálových prvků 39, které pro každou řídicí jednotku 9 až 12 či řídicí prvek mají dvojici šroubů, přes něž se uskutečňuje připojení k řídicí jednotce 9 až 12 či řídicímu prvku

-7CZ 285439 B6 nebo propojovacímu vedení 26, 27. Výměna zpráv se může uskutečnit se zprávami různých typů. Tok bitů, který se uskutečňuje mezi řídicími jednotkami 9 až 12 a řídicími prvky v číslicové datové sběrnici, je uspořádán v těchto zprávách, které příslušně obsahují rámcovou část a datovou část, což se týká jednoho typu zprávy. Zprávy či rámce mohou být opatřeny značkami nebo adresami, zamýšlenými pro jednotky. Každá jednotka přijímá a uchovává v paměti své adresy, které jsou jí přiřazeny v systému či systémech. Alternativně systém či systémy mohou pracovat s určitým pořádkem pro jednotky. V případě, že jednotky'jsou řízeny z řídicího počítače 28, systém může pracovat se startovací fází, v níž se řídicí informace vydává pro volbu funkcí podávacího kotouče, například v závislosti na programovaném nebo zvoleném vzoru tkaní a pracovní fáze, v níž zvolená funkce nebo zvolené funkce podávacího kotouče jsou rozpoznány, jsou hlídány, jsou řízeny na optimální výkon funkce atd. a jsou prováděny. Takto například může být měřeno množství příze, může být kontrolováno napětí příze a podobně. Přenos recipročních zpráv mezi jednotkami umožňuje, aby činnosti podávačích kotoučů byly ve vzájemném vztahu, například adaptace rychlosti v závislosti na typu tkacího stroje, možných přetrhů příze a podobně. Podávači kotouče mohou pracovat se zpětnovazební funkcí či funkcemi, kde systém umožňuje, aby podávači kotouče používaly tentýž vysílač. Funkce blokovacího prvku pro měření příze, zadržování a odvinutí z bubnu podávacího kotouče mohou být také řízeny.

Lze použít dva nebo více typů zpráv, přičemž jednomu typu zpráv je dána priorita nad druhým typem zpráv na číslicovém sériovém spojení. Obr. 2 znázorňuje sestavu prvního typu zprávy, která v principu sestává pouze z rámcové části či systémové části, která má tutéž délku jako informace 40, jejíž délka je indikována písmenem L. Zpráva nebo rámec jsou vytvořeny z různých polí. Startovací pole 40a. prioritní pole 40b, pole 40c řídicího bitu, pole 40d celkového řízení a konečně potvrzovací a ukončovací pole 40e, případně 40f. Obsah v prioritním poli 40b určuje řazení informace 40 z hlediska priority. V jednom příkladném provedení jsou všechny informace 40, objevující se na spojení, ve vzájemné podřízenosti, přičemž okamžitým signálům nebo spouštěcím signálům je přiřazena nejvyšší priorita a normální přenos pak má prioritu podle časových požadavků. Signály prohozu, signály přetrhu příze, signály doletu, signály výměny podávacího kotouče a podobně, mají nejvyšší priority, zatímco vysílání informace, týkající se dlouhodobé funkční činnosti v textilním stroji 1, AI, Cl, Dl. EL mají prioritu nižší.

Druhý typ informace 41 podle obr. 5 má v principu tutéž stavbu jako typ informace podle obr. 4. Rozdíl spočívá ve faktu, že informace 41 na obr. 5 také obsahuje datové pole 41a. Rámcovou část v informaci 41 podle obr. 5 lze považovat za sestávající z části 41b a 41c. Datové pole 41a obsahuje poselství, které má být přenášeno mezi jednotkami.

Vysílání je se synchronními bity, což je důležité mezi jinými při volbě priority. Informacím 40, 41 jsou přiřazeny relativně krátké délky L a L·. Tímto způsobem informace 40, 41 nižšího řádu nepřekáží informaci 40, 41 vyššího řádu po delší dobu v případě, že se uskutečňuje přenos informace 40. 41 nižšího řádu v okamžiku, kdy informace 40, 41 vyššího řádu si žádá přístup ke spojení. Délka L¹ informace 40, 41 může být zvolena řádově ve velikosti 0,05 až 0,1 ms, odpovídající rychlosti jeden megabit za sekundu. Vzdálenost a, a’a b jsou příslušně zvoleny s velkou přesností. Pro provádění funkční práce v textilním stroji 1, AI, Cl, Dl, El používají bitové rychlosti například jeden Mbit za sekundu nebo vyšší, například 4 Mbity za sekundu.

Základním rysem jednoho typu přenosu může být, že se mají používat dva různé typy logických úrovní, kde první úroveň se zde nazývá dominantní úrovní a je tvořena logickou nulou, a druhá úroveň je tvořena nedominantní úrovní logické jedničky.

Použitím těchto dvou úrovní je umožněna priorizace a detekce chyby. Hardware v systému je vytvořen tak, že jestliže jeden nebo více vysílačů vysílá dominantní bit nebo úroveň, bude toto přijímáno v komunikaci bez ohledu na to, kolik jednotek vysílá nedominantní bit nebo úroveň. Když se bitová chyba v komunikaci objeví ve všech připojených komunikačních jednotkách, je detekováno 100 % všech chyb, které se objevily. To je založeno na faktu, že vysílací jednotka

-8CZ 285439 B6 vidí, že dochází k chybě, když se v komunikaci objeví bit. Pro chyby, které se objevily místně, to jest chyby, které se objevují pouze v přijímací jednotce, platí následující podmínka.

Pokud více než 5 bitů je chybných, detekce chyby se uskutečňuje na 100 %, a to platí bez ohledu na to, jak je těchto 5 chyb rozptýleno v informaci 40, 41. Druhá podmínka je, že jestliže počet chybných bitů je lichý, vždy se uskuteční detekce. Pokud jde o zbývající typy chyb, to jest dojdeli ke dvěma nebo čtyřem chybným bitům, tyto jsou detekovány s pravděpodobností 1:33 000. Vysílání bitů se uskutečňuje prostřednictvím přenášeného bitu, rozděleného do pěti částí. První část je synchronizační část, která normálně nastartuje bit. Druhá část sestává z nárůstové části, tj. část nárůstu času, v níž se bit zvětšuje v případě resynchronizace. Třetí část se vztahuje k první zpožďovací části, která je přiřaditelná k časovému intervalu, v jehož průběhu se získá stabilní úroveň. Na konci této doby se hodnota bitu odečítá. Čtvrtá část sestává z druhé zpožďovací části, která vytváří časový interval pro to, aby obvod mohl vnitřně určit, jestli je to současná jednotka, která má vysílat přicházející bit, a který bit se má v takovém případě vysílat. Pátá část je přiřaditelná k redukční části, která může být odstraněna v případě resynchronizace. V případech, kdy příslušná přenosová část nemůže pracovat zcela sama, může být doplněna mikroprocesorem.

V jednom příkladném provedení podle vynálezu všechny jednotky, které chtějí mít přístup k vedení, začínají vysílat své informace 40, 41, jakmile je zde volný prostor na spojení. Různé informace 40, 41 mají různé priority, což znamená, že všechny informace 40. 41 s nižší prioritou jsou přerušeny a pouze informace 40, 41 s nejvyšší prioritou může být zkompletována. Všechny ty, které jsou připojené k propojovacímu vedení 26. 27, mohou však snímat vysílanou informaci 40, 4L Všechny jednotky jsou nastaveny nebo uspořádány pro příjem přiřazené informace 40, 41 a její snímání a v závislosti na informaci 40. 41 provést příslušnou funkci nebo přijmout příslušné poselství. Potvrzení se může uskutečnit různými způsoby.

Přijímací jednotka může například vysílat potvrzovací bit, když detekuje příjem správné informace. Další možností je, že přijímací jednotka odpovídá prostřednictvím vysílání informace zpět v závislosti na přijaté informaci. Přijímač může alternativně vysílat speciální potvrzovací informaci. Prostřednictvím priorizační funkce, navržené podle vynálezu, je umožněn přenos velkého množství informací mezi jednotkami.

Přenos sestává z asynchronního procesu, který může být prováděn v čase sériově. Jednotky tak nepřijímají informace před tím, než dojde k vysílání informace. Přenos proto musí být uskutečňován tak, aby se zabránilo kolizím mezi dvěma různými informacemi. Podle vynálezu je v jednom příkladném provedení navrženo, že priorizace se uskutečňuje v přenášené informaci, což znamená, že jakákoliv jednotka může vysílat kjakékoliv jednotce bez problémů. Navíc k systému takto pracujícímu se dvěma logickými úrovněmi všechny připojené jednotky musí být schopny detekovat v pevně stanoveném čase, kdy jednotka začíná vysílat. Tímto způsobem je zajištěno, že číslicové úrovně v komunikaci mohou být udrženy stabilní v okamžiku, kdy jednotky odečítají bit z informace. Další požadavek v systému této kategorie je, že každá jednotka musí přerušit svůj přenos, jakmile detekující zjistí, že přenos obsahuje informaci s dominantním bitem, zatímco jednotka sama vysílá nedominantní bit. Dále je možno podniknout akci pro zajištění, aby jednotka s vysokou prioritou neopomněla vysílat. V normálních případech vysílací jednotky začínají svá vysílání náhodným způsobem v čase, což činí extrémně nepravděpodobným, že by dvě jednotky začaly vysílat současně, poněvadž to by se muselo stát v rozmezí těchže 100 až 300 nanosekund při bitové frekvenci jeden MHz. V případě, že by se přenos uskutečnil současně v této době, je volba prováděna prostřednictvím priorizace. Problém nastává, když vysílací jednotka nemůže vysílat, poněvadž spoj je obsazen. Když se spojení uvolní, je velmi vysoká pravděpodobnost, že bude na vysílání čekat několik informací v řadě. Když se spojení uvolní, všechny informace, které čekají v řadě, mohou začít svůj přenos a v tomto případě je zde také požadavek, že jestliže je informace ukončena, všechny jednotky, které si přejí vysílat, musí začít své vysílání v intervalu, který je přibližně 10 % bitové periody, což znamená, že všechny jednotky musí začít své vysílání v těchže 100 až 300 nanosekundách

-9CZ 285439 B6 při bitové frekvenci 1 MHz. Tento požadavek je předepsán s výhodou proto, aby jednotka s nižší prioritou nezačala vysílat o něco dříve než jednotka s vyšší prioritou a takto vytvořila obsazená spojení. Toto však může být použito pro priorizaci. Takto je způsob přiřazení priority uskutečněn tak, že po ukončení informace jednotky přijímají různá zpoždění dříve než mohou začít s vysíláním. Jednotka, která má nejvyšší prioritu, má krátkou čekací dobu a ta s nižší prioritou musí čekat dlouho než může vysílat.

Čekací doba s normálním používáním spojení s maximální vysílací rychlostí může být 148 ns, to jest 2x111 bitů + čas, který trvá procesoru zpracování informace svým programem. Minimální dobou přenosu je polovina maxima. Je-li v citlivých momentech možný přenos informací bez údajů, může být tato doba snížena na 62 ns. Všechny tyto výpočty jsou prováděny s bitovou frekvencí 1,5 Mbitů za sekundu a za předpokladu, že přenášená informace má nejvyšší prioritu. Obvod má možnost přerušení vysílání vysláním chybného rámce, který je vysílán automaticky, když jsou objeveny chyby v přenosu a všechny jednotky přerušují snímání a nepřihlížejí k informacím, které přijaly. Vysláním takového signálu může být předávaná informace přerušena a důležitá informace může být vyslána přímo poté. Toto by mělo snížit dobu odezvy na maximum 44 a minimum 40 ms.

Pro informace, které obsahují předem stanovený počet bitů s toutéž úrovní ve sledu, přenos či protokol pracuje s bitem, který je inverzní a následuje předem stanovený počet, například 5. Inverzní bit může být přídavně zvolen pro vytvoření nebo nevytvoření části informace. Takto se zabrání tomu, aby interference blokovala spojení. Jinak by bylo možné, aby docházelo k případům, v nichž by se interference opakovala a systém by přestal správně fungovat. V případě chyb všechny jednotky vysílají například šest dominantních bitů ve sledu jako znamení, že přijímaly chybu. Všechny jednotky tak vysílají například šest nedominantních bitů. Tímto je komunikace obnovena a každá jednotka je připravena nebo může začít s vysíláním. Každá jednotka, která přijala chybnou informaci, na ni nebere ohled ajednotka, která informaci odeslala, začíná vysílat od začátku. Tímto způsobem se uskutečňuje urychlení výstražných informací.

Obr. 4 znázorňuje spojení v principu tří řídicích jednotek 42, 43 a 44 k propojovacímu vedení 26. Následující tabulka ukazuje, jak je volba priority uspořádána v prvním příkladě. Stavba prioritního pole v příslušné informaci pro příslušnou řídicí jednotku 42 až 44 je zřejmá z tabulky. Informace jednotky 44 má nejvyšší dominantní bity či úrovně a je zvolena před informacemi řídicích jednotek 42 a 43.

	Prioritní pole	Řídicí jednotka
Vysláno	1	0	0	0	0	0	0	0	B	42
	0	0	1	0	0	0	0	0	B	43
	0	0	0	0	1	1	1	1	B	44
Výsledek	0	0	0	0	1	1	1	1	B	44

řídicí jednotka 43 vysílala 1, ale přijímala 0 a zastavila své vysílání řídicí jednotka 42 vysílala 1, ale přijímala 0 a zastavila své vysílání.

Obr. 4 znázorňuje, že řídicí jednotka 42-44 vysílá své příslušné bity a snímá úrovně, které jsou přijímány na společném přenosovém vedení, to jest vysílá a přijímá současně.

-10CZ 285439 B6

Obr. 5 znázorňuje alternativní případ s detekcí kolize, známý sám o sobě. Řídicím jednotkám 42',

43' a 44' jsou přiděleny různé čekací doby t, ť at po kolizi. Řídicí jednotka 42', které je přiřazena nejdelší čekací doba t, přijímá prioritu na spojení, zatímco další řídicí jednotky 43', 44' musí takto čekat na své příslušné vysílání.

Obr. 5 také znázorňuje signály, které se objevují v systému, v němž tři vysílače či řídicí jednotky kolidují ve svých pokusech vysílat současně. Spojení jsou normálně prováděna tak, že žádná řídicí jednotka 42-44' nezačíná své vysílání, když vysílá jiná řídicí jednotka 42-44'. V případě současného startu je zde však malé riziko, že příslušná řídicí jednotka 42-44' nedokáže detekovat, že jiná současně už vysílá. Po okamžiku nebo kratším časovém intervalu vysílací jednotky či obvody indikují, že jejich vysílání koliduje s jiným vysíláním. Když to vysílací jednotka detekuje, přechází do chybné detekční fáze pro ukončení informace a indikování dalším jednotkám, že vysílání kolidovalo. Ukončení se provádí takovým způsobem, že všechny zainteresované jednotky vysílají sled dominantních bitů, které se vzájemně překryjí tak, že těmito prostředky lze detekovat jasné a označené ukončení kolize mezi všemi jednotkami, které jsou všechny synchronizovány k příslušné hraně. Od okamžiku KA všechny jednotky čekají předem stanovenou dobu a jednotka s nejvyšší prioritou čeká nejkratší dobu, dříve než začne vysílat. Jednotky s nižší prioritou čekají delší dobu a když přijde čas, v němž mají tyto jednotky začít s vysíláním, indikují, že spojení je obsazeno a z toho důvodu příslušné jednotky musí čekat, dokud se spojení neuvolní.

Obr. 6 znázorňuje další alternativu, týkající se mechaniky řízení kolize, v níž dominantní úrovně jsou vysílány nejdříve pro ujasnění, že jednotky si přejí vysílat. Řídicím jednotkám 42, 43 a 44 jsou přiděleny odlišné čekací doby vtl, vt2 avt3 poté, co všechny řídicí jednotky 42-44 ukončily vysílání dominantních bitů. Řídicí jednotka 42 s nejkratší čekací dobou vtl získává prioritu ke spojení. Hrany sledu musí být udržovány na čase tl s velkou přesností, např. 100 nanosekund.

Případ podle obr. 6 je téměř identický s případem podle obr. 5. Funkce se liší v tom, že řídicí jednotky v případě podle obr. 6 nezačínají vysílat jakoukoliv informaci bez toho, že by začaly vysílat sled, který v případě podle obr. 5 indikuje kolizi. Kolize je takto signalizována bez ohledu na to, jestli jakákoliv další řídicí jednotka vysílá nebo nevysílá. Priorizace se jinak uskutečňuje tímtéž způsobem jako v příkladě podle obr. 5. Výhoda způsobu podle obr. 6 je ta, že zpoždění je konstantní a není třeba provádět indikaci kolize. Nevýhodou ve vztahu k případu podle obr. 5 je, že priorizace zabere určitou dobu i tehdy, je-li zde pouze jediná řídicí jednotka, která má vysílat.

Obr. 7 znázorňuje čtvrtý případ volby priority pro řídicí jednotky 42', 43' a 44'. V tomto případě je startovacím bodem počet bitů BA, BA' a BA nebo časy Tl, T2 aT3 v příslušné informaci. Zpráva pro jednotku 44' s největším číslem BA přijímá přenosový stav.

V tomto řešení se pro priorizaci používá startovací sled sám. V tomto případě délka startovacího sledu kolísá a ten, který má nejdelší startovací sled a je posledním, který ukončí svůj startovací sled, má vyšší prioritu. Po priorizaci se určitá doba TU používá pro řídicí jednotku pro vyjasnění, že je to ona, která má vysílat. Různé priorizační doby Tl, T2, T3 musí být délkově tak odlišné, aby nikdy nemohlo dojít kjejich vzájemné záměně. V tomto případě zde je stupeň nejistoty v čase, poněvadž doba od okamžiku, kdy vysílač začne vysílat, až do počáteční hrany, je detekována dalšími jednotkami.

Obr. 8 ukazuje příklady řídicích jednotek 45 a 46 různých typů, kde řídicí jednotka 45 je vysoce inteligentní a řídicí jednotka 46 je jednoduššího typu. Řídicí jednotka 45 má mikropočítač 47, který je připojen k paměťovým oblastem 48, například ve formě paměti s libovolným přístupem nebo permanentní paměti, nebo je k nim připojen. Mikropočítač 47 pracuje do připojovacího rozhraní 50, které obsahuje číslicově analogové převodníky a analogově číslicové převodníky. Zahrnuty jsou zde také čítače, impulzní výstupy a impulzní vstupy. Připojovací rozhraní 50 může být také opatřeno komunikačním terminálem 5L Připojovací rozhraní 50 pracuje do

-11 CZ 285439 B6 elektromechanické části 52, náležící skutečnému prvku v textilním stroji 1. AI, Cl. Dl, El. Mikropočítač 47 pracuje do přenosového obvodu 53, který může obsahovat jeden nebo více mikropočítačů, vyspělé obvody, a tak dále. Obvod 54. který je podstatnou částí řídicí jednotky 45, může být v systému také obsažen. Tento obvod 54 je opatřen vstupy a výstupy 55. Řídicí jednotka 45 je připojena přes výstup 56 k číslicovému propojovacímu vedení 26. Řídicí jednotka 46 může sestávat z přenosových obvodů 57 aje připojena k jednomu nebo více vysílacím prvkům 58 ajednomu nebo více indikačním prvkům 59 a/nebo prováděcím prvkům 59'. Řídicí jednotka 46 má výstup 60, který je připojitelný k propojovacímu vedení 26.

Obr. 9 symbolicky znázorňuje textilní stroj AI. kterým je vzduchový tryskový tkací stav. Tento tkací stav je opatřen příchodovými detektory A2 a referenčními vysílači A3 pro úhel stroje. Soustava čtyř podavačů A4 příze přísluší stroji také.

Každý podavač A4 příze je opatřen monitory A5 a A6 vnitřní a vnější nitě. Přístroj A7 na měření nitě a řídicí prvky motoru A8 jsou rovněž zahrnuty, stejně jako příslušný zásobník A9 příze. Podavačům A4 příze je přiřazena hlavní tryska A10 a zpožďovací trysky A10’ a AI 1 a nit A12. Řezací prvky A13 jsou rovněž zahrnuty, stejně jako pohonný prvek A14 tkacího stavu.

Stroj je řízen aje na něj dohlíženo dvěma počítačovými systémy tak, jak byly popsány výše. Sériová číslicová spojení A15 a A16 jsou v každém systému, stejně jako počítačový nebo elektronický řídicí systém A177 tkacího stavu.

Tyto prvky, tvořící část tkacího stroje, jsou připojeny k příslušnému spoji A15 přes výše popsané jednotky. Tyto jednotky jsou opatřeny týmiž vztahovými značkami, jako jejich přidružené prvky, ale doplněny čárkami. Podobné prvky, například hlavní trysky A10 pro každý podavač A4, mají každý svou vlastní jednotku na obrázku, ale prvky mohou sdílet tytéž jednotky nebo mohou být připojeny v párech k téže jednotce. Další jednotky, srovnej prvky řízení motoru A8. mohou být na druhé straně připojeny ke dvěma řídicím jednotkám A8, A8. z nichž každá náleží svému vlastnímu ze dvou počítačových systémů, nebo je k němu připojena. Řídicí jednotka A17 stroje je propojena přes jednotku A17' a detektor A2 volacího znaku je připojen k oběma systémům přes jednotky A2* a A2.

Zařízení podle obr. 1 pracuje se startovací fází a operační fází. Pro startování je každému podavači například přiřazeno identifikační číslo v systému. Toto přidělení se může uskutečnit prostřednictvím kódu, kteiý je přijímán v kontaktu terminálu. Startovací fáze v systému může být charakterizována následujícím popisem. Příslušný podavač A4 snímá svůj identifikační kód prostřednictvím komunikačního vysílání, uskutečněného na příslušném spoji z dohlížecí jednotky v systému. Tkací stroj informuje systém o své šířce a pracovní rychlosti. Tkací stroj dále informuje příslušný podavač o čísle přicházejícího sledu prohozů, například 16, pro rychlosti stroje nejblíže odpovídající tomuto číslu. Tkací stroj také informuje příslušný podavač A4 o tom, kolik času uběhne po referenčním signálu dříve, než podavač A4 uvolní nit A12. Příslušný podavač A4 se připraví s pomocí této informace nabráním optimální zásoby nití a nastavením se na optimální maximální rychlost.

Operační fáze se nastartuje tím, že tkací stroj dá startovací signál systému či systémům. Pokaždé, když se přechází referenční vysílač A3, vyšle se referenční signál. Podávači kotouč A6, který je na řadě s uvolněním nitě A12. odpočítává čas až do okamžiku uvolnění. Když je tento čas dosažen, podávači kotouč A6 uvolňuje nit A12. Podávači kotouč A6 také měří nit A12 a aktivuje ve správném okamžiku její zastavovací prvek. Detektor A2 příchodu dává zprávu, když prochází nit A12. Poté se sled opakuje, počítáno od referenčního signálu z referenčního vysílače. Opakování závisí na délce sledu. V jednom příkladném provedení může být sled opakován ještě sedmkrát. Poté tkací stroj dává sled prohozů soustavy prohozů, například osmi prohozů, které mají přijít po zbývajících prohozech, v tomto případě osmi prohozech, které už byly dány. Opět se sled opakuje od stupně, na němž je přijat referenční signál po přechodu kolem referenčního

- 12CZ 285439 B6 vysílače A3. V popsané operační fázi jsou takto vyvolávány různé typy informace podle obr. 2 a 3. Startovací signál tkacího stroje je typický okamžitý signál či spouštěcí signál. Signály z referenčního vysílače, aktivační signály podávacího kotouče A6 pro zastavovací prvky a signály z monitoru příletu jsou typické okamžité signály. Tyto signály mají podle toho, co bylo popsáno výše, prioritu v komunikaci v přenosovém systému před informacemi, které obsahují datové části. Příklad tohoto typu informace je sdělení o rychlosti a další informace, které mají jít k příslušnému podávacímu kotouči. Tyto informace mohou být uloženy v zásobníkových pamětech, které pracují na principu první zařazen, první vybrán. Množství příze A12 například může být přímo přijímáno v těchto informacích.

Alternativní příkladné provedení funkčního principu, který může být použit na tkacím stroji podle obr. 9, vychází z faktu, že systém je vybaven odděleným řízením trysky, které řídí hlavní a reléové trysky A10, A10', případně AI 1. Toto řízení trysek A10, A10', AI 1 je takto připojeno k témuž sériovému vedení jako tkací stroj a podávači kotouče A6. Startovací stupeň je nastartován příslušným podavačem A4 snímáním jeho identifikačního kódu v komunikačním přenosu. Tkací stroj indikuje svou šířku a svou pracovní rychlost. Tkací stroj informuje příslušný podávači kotouč A6 o následujícím sledu prohozů, například 16, aby iychlosti stroje co nejblíže odpovídaly počtu 16. Příslušný podavač A4 se připravuje s pomocí této informace nabráním optimální zásoby nití A12 a nastavením se na optimální maximální rychlost. Tkací stroj se prostřednictvím svého obvodu A17 otáže příslušného podavače A4, jak dlouho po uvolňovacím signálu má podavač A4 uvolňovat nit A12. Příslušný podavač A4 informuje tkací stroj, jak dlouho to trvá od přijetí uvolňovacího signálu k uvolnění niti A12 podávacím kotoučem A6. Tkací stroj ukládá tyto hodnoty do paměti, aby byl schopen v každém operačním případě vypočíst optimální dobu pro vyslání uvolňovacího signálu příslušnému podavači A4. Tkací stroj instruuje příslušný podávači kotouč A6, aby pokaždé indikoval, že byla odvinuta určitá délka, například 7 cm. Tato informace je snímána současně řídicím obvodem trysky A10, AI 1.

V tomto případě je tedy operační fáze nastartována tkacím strojem, dávajícím startovací signál. Příslušný podávači kotouč A6 vypočítává a provádí optimální sled akcelerací a rychlosti. Referenční signál je dán při průchodu kolem referenčního vysílače A3. Tkací stroj vypočítává optimální dobu pro dání uvolňovacího signálu podávacímu kotouči, který má uvolnit nit A12, a optimální dobu pro vysílání informace řídicímu obvodu trysky pro otevření hlavní trysky. Ve správné době tkací stroj vysílá zprávu pro otevření hlavní trysky A10 a uvolňovací signál příslušnému podávacímu kotouči A6. Hlavní tryska A10 se otevře a okamžitě poté uvolňuje podávači kotouč A6 nit A12. Podávači kotouč A6 měří nit A12 a vysílá situační signál pokaždé, když se odvine 7 cm niti A12. Na základě toho vypočítává řídicí obvod trysky optimální doby pro otevření a uzavření reléových trysek a uzavření hlavní trysky A10, podle čehož jsou trysky řízeny. Podávači kotouč A6 vypočítává správnou dobu pro aktivaci svého stavěcího prvku a aktivuje stavěči prvek, když tato doba přijde. Detektor A2 příletu dává informaci při příletu niti A12. Každý prvek může dovodit, jestli prohoz byl úspěšný nebo ne. Jestliže se usoudí, že prohoz byl chybný, vyšle se o tom informace. Tkací stroj rozhodne, jestli má zastavit nebo pokračovat. Výše popsaný sled, vypočtený z příslušného podavače A4 vypočítáním a prováděním optimálního sledu zrychlení a rychlostí, je dále opakován 7x. Tkací stroj dává sled osmi prohozů, které přicházejí po zbývajících osmi prohozech, které již byly dány. Celý sled se opakuje od fáze, v níž příslušný podavač vypočítává a provádí sled zrychlení a rychlosti.

Pro výše popsané případy v případě přetrhu niti A12 před podávacím kotoučem vysílá příslušný podavač A4 kód zprávy, nebo-li okamžitý signál přetrh niti před podávacím kotoučem, a dokončí prohoz. Tkací stroj přijme vhodnou akci pro systém. Podávači kotouč informuje systém, jestli byl prohoz ukončen nebo ne. V případě přetrhu niti za podávacím kotoučem A6 příslušný podávači kotouč A6 vysílá kód zprávy, nebo-li signál přetrh niti za podávacím kotoučem. Tkací stroj přijme vhodnou akci pro systém.

- 13 CZ 285439 B6

Stroj obsahuje pohonný blok C2 a utkaný kus látky C3. Na obr. 10 jsou dále znázorněny vozík

C4 stroje, jehelní lůžko C5 a vodič C6 nitě, dvě skupiny podavačů C7 a C8, přičemž podavače jsou zásobovány každý ze svého zásobníku C9 příze. Každý podavač je opatřen přístrojem C10 pro měření nitě. Každý podavač je opatřen monitory Cl, případně C12, vnitřní a vnější niti, prvkem C13 řízení motoru a prvkem C14 měření niti.

Stroj je řízen a je na něj dohlíženo počítačovým systémem, popsaným výše. Sériové číslicové vedení C15 může být otevřené nebo uzavřené přes čárkovaně vyznačené vedení C15¹. Řídicí jednotka C16 stroje je na obrázku také znázorněna. Prvky tkacího stroje, popsané výše, jsou připojeny k vedení C15 přes jednotky, jak je výše popsáno. Podobné prvky, například monitoiy nití, mohou mít tytéž nebo různé jednotky.

V plochém pletacím stroji může být délka zdvihu měněna v každém strojním cyklu. Plochý pletací stroj spotřebovává značně více příze, když se vodič C6 příze pohybuje od podávacího kotouče, než když se pohybuje směrem kpodávacímu kotouči. Například pro pletací šířku jednoho metru se spotřebuje 5,5 m příze, když se vozík C4 pohybuje od podávacího kotouče a 4,5 m, když se vozík pohybuje směrem k podávacímu kotouči. Systém pro plochý pletací stroj také pracuje se startovací fází a operační fází. Ve startovací fázi příslušný podávači kotouč snímá své identifikační číslo z komunikačního systému. Pletací stroj indikuje rychlost vodiče C6 příze a jestli je vodič C6 příze v koncové poloze nejblíže podávacímu kotouči nebo ne. Pletací stroj informuje příslušný podávači kotouč o těch z následujících zdvihů, například následujících 16 zdvihů, které mají podávat přízi, a jaká délka, případně zdvih, mají být dány. Příslušný podávači kotouč vypočítává a v paměti ukládá řízení rychlosti pro přicházející počet prohozů, například pro 16 následujících prohozů.

Pletací stroj je pak připraven na operační fázi, která je nastartována startovacím signálem. Referenční signál je přijat, když se vozík C4 otočí. Každý podávači kotouč řídí dodávku příze podle svého sledu, vypočteného pro současný prohoz, je-li to nezbytné, korigovaného informací z průběžně měřeného napětí příze. Sled od okamžiku, kdy je zde přijat referenční signál, když se vozík C4 otočí, je opakován tolikrát, kolikrát je to předem určeno, například 7x. Pletací stroj pak dává každému podávacímu kotouči údaje, požadované pro sled prohozů soustavy prohozů, například osmi prohozů, který byl dán po zbývajícím počtu prohozů, například osmi prohozech, které již byly dány. Každý podávači kotouč vypočítává v průběhu své nevyužité doby vhodný řídicí sled pro přicházející prohozy, v tomto případě pro přicházejících osm prohozů. To celé je pak opakováno od okamžiku, kdy je přijat referenční signál, když se vozík C4 otočí.

V případě, že dojde k přetrhu niti před podavačem C7, C8, přijímá se indikace z monitoru Cil vnitřní niti. Podávači kotouč, o který se jedná, vysílá kód zprávy přetrh niti před podávacím kotoučem a ukončí svůj prohoz. Plochý pletací stroj pak podnikne vhodnou akci pro systém. Příslušný podávači kotouč indikuje, jestli byl prohoz ukončen nebo ne. Plochý pletací stroj podnikne vhodnou akci pro systém. V případě přetrhu niti za podávacím kotoučem dává monitor C12 vnější niti výstrahu. Příslušný podávači kotouč vysílá kód zprávy přetrh niti za podávacím kotoučem. Plochý pletací stroj podnikne vhodnou akci pro systém.

Obr. 11 znázorňuje příklad aplikace vynálezu v osnovních pletacích strojích nebo v pletacích strojích na výrobu punčochového zboží. Tento stroj je opatřen podavači D2. Předpokládá se, že stroj je znám a bude zde popisován pouze z hlediska jeho použití s počítačovým systémem podle vynálezu. Počítačová jednotka D3 je na obr. 11 znázorněna spolu se sériovým a číslicovým vedením D4, zásobníkem D5 příze každého podavače D2 a detektory D6 vnitřní niti a detektory D7 vnější niti. Na každém podávacím kotouči jsou řídicí prvky D8 motoru a prvky D9 měření niti. Tyto prvky jsou připojeny k vedení D4 přes jednotky, které jsou opatřeny vztahovými značkami, odpovídajícími prvkům, ale jsou doplněny čárkami.

- 14CZ 285439 B6

Osnovní pletací stroj má, jak je známo, jeden vodič niti pro každou osnovní nit, který pokládá příslušnou nit okolo nebo do zvolených jehel. Tyto vodiče niti jsou spojeny spolu s tyčemi zadního vedení, které způsobují, že se všechny vodiče nití v niťovém systému pohybují současně. Obvykle jsou na stroji dva nebo více niťových systémů. Pohyby jsou řízeny vzorkovým kolem nebo vzorkovým bubnem. Princip je znám a pohyby v moderních strojích jsou velmi rychlé. Sled pokládání niti pro položení jednoho řádku může být proveden v jedné dvacetině sekundy, v extrémních případech v jedné čtyřicetině sekundy. Dosud známé mechanické systémy, které jsou založeny na kolech nebo vedeních, mají nevýhody vtom, že změna vzorku vyžaduje výměnu nebo modifikaci mechanických částí, což zabírá čas a znamená, že dostupný je pouze omezený počet variant.

Podle vynálezu je možné řídit jednoduchým způsobem každou zpětnou vodicí tyč, srovnej D10, D10' na obr. 12, který znázorňuje zpětnou vodicí tyč D10, D10' ve dvou různých funkčních polohách. Zpětná vodicí tyč je přestavitelná ve směrech šipky Dli. Na obr. 12 je znázorněna jednotka D12 zmíněného typu a sériové číslicové přenosové vedení D13.

Jednotka obsahuje v tomto případě přenosovou jednotku nebo přenosový obvod D14, řídicí prvek D15 pro nastavovací přístroj, servoventil D16, který je řízen řídicím prvkem D15, a válec D17. vytvářející část servoventilu. Píst D18 válce je snímán polohovým indikátorem D19, který je spojen s řídicím prvkem D15 přes zpětnovazební smyčku D20. Zpětná vazba může být spojitá nebo stupňovitá, s výhodou s četnými vstupy či pulzy.

Podle toho, co bylo popsáno výše, řídicí prvek má paměť D15' nebo je k ní připojen a v této paměti Dl5' jsou uložena data, která se požadují pro udělení vzoru pohybu pro základní vazby, které je žádoucí použít. Příklady základních vazeb jsou třáseň, trikot, sukno, satén a samet. Každá z těchto základních vazeb se objevuje v otevřené nebo uzavřené vazební variantě. Velký počet základních vazeb a jejich variant je již znám.

Každé zpětné vodicí tyči může být přiřazena její jednotka podle obr. 13. Řídicí jednotka D20 pletacího stroje na výrobu punčochového zboží je podobně jako jednotky D21. D22, D23 a podobně připojena k číslicovému dvouvodičovému vedení D24. Každá jednotka má základní konstrukci, znázorněnou na obr. 12, kde je rovněž znázorněno tlakové vedení D25 servoventilu a zpětné vedení D26 servoventilu. Propojení řídicích jednotek D20 zpětných vodicích tyčí D10. D10' bylo znázorněno na oddělených obrázcích za účelem jasnosti. Pletací stroj na výrobu punčochového zboží pracuje se startovní fází a operační fází. V prvním příkladném provedení řídicí jednotka D20 pletacího stroje na výrobu punčochového zboží vysílá do každého nastavovacího přístroje či jednotky D21, D22, D23 údaje, které nastavovací přístroj vyžaduje, aby byl schopen uskutečnit základní vazby, které mají být použity pro výrobu požadovaného textilního zboží. Jednotka D20 pletacího stroje na výrobu punčochového zboží dále dává informaci ohledně toho, kterou základní vazbu každý nastavovací přístroj či jednotka má provádět v průběhu následujícího běhu. Operační fáze je nastartována tím, že pletací stroj na výrobu punčochového zboží dá startovací signál či okamžitý signál pro následující běh v době zvolené tak, že zpětná vodicí tyč D10, D10' se uvádí do pohybu současně s dalšími částmi stroje. Pletací stroj na výrobu punčochového zboží dále dává informaci, týkající se toho, kterou základní vazbu každý nastavovací přístroj má provádět v průběhu běhu, následujícího po tomto běhu. Jestliže jakýkoliv nastavovací přístroj udělá chybu ve svém sledu, tento nastavovací přístroj dává zprávu o chybě. Výše zmíněná operace je opakovaná.

Přístroje na výrobu punčochového zboží často spolupracují s podávacími kotouči, když se vyrábí zboží s útkovou výplní. Jak je zřejmé z daného obrázku, tyto útkové niti jsou vkládány ústrojím vodiče niti, které dává nestejnoměrnou spotřebu niti v běhu. Aby každý podávači kotouč byl schopen zpracovávat svou nit optimálním způsobem, podávači kotouče musí znát vzorek spotřeby niti v každém běhu a variace v frekvenci běhu v průběhu následujících běhů. Tato

-15CZ 285439 B6 informace je známa prostřednictvím řídicí jednotky D20 pletacího stroje na výrobu punčochového zboží.

Startovací fáze pro tuto funkci je nastartována tím, že pletací stroj na výrobu punčochového zboží vyšle každému podavači údaje, které každý podavač vyžaduje, aby byl schopen určit spotřebu niti v průběhu každého běhu. Pletací stroj na výrobu punčochového zboží pak dává údaje, týkající se frekvence běhu v průběhu následujících běhů, například následujících osmi běhů. Podavače přijmou optimální startovací polohu vzhledem k velikosti zásoby niti a parametrů řízení motoru.

V následující operační fázi pletací stroj na výrobu punčochového zboží dává startovací signál či okamžitý signál a startuje další části stroje. Pletací stroj na výrobu punčochového zboží dává signál, když vodič příze dosáhne příslušné polohy obratu. Každý podávači kotouč jemně nastavuje zásobu niti a rychlost. Toto se opakuje až do okamžiku, kdy začne čtvrtý běh. Pletací stroj na výrobu punčochového zboží vysílá nezbytné informace, týkající se čtyř běhů, které následují za příštími čtyřmi běhy, načež se celý operační sled znovu opakuje.

V případě přetrhu niti před podávacím kotoučem vysílá příslušný podávači kotouč kód zprávy přetrh niti před podávacím kotoučem a dokončí svůj prohoz, načež pletací stroj na výrobu punčochového zboží příjme vhodnou akci pro systém. V případě, že dojde k přetrhu niti za podávacím kotoučem, tento vysílá kód zprávy přetrh niti za podávacím kotoučem, načež pletací stroj na výrobu punčochového zboží zastaví a podnikne vhodnou akci pro systém.

Prostřednictvím výše popsaného sériového komunikačního systému jsou namísto řízení hřídele prostřednictvím mechanického systému vaček nebo kulis otevřeny možnosti pro použití hydraulického systému, elektrického systému a podobně pro řízení, což znamená, že stroje mohou být konstruovány jednodušeji. Navíc vzory mohou být měněny rychleji a jednodušeji. To se týká zejména vícebarevných tryskových strojů, v nichž je důležité, aby se interakce uskutečnila s velkým počtem jednotek, jako jsou podávači kotouče, trysky a hřídele.

Na obr. 14 je znázorněn listový stroj, to jest hřídelový tkací stroj El. Předpokládá se, že tento stroj El je dobře známý a bude zde tedy popisován pouze ve vztahu k vynálezu. Na obr. 14 je znázorněn hřídel E2 a stroj El je typu, který je opatřen řídicí jednotkou E3, která je komputerizována, nebo je vytvořena jako elektronická. Rámy hřídele E2 jsou určeny pro komputerizovanou řídicí jednotku E4, jak je uvedeno výše. Jednotky E3, E4 komunikují v souladu s tím, co bylo řečeno výše, přes dvouvodičové sériové přenosové vedení E5. Jednotky řídí přes první a druhé sériové a číslicové vedení E6, E7 jednotky E8, E8', E8. případně E9, E9', E9. Každý rám hřídele E2 je řízen prostřednictvím dvou jednotek E8, E9 atd. Prostřednictvím jednotek jsou hřídele E10 a El 1 řízeny s pomocí servofunkce, která je detailněji popsána níže. Polohové indikátory E12, E13 jsou uspořádány na hřídelích E10, El 1. Propojovací jednotky E3\ E4' pro řídicí jednotky E3, případě E4 přenosového vedení E5 tvoří komunikační části.

Obr. 15 znázorňuje jednotku E8, v níž v obou obrázcích zaujímá hřídel E10 různé funkční polohy. Jednotka obsahuje komunikační jednotku E13 a řídicí prvek E14. Řídicí prvek E14 řídí servoventil E15, který tvoří část výkonného prvku E16, který na sebe bere formu hydraulického válce s posouvatelným pístem E17. Píst E17 je připojen ke hřídeli E10 způsobem o sobě známým. Hřídel E10 je posuvná v podélném směru šipky E18. Sériová komunikační smyčka E16 je připojena ke komunikační jednotce E13. Na obr. 1 byla jednotka znázorněna s výkonným prvkem s přidruženým servoventilem. Tyto poslední části však samozřejmě mohou vytvářet část odděleného prvku, přičemž jednotka E13 a prvek E14 vytvářejí jednotku. Podle toho, co bylo řečeno výše, jsou řídicí prvek či jednotka opatřeny paměťovým prvkem E13\ nebo jsou připojeny k takovému paměťovému prvku. Servoventil je připojen k vedení E19 a E20 napájecího zdroje, například pro vytvoření tlakových a zpětných vedení v hydraulickém systému.

- 16CZ 285439 B6

Obr. 16 znázorňuje detailněji, jak jsou jednotky E8, E8', E8 podle obr. 14 a výkonné prvky k nim náležející uspořádány ve vztahu k sériovému číslicovému přenosovému vedení.

Tkací stroj má obecně velký počet hřídelů, přičemž obvyklý počet v tomto spojení je 16 hřídelů, ale může se objevit až 36 hřídelů. Extrémní případ je tzv. stroj Jacquard, v němž je každé brdo individuálně řiditelné.

Prostřednictvím výše popsaného sériového komunikačního systému jsou namísto řízení hřídele prostřednictvím mechanického spojovacího systému vaček nebo kulis otevřeny možnosti pro použití hydraulického systému, elektrického systému a podobně, což znamená, že stroje mohou být konstruovány jednodušeji. Navíc vzory mohou být měněny rychleji a jednodušeji. To se týká zejména vícebarevných tryskových stavů, v nichž je důležité, aby se interakce uskutečnila s velkým počtem jednotek, jako jsou podávači kotouče, trysky a hřídele.

Obr. 14 až 16 ukazují pouze řízení hřídele a pro jasnost výkresu je nakreslen pouze jeden hřídel. Všechny hřídele jsou konstruovány identicky. Velký počet pohybových vzorů je programován do paměti nastavovacího přístroje E13'. Každý z nich má jednoznačný identifikační kód. Pohyb je nastartován, když je dán spouštěcí signál v sériovém přenosovém vedení E5 nebo E6. Na signál k servoventilu je píst E17 ovládán způsobem o sobě známým.

Systém pracuje ve startovací fázi a v operační fázi. Nastartování systému je započato každým nastavovacím přístrojem, snímajícím svůj identifikační kód. Tkací stroj přenáší požadovaný identifikační kód ke každému přístroji pro nastavení hřídele. Tkací stroj pak přenáší spouštěcí signál a pak přijímá požadovanou startovní polohu. Konečně tkací stroj přenáší identifikační kódy pro následující sled.

Operační fáze je nastartována tím, že tkací stroj dá spouštěcí signál ve správné úhlové poloze stroje. Tkací stroj přenáší identifikační kódy pro následující sekvenci, načež se uskuteční opakování od spouštěcího signálu, daného při správné úhlové poloze stroje.

Polohový indikátor E12 je zpětně napájen prostřednictvím zpětnovazební smyčky k řídicímu prvku či jednotce E14. Zpětná vazba se může uskutečňovat průběžně a/nebo krokově, s výhodou ve velmi četných intervalech.

Datové komunikační spojení s několika vodiči může být rovněž použito. V jednom příkladném provedení s několika vodiči to znamená spojení například se dvěma vodiči pro přenos signálu zemním vodičem a se stíněným vodičem, který zabraňuje interferenci do systému a ze systému. Počátečním bodem je za těchto podmínek dvouvodičový systém.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro řízení činnosti provozních prvků textilního stroje, zahrnující podavače (5-8, A4, C7, C8, D2) příze textilního stroje (1, Al, Cl, Dl, El) s počítačovou jednotkou (2, D3), obsahující řídicí jednotky (9-12, 42-44, 42'-44', 42-44, 45, 46) činnosti, kde alespoň jedna řídicí jednotka (9-12, 42-44,42-44', 42-44, 42'-44', 45, 46) je přidružena k příslušnému provoznímu prvku uvnitř sítě, vyznačující se tím, že síť obsahuje datové sběrnice (26, 27, 26', 27', 39, C15, D4, D13, D24, E5, E6), k nimž jsou připojeny řídicí jednotky (9-12, 42-44, 42'-44', 42-44, 45, 46) a počítačová jednotka (2, D3), přičemž každá řídicí jednotka (9-12) zahrnuje komunikační řídicí část (17, 24) a terminálové prvky (39), spojující komunikační řídicí část (17,

   - 17CZ 285439 B6

   24) s datovou sběrnicí (26, 27...), přičemž datové sběrnice, počítačová jednotka a řídicí jednotky jsou uspořádány pro přenos sériové a číslicové zprávy s uspořádanou posloupností znaků, určených k přenosu informace (40, 41) rozdílného typu s rozdílnou prioritou k jejich rozlišení během přenosu a k ohraničení času přenosu maximálně na 2 ms pro nejméně tři zprávy nejvyšší priority, kde informace (40) nejvyšší priority představuje okamžitý signál jako spouštěcí pro příslušný pracovní úkon nejméně jednoho provozního prvku.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že komunikační řídicí části (17) je předřazena soustava číslicového obvodu (13, 14, 19) pro řízení provozních činností přidružených provozních prvků.
3. 3. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že komunikační řídicí část (24) zahrnuje spojení rozhraní (25) s vazbou na předřazený číslicový obvod pro řízení provozních činností přidruženého podavače příze (7).
4. 4. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že řídicí jednotky (9-12) jsou uspořádány k odezvě na předem určenou část informací (40, 41), identifikující jednu provozní řídicí jednotku, kde provozní řídicí jednotka zahrnuje přijímače a paměti pro příjem a uchování uvedených informací (40, 41), obsažených v předem určených částech zprávy s uspořádanou posloupností znaků.
5. 5. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že podavač příze (A4) s řídicí jednotkou (A8', A8) provozu zahrnuje motor (A8), přičemž řídicí jednotka (A8', A8) je uspořádána pro odezvu na řídicí informaci, obsaženou ve zprávě, symbolizující programovaný tkací vzor k řízení motoru (A8) v předem určené závislosti na uvedené řídicí informaci.
6. 6. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že podavač příze (A4) zahrnuje motor (A8), přičemž řídicí jednotka je uspořádána pro odezvu na řídicí informaci, obsaženou v přenášené zprávě, kde řídicí informace je uvedena do vzájemného vztahu k řídicím informacím zpráv, poslaných k dalším řídicím jednotkám (A8', A8) k řízení motoru (A8) v předem určené relaci k pracovním prvkům uvedených dalších řídicích jednotek (A8‘, A8).
7. 7. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že provozní prvek zahrnuje motor (A8) a řídicí jednotka (A8', A8) uvedeného provozního prvku je určena k odezvě na řídicí informaci předběžného zrychlení a/nebo zpomalení motoru (A8), obsažené v přenášené zprávě k řízení požadované rychlosti motoru (A8), před výkonem provozního prvku.
8. 8. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že řídicí jednotka zahrnuje detekční prostředky pro zjištění stavu přenosu jinými z uvedených řídicích jednotek s ohledem na předem určenou časovou periodu, následující po započetí přenosu.