CZ284710B6 - Mechanismus samočinného vypínače - Google Patents

Abstract

Mechanismus sestává z ručně ovládané lomené páky (1), uložené uvnitř tělesa (2) a pružně zatížené ve vypínacím směru, na níž je otočně uložena lomená páka (3, 4). O tuto lomenou páku (3, 4) se opírá při zapínání kontaktová páka (5), otočná kolem osy (2d) proti síle pružiny (7). Kontaktová páka (5) dosedá na pevný kontaktový kus (6) a je v zapnuté poloze samočinně upnutelná proti síle pružiny (7). Opěrné spojení mezi lomenou pákou (3, 4) a kontaktovou pákou (5) je nutno zjednodušit, pro dosažení rovnoměrných vypínacích sil. Za tím účelem je mezi ručně ovládanou lomenou pákou (1) a kontaktovou pákou (5) uspořádána lomená páka, vytvořená z napínací páky (3) a třmenu (4), která ve stabilní poloze svým natažením a tvarem napínací páky (3) zaujímá přesně definovanou polohu svých obou ramen za úvratí. Lomená páka (3, 4) proto při zapínání a v zapnuté poloze působí jako tuhá páka. Teprve zatížením svého kloubu (3b, 4a), působícím přes vypínací páku (9) zhruba v pravém úhluŕ

Description

(57) Anotace:

Mechanismus samočinného vypínače je proveden s ručně ovládanou pákou (1), s lomenou pákou otočně k ní připojenou, s kontaktovou pákou (5), otočnou kolem pevné osy (2d), a s vypínací pákou (9). Lomená páka, spojující ručně ovládanou páku (1) a kontaktovou páku (5), je vytvořena z napínací páky (3), otočně uložené na ručně ovládané páce (1), a z třmenu (4) z kruhového drátu tvaru U, který prvním ramenem (4a) zasahuje do úložného otvoru (3b) napínací páky (3) a druhým ramenem (4b) do kulisy (5a) na kontaktové páce (5). Na napínací páce (3) Je vytvořena dorazová plocha (3e), podpírající druhé rameno (4b), takže druhé rameno (4b), dosedající na dorazovou plochu (3e), určuje pružinou (7) předepjatou stabilní polohu za úvratí, která odpovídá zapnuté poloze. Vypínací vačka (3d) Je na napínací páce (3) vytvořena před dorazovou plochou (3e), takže vypínací vačka (3d) Je ve stabilní poloze za úvratí v zákrytu s druhým ramenem (4b) a vypínací páka (9) je opatřena vypínacím obrysem (9a) tvaru oblouku, který probíhá koncentricky s obloukovou dráhou pohybu druhého ramena (4b), vedeného v kulise (5a) kontaktového ramena (5c), otočného kolem pevné osy (2d).

Mechanismus samočinného vypínače

Oblast techniky

Vynález se týká mechanismu samočinného vypínače, u něhož se prostřednictvím ručně ovládané páky a k ní otočně připojené lomené páky, která je svými oběma rameny ve stabilní poloze za úvratí, uvede kontaktová páka, otočná kolem pevné osy a opírající se při zapínacím pohybu o lomenou páku, proti síle pružiny svým kontaktovým ramenem v zapnuté poloze do kontaktu s pevným kontaktovým kusem a v této poloze je samočinně natažena, a u něhož se prostřednictvím zvlášť otočně uložené vypínací páky způsobí přes vypínací vačku, vytvořenou na jejím jednom rameni, v podstatě pravoúhlé zatížení lomené páky ve směru k ůvrati a zrušení opěrného účinku lomené páky, takže kontaktová páka silou pružiny svým kontaktovým ramenem vykývne do otevřené polohy.

Dosavadní stav techniky

Takový mechanismus je známý z DE-PS 500 098 a je určen pro elektromagnetický nadproudový vypínač neboli jistič. Tento mechanismus sestává z několika otočně spojených lomených pák, které při spínacím pohybu ruční páky přitlačí odpruženou kontaktovou páku na pevný kontakt. Otočně uložené lomené páky jsou vzájemně nastaveny pomocí šroubu tak, aby přesně dodržely polohu za úvratí. V oblasti osy otáčení je na jedné páce vytvořena zakřivená plocha nebo je upravena i jako samostatný díl, na niž působí zdvihátko vypínacího ústrojí. Křivka, která má velmi rozdílně zakřivený tvar, musí při zapínacím pohybu mít vždy zhruba stejnou vzdálenost od zdvihátka, aby toto zdvihátko při nadproudu okamžitě proniklo po dotyku lomenou pákou. U tohoto mechanismu je možno křivku pouze velmi obtížně přizpůsobit průběhu pohybu osy otáčení při zapínacím pohybu a podle velikosti opálení kontaktu a různých tolerancí jednotlivých součástí se značně odchyluje tato křivka od ideálního stavu. Proto je zapotřebí provést velkou vypínací dráhu zdvihátka, aby i za nepříznivých podmínek došlo ke zrušení polohy lomené páky za úvratí a vypnutí spínače. U moderních jističů vedení, omezujících proud, s jejich krátkými vypínacími časy není možno provádět takové dlouhé vypínací dráhy vypínacích ústrojí. Kromě toho je vždy okamžik vypnutí příliš nepřesný.

Další nevýhoda spočívá v nastavování polohy za úvratí obou lomených pák. Při hromadné výrobě, která je u samočinných vypínačů obvyklá, je možno stěží realizovat přídavná seřizovači místa. Kromě přídavných nákladů jsou páky a stavěči šrouby příliš velké a příliš těžké. Pro urychlení takové lomené páky musí být i vypínací síly příliš velké, což by mělo za následek i příliš velká magnetická a tepelná vypínací ústrojí.

Dále je z DE 23 36 222 Al znám mechanismus vypínače, u něhož spolupracuje pružně uspořádaná kontaktová páka přes několik otočně navzájem spojených pák s jednou ručně ovládanou pákou. V jedné z uvedených pák je v podélné štěrbině veden kolík, který lze zaháknout za otočně uloženou západku, a tím tak celý mechanismus zajistit. Dvouramenná kontaktová páka je vedena příčně posuvně pomocí štěrbiny na pevné ose, kolem které je otočná. Na straně odvrácené od místa dotyku působí na kontaktovou páku pružina, která v zapnuté poloze celý mechanismus předpíná a vytváří dotykový přítlak. Tento vypínací mechanismus je nevýhodný proto, že je u něj zapotřebí mnoho otočných pák, které navíc musí být zajištěny pomocí západkového mechanismu. Dosažení menších sil pro vyskočení západky je zde tedy zajištěno pouze velkým množstvím součástí.

Úkolem vynálezu proto je úvodem zmíněný mechanismus z lomených pák zjednodušit a pro použití u moderních samočinných vypínačů, zejména jističů vedení, vylepšit tak, že jeho stabilní a natažené polohy za úvratí lomené páky lze dosáhnout bez seřizování a nastavování vždy

- 1 CZ 284710 B6 samočinně a nezávisle na vestavěné poloze vypínače, a přitom síla a dráha potřebné pro přerušení zapadnutí budou velmi přesně určeny a při sériové výrobě bude zachována v podstatě neměnná kvalita uvedeného mechanismu. Navíc musí být v každém okamžiku zapínacího pohybu před prvním dotykem kontaktů do úplné samočinně předepjaté spínací polohy dosaženo rovnoměrné a přesně definované vypínací křivky, proveditelné stále nezávisle na stavu kontaktního místa.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje mechanismus samočinného vypínače, u něhož se prostřednictvím ručně ovládané páky a k ní otočně připojené lomené páky, která je svými oběma rameny ve stabilní poloze za úvratí, uvede kontaktová páka, otočná kolem pevné osy a opírající se při zapínacím pohybu o lomenou páku, proti síle pružiny svým kontaktovým ramenem v zapnuté poloze do kontaktu s pevným kontaktovým kusem a v této poloze je samočinně natažena, a u něhož se prostřednictvím zvlášť otočně uložené vypínací páky způsobí přes vypínací vačku, vytvořenou na jejím jednom rameni, v podstatě pravoúhlé zatížení lomené páky ve směru k úvratí a zrušení opěrného účinku lomené páky, takže kontaktová páka silou pružiny svým kontaktovým ramenem vykývne do otevřené polohy, podle vynálezu, jehož podstatou je, že lomená páka, vytvořená z napínací páky otočně uložené na ručně ovládané lomené páce a z třmenu z kruhového drátu tvaru U, se účinkem pružiny zabírající za kontaktovou páku nachází ve své stabilní poloze vždy v přesně definované vzdálenosti za úvratí samočinně vzhledem k dorazové ploše, uspořádané na napínací páce a rozměrově přesně sladěné s oběma úložnými místy a třmenem z kruhového drátu, dále že dorazová plocha, jednostranně ohraničující dráhu za úvratí lomené páky na volném hřídeli, je uspořádána v rovině rovnoběžné s vypínací vačkou přímo vedle ní, a že v poloze za úvratí je vypínací vačka válcového tvaru v osovém zákrytu s volným ramenem třmenu z kruhového drátu, působícím na kontaktovou páku, uspořádána na napínací páce tak, že při zapínacím postupu a rovněž při manuálním vypnutí ručně ovládané lomené páky jsou vypínací vačka a rameno společně s kontaktovou pákou vedeny kolem její osy na přesně definované kruhové dráze s velkým poloměrem, přičemž vypínací páka má kolem téhož středu otáčení, tvořeného osou, vypínací obrys kruhového tvaru, uspořádaný koncentricky k této kruhové dráze.

Podle výhodného provedení je v kontaktové páce vytvořen podélný otvor, uspořádaný kolmo k podélné ose kontaktové páky, který prochází pevná osa, přičemž bod záběru pružiny, předpínající kontaktovou páku, je mezi kulisou a podélným otvorem.

Podle dalšího výhodného provedení je osa otáčení kontaktové páky ve stabilní neboli zapnuté poloze lomené páky, tvořené napínací pákou a třmenem, za úvratí, tvořena druhým ramenem a v labilní neboli vypnuté poloze před úvratí je tvořena pevnou osou.

Podle dalšího výhodného provedení je třmen proveden z kruhového drátu a jeho ramena jsou navzájem rovnoběžná a spojená můstkem ze stejného kruhového drátu, uspořádaným v podstatě kolmo k nim.

Podle dalšího výhodného provedení je na konci napínací páky, protilehlém k vypínací vačce, vytvořen hákový nástavec, který je spojen s jedním koncem tažné pružiny, pro zatížení lomené páky, tvořené napínací pákou a třmenem, momentem ve smyslu stabilní neboli zapnuté polohy za úvratí.

Podle dalšího výhodného provedení je úložné místo vytvořené na ručně ovládané páce, protilehlé k rukojeti, přičemž bod upevnění tažné pružiny je umístěn pro působení tažné pružiny přes napínací páku momentem ve vypínacím směru.

-2CZ 284710 B6

Mechanismus podle vynálezu je výhodný proto, že lomená páka je ve své natažené stabilní poloze za úvratí účinná prakticky jako tuhá páka a její obě ramena se bez dalších přídavných součástí opírají pouze vzájemně o sebe. Přitom je možno vzhledem ke zvláštnímu vytvoření napínací páky a třmenu z kruhového drátu i při velkosériové výrobě přesně dodržet s malými tolerancemi dráhu za úvrať u všech vypínačů. Všechny vzájemně spojené otočné součásti mají trvale vysokou kvalitu povrchů, takže v místech otočného uložení a zvláště v místě otočného uložení lomené páky vzniká pouze malé tření. Kromě toho je mechanismus podle vynálezu dosti odolný proti otřesům a jeho místa otočných uložení nejsou citlivá na prach nebo částice vznikající opálením. Přesnou vypínací dráhou je možno přesně stanovit i vypínací sílu, protože tato vypínací síla je určena převážně napínacím pohybem až k úvrati proti síle pružiny kontaktové páky. Naproti tomu je vliv tažné pružiny, provádějící zaháknutí obou otočných ramen ve směru k úvrati vzhledem k jejímu zvláštnímu uspořádání ve spínací poloze a tím i v případě vypnutí, zanedbatelný.

Zvláštní výhoda vynálezu spočívá vtom, že při zapínání opisují vypínací vačka napínací páky a hřídel třmenu z kruhového drátu společně pouze ploše zakřivenou kruhovou dráhu, přesně danou kontaktovou pákou. Tím je, nezávisle na stavu dotykového místa ajeho měnící se rezervy pro opálení, při zapínání od prvního kontaktního dotyku až k úplné zajištěné zapnuté poloze definována stále neměnná přesná vypínací křivka. Zejména při takzvaném nahození se okamžitě a už před dosažením koncové polohy páky vypínače bezvadně vypne. Výhodným rovněž je, že teprve při překročení úvrati vyskočí lomená páka do své labilní polohy a tím uvolní kontaktovou páku pro vypínací pohyb, přičemž při nedostatečném vypínacím pohybu, například po krátkodobém tepelném zatížení, se lomená páka opět vrátí do původní stabilní polohy za úvratí, dané vytvořením mechanismu podle vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže popsán na příkladném provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje mechanismus pouze se součástmi důležitými pro pochopení podstaty vynálezu v zapnuté poloze, obr. 2 mechanismus v okamžiku vypínání krátce po překročení úvratě, obr. 3 vypnutou polohu mechanismu s pákou pro ruční ovládání v poloze připravené pro zapnutí, obr. 4 polohu lomené páky z obr. 1 za úvratí, ve zvětšeném měřítku, obr. 5 pohybový diagram lomené páky po vypínací křivce při zapínání, rovněž ve zvětšeném měřítku a obr. 6 v ještě větším měřítku polohu třmenu z kruhového drátu v napínací páce ajeho přiřazení vypínací vačce.

Příklady provedení vynálezu

Mechanismus, znázorněný na obr. 1 až 3 ve své funkční rovině, sestává z páky 1, která má tvar kotouče a je určena pro ruční provádění zapínání, která je z větší části uspořádána uvnitř pouze naznačeného tělesa 2 samočinného vypínače, a která je otočně uložena na pevné ose 2a a je výkyvná mezi dvěma pevnými dorazy 2b, 2c. Na její rukojeti la, vyčnívající z tělesa 2, je diametrálně protilehle na páce 1 proveden otvor lb, v němž je pomocí osy 3a otočně uložena napínací páka 3. Tato napínací páka 3 tvoří spolu s třmenem 4 z kruhového drátu, zahnutého do tvaru U, lomenou páku, která funguje jako podpěrná páka, a která bude blíže popsána v dalším popisu, a která představuje jádro vynálezu.

Napínací páka 3 je provedena jako tvarový díl z plastické hmoty, opatřený úložným otvorem 3b pro otočné uložení jednoho ramena 4a třmenu 4 z kruhového drátu, jehož druhé rameno 4b, opírající se na jedné straně o dorazovou plochu 3e, zasahuje do kulisy 5a pevné kontaktové páky

5. Tato kontaktová páka 5 je zhruba ve svém středu opatřena podélným otvorem 5b, v němž je posuvně uložena další pevná osa 2d, kolem které je tedy kontaktová páka 5 otočná, takže její kontaktové rameno 5c může dosednout v zapnuté poloze na pevný kontaktový kus 6. Pružina 7,

-3 CZ 284710 B6 zavěšená svým očkem 7a v tělese 2, zasahuje svým háčkem 7b, provedeným na druhém konci, do otvoru mezi kulisou 5a a podélným otvorem 5b v kontaktové páce 5 a přitahuje ji v zapnuté poloze (obr. 1) proti třmenu 4 z kruhového drátu lomené páky, nacházející se spolu s napínací pákou 3 ve své stabilní poloze za ůvratí. Přitom hřídel 4a’ ramena 4b třmenu 4 z kruhového drátu podpírá bez chvění a spolehlivě kulisu 5a, která jej jako miska obklopuje, takže pružina 7 tlačí kontaktovou páku 5, vytvořenou jako plochý díl a posuvně uloženou na pevné ose 2d, ve smyslu otáčení hodinových ručiček proti pevnému kontaktovému kusu 6 a vytváří kontaktní přítlak.

Další, avšak podstatně slabší tažná pružina 8 působí na napínací páku 3. Tato tažná pružina 8 je zavěšena v hákovém nástavci 3c uvnitř tělesa 2 tak, že účinkem jejího tahu, zejména ve vypnutém stavu (obr. 3), působí na napínací páku 3 otáčivým momentem ve smyslu otáčení hodinových ručiček a tím ve směru k ůvrati. Rameno páky kolem místa uložení v otvoru lb a osy 3a napínací páky 3, dané směrem působení tažné pružiny 8, je tedy v polohách, znázorněných na obr. 2 a 3, podstatně větší, než v poloze znázorněné na obr. 1, což z obr. 1 až 3 zcela zjevně vyplývá. Naproti tomu v zapnuté poloze (obr. 1), vzhledem k volbě bodu záběru tažené pružiny 8, je směr jejího působení téměř souosý se spojovací linií jejího bodu závěsu v očku 7a v tělese 2 a osou 3a, takže otáčivý moment se téměř rovná „nule“, a vypínací síla není ovlivňována. Takže pružina 8 však v této poloze zatěžuje dále páku 1 pro ruční ovládání ve vypínacím směru tím, že na ni působí pravotočivým momentem kolem osy 2a přes uložení osy 3a v otvoru lb napínací páky 3.

Na další pevné ose 2e je otočně uložena napínací páka 9, zasahující za kontaktovou páku 5, přičemž tato napínací páka 9 je například u jističe vedení otočná ve smyslu otáčení hodinových ručiček účinkem neznázoměného tepelného nebo magnetického vypínacího ústrojí. Tato vypínací páka 9 má na vnějším okraji upravenou část, určenou pro zapínací pohyby a pro vypínání, ve formě vypínacího obrysu 9a, kterým spolupracuje s náležitě uspořádanou vypínací vačkou 3d napínací páky 3 (obr. 1, 5, 6). Napínací páka 3 je ve funkční rovině mechanismu upravena pod polokruhovitou vypínací vačkou 3d přesnou dorazovou plochou 3e, uvedenou na začátku, na kterou na jedné straně dosedá hřídel 4b’ třmenu 4 z kruhového drátu v úvrati tak, že hřídel 4b’ a vypínací vačka 3d leží v osovém směru za sebou a jsou opatřeny stejným zaoblením, uspořádaným v zákrytu (obr. 1 a 6).

Tím opisují hřídel 4b’ a vypínací vačka 3d při postupu zapínání společně kruhovou dráhu s velkým poloměrem kolem pevné osy 2d kontaktové páky 5. Zvláště tato přesně stanovená kruhová dráha vypínací vačky 3d a hřídele 4a’ třmenu 4 z kruhového drátu, jak je principiálně znázorněno na obr. 5 jejich podstatnými fázemi zapínacího postupu otáčením ručně ovládané páky 1 z polohy „0“ do polohy „I“, značně zjednodušuje přizpůsobení vypínacího obrysu 9a vypínací páky 9. Vlastní vypínací obrys 9a, důležitý z hlediska funkce, má proto kruhový průběh kolem středu pevné osy 2d kontaktové páky 5, koncentrický s dráhou vypínací vačky 3d, takže od prvního dotyku (v poloze „B“) až do úplného sepnutí (v poloze „I“) může v každém okamžiku a bez zpoždění nastat ze stejných podmínek vypnutí. Při tomto zapínání neboli takzvaném zahazování dojde proto k vyskočení mechanismu ze zapadnutí okamžitě po dotyku kontaktového ramena 5c s pevným kontaktovým kusem 6 nezávisle na jejich stavu a na opálení.

Z obr. 5 rovněž vyplývá, že bod otáčení, to jest uložení ramena 4a v úložném otvoru 3b, mezi napínací pákou 3 a třmenem 4 při zapínacím postupu probíhá po nespojité křivce. Zvlášť v poslední fázi zapínacího pohybu, když další kloub, tvořený otvorem lb a osou 3a na páce L vykývne za spojovací linii osy 2a a hřídele 4b’, naznačenou tenčí čárkovanou čarou a mechanismus se sám natáhne, probíhá kloub, tvořený úložným otvorem 3b a ramenem 4a lomené páky, po křivce zpět z maximálního bodu. Tento silně zakřivený průběh uvedeného kloubu, sestávajícího z otvoru 3b a ramena 4a, je možno, na rozdíl od téměř lineární kruhové dráhy vypínací vačky 3d, dokončit vypínací pákou 9 pouze obtížně, a způsobí v každém případě značný běh naprázdno vypínacího ústrojí až po protlačení lomené páky.

-4CZ 284710 B6

Podstatný význam má kromě toho dorazová poloha 3e, upravená pod vypínací vačkou 3d, která je zvláště přesně rozměrově uzpůsobena oběma úložným místům, tvořeným osou 3a a úložným otvorem 3b, protože tato dorazová plocha 3e v téměř natažené stabilní poloze lomené páky, vytvořené z napínací páky 3 a třmenu 4, přesně určuje velikost dráhy „X“ za úvrati (délka dráhy „X“ je schematicky naznačena na obr. 4). Tato dráha „X“ za úvrati určuje v závislosti na silách pružiny 2 a různě dlouhých ramen pák chování mechanismu při vypínání, takže podle daných silových poměrů je zapotřebí provést pečlivé přizpůsobení velikosti dráhy „X“. A konečně může být přesný rozměr při hromadné výrobě dodržen s malou tolerancí, protože kromě kovových osových dílů (osa 3a, hřídele 4a’, 4b’), které musí být zhotoveny s velkou přesností v průměru, je nutno dodržet rozměr tvarové části napínací páky 3. Všechny ostatní rozměrové odchylky mechanismu a částí tělesa 2 v rámci obvyklých výrobních tolerancí nemají na polohu za úvrati prakticky žádný vliv.

Lomená páka, působící v zapnuté poloze (obr. 1, 4) jako tuhá páka, je kromě toho svou úložnou osou 3a na páce £, tvořící druhý kloub, sama vykývnuta za úvrať, vztaženo na příslušnou neznázoměnou spojovací přímku mezi osou 2a a hřídelem 4b’, zasahujícím do kontaktové páky

5. Celý mechanismus je proto převážně účinkem pružiny 7, uspořádané v podstatě rovnoběžně s napínací pákou 3 a působící v podstatě kolmo na kontaktovou páku 5, natažen v silové rovnováze, přičemž doraz 2b na tělese 2 a pevný kontaktový kus 6 tvoří opěrná místa. Naproti tomu má vliv tažné pružiny 8 pouze podřadný význam.

Udělí-li se v zapnuté poloze, znázorněné na obr. 1, vypínací páce 9 pravotočivý moment - ať už pomalý účinkem tepelného vypínače nebo nárazový účinkem magnetického vypínače - tlačí její vypínací obrys 9a a napínací vačku 3d a napínací páka 3 provádí otáčivý pohyb proti smyslu otáčení hodinových ručiček kolem své osy 3a. Ve stejném smyslu se pohybuje i hřídel 4a’ třmenu 4, uložený v napínací páce 3, zatímco hřídel 4b’, podpírající kontaktovou páku 5, se od dorazové plochy 3e uvolní. Jestliže se napínací páka 3 vykývne na vypínací vačce 3d tak daleko, že hřídel 4a’ tvořící kloub lomené páky urazil dráhu „X“ až k úvrati, přičemž síla působící na vypínací páku 9 musí vzhledem k malé velikosti ramena překonat vyšší napětí pružiny 7, dojde ke zrušení stabilní polohy a lomená páka vyskočí do své labilní polohy (obr. 2). Tím je celé natažení mechanismu zrušeno a kontaktová páka 5 se účinkem pružiny 7, ještě vytvářející otevírací sílu, otáčí kolem pevné osy 2d proti smyslu otáčení hodinových ručiček. Přitom se nadzvedne kontaktové rameno 5c od pevného kontaktového kusu 6 a dosáhne vypínací polohy (obr. 3).

Protože přitom není ručně ovládaná páka 1 upevněná, táhne ji tažná pružina 8, působící na napínací páku 3 zhruba současně rovněž do polohy, znázorněné na obr. 3, přičemž tato páka £ dosedne na protilehlý doraz 2c. Přitom se osa 3a přesunula po kruhové dráze kolem osy 2a a tím i bod záběru tažné pružiny 8 na hákovém nástavci 3c tak daleko, že silný pravotočivý moment táhne napínací páku 3 a tím i třmen 4 ve směru do stabilní polohy. Hřídel 4b’, vedený v kulise 5a kontaktové páky 5 sice s dostatečnou podélnou vůlí, avšak boční malou vůlí, se může přitom vychýlit jen tak daleko, že napínací páka 3 svou dorazovou plochou 3e v každém případě dosedne na hřídel 4b’ a lomená páka okamžitě opět zaujme svoji nataženou polohu za úvrati (obr. 3).

Mechanismus je proto znovu připravený k zapnutí. Levotočivý výkyvný pohyb, s výhodou prováděný manuálně, působící na rukojeť la, potom přesune napínací páku 3, otáčející se tímto účinkem kolem osy 3a v opačném smyslu, spolu se třmenem 4 z kruhového drátu jako prakticky tuhou páku ve směru ke kontaktové páce 5, která se ve své kulise 5a hřídelem 4b’ posune až do již popsané zapnuté polohy, znázorněné na obr. 1; pokud již předtím vypínací páka 9, například při nahazování, nezpůsobila odjištění mechanismu při zapínacím pohybu.

Claims (6)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Mechanismus samočinného vypínače, s ručně ovládanou pákou (1), výkyvnou mezi dorazy (2b, 2c), s lomenou pákou otočně k ní připojenou a provedenou se dvěma rameny, určujícími v téměř napřímené poloze za ůvratí stabilní polohu, a s kontaktovou pákou (5), otočnou kolem pevné osy (2d), při zapínacím pohybu se opírající o lomenou páku, proti síle pružiny (7) uveditelnou svým kontaktovým ramenem (5c) do kontaktu s pevným kontaktovým kusem (6) a v této poloze samočinně nataženou, s vypínací pákou (9), zatěžující přes vypínací vačku (3d), vytvořenou na jednom ramenu lomené páky, lomenou páku zhruba kolmo ve směru k úvrati, vyznačující se tím, že lomená páka, spojující ručně ovládanou páku (1) a kontaktovou páku (5), je vytvořena z napínací páky (3), otočně uložené na ručně ovládané páce (1), a z třmenu (4) z kruhového drátu tvaru U, který prvním ramenem (4a) zasahuje do úložného otvoru (3b) napínací páky (3) a druhým ramenem (4b) do kulisy (5a) na kontaktové páce (5), a tím otočně spojuje kontaktovou páku (5) s napínací pákou (3), přičemž na napínací páce (3) je vytvořena dorazová plocha (3e), podpírající druhé rameno (4b), takže druhé rameno (4b), dosedající na dorazovou plochu (3e), určuje pružinou (7) předepjatou stabilní polohu za úvrati, která odpovídá zapnuté poloze, a přičemž vypínací vačka (3d) je na napínací páce (3) vytvořena před dorazovou plochou (3e), takže vypínací vačka (3d) je ve stabilní poloze za úvrati v zákrytu s druhým ramenem (4b) a vypínací páka (9) je opatřena vypínacím obrysem (9a) tvaru oblouku, který probíhá koncentricky s obloukovou dráhou pohybu druhého ramena (4b), vedeného v kulise (5a) kontaktového ramena (5c), otočného kolem pevné osy (2d).
2. 2. Mechanismus podle nároku 1, vyznačující se tím, že v kontaktové páce (5) je vytvořen podélný otvor (5b), uspořádaný kolmo k podélné ose kontaktové páky (5), kterým prochází pevná osa (2d), přičemž bod záběru pružiny (7), předpínající kontaktovou páku (5), je mezi kulisou (5a) a podélným otvorem (5b).
3. 3. Mechanismus podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že osa otáčení kontaktové páky (5) ve stabilní neboli zapnuté poloze lomené páky, tvořené napínací pákou (3) a třmenem (4), za ůvratí, je tvořena druhým ramenem (4b) a v labilní neboli vypnuté poloze před úvrati je tvořena pevnou osou (2d).
4. 4. Mechanismus podle jednoho z nároků laž3, vyznačující se tím, že třmen (4) je proveden z kruhového drátu a jeho ramena (4a, 4b) jsou navzájem rovnoběžná a spojená můstkem ze stejného kruhového drátu, uspořádaným v podstatě kolmo k nim.
5. 5. Mechanismus podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že na konci napínací páky (3), protilehlém k vypínací vačce (3d), je vytvořen hákový nástavec (3c), který je spojen s jedním koncem tažné pružiny (8) pro zatížení lomené páky momentem ve smyslu stabilní neboli zapnuté polohy za úvrati.
6. 6. Mechanismus podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že úložné místo (lb/3a), vytvořené na ručně ovládané páce (1), je protilehlé k rukojeti (la), přičemž bod upevnění tažné pružiny (8) je umístěn pro působení tažné pružiny (8) přes napínací páku (3) momentem ve vypínacím směru.