CZ282654B6 - Způsob hotovení betonových stěn ve spínaném bednění a zařízení k provádění způdobu - Google Patents

Abstract

Při způsobu jsou bednicí desky (1, 2) vzájemně sepnuty ve vzájemně rovnoběžných polohách v odstupu od sebe, odpovídajícím tloušťce hotovené betonové stěny, pomocí spínacích svorníků (13) procházejících rozpěrnými trubkami (4). Spínací svorníky (3) jsou po zalití mezilehlého prostoru mezi protilehlými bednicími deskami (1, 2) odstraněny z dohotovené betonové stěny společně s bednicími deskami (1, 2), načež se zalijí zálivkovým materiálem pro utěsnění průchozích spínacích míst. Při tomoto zalévání se otvory (11) ve stěně rozpěrných trubek (4) vtlačí do kavern a/nebo trhlin v betonovém materiálu stěny na vnější straně rozpěrných trubek (4). Zařízení je opatřeno injektážní těsnicí hlavicí (50), zasunutelnou do rozpěrné trubky (40) a tvořenou střední tryskovou trubkou (51), opatřenou v svém plášti protilehlými otvory (69), plášťovým trubkovým úsekem (67) s průchozími injektážními otvory (68), dvojicí rozpínacích hadic (65, 66), umístěnou vedle obou konců plášťového trubkového úseku (67) a uŕ

Description

Způsob hotovení betonových stěn ve spínaném bednění a zařízení k provádění způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu hotovení betonových stěn v bednění, při kterém se bednící desky umístí v odstupu od sebe, odpovídajícím tloušťce hotovené betonové stěny, a sepnou se ve vzájemně rovnoběžných polohách pomocí spínacích svorníků a rozpěmých trubek, přičemž spínací svorníky se po zalití prostoru mezi bednícími deskami odstraní z dohotovené betonové stěny a bednící desky se rovněž odstraní, načež se rozpěmé trubky, které zůstaly v betonové stěně, vyplní zálivkovým materiálem pro utěsnění spínacích míst. Vynález se také týká zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Popsaný výrobní postup se dosud využívá pro hotovení betonových stěn. Při tomto postupu se bednící desky umístí zejména rovnoběžně vedle sebe a v odstupu od sebe, odpovídajícím tloušťce hotovené betonové stěny. Pro zajištění této polohy obou protilehlých bednících desek ajejich sepnutí, které má zamezit roztlačení bednících desek od sebe hydrostatickým tlakem čerstvé betonové směsi, se používá spínacích svorníků, které jsou uloženy v rozpěmých trubkách a tvoří distanční prvky a opěrné prvky pro zachycení spínacích sil vyvozovaných spínacími svorníky a kterými procházejí spínací svorníky, přičemž v obou koncích rozpěmých trubek jsou vsazeny kuželovité opěrné prvky bradavkovitého provedení, kterými se rozpěmé trubky opírají o vnitřní plochy bednících desek. Bednící desky jsou sepnuty k sobě účinkem maticových prvků, našroubovaných na závitem opatřené konce spínacích svorníků a tvořených s výhodou dostatečně dimenzovanými křídlovými maticemi. Takto připravené bednění, jehož dvě vzájemně sepnuté bednící tabule jsou udržovány v potřebném odstupu od sebe, se potom na staveništi vyplní betonovou směsí.

Po ztvrdnutí betonu se provede odbednění, při kterém se odstraní bednící desky po předchozím vyšroubování maticových prvků ze závitů na koncích spínacích svorníků a vyjmutí spínacích svorníků z rozpěmých trubek nebo jinak vytvořených trubkových rozpěmých prvků. Po uvolnění a odklopení bednících desek od dohotovené betonové stěny se vyjmou z konců rozpěmých trubek kuželovité bradavkové opěrné prvky, zatímco rozpěmé trubky zůstávají jako ztracené díly v betonové stěně, která je tak v důsledku zanechání většího počtu rozpěmých trubek na svém místě opatřena značným počtem průchozích děr. Tyto průchozí díry je potom třeba zaplnit zálivkovým materiálem, například speciální rozpínavou zálivkovou maltou. Vyplňování průchozích otvorů v betonové stěně se provádí obvykle tak, že rozpěmé trubky se na jednom svém konci zaslepí víčkem a do druhého konce rozpěmých trubek se vpravuje zálivkový materiál vstřikovacím zařízením. Uzavírací víčko je opatřeno otvorem, kterým může při vyplňování vnitřní dutiny rozpěmé trubky unikat vzduch, vytlačovaný z vnitřního prostoru dutiny rozpěmé trubky vháněnou zálivkovou hmotou. Po vyplnění všech průchozích děr v betonové stěně je možno považovat betonovou stěnu za dokončenou, přičemž je možno předpokládat, že tato betonová sténaje nepropustná pro vodu nejen v nepřerušovaných oblastech, ale také v oblastech, ve kterých jsou umístěny rozpěmé trubky.

Při tomto postupu hotovení betonových stěn bylo zjištěno, že při vyplňování prostoru mezi dvojicemi bednících desek tekutou betonovou směsí a také při následném tvrdnutí betonu v prostoru mezi bednícími deskami a v okolí pláště rozpěmých trubek vznikají kaverny a/nebo trhliny, které probíhají až k vnějším plochám betonové stěny nebo se v průběhu času rozšiřují až k vnějším plochám, takže není možno spolehlivě zajistit nepropustnost betonové stěny proti prosakování vody.

- 1 CZ 282654 B6

Úkolem vynálezu je proto vyřešit takový způsob hotovení betonových stěn v bednění, charakterizovaném v úvodní části popisu, kterým by byla spínací místa vytvořena jako dokonale vodotěsné oblasti stěny, přičemž současně má být vyřešeno zařízení k provádění tohoto způsobu.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen způsobem hotovení betonových stěn podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že otvory vytvořenými v plášti rozpěmých trubek a nepropustnými pro tekutý beton v průběhu odlévání betonové stěny v mezeře bednění určené pro tekutou betonovou směs se do dutin a/nebo trhlin v betonové stěně na vnější straně pláště rozpěmých trubek vpraví zálivkový materiál. Otvory v rozpěmých trubkách se před zaléváním vnitřního prostoru mezi bednícími deskami překryjí z vnější strany rozpěmých trubek zejména manžetou uloženou na vnější plochu pláště rozpěmé trubky a vytvořenou z papim nebo lepenky, přičemž papírový nebo lepenkový materiál pro zhotovení manžety se impregnuje pro zvýšení odolnosti proti vlhkosti nebo se opatří povlakem nepropustným pro vodu. Manžeta se v jiném výhodném provedení způsobu podle vynálezu vyrobí z elastického materiálu, zejména z plastu. Manžeta se zejména opatří v obou výhodných provedeních ventilovými štěrbinami, vytvořenými zejména ve formě zářezů.

Podle ještě jiného výhodného provedení způsobu podle vynálezu se otvory v rozpěmých trubkách uzavřou odstranitelným materiálem, který se nanese na vnitřní plochu rozpěmé trubky ve formě tvárné hmoty, například vosku, zaplňující otvory v rozpěmé trubce.

V alternativním výhodném provedení způsobu podle vynálezu se na rozpěmých trubkách v místech otvorů vytvoří oblasti stěny rozpěmé trubky se zeslabenou tloušťkou, přičemž tyto zeslabené oblasti stěny se protlačováním zálivkového materiálu protrhnou a vytvoří se potřebné otvory.

Otvory v obvodové stěně rozpěmé trubky se v j iném výhodném provedení způsobu podle vynálezu překryjí šoupátkem ovládaným z vnější strany rozpěmých trubek, přičemž šoupátko se vytvoří ve formě trubkového dílu, jehož vnější průměr odpovídá vnitřnímu průměru rozpěmé trub v oblasti otvorů a který se uloží v rozpěmé trubce.

V konkrétním výhodném provedení vynálezu se zálivkový materiál vtlačuje otvorem v plášti rozpěmé trubky a potrubím nebo hadicí do nejméně jedné další rozpěmé trubky a/nebo do těsnicího ústrojí umístěného v oblasti patní spáry mezi betonovou stěnou a spodní konstrukcí a opatřeného injektážním kanálem otevřeným na straně obrácené ke spodní konstrukci, přičemž po dohotovení betonové stěny se do dutin a/nebo trhlin mezi betonovou stěnou a betonovou spodní konstrukcí a injektážním kanálem a betonovou stěnou vpraví hadicí nebo potrubím pod tlakem zálivkový materiál.

Způsobem podle vynálezu se dosáhne dokonalého vyplnění dutin a/nebo trhlin v materiálu betonové stěny na obvodu rozpěmých trubek v průběhu nutného zalévání a vyplňování průchozích dutin v rozpěmých trubkách a jejich okolí, takže se dosáhne potřebné vodotěsnosti stěny i oblastech, ve kterých se nacházely spínací prvky. Při dosud známých utěsňovacích postupech se dosahuje pouze utěsnění vnitřní díry každé rozpěmé trubky, avšak u známých způsobů není věnována žádná pozornost netěsnostem vznikajícím v betonové stěně kolem rozpěmých trubek. Vyplněním pouze vnitřního prostoru rozpěmých trubek však není možno dosáhnout úplného a dokonalého utěsnění oblastí kolem ztracených rozpěmých trubek, protože v těchto oblastech betonové stěny často vznikají při betonáži kaverny a trhliny, protože rozpěmá trubka tvoří překážku v dráze rozlévající se betonové směsi. Způsobem podle vynálezu je možno dosáhnout dokonalé vodotěsnosti betonové stěny i v těchto kritických oblastech.

-2CZ 282654 B6

Podstata vynálezu spočívá u zařízení k provádění způsobu hotovení betonových stěn v i bednění v tom, že rozpěmé trubky jsou opatřeny ve svém plášti nejméně jedním otvorem, zejména skupinou otvorů, které jsou překryty proti pronikání tekutého betonu z prostoru betonované stěny zejména manžetou uloženou na vnější ploše pláště rozpěmé trubky, vytvořenou z papíru nebo lepenky impregnované pro zvýšení odolnosti proti vlhkosti a/nebo opatřené povlakem látky nepropouštějící vlhkost. Manžeta je popřípadě vytvořena z pružného materiálu a je opatřena vyříznutými štěrbinami umístěnými mimo otvory v rozpěmé trubce.

Ve výhodném provedení zařízení podle vynálezu jsou skupiny ventilových štěrbin uspořádány podél plášťových površek manžety, rovnoběžných s osou manžety, v řadách za sebou, přičemž řada ventilových štěrbin je uspořádána na plášťové površce, která je přesazena v obvodovém směru vůči plášťové površce, na které jsou rozmístěny řady otvorů.

V konkrétním výhodném provedení vynálezu jsou otvory rozpěmé trubky uzavřeny uzavíracím prvkem z odstranitelného materiálu, přičemž odstranitelný materiál, kterým je zejména vosk, je nanesen na vnitřní ploše pláště rozpěmé trubky. V dalším výhodném provedení vynálezu jsou uzavírací prvky otvorů rozpěmé trubky vytvořeny vcelku s okolním pláštěm a jsou tvořeny zeslabenými oblastmi materiálu.

Pro řešení podle vynálezu není rozhodné, zda jsou rozpěmé trubky rovnoměrně průchozí nebo zda jsou opatřeny dalšími úpravami na své vnitřní stěně.

Podle ještě jiného výhodného provedení zařízení podle vynálezu je uzavíracím prvkem pro překrytí otvorů šoupátko vytvořené ve formě trubkového kusu, jehož vnější průměr odpovídá vnitřnímu průměru rozpěmé trubky a který je uložen uvnitř rozpěmé trubky.

Vynálezem je také vyřešeno výhodné provedení zařízení upraveného pro utěsnění vybetonované stěny včetně její styčné spáry s podkladní konstrukcí, u kterého je na plášti rozpěmé trubky upevněn nátrubek, vyčnívající do strany a spojený svou vnitřní dírou s vnitřním prostorem rozpěmé trubky, který je upraven pro spojení s nejméně jednou další rozpěmou trubkou a/nebo s injektážním kanálem těsnicího zařízení, umístěného zejména v oblasti patní spáry mezi betonovou stěnou a spodní betonovou konstrukcí. Do rozpěmé trubky je výhodně vsunuta injektážní těsnicí hlavice se střední tryskovou trubkou, opatřenou v svém plášti protilehlými otvory, plášťovým trubkovým úsekem s průchozími injektážními otvory, dvojicí rozpínacích hadic, umístěnou vedle obou konců plášťového trubkového úseku, a uzavíracím válcovým kloboučkem na konci hlavice trysky.

Konečně v posledním výhodném provedení zařízení podle vynálezu je na tryskové trubce je posuvně uložena plášťová trubka a trysková trubka je opatřena otvory umístěnými proti injektážním otvorům, připojovacím koncem pro připojení přívodní hadice pro přívod zálivkového materiálu a koncem uzavřeným uzavíracím kloboučkem, přičemž rozpínací hadice jsou vytvořeny ve formě prstencových dílů, uložených na tryskové trubce po obou stranách úseku plášťové trubky, mezi první rozpínací hadicí, umístěnou blíže k napojovací části tryskové trubky, a napojovacím koncem tryskové trubky je posuvně navlečena plášťová trubka, jejíž jeden konec je opřen o rozpínací matici která je našroubována na vnějším prvním závitovém úseku tryskové trubky, přičemž protilehlým opěrným dílem pro rozpínací matici je klobouček osazený pevně na protilehlém konci tryskové trubky.

Jako výhodný prostředek k provádění způsobu podle vynálezu slouží rozpěmé trubky, popřípadě spínací trubky, které jsou opatřeny průchody ve svém obvodovém plášti, překrytými z vnější strany rozpěmé trubky manžetou z pružného, popřípadě pružně ohebného materiálu. Rozpěmé trubky mohou být společně s navlečenými manžetami využívány podobně jako u známých spínaných bednících systémů k vytváření bednění se spínacími svorníky nebo táhly, protože při vyplňování prostoru mezi bednícími deskami tekutou betonovou směsí nemůže tekutý beton

-3 CZ 282654 B6 pronikat do vnitřního prostoru rozpěmých trubek, jelikož tomuto pronikání betonové směsi otvory nebo prostupy brání obvodová manžeta. Otvory nebo prostupy jsou vytvořeny zejména ve střední části délky pláště rozpěmých trubek.

Pro řešení podle vynálezu není rozhodné, zda jsou rozpěmé trubky rovnoměrně průchozí nebo zda jsou opatřeny dalšími úpravami na své vnitřní stěně.

Manžety utěsňující nebo překrývající prostupy a otvory ve stěně rozpěmých trubek mohou být vyrobeny z materiálu, který' zamezuje pronikání tekuté betonové směsi až do jejího ztuhnutí. Vhodným materiálem pro vytvoření manžety je například papír nebo lepenka, které jsou zejména impregnovány, aby byly odolné proti působení vlhkosti, popřípadě jsou opatřeny povlakem z materiálu nepropouštějícího vodu. Zvláště výhodné je vytvoření manžety z pryže nebo pružného plastu, které dostatečně zajišťují požadovanou těsnicí a překrývací funkci.

Výhodné konkrétní řešení zařízení k provádění způsobu podle vynálezu s pomocí například perforované trubky, osazené jako rozpěmá trubka s navlečenou vnější manžetou, obsahuje také injektážní zařízení s injektážní hlavicí, zasunutelnou do rozpěmé trubky a vytvořenou ve formě těsnicí hlavice, která je v rozpěmé trubce utěsněna po obou stranách od injektážních otvorů nebo injektážních trysek, vytvořených ve stěně injektážní trubky. Injektážní trubka je na obou svých koncích utěsněna. Utěsnění injektážní trubky v dutině rozpěmé trubky ajejí upnutí v tomto prostoru pro vytvoření utěsněného injektážního prostoru je zajištěno například pryžovými manžetami, navlečenými na injektážní trubce.

Zálivkový materiál se přivádí do injektážní utěsněné hlavice potrubími a hadicemi ze zásobní nádrže pod tlakem, přičemž v zásadě se používá stejného zálivkového materiálu jako pro následné zalévání vnitřního prostoru rozpěmých trubek. Rozpínavá zálivková malta se připraví zpravidla jako směs portlandského cementu, jemného křemičitého písku se správnou zrnitostí a reakčních chemických přísad, které zabezpečují požadované rozpínání směsi.

Podle zvláště výhodného provedení vynálezu se způsobu a rozpěmých trubek využije pro injektáž těsnicí hmoty pomocí injektážního zařízení a utěsňování spár mezi dvěma samostatně hotovenými úseky betonové stěny nebo pro utěsnění pracovních spár mezi částmi betonové stěny. Takové těsnicí zařízení je popsáno například v EP-A1-0 418 699 aje opatřeno průchodem tvořícím dráhu pro přívod injektážní těsnicí látky a vymezeným dutým podlouhlým tělesem, uloženým v oblasti styčné spáry na styčné ploše jednoho z úseků betonové stěny, ze kterého se po dohotovení druhého sousedního úseku betonové stěny a při injektování těsnicí látky do dutého podlouhlého tělesa vytlačuje těsnicí látka do nedokonale zalitých míst betonové stěny v okolí styčné spáry mezi oběma úseky betonové stěny, zhotovenými v oddělených pracovních operacích. Dutým podlouhlým tělesem je kanálkový útvar, jak je to popsáno v EP-A1-0 418 699, nebo pórovitá hadice podle CH-PS 600 077, popřípadě opěrné těleso tvořené šroubovicovou pružinou podle DE-GM 83 35 231 nebo těsnicí zařízení ve formě injektážní hadice podle DE GM 86 08 396, které jednak odstraňuje obtíže spojené se zajišťováním požadované polohy hadice pomocí přidržovacích smyček a které jednak obsahuje zeslabená místa, ve kterých dochází působením vnitřního přetlaku injektážní látky k protržení, aby těmito protrženými děrami mohla injektážní látka pronikat do betonu. Injektážní látka se vpravuje zpravidla pod tlakem přímo do vstupního konce nebo do výstupního konce hadice. Vstupní konec hadice a také její výstupní konec musí být přitom po ukončení betonářských prací v oblasti styčné spáry betonových bloků volně přístupné. Proto musí být bednící desky spínaného bednění opatřeny vybráními pro konce přívodních hadic, jejichž montáž ztěžuje a komplikuje bednící práce. V EP Al-0 418 699 je v této souvislosti navrženo, aby se injektážní kanál vytvořil po zatuhnutí a odbednění druhého úseku betonové stěny vyvrtáním v zatuhlém betonu, přičemž vytvořenými vrty se potom může do vnitřního prostoru těsnicího zařízení vtlačovat těsnicí látka. Podle ještě jiného návrhu se má v místech, kde budou později vytvářeny vrty, zabetonována vytahovací dutá tělesa, která tvoří stěny vytvářeného kanálu, takže vytváření vrtu potom probíhá jednodušeji aje

-4CZ 282654 B6 možno snáze najít správnou polohu vrtacího nástroje, aby vrt vedl spolehlivě do propojovacího kanálu. U řešení podle vynálezu je způsob přivádění těsnicí látky do těsnicího zařízení zjednodušen tím, že pro přivádění těsnicí látky se využije rozpěmých trubek, které jsou již v betonové stěně zabetonovány. U tohoto řešení proto není nutno betonovou stěny navrtávat z vnější strany a vytvářet zvláštní zařízení pro vyvedení konce nebo začátku injektážní hadice, popřípadě injektážního kanálku na vnější stranu betonové stěny.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 příčný řez částí konstrukce bednění pro hotovení betonových stěn, která využívá výhodného vytvoření rozpěmé trubky podle vynálezu, obr. 2 axonometrický pohled na rozpěmou trubku z obr. 1, obr. 3 příčný řez betonovou stěnou v místě uložení spínacího prvku po odbednění a ve fázi, kdy je v rozpěmé trubce uložena injektážní hlavice utěsňující prostor pro přivádění zálivkového materiálu, obr. 4 axonometrický pohled na rozšířené provedení rozpěmé trubky podle vynálezu, obr. 5 příčný řez bedněním pro hotovení betonové stěny, využívajícím příkladného provedení rozpěmé trubky znázorněného na obr. 4 a napojeného na injektážní systém, obr. 6 příčný řez betonovou stěnou po odbednění, zhotovenou v bednící soustavě podle obr. 4, a obr. 7 podélný řez injektážním dílem s těsněním, upraveným pro přívod zálivkového materiálu do rozpěmé trubky podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje v příčném řezu část bednění pro hotovení betonových stěn před jeho vyplněním tekutou betonovou směsí. Bednění je tvořeno dvěma bednícími deskami 1, 2, které jsou opatřeny spínacími ústrojími a které jsou udržovány ve stejném odstupu od sebe. Spínací ústrojí obsahuje vždy jeden spínací svorník 3, tvořený například ocelovou tyčkou, která je na obou svých koncích opatřena závitem. Mezi bednícími deskami 1_, 2 je uložena distanční, popřípadě rozpěmá trubka 4, která je na svých koncích opatřena kuželovitými bradavkovými opěrkami 5, 5a, vsazenými do podélné dutiny rozpěmé trubky 4 a dosedající na vnitřní plochy bednících desek 1, 2. Bradavkové opěrky 5, 5a, které svou čelní plochou dosedají na vnitřní plochy bednících desek 1, 2, mají druhý konec prodloužený do válcového tvaru, kterým zasahují do rozpěmé trubky 4 a jsou opatřeny průchozí osovou dírou, kterou může procházet spínací svorník 3, vedený také středem rozpěmé trubky 4 a otvory v bednících deskách 1, 2. Spínací svorníky 3 jsou upnuty ve svých konečných polohách pomocí křídlových matic 6, 7, které jsou našroubovány na koncových vnějších závitech spínacích svorníků 3 a působí přítlačnou silou na bednící desky 1, 2 prostřednictvím velkoplošných podložek 8, 9.

Do takto sestaveného a sepnutého bednění se potom vpravuje tekutá betonová směs. Po zatuhnutí a zatvrdnutí betonu se bednící desky 1, 2 oddělí od dohotovené betonové stěny 20, přičemž úvodní operací odbedňovacích prací je odstranění spínacích svorníků 3 společně s křídlovými maticemi 6, 7 a podložkami 8, 9. Potom se vyjmou bradavkové opěrky 5, 5a z betonové stěny 20. Dohotovená betonová stěna 20 je na obr. 3 zobrazena v oblasti uložení ztracené rozpěmé trubky 4.

Stěna distanční trubky, popřípadě rozpěmé trubky 4 je zejména ve střední části své délky opatřena skupinou průchodů například ve formě otvorů 11. Otvory 11 jsou překryty

-5CZ 282654 B6 manžetou 12, která je navlečena na střední část délky rozpěmé trubky 4 a má takovou délku, která zabezpečuje překrytí všech otvorů 11. Při použití této manžety 12 je možno rozpěmou trubku 4 zabudovat a používat podobně jako u známých řešení, protože manžeta 12 zabraňuje spolehlivě pronikání betonové směsi do otvorů 11.

Po odstranění bednění a obnažení ztracených rozpěmých trubek 4 se do těchto rozpěmých trubek4 zavede injektážní zařízení opatřené injektážní těsnicí hlavicí 10. Injektážní zařízení obsahuje trubku 13, v jejíž stěně jsou vytvořeny prostupy ve formě například injektážních děr 15 a jejíž vnější průměr je menší než vnitřní průměr ztracené rozpěmé trubky 4, takže mezi trubkou 13 těsnicí hlavice 10 a ztracenou rozpěmou trubkou 4 je vytvořena prstencová mezera 13a. Těsnicí hlavice 10 je zavedena svou trubkou 13 do rozpěmé trubky 4 do oblasti, ve které je na její vnější straně uložena manžeta 12. Trubka 13 těsnicí hlavice 10 je na obou svých čelech uzavřena kruhovými kotoučky 13b, jejichž vnější průměr odpovídá vnitřnímu průměru ztracené rozpěmé trubky 4. Na kruhové kotoučky 13b jsou z vnější strany uloženy například válcové těsnicí zátky 16 z pružného materiálu. Jedna z těsnicích zátek 16 je opatřena ve svém středu středním průchodem, který je souosý se středovým otvorem v přilehlém kruhovém kotoučku 13b, přičemž na tento střední průchod těsnicí zátky 16 je napojena hadice 14. Obě těsnicí zátky 16 jsou rozpínatelné v radiálním směru, aby se mohly přitlačit na vnitřní plochu stěny rozpěmé trubky 4. Pro tento účel jsou těsnicí zátky 16 vytvořeny například ve formě dutých balonkovitých těles, které mohou být opatřeny neznázoměnou přípojkou pro přívod tlakového vzduchu, takže těsnicí duté nafukovací těleso se může při přívodu tlakového vzduchu rozpínat v radiálním směru a přitlačovat se na stěnu rozpěmé trubky 4. V alternativním provedení mohou být těsnicí zátky 16 vytvořeny ve formě válcových těsnicích kotoučů, na které působí v axiálním směru stlačovací ústrojí, kterým se dosahuje roztlačování těsnicího materiálu válcových těsnicích kotoučků do stran v radiálním směru, takže vnější obvod těsnicích kotoučků se přitlačuje na vnitřní plochu stěny ztracené rozpěmé trubky 4. V každém případě se stlačením těsnicí zátky 16 na obou koncích těsněného prostoru dosáhne utěsnění rozpěmé trubky 4 na obou jejích koncích.

Hadicí 14 se přivádí do vnitřního prostoru trubky 13 těsnicí hlavice 10 pod tlakem zálivkový materiál, který potom proniká injektážními děrami 15 k otvorům 11 ve ztracené rozpěmé trubce4 a jimi proniká ve směru šipek, znázorněných na obr. 3, pod manžetu 12 a vystupuje z manžety 12 do trhlinek a dutin v betonové stěně 20, která je tak po uložení a vytvrdnutí tekuté betonové směsi dostatečně utěsněna v oblasti mezi betonem a pláštěm rozpěmé trubky 4, takže se dosáhne dostatečného utěsnění této kritické oblasti.

Po dokončení této pracovní operace se těsnicí hlavice 10 vytáhne z rozpěmé trubky 4 po uvolnění těsnicích zátek 16 z upnutého stavu a vnitřní prostor rozpěmé trubky ! se zainjektuje některým z běžných injektážních zařízení zálivkovou hmotou, takže betonová stěna 20 je v oblasti rozpěmé trubky 4 dokonale utěsněna.

Ve výhodném provedení je manžeta 12 opatřena nejméně jednou ventilovou štěrbinou 12a, výhodněji však skupinou ventilových štěrbin 12a, které jsou umístěny stranou od otvorů 11 v rozpěmé trubce 4, jak je to patrno z obr. 2. Přednost je dávána takovému uspořádání, při kterém jsou jednotlivé ventilové štěrbiny 12a rozmístěny podél jedné površky válcové obvodové plochy manžety 12 ajsou orientovány v podélném směru v řadě za sebou. Jestliže jsou podle zobrazeného příkladného provedení také otvory 11 uspořádány do řad probíhajících podél površek obvodové válcové plochy rozpěmé trubky 4, pak jsou ventilové štěrbiny 12a uspořádány podél jiné, stranou přesazené površky manžety 12, přičemž ventilové štěrbiny 12a kromě toho neleží na stejné obvodové křivce jako otvory 11, ale nacházejí se na obvodových kružnicích, které jsou umístěny přesně uprostřed mezi dvojicemi sousedních otvorů 11, přičemž štěrbiny 12a jsou rovněž rozmístěny na obvodové křivce.

-6CZ 282654 B6

Obr. 4 zobrazuje alternativní příkladné provedení rozpěmé trubky 40, která se poněkud liší od rozpěmé trubky 4 z příkladu na obr. 2. Použití této rozpěmé trubky 40 je zobrazeno na obr. 5 a 6. Na rozdíl od první rozpěmé trubky 4 je na druhou rozpěmou trubku 40, procházející manžetou 12, připojen radiálně vystupující nátrubek 41, který má menší průměr než rozpěmá trubka 40, je sní pevně spojen a je zaústěn svou vnitřní dutinou do vnitřní dutiny rozpěmé trubky 40.

Obr. 5 zobrazuje příčný řez bedněním pro hotovení betonové stěny, přičemž horní část tohoto znázorněného bednění odpovídá svým konstrukčním vytvořením příkladu z obr. 1 a je tvořena dvěma bednícími deskami 1, 2, mezi nimiž jsou uloženy rozpěmé trubky 4, jejichž konce jsou opřeny prostřednictvím bradavkových opěrek 5, 5a na vnitřních stranách bednících desek j_, 2 a kterými procházejí spínací svorníky 3, na jejichž vnější závity na koncových částech jsou našroubovány křídlové matice 6, 7, dosedající prostřednictvím podložek 8, 9 na vnější plochy bednících desek 1, 2.

Jako další distanční a spínací prvek pro obě bednící desky 1, 2 je na určitém místě osazena rozpěmá trubka 40 s nátrubkem 41, která je stejně jako první rozpěmá trubka 4 opřena prostřednictvím bradavkových opěrek 5, 5a na vnitřních stranách bednících desek 1, 2. Jako spínací prvek slouží také v tomto případě spínací svorník 3 s křídlovými maticemi 6, 7 a podložkami 8, 9, stejně jako u spínacího zařízení s první rozpěmou trubkou 4 podle obr. 1. Na nátrubek 41 směrovaný ze spodní strany rozpěmé trubky 4 směrem dolů, je navlečena spojovací hadice 42, která je připojena na injektážni kanál 43 těsnicího ústrojí 43a, které je známo zEPAl-0 418 699. Tento injektážni kanál 43 má průřez tvaru U, probíhá rovnoběžně s bednícími deskami 1, 2 například v celé délce bednění a je okraji svých bočních stěn uložen na spodní betonové desce 44. Místo tohoto injektážního kanálu 43 mohou být použita i jiná známá injektážni vedení a potrubí, která jsou stejným způsobem spojena s nátrubkem 41.

Na obr. 6 je znázorněna betonová stěna 20, která vznikla po vyplnění bednění zobrazeného na obr. 5 betonovou směsí, vytvrzení této betonové směsi a odstranění bednících desek 1, 2 a také po následném odstranění spínacích svorníků 3 společně sjejich křídlovými maticemi 6, 7 a podložkami 8, 9 a také bradavkových opěrek 5, 5a. V betonové stěně 20 zůstávají zabetonované ztracené díly, kterými jsou horní rozpěmá trubka 4, spodní rozpěmá trubka 40, spojovací hadice 42 a injektážni kanál 43. Před zaplňováním průchodů v betonové stěně 20, které jsou tvořeny rozpěmými trubkami 4, 40, betonem se způsobem podle vynálezu a například pomocí injektážni hlavice z předchozího příkladného provedení vpraví těsnicí látka štěrbinami a otvory 11 v rozpěmých trubkách 4, 40 do dutin a trhlinek v betonu betonové stěny 20 kolem rozpěmých trubek 4, 40. Potud odpovídají provedená opatření utěsňovacímu postupu při utěsňování spínacích míst zálivkovým materiálem z předchozího příkladu, zobrazeného na obr. 1 až 3. V tomto druhém případě je ještě navíc dosaženo v důsledku vzájemného propojení mezi rozpěmou trubkou 40 a injektážním kanálem 4, tvořeného nátrubkem 41 a spojovací hadicí 42, utěsnění vadných míst v betonu v oblasti patní spáry 45 mezi spodní plochou betonové stěny 20 a horní plochou podkladní betonové desky 44, protože těsnicí látka, popřípadě zálivková hmota, která je v předchozím příkladném provedení vpravována do rozpěmé trubky 40, není vytlačována jen otvory 11 a štěrbinami 12a v rozpěmé trubce 40 do dutin a trhlin, vyskytujících se v betonu betonové stěny 20, obklopujícím rozpěmou trubku 40, ale dostává se také nátrubkem 41 a spojovací hadicí 42 do injektážního kanálu 43, jehož celý vnitřní prostor se vyplní těsnicí látkou, popřípadě zálivkovou hmotou, která je pod tlakem a která může pronikat pod volnými podélnými spodními hranami injektážního kanálu 43 do patní spáry 45 a také popřípadě do kavem a trhlin, vyskytujících se v oblasti mezi betonem betonové stěny 20 a injektážním kanálem 43. Podstatné u tohoto řešení je, že vzájemným spojením dvou těsnicích zařízení, tvořených jednak rozpěmou trubkou 40 a jednak injektážním kanálem 43, je možno dosáhnout v jediné pracovní operaci, při které se vpravuje těsnicí materiál do obou těchto dutých těles, utěsnění různých oblastí s netěsnostmi u betonové stěny 20 uložené na betonové desce 44.

-7CZ 282654 B6

Obr. 7 znázorňuje další příkladné provedení injektážní těsnicí hlavice 50, upravené pro osazení do rozpěmých trubek, například do první rozpěmé trubky 4, do které je zasunuta přední část těsnicí hlavice 50, která je na druhé straně uložena v neznázoméné betonové stěně 20.

Injektážní a těsnicí hlavice 50 je opatřena tryskovou trubkou 51, která probíhá přibližně ve dvou třetinách délky injektážní a těsnicí hlavice 50 a která je opatřena na obou svých koncových částech vnějšími závitovými úseky 52, 52a, z nichž první závitový úsek 52 na konci přivráceném k trysce probíhá podél asi jedné třetiny délky tryskové trubky 5L Šroubová hlava 53 trysky je opatřena osovou průchozí dírou 54, mající stejný průměr jako je vnitřní průměr osové díry o tryskové trubky 51. Tato osová průchozí díra 54 vystupuje ze dna souosé slepé díry 53a v šroubové hlavě 53, která je opatřena vnitřním závitem, kterým je šroubová hlava 53 našroubována na konec prvního závitového úseku 52. Mezi prstencovým dnem slepé díry 53a a prstencovou čelní plochou tryskové trubky 51 s prvním závitovým úsekem 52 je uložen těsnicí kroužek 52b. Poloha šroubové hlavy 53 na prvním závitovém úseku 52 je zajištěna přítužnou 15 maticí 57, která je svým vnitřním závitem našroubována na prvním závitovém úseku 52 tryskové trubky 51 a svou jednou boční plochou je přitlačena na sousední boční plochu šroubové hlavy 53.

Šroubová hlava 53 je dále opatřena axiálním válcovým nátrubkem 53b. který je s ní vytvořen 20 vcelku a který je opatřen vnějším závitem 53c. Na tomto vnějším závitu 53c je našroubována svým vnitřním závitem ventilová spojka 55, která je na vnější straně svého volného konce opatřena profilovaným obrysem 56 pro připojení neznázoméné hadicové spojky. Utěsnění ventilové spojky 55 na vnějším závitu 53c je zajištěno teflonovým páskem, který je vložen mezi oba do sebe zašroubované závitové úseky. Ve vnitřním prostoru 58 ventilové spojky 55 je 25 uložena souose s podélnou osou tryskové trubky 51 kuželovitá šroubovicová pružina 59.

Šroubovicová pružina 59 je opřena na svém konci s větším průměrem na prstencovém kroužku 60, který je uložen v prstencové drážce vytvořené ve vnitřní stěně ventilové spojky 55; opačný konec šroubovicové pružiny 59, mající menší průměr, tlačí s předpětím na kuličku 61, která jako ventilový prvek uzavírá vstup do ventilové spojky 55.

Na prvním závitovém úseku 52 je kromě toho našroubována rozpínací matice 62, jejíž jedna čelní plocha 63 dosedá na první čelní prstencovou plochu plášťové trubky 64. Na druhou čelní prstencovou plochu 64a plášťové trubky 64 dosedá svým koncem první rozpínací hadice 65, která je vytvořena z pružného materiálu, například z plastu, a která je uložena na vnější plášťové 35 ploše tryskové trubky 51. Stejná druhá rozpínací hadice 66 je uložena rovněž na tryskové trubce 51 v axiálním odstupu od první rozpínací hadice 65 před druhým závitovým úsekem 52a. Mezi oběma rozpínacími hadicemi 65, 66 je na tryskové trubce 51 navlečen druhý úsek 67 plášťové trubky, který zajišťuje odstup mezi oběma rozpínacími hadicemi 65, 66 a který je opatřen ve své plášťové stěně otvory 68, které jsou výhodně umístěny souose s dalšími 40 otvory 69, vytvořenými v tryskové trubce 5L

Xa druhém závitovém úseku 52a tryskové trubky 51 je našroubován válcový klobouček 70, který dosedá svou prstencovou čelní plochou 71 na přilehlou prstencovou čelní plochu druhé rozpínací ; adice 66 a uzavírá průchozí kanálek 51a tryskové trubky 5L

I ijektážní těsnicí hlavice 50 má své konstrukční provedení v podstatě stejné jako mají známá injektážní zařízení, používaná pro vyplňování trubkových distančních prvků zálivkovou hmotou a? na úsek 67 plášťové trubky 64, druhou rozpínací hadici 66 a válcový klobouček 70. Těsnicí h avice 50 je svými rozpínacími hadicemi 65. 66, umístěnými v axiálním odstupu od sebe, 50 uiožena uvnitř rozpěmé trubky 4 tak, že otvory 11 rozpěmé trubky 4 se nacházejí v oblasti mezi rc spínacími hadicemi 65, 66. Vnější průměr úseku 67 plášťové trubky 64 je menší než vnitřní pr iměr rozpěmé trubky 4, takže je vytvořena prstencová mezera 72, která je na obou svých kc icích utěsněna rozpínacími hadicemi 65, 66. Rozpínací hadice 65, 66 se posouváním rozpínací m; tice 62 v axiálním směru roztlačují v radiálním směru do stran a přitlačují se na vnitřní stěnu

-8CZ 282654 B6 rozpěmé trubky 4. Při otáčení rozpínací matice 62 tvoří válcový klobouček 70 opěrné ložisko pro znemožnění pohybu a posouvání plášťové trubky 64 a jejího odděleného úseku 67 a také obou rozpínacích hadic 65, 66. Posuvný pohyb plášťové trubky 64 a jejího odděleného úseku 67 po tryskové trubce 51 vyvolává stlačování a radiální rozpínání obou rozpínacích hadic 65, 66, kteié tak dokonale utěsňují prstencovou mezeru 72 mezi úsekem 67 plášťové trubky 64 arozpěmou trubkou 4. Zálivkový materiál se vpravuje pod tlakem ventilovou spojkou 55 do injektážní a těsnicí hlavice 50; zálivkový materiál je vtlačován průchozí dírou 54 a průchozím kanálkem 51a a otvory 68, 69 do prstencové mezery 72 a odtud je vytlačován otvory 11 v rozpěmé trubce 4 do trhlin nebo kavem v neznázoměné betonové stěně 20.

Do rámce vynálezu spadá také v podstatě známá rozpěmá trubka, která nemá žádné injektážní otvory, ale je opatřena nátrubkem 41, kterým je tato rozpěmá trubka spojena s těsnicím ústrojím, například s injektážním kanálem 43 v oblasti patní spáry betonové stěny 20 nebo styčné spáry mezi dvěma postupně hotovenými betonovými bloky, jak bylo popsáno při objasňování postupu pro utěsňování styčných spár, přičemž pro tento postup je zvláště vhodná injektážní těsnicí hlavice 50. Přivádění těsnicí látky do rozpěmé trubky 4, která není opatřena otvory, ale je k ní připojen nátrubek 41, se může provádět známými injektážními zařízeními.

Do rozsahu vynálezu spadá i takové provedení, u kterého jsou použity rozpěmé trubky 4, 40 s nátrubkem 41 pro současné vyplňování několika sousedních rozpěmých trubek 4, 40 v jedné pracovní operaci a jednou injektážní hlavicí, přičemž nátrubky 41 sousedních rozpěmých trubek 4, 40 jsou vzájemně propojeny hadicemi a/nebo trubkami a otvory v bradavkových opěrkách 5, 5a sousedních rozpěmých trubek 4, 40 jsou ucpány. U tohoto řešení je možno současně využít připojení těsnicího ústrojí pomocí vhodných připojovacích prvků.

Claims (37)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob hotovení betonových stěn ve spínaném bednění, při kterém se bednící desky umístí do vzájemně rovnoběžných poloh a sepnou se do dvojic v odstupech od sebe, odpovídajících tloušťce hotovené betonové stěny, pomocí spínacích svorníků a rozpěmých trubek, spínací svorníky se po zalití prostoru mezi bednícími deskami tekutou betonovou směsí odstraní z dohotovené a zatvrdlé betonové stěny a bednící desky se rovněž odstraní, načež se rozpěmé trubky, které zůstaly v betonové stěně, vyplní zálivkovým materiálem pro utěsnění spínacích míst, vyznačující se tím, že otvory vytvořenými v plášti rozpěmých trubek, nepropustnými pro tekutý beton v průběhu odlévání betonové stěny v mezeře bednění určené pro tekutou betonovou směs, se do dutin a/nebo trhlin v betonové stěně na vnější straně pláště rozpěmých trubek vpraví zálivkový materiál.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvory v rozpěmých trubkách se před zaléváním vnitřního prostoru mezi bednícími deskami překryjí z vnější strany rozpěmých trubek.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že otvory v rozpěmých trubkách se překryjí manžetou.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že manžeta se uloží na vnější plochu pláště rozpěmé trubky.

   -9CZ 282654 B6
5. 5. Způsob podle nároků 3 nebo 4, vyznačující se tím, že manžeta se vytvoří z papíru nebo lepenky.
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že papírový nebo lepenkový materiál pro zhotovení manžety se impregnuje pro zvýšení odolnosti proti vlhkosti nebo se opatří povlakem nepropustným pro vodu.
7. 7. Způsob podle nároků 3 nebo 4, vyznačující se tím, že manžeta se vyrobí z elastického materiálu.
8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že manžeta se vyrobí z plastu.
9. 9. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 3 až 8, vyznačující se tím, že manžeta se opatří ventilovými štěrbinami, vytvořenými zejména ve formě zářezů.
10. 10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvory v rozpěmých trubkách se uzavřou odstranitelným materiálem.
11. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že odstranitelný materiál se nanese na vnitřní plochu rozpěmé trubky.
12. 12. Způsob podle nároků 10 nebo 11, vyznačující se tím, že na vnitřní plochu rozpěmé trubky se nanese tvárná hmota.
13. 13. Způsob podle nároků 10 nebo 11, vyznačující se tím, že na vnitřní plochu rozpěmé trubky se nanese vosk, kterým se zaplní otvory v rozpěmé trubce.
14. 14. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že na rozpěmých trubkách se v místech otvorů vytvoří oblasti stěny rozpěmé trubky se zeslabenou tloušťkou, přičemž tyto zeslabené oblasti stěny se protlačováním zálivkového materiálu protrhnou a vytvoří se potřebné otvory.
15. 15. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že otvory v obvodové stěně se překrývají šoupátkem ovládaným z vnější strany rozpěmých trubek.
16. 16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že šoupátko se vytvoří ve formě trubkového dílu, jehož vnější průměr odpovídá vnitřnímu průměru rozpěmé trubky v oblasti otvorů a který se uloží v rozpěmé trubce.
17. 17. Způsob podle nároků lažló, vyznačující se tím, že zálivkový materiál se vtlačuje otvorem v plášti rozpěmé trubky a potrubím nebo hadicí do nejméně jedné další rozpěmé trubky a/nebo do těsnicího ústrojí umístěného v oblasti patní spáry mezi betonovou stěnou a spodní konstrukcí a opatřeného injektážním kanálem otevřeným na straně obrácené ke spodní konstrukci, přičemž po dohotovení betonové stěny se do dutin a/nebo trhlin mezi betonovou stěnou a betonovou spodní konstrukcí a injektážním kanálem a betonovou stěnou vpraví hadicí nebo potrubím pod tlakem zálivkový materiál.
18. 18. Zařízení k provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 17, obsahující rozpěmé trubky, vložené mezi bednící desky, a spínací svorníky bednících desek, procházející rozpěmými trubkami, vyznačující se tím, že rozpěmé trubky (4) jsou opatřeny ve svém plášti (18) nejméně jedním otvorem (11).

    - 10CZ 282654 B6
19. 19. Zařízení podle nároku 18, vyznačující se tím, že rozpěmé trubky (4) jsou opatřeny skupinou otvorů (11), které jsou překryty proti pronikání tekutého betonu.
20. 20. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím, že otvory (11) jsou překryty manžetou (12).
21. 21. Zařízení podle nároku 20, vyznačující se tím, že manžeta (12) je uložena na vnější ploše pláště rozpěmé trubky (4).
22. 22. Zařízení podle nároků 20 a21, vyznačující se tím, že manžeta (12) je vytvořena z buněčného materiálu, zejména z papíru nebo lepenky.
23. 23. Zařízení podle nároku 22, vyznačující se tím, že papírový nebo lepenkový materiál je impregnován pro zvýšení odolnosti proti vlhkosti a/nebo je opatřen povlakem látky nepropouštějící vlhkost.
24. 24. Zařízení podle nároků 20 a21, vyznačující se tím, že manžeta (12) je vytvořena z pružného materiálu.
25. 25. Zařízení podle nároku 24, vyznačující se tím, že manžeta (12) je ventilovou manžetou aje opatřena vyříznutými štěrbinami (12a).
26. 26. Zařízení podle nároku 25, vyznačující se tím, že ventilové štěrbiny (12a) jsou umístěny mimo otvory (11) v rozpěmé trubce (40).
27. 27. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že skupiny ventilových štěrbin (12a) jsou uspořádány podél plášťových površek manžety (12), rovnoběžných s osou manžety (12), v řadách za sebou.
28. 28. Zařízení podle nároku 27, vyznačující se tím, že řada ventilových štěrbin (12a) je uspořádána na plášťové površce, která je přesazena v obvodovém směru vůči plášťové površce, na které jsou rozmístěny řady otvorů (11).
29. 29. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím, že otvory (11)jsou uzavřeny uzavíracím prvkem z odstranitelného materiálu.
30. 30. Zařízení podle nároku 29, vyznačující se tím, že odstranitelný materiál je nanesen na vnitřní ploše pláště rozpěmé trubky (40).
31. 31. Zařízení podle nároků 29 nebo 30, vyznačující se tím, že odstranitelným materiálem je vosk.
32. 32. Zařízení podle nároku 29, vyznačující se tím, že uzavírací prvky otvorů (11) rozpěmé trubky (40) jsou vytvořeny vcelku s okolním pláštěm a jsou tvořeny zeslabenými oblastmi materiálu.
33. 33. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím, že uzavíracím prvh po překrytí otvorů (11) je šoupátko.
34. 34. Zařízení podle nároku 33, vyznačující se tím, že šoupátko je vytvořeno formě trubkového kusu, jehož vnější průměr odpovídá vnitřnímu průměru rozpěmé ky (4, 40) a který je uložen uvnitř rozpěmé trubky (4, 40).

    - 11 CZ 282654 B6
35. 35. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 18 až 34, vyznačující se tím, že na plášti rozpěmé trubky (40) je upevněn nátrubek (41), vyčnívající do strany a spojený svou vnitřní dírou s vnitřním prostorem rozpěmé trubky (40), který je upraven pro spojení s nejméně jednou další rozpěmou trubkou (40) a/nebo s injektážním kanálem (43) těsnicího zařízení, umístěného zejména v oblasti patní spáry mezi betonovou stěnou (20) a spodní betonovou konstrukcí.
36. 36. Zařízení podle nároku 35, vyznačující se tím, že do rozpěmé trubky (4, 40) je vsunuta injektážní těsnicí hlavice (50) se střední tryskovou trubkou (51), opatřenou ve svém plášti protilehlými otvory (69), plášťovým trubkovým úsekem (67) s průchozími injektážními otvory (68), dvojicí rozpínacích hadic (65, 66), umístěnou vedle obou konců plášťového trubkového úseku (67), a uzavíracím válcovým kloboučkem (70) na konci hlavice trysky.
37. 37. Zařízení podle nároku 36, vyznačující se tím, že na tryskové trubce (51) je posuvně uložena plášťová trubka (64) a trysková trubka (51) je opatřena otvory (69) umístěnými proti injektážním otvorům (68), připojovacím koncem pro připojení přívodní hadice pro přívod zálivkového materiálu a koncem uzavřeným uzavíracím kloboučkem (70), přičemž rozpínací hadice (65, 66) jsou vytvořeny ve formě prstencových dílů, uložených na tryskové trubce (51) po obou stranách úseku (67) plášťové trubky, mezi první rozpínací hadicí (65), umístěnou blíže k napojovací části tryskové trubky (51), a napojovacím koncem tryskové trubky (51) je posuvně navlečena plášťová trubka (64), jejíž jeden konec je opřen o rozpínací matici (62), která je našroubována na vnějším prvním závitovém úseku (52) tryskové trubky (51), přičemž protilehlým opěrným dílem pro rozpínací matici (62) je klobouček (70) osazený pevně na protilehlém konci tryskové trubky (51).