CZ258198A3

CZ258198A3 - Elektrochromní systém, elektrochromní kapalina tento systém obsahující, zařízení, obsahující tuto kapalinu, elektrochromní látky a způsob jejich výroby

Info

Publication number: CZ258198A3
Application number: CZ982581A
Authority: CZ
Inventors: Klaus Claussen; Horst Berneth; Dietrich Haarer; JüRGEN SIMMERER; Jochen Schaller
Original assignee: Bayer Aktiengesellschaft
Priority date: 1996-02-15
Filing date: 1997-02-04
Publication date: 1999-03-17
Also published as: EP0880568B1; DE19605451A1; DE59711598D1; TW373126B; WO1997030134A1; DK0880568T3; ES2221035T3; JP2000504763A; US6241916B1; ATE266073T1; EP0880568A1; ID15949A

Description

(57) Anotace:

Řešení se týká elektrochromního systému, obsahujícího alespoň jednu oxidovatelnou látku REDi a alespoň jednu redukovatelnou látku OX2, přičemž oxidovatelná látka odevzdáním elektronů na anodě a redukovatelná látka přijmutím elektronů na katodě přechází za zvýšení extince ve viditelné oblasti spektra ze slabě zbarvené formy na zbarvenou formu OXi, popřípadě RED2, přičemž po vyrovnání náboje se opět vytvoří slabě zbarvená, popřípadě bezbarvá forma, přičemž alespoň jadna z obsažených látek REDi a OX2 jsou vzájemně kovalentně spojené přes můstek. Dále se týká elktrochromní kapaliny tento systém obsahující, zařízení, obsahgujícího tuto kapalinu a samotných elektrochromních látek a způsobů jejich výroby.

«ae » nw« a. >

Elektrochromní systém, elektrochromni kapalina tento systém obsahující, zařízení, obsahující tuto kapalinu, elektrochromní látky a způsob jejich výroby

Oblast techniky

Vynález se týká elektrochromního systému, elektrochromní kapaliny tento systém obsahující, elektrochromního zařízení, obsahujícího tuto kapalinu, jakož i nových elektrochromnich látek a způsobu jejich výroby.

Dosavadní stav techniky

Elektrochromní zařízení, obsahuj ící elektrochromní systém, jsou již známá.

Takováto zařízení obsahují jako elektrochromní systém obvykle páry redox-látek, které jsou rozpuštěné v inertním rozpouštědle. Dodatečně zde mohou být obsažené vodivé soli, stabilisátory vůči působení světla a látky, které ovlivňují viskositu.

Jako páry redox-látek se používá vždy jedna oxidovatelná a jedna redukovatelná látka. Obě jsou bezbarvé nebo pouze slabě zabarvené. Vlivem elektrického napětí se jedna látka redukuje a druhá oxiduje, přičemž alespoň jedna je barevná. Po vypnutí napětí se opět vytvářejí obě původní redox-látky, přičemž dochází k odbarvení, popřípadě zesvětlání. Průběh lze znázornit následující rovnicí :

····

RED-^ + OX2 <-> OX-L + RED2 (bezbarvé) (barevné) (nízkoenergetický pár) (vysoceenergetický pár)

Z US-4 902 108 je známé, že jsou vhodné lakové páry redox-látek, u kterých má redukovatelná látka alespoň dvě chemicky reversibilní redukční vlny v cyklickém voltammogramu a oxidovatelná látka má odpovídaj ícím způsobem alespoň dvě chemicky reversibilní oxidační vlny.

Elektrochromní zařízení nacházej í rozmanité použití. Tak mohou být vytvořeny jako automobilová zpětná zrcátka, která při j ízdě v noci mohou vložením napětí ztmavnout a tím potlačovat oslnění světlomety cizího vozidla (viz například US-3 280 701 , US-4 902 108 , EP-A-0 435 689). Dále se mohou takováto zařízení použít také v okenních tabulích nebo automobilových střešních oknech, které po vložení napětí odcloní sluneční světlo. Dále se mohou pomocí takovýchto zařízení vytvořit matricové indikační přístroje pro obrazové znázornění informací, jako jsou písmena, číslice a znaky.

Elektrochromní zařízení sestávaj í normálně z páru skleněných nebo plastikových desek, z nichž je v případě autozrcátek jedna potažena zrcadlící vrstvou. Jedna strana této desky je potažena pro světlo prostupnou, elektricky vodivou vrstvou, například indium-cín-oxidu (ITO) . Z těchto desek se nyní vytvoří buňka tak, že se svými navzájem přivrácenými elektricky vodivě potaženými stranami spojí s kruhovým nebo pravoúhlým těsnícím kroužkem, výhdně slepením. Těsnící kroužek způsobí rovnoměrný rozestup mezi deskami , například 0,1 až 0,5 mm . Do této buňky se otvorem naplní elektrochromní roztok a buňka se těsně uzavře. Přes

ITO-vrstvu se dají obě desky odděleně kontaktovat.

U elektrochromních systémů, známých ze stavu techniky, jsou obsažené takové páry redox-látek, které po redukci, popřípadě oxidaci, tvoří barevné radikály, kationtové radikály nebo aniontové radikály, které jsou chemicky reaktivní. Jak je například známé z Topics in Current Chemistry, Vol. 92, str. 1 až 44 (1980), mohou být takové radikály(ionty) citlivé vůči elektrofilům nebo nukleofilům nebo také radikálům. Musí se proto pro dosažení vysoké stability elektrochromního zařízení, které obsahuje takovýto elektrochromní systém, který má přestát několik tisícovek přepínacích cyklů, dbát na to, aby bylo použité rozpouštědlo absolutně prosté elektrofilů, například protonů, nukleofilů a kyslíku. Dále se musí dbát na to, aby se takovéto reaktivní species netvořily elektrochemickými procesy na elektrodách během provozu elektrochromního zařízení.

Zpětná reakce na RED^ a OX2 , formulovaná výše uvedeným reakčnim schéma, probíhá také během provozu elektrochromního zařízení kontinuálně bez ohledu na elektrody uvnitř objemu roztoku. Kvůli popsanému nebezpečí odbourávacích reakcí radikál(iontů) vlivem elektrofilů, nukleofilů nebo radikálů je pro dlouhodobou stabilitu displaye důležité , aby zpětná reakce podle výše uvedeného reakčního schéma mohla probíhat pokud možno rychle a bez vedlejších reakci.

Bylo zjhištěno, že kopulací RED-^ a OX2 přes kovalentní chemickou vazbu se ulehčuje přenos elektronů a tím se urychluje zpětná reakce podle výše uvedeného reakčního schéma a vedlej ší reakce se mohou potlačit.

*

Podstata vynálezu

Předmětem předloženého vynálezu je tedy elektrochromni systém, obsahující alespoň jednu oxidovatelnou látku RED^ , a alespoň jednu redukovatelnou látku OX2 , přičemž oxidovátelná látka odevzdáním elektronů na anodě a redukovatelná látka přijmutím elektronů na katodě, přechází za zvýšení extinkce ve viditelné oblasti spektra ze slabě zbarvené nebo bezbarvé formy na zbarvenou formu OX-^ , popřípadě RED₂ , přičemž po vyrovnání náboje se opět vytvoří slabě zbarvená, popřípadě bezbarvá forma, jehož podstata spočívá v tom, že alespoň j edna z obsažených látek RED^ a 0X₂ j sou vzáj emně kovalentně spojené přes můstek.

Redukční a oxidační procesy v elektrochromním systému podle předloženého vynálezu probíhají všeobecně příjmem, popřípadě odevzdáním elektronů na katodě, popřípadě anodě, přičemž mezi elektrodami je výhodně rozdíl potenciálu 0,3 až 3 V . Po odpojení elektrického potenciálu probíhá obvykle spontánně vyrovnání náboje mezi látkami RED₂ a OX^ , přičemž dochází k odbarvení, popřípadě zesvětláni. Takovéto vyrovnávání náboje probíhá také již během vlivu proudu uvnitř objemu elektrolytu.

Elektrochromní systém podle předloženého vynálezu obsahuje výhodně alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce I ve kterém

Y a Z značí nezávisle na sobě zbytek 0X₂ nebo RED^ , přiY—[—(—B—Z—)_a-(-B-Y-)_b-]_C-B-Z (I), čemž ale alespoň jeden Y značí 0X£ a alespoň jeden Z značí RED-£ , přičemž

OX2 značí zbytek reversibilně elektrochemicky redukovatelného redox-systému a

RED-£ značí zbytek reversibilně elektrochemicky oxidovatelného redox-systému,

B značí můstkový člen, c značí celé číslo 0 až 5 a a a b značí nezávisle na sobě celé číslo 0 až 5 , výhodně celé číslo 0 až 3 .

Elektrochromní systém podle předloženého vynálezu obsahuje výhodně alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce I , ve kterém

Y značí OX2 a Z značí RED^ a Y a Z ve svém pořadí alternuj í.

Obzvláště výhodně obsahuje elektrochromní systém podle předloženého vynálezu alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce

0X₂-B-RED₁ (Ia), ox₂-b-red₁-b-ox₂ (lb) ,

6· · · · · ··· β ·· ··

RED-^-B-0X₂-B-RED-^ (Ic) , nebo

0Χ₂-(B-RED₁-B-OX₂)_d-B-RED₁ (Id), přičemž 0X₂ , RED^ a B maj í výše uvedený význam a d značí celé číslo 1 až 5 .

Zcela obzvláště výhodně obsahuje elektrochromni systém podle předloženého vynálezu alespoň jednu elektrochromni látku obecného vzorce la až Id , ve kterých

0X₂ značí zbytek katodicky redukovatelné látky, která v cyklickém voltamogramu v inertním rozpouštědle při teplotě místnosti, ukazuje alespoň dvě chemicky reversibilní redukční vlny, přičemž první z těchto redukčních vln vede k přírůstků extinkce u alespoň jedné vlnové délky ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra,

RED-£ značí zbytek anodicky reversibilně oxidovatelné látky, která v cyklickém voltamogramu v inertním rozpouštědle při teplotě místnosti, ukazuje alespoň dvě chemicky reversibilní oxidační vlny, přičemž první z těchto oxidačních vln vede k přírůstků extinkce u alespoň jedné vlnové délky ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra a

B značí můstkový člen.

Obzvláště výhodně obsahuje elektrochromni systém podle předloženého vynálezu alespoň jednu elektrochromni látku obecného vzorce la až Id , ve kterých • ·

X' pricemz až R

(Vlili (IX)

R⁹ a

R¹⁶ až R¹⁹ značí nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 18 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 12 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy, nebo

R^ a r5 nebo R& a R⁹ tvoří společně -(CH2)2^- nebo -(CH)3-můstky, r6, R? a R²² až R²^ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, kyanoskupinu, nitroskupinu nebo alkoxykarbonylovou sku-

·· ·· • · · · • · ·· • ·♦· * · 9 9 · pinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, r22 _a r23 _a/_nej-,_o r24 _{& R}25 tvoří můstek -CH=CH-CH=CH- ,

R¹® a R¹¹, r!2 a r43( r¹⁴ a R15 _značí nezávisle na sobě vodíkový atom nebo po párech můstky - (CH2) 2“ > -(^2)3- nebo -CH=CH- ,

R^O a značí nezávisle na sobě 0, N-CN, C(CN2) nebo

N-arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy,

R ⁰ značá vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy, r69 _az r74 značí nezávisle na sobě vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, nebo r69; r!2 _a/_neb_o r^O. r!3 značí můstek -CH=GH-CH=CH- ,

Ί 9 1

E a E značí nezávisle na sobě 0, S, NR nebo C(CHj)2, nebo

E^ a E^ tvoří společně můstek -N-(CH2)2^-N~ »

R·*· značí alkylovou skupinu s 1 až 18 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 12 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 4 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy, značí přímou vazbu nebo skupinu -CH=CH- , -C(CH₃)=CH- , -C(CN)=CH- , -CC1=CC1- , -C(OH)=CH- , -CC1=CH- , -OC- , -CH=N-N=CH- , -C(CH₃)=N-N=C(CH₃)nebo -CC1=N-N=CC1- , značí skupinu -(CH2)_r- nebo ’ r značí celé číslo 1 až 10 a

X’ značí podle podmínek redox/inertní aniont, přičemž vazba k můstkovému členu B probíhá přes některý ze zbytků až R-*-^ _a r22 ^27 , nebo v případě, že o lvi nebo E značí skupinu NR , pres zbytek R a uvedené zbytky potom značí přímou vazbu,

RED-^ značí některý z následujících vzorců X až XX

(xvii), (XVIII), přičemž

až R

(XIX), (XX), _r53 _{a r}54

R , K^-“ a K ' značí nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 18 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 12 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy a R r53 _a r54 dodatečně značí vodíkový atom, ,41 ,40 ,47 ,48

R**^v, R**^x, R⁴² až R⁴⁵, R**', R‘ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy a dodatečně značí popřípadě benzanelovaný

R⁴⁹ až

R⁵² a R⁵⁵ až R⁵⁷ r57 _{a r}58 »· • · ···· pětičlenný nebo šes48 dodatečně značí

- 13 aromatický nebo quasiaromatický tičlenný heterocyklický kruh a skupinu NR⁷⁵R⁷⁶ , r49 _a R^Q a/nebo R^ a R^⁷ tvoří můstek -(0^2)3- , -(CH₂)₄- , -(CH₂)₅- nebo

-CH=CH-CH=CH- , a

Z značí přímou vazbu nebo můstek -CH=CH- nebo -N=N- , =Z^= značí přímou dvojnou vazbu nebo můstek =CH-CH= nebo =N-N= ,

E^ až E^ , Ε^θ a E^^· značí nezávisle na sobě 0, S, NR^ nebo C(013)2 a E$ dodatečně skupinu

C=0 nebo S0₂ , nebo

E^ a značí nezávisle na sobě skuzpinu -CH=CH- ,

E^ až E^ značí nezávisle na sobě S , Se nebo NR^ , e q 7 c 7 zr a R'° značí nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 8 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou sku7-5 pinu še 6 až 10 uhlíkovými atomy a R ^J dodatečně značí vodíkový atom, nebo

7374 7374

R'^J a R^z^ ve významu NR R tvoří společně s dusíkovým atomem, na který jsou vázané, pětičlenný nebo šestičlenný nasycený kruh, který může obsahovat další heteroatomy, ······· · · · · · • · · · · · ··· · ·· ·· ·· zť -i z o

R° až R°° značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkopxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, kyanoskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkový mi atomy, nebo r61; r62 & p67. p68 nezávisle na sobě tvoří můstek -(CH₂)₃- , -(CH₂)₄- nebo

-CH=CH-CH=CH- a v značí celé číslo 0 až 10 , přičemž vazba k můstkovému členu B probíhá přes některý ze zbytků R²⁸ až R⁵⁸, R⁶¹, R⁶²’ R⁶⁷ a R⁶⁸ , nebo v případě,

11 59 59 ze E az E značí skupinu NR , přes zbytek , R a uvedené zbytky potom značí přímou vazbu a

B značí můstkový člen vzorce -(CH₂)_n- nebo

-[Y¹S-(CH₂)_m-Y²]_o-(CH₂)_p-Y³q , které jsou popřípadě substituované alkoxyskupinou s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atomem halogenu nebo fenylovou skupinou,

Y³· až Y³ značí nezávisle na sobě 0 , S , , C00 ,

CONH , NHCONH , cyklopentandiylovou skupinu, cyklohexandiylovou skupinu, fenylenovou skupinu nebo naftylenovou skupinu, < A

R^ou značí alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 4 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo • · ·· ··

	arylovou skupinu se.	6 až 10 uhlíkovými atomy,
n	značí celé číslo 1	až 12 ,
map	značí nezávisle na	sobě celé číslo 0 až 8 ,
0	značí celé číslo 0	až 6 a
q a s	značí nezávisle na	sobě číslo 0 nebo 1 .

Zcela obzvláště výhodný je elektrochromní systém podl předloženého vynálezu, který obsahuje alespoň jednu elektro chromní látku obecného vzorce Ia až Id , ve kterých

OX2 značí zbytek vzorce II , III , IV nebo V , přičemž

5 ft 9

R az R , R° a R značí nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 8 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy,

R° a R' značí nezávisle na sobě vodíkový atom, methylovou skupinu, ethylovou skupinu, methoxyskupinu, ethoxyskupinu, atom fluoru, chloru nebo bromu, kyanoskupinu, nitroskupinu, methoxykarbonylovou nebo ethoxykarbonylovou skupinu,

R¹® , R¹¹, R¹² , R¹² a R¹⁴ , R¹^ značí nezávisle na sobě vodíkový atom nebo pokud značí přímou vazbu, společně můstky -(CH2)2^-,

-(Cl·^)-}· nebo -CH=CH- , nebo , R^ _a r8, značí nezávisle na sobě po párech společně můstky - (CYL^ 2' ^neb° -((^2)3- , pokud značí přímou vazbu, r69 _až r74 značí nezávisle na sobě vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy,

E^ a E^ jsou stejné a značí 0, S, NR^ nebo C (013)2, nebo

E^ a E^ tvoří společně můstek -N-(CH2)2“N- , r! značí alkylovou skupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 uhlíkovými atomy, aralkyiovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy, tZ značí přímou vazbu nebo skupinu -CH=CH- ,

-C(CH₃)=CH- , -C(CN)=CH- , -CC1=CH- , -OC- nebo -CH=N-N=CH- ,

Z značí skupinu -(CH2)_r- nebo , r značí celé číslo 1 až 6 a

X’ značí podle podmínek redox-inertní bezbarvý aniont, přičemž vazba k můstkovému členu B probíhá přes některý ze

911 1 9 zbytků R až R , nebo v případě, že E nebo E značí skupinu NR·*· , přes zbytek a uvedené zbytky potom značí ·· ·· ·· ·· • ·· · · ·· · • ··· · ··· • · · · · ··· · · • · · · · · · • · · · · · ·· přímou vazbu,

RED-£ značí některý ze vzorců X , XI , XII , XIII , XVI , XVII , XVIII nebo XX , přičemž r34, r35, r38, r39, r46, r53 _{a R}54 značí nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy, alkenyiovou skupinu se 2 až 8 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy a

46, _R53 _{a R}54 dodatečně značí vodíkový atom, _d33 t>55 roo, _r36, _rj/ _r-u_{( R}*»/ _{až R}^_{( RJJ a} r— značí nezávisle na sobě vodíkový atom, methylovou supinu, ethylovou skupinu, methoxyskupinu, ethoxyskupinu, atom fluoru, chloru nebo bromu, kyanoskupinu, nitroskupinu, methoxykarbonylovou nebo ethoxykarbonylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, >37 π40 d41 d47 ,56 r57 _{a r}58 dodatečně značí 2-pyridylovou nebo 4-pyridylovou skupinu,

75_d76 dodatečně značí skupinu NR^/JR značí přímou vazbu nebo můstek -CH=CH- nebo -N=N- , =Z^= značí přímou dvojnou vazbu nebo můstek =CH-CH= nebo φφ φφ > φ φ 4 » φ φφ » Φ Φ 4 » Φ Φ 4

Φ Φ Φ Φ

Φ Φ » 4 » 4

Φ Φ =Ν-Ν= , až Ε^ , Ε^θ a Ε¹¹ značí nezávisle na sobě 0, S, NR^ nebo 0(013)2 , E^ a E^ ale mají stejný význam ,

E^ až E^ značí nezávisle na sobě S , Se nebo NR$^ _t

E$ značí dodatečně skupinu C=0 ,

E° značí skupinu NR , přičemž r59 značí přímou vazbu k můstku B a

Ύ Q

E až E mají výše uvedený význam, ale navzájem nemusí být stejné <Q 7c 7/í

R^jy, R^/J a R'° značí nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 8 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy a R dodatečně značí vodíkový atom, nebo r73 _a r74 _{ve v}ý_znamu Nr73r74 společně s dusíkovým atomem, na který jsou vázané, pyrrolidinovou, piperidinovou nebo morfolinovou skupinu, r61 r62 _a r67, r68 _značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, methoxykarbonylovou nebo ethoxykarbonylovou skupinu nebo fenyiovou skupinu , nebo párově tvoří • · • ·· můstek - (CH2) 3- nebo -(CH₂)₄- , »

r63 _až r66 značí vodíkový atom a v značí celé číslo 1 až 6 , přičemž vazba k můstkovému členu B probíhá přes některý ze zbytků R²⁸ až R⁴¹, R⁴⁶ až R⁵⁶, R⁶¹, R^62, R⁶⁷ a R⁶⁸ , nebo a v případě, že některý ze zbytků E až E značí skupinu NR^ ₍ přes zbytek R^ _a uvedené zbytky potom značí přímou vazbu a

B značí můstkový člen vzorce -(CH₂)_n- ’

-(CH₂)m-°-(C^H2)_p- . -(CH₂)_m-NR⁶⁰-(CH₂)_p- ,

-<^CH2)m-^C6^H4-^(C1I2>η ’1°<^CH2)p1 o'⁰’ ’

-[NR⁶⁰-(CH₂)_p]_o-NR®°- , -[C₆H₄-(CH₂)_p]_o-C₆H₄- ,

-(CH₂)_m-OCO-C₆H₄-COO-(CH₂)_p- ,

-(CH₂)_m-NHCO-C₆H₄-CONH-(CH₂)_p- ,

-(CH₂)_m-NHCONH-C₆H₄-NHCONH-(CH₂)_p- ,

-(C^H2)_m-^0C0-(^CH2)t-C°⁰-(^CH2)p- ,

- (CH₂)_m-NHCO-(CH₂)₁--C0NH-(CH₂) _p- nebo

-(CH₂)_m-NHC0NH-(CH₂)_t-NHCONH-(CH₂)_p- ,

R^O značí methylovou, ethylovou, benzylovou nebo fenylovou skupinu, n značí celé číslo 1 až 10 , map značí nezávisle na sobě celé číslo 0 až 4 , o značí celé číslo 0 až 2 a značí celé číslo 1 až 6 .

• · · • ftftft · · ·· ·· • · · ft ft ftftft

Obzvláště výhodný je elektrochromní systém podle předloženého vynálezu, který obsahuje alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce Ia až Id , ve kterých

OX2 značí zbytek vzorce II , IV nebo V , přičemž

4 8

R , R a R značí přímou vazbu k můstkovému členu Β , o

R , R a R značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentylovou, hexylovou, heptylovou, oktylovou, benzylovou nebo fenylovou skupinu, nebo v případě vzorců Ic nebo Id rovněž přímou vazbu k můstkovému členu Β , zr

R^D a R' jsou stejné a značí vodíkový atom, methylovou skupinu, ethylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu nebo methoxykarbonylovou skupinu, rIO , rH, Rl² , rI^ _a rI^ , R^ značí nezávisle na sobě vodíkový atom nebo pokud značí přímou vazbu, společně párově můstek -CH=CH- , _r69 až R jsou stejné a značí vodíkový atom, methylovou nebo ethylovou skupinu,

X’

2

E a E jsou stejné a značí 0 nebo S,

Z^ značí přímou vazbu nebo skupinu -CH=CH- , značí podle podmínek redox-inertní bezbarvý aniont, ·· · ···· ·· ·· • · · ·· ·· • · · · · • · · · · • · · · · · ··

RED^ značí některý ze vzorců X , XII , XIII , XVI nebo XVII , přičemž r28, r34, r38, r46 _a r49 značí přímou vazbu k můstkovému členu B , *11 IC *2 Q

R az R , R a R značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentylovou, hexylovou, heptylovou, oktylovou, benzylovou nebo fenylovou skupinu, nebo v případě vzorců Ib nebo Id R^, R^S a R^ značí také přímou vazbu k můstkovému členu B , r32, r47 _a r48 značí vodíkový atom, r36, r37, r40, r41 _a r50 _a^ r52 značí nezávisle na sobě vodíkový atom, methylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu, methoxykarbonylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, nebo v případě vzorců Ib nebo Id značí rovněž přímou vazbu k můstkovému členu B , a

značí přímou vazbu nebo můstek -CH=CH- nebo -N=N- , =Z^= značí přímou dvojnou vazbu nebo můstek =CH-CH= nebo =N-N= ,

E^ až E$ značí nezávisle na sobě 0, S nebo NR$^

E^ a E^ ale mají stejný význam ,

E^ až E^ jsou stejné a značí S , Se nebo NR^ _; • · 9999

99 99 99

9 9 9 9 9 9 9

9 99 9 9 ··

9 9 9 9 9 999 9 · · · 9 · · 9 9 9

999 9 99 99 99 99 r59 značí methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentylovou, hexylovou, heptylovou, oktylovou, benzylovou nebo fenylovou skupinu, nebo v případě vzorce XVI ve vzorcích Ib nebo Id rovněž přímou vazbu k můstkovému členu B ,

B značí můstkový člen vzorce -(CH2)_n- ,

-(CH₂)_m-O-(CH₂)_p- · -(CH₂)_m-NR⁶⁰-(CH₂)_p- ,

- <^CH2>nT^C6^H4-<^CH2)ρ -θ-(«2)ρ-0- , -NR⁶⁰-(CH2)_p-NR⁶⁰- , -(CH₂)_m-OCO-C₆H₄-COO-(CH₂)_p- ,

- (CH^m-NHCO-CgHa-CONH-(CH₂)_p- ,

-(CH₂)_m-NHCONH-C₆H₄-NHCONH-(CH₂)_p- ,

-(CH₂)_m-0C0-(CH₂)_t-C00-(CH₂)_p- ,

-(CH₂)_m-NHC0-(CH₂)_t-C0NH-(CH₂)_p- nebo ’(CH₂)_m-NHCONH-(CH₂)_t-NHC0NH-(CH₂)_p- , r60 značí methylovou skupinu, n značí celé číslo 1 až 10 , map jsou stejné a značí celé číslo 0 až 2 a t značí celé číslo 1 až 6 .

Zcela obzvláště výhodný je elektrochromní systém podle předloženého vynálezu, který obsahuje alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce la , odpovídající některému ze vzorců XXI až XXX • ·

- 23 ·· flfl ·· • flfl flflflfl · · · · • fl · flfl flfl ···· • flflflfl · · flfl flfl ··· · · • · flflflfl ··· • flfl · ·♦ ·· ·· ··

(xxm),

λ ///

- 25 • · ···· ·· ·· ·· ·· • · · · · · · · • · · · · · · · ·· · · ·· ···· · • · · · · ··· • ·· ·· ·· ··

λ //

(xxvm),

—z⁴—

,52 (XXIX), • · 0000

00

00 0 0 00 ·

0 00 0 0 00 0 00 00 0000 0 • 00» · 0 ·

00 00 00

(XXX) nebo alespoň jednu látku obecného vzorce Ib některému ze vzorců XXXI až XXXVI odpovídaj ící

(XXXI),

(XXXII), • · • 9 • 9

R

2X‘

R⁷ (XXXIV),

ο · • ·

(XXXVI) nebo alespoň jednu látku obecného vzorce Ic , odpovídaj ící některému ze vzorců

XXXVII až XLII

(XXXVII), • · · • · · · » · ·· · · ·· ·· • · · · · · · • · · · · · · ·· · · · · · · · • · · · · · ·· 44 9 4 4 4

(XXXVIH),

(XL),

(XLII), přičemž

R³ , , R^S _a p39 značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentylovou, hexylovou nebo benzylovou skupinu, r6, a R^3ť\ r37 jsou párově stejné a značí vodíkový atom, methylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu nebo methoxykarbonylovou skupinu,

R¹² a R¹³ značí vodíkový atom nebo pokud Z¹ značí přímou • 0 0 . . ..

• 0 · · 0 0 0 0 « • · · · · · ····

000000 0 · · · ·«·· 0 • 0 0·· ··· • 0 «· ·· ·0 00

- 31 vazbu, společně můstek -CH=CH- ,

R^Dy až R jsou stejné a značí vodíkový atom nebo methylovou skupinu,

E a E jsou stejné a značí 0 nebo S, značí přímou vazbu nebo skupinu -CH=CH- , r32, r47 _{a r}48 značí vodíkový atom,

E^ až E^ značí nezávisle na sobě 0, S nebo NR^⁹E^ a E⁴ ale mají stejný význam ,

OQ Oj CQ

R až R a R značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, penty9 9 lovou, hexylovou nebo benzylovou skupinu, přičemž R

-5-| až R jsou výhodně stejné,

R⁴® a R⁴^ jsou stejné a značí vodíkový atom, methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou nebo fenylovou skupinu,

-2 _oZ značí přímou vazbu nebo můstek -CH=CH- nebo -N=N- ,

R^O až značí nezávisle na sobě vodíkový atom, methylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu, methoxykarbonylovou skupinu, ethoxykarbonylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, výhodně jsou však stejné,

E^ až E⁹ jsou stejné a značí S , Se nebo NR^⁹ ·· ·· ·· ·· • · · · · · <

• ·· te te · · ·· · · ···· te • · ··· * ··· te·* · ·· ·· ·« te· * · =ž⁴= značí přímou dvojnou vazbu nebo můstek =CH-CH= nebo =N-N= , m značí celé číslo 1 až 5 , u značí číslo 0 nebo 1 a

X’ značí podle podmínek redox-inertní bezbarvý aniont.

Elektrochromni látky obecného vzorce I

Y-[-(-B-Z-)_a-(-B-Y-)_b-]_c-B-Z (I), ve kterém

Y a Z značí nezávisle na sobě zbytek 0X₂ nebo RED^ , přičemž ale alespoň jeden Y značí 0X₂ a alespoň jeden Z značí RED^ , přičemž

0X₂ značí zbytek reversibilně elektrochemicky redukovatelného redox-systému a

RED^ značí zbytek reversibilně elektrochemicky oxidovatelného redox-systému, ale ne zbytek vzorce XX ,

B značí můstkový člen, c značí celé číslo 1 až 5 a • · » «

I « • 9 a a b značí nezávisle na sobě celé číslo 0 až 5 , výhodně celé číslo 0 až 3 , s vyj ímkou sloučenin vzorce

ve kterém m značí celé číslo 2 až 16 a

X^- má výše uvedený význam, jsou nové a také jsou předmětem předloženého vynálezu.

Z elektrochromních látek obecného vzorce I jsou výhodné takové, které odpovídají vzorcům Ia až Id

ox₂-b-red₁	(Ia),
ox₂-b-red₁-b-ox₂	(Ib),
red₁-b-ox₂-b-red₁	(Ic) a
ox₂-(B-RED₁-B-OX₂)_d-B-RED₁	(Id) ,

přičemž OX2 , RED^ a B maj í výše uvedené obecné a výhodné významy a

Ϊ·· 4« 44 44 • · · 4 · · 9 · • · · · 4 44 « 4 9 4 • ···· 4 4 · · 4 · ··« · 4 • * · · · · · · · • » · -4 «4 «4 44 · 4 d značí celé číslo 1 až 5

Obzvláště výhodné j sou elektrochromní látky vzorce Ia , odpovídající vzorcům XXI až XXX obecného

R' ,48

'/ V (XXII).

2X

2X' (xxiii), • · ·· *

2X

9999

9 9 9

9 9 4 • · ·· » · · · 4 ·· 99 • · * 9

9 99

9 9 9

9 9

99

E² N-^R ^{E N}-<^cH₂)·

V-(CH,)

(XXVIII),

2X^qZV>WT •50 Λ_Ε ⁷ E⁹^

-.52 (XXIX), • · · * *4 X 44

4 4 4 · «β» 4 t 4 44 4 J 44

44 44 ··«· » • 4 4 4 4 4 4 • 4 49 44 44

(XXX), nebo elektrochromní látky obecného vzorce Ib vzorcům XXXI až XXXVI odpovídaj ící

(XXXI),

(XXXII),

- 38 • ·· ·· ♦ · fcfc

W ♦ * * « ft i fc « ft· · · · · · I · <

······ · · ···· « • ··<· «·« ft * ♦· ·· «fc ··

,48 // w

R 't .1

Ye² '^^N'(^cH₂)a^ý-)_u-(CH,)-N^N-(CH_!)_sH^>-)_u-(CH₂)_<-N_<.

\\ /

Z <· Γ?³

E^{2 x}N'^R

2X

R⁷

X“

R⁷ (XXXIII),

R

^EX^N'<^CH2)^Zý)_u-(CH₂)_rN^E' e²V-^rS

N ) (

E³^N-(^CH2)m-t<^^>‘)u-(CH₂)-N^E¹ v/v 2 X“ R⁷ &

R³⁶

Ye²

X“

R⁷ (XXXIV),

E⁷·, E^s

Y

(XXXVI) nebo elektrochromní látky obecného vzorce Ic , odpovídající vzorcům XXXVII až XLII

AA

(ΧΧΧΥΠ), • 9

9999 : η :

♦ 9 ·♦ ·· 9«

9f 9

9 99

9 9 9 9 • 9 9

9 9 9

(xxxvm),

(XXXIX),

35'

V

II .N

ý /// _r36

X/ /, ,7

X (XL),

ί • 4

4444

4« •

*·»

4« 44

1 4 4 • V ·4

4 « * · 4 4

44

4 4 4

4 44 «4 4 4 4

4 4

4« • 4 4 *

(XLII) přičemž a c ic iq

R^J, R , R^JJ a R ^y značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentylovou, hexylovou nebo benzylovou skupinu,

R^, R^ a r36, r37 jsou párově stejné a značí vodíkový atom, methylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu nebo methoxykarbonylovou skupinu, • · • ftftft ft ·· ftft ft ftft * • ftftft • · ftft · • ftft · ftft ftft ft ft·· • ft • ft ♦ ft • ft

R a R značí vodíkový atom nebo pokud Z značí přímou vazbu, společně můstek -CH=CH- , z q 99

R^Dy až R^/z j sou stejné a značí vodíkový atom nebo methylovou skupinu,

Ί 9

E a E jsou stejné a značí 0 nebo S,

Z*· značí přímou vazbu nebo skupinu -CH=CH- , r32, r47 _a r48 značí vodíkový atom,

E^ až E^ značí nezávisle na sobě 0, S nebo NR^⁹E^ a E^ ale mají stejný význam ,

2Q 31 59 _v

R až R a R^J> značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, penty29 lovou, hexylovou nebo benzylovou skupinu, přičemž R až R jsou výhodné stejné, r4® a R^l jsou stejné a značí vodíkový atom, methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou nebo fenylovou skupinu,

Z^J značí přímou vazbu nebo můstek -CH=CH- nebo -N=N- ,

R^O až r52 značí nezávisle na sobě vodíkový atom, methylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu, methoxykarbonylovou skupinu, ethoxykarbonylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, výhodné jsou však stejné,

E⁶ až E⁹ jsou stejné a značí S , Se nebo NR • φ φφ · φ · · φ φφφφ φ • ♦

999 ♦ • Φ Φ·

Φ Φ · Φ

9 99

9 9 9

99

9 9 9

9 99

999 9 9

9 9

99 =Ζ⁴= značí přímou dvojnou vazbu nebo můstek =CH-CH= nebo =N-N= , m značí celé číslo 1 až 5 , u značí číslo 0 nebo 1 a

X’ značí podle podmínek redox-inertní bezbarvý aniont.

Nové látky obecného vzorce Ia

OX₂-B-RED₁ (Ia), především látky, odpovídající vzorcům XXI až XXX , se mohou vyrobit reakcí sloučenin obecného vzorce XLIII

0X₂-B-A (XLIII) se sloučeninami obecného vzorce XLIV

RED-l (XLIV) nebo reakcí sloučenin obecného vzorce XLV

0X₂ (XLV) se sloučeninami obecného vzorce XLVI

A-B-RED-l (XLVI), přičemž

A značí odštěpítelnou skupinu, jako je chlor, brom, jod, • · · flfl·· * · ·· fl· * · · • flfl • fl flfl • · fl flfl · • · flfl • · fl flfl • flfl • flflfl fl • · · • fl flfl

OSO₂-alkyl , 0S0₂-perfluoralkyl nebo OSO₂-aryl a

0X₂ , RED^ a B maj í výše uvedený všeobecný a výhodný význam.

Obzvláště je sloučeninou vzorce 0X₂-B-A terá z následujících sloučenin XLVII a XLVIII míněna něk-

(XLVII),

(XLVIII), ve kterých má A výše uvedený význam, obzvláště atom bromu a ostatní zbytky mají významy, uvedené v definici vzorců XXI a XXII .

·· ·· ·· • » « · ♦ ♦ · « ♦ • · · · ·♦ · · >· ···· * · · · · · ··· · · · · · · · · · • ·· ΦΦ ·Φ ··

Obzvláště je sloučeninou vzorce RED^-B-A míněna některá z následujících sloučenin IL až LIII

(IL),

A-(CH-)

Ζ-'πι¹

R—ΙΨ Έ⁴ ¥

,N (L),

(LU), '/ (LI),

ve kterých má A výše uvedený význam, obzvláště atom bromu a ostatní zbytky mají významy, uvedené výše v definici vzorců XXI, XXIII, XXV, XXVII a XXIX .

Obzvláště je pod RED-^ míněna některá z následujících sloučenin LIV až LVIII

O (LVIH), ·· ·· ·· • · · · · · · 9 · • · · · ·· · · ·· ···· · · · · 9 9 999 9 9

9 9 9 9 9 9 9

99 99 99 99 přičemž obecné zbytky mají výše uvedené významy.

Obzvláště je pod 0X₂ míněna některá z následujících sloučenin LIX a LX

(LIX), r!

(LX), přičemž obecné zbytky mají výše uvedené významy.

Reakce komponent XLIII a XLIV navzájem probíhá výhodně v polárních rozpouštědlech, jako jsou alkoholy, například methylalkohol, ethylalkohol, propylalkohol nebo terč.-butylalkohol, nitrily, například acetonitril nebo propionitril, amidy, například dimethylformamid nebo N-methy lpyrrolidon, dimethylsulfoxid nebo sulfolan, za přítomnosti basických sloučenin, jako jsou hydroxidy, například hydroxid sodný nebo hydroxid draselný, oxidy, například oxid hořečnatý, alkoholáty, například methylát sodný nebo terč.-butylát draselný, amidy, například amid sodný, nebo basické iontoměniče, při teplotě v rozmezí 0 °C až teplota varu reakční směsi, výhodně v rozmezí 5 až 70 °C . Produkty obecného vzorce I vypadávají vždy podle druhu aniontu X^- buď přímo z reakčního media nebo se mohou vysrážet přídavkem například vody nebo alkoholů, nebo se rozpouštědlo ve vakuu oddestiluje.

Reakce komponent XLV a XLVI se provádí za výše uvedených podmínek, avšak za nepřítomnosti basické sloučeniny .

• φφφφ φφ • φφφφ φ φ · φ φ φ φ · φφ φ φ φφ φφφφ φ φ φ φ φ φ φφφ φ φ φ φφφφ φφφ

V obou případech může být potřebné vyměnit anionty takto získaných elektrochromních látek obecného vzorce I . Toto se může provádět pomocí iontoměničů nebo přesrážením pomocí sodných, draselných nebo tetraalkylamoniových solí odpovídajících požadovaných, redox-inertních aniontů. Vhodnými rozpouštědly pro tyto operace jsou výše popsané alkoholy a nitrily, jakož i voda. Jako vhodné soli je možno uvést například natriumtetrafluorborát, natriumperchlorát, natriumhexafluorosilikát, natriumhexafluorofosfát a tetrabutylamoniumtetrafluoroborát.

Základní látky 0X₂ a RED^ jsou známé, například látky obecného vzorce II až IX jsou známé z Topics in Current Chemistry, Vol. 92, str. 1 až 44 (1980), Angew.

Chem. 90, 927 (1978) , Adv. Mater, 3, 225 (1991) a DE-OS

917 323 a například látky vzorců X až XIX jsou známé z Topics in Current Chemistry, Vol. 92, str. 1 až 44 (1980), Angew. Chem. £0., 927 (1978) , J. Am. Chem. Soc.

117. 8528 (1995) , J. C. S. Perkin II, 1990. 1777 a DE-OS

435 211 nebo ze zde citované literatury, nebo se dají analogicky vyrobit.

Komponenty 0X₂-B-A XLIII, specielně XLVII a XLVIII a A-B-RED-^ XLVI , specielně IL až Lili , se dají potom jednoduchým způsobem vyrobit z 0X₂ a RED-^ reakcí například s

A-B-A (LXI) v některém z výše uvedených rozpouštědel, v případě RED^ za přítomnosti á v případě 0X₂ za nepřítomnosti některé z výše uvedených basických sloučenin, za výše uvedených re• ·· ·« ·· ·· • · · · · · · · ·

9 9 9 99 9 9 99

9999 99 99 99 999 9 · • 9 9 9 9 9 9 9

99 99 99 99 akčních podmínek.

Zcela analogicky se dají vyrobit také nové látky vzorců lb až Id .

Látky obecného vzorce lb

0X₂ - B - RED-^ - B - 0X₂ (lb), výhodně takové látky, které odpovídají vzorcům XXXI až XXXVI , se mohou vyrobit reakci dvou ekvivalentů sloučenin vzorce XLIII

0X₂-B-A (XLIII) s jedním ekvivalentem sloučenin vzorce XLIV

RED^ (XLIV), přičemž 0X₂, RED^, A a B mají výše uvedený význam.

Obzvláště jsou vzorcem 0X₂-B-A míněny výše uvedené sloučeniny vzorců XLVII a XLVIII a vzorcem RED^ jsou míněny obzvláště výše uvedené sloučeniny vzorců LIV, LV a LVIII , přičemž

E$ značí skupinu NH ,

5

R značí vodíkový atom, r51 značí skupinu COOH a ostatní zbytky maj í výše uvedený význam.

• · α· ·· ·· ·· ·· · · · · · ···· ··· · · ·· · · ·· • ···· « · · · · · ··· · · • · · · · · ··· ··· · »e ·· ·· ·»

Látky obecného vzorce Ic

RED₁-B-OX₂-B-RED₁ (Ic), výhodně látky, odpovídající vzorcům XXXVII až XLII , se mohou vyrobit reakcí dvou ekvivalentů sloučeniny obecného vzorce XLVI

A-B-RED-l (XLVI) s jedním ekvivalentem sloučeniny obecného vzorce XLV

OX' (XLV), přičemž 0X₂, RED^, A a B mají výše uvedený význam.

Obzvláště jsou vzorcem A-B-RED^ míněny výše uvedené sloučeniny vzorců IL , L a LIII a vzorcem 0X₂ je míněna obzvláště některá z dále uvedených sloučenin vzorců LXII a

(LXiD, (Lxrii), přičemž zbytky mají výše uvedený význam.

Reakční podmínky jsou potom zcela analogické jako výše uvedené.

« ·

9 9 9

9 9 9 9 · 9 9 9 9 9

999 9 999 9 999

999· 99 99 9 · 999 · 9

9 9 9 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

Ve výše uvedených významech substituentů jsou alkylové zbytky, také obměněné, jako jsou například alkoxylové nebo aralkylové zbytky, výhodně takové, které mají 1 až 12 uhlíkových atomů, obzvláště 1 až 8 uhlíkových atomů, pokud není uvedeno jinak. Mohou být přímé nebo rozvětvené a popřípadě nesou další substituenty, jako je například alkoxyskupina s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom fluoru nebo chloru, hydroxyskupina, kyanoskupina, alkoxykarbonylová skupina s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu nebo skupina COOH .

Pod pojmem cykloalkylové zbytky se rozumí výhodně takové, které mají 3 až 7 uhlíkových atomů, obzvláště 5 nebo 6 uhlíkových atomů.

Alkenylové zbytky jsou výhodně takové, které mají 2 až 8 uhlíkových atomů, obzvláště 2 až 4 uhlíkové atomy.

Arylové zbytky, také v aralkylových skupinách, jsou výhodně fenylové ebo naftylové zbytky, obzvláště fenylové zbytky. Mohou být substituované jedním až třemi zbytky, vybranými ze skupiny zahrnuj ící alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom fluoru, chloru nebo bromu, kyanoskupinu, hydroxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkoxylu nebo nitroskupinu . Dva sousední zbytky mohou také tvořit kruh.

Elektrochromni systém podle předloženého vynálezu obsahuje alespoň jedno rozpouštědlo, ze kterého elektrochromni kapalina vzniká, které je rovněž předmětem předloženého vynálezu.

Vhodnými rozpouštědly jsou všechna rozpouštědla, která • · · · Φ·· 0 0 0 0 ···· · · 0 · · 0 ··· · · • · · · · 0 0 0

0 * 0 0 0· tV jsou za zvolených napětí redox-inertní, která nemohou odštěpovat žádné elektrofily nebo nukleofily nebo sama reagovat jako dostatečně silné elektrofily nebo nukleofily a tak reagovat s barevnými radikálovými ionty. Jako příklady je možno uvést propylenkarbonát, gama-butyrolakton, acetonitril, propionitril, glutaronitril, methylglutarnitrii,

3,3’-oxydipropionitril, hydroxypropionitril, dimethylformamid, N-methylpyrrolidon, sulfolan, 3-methylsulfolan nebo jejich směsi. Výhodný je propylenkarbonát a jeho směsi s glutaronitrilem nebo 3-methylsulfolanem.

Elektrochromní kapalina podle předloženého vynálezu může obsahovat alespoň jednu inertní vodivou sůl.

Jako inertní vodivé soli jsou vhodné lithiumamoniové, natriumamoniové a tetraalkylamoniové soli, obzvláště posledně jmenované. Alkylové skupiny mohou mít 1 až 18 uhlíkových atomů a mohou být stejné nebo různé. Výhodné je tetrabutylamonium. Jako anionty k těmto solím, ale také jako anionty X“ ve vzorcích I , II , IV , VI a VII přicházejí v úvahu všechny redox-inertní, bezbarvé anionty.

Jako příklady je možno uvést tetrafluoroborát, perchlorát, methansulfonát, trifluormethansulfonát, perfluorbutansulfonát, benzensulfonát, hexafluorofosfát, hexafluoroarsenát a hexafluorosilikát. V posledním případě značí X

1/2 SiF₆ ^2_ .

Vodivé soli se například používají v oblasti 0 až 1 mol.

Jako další přísady k elektrochromnim kapalinám se mohou použít zahušfovadla, aby se mohla řídit viskosita kapaliny. To může mít význam pro zamezení segregace, to • φ • ·

Φ Φ * φ · · φ φφφφ φ · φ φ φ φ φ · φ φ <

• ·ΦΦΦ φ φ φ φ φ φ φφφ φ * • φ φφφφ φφφ φφφ φ φφ φφ φφ φφ znamená tvorby zbarvení ve formě proužků nebo skvrn při delším provozu elektrochromního zařízení, obsahujícího elektrochromni kapalinu, v zapnutém stavu a pro řízení rychlosti vybělení po odpojení proudu.

Jako zahušfovadla jsou vhodné všechny sloučeniny, obvyklé pro tyto účely, jako je například polyakrylát, pop lymethakrylát (Luctile L ), polykarbonát a polyurethan.

Elektrochromní kapalina podle předloženého vynálezu může být také gelovitá.

Jako další přísady přicházejí pro elektrochromní kapaliny v úvahu UV-absorbéry pro zlepšení stálosti vůči působení světla. Jako příklady je možno uvést UVINUL^R 3000 (2,4-dihydroxybenzofenon, BASF) , SANDUVOR^R 3035 (2-hydroxy-4-n-oktyloxy-benzofenon, Clariant) , Tinuvin^R 571 (2-(2H-benzotriazol-2-yl)-6-dodecyl-4-methylfenol, Ciba) , 'Τ’Ίνϊ

Cyasorb 24¹ (2,2’-dihydroxy-4-methoxybenzofenon, American Cyanamid Company) , UVINUL^R 3035 (ethyl-2-kyano-3,3-difenylakrylát, BASF) , UVINUL^R 3039 (2-ethyl-hexyl-2-kyano-3,3-difenylakrylát, BASF) a UVINUL^R 3088 (2-ethylhexyl-p-methoxycinnamát, BASF).

UV-absorbéry se používají v rozmezí 0,01 až 2 mol/1, výhodně 0,04 až 1 mol/1 .

Elektrochromní kapalina obsahuje elektrochromní látky obecného vzorce I , obzvláště vzorců Ia až Id v koncentraci alespoň 10^ mol/1 , výhodně 0,001 až 0,5 mol/1 . Mohou se ale také použít směsi více elektrochromních látek obecného vzorce I.

te · te · •te ·· ·· • te · · » ·· te · · · o · · · · · te • · · · •» ·· te·

Elektrochromni kapaliny podle předloženého vynálezu jsou nejlépe vhodné jako součást elektrochromního zařízení. Dalším předmětem předloženého vynálezu jsou tedy elektrochromnl zařízení, obsahující elektrochromni kapalinu podle předloženého vynálezu. Stavba elektrochromních zařízení, což může být například ve formě okenních skel, střešních oken v automobilech, zpětných zrcátek automobilů nebo displaů, je v principu známá. Elektrochromni zařízení podle předloženého vynálezu sestává ze dvou sousedících, pro světlo prostupných skleněných nebo plastových desek, z nichž je popřípadě jedna opatřena zrcadlící vrstvou a jejichž přivrácené strany jsou opatřeny elektricky vodivou vrstvou, například z indium-cín-oxidu (ITO) , mezi nimiž se nachází elektrochromni kapalina podle předloženého vynálezu. Vhodné jsou rovněž jiné vodivé materiály, jako je oxid cínatý, antimonem nebo fluorem dotovaný oxid cínatý, antimonem nebo hliníkem dotovaný oxid zinečnatý nebo oxid ziečnatý. Vhodné jsou také popřípadě substituované polythienyly, polypyrroly, polyaniliny a polyacetyleny. V případě, že je jedna z desek potažena zrcadlící vrstvou, může se také tato použít jako vodivá vrstva. Rozestup obou desek činí všeobecně 0,005 až 2 mm, výhodně 0,2 až 0,5 mm. Požadovaného rozestupu mezi deskami se dosáhne všeobecně pomocí těsnícího kroužku.

Elektrochromni samozhášecí jednobuňkové zařízení podle předloženého vynálezu může dodatečně k výše popsaným elektrochromním látkám vzorce I , obzvláště vzorců la až Id , obsahovat také jiné látky, které jsou například popsané v US-4 902 108 , Topics in Current Chemistry, Vol. 92, str.

až 44 (1980) a Angew. Chem. 90., 927 (1978) . Takovéto elektrochromni látky pocházejí například ze skupiny sloučenin, uvedených pod obecnými vzorci II až XX , přičemž žádný z uvedených zbytků nemůže mít význam přímá vazba k můstku *

- 55 «

4 · · · · * · 4 · 4 44 44 44

4 44 4» 4 4 4 4 4 444 4 4 • 4 4 4 · 4 4 ·

4 44 44 44 44

Β . Přimíšením takovýchto redox-systémů, které jako redox-systémů může být výhodné například tehdy, když se má u elektrochromního zařízení korigovat barevný tón například displaye v zapnutém stavu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Výroba elektrochromní látky obecného vzorce I

a) 5,0 g 4,4’-dipyridylu se rozpustí ve 30 ml bezvodého acetonitrilu při teplotě 50 °C . Během 50 minut se při této teplotě přikape 2,7 g benzylbromidu, po 3 hodinách při teplotě 50 °C se reakční směs ochladí a vytvořená světle žlutá sraženina se odsaje. Tato se potom promyje 60 ml toluenu a ve vakuu se usuší. Získá se takto 3,9 g (75 % teorie) produktu vzorce LXIV

(LXIV)

b) 10,1 g fenothiazinu se pod dusíkovou atmosférou rozpustí v 60 ml bezvodého N-methylpyrrolidonu při teplotě místnosti, načež se přidá 5,9 g terč.-butylátu draselného. Po zahřátí na tepltu 30 °C vznikne oranžová suspense, která se míchá po dobu 30 minut při teplotě 30 °C , načež se najednou přidá 54 g 1,4-dibrombutanu. Teplota při tom stoupne až na 53 °C . Reakční směs se během 45 minut za56 • o • 9

I

9 • <

hřeje na teplotu 70 °C , při této teplotě se udržuje po dobu 15 minut a potom se ochladí. Vzniklá světle hnědá suspense se vnese do jednoho litru vody, extrahuje se třikrát vždy 200 ml toluenu, extrakt se promyje pětkrát 200 ml vody, vysuší se pomocí bezvodého síranu sodného a na rotační odparce se odpaří. Olej ovitý zbytek se rozpustí ve 400 ml hexanu, odfiltrují se nerozpustné součásti a filtrát se znovu zahustí. Potom se při 10 až 50 Pa oddestiluje přebytek dibrombutanu. Získá se takto 9,6 g (57 % teorie) červenavě žluté vazké olejovité kapaliny vzorce LXV

(ΟΗ₂>4-Β^γ (LXV).

c) 3?7 g fenothiazinu vzorce LXV se pod dusíkovou atmosférou při teplotě místnosti rozpustí v 10 ml bezvodého

N-methylpyrrolidonu, načež se přidá 1,8 g dipyridiniové soli vzorce LXIV . Suspense se během jedné hodiny zahřeje na teplotu 80 °C a při této teplotě se udržuje celkem 13 hodin. Při tom je suspense stále hustší. Po ochlazení na teplotu místnosti se sraženina odsaje a promyje se 5 ml N-methylpyrrolidonu. Získaný hygroskopický produkt vzorce LXVI

(LXVI)

• 4 ve kterém X“ = Br” , se rozpustí v 7 ml methylalkoholu a přefiltruje se. Do filtrátu se během dvou hodin přidá 3,0 g tetrabutylamoniumtetrafluorborátu. Pomalu nastává srážení, které se dokončí během osmnáctihodinového míchání při teplotě místnosti. Nakonec se směs odsaje, sraženina se promyje methylalkoholem až do bezbarvého odtoku a ve vakuu se usuší. Získá se takto 0,5 g (13 % teorie) namodralé práškovité látky vzorce LXVI , kde X = BF^^- .

V elektrochromním zařízení podle příkladu 29-30 se dosáhne modrofialového zbarvení s lambda_max= 517 a 606 nm.

Příklad 2

a) Pod dusíkovou atmosférou se suspenduje 9,2 g fenazinu v 60 ml bezvodého tetrahydrofuranu. Během 15 minut se přikape 30,8 ml 20% roztoku fenyllithia ve směsi cyklohexanu a diethyletheru 7:3, přičemž se teplota udržuje na max 35 °C . Roztok se potom míchá po dobu 30 minut při teplotě místnosti.

Při teplotě 15 °C se po částech přidá 30,2 ml 1,4-dibrombutanu, přičemž teplota se zvýší až na 38 °C .

Po 6 hodinách při teplotě místnosti se reakční směs smísí se 200 ml vody a hodnota pH se nastaví na 7,0 . Organická fáze se oddělí, třikrát se promyje vždy 100 ml vody a ve vakuu se zahustí. Nakonec se přebytečný 1,4-dibrombutan za tlaku 20 Pa oddestiluje. Získaný olejovitý zbytek se za horka rozpustí ve 400 ml ethylalkoholu, po ochlazení vysrážený produkt se odsaje, promyje se ethylalkoholem a hexanem a usuší se. Získá se takto 8,0 g (41 % teorie) světle žluté práškovité látky 9,10-dihydrofenazinu vzorce LXVII • »

ΦΦ ·» ·♦ • * φ · φ φφφφ • φ φφφφ Φφφφ φφφφ · φ φ φ φ φ φφφ φ φ φ «φφφ φφφ φ φφ φφ φ· φ»

(LXVH).

b) 7,5 g 9,10-dihydrofenazinu vzorce LXVII , získaného podle odstavce a) a 6,1 g 4,4’-dipyridylu se míchá ve

100 ml acetonitrilu po dobu 24 hodin při teplotě 70 °C pod dusíkovou atmosférou. Po ochlazení se sraženina odsaje a promyje se 50 ml acetonu. Po usušení se získá 6,3 g (60 % teorie) soli vzorce LXVIII

(LXVIII)

c) 6,1 g soli, získané podle odstavce b) , se míchá v 70 ml N-methyl-2-pyrrolidonu společně se 2,7 ml benzylbromidu po dobu 7 hodin při teplotě 70 °C pod dusíkovou atmosférou. Po ochlazení se zředí 150 ml toluenu, vysrážený produkt se odsaje, promyje se důkladně 150 ml toluenu a 500 ml hexanu a usuší se. Získá se takto 5,5 g (69 % teorie) dipyridiniové soli vzorce LXIX ·· • · · ·

0 0 0 • 000 · « 00

0 0 0 • ·

(LXIX) ve kterém X = Br

d) 4,0 g tohoto produktu ze stupně c) se pod dusíkovou atmosférou rozpustí při teplotě 65 °C ve 100 ml methylalkoholu a během 5 minut se přidá 7,4 g tetrabutylamoniumfluoroborátu. Při tom dochází ke srážení. Po 5 minutách při teplotě 65 °C se směs ochladí, sraženina se odsaje, promyje se 200 ml methylalkoholu a 50 ml hexanu a ve vakuu se usuší. Získá se takto 3,4 g (83 % teorie) světle béžové práškovité látky vzorce LXIX , ve kterém χ- = bf₄- .

V elektrochromním zařízení podle příkladu 29-30 se dosáhne zelenavě modrého zbarvení s lambda^,, = 466 a 407 nm.

IIlcxX

Příklad 3

a) 45,3 g 2-methylthiobenzthiazolu se rozpustí v 75 ml toluenu a přidá se 151 ml 1,4-dibrombutanu a malé množství jodidu draselného. Reakční směs se vaří po dobu 4 hodin, potom se ochladí, vytvořená sraženina se odfiltruje a promyje se 50 ml toluenu. Filtrát se zahřeje na teplotu 50 °C , smísí se se 35,9 ml dimethylsulfátu, míchá se dalších 8 hodin při teplotě 50 °C , ochladí se, odsaje a promyje se 250 ml toluenu. Získaný produkt se rozmíchá

«. · · · w

• a a· > · a 4 » a «a «•a · 4 a a i «· «· se 100 ml acetonu, znovu se odsaje a promyje se 300 ml acetonu. Po usušení ve vakuu se získá 53,1 g (50 % teorie) soli vzorce LXX

¥“S

N + CH, (LXX).

ch₃oso₃'

b) V 60 ml acetonitrilu se pod dusíkovou atmosférou suspenduje 6,95 g benzthiazoliové soli vzorce LXX a

2,9 g hydrazonu vzorce LXXI

(LXXI) (od firmy Aldrich Chemical Company Ltd., England) , načež se při teplotě místnosti přidá 2,3 ml triethylaminu. Krátkodobě vznikne roztok a potom se vytvoří sraženina. Po 5 hodinách při teplotě místnosti se odsaje, promyje se 50 ml methylalkoholu, 100 ml vody a dalšími 50 ml methylalkoholu až do bezbarvého výtoku a potom se ve vakuu usuší. Získá se takto 6,0 g (83 % teorie) azinu vzorce LXXII • φ · φ » · · «· • · · < φ ΦΦΦΦ φ · φ ΦΦΦ » » φ · • ΦΦΦΦ· » φ φ · · · φ Φ 9 φ ΦΦΦΦ ΦΦΦ

Φ 9 99 99 9 9 9 9

(LXXn)

c) Když se pracuje analogicky jako v příkladě la) , ale místo benzylbromidu se použije 6,8 ml butylbromidu, tak se získá 5,2 g (57 % teorie) pyridiniové soli vzorce LXXIII

(LXXIII).

d) 2,0 g azinu vzorce LXXII ze stupně b) a 1,3 g pyridiniové soli vzorce LXXIII ze stupně c) se po dobu 102 hodin míchá ve 20 ml N-methyl-2-pyrrolidonu pod dusíkovou atmosférou při teplotě 80 °C . Po ochlazení se zelenavý krystalický produkt odsaje, promyje se 50 ml acetonu a po usušení se získá 0,25 g (7,6 % teorie) dipyridiniové soli vzorce LXXIV • · ·· ·· ·« β· «·· t · · · ♦ · · · « · 9 9 9 9 · « ·9

9999 99 99 99 999 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

999 9 ·» 99 9 · 99

(LXXIV) ve které X = Br‘

e) 0,25 g produktu ze stupně c) se prakticky úplně rozpustí v 5 ml methylalkoholu a přidá se 0,45 g tetrabutylamoniumtetrafluoroborátu, načež se reakční směs míchá po dobu 17 hodin při teplotě místnosti, přičemž produkt pozvolna krystalisuje. Produkt se potom odsaje a promyje se 25 ml methylalkoholu, 25 ml vody a znovu 25 ml methylalkoholu. Po usušení se získá 0,15 g (59 % teorie) světle šedého práškovitého produktu vzorce LXXIV , ve kterém x- = BF₄ .

V elektrochromním zařízení podle příkladu dosáhne zeleného zbarvení s lambda_max= 402; 606;

29-30 se 734 nm.

Příklad

a) 4,0 g fenothiazinu vzorce LXV z příkladu lb) a 0,95 g 4,4’-dipyridylu se pod dusíkovou atmosférou míchá po dobu 9 hodin při teplotě 70 °C v 10 ml acetonitrilu, načež se suspense zředí 10 ml N-methyl-2-pyrrolidonu a míchá se po dobu 25 hodin při teplotě 70 °C a po dobu 7 hodin při teplotě 80 °C . Po ochlazení se vytvořená sraženina odsaje, promyje se 50 ml methylalkoholu a ve vakuu se usuší. Získá se takto 1,6 g (32 % teorie) dipyridiniové • 9 · · 9 · ·» 9 · ·· · *··· 9 9 9 9

9 9 9 9 ·9 9 9 99 ···· · 9 9 9 99 999 9 9

9 9999 9 9 ·

9 9 9 99 · 9 9 · 99 soli vzorce LXXV

(LXXV) ve kterém X^- = Br“ .

b) 1,4 g soli vzorce LXXV ze stupně a) se částečně rozpustí ve 20 ml methylalkoholu za varu pod zpětným chladičem, načež se přidá 2,3 g tetrabutylamoniumtetrafluoroborátu. Reakční směs se vaří ještě po dobu 5 minut pod zpětným chladičem a potom se míchá do vychladnutí. Vysrážený produkt se odsaje, promyje se 50 ml methylalkoholu, 50 ml vody a znovu 50 ml methylalkoholu a ve vakuu se usuší. Získá se takto 1,1 g (77 % teorie) dipyridiniové soli vzorce LXXV , kde X” = BF4” .

V elektrochromním zařízení podle příkladu 29-30 se dosáhne modrofialového zbarvení s lambda max

517 a 606 nm.

Zcela analogicky se vyrobí sloučeniny podle následujících příkladů.

• ·

9 Φ φ Φ · « »··· » • · • Φ · · • Φ • · • · ·

Φ · « · • ·

Φ · • Φ φφ· • • Φ • » ··

Φ ·

Φ · • Φ

• · • ft · • ft · • ftftft· • · ·♦· · • ft ftft • · * · ftftftft • · ♦ · • ♦ * · • · · · • ft ftft • ftft · • ftftft ftftft ft · • · ft • · ftft

ΟΧ,-B-RED

o\

OXn-B-RED, barva

Φ φ φ « ···· φ ·

ΦΦΦ * φ

φφ

ΦΦ φφ φφ φφ φ φ φ φ • φ ·· φφ φ φ · • φ φ φφ φφ

Př. ΟΧ,-B-RED

» Μ • 9 « • ·♦ • · « • A * » 99 • •9 9 * « * • 9 99

·· • · · • · ·· • · · · • · · · ·· ·· ·· ·· • · · · • · ··

9 9 · • · ·

99

Př. RED,-B-OX.-B-RED

·· · • · · • ···· • · ·« · · ·· ·· • · · · • · ·· • · · · · • · · · ·· ·· • · · · • · ·· • · · · · • · · ·· 9·

4 44 44 44 44

4 44*4 4444

444 44 44 44 «4

4444 4 4 4 4 4 4 444 4 4

4 4444 444

444 4 44 44 44 44

Příklad 29

Vytvoří se buňka ze dvou skleněných desek, potažených indium-cín-oxidem (ITO) a těsnícího kroužku, jak je popsáno v US 4 902 108 . Otvorem v těsnícím kroužku se pod dusíkovou atmosférou naplní 0,03 molárním roztokem elektrochromní látky vzorce LXXIV , kde X = BF^^- , podle příkladu 3 v bezvodém dinitrilu kyseliny glutarové. Buňka se vzduchotěsně uzavře. Barva roztoku v buňce je bledě žlutá. Po vložení napětí 1,5 V se zbarví roztok rychle intensivně zeleně, po odpojení přívodu proudu se obsah buňky opět úplně odbarví během asi jedné minuty na původní bledě žlutou barvu. Krátkým spojením buňky proběhne odbarvení rychleji.

Je možno provést 9000 takovýchto cyklů bez jakékoliv změny.

Příklad 30

Vytvoří se buňka stejně, jako je popsáno v příkladě 29 , jedna ze skleněných desek je však na straně odvrácené od ITO-vrstvy potažena zrcadlící vrstvou.

Otvorem v těsnícím kroužku se pod dusíkovou atmosférou naplní 0,03 molárním roztokem elektrochromní látky vzorce LXIX , kde X = BF^^- , podle příkladu 2 v bezvodém propylenkarbonátu. Buňka se vzduchotěsně uzavře. Barva roztoku v buňce je bledě žlutá. Po vložení napětí 0,9 V se zbarví roztok rychle hluboce zelenavě modře, po odpojení přívodu proudu a krátkým spojením se obsah buňky opět úplně odbarví během asi 10 s na původní bledě žlutou barvu.

Je možno provést více než 30000 takovýchto cyklů bez

9 • 9

9999

99 • · · · · ·· • 9999 9

9 9 • 9 99 jakékoliv změny.

Zcela analogicky, jako je popsáno v příkladech 29 a 30 , se za použití elektrochromních látek, uvedených v příkladech 1 až 28 , sestrojí buňky, přičemž se dosáhne podobně dobrých výsledků.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Elektrochromní systém, obsahující alespoň jednu oxidovatelnou látku RED^ a alespoň jednu redukovatelnou látku 0X₂ , přičemž oxidovatelná látka odevzdáním elektronů na anodě a redukovatelná látka přijmutím elektronů na katodě přechází za zvýšení extinkce ve viditelné oblasti spektra ze slabě zbarvené nebo bezbarvé formy na zbarvenou formu OX^ , popřípadě RED₂ , přičemž po vyrovnání náboje se opět vytvoří slabě zbarvená, popřípadě bezbarvá forma, vyznačující se tím, že alespoň jedna z obsažených látek RED₁ a 0X₂ jsou vzájemně kovalentně spojené přes můstek.
2. Elektrochromní systém podle nároku 1 , vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce I

Y-[-(-B-Z-)_a-(-B-Y-)_b-]_c-B-Z (I) , ve kterém

Y a Z značí nezávisle na sobě zbytek 0X₂ nebo RED^ , přičemž ale alespoň jeden Y značí 0X₂ a alespoň jeden Z značí RED^ , přičemž

0X₂ značí zbytek reversibilně elektrochemicky redukovatelného redox-systému a

4 4 • 4 · 4 4 • · 4 · · ·

44 4444 4

RED-£ značí zbytek reversibilně elektrochemicky oxidovatelného redox-systému,

B značí můstkový člen, c značí celé číslo 0 až 5 a a a b značí nezávisle na sobě celé číslo 0 až 5 .
3. Elektrochromní systém podle nároku 1 a 2 , vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce I , ve kterém

Y značí 0¾ ^a značí RED^ a Y a Z ve svém pořadí alternuj í.
4. Elektrochromní systém podle nároků 1 až 3 , vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce

0X₂-B-RED₁ (Ia), ox₂-b-red₁-b-ox₂ (Ib), red₁-b-ox₂-b-red₁ (Ic), nebo ox₂- (B-RED₁-B-OX₂) j-B-RED-l (Id),

přičemž 0X₂ , RED^ a B mají výše uvedený význam a d značí celé číslo 1 až 5 .
5. Elektrochromní systém podle nároků 1 až 4 , vyznačující se tím, že obsahuje alespoň • ft· » ftft • · · • ftft • ft· » « ft ft jednu elektrochromní látku obecného vzorce Ia až Id , ve kterých

OX2 značí zbytek katodicky redukovatelné látky, která v cyklickém voltamogramu v inertním rozpouštědle při teplotě místnosti, ukazuje alespoň dvě chemicky reversibilní redukční vlny, přičemž první z těchto redukčních vln vede k přírůstků extinkce u alespoň jedné vlnové délky ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra,

RED^ značí zbytek anodicky reversibilně oxidovatelné látky, která v cyklickém voltamogramu v inertním rozpouštědle při teplotě místnosti, ukazuje alespoň dvě chemicky reversibilní oxidační vlny, přičemž první z těchto oxidačních vln vede k přírůstků extinkce u alespoň jedné vlnové délky ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra a

B značí můstkový člen.
6. Elektrochromní systém podle nároků 1 až 5 , vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce Ia až Id , ve kterých

OX2 značí zbytek vzorce

2X

R⁴ R⁵ + / \ + (IV),

2X (V), (VI), (VII), (VIII) (IX) • 0 00 00 00

0 00 0 0 00 0

0 00» 0 000

00 00 0 » 0000 0

0 0000 000 000 0 00 0 0 00 0« • · • · 0 · přičemž

R² až R^, R®, R⁹ a R^ _až R^⁹ značí nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 18 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 12 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 uhlíkovými atomy, aralkyiovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy, nebo

R⁴ a r5 nebo R® a R⁹ tvoří společně -(CH₂)2 nebo -(CH)3-můstky, zr oq O S

R°, R' a R až R ^J značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, kyanoskupinu, nitroskupinu nebo alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu,

R²² a R²² a/nebo R²⁴ a R²² tvoří můstek -CH=CH-CH=CH- ,

Rl® a rH , R^·² a R^², R^⁴ a R^² značí nezávisle na sobě vodíkový atom nebo po párech můstky -(CH2)2^-> (^2)3- nebo -CH=CH- ,

R²0 a R²·* značí nezávisle na sobě 0, N-CN, C(CN2) nebo

N-prylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy,

R²² značá vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkový- 79 • · tete ·· · · ·· te · ♦ · · · 9 · · · * ··< · ··· · ··· • ···· · « tete * · ··· · · • · *·«· ··· ··· · ·· ·« ·< ·· mi atomy, r69 _až R^⁴ značí nezávisle na sobě vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, nebo r69; r!2 _a/nebo R^®; R^ značí můstek

-CH=CH-CH=CH- ,

E^ a E^ značí nezávisle na sobě 0, S, NR^ nebo C(CH₃)₂, nebo

E^· a E^ tvoři společně můstek -N- (CH₂) ₂-N- ,

R⁴ značí alkylovou skupinu s 1 až 18 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 12 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 4 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy, značí přímou vazbu nebo skupinu -CH=CH- ,

-C(CH₃)=CH- , -C(CN)=CH- , -CC1=CC1- , -C(0H)=CH- , -CC1=CH- , -C=C- , -CH=N-N=CH- , -C(CH₃)=N-N=C(CH₃)nebo -CC1=N-N=CC1- ,

Ž² značí skupinu -(CH₂)_r- nebo -CH₂-CgH4-CH₂- , r značí celé číslo 1 až 10 a

X’ značí podle podmínek redox-inertní aniont, přičemž vazba k můstkovému členu B probíhá přes některý ze zbytků R^ až R^ _a r22 _až ^27 , nebo v případě, že E⁴

Q 11 nebo E^x značí skupinu NR , přes zbytek R a uvedené zbytky potom značí přímou vazbu,

Φ Φ · · · · φ · φ· φ φφφφ φφφφ φφφ φ φφφ · φφφ φ φφφφφφ φφ φφ φφφφ φ φ φ φφφφ φφφ φφφφ φφ φφ φφ φφ

RED-^ značí některý z následujících vzorců X až XX

R

N /

R (X).

(xi), (XH), (XIII), (xiv), • ·

- 81 •» · · · · · · · · · «·· · · · · · · · · • ······ ·· · · · · · · ·

9 · · · · · · · · ··· · · * · * · · · · (XV), (xvi), (xvii), (XVIII), (xix), (XX), • · · · · · • 9 · 9

I» 9 9 priceraz

R²⁸ až R³¹, R³⁴, R³⁵, R³⁸, R³⁹, R⁴⁶, R⁵³ a R⁵⁴ značí nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 18 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 12 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy a R^zR³³ a R³⁴ dodatečně značí vodíkový atom, ,46

R³², R³³, R³⁶, R³⁷, R⁴⁰, R⁴¹, R⁴² až R⁴⁵, R⁴⁷, R⁴⁸, R⁴⁹ až ,57 až R^J' značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy a R^J' a R^JO dodatečně značí popřípadě benzanelovaný aromatický nebo quasiaromatický pětičlenný nebo šestičlenný heterocyklický kruh a R dodatečně značí skupinu NR⁷⁵R⁷⁶ ,

R⁴⁹ a R^O a/nebo R^33- a R³² tvoří můstek -(CH₂)₂- , -(CH₂)₄- , -(CH₂)₅- nebo

-CH=CH-CH==CH- ,

Z³ značí přímou vazbu nebo můstek -CH=CH- nebo -N=N- , =Z⁴= značí přímou dvojnou vazbu nebo můstek =CH-CH= nebo =N-N= ,

E³ až Ε³, Ε⁷θ a značí nezávisle na sobě 0, S, NR • 0 00

0000 0 0 • 0 00 00 0 0 0

0 0 · nebo (2(013)2 a E$ dodatečně skupinu C=0 nebo SO2 , nebo

E^ a E⁴ znáči nezávisle na sobě skuzpinu -CH=CH- ,

E^ až E⁹ značí nezávisle na sobě S , Se nebo NR^⁹ , rn *7 c *7 A

R^, _R/J a R^/o značí nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 8 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou sku7 3 pinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy a R dodatečně značí vodíkový atom, nebo

R⁷^ _a r74 _{ve v}ý_znamu NR⁷^R⁷⁴ tvoří společně s dusíkovým atomem, na který jsou vázané, pětičlenný nebo šestičlenný nasycený kruh, který může obsahovat další heteroatomy,

R^¹ až r68 značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkopxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, kyanoskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy, nebo r61; _r62 _{a r}67. _r68 nezávisle na sobě tvoří můstek -(CH₂)₃- , -(CH₂)₄- nebo

-CH=CH-CH=CH- a značí celé číslo 0 až 10 , • · · · · · · 9 9 9

99 9 9 9 9 9 9 9 9 9

999 9999 9999

9 999999 99 99 9999 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

999 9 99 99 99 99 přičemž vazba k můstkovému členu B probíhá přes některý ze zbytků až R³^ , R^, R**2» r67 _a r68 , nebo v případě, že E³ až značí skupinu NR^9 , přes zbytek _a uvedené zbytky potom značí přímou vazbu a

B značí můstkový člen vzorce -(CH₂)_n- nebo

-[Y¹S-(CH₂)_m-Y²]o-(CH2)p-Y³q , které jsou popřípadě substituované alkoxyskupinou s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atomem halogenu nebo fenylovou skupinou, γΐ až Y³ značí nezávisle na sobě 0 , S , NR³®, C00 ,

CONH , NHCONH , cyklopentandiylovou skupinu, cyklohexandiylovou skupinu, fenylenovou skupinu nebo naftylenovou skupinu,

R³® značí alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 4 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy, n značí celé číslo 1 až 12 , map značí nezávisle na sobě celé číslo 0 až 8 , o značí celé číslo 0 až 6 a q a s značí nezávisle na sobě číslo 0 nebo 1 .
7. Elektrochromni systém podle nároků 1 až 6 , vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu elektrochromni látku obecného vzorce Ia až Id , ve kterých • · · · · · · · ·· · · · · 9 9 9 9

9 9 9 9 999 9 999

9 9999 9 9 9 9 9 9 999 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 99 9 9 9 9 9 9 ··

E¹ a E²

OX2 značí zbytek vzorce II , III , IV nebo V , přičemž

R až R , R a R značí nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 8 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy, r6 a R² značí nezávisle na sobě vodíkový atom, methylovou skupinu, ethylovou skupinu, methoxyskupinu, ethoxyskupinu, atom fluoru, chloru nebo bromu, kyanoskupinu, nitroskupinu, methoxykarbonylovou nebo ethoxykarbonylovou skupinu,

R-Ιθ , R^·¹, R^² , R¹^ a R^ , r!5 značí nezávisle na sobě vodíkový atom nebo pokud

Z^ značí přímou vazbu, společně můstky -(^2)3- nebo -CH=CH- , nebo r4, r5 _a r8, R^ značí nezávisle na sobě po párech společně můstky nebo -(^2)3- , pokud

Z¹ značí přímou vazbu,

R^^ _až r74 značí nezávisle na sobě vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, jsou stejné a značí 0, S, NR^ nebo C(CH$)2’ nebo ,1 - n2 tvoří společně můstek -N-(CH2)2^-N- , • · ·· ·· ·· ·· • · · · · · · · · · · • · ft ···· ftftftft ft ···· · * · · ft · ftftft · · • · ft·*· ··· ftftft · ftft ·· ·· ··

R·*· značí alkylovou skupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy,

Z⁴ značí přímou vazbu nebo skupinu -CH=CH- ,

-C(CH₃)=CH- , -C(CN)=CH- , -CC1=CH- , -OC- nebo -CH=N-N=CH- ,

Z² značí skupinu nebo -CH2-C^H^-CH2~ , r značí celé číslo 1 až 6 a

X’ značí podle podmínek redox-inertní bezbarvý aniont, přičemž vazba k můstkovému členu B probíhá přes některý ze

9 11 12 zbytků R až R , nebo v případě, že E nebo E značí skupinu NR^ , přes zbytek R⁴ a uvedené zbytky potom značí přímou vazbu,

RED^ značí některý ze vzorců XVII , XVIII nebo XX ,

X , XI , XII

XIII , XVI , přičemž až R³¹, R³⁴, R³⁵, R³⁸, R³⁹ sobě alkylovou skupinu s alkenylovou skupinu se loalkylovou skupinu s 5 alkylovou skupinu se 7

R²⁸ , R⁴^, r53 _a r54 _značí nezávisle na

1 až 12 uhlíkovými atomy,

2 až 8 uhlíkovými atomy, cykaž 7 uhlíkovými atomy, araž 15 uhlíkovými atomy nebo • · ·· ·· ·· ·· ··· · · · · ···· • · · · · ·· · · ·· • ···· · · · · · · ··· · * • · · · · · · · · ··· · ·· ·· ·· ·· arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy a r46, r53 _a r54 dodatečně značí vodíkový atom, ³² R³³, R³⁶, R³⁷, R⁴⁰, R⁴¹, R⁴⁷ až R³², R⁵⁵ a R³⁶ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, methylovou supinu, ethylovou skupinu, methoxyskupinu, ethoxyskupinu, atom fluoru, chloru nebo bromu, kyanoskupinu, nitroskupinu, methoxykarbonylovou nebo ethoxykarbonylovou skupinu nebo fenylovou skupinu,

R³⁷ a R³^ dodatečně značí 2-pyridylovou nebo 4-pyridylovou skupinu,

R⁴® dodatečně značí skupinu NR⁷³R⁷³ ,

Z³ značí přímou vazbu nebo můstek -CH=CH- nebo -N=N- , =Z⁴= značí přímou dvojnou vazbu nebo můstek =CH-CH= nebo =N-N= ,

E³ až Ε³ , E¹® a E^⁷ značí nezávisle na sobě 0, S, NR³^ nebo C(CH₂)2 , E³ a E⁴ ale mají stejný význam ,

E³ až E® značí nezávisle na sobě S , Se nebo NR³^ ,

E³ značí dodatečně skupinu C=0 ,

E³ značí skupinu NR³^ , přičemž

R³^ značí přímou vazbu k můstku B a • · ···· ·

7 Q

E až E mají výše uvedený význam, ale navzájem nemusí být stej né r59, r75 _a r76 _znači nezávisle na sobě alkylovou skupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 8 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu s 5 až 7 uhlíkovými atomy, aralkylovou skupinu se 7 až 15 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy a R dodatečně značí vodíkový atom, nebo

R⁷² _a R⁷⁴ ve významu NR⁷⁸R⁷⁴ tvoří společně s dusíkovým atomem, na který jsou vázané, pyrrolidinovou, piperidinovou nebo morfolinovou skupinu, r61, r62 _a r67, r68 značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, methoxykarbonylovou nebo ethoxykarbonylovou skupinu nebo fenylovou skupinu , nebo párově tvoří můstek -(0^2)3- nebo -((^2)4- , r63 až r66 značí vodíkový atom a v značí celé číslo 1 až 6 , přičemž vazba k můstkovému členu zbytků R²⁸ až R⁴¹, R⁴⁶ až R⁵⁶, v případě, že některý ze zbytků Nr59 _; přes zbytek R^ _a uvedené vazbu a

B probíhá přes některý ze R⁶¹, R⁶²’ R⁶⁷ a R⁶⁸ , nebo a 1 ϊ

E až E značí skupinu zbytky potom značí přímou značí můstkový člen vzorce -(CH₂)_n- ,

- 89 • ·· · · ·· • · · · ··· · <

-(CH₂)_m-0-(CH₂)_p- . -(CH₂)_m-NR«°-(CH₂)_p-(CH₂)_m-C₆H₄-(CH₂) - , -I0-(CH₂)_pJ_o-0- ,

-[NR⁶⁰-(CH2)p]O-NR°^U- , -[C6H₄-(CH₂)_p]_o-C₆H₄- ,

-(CH₂)_m-OCO-C₆H₄-COO-(CH₂)_p- , -(CH₂)_m-NHCO-C₆H₄-CONH-(CH₂)_p- ,

-(CH₂)_m-NHCONH-C₆H₄-NHCONH-(CH₂)_p- ,

-(CH₂)_m-OCO-(CH₂)_t-coo-(CH₂)_p- , -(CH₂)_m-NHCO-(CH₂)_t-CONH-(CH₂)_p- nebo ’(CH₂)_m-NHCONH-(CH₂)_t-NHC0NH-(CH₂)_p- , značí methylovou, ethylovou, benzylovou nebo fenylovou skupinu, značí celé číslo 1 až 10 , map značí nezávisle na sobě celé číslo 0 až 4 , o značí celé číslo 0 až 2 a t značí celé číslo 1 až 6 .
8. Elektrochromní systém podle nároků 1 až 7 , vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce Ia až Id , ve kterých

OX' značí zbytek vzorce II , IV nebo V , pncemz

R², R⁴ a R⁸ značí přímou vazbu k můstkovému členu B ,

R³, R⁵ a R^ značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentylovou, hexylovou, ·· • · ·· ·· ··· ···· · · » · • · · ····> · · ·· • ···· · · · « · · ··· « · • · · · · · · · · ··· « ·· ·* ·· <· heptylovou, oktylovou, benzylovou nebo fenyiovou skupinu, nebo v případě vzorců Ic nebo Id rovněž přímou vazbu k můstkovému členu Β ,

R a R jsou stejné a značí vodíkový atom, methylovou skupinu, ethylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu nebo methoxykarbonylovou skupinu,

Rl-θ , RU, R^ , _{a ?} r!5 značí nezávisle na sobě vodíkový atom nebo pokud značí přímou vazbu, společně párově můstek -CH=CH- , r69 _až r72 jsou stejné a značí vodíkový atom, methylovou nebo ethylovou skupinu, a E^ jsou stejné a značí 0 nebo S,

z¹ značí přímou vazbu nebo skupinu -CH=CH- , X’ značí podle podmínek redox-inertní bezbarvý aniont, RED-l značí XVII některý ze vzorců X , XII , XIII , XVI nebo

přičemž r28, r34, r38, r46 _a r49 značí přímou vazbu k můstkovému členu Β , r29 až R^¹, r35 _a R^ značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentylovou, hexylovou, heptylovou, oktylovou, benzy- 91 • * · · ·· ΦΦΦΦ·· · · φ o · Φ Φ Φ .'> φ ft · · · • · 4 • · · • · · · 4

Φ · 4

Φ Φ ·· lovou nebo fenylovou skupinu, nebo v případě vzorců Ib nebo Id R³®, R³³ a R³^ značí také přímou vazbu k můstkovému členu Β ,

R³^, r47 _{a r}48 značí vodíkový atom,

R³³, r37, r40, _r41 _{& R}50 _R52 značí nezávisle na sobě vodíkový atom, methylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu, methoxykarbonylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, nebo v případě vzorců Ib nebo Id značí R³·*^- rovněž přímou vazbu k můstkovému členu Β ,

Z³ značí přímou vazbu nebo můstek -CH=CH- nebo -N=N- , =Z^= značí přímou dvojnou vazbu nebo můstek =CH-CH= nebo =N-N= ,

E³ až E³ značí nezávisle na sobě 0, S nebo NR³^

E³ a E^ ale mají stejný význam ,

E³ až E^ jsou stejné a značí S , Se nebo NR³^ ,

R³^ značí methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentylovou, hexylovou, heptylovou, oktylovou, benzylovou nebo fenylovou skupinu, nebo v případě vzorce XVI ve vzorcích Ib nebo Id rovněž přímou vazbu k můstkovému členu Β , značí můstkový člen vzorce ^_(C^H2^n“ >

-(CH₂)_m-O-(CH₂)_p- , -(CH₂)_m-NR⁶⁰-(CH₂)_p- ,

-(CH₂)_m-C₆H₄-(CH₂)_p- , -O-(CH₂)_p-O- ,

-NR⁶⁰-(CH2)p-NR⁶⁰- , -(CH2)_m-OCO-C₆H₄-COO-(CH₂)_p- , » · · » · · «

t.· 9 ·

-(CH₂)_m-NHCO-C₆H₄-CONH-(CH₂)_p- ,

-(CH₂)_m-NHC0NH-C₆H₄-NHC0NH-(CH₂)_p- ,

-(CH₂)_m-OCO-(ch₂)_t-coo-(CH₂)_p- , -(CH₂)_m-NHCO-(CH₂)_t-CONH-(CH₂)_p- nebo - (CH₂)_m-NHCONH- (CH₂)_t-NHCONH- (CH₂)_p- , r60 značí methylovou skupinu, n značí celé číslo 1 až 10 , map jsou stejné a značí celé číslo 0 až 2 a t značí celé číslo 1 až 6 .
9. Elektrochromní systém podle nároků 1 až 8 , vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu elektrochromní látku obecného vzorce Ia

0X₂-B-RED^ (Ia), odpovídající některému ze vzorců XXI až XXX • ft (CH₂)_m

N ,30 ,31 ,32

R

N \\ //

R^- (xxvi), c · • · (XXVII), (XXVIII), (XXX), ft · •

ft ft · • ftftft ft ·»» • ft ftft ftft ftft ft ftft ft · ftft ft • ftftft · ftftft • ftft ftft ftftftft · • ftftft ftftft ftft ftft ftft ftft nebo alespoň jednu látku obecného vzorce Ib některému ze vzorců XXXI až XXXVI odpovídaj ící (XXXI), (XXXII), fry y 2X*

R⁷ (ΧΧΧΙΠ),

4 «· ·» ·· ·* v 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 99 9 9 99

9999 9 9 9 9 9 9 99 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 | 44 ♦· 99 99

/)—^NJ (XXXIV),

2 X“

R⁷ (XXXVI) • ·

- 97 • w· ·· t· ··

Φ · ♦ · ♦ · · · · • · · · ·· Φ · ·· ····«· ·· ·· ···· ·

Jv · · · · ♦ * «* «* * · «* nebo alespoň jednu látku obecného vzorce Ic , odpovídající některému ze vzorců XXXVII až XLII (XXXVII), ,43

R

E* ^N - (CH₂) Wffr- í E^: ^Ey^N-(CH2)^/^/_^XHr(CH₂)-N E^SZ¹ ý/V 2X R⁷ (xxxvm),

R³⁷

R³⁵^^Ny^E v⁴ .N r³⁵^ y

N ,N ^RJ° R’³ rt r⁷⁰

N ' <^37^0·)«- (CH^ N ^N - í^CH2U^b)_u- (CH₂) - _N

2X·

R (XXXIX) • · · ft ftft • · · • · ft ft * ftft ft »

• · ···· « ft • ft • · · • ftftft • · « « · ftft e (XL), (XLII) φ

• · • φ ···* a ί

φ · « · • · · · φ «· φ φ φ ♦ φ φ »4 · · přičemž r3, R^, r35 _a r39 značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentylovou, hexylovou nebo benzylovou skupinu, r6, R? a r36, r37 jsou párově stejné a značí vodíkový atom, methylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu nebo methoxykarbonylovou skupinu,

R-1-2 _a r13 značí vodíkový atom nebo pokud 7^~ značí přímou vazbu, společně můstek -CH=CH- , r69 _až r72 jsou stejné a značí vodíkový atom nebo methylovou skupinu,

E¹ a E^ jsou stejné a značí 0 nebo S,

Z¹ značí přímou vazbu nebo skupinu -CH=CH- , r32, r47 _a r48 _značí vodíkový atom,

E³ až E³ značí nezávisle na sobě 0, S nebo NR^

E³ a E^ ale maj í stej ný význam , r29 _a£ r31 _a r59 značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, penty9 Q lovou, hexylovou nebo benzylovou skupinu, přičemž R až R³¹ j sou výhodně stejné, r40 a R^l jsou stejné a značí vodíkový atom, methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou nebo fenylovou • 4

100 «I * · 4 4 · · • 4 · · 4 · · 4 • 4 44 · 444 • 4··· 4· 4 4 · » 4·4 4 4 • · 4 4 4 4 ·4·

444 4 44 4 · » 4 · skupinu,

7? značí přímou vazbu nebo můstek -CH=CH- nebo -N=N- , až R^ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, methylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu, methoxykarbonylovou skupinu, ethoxykarbonylovou skupinu nebo fenyiovou skupinu, výhodně jsou však stej né,

E^ až E^ jsou stejné a značí S , Se nebo NR^ ,

=z⁴= značí =N-N= přímou dvojnou vazbu nebo můstek =CH-CH= nebo m značí celé číslo 1 až 5 , u značí číslo 0 nebo 1 a X’ značí podle podmínek redox-inertní bezbarvý aniont. 10. Elektrochromní látky obecného vzorce I ¥_[_(_ -B—Z—)_a—(—B-Y-)_b-]_β—B—Z (I),

ve kterém

Y a Z značí nezávisle na sobě zbytek 0X₂ nebo RED^ , přičemž ale alespoň jeden Y značí OX₂ a alespoň jeden Z značí RED_X , přičemž

- 101 • · · · · · • · · ♦ · · · • € · · · ·* • *··« t · · · · • · ' » » * ··· · »* ··

OX₂ značí zbytek reversibilně elektrochemicky redu kovatelného redox-systému a

RED^ značí zbytek reversibilně elektrochemicky oxidovatelného redox-systému, s výjimkou zbytku vzorce XX ζς-ι £i-i přičemž R^o± až R^o/ a v mají významy uvedené v nároku 6 ,

B značí můstkový člen, c značí celé číslo 0 až 5 a a a b značí nezávisle na sobě celé číslo 0 až 5 , výhodně celé číslo 0 až 3 , s vyj ímkou sloučenin vzorce ve kterém

- 102 ft · ftftftft ft m značí celé číslo 2 až 16 a

X má výše uvedený význam.
11. Elektrochromní látky podle nároku 10 , odpovídající vzorcům Ia až Id

0X₂-B-RED₁ (Ia), 0X₂-B-RED₁-B-0X₂ (Ib), red₁-b-ox₂-b-red₁ (Ic) a 0X₂-(B-RED₁-B-OX₂)_d-B-RED₁ (Id) ,

přičemž OX2 , RED-^ a B maj í významy uvedené v nároku 10 d značí celé číslo 1 až 5 .
12. Elektrochromní látky podle nároků 10 a 11 , odpovídá jící vzorcům XXI až XXX • · ,35.

Λ

Y _n.N (XXIII),

N E

R w //

E ^R” y ,N í '⁺ /-\ ^N y^N~^<CH’⁾X\=J^^(CH2vNA_E3 pcov).

,36

- 104 99 99 9« «9

9 99 · 9 99 9

9 9 99 9 9 9«

9999 99 99 9999 9 • 9999 999 • 99 9 9 9 9 9 9 (XXV), (xxvi), (XXVII), φ φ φ φ φ φ Φ·

ΦΦΦΦ φ φ φ φ φ φ φ φ

- 105 • · Φ··· φ φφ φφ * φ · · φ φ φφ φ φ φ φ · • φ φ φ φ φ φ φ φφ (ΧΧΥΙΠ), (XXX), • 0

106 • 0 00·· • 0 00 00 00 • 00 0 0 00 0 • · ·· · 0 00 • ·0 00 00 00 0 0 0 0 · 000

0· 00 ·0 ·· nebo elektrochromní látky obecného vzorce Ib , odpovídaj ící vzorcům XXXI až XXXVI (XXXI);

(ΧΧΧΠ), λ //

2 X \\ Z // 2 Χ^-

R⁷ (xxxm),

R⁷ • φ φφφφ >

- 107 • φ ♦

ΦΦΦ φφ φφ • · φ φ φ φ φφ • φ φ φ φ φ · φ φ φφ φφ (XXXIV), ,52 (CH,) (XXXV),

9 9 99 99 99 99

99 9 9999 9999 (XXXVI) nebo elektrochromní látky obecného vzorce Ic , odpovídající vzorcům XXXVII až XLII

W ST ^r\ o ·· ,?

»47 .69 v +

N-(CH₂^ (XXXVII),

- 109 «φ ΦΦΦΦ

ΦΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦΦΦ

ΦΦΦ φ ΦΦΦ φ ΦΦΦ φ ΦΦΦΦ φ φ φ φ φ φ ΦΦΦ φ φ φ φ ΦΦΦΦ ΦΦΦ

ΦΦΦ φ φφ φφ φφ φφ (XXXVIII), (XXXIX), (XL), k'

- 110 φφ φ φφ (XLII) přičemž

R³, R⁵, R³⁵ a R³^ značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentylovou, hexylovou nebo benzylovou skupinu, r6, R⁷ a R³^, R³⁷ jsou párově stejné a značí vodíkový atom, methylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu nebo methoxykarbonylovou skupinu,

R¹² a R¹³ značí vodíkový atom nebo pokud Z¹ značí přímou «

φφ φφ φ φ φ φ • φφφ φφ φ φ φ φ φ φ φφ φφ φ φ φφφφ φ φ

111 φφ vazbu, společně můstek -CH=CH- , zr q 7 o

R^oy až R' jsou stejné a značí vodíkový atom nebo methylovou skupinu,

1 7

E a E jsou stejné a značí 0 nebo S,

Z^· značí přímou vazbu nebo skupinu -CH=CH- , r32, r47 _a p48 značí vodíkový atom,

E^ až E$ značí nezávisle na sobě 0, S nebo NR^

E^ a E⁴ ale mají stejný význam ,

R až R a R značí nezávisle na sobě methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, pentyOQ lovou, hexylovou nebo benzylovou skupinu, přičemž R

Q-1 až R jsou výhodně stejné,

R⁴⁰ a R⁴¹ jsou stejné a značí vodíkový atom, methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou nebo fenyiovou skupinu,

7? značí přímou vazbu nebo můstek -CH=CH- nebo -N=N- ,

R^O až r52 značí nezávisle na sobě vodíkový atom, methylovou skupinu, methoxyskupinu, atom chloru, kyanoskupinu, methoxykarbonylovou skupinu, ethoxykarbonylovou skupinu nebo fenyiovou skupinu, výhodně jsou však stejné,

E^ až E^ jsou stejné a značí S , Se nebo NR

- 112 • 99 ·· ·· ·· • ···♦ · « · · • · · ··· · 9 99

9999 9 9 9 9 9 9 999 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9

9 9 99 99 99 99 =Ζ⁴= značí přímou dvojnou vazbu nebo můstek =CH-CH= nebo =N-N= , m značí celé číslo 1 až 5 , u značí číslo 0 nebo 1 a

X’ značí podle podmínek redox-ínertní bezbarvý aníont.
13. Způsob výroby elektrochromních látek podle nároků 10 až 12,vyznaču jící se tím, že se nechají reagovat sloučeniny obecného vzorce XIIII ox₂-b-a (X1III) se sloučeninami obecného vzorce X1IV

RED-l (X1IV) nebo se nechaj i reagovat sloučeniny obecného vzorce XIV

0X₂ (XIV) se sloučeninami obecného vzorce X1VI

Α-B-RED-l (X1VI), přičemž

A značí odštěpítelnou skupinu, jako je chlor, brom, jod,

OSO₂-alkyl , 0S0₂-perfluoralkyl nebo 0S0₂-aryl a

0X₂ , RED-£ a B maj i výše uvedený význam.

113 ·· • · ft · · • · · · ·· ft··· · · ftft · · • ftftftft fcfc · * ·· ftft • ft ftft • ftft · • · ftft • ftftft ft • · ·
14. Elektrochromní kapalina, vyznačující se tím, že obsahuje elektrochromní systém podle alespoň jednoho z nároků 1 až 9 a alespoň jedno inertní rozpouštědlo.
15. Elektrochromní zařízení, vyznačující se tím, že obsahuje elektrochromní kapalinu podle nároku 14 .
16. Elektrochromní zařízení podle nároku 15 , vyznačující se tím, že je vytvořeno jako buňka, například solární buňka, jako okenní tabule, zrcadlo, střešní okno nebo display.
17. Elektrochromní zařízení podle nároků 15 a 16 , vyznačující se tím, že sestává ze dvou navzájem přivrácených pro světlo prostupných skleněných nebo plastových desek, z nichž je popřípadě jedna potažena zrcadlící vrstvou a jejich navzájem přivrácené strany jsou elektricky vodivě potažené a mezi nimi se nachází elektrochromní kapalina.