CZ213599A3 - Farmaceutický prostředek a jeho použití pro výrobu místního bariérového prostředku, prostředku absorbujícího UV záření, nebo antivirového, antifungálního nebo protizánětlivého prostředku - Google Patents

Description

Farmaceutický prostředek a jeho použití pro výrobu místního bariérového prostředku, prostředku absorbujícího UV zářeni, nebo antivirového, antifungálního nebo protizánětlivého prostředku.

Oblast techniky

Tento vynález se týká farmaceutického prostředku a jeho použiti pro výrobu místního bariérového prostředku, prostředku absorbujícího UV záření, nebo antivirového, antifungálního nebo protizánětlivého prostředku.

Dosavadní stav techniky

Od publikace prvních epidemiologických dat v třicátých létech je nej častějším alergenem u žen nikl. Primární místo pro zcitlivění se změnilo od podvazků ke kovovým knoflíkům u džínsů k propíchnutým ušním boltcům. Zcitlivění může nastat rovněž z profesionálního kontaktu s předměty jako jsou elektrické sestavy, sponky, zámečnické nástroje, zubařské nástroje, nůžky, pletací pomůcky, chemická činidla, atd.

To, co následuje, se soustřeďuje na těžké stavy ekzémů rukou, ale samozřejmě i jiná místa, jako u žaludku při působení džínových knoflíků obsahujících nikl, nebo ušní boltce při kontaktu s náušnicemi jsou velkým problémem.

Původ primárního zcitlivění s následkem ekzému rukou je buď profesionální, nebo z životního prostředí. Profese zahrnují pasíře, kovodělnice, pokladní, kadeřnice a kancelářské pracovnice. Primární zcitlivění z životního prostředí zahrnuje ženy z domácnosti, a prostředí a zájmové • · • · » · · • · činnosti s vystavením se niklu. U pacientů už zcitlivěných k niklu je riziko získání ekzému rukou daleko větší, obzvláště, je-li kůže narušena. V mnoha případech hraje roli multifaktoriální situace, včetně vystavení se niklu, vystavení se dráždivým látkám, atopického stavu a dalších faktorů. Výzkumy v USA, Finsku a Dánsku ukázaly, že počet žen citlivých k niklu jev obecné populaci přibližně 10 % (1, 2, 3).

Vyšší frekvence alergie k niklu (15 - 18 %) se však nachází u věkových skupin, kde se ekzém rukou běžně vyvíjí (4) . Když se u osob zcitlivěných k niklu vyvine dermatitida rukou, daný stav začíná být ohrožením pracovní schopnosti takovéhoto jednotlivce. Ve studii z Dánska se ukázalo, že niklový ekzém rukou je nej častějším kožním onemocněním, jež vede k trvalé neschopnosti (5) . To vede k obrovským nákladům pro systém sociálního zabezpečení a k osobnímu strádání pro pacienty. V jiné dánské studii (6), založené na dotazníku zaslaném stratifikovanému vzorku ženské populace (2500), se došlo k závěru, že 43 % niklem zcitlivěných osob ohlašovalo ekzém rukou. Tato studie rovněž prokázala, že u žen, jež jsou niklem zcitlivěny, hrozí vyšší riziko vývoje ekzému rukou v porovnání s ženami, jež niklem zcitlivěny nejsou. Rovněž: U těch, jež již měly ekzém rukou, bylo pravděpodobnější, že se vytvoří alergie k niklu. Jak již bylo zmíněno shora, riziko vývoje alergie k niklu se zvyšuje, když je kůže zraněna, jako v případě např. iritantní kontaktní deramtitidy způsobené vystavením se dráždivým látkám, jako jsou detergenty, v pracovním nebo domácím prostředí. Byla provedena studie zkoumající biodostupnost niklu ze spotřebitelských výrobků (7) a práh vyprovokování kolísal u pacientů citlivých k niklu od 0,47 μg do 5,2 mg.

• · • · · · ··· ···· · • · · · ·« · · ·· » · ··

- 3 Současný způsob léčby niklové dermatitidy je ve svém základu léčba akutního ekzému kortikosteroidními krémy a rada pacientům, aby se vyhýbali předmětům obsahujícím nikl, což je zřejmě těžký úkol. Jiným způsobem, jenž se experimentálně používal, je podávání činidel chelatujících nikl, jako je disulfiram (8) . I když se dosahovalo určitého zlepšení pacientova ekzému, byly zaznamenány vedlejší účinky ve formě reakcí zrudnutí a hepatotoxicity. Stejným způsobem byl používán triethylentetramin, avšak bez výsledku významného zlepšení (9) . Navíc: Hlášení o teratogenicitě triethylentetraminu u potkanů ukazují na omezenou hodnotu tohoto způsobu.

Nedávný přehled použití vazebných činidel a bariérových krémů (10) ukázal, že nejúčinnější látkou chelatující nikl byl 3 % kliochinol aplikovaný v krému v kombinaci s 1 % hydrokortisonu. Použitým způsobem bylo testování s náplastí s krémem pokrytými 20 pence mincemi u dvaceti šesti osob citlivých k niklu (11).

Toxicita kliochinolu však byla nalezena u psů při denním působení s 5 g 3 % prostředku po jeden měsíc, a u místního používání kliochinolu může existovat riziko toxicity u nemluvňat a dětí. Rovněž: Kliochinol je známý kontaktní alergen a je zařazen do evropské standardní série pro zjištování hypersensitivity. Určitý účinek, vyjádřený jako snížená reaktivita v testu s náplastmi, byl nalezen pro EDTA v kombinaci s 1 % hydrokortisonem, kde jen 40 % osob vykazovalo sníženou reaktivitu k náplasti s niklem (11) . Účelem použití aktivního bariérového krému je zabránit niklu aby přišel do kontaktu s epidermis kůže, a vyhnout se používání kortikosteroidové místní léčbě zánětu kůže. Negativní účinky prodlužovaného použití kortikosteroidů jsou dobře známé.

• · · · • · • ·

V jiné studii (12), kde se používalo předchozí působení krému obsahujícího 10 % Na₂H₂EDTA, bylo dosaženo poněkud lepších výsledků ve snižování reaktivity v testu s náplastmi. (76 %) . Maximální koncentrace vystavení v této studii však byla 1 % síranu nikelnatého, ve srovnání s 5 %, jež se normálně používají v testování s náplastmi. Studie testu s náplastmi (13) u 21 k niklu sensitivních jednotlivců, kde byly niklové tečíky aplikovány na bariérových gelech Carbopolu obsahujících 10 % CaNa₂EDTA, ukázaly, že terčíky bez předchozího působení daly positivní reakci u 11 z 21 osob. Všechny osoby vykazovaly positivní reakci k 5 % síranu nikelnatému. Protože jen 11 z 21 osob reagovalo na terčíky, zdá se, že uvolňování iontů niklu z terčíků nebylo postačující k indukci positivní reakce. 11 osob positivních vystavení pomocí terčíku nereagovalo, když byl terčík aplikován na bariérovém gelu. Kontrolní gel bez CaNa₂EDTA rovněž vykazoval snížení sensitivity, přičemž 3 z 11 vykazovali positivní reakci k danému terčíku a 7 pacientů vykazovalo sníženou reakci při působení daným nosičem.

V pokuse in vitro bylo ukázáno, že dané gely způsobovaly zvýšení uvolňování iontů niklu ze slitin. Toto je považováno za nežádoucí účinek, protože působí proti bariérovým účinkům daného prostředku.

Studie s použitím komplexů cínu s EDTA, kyselinou cyklohexan-1,2-diaminteraoctovou a kyselinou diethylentriaminpentaoctovou ukázaly jen bídné výsledky v chelataci niklu, chrómu a kobaltu (14) . Skutečnost, že žádný ze shora zmiňovaných krémů nevedl k nějakému komerčně využívanému produktu dále podtrhuje potřebu vývoje účinných bariérových krémů aktivních proti niklu.

Kobaltová alergie je často spojena s niklovou alergií, protože tyto kovy jsou často spojeny navzájem. Positivní test • · ··»···· · · • · · · · · ·· ·· ·· ··

- 5 na kobalt má 20 krát častější výskyt u osob, jež jsou alergické k niklu, než u osob, jež nejsou k němu alergické. Frekvence pacientů positivních ke kobaltovému testu s náplastmi je kolem 7 %, a z nich kolem 50 % jsou isolované reakce. Kopbalt se však vyskytuje též isolovaně v různých výrobcích jako jsou tiskařské inkousty, barvy, polyesterové pryskyřice, elektrické povlaky, vlhká alkalická hlína v keramice, barvy na porcelán, krmivá pro zvířata.

Trojmocný chróm proniká kůží velmi špatně, přičemž se váže na bílkoviny na povrchu kůže, zatímco šestimocný chrom proniká kůží snadno, ale váže se špatně na bílkoviny na povrchu kůže. Má se za to, že šestimocný chróm proniká epidermis a pak je redukován enzymy na trojmocnou formu, jež se spojuje s bílkovinami za tvorby alergenické sloučeniny.

Skutečná frekvence pacientů positivních v testu s náplastmi k chromanu je pravděpodobně v rozsahu 2 - 4 %. Nejběžnější příčinou chromanové alergie je kontakt s cementem. Jiné zdroje jsou z kůže vyčiňované chrómem, antikorosních nátěrů, látek konservujících dřevo, zápalek s chromanem v hlavičkách, chladicích látek a strojových olejů, a mnoho jiných zdrojů.

Dermatitida z citlivosti k chromanu je obvykle dosti silná a má špatnou prognosu.

Alergické reakce kůže a ústních sliznic indukované zlatém, t.j. ionty Au⁺ a Au³⁺ , nastávají rovněž a jsou u některých osob problémem, zejména u dentální léčby.

U niklové alergie byla studována orální hyposensitizace opakovanými orálními dávkami síranu nikelnatého (15) . U stupně kontaktní sensitivity bylo nalezeno, že se snižuje obzvláště když jsou podávány vyšší dávky síranu nikelnatého (5mg/týden). Většina pacientů však měla vzplanutí své dermatitidy a bylo usouzeno, že vysoké orální dávky nejsou pro dané pacienty • · • · • · vhodné. Hodnoceny byly j iné modely proti Rhus alergenům, kde orálním nebo (16) na

Jiná zdravých se nalezlo mírné snížení v citlivosti po nitrosvalovém podávání Rhus alergenů hyposensitizační studie byla provedena severoamerických osobách sensitizovaných k alergenu jedovaté vrby a dubu, urushiolu (17) . Zvyšované orální dávky urushiolu byly podávány po delší dobu a způsobily snížení stupně reaktivity v testu s náplastmi. Hlavními komplikacemi byly vedlejší účinky ve formě vyrážek a análního svědění.

Z rozboru shora je zřejmé, že v současnosti neexistuje žádná účinná léčba nebo účinný produkt, jež by nezpůsoboval nežádoucí vedlejší účinky a jež by mohl být účinně používán k prevenci dermatitidy způsobované niklem nebo příbuznými kovy nebo dermatitidy způsobované organickými alergeny jako jsou alergeny Rhus nebo jedovaté vrby nebo dubu. Posledně uvedené, alergen obsahující rostliny způsobují značně rozšířené dermatitidy u mnoha osob, obzvláště v Severní Americe.

Toto podtrhuje důležitost vývoje produktů, jež by mohly účinně umožňovat prevenci kontaktní dermatitidy od kovů nebo organických alergenů, ať již skrze aktivní bariérovou funkci zprostředkovanou silnými chelatačními vlastnostmi, anebo indukcí tolerance u sensitizovaných jedinců. Dále: Existuje akutní potřeba bariérových prostředků, jež chrání proti podráždění způsobovanému různými činidly, detergenty, kyselé a zásadité produkty a v kombinaci s aktivními kovy chelatujícími činidly, jež chrání před sensitizací kovy. Je tomu tak pro skutečnost, že iritační dermatitida často koexistuje s alergickou kontaktní dermatitidou, způsobovanou kov, a že tyto dva stavy zhrošují příznaky u pacienta. Byl vyvinut model testování účinnosti obecných bariérových krémů (bez přidání jakéhokoli aktivního činidla) proti dráždivým látkám (18). Jako dráždivě látky byly jako jsou rozpouštědla, • · · · použity dodecylsulfát sodný (SLS), hydroxid sodný (NaOH), kyselina mléčná a toluen. Částečná ochrana byla pro dva komerční krémy prokázána u SLS, NaOH a kyseliny mléčné, ale ne u toluenu. Obecně „neaktivní briérové krémy proti podráždění mohou ve skutečnosti podporovat průnik alergenů, jako je nikl, přes epeidermis, i když některé jsou prodávány jako účinné alergenům. Tato skutečnost dále kombinovaných prostředků, včetně aktivní chelatační činidlo, také v ochraně proti zvýrazňuje důležitost prostředků zahrnujících u bariérových krémů proti dráždivým látkám.

Dále: Kožní choroby, jako jsou stárnutí vlivem světla, rakovina kůže, spáleniny od slunečního záření, fototoxicita léků, hyperpigmentace, UV-indukované imunosuprese a choroby zhoršované slunečním zářením, jsou běžně léčeny prostřednictvím ochrany kůže proti UV A a UV B záření. Ochrannými činidly jsou různé sluneční filtry absorbující UV A a UV B, jako jsou benzofenony, dibenzoylmethan, mthylantranilát, Padimate-0 nebo fyzikální sluneční filtry, jako jsou kysličník zinečnatý nebo titaničitý. Používají se i tretionin, činidla indukující pigmenty (5-MOP), antioxidanty a lapače volných radikálů. Tato ochranná činidla však dávají neadekvátní ochranu a některá činidla jsou rovněž kontaktními nebo fotokontaaktními sensitizátory. Účinný místní prostředek ochraňující proti UV A a UV B s nízkou toxicitou a alergenicitou by byl hodnotným doplňkem k současným činidlům při ochraně proti chorobám indukovaným UV A a UV B zářením.

Existuje také stálý hlad co do vývoje a potřeby lepších a méně toxických antivirových činidel pro léčbu virových infekcí. Velkým pokrokem byl vývoj Acykloviru, jenž v nízkých koncentracích vykazuje selektivitu v inhibici virové replikace. I když toto činidlo je používáno v různých dávkováních a cestách podávání proti virům Herpes simplex 1 • · a 2 a proti viru varicella zoster, má své limitace pro špatnou absorpci v zažívacím traktu a slabém působení proti viru varicella zoster. Je neaktivní proti cytomegeloviru a vykazuje typ resistence proti léku. Účinný místní prostředek s nízkou toxicitou a alergenicitou by byl hodnotným doplňkem k současným činidlům při léčbě virových infekcí.

Dále: K místní léčbě proti plísňovým onemocněním indukovaným dermatofyty a k léčbě pityriasis versicolor, způsobující infekce kůže a nehtů, jakož i Candidy rovněž způsobující infekce sliznic, se běžně používají imidazolové deriváty jako jsou ketoconazol, econazol, miconazol a clotrimazol, jakož i terbinafin. Těžší infekce se léčí orálními činidly jako jsou griseofulvin, ketoconazol, terbinafin, itraconazol a fluconazol. U orálních činidel byly zaznamenány nežádoucí účinky ve formě gastrointestinálních vedlejších účinků a kožních reakcí a u imidazolových derivátů byly prokázány kontaktní alergické reakce. Účinný místní prostředek s nízkou toxicitou a alergenicitou by byl hodnotným doplňkem k současným činidlům při léčbě plísňových infekcí.

Předchozí stav

Některé dřívější prostředky obsahují chitosan nebo deriváty chitosanu v kombinaci s kyselinou diethylentriamin pentaoctovou (DTPA).

Nihon Mediphysics navrhnul v JP 08-0112579 použitím místního činidla pro radiační terapii rakoviny. Prostředek je založen na hydrofilním gelu tvořícím polymer, např. chitosan, kovalentně vázaný k radioaktivnímu kovu prostřednictvím komplexačního činidla. Ionty radioaktivního kovu jsou specifikovány jako isotop trojmocného india. Tato patentová přihláška je jednoznačně omezena k místní léčbě rakoviny • · • · v kombinaci s radiační terapií. Naproti tomu produkty podle předkládaného vynálezu nejsou zamýšleny pro použití v lékařských radioterapeutických léčbách. Účelem je mezi jiným ochrana proti vývoji kontaktní dermatitidy nebo její farmaceutická léčba. Dále: V jednom provedení tohoto vynálezu je prostředek založen na rozpustném anionickém činidle chelatujícím kovy, např. DTPA a ne na DTPA kovalentně vázané na polymer. Anionická DTPA itraguje s kationickým hydrofilním polymerem, např. chitosanem, a ne s jeho nenabitými deriváty.

Catalyst & Chemical Ind Co navrhuje v jiné japonské patentové specifikaci, JP 07-112128, použití adsorpčních činidel pro separaci niklu, kobaltu a hliníku v chemickém inženýrství nebo v chemických procesech. Tato publikace rovněž odkazuje na kovalentní derivát chitosanu v reakci s kyselinou ethylendiami tetraoctovou (EDTA) nebo s DTPA. Tato přihláška není ani zamýšlena, ani použitelná pro medicinální použití jakéhokoli druhu, nýbrž jen pro separaci kovových iontů v chemických procesech.

Antioxidační kožní kosmetika obsahující askorbylové estery, thioly a komplexační činidla, např. DTPA, je navržena ve FR 2 610 626 k ochraně obzvláště kožních lipidů před oxidací. Účelem toho vynálezu je ochrana před chemickou interakcí s kyslíkem a kyslíkatými formami, přičemž činidla vytvářející komplex stabilizují např. železité ionty proti účasti na oxidačních reakcích v kůži, a jistě nejsou zamýšleny pro chelataci exogenních alergenních kovových iontů.

Ve WO 92/09636 je navrhována metoda k ochraně kůže a minimalizaci podráždění kůže místním použitím ochranných prostředků. Tato publikace se zabývá fyzikálními bariérovými prostředky, složenými ze sloučenin s ochrannými vlastnostmi tvorby filmu. Prostředek je zamýšlen pro ochranu kůže před • · • · · · « « • · · ·»·· · ···· · · ·· ·· ··

- 10 kontaktem s dráždivými, alergenními nebo toxickými činidly. Prostředek však nemá dostatek aktivní ochrany sloučeninami o nízké nebo vysoké molekulové hmotnosti. Je zamýšleno dosažení ochrany pouze za použití derivátů chitosanu, anebo v kombinaci s anionickými polymery, ale u polymerních typů se předpokládá optimalizace vlastnosti prostředku při tvorbě filmu. V klinických studiích na lidech, týkajících se kontaktní dermatitidy způsobované jedovatý dubem/vrbou, nebyl však účinek vykazovaný danými prostředky významný. Výsledky ukazují, že bariérový účinek založený na fyzikálním mechanismu je nedostatečný, t.j. že alergenní sloučeniny se mohou nadále přenášet přes kožní bariéru a vyvolávat alergickou zánětlivou reakci.

O inhibičnim účinku místních chelatačních činidel ne niklovou kontaktní dermatitidu byl nedávno vytvořen přehled (Cont. Derm. 32: 257-265: 1995) a účinek po léčbě s bariérovým mazáním obsahujícím EDTA byl studován dříve (J. Am. Acad. Dermatol. 30: 560-565: 1994, Cont. Derm. 26: 197: 1992, a Cont. Derm. 11: 311-314: 1983). Výsledky z klinických studií ukazuji, že EDTA významně blokuje alergenní účinky niklu u některých k niklu citlivých pacientů. Toto komplexační činidlo však není dostatečně účinné u všech pacientů. Chelatační účinek komplexů cínu s např. DTPA byl rovněž studován, a tyto sloučeniny byly shledány neúčinnými jako činidla pro chelataci niklu. Unikátní kombinace DTPA, nebo analogických činidel pro chelataci kovových iontů, a kationického, hydrofilního polymeru obsahujícího aminoskupiny nebyla jako základ dosažených účinných aktivních bariérových prostředků k niklu dříve popsána.

• · • · 4 · • ·

- 11 • · · · • · · · ·· · ·

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je odstranit nebo zmenšit shora zmiňované problémy spojené s různými dermatologickými poruchami týkajícími se kůže nebo sliznic, a vyvolávanými alergeny, činidly dráždícími kůži, ultrafialovým zářením, viry, houbami a faktory indukujícími zánět.

Tento záměr je dosažen podle vynálezu medicinálním prostředkem, jenž je definován v charakterizační části nezávislých nároků. Výhodná provedení vynálezu jsou rovněž definována v závislých nárocích.

Stručný popis obrázků

Vynález a jeho různá provedení budou popsány podrobněji níže s odkazem na průvodní obrázky, v nichž

Obr.	1 ukazuje	strukturu	a	složení	prostředku podle
vynálezu,	založené na chitosanu	a	DTPA, k	níž byl komplexně
navazován	nikl,
Obr.	2 ukazuje	strukturu	a	složení	prostředku podle
vynálezu,	založené	na PEI a	DTPA, k níž byl komplexně
navazován	nikl,
Obr.	3A ukazuje	UV absorpční	spektra	komplexů chitosan-

DTPA-Fe²⁺ a chitosan-DTPA-Cu²⁺ ,

Obr. 3B ukazuje UV absorpční spektra komplexu polyethylenN-PABA,

Obr. 4 ukazuje účinek aktivního bariérového krému po vystavení niklu,

Obr. 5A a 5B ukazují účinnost bariérových krémů po testech podráždění s hydroxidem sodným,

Obr. 6 ukazuje účinnost bariérových krémů po testech podráždění s kyselinou mléčnou,

- 12 Obr. 7 ukazuje účinnost bariérových krémů po testech podráždění s toluenem,

Obr. 8 ukazuje kapacitu odstraňování UV pro polyethylen-NPABA a EHD-PAVA aplikované v krému na lidskou kůži, a

Obr. 9 ukazuje strukturu DTPA kovalentnš vázané k chitosanu a PEI vytvářející kovové komplexy Zn²⁺ a Fe²⁺ a methoxy-PEG vázaného k jakékoli substanci obsahující karboxylové sloučeniny.

Podrobný popis a výhodná provedení vynálezu

V jednom provedení vynálezu se používá farmaceutický se používá farmaceutický absorbujícím UV záření prostředek v ochranném nebo léčebném místním bariérovém prostředku k léčbě dermatologických poruch vyvolávaných alergeny nebo činidly dráždícími kůži, nebo se používá k výrobě tohoto prostředku.

V j iném provedení vynálezu prostředek v ochranném prostředku k prevenci nebo léčbě dermatologických poruch vyvolávaných UV zářením, nebo se používá pro výrobu tohoto prostředku.

V ještě jiném provedení vynálezu se používá farmaceutický prostředek v ochranném nebo léčebném protivirovém, protihoubovém nebo protizánětlivém prostředku k léčbě dermatologických poruch vyvolávaných viry, houbami nebo zánětlivými stavy, nebo se používá pro výrobu tohoto prostředku.

Prostředek podle vynálezu je nový kromě zvláštních provedení, kde je nativní chitosan nebo jeho derivát kovalentně vázán k EDTA nebo DTPA.

Společnou vynálezeckou koncepcí různých provedení vynálezu je, že kationický, hydrofilní polymer a anionická vychytávací ·· ···· vychytávat nebo organické nebo substance vázané dohromady buď iontovými nebo kovalentními vazbami mají, když jsou aplikovány na kůži nebo na sliznice lidí nebo zvířat, unikátní schopnost zachytávat látky tělu cizí, jako jso anorganické alergeny a činidla dráždící kůži nebo sliznice, jakož i UV záření. Alternativně má kationický, hydrofilní polymer schopnost samostatně zachytávat látky tělu cizí.

Výrazem „farmaceutický prostředek používaným v popisu a nárocích se míní prostředek užitečný v oboru a vědě diagnostiky, profylaxe, prevence a léčby chorob a udržování zdraví. Tento výraz zahrnuje preparáty podle vynálezu k vnější aplikaci na tělo.

Výrazem „kationický, hydrofilní polymer obsahující aminoskupiny používaným v popisu a nárocích se míní polymer, jenž vytváří film, je netoxický, neproniká kůží a je biokompatibilní s kůží při podávání jako polymerní nosič pro funkční sekvestrující látky.

Výrazem „anionická vychytávací látka používaným v popisu a nárocích se míní případně komplexační rozpustná endogenní nebo exogenní látka s bifunkčními chemickými skupinami, přičemž anionická část molekuly je buď udržována pomocí iontových sil strukturou kostry hydrofilního kationického polymeru, anebo pomocí interakce mezi polymerem a bílkovinami kůže nebo sliznice, zatímco vychytávací část molekuly působí odděleně.

Výrazem „antialergenní používaným v popisu a nárocích se míní endogenní nebo exogenní látka o nízké molekulové hmotnosti nebo polymer obsahující jednu nebo více funkčních skupin o vysoké chemické reaktivitě k různým organickým alergenům nebo o vysoké chelateční aviditě pro kovové ionty u kovových alergenů, a která zasahuje alergenicitu daných alergenů.

- 14 Výrazem „exogenní látka používaným v popisu a nárocích se odkazuje na látku vzniklou vně organismu nebo odtud pocházej ící.

Výrazem „endogenní látka používaným v popisu a nárocích se odkazuje na látku produkovanou v organismu nebo odtud pocházející, anebo vzniklou z příčin uvnitř organismu.

Výrazem „zvířata používaným v popisu a nárocích se míní domácí a sportovní zvířata nebo zvířata vyšlechtěná pro produkci zvířecího masa.

Výrazem „činidla dráždící kůži používaným v popisu a nárocích se míní látky, jež způsobují reakci podráždění nebo akutní dráždivou kontaktní dermatitidu, definovanou jako nealergickou zánětlivou reakci kůže nebo sliznice.

Výrazem „homolog používaným v popisu a nárocích se míní série sloučenin, přičemž každá z nich je vytvořena z předcházející přidáním konstantního prvku nebo konstaní skupiny prvků.

Místní bariérové prostředky

Když se použije v ochranném nebo léčebném místním bariérovém prostředku pro léčbu dermatologických poruch vyvolaných alergeny nebo činidly dráždícími kůži podle jednoho provedení vynálezu, anionická vychytávací látka je protialergenická sloučenina nebo vychytávač činidel dráždících kůži, iontově vázaná ke kationickému, hydrofilnímu polymeru obsahujícímu aminy. Místní bariérový prostředek obsahuje rovněž jednu nebo více lipofilních látek chránících kůži a je s výhodou podáván na lidskou nebo zvířecí kůži nebo sliznici ve formě krému, oleje, gelu nebo mazání.

Kationický, hydrofilní polymer obsahující aminy je netoxický a nepronikající kůží a tvoří na kůži gel nebo film.

6-06-0polymerních derivátů karboxyfenyl)porfyrinů.

Polymer je vybrán ze skupiny sestávající z přírodního chitosanu a jeho derivátů majících kationický charakter, např. kyseliny chitosan karbamové, chitosan chloridu, karboxymethylchitosanu, 6-0-dihydroxypropylchitosanu, hydroxyethylchitosanu, 6-0-sulfátchitosanu, N-sulfátchitosanu, a N-karboxybutylchitosanu, z polyethylenových sloučenin, např. PEG (polyethylenglykolu), MPEG (monomethoxy- substituovaného PEG), jejich fosfátových nebo karbamátových derivátů nebo polysacharidů vybraných ze skupiny sestávající z DEAE-4 a polyornitinu.

Anionická antialergenická látka ja aktivním principem v místních bariérových prostředcích a je složena z chemicky aktivních sloučenin o nízké nebo vysoké molekulová hmotnosti, jak exogenního, tak endogenního původu. Antialergenické exogenní látky jsou vybrány ze skupiny sestávající z DTPA (kyseliny diethylendiamin pentaoctové) a jejích vápenatých a sodných solí, EDTA (kyseliny ethylendiamin tetraoctové), kyseliny triethylentriamin hexaoctové, kyseliny ethylendiamin tetra(methyl)fosforečné, DTPMPA (kyseliny diethylentriamin penta(methyl)fosforečné) a jejich homologů, kyseliny tetraethylentetraamin hexaoctové, kyselin tetraazacykloalkan N,N,N,N-tetraoctových, s výhodou DOTA, TRITA a TETA, porfyrinů, s výhodou

Tyto sloučeniny mají chelatovat různé alergenní kovy, obzvláště Ni²⁺, Cr³ Au⁺, a Au³⁺. Antialergenická endogenní látka je vybrána ze skupiny sestávající z taurinu, hypotaurinu, cysteinu, cysteaminu, pentateinu, N-acetylcysteinu a určitých anionických polyaminových metabolitů.

Antialergenické sloučeniny odstraňují alergenicitu alergenů. Místní bariérové prostředky chrání kůži a sliznici před kontaktem mezi jinými s zcitlivujícími kovy, různými tetra(4schopnost Cr^e+, Co²⁺,

- 16 organickými alergeny, včetně alergenních bílkovin, a činidly dráždícími kůži. Antialergenické látky inaktivují reaktivitu alergenických sloučenin v objemovém prostoru hydrofilního polymerního gelu. Výhodný místní bariérový prostředek obsahuje chitosan jako polymer, a iontově vázanou DTPA jako anionickou vychytávací látku pro ochranné nebo léčebné působení na dermatitidu indukovanou ionty niklu.

Místní bariérové prostředky a jejich chemické a biologické mechanismy budou podány detailně v následujícím textu.

Kationický, hydrofilní polymer obsahující aminy má přinejmenším dvě vlastnosti, jež jej činí v kombinaci s aktivními anionickými antialergenickýmí látkami lepším při ochraně, mezi jiným, proti alergenům zcitlivujícím kůži. Dřívější studie ukázaly, že kationické polymery, např. chitosan, poly-L-lysin a polyethylenimin, podporují adhezi k různým biologickým tkáním a povrchům, i když mechanismy nejsou dobře pochopeny. Anorganické kat ionty, např. Na⁺ a Mg²⁺, inhibují adhezi k buněčným membránám zprostředkovanou chitosanem, předpokládané interferencí s elektrostatickými interakcemi zodpovědnými za adsorpci polymeru k anionicky nabitým povrchovým bílkovinám v buněčné membráně. V přítomnosti těchto anorganických kationtů nebo polumerních (póly)kationtů se mikroprostředí povrchu buněčné membrány stává vysoce hydrofobním, pravděpodobně pro ztrátu povrchové elektronegativity z negativně nabitých karboxylátových bílkovinných zbytků. Tento fenomén dává hydrogelu kationického polymeru adhesivní interakci nejen s bílkovinami kůže, ale i sliznic a lidských tkání. Kationický, hydrofilní gel obsahující aminy vytváří usazený hydrogel, jenž je silně zadržován vzájemnými iontovými silami mezi gelem bílkovinami kůže. V rámci normálního rozsahu pH lidské kůže(5,0 - 7,0) vytváří nativní chitosan hydroželatinový gels kationovým • · · · · · · · • » nábojem při hodnotách pH pod pKa hodnotou chitosanu, 6,3. Anionické antialergenické látky, t.j. exogenní sloučeniny, např. chelatátory kovů, nebo endogenní sloučeniny, jsou s výhodou rozpustné ve vodě a mají aktivní funkční skupiny směrované k reakci s alergenními sloučeninami. Dále: Jsou snadno rozpustné ve vodném objemovém prostoru hydrogelu. Navíc, díky svému negativnímu náboji v normálním pH rozsahu lidské kůže, tyto anionické sloučeniny jsou většinou zadržovány kationickým nábojem polymeru, a vykazují tedy svou funkci k alergenům neškodně uvnitř struktury kostry hydrogelu. Je zásadně důležité, aby se pH prostředku udržovalo pod pKa hodnotou chitosanu, a tak se zachovával kationický náboj polymeru. Pokud tomu tak není, polymer ztrácí svou kvalitu v zadržování anionických látek. Při optimální hodnotě pH je alergen zachycován aktivními chemickými silami na povrchu kůže, a jeho transport a průnik přes epidermální barieru jsou takto inhibovány.

Jak se uvádí shora, kationický, hydrofilí polymer obsahující aminy je, mimo jiné, vybrán za skupiny sestávající z přírodního chitosanu, kyseliny chitosan karbamové, chitosan chloridu, aminovaného polyethylenglykolu (PEG) a MPEG.

Obzvláště zajímavý je nativní chitosan mající rozsah molekulové hmotnosti 1-1 000 kilodaltonů (kDa), s výhodou 50 - 250 kilodaltonů (kDa). Nativní chitosan je složen z částečně deacylovaného chitinu, jenž je extrahován ze skořápek krevet a krabů a převeden na chitosan k získání produktu rozpustného ve vodě. Chitosan je lineární biopolymer, jenž sestává z dvou monosacharidů, N-acetyl-D-glukosaminu vázaných spolu glykosidickými vazbami, těchto dvou minosacharidů může kolísat a poskytovat tak produkty o různém stupni deacetylace. Komerční produkty mají stupeň deacetylace 75 - 95 %. S výhodou může deacetylační a D-glukosaminu, Relativní množství stupeň nativního chitosanu kolísat mezi 0 a 100 %, nej výhodněji mezi 40 a 95 %. Nativní chitosan a jiné zmíněné polymery vytvářejí viskosní roztoky hydrogelů. Viskosita závisí jak na veikosti (stupni polymerizace), tak na konformaci polymeru. Kosmetická aplikovatelnost místních dermatologických prostředků je vysoce závislá na hmatovém vnímání spotřebitelem nebo púacientem. Hmatové vnímání zahrnuje kontakt a pohyb konečků prstů přes povrch kůže v kontaktu s prostředkem, a realtivní pohyb mezi danými dvěma povrchy kůže je ovlivněn nebo omezen třením. Zážitek tohoto tření hraje významnou roli v objektivním hodnocení atributů kůže, vnímatelných spotřebitelem. Hmatový pocit musí být příjemný, ne klouzavý nebo příliš tvrdý. Zvyšování molekulové hmotnosti nativního chitosanu přes asi 250 kDa zvyšuje exponenciálně zdánlivou viskositu a ovlivňuje hmatové vnímání, přičemž dává méně přijatelný prostředek. Je proto důležité, aby prostředek obsahoval nativní chitosan o molekulové hmotnosti méně než 250 kDa viskosita chitosanů nižší, v důsledku toho jsou solné

U solných roztoků je však než u nesolných roztoků a roztoky snadněji rozpůstné.

Správným používáním chitosanových solí, jež jsou nedráždivé a přijatelné pro kůži, spolu s esenciálními lipidy a zvlhčovači ve směsích, lze získat prostředek vysoce upřednostňovaný spotřebiteli. Nejvýhodně je prostředek formulován jako gel nebo krém, založený na emulzích olej/voda nebo voda/olej . Vhdnými neaktivní solemi chitosanu jsou acetáty, citráty, mravenčany, hydrogenuhličitany, fumaráty, maláty, malonáty, oxaláty, palmitáty, osfáty, pyruváty, stearáty, jantarany nebo soli různých aminokyselin. Během přípravy musí být pH roztoku udržováno pod 8,0, protože většina chitosanových solí je nerozpustná nad touto hodnotou pH. Chitosan je rovněž • · · · • ·

- 19 kompatibilní s alkoholy a acetonem při koncentracích až do 50 % s podržením viskosity bez jakékoli precipitace.

Jiným užitečným větveným polymerem biokompatibilním s kůží je PEI (viz Obr. 2), v němž s výhodou je 25 % aminů primárních aminů, 50 % je sekundárních, a 25 % je terciárních. PEI je kationický při fyziologických hodnotách pH, a jako anionický zadržovač je nejvhodnější v rozsahu molekulových hmotností 1 - 200 kDa, s výhodou asi 50 kDa. PEI je volně rozpustný jak ve vodě, tak vrůzných organických rozpouštědlech, s mírnou viskositou. Primární aminoskupiny jsou reaktivnější než sekundární aminy, a jsou ve vhodném prostředí nej reaktivnější k různým funkčním skupinám alergenů. Mnohé alergenické chemikálie mají elektrofilní vlastnosti a jsou schopné reagovat s různými endogenními nukleofily za tvorby kovalentních vazeb. Když se lidské tkáně uvažují z chemického hlediska, obzvláště nukleové kyseliny a bílkoviny obsahují mnohé skupiny bohaté elektrony (dusík, fosfor, kyslík a síru). Nejnukleofilnějšími cíly jsou lysin a cystein, ale i aminokyseliny s heteroatomy, jako histidin, methionin a tyrosin, reagují s elektrofily, za vyvolávání elergenických účinků. Nej reaktivnější elektrofilní chemické skupiny, jež se často nacházejí v alergenech, lze rozdělit do tří skupin. První skupina reaguje nukleofilní substitucí na nasyceném centru, a zahrnuje alkylhalidy a epoxidy. Druhá skupina reaguje nukleofilní substitucí na nenasyceném centru a zahrnuje aromatické halidy, laktony, laktamy a estery. Třetí typ reaguje nukleofilní adicí, pokud se uvažuji karbonylové deriváty, např. aldehydy a ketony, a α/β-nenasycené systémy, jako chinony. Pro vysokou reaktivitu obzvláště primárních aminů PEI v reakci s elktrofilními funkčními skupinami různých alergenů, tyto alergeny mohou být rychle umlčeny přímo PEI, • · * · • ·

- 20 když se dostanou k němu. Alternativně, při pH hodnotách lidské kůže, reaktivita PEI se stává nižší (pKa je asi 9,8 pro primární aminy a kolem 8 pro sekundární aminy), a alergeny jsou proto pravděpodobněji zachycovány iontovými silami podobnými silám u nativního chitosanu.

Vedle tohoto může být přímý vychytávací účinek např. PEI a aminoplysacharidů, např. chitosanu, pro elektrofilní alergeny využíván jako činidlo, vytvářející adukty alergenů. V pH rozsahu lidské kůže, obvykle pod pKa hodnotou chitosanu, jsou protonované aminoskupiny chitosanu stabilizovány, a jsou proto téměř neaktivní k většině alergenických elektrofilů. Activací těchto aminoskupin nativních chitosanu, s použitím kteréhokoli ze dvou biologických aktivačních činidel, kysličníku uhličitého nebo chlornanu sodného, se však reaktivita těchto aminoskupin rozsáhle zvyšuje. Jako obecný a funkčně důležitý aktivační fenomén v biologických chemických reakcích byla identifikována karbamoylace aminoskupin v peptidech, bílkovinách a určitých metabolitech léčiv. In vivo tvorba stabilní sloučenin karbamových kyselin závisí na pH a pCO₂ vnitrobuněčného prostředí buňky. Při oxidativním stresu katalýzuje myeloperoxidasa neutrofilů (určitých leukocytů) tvorbu kyseliny chlorné (HOC1) z peroxidu vodíku a chloridových aniontů. Kyselina chlorná je účinné oxidační a chlorační činidlo s biocidními vlastnostmi. Může přímo chlorovat některé biologicky významné molekuly, za tvorby sekundárních chloračních činidel s detoxikačními, záchytnými a regulačními vlasntnostmi. Oba probírané aktivační procesí se tedy musí považovat za nový způsob podpory chemických reakcí s vysokým biologickým významem a s vysokou přijatelností z environmentálního hlediska.

Nativní chitosan je karbamolylován ve vodném roztoku plynným kysličníkem uhličitým, probublávaným přes roztok za • ·

- 21 pokojové teploty. PH roztoku se trvale monitoruje a nastavuje se během reakce na pH v rozsahu 5,5 - 6,5 přidáváním hydroxidu sodného. Reakce je normálně ukončena v průběhu 3-4 hodin. Karbamoylováný chitosan vytváří sloučeninu o vysoké stabilitě ve vodných roztocích při fyziologickém pH. Chlorace chitosanu se provádí ve vodném roztoku opatrným přidáváním méně než stechiometrického (1:10 - 1:500) množství chlornanu sodného (aby se zabránilo křížovému provázání), v relaci k množství aminoskupin v chitosanu. Reakce je rychlá a je při pokojové teplotě ukončena během 5 minut. Jak karbamoylováné, tak chlorované deriváty chitosanu jsou sloučeniny, které, vedle vysoké rozpustnosti ve vodě, jsou volně rozpustné v alkoholech, acetonu a různých organických rozpouštědlech nebo jejich směsích. Reakční výtěžek obou aktivačních postupů může být sledován stanovením množství aminoskupin před aktivací a po ní.

Vedle dříve zmíněných dermatologických aplikací chitosanu a aktivovaných chitosanů, předběžné výsledky z pilotních klinických studií po místním podávání rovněž ukazují, že aktivované chitosany, obzvláště karbamoylováný chitosan, narušují aktivní fázi v infekcích Herpes simplex, urychlují hojivý proces psoriatických kožních lézí a podporují zvýšenou kožní permeabilitu, což může zvyšovat absorpci místně aplikovaných léků. Tato pozorování, jež budou detailněji osvětlena níže, jsou v souladu s dřívějšími vlastnostmi chitosanových produktů při hojení kůže. Příklady zahrnují hojvé účinky na spáleniny, hojení ran, (rekonstrukci paradentální tkáně), antivirové a antimykotické účinky a imunostimulační aktivitu. Zvýšenaá permeabilita kůže získaná pomocí kyseliny chitosan karbamové pravděpodobně ppodporuje rovněž absorpci různých regeneraci tkání bakteriostatické,

- 22 antialergenické látky, alergenických kovových chelátory anionických DTPA je pentakarboxylová aeroalergenů, což lze proto používat v testu s náplastmi pro diagnózu atopické dermatitidy.

Jak se uvádí shora, vychytávací látka, t.j. anionická antialergenická látka podle zde popsaných provedení vynálezu, má schopnost chelatovat ionty Ni²⁺, Cr³⁺, Cr⁶⁺, Co²⁺, Au⁺, a Au³⁺. DTPA a její vápenaté a sodné soli jsou nej výhodně j ší t. j . iontů.

kyselina diethylentriaminu s pKa hodnotami v rozmezí 2,0 10,3. Díky její pentakarboxylové struktuře jsou alergenické kovové ionty, obzvláště Ni²⁺, Cr³⁺, Cr⁶⁺, Co²⁺, Au⁺, a Au³⁺ chelatovány s velmi vysokými konstantami stability v rozmezí hodnot pKa 19 - 20 (25°C, I = 0,15) . V tvorbě komplexu s kovovým kationtem jsou rozsáhle zapojeny jen dvě z pěti karboxylových skupin, zatímco přinejmenším dvě ze tří zbývajících karboxylových skupin o pKa hodnotách pod 6,3 jsou zapojeny méně, a mají tedy spíše tendenci k interakci s polykationickým polymerem (viz Obr. 1) . Tento fenomén pravděpodobně vysvětluje retardaci komplexu DTPA a kovového iontu uvnitř prostorového objemu hydrogelu. Vazebná kapacita kyselých chelátorů kovů závisí na pKa hodnotách kyselin, a je tedy silně ovlivněna pH obklopujícího prostředí. Snížení pH pod kritickou pKa hodnotu(y) má za následek snížení nebo úplnou ztrátu vazebné kapacity.

Vazebná kapacita DTPA solubilizované v kationickém polymerním hydrogelu je dosti stálá, díky přirozeným pufračním kvalitám chitosanu. Jiné anionické kovy chelatující látky, jež mohou být použity v kombinaci s polykationickým hydrogelem jsou např. EDTA, kyselina triethylentriamin hexaoctová a její homology, kyselina ethylendiamin tetra(methylfosforečná), kyselina diethylentriamin penta(methylfosforečná) (DTPMPA) a • · • · · · • · ······· » · • · · · ·· ·· ·· ·· ··

- 23 její homology, a fosfátové a karbamátové deriváty shora zmiňovaných polymerů. Toxicita jak DTPA, tak DTPMPA je extrémně nízká, s akutními a subakutními toxicitami méně než 6 g/kg u myší, potkanů a králíků. DTPA je v evropském lékopisu charakterizována jako složka sterilních roztoků, obsahujících např. technécium 99 nebo indium 111, pro zajištění tvorby komplexů, a zamýšlených pro injekce u lidí v souvislosti s radioterapeutickou diagnózou.

Vedle odstranění alergenických kovových iontů pomocí tvorby komplexů s ve vodě rozpustnými chelátory kovů, zadržovaných v hydrogelu, malými antialergenními molekulami mohou být zachycovány i jiné alergenické sloučeniny způsobem podobným jako u kontaktních zcitlivujících kovů. S výhodou jsou antioxidanty, antialergeny nebo jinými vychytávajícími molekulami, jako jsou např. taurin, hypotaurin (a jejich chlorované nebo karbamoylováné deriváty), cystein, cysteamin,

N-acetylcystein (a kyselé metabolity polyaminů, např. kyselina γ-aminomáselná, hypusin, putreanin a kyselina spermová), sloučeniny rozpustné ve vodě a neoxické, jež se snadno spojují s polykationickým hydrogelem (viz Obr. 1) . Všechny tyto látky mají neprotonované kyselé skupiny a jsou zadržovány polymerem.

Vychytávacími skupinami jsou buď primární aminy nebo thioly, dva nukleofily nejpodobnější endogenním, s vysokou účinností / tvorby aduktů. Thioly jsou náchylné k autooxidaci při pH nad 7,0 a proto je zásadní nutností udržovat pH v prostředku pod tímto kritickým bodem a zabraňovat oxidaci thiolů. S výhodou je také stabilizovat prostředek přidáním nealergenního antioxidantu.

Lipofilní látky zahrnuté do místního bariérového prostředku mu propůjčují krémový charakter, a sestávají např. z kyseliny stearové a jejích derivátů. Tyto látky pronikají ······» · * ···· · · · · ·· · · ··

- 24 lipofilní oblasti v horní vrstvě stratům corneum, vytvářejí sít s endogenními lipidy buněčné membrány a stabilizují lamelární lipidovou fázi mezi keratinizovánými buňkami epidermální rohovinové vrstvy.

Prostředky absorbující UV záření

Když se farmaceutický prostředek podle vynálezu používá v prostředku absorbujícím UV záření pro ochranné působení u dermakoligických poruch vyvolávaných UV záření, váže se kovaletně kationický, hydrofilní polymer obsahující aminy k anionické vychytávací látce. Hydrofilní polymer obsahující aminy je vybrán ze stejné skupiny jak je definována shora pro místní bariérové prostředky. Anionická vychytávací látka je rovněž vybrána z téže skupiny jak je definována shora pro místní bariérové prostředky, až na EDTA a její homology.

V prostředcích absorbujících UV záření jsou k anionické vychytávací látce chelatovány ionty vybrané ze skupiny sestávající z Cu²⁺, Fe²⁺, Fe³⁺, a Eu³⁺ nebo jejich kombinací.

Polymer se případně kovaletně naváže k anionické vychytávací látce prostřednictvím imobilizační odstupové skupiny, s výhodou kyseliny p-aminobenzoové nebo 3,3'-4.4'~ benzofenon tetrakarboxylové.

Ve výhodných provedeních prostředku absorbujícího UV záření je hydrofilním polymerem obsahujícím aminy PEI, kovalentnš navázaný k DTPA jako anionické vychytávací látce. Prostředek absorbující UV záření a jeho biologický mechanismus budou teď níže popsány podrobně.

Komerčně dostupné UV filtry používané pro absorpci UV záření jsou založeny nalátkách rozpustných ve vodě nebo v oleji. Sloučeniny aktivní k UV záření jsou volně absorbovány »4 »·»· » 4

- 25 « » · > * · * • · « « »· • ·»»·*· 4 · · * · · · ···· ·· ·· 44

4 4 »4 v epidermis a podléhají metabolismu např. v keratocytech, což je potenciálním zdrojem tvorby alergenických metabolitů z nealergenických rodičovských sloučenin. Proto má zásadní důležitost udržení schopnosti oddělit UV záření nad povrchem epidermis pomocí kovalentní imobilizace struktur zhášejících UV. Nynější prostředek absorbující UV záření, obsahující aktivní složky, je k přímé aplikaci nakůži, kde aktivní sloučeniny podle předpokladů odstraní škodlivé UV záření. Prostředek mající ochrannou aktivitu proti UV záření, v němž je anionická vychytávací látka kovalentně připojena ke kationickému, hydrofilnímu gelu obsahujícímu aminy, má dvě nej významnější odlišné kvality. Za prvé existuje zřejmá sekvestrace UV záření předtím, než dosáhne povrch kůže. U normálních sloučenin na ochranu před sluncem se uvádí ochrana před erythemou a zánětem, ale nedávné studie odhalily minimální ochranu proti místní a systémové imunosupresi. Důkazy více a více ukazují, že UV-indukovaná imunosuprese přispívá u lidí k vývoji kožní rakoviny, k fotostárnuti kůže a k vývoji různých zánětlivých kožních poruch. Studie na myších ukázaly, žeUV záření ničí jak enzymatické, tak neenzymatické antioxidativní ochrany v epidermis a kůži. Reaktivní druhy kyslíku (ROS) jsou generovány jak fyziologickým oxidativním metabolismem, tak vnějšími příčinami, z nichž UV světlo může být v našem denním životě nejvýznamnější. Antioxidativní systémy chrání proti poškození zprostředkovanému ROS. Dále: Antioxidanty interagují komplexním způsobem v optimalizaci redoxního stavu, neboť, koncentrace redoxně aktivních sloučenin je jednou částí rozsáhlé sítě, jež ovlivňuje celý systém. Destrukce nebo zeslabení antioxidačních obran epidermis a kůže reaktivní druhy kyslíku podporuje hypotézu účinku volných radikálů při UV-indukovaném poškození kůže. Existuje tedy možnost značně rozšířené dysfunkce bílkovin, jež zanechá kůži otevřenou další oxidační zátěži z jakéhokoli zdroje. Tyto výsledky proponují, že prostředky přípravků komerčně dostupné ochrany proti slunci jsou nedostatečně optimalizovány pro úplné oddělení obzvláště UV B a UV A záření. Toto pozorování rovněž ukazuje, že penetrační schopnost a blízkost mezi absorbéry UV a třemi vrstvami kůže umožňuje slunečnímu záření přinejmenším částečný zásah při průniku do různé hloubky kůže. Hloubka, s níž záření proniká do kůže závisí na vlnové délce pronikajícího světla. Hloubka průniku se zvyšuje se zvyšující se vlnovou délkou záření. Proto má zásadní důležitost zhášet a transformovat záření o vlnových délkách škodlivých kůži na radiační kvanta o méně škodlivé energii dříve, než kůži zasáhnou.

Experimentální výsledky ukázaly, že imunoprotektivní schopnost ochrany proti slunci koreluje hlavně s absorpčními spektry sekvestračních sloučenin. Látky se širokým UV absorpčním spektrem mají nejvyšší imunoprotektivní schopnost. Většina organických sloučenin chránících proti slunci jsou vysoce účinné absorbéry UV v rozsahu UV B (290 - 320 nm) a v nižším rozsahu UV A (320 - 340 nm) . Anorganické sloučeniny, jako je kysličník zinečnatý, kysličník titaničitý a slikáty, jsou vysoce účinnými absorbéry v širokém spektru (290 400 nm) nebo odrážeči záření, imunoprotektivními sloučeninami

Nevýhodou těchto látek je že kůže získává vzhled podobný masce. Obzvláště z tohoto důvodu nejsou tyto látky normálně používány jako činidla ochrany proti slunci, kromě zesilování UV filtrů. To je příčinou zřejmé potřeby nových činidel ochrany před sluncem, se sekvestračními kvalitami, jež posílí normální ochrannou funkci kůže proti UV záření.

Za druhé, pevné připojení aktivního UV absorbéru, t.j. anionické vychytávací látky, např. chelátoru, ke struktuře nejucmne] simi proti slunci.

a tudíž chránícími

- 27 kostry polymeru odstraňuje průnik absorbéru skrze epidermis, a tak rovněž jeho transport k metabolizujícím buňkám. Je zřejmé, že u této nové koncepce není riziko metabolické formy alergenických nebo toxických metabolitů.

UV absorbéry kovalentně vázané k polymeru mohou mít složení podle dvou různých koncepcí. Polyabsorbéry mohou být vytvářeny bud' např. DTPA, výhodnou anionickou -vychytávací látkou, kovalentně vázanou k polymeru, např. nativnímu chitosanu, anebo např. PEI nebo modifikovaným PEG. Anionická vychytávací látka, např. DTPA nebo její homology, může být kovalentně vázána k polymeru rovněž pomocí UV-absorbujíčího raménka (Charles, S. H. et al., Attachment of fluorescent metal chelates to macromolecules using bifunctional chelating agents. Biochem. Biophys. Res. Commun. 75, 149-155, 1977) . UVabsorbující raménko amplifikuje absorpční kapacitu polymerního komplexu kovu. DTPA, kovalentně imobilizovaná k polymerům má například UV absorpční kvality v rozsahu UV C, t.j. pod 230 nm. Tvorba kovových komplexů s biokompatibilními kovovými ionty, např. Cu²⁺, Fe²⁺, Fe³⁺, a Eu³⁺ dále rozšiřuje rozsah UV absorpce, včetně UV B a UV C záření (viz Obr. 3) . Podle druhé koncepce lze v prostředcích ke stínění světla používat komerčně dostupné UV filtry, jež mají zachovanou UV absorpční schopnost po imobilizaci k polymeru.

Ve výhodném provedení je DTPA kovalentně připojena s vysokou účinností ke kterémukoli kationickému, hydrofilnímu polymeru obsahujícímu aminoskupiny metodou Krejcareka a Tuckera (Biochem. Biophys. Res. Commun. 77, 1977, 581-585). DTPA podléhá tvorbě smíšeného karboxykarbonového anhydridu DTPA v reakci s isobutylchlorformiátem (IBCF) v přítomnosti silné báze, triethylaminu (pětinásobný molární přebytek v poměru k DTPA) . Po rozpuštění DTPA ve vodě a bázi je směs lyofilizována a znovu rozpuštěna ve formamidu. IBCF je přidán · ·

- 28 v olárním poměru k DTPA 1:1 za jemného míchání a teplota se udržuje na 4°C. Reakce je ukončena během 3 0 - 45 minut. Polymer, např. nativní chitosan nebo PEI, byl rozpuštěn ve vodě a by přidán smíšený anhydrid DTPA. Hodnota pH byla udržována na přibližně 6,5 - 7,0 přídavkem pyridinu. Reakce byla ukončena během 24 hodin, což se projevilo ukončením tvorby kysličníku uhličitého. Směs byla vysrážena přídavkem ethanolu. Precipitát byl promyt ethanolem a acetonem a usušen za pokojové teploty. Suchý produkt nativního chitosanu není rozpustný ve vodě prosté solí, ale je rozpustný v různých solných roztocích, například ve fyziologickém roztoku soli. DTPA derivát PEI je přímo rozpustný ve vodě, jakož i v různých organických rozpouštědlech. Maximální vazebná kapacita DTPA polymerů, např. chitosanu nebo PEI, ke kovovým iontům byla vypočtena podle vazebných studií s ionty Ni²⁺ a byla určena jako 0,65 mmol/g resp. 1,61 mmol/g. Výsledky ukazují, že přibližně 27 % dostupných primárních aminů u chitosanu a jejich 55 % u PEI je obsazeno DTPA, což znamená, že po derivatizačním postupu je udržen kationický charakter daných polymerů.

Modifikovaný PEG, ve formě monomethoxy- substituovaného PEG (MPEG), je rovněž užitečný jako polymerní nosič UV sekvestrujících skupin. MPEG byl modifikován podle následující metody: 22,9 ml (4 mmol) chlornanu sodného bylo přidáno k 10 g (2,0 mmol) monomethoxy PEG (5 kDa) za prudkého míchání. Chlorace byla ukončena během 24 hodin. Chlorovaný MPEG byl aminován přidání 12 (185 mmol) 29 % (hmotn./hmotn.) roztoku hydroxidu amonného ve vodě. Reakční směs byla zahřívána na 50° C po 48 hodin. Nezreagovaný hydroxid amonný byl odpařen. Zbytek byl opakovaně promyt ethanolem a vysušen za pokojové • · ···· · · • · · · ·· · · · · · ··· ···· · ··»· ·· ·· · · · *

- 29 teploty. MPEG-amin může být derivatizován podle metod rozebraných dříve.

Napojení UV-absorbujícího raménka mezi polymer a např. DTPA nebo její analog může být provedeno podle metody popsané Leungem a Mearsem (Biochem. Biophys. Res. Commun. 75, 1977,

149-155).

Komplexy kovových iontů se s těmoto polymery tvoří snadno ve vodném roztoku polymeru přidáním stechiometrického množství vhodné soli kovu, rovněž rozpuštěné ve vodě. Solí prostý polykovový chelátor se s výhodou získá precipitací ethanolem, jak je rozebráno v textu shora, nebo kontinuální dialýzou proti vodě čištěné s Mílii Q po 24 hodin. Voda se odstraní lyofilizací.

Navázání komerčně dostupných UV absorbérů nebo jiných netoxických látek se schopností absorpce UV záření ke shora zmiňovaným polymerům může být, i když ne nutně, prováděno např. s tvorbou smíšeného anhydridu v reakci s IBCF a karboxylové kyselinové skupiny nebo derivátu UV absorbující sloučeniny. Příklady ve vodě rozpustných UV absorbérů jsou kyselina p-methoxysalicylová, p-aminobenzoová, vinná, skořicová, p-methoxyskořicová, o-hydroxybenzoová, benzimidazolová, dihydroxybenzoová, 2-benzoylbenzoová, 3,3'4.4'-benzofenon tetrakarboxylová a retionoová. UV filtry obsahující hydroxylové nebo aminové skupiny se snadno převádějí na odpovídající deriváty kyselin reakcí s ekvimolárním množstvím anhydridu kyseliny octové nebo jantarové v pyridinu. Většina těchto produktů je hydrofobnější než odpovídající deriváty DTPA a proto vhodnější pro prostředky založené na oleji.

Charakteristiky absorpce UV některých polyabsorbentů UV záření, stanovené jako index ochrany před sluncem podle ttt· » » • »

- 30 Kumlera, jsou uvedeny v Tabulce 1. Všechny hodnoty jsou v rozsahu definovaných komerčních UV absorbérů.

Tabulka 1

Polvabsorbentv UV záření

Index ochrany před sluncem

Kyselina p-aminobenzoová (odkaz) 7,4 Chitosan-DTPA-Cu²⁺ 4,5 Chitosan-DTPA- Fe²⁺ 8,0 Kyselina polyethylen-N-p-aminobenzoová 6,2

Koncentrace kationického, hydrofilního polymeru obsahujícího aminoskupiny, použitá v preparaci prostředků zamýšlených pro výrobu prostředků ochraňujících kůži podle vynálezu, t.j. jak místních bariérových prostředků, tak prostředků absorbujících UV záření, kolísá v rozmezí od 0,05 do 15 hmotnostních procent, s výhodou 0,5 až 5,0 % podle celkové hmotnosti prostředku. Polymer je s výhodou rozpuštěn ve fyziologickém roztoku soli. Když vychytávací látka použije DTPA, může pentasodná sůl nebo jako divápenatá/trisodná sůl. Aktivní anionická vychytávací sloučenina je přidána v koncentraci kolísající v rozmezí od 0,5 do 20 hmotnostních procent, s výhodou 5 až 15 %. Ochranné prostředky jsous výhodou složené buď z gelu, anebo z emulze voda/olej (krém) nebo olej/voda (mazání).

se jako anionická být přidána jako

Ve formě gelu je prostředek s výhodou založen na nativním chitosanu v kombinaci s aktivní sloučeninou, s dalšími • · • ·

- 31 zvlhčovači, např. močovinou, kyselinou L-mléčnou, glycerinem, propylenglykolem, glycerolem a sorbitolem.

Tyto zvlhčovači sloučeniny jsou přidány v koncentracích kolísajících od 0,5 do 10 hmotnostních procent. Přidání zvlhčovačů umožňuje interakci a adhezi mezi negativně nabitými povrchovými bílkovinami v extracelulárním prostoru rohovinové vrstvy kůže a kationickým polymerem, což rovněž ovlivňuje a hmatové vnímání prostředku želatinové látky, třecí odpor povrchu kuze spotřebitelem. Dodatečné j ako

ΖΙθ karboxymethylcelulosa a želatinová guma mohou být ke zvýšení stability gelu rovněž být přidávány v koncentracích kolísajících od 0,5 až do 5 %, bráno podle hmotnosti.

Prostředky založené na krémech jsou založeny na prostředcích, jež kromě krémovítého charakteru rovněž zvyšují fyzikální a chemickou odolnost proti dráždivým, korosivním, rozpouštěcim a intoxikačním činidlům. Hydrofobní složky prostředku pronikají lipofilni oblasti horní vrstvy stratům corneum a tvoři siř s endogenními lipidy buněčných membrán. To stabilizuje lamelární lipidovou fázi mezi keratinizovanými buňkami epidermální rohovinové vrstvy, jako když jsou cihly uloženy ve zdi a drženy dohromady maltou. Navíc tvoří hydrogel, vytvářený např. chitosanem nebo deriváty chitosanu, pufrační vrstvu na povrchu kůže. Chitosanová sít poskytuje vysokou neutralizační kapacitu jak proti kyselinám, tak proti zásaditým sloučeninám a roztokům, a takto chrání epidermis před škodlivými korosivními činidly.

Hydrofobní složky, jako jsou kyselina stearová a parafin, emulgátory, jako je cetylstearylalkohol, povrchově aktivní látky jako je polyoxyethylen-2-stearylether, změkčovače, jako jsou dimethylpolysiloxan a cetylalkohol, mohou být přidávány v koncentracích kolísajících od 0,5 až do 20 %, bráno podle hmotnosti. V různých množstvích mohou být pro vytvoření • · · · • · • ·

- 32 stabilního prostředku rovněž přidávány další složky, jako jsou povolené konzervační látky a parfémy.

Příklad vhodně navrženého místního aktivního bariérového prostředku může být s výhodou sestaven z krému, majícího následující základní složky a poměry (I)

Složky Složení (% hm./hm.)

	Rozsah	Výhodné
Cetylstearylalkohol	0,5-20	(6-10)
Polyoxyethylen-2 -stearylether	0,5-20	(1-5)
Kapalný parafin	0,5-20	(0,5-5)
Glycerol	0,5-10	(0,5-5)
Močovina	0,0-10	(0,0-5)
DTPA (Na/Ca sůl)**	0,5-20	(5-15)
Chitosan (hydrochlorid)	0,05-15	(0,5-20
Fyziologický solný roztok	20-60	(30-50)

Jiné vhodné formy mohou být sestaveny z následujících dvou prostředků • · • « • · • * · » · · · • · · · · · · · ·· * ·

- 33 (II)

Složkv	Složení (% hm./hm.)
Rozsah	Výhodné
DTPA (Na/Ca sůl)**	0,5-20	(5-15)
Chitosan (hydrochlorid)*	0,05-15	(0,5-5)
Cetylstearylalkohol	0,5-20	(3-10)
Glycerol	0,5-10	(0,5-5)
Kapalný parafin	0,5-10	(1,0-10)
Polyoxyethylen (2)stearylether	0,5-10	(0,5-5)
(Brij®72) Polyoxyethylen(21)stearylether	0,5-10	(0,5-5)
(Brij®721) Polyoxyethylen(2)stearylalkohol	0,5-15	(0,5-10)
Hydroxid sodný	0,5-10	(0,5-5)
Voda, čištěná	20-80	(40-80)
(III)
Složkv	Složení	(% hm./hm.)
Rozsah	Výhodné
DTPA (Na/Ca sůl)**	0,5-20	(5-15)
« * Chitosan (hydrochlorid)	0,05-15	(0,5-5)
Glycerol	0,5-10	(0,5-5)
Kapalný parafin	0,5-15	(1,0-10)
Isohexadekan (Arlamol HD)	0,5-15	(1,0-10)
Chlorid hiřečnatý, hexahydrát	0,5-10	(1,0-10)
POP-POE Glycerolsorbitan	0,5-15	(1,0-10)
hydroxystearát (Arlacel 780) Hydroxid sodný	0,5-10	(0,5-5)
Voda, čištěná	20-80	(40-80)

• · «··» · · ·· 9 ·

- 34 Příklad vhodně navrženého místního aktivního bariérového

prostředku může být s výhodou	sestaven ve formě gelu z
následujících základních složek a	poměrů
(IV)
Složkv	Složení (%	hm./hm.)
Rozsah	Výhodné
Glycerol	0,5-10	(0,5-5)
Močovina	0,0-10	(0,0-5)
DTPA (Na/Ca sůl)**	0,5-20	(5-15)
Chitosan (hydrochlorid)	0,05-15	(0,5-5)
Karboxymethylcelulosa	0,05-5	(0,5-2)
Fyziologický solný roztok	60-85	(65-75)
Chitosan může být nahrazen	svými deriváty	nebo j inými

polymery a jejich deriváty. ** DTPA může být vynechána nebo nahrazena antialergeny podle vynálezu.

Antivirové, antifungální a protizánětlivé prostředky

Prostřednictvím různých obměn základních aktivních principů farmaceutického prostředku podle vynálezu byla rovněž nalezena řada „spin-off léčebných účinků. Tyto další medicinální indikace pokrývají prevenci nebo léčbu dermatologických kožních poruch, jako jsou infekce herpes, houbové infekce a psoriasis.

• 9

- 35 Když se podle jednoho provedeni vynálezu používá terapeutický antivirový, antifungální nebo protizánětlivý prostředek k léčbě dermatologických poruch vyvolávaných viry, houbami nebo zánětlivými stavy, kationickým, hydrofilním polymerem obsahujícím aminy je aktivovaný chitosan, nebo je iontově vázán k endogenním, thioly obsahujícím sloučeninám vybraným ze skupiny sestávající z taurinu, hypotaurinu nebo jejich aktivovaných derivátů, cysteinu, cysteaminu, pantateinu, N-acetylcysteinu a kyselých metabolitů polyaminů. Kationický, hydrofilní polymer obsahující aminy může být rovněž vybrán ze stejné skupiny jako pro místní bariérové prostředky a pro prostředky absorbující UV záření.

Protože některé degenerativní kožní poruchy, např. virové infekce jako je infekc Herpes simplex, houbové infekce, jako jsou infekce Tinea a Candida, a psoriatické poruchy kůže, jsou léčeny neadekvátně místní nebo systémovou farmakologickou medikací, je přitažlivé zkoumat terapeutický užitek obzvláště místně aplikovaných derivátů chitosanu na různé kožní poruchy závislé na imunodeficienci. Navrhovaný polymer aktivní ke kůži nemá žádnou systémovou biodostupnost a jeho léčebný užitek je pravděpodobně vyvoláván v lokální lymfoidní tkáni imunitního systému aktivního na povrchu, např. v epidermis nebo dermis. Klíčovým faktorem je schopnosti kationického polymeru pronikat přes rohovinou vrstvu epidermis. Stimulované imunokompetentní buňky snadno přes kožní tkáně a z části zůstávají v epidermis. Zdá se, že polymer musí proniknout rohovinovou vrstvou, ale nemusí nutně migrovat do epidermis nebo dále do jiných vrstev kůže, aby došel do kontaktu s těmito buňkami, pravděpodobně méně rigidní epidermální cestou, jež probíhá mezi shluky keratinocytů. Tato část epidermis je flexibilnější a umožňuje transkutánní ztrátu vody a pravděpodobně i transport různých složek, jež jsou potřebné v chemické obraně kůže. Tato cesta • · • ·

- 36 zřejmě rovněž umožňuje transport sloučenin aplikovaných na povrch kůže v opačném směru. Proto se navrhuje, že polykationické polymery nebo jejich deriváty, obzvláště kyselé karbamové deriváty, jež jsou schopné zlepšovat transnasální absorpci peptidů, například insulinu a kalcitoninu (lilium L., Farraj N. F., Davis S. S., Pharm. Res. 11, 1994, 1186-1189, Aspden T. J., Illum L., a Skagrud, Eur. J. Pharm. Sci. 4, 1996, 23-31) s navrhovanou slizničnou adhezí a přechodným rozšiřováním úzkých spojení v membránách, mohou používat cestu mezi shluky keratinocytů k dosažení kontaktu a interakce s imunokompetentními buňkami.

V souladu s např. DTPA, jakákoli sloučenina o nízké molekulové hmotnosti, obsahující karboxylovou kyselinu, může být napojena na polymer obsahující aminoskupiny metodou Krejcareka a Tuckera (k podrobnostem viz první část tohoto vynálezu). Látky obsahující hydroxylové a aminové funkční skupiny mohou být převedeny na derivát karboxylové kyseliny v reakci s kyselinou jód- nebo chloroctovou podle Grundovy metody (Methods in Enzymology XI, str. 532-541). Vytvořený derivát karboxylové kyseliny může být připojen k polymeru již rozebranými metodami. Alternativně může být kyselinový derivát polymeru, např. derivát fosfátu nebo deriváty karbamových kyselin, vytvořen přímo v reakci s kysličníkem fosforečným nebo kysličníkem uhličitým podle běžných syntetických metod. Jak se rozebírá shora, polymerní komplexy kovů se s ionty Zn²⁺ získávají snadno. Nativní chitosan má výhodné vazebné vlastnosti obzvláště pro ionty Zn²⁺ a může být alternativou k syntetizovaným polymerním chelátorům kovů.

Antivirový prostředek podle vynálezu je obzvláště užitečný pro léčbu infekcí indukovaných Herpes simplex.

• ·

- 37 Antifungální prostředek podle vynálezu je obzvláště užitečný pro léčbu kožních nemocí indukovaných Tinea a Candida dermatornykosami.

Protizánětlivý prostředek podle vynálezu je obzvláště užitečný pro léčbu chronické psoriasy.

Antivirové, antifungální a protizánětlivé prostředky mohou rovněž obsahovat v podstatě stejné další složky jako místní bariérové prostředky. Dále: Poměry polymeru a anionické vychytávací látky v těchto prostředcích jsou v podstatě stejné jako v místních bariérových prostředcích.

Farmaceutické prostředky

Místní bariérový prostředek používaný podle vynálezu je s výhodou dermálně podáván na kůži ve formě krému, mazání, gelu nebo oleje.

Prostředek absorbující UV A a B záření používaný podle vynálezu je s výhodou dermálně podáván na kůži a rty ve formě krému, mazání, gelu, linimentu, pleťové vody, oleje, nebo přípravku na rty.

antifungální a protizánětlivý prostředek

Antivirový, používaný podle vynálezu je oftalmicky, na rty na s výhodou podáván dermálně, anální nebo vulvo-vaginální sliznicovou oblast ve formě krému, mazání, gelu, linimentu, pleťové vody, oleje, oftalmického přípravku, čípku nebo přípravku na rty.

Množství aktivních složek a konkrétní dávková hladina pro jednotlivce, jenž má být léčen, závisí na řadě faktorů, včetně konkrétního použití prostředku a cesty podávání.

• ·

- 38 Příklady provedení vynálezu

Nyní budou v jednotlivých neomezujících příkladech níže podrobně popsána různá provedení vynálůezu. Uváděná množství jsou ve všech příkladech udána jako hmotnostní procenta pokud není uvedeno jinak.

Příklad 1

Bariérový prostředek založený na krému, určený k ochraně před vystavením niklu

7,5 g DTPA (sodná/vápenatá sůl) a 2,0 gramu močoviny se rozpustí v 29,25 ml fyziologického solného roztoku (pH 6,5). 1,25 g chitosan hydrochloridu (mol. hmotn. přibližně 180 kDa) se rozpustí ve fyziologickém solném roztoku a míchá, dokud není polymer úplně rozpuštěn. 6 g cetylstearylalkoholu, 2,5 g polyoxyethylen-2-stearyletheru, 1 g glycerolu a 0,5 g kapalného parafinu se smíchá a roztaví spolu ve vodní lázni při 70 - 75°C. Roztok DTPA/gel se zahřeje na 60°C a míchá s hydrofobními složkami při 60°C dokud se neobjeví krémovítá konsistence. Konzervační látka může být rovněž přidána, ale není potřebná, protože DTPA vykazuje sama konzervační aktivitu.

V případě přípravy gelu, lze pro přípravu stabilního gelového prostředku přidat do vodného roztoku spolu s chitosanem 1 gram karboxymethylcelulosy. V průběhu rozpouštění může být roztok zahříván na 60°C dokud se polymery zcela nerozpustí. Při ochlazování se stabilní gel vytváří spontánně.

• · · · • · • ·

- 39 Pro zkoumání ochranného bariérového účinku shora zmiňovaných aktivních bariérových prostředků, bylo 21 pacientů s předpokládaným zcitlivěním k niklu vybuzeno náplasúovým testem s niklovou zátěží, aplikovaným na kůži zad pacienta.

Na pacienty se předem působilo dvěma aktivními bariérovými prostředky a referenčním („blank ) krémem bez přidané DTPA. 0,5 ml každého prostředku bylo aplikováno na stejně velké, 45,5 cm² oblasti kůže na zádech pacientů. Použila se rovněž kontrolní oblast bez předchozího působení. Síran nikelnatý (20 μΐ) byl aplikován v plastových IQ komůrkách (Chemotechnique Diagnostics, Malmo, Švédsko) na čtyři oblasti kůže v pěti různých koncentracích, 0,08, 0,25, 0,8, 2,5 a 8 % (hmotn./hmotn.), rozpuštěných ve vodě čištěné na Míli Q. Těchto pět koncentrací bylo aplikováno náhodným způsobem v rámci každé oblasti kůže. Pacienti byli pak po 4á hodin vystaveni náplasťovému testu. Výsledky byly hodnoceny podle stupnice od 0 do 6 vizuálně dvěma zkušenými dermatology. Výsledková stupnice: 0 = bez reakce, 1 = slabá positivní reakce zahrnující zarudnutí, infiltraci (+), 2 = intensivnější slabá positivní reakce zahrnující zarudnutí, infiltraci, případně pupínky +, 3 = slabá až silná positivní reakce zahrnující zarudnutí, infiltraci, pupínky +(+), 4 = silná positivní reakce zahrnující zarudnutí, infiltraci, pupínky, puchýřky ++, 5 = silná až extrémní positivní reakce zahrnující zarudnutí, infiltraci, pupínky, puchýřky a některé koaleskující puchýřky ++(+), 6 = extrémně silná positivní reakce zahrnující intensivní a infiltraci, a koaleskující puchýřky +++.

Výsledky jsou ukázány v Tabulce 2 a Obr. 5. V Tabulce 2 jsou výsledky hodnoceny při dvou dávkách zátěže niklem. Tyto dvě dávky byly: <2,5 % aplikovanému niklu, což je koncentrae • · • · * · • ·

- 40 ···· ·· ·· ·· ·· ·· pod maximální vazebnou kapacitou aplikovaného chelátoru, a dále při dávce 8 % niklu, přičemž tato dávka je vyšší než maximální vazebná kapacita aplikovaného chelátoru, která je vypočtena jako týkající se přibližně 5 % niklu. Z 21 zkoumaných pacientů pokrčovalo lý pacientů v testu po studované období. Všech 17 pacientů reagovalo s významně positivním a téměř lineárním výsledkem ve vztahu k aplikovaným dávkám niklu (Tabulka 2) . Ochrana proti niklu byla u 15 ze 17 pacientů na oblastech, kde se předem působilo gelem, úplná při dávkových hladinách <2,5 % niklu. Pozoruhodné je, že tři z těchto pacientů byli chráněni rovněž proti nejvyšší dávce 8 % niklu. Ochrana byla ještě lepší na testovaných oblastech, na něž se předem působilo aktivním krémem. Za těchto okolností bylo 16 ze 17 pacientů úplně chráněno proti kontaktu s niklem při dávkách niklu < 2,5 %. U pěti z těchto pacientů se také neprojevil účinek při nejvyšší dávce. U sedmnáctého pacienta, který reagoval na dávku 2,5 % niklu, se však při nižší dávce 0,8 % niklu účinek neprojevil. Navíc: Tento pacient byl krajně zcitlivěn k niklu, jak ukazuje maximální výsledek při všech dávkách niklu na oblasti testované s referenčním krémem. Obr. 4 rovněž ukazuje, že ochrana proti vystavení niklu přetrvává v čase. Výšky sloupců kontrolních vystavení se snižují s časem, což ukazuje na tvorbu stabilního komplexu mezi DTPA a ionty niklu. Zdá se, že komplex je v průběhu studie úplně stálý a nedotčený biologickou degradací a metabolismem.

V průběhu studie byl referenční krém plně dermatologicky biokompatibilní, bez jakýchkoli známek podráždění nebo svědění u všech testovaných pacientů.

- 41 Tabulka 2

Účinek bariérového krému/gelu na střední výsledek vystavení niklu po 48 hodin

Aplikováno	Negativní	Positivní
	<2,5% Ni* 8% Ni**	<2,5% Ni* 8%	** Ni
Síran nikelnatý ve vodě (0,08-8%)	-	17	17
Síran nikelnatý ve vodě + gel	15 3	2	14
Síran nikelnatý ve vodě + krém	16 5	1	12
Síran nikelnatý ve vodě + refer. krém	0 0	17	17

**

Ni konc. < max. vazebná kapacita chelátoru Ni konc. > max. vazebná kapacita chelátoru • ·

- 42 • · · · · ·

Tabulka 2.

Výsledky studie bariérového krému proti niklu (Příklad 1)

Pacient Konc.(<)síranu nikelnatého Bariér.gel Kontrola Bariér.krém Ref.krém

C.

		b ;		i	5	5
	2,·	5 (		2	Ó	4
	o,	3 (			3 ‘ -	2
	0,2.	5 í		)	3
	0.0!	3 £	í	)	3 .
	í	1		> *	? * <
	2,í	0	1	(	) /
	0.Í	0	2	c	i
	0.2Í	0	1	£	) 2	)
	0,0£	0	1	C	.2
í	8	4	5	C	e
	2.5	0	4	C	5
	0.8	0	4	0	5
	0.25	0	1	0	4
	0.08	0	0	0	0	*
6	• 8	4	6	6	5
	2.5	0	6	0	6
	0.8	0	5	0	5
	0,25	0	2	0	3
	0,08	0	0	0	2
7	8	1	0	0	4
	2,5	0	1	0	6
	0,8	0	0	0	4
	0,25	0	0	0	0
	0,08	0	0	0	1
8	8	5	5	6	6
	2,5	4	5	5	6
	0.8	0(	5	0	6
	0.25	0	4	0	6
	0.08	0	4	0	5
9	8	0	5	0	6
	2.5	0	4	0	6
	0.8	0	5	0	6
	0,25	0	2	0	2
	0.08	0	1	0	2
n|	8	4	6	4	4
	2.5	4	4	0	4
	0.8	?i	6	0	5
	0.25	o|	5	0	3
	0.08	oj	2	0	0
		I
12	8	A	5	4	6
I -	2.5	°L	4	0	6
	0.8	cl	3	0	5
	0.25	o|	2	0	3
	0.03	o|	0	0	4
		I			_

Výsledek: (+)=1, + = 2, +(+)=3, ++=4 ++(+)=5, +++-6.

• · « · • ·

Tabulka 2. (pokr.)

Výsledky studie bariérového krému proti niklu (Příklad 1)

i:	i	B	1	5	0 6
	2.	5	0	4	0 6
	0.	B	0	1	0 4
	0.2.	5	3		Ó 3
	o.o	3	3		0 1
i<		3	3	i	B 6
	2,1	5	3		3 4
	O.í	(			3 5
	0,2í	(	1		3 1
	0.0£	(	1		) 2
15	£	• 4	e	2	6
	2,5	C	£	C	6
	o.fi	C	2	C	4
	0,25	0	2	0	2
	0,08	0	0	0	2
16	8	2	4	3	4
	2.5	0	1	0	1 ·
	0,8	0	0	0	1
	0,25	0	0	0	1
	0,08	0	0	0	0
17	8	6	6	3	6
	2.5	0	5	0	6
	0,8	0	3	0	5
	0.25	0	2	0	5
	0,08	0	2	0	2
18	8	0	3	4	6
	2.5	0	3	0	5
	0.8	0	0	0	4
	0.25	0	0	0	4
	0.08	0	0	0	2
19	8	3	4	0	6
	2.5	0	3	0	3
	0.8	0	0	0	1
	0.25’	0	0	0	1
	0.08	0	0	0	0
20	8	5	6	3	6
	2.5	0	3	0	6
	0.8	0	3	0	3
	0.25	0	2	0	3
| 0/08	0	4	0	1
I
Celkový va Střední at	/sledek	54	214	53	317
/sledek	3.17’	12.59	3.12	18.65
I
i:

Výsledek: (+)=1, + =2, +(+)=3, + + =4 ++(+)=5, + + + = 6 .

• · · · • ·

- 44 • · « · · •«· · ·· ··

V souhrnu: testovaná formulace tohoto aktivního bariérového prostředku měla krajně vysokou ochrannou účinnost proti niklu u pacientů s klinickou diagnózou niklové kontaktní dermatitidy.

Příklad 1 b)

Bariérový prostředek založený na krému voda/olej, určený k ochraně před vystavením niklu g DTPA a 23 g hydroxidu sodného se rozpustí v 657 g čištěné vody a 30 g 85 % glycerolu. 25 g chitosan hydrochloridu se rozpustí v roztoku DTPA (pH = 5 - 6) . Tento roztok se přidá k 90 g kapalného parafinu, 60 g isohexadekanu a 40 g polyoxypropylenpolyoxyethylen glycerol sorbitan hydroxyisostearátu. Směs se homogenizuje dokud se neobjeví krémovitá konsistence. Může být přidána rovněž konzervační látka (např. kyselina sorbová). Krémy obsahující malé množství DTPA musí být stabilizovány solí (např. chloridem hořečnatým).

Příklad 1 c)

Bariérový prostředek založený na krému olej/voda, určený k ochraně před vystavením niklu g DTPA a 23 g hydroxidu sodného se rozpustí v 657 g čištěné vody a 30 g 85 % glycerolu. 25 g chitosan hydrochloridu se rozpustí v roztoku DTPA (pH = 5 - 6) . 15 g polyoxyethylen-2-stearyletheru, 10 g stearyletheru, 50 g kapalného parafinu, polyoxyethylen-216 g polyoxyethylenV 9 • · « * • a

- 45 * a « « a · • 9 9 9 99 9 9 99

15-stearylalkoholu a 35 g cetylstearylalkoholu se smíchá a roztaví spolu ve vodní lázni při 70°C a smíchá s hydrofobními složkami (70°C) . Směs se za homogenizace ochladí na 40 - 45°C. Krém se za míchání ochladí pod 30°C. Konzervační látka (např. kyselina sorbová nebo fenoxyethanol) může být rovněž přidána.

Příklad 2 (Aktivní) bariérový prostředek založený na krému, určený k ochraně proti dráždivým, korosivním, rozpouštěcim a intoxikačním činidlům

Tato formulace je založena na složkách podobných těm, jež jsou popsány v Přikladu 1. Antialergen, DTPA, však může být vynechán nebo zaměněn dalším antialergenem v závislosti na zamýšleném použití tohoto prostředku. Pokud jsou škodlivá činidla chemicky reaktivní, do prostředku může být dodána např. vychytávací látka, např. taurin, hypotaurin, cysteamin nebo může být přidán aktivovaný chitosan.

1,0 g taurinu a 2,0 g močoviny se rozpustí v 69,15 ml fyziologického solného roztoku (pH 6,5). 1,85 g chitosan karbamátu (mol. hmotn. přibližně 180 kDa) se rozpustí ve fyziologickém solném roztoku, přidá se 4,0 ml 1,0 mol/1 kyseliny chlorovodíkové a roztok se míchá, dokud není polymer úplně rozpuštěn. 12 g cetylstearylalkoholu, 5 g polyoxyethylen-2-stearyletheru, 1,5 g glycerolu a 1,5 g kapalného parafinu se smíchá a roztaví spolu ve vodní lázni při 70 - 75°C. Roztok gelu se zahřeje na 60°C a míchá s hydrofobními složkami při 60°C dokud se neobjeví krémovitá

- 46 ·* ··«· ·· «· ·« 9 β • · » ··♦· ·«»· • β · * · · · ' » «I • · 5 » · « · · » » ·»· ··»»»»· » * • ·· · ·· «· ·· ·« 99 konsistence. Povolená konzervační látka může být rovněž přidána.

Podráždění kůže bylo testováno metodou testu opakovaného podráždění (RIT) navrženou Froschem (Cont. Derm. 29, 1993,

113-118) na dvou lidských dobrovolnících. Zkoumány byly tři ochranné prostředky a základní prostředky souhlasily s formulací popsanou v příkladu 2 (22:6 = Fl) . V prvním z dalších prostředků byl vynechán taurin (22:4 = F2) a v druhém taurin a chitosan karbamát, jež byly nahrazeny nativním chitosanem (22:1 = F3). Testovanou oblastí byla paravertebrální kůže na středu zad, o čtyřech oddělených testovacích polích. Pole byla brána náhodně pro každý prostředek a působilo se na ně 0,35 ml zvoleného prostředku na ploše kůže 33 cm². Jedna oblast sloužila jako kontrola bez působení. RIT byl prováděn se čtyřmi standardními dráždivými činidly, 10 % laurylsulfátem sodným (SLS), 1,0 % sodným (NaOH) , 30 % kyselinou mléčnou (LA) a toluenem (Tol). Dráždivá činidla byla aplikována po 30 minutách v IQ komůrkách (81 mm²) obsahujících 40 μΐ daného hydroxidem neředěným detergentu, báze a kyseliny a 30 μΐ organického rozpouštědla. Komůrky byly odstraněny po 30 minutách vystavení a kůže byla očištěna měkkým papírovým ubrouskem. Za opakované aplikace tohoto schématu se na dobrovolníky působilo po tři po sobě následující dny. Výsledek zarudnutí se sledoval denně vizuálním hodnocením s stupnicí 0-5 (0 = žádná reakce, 5 = velmi silné zarudnutí). Výsledky jsou ukázány v Obr. 5-7. Výsledky podráždění SLS (nejsou předvedeny v obrázcích) ukázaly úplnou ochranu v průběhu všech pěti dnů u všech prostředků ve srovnání s místy bez jejich působení. Obr. 6 ukazuje výsledek pro NaOH, a nižžší ochranný účinek ve srovnání s podrážděním SLS. Nejvyšší účinnost byla pozorována ···*«·· · · «··· · · ·· ·· · · ··

- 47 pro Fl, s téměř úplnou ochranou po tři dny. V kontrolních polích byl maximální výsledek zarudnutí dosažen v den číslo dva u jednoho dobrovolníka a v den číslo tři u druhého. Výsledek získaný s LA je ukázán v Obr. 7.

Působení všech tří prostředků dávalo úplnou ochranu proti zátěži LA. Žádný z protředků nevykázal úplnou ochranu proti Tol (Obr. 8) . Podráždění kůže však bylo menší při působení s Fl a F2 a existovala tendence progresivní ochrany obzvláště s Fl, což ukazuje, že by bylo možné dosáhnout maximální ochrany proti podráždění způsobovanému organickými rozpouštědly pomocí opakovaného podávání prostředku 1.

Příklad 3

Aktivní prostředek založený na krému, určený k ochraně proti seskviterpen laktonům (rostlinnému alergenu)

2,0 g močoviny se rozpustí v 7,1 ml fyziologického solného roztoku (pH 6,5) . 0,5 g chitosan chloridu (mol. hmotn.

přibližně 50 kDa) se rozpustí ve fyziologickém solném roztoku, a míchá se, dokud není polymer úplně rozpuštěn. 1,2 g cetylstearylalkoholu, 0,5 g polyoxyethylen-2-stearyletheru, 0,2 g glycerolu a 0,1 g kapalného parafinu se smíchá a roztaví spolu ve vodní lázni při 70 - 75°C. Roztok gelu se zahřeje na 60°C a míchá s hydrofobními složkami při 60°C dokud se neobjeví krémovitá konsistence. Povolená konzervační látka může být rovněž přidána.

Na pacienta s klinicky doloženou kontaktní hypersensitivitou proti seskviterpen laktonům se působilo na 9 cm² oblasti kůže na pravém středu zad 0,1 ml prostředku,

- 48 založeného na chitosan chloridu. Po 30 minutách byl pacient podroben náplastovému testu s použitím IQ komůrek, obsahujících 15 mg směsi seskviterpen laktonů (0,1% pt. Mx-18, Chemotechnique Diagnostics, Malmo, Švédsko). Jeden náplastový test byl aplikován na oblast, na níž se působolo, druhý na kůži bez působení 10 cm pod testovacím polem. Třetí test byl aplikován na levém středu zad, rovněž na oblasyi kůže bez působení. Pacient byl exponován po 12 hodin. Hodnocení výsledků testu bylo provedeno vizuálním hodnocením s určitou stupnicí (0, +, +, ++, + + + , + + + ) ve 24 a 48 hodinách a 7 dnech po působení.

Výsledky jsou ukázány v Tabulce 3.

Tabulka 3

Ochrana chitosan chloridem proti seskviterpen laktonům

Výsledek

	24 h	48 h	7 dní
Testovaná oblast pravý střed zad	0	0	0
Kontrolní oblast pravý střed zad	i	+	0
kontrolní oblast levý střed zad	+ + +	+ + +	+ +±

Výsledky ukazují, testování je chitosan seskviterpen laktonům. hodnocených dnech.

že za podmínek in vivo náplastového chlorid velmi účinnou bariérou proti Úplná ochrana je pozorována ve všech

- 49 Příklad 4

Aktivní prostředek založený na krému, určený k ochraně proti škodlivému UV B záření

Po 0,5 a 1,0 g kyseliny PE-N-aminobenzoové (P-PABA) bylo rozpuštěno ve dvou oddělených lahvičkách, přičemž každá obsahovala 2 ml ethanolu. Většina ethanolu byla odpařena dokud nezbyl viskosní zbytek. Byla přidána vazelína k dosažení konečné koncentrace v prostředku 5 % resp. 10 % (hmotn./hmotn.). Prostředek byl míchán ve vodní lázni při 70 75°C.

Biologický světelný ochranný faktor prostředku chránícího před sluncem byl stanoven pro dvě koncentrace aktivního činidla, P-PABA. Dané dav prostředky byly testovány při koncentracích 5 % a 10 % (hmotn./hmotn.) . Pro srovnání bylo studováno rovněž jedno kontrolní činidlo ochrany proti slunci. Dané činidlo ochraňující před UV B, kyselina ethylhexyl-4dimethylaminobenzoová (EHD-PABA), bylo připraveno v koncentraci 5,0 % (hmotn./hmotn.) ve vazelíně. Test byl prováděn na kůži dvou dobrovolníků za standardizovaných podmínek aplikací 0,1 ml prostředku na 100 cm² oblast kůže na jejich zádech.

Jako zdroj světla byla použita lampa Osram Ultravitalux. Světelný ochranný faktor byl stanoven a porovnán s nosičem a s kůží bez předchozího působení po vystavení světlu na cylindrických oblastech kůže (vnitřní průměr 1,0 cm) po 16 a 32 vteřin. Výsledky byly hodnoceny z intensity hodnot zarudnutí (Obr. 8. A) kontrola bez působení, B) 10 % P-PABA,

- 50 • · · · • · • ·

C)5% P-PABA, D) nosič, E) EHD-PABA, vystavení světlu jak je vyznačeno na každé oblasti kůže po 16 vteřin (vlevo) a 32 vteřin (vpravo)). Biologická ochrana proti UV B záření získaná se standardní UV B absorbérem EHD-PABA byla skoro podobná jako ochrana polymerním P-PABA derivátem. Při přidání v nízké (5 % hmotn./hmotn.) koncentraci byla ochrana P-PABA úplná za expozic 16 a 32 vteřin, zatímco ochrana EHD-PABA byla u jednoho z dobrovolníků při 32 vteřinách nedostatečná. Výsledek

ukazuje, že rozpustný UV absorbér	může být nahrazen polymerní,
UV B sekvestrující kapacity.	sloučeninou	za	udržení	UV B zhášecí
Příklad 5
Aktivní prostředek založený	na	krému,	určený k léčbě
infekcí Herpes simplex	a Tinea dermatomykos
2,0 g močoviny	se rozpustí	v	37,0 ml	fyziologického

solného roztoku (pH 6,5). 1,25 g chitosan karbamátu (mol. hmotn. přibližně 180 kDa) se rozpustí ve fyziologickém solném roztoku, a míchá se, dokud není polymer úplně rozpuštěn. 6 g cetylstearylalkoholu, 2,5 g polyoxyethylen-2-stearyletheru, 1,0 g glycerolu a 0,5 g kapalného parafinu se smíchá a roztaví spolu ve vodní lázni při 70 - 75°C. Roztok gelu se zahřeje na 60°C a míchá s hydrofobními složkami při 60°C dokud se neobjeví krémovitá konsistence. Povolená konzervační látka může být rovněž přidána.

V pilotní studii byli tři jednotlivci s regulární infekcí Herpes simplex a dva jednotlivci těžkou Tinea mykosou na obou nihách léčeni místní aolikací prostředku s chitosan

karbamátem. Pro úspěšnou léčbu infekce Herpes simplex má zásadní důležitost začít s léčbou tak časně, jak je možné, s výhodou v prodormantní fázi infekce, aplikací prostředku na rozšířenou oblast kůže kolem infikované tkáně. Léčba může být opakována během prvního dne infekce několik krát. Pokročilé infekce s iniciovanými nekrózami tkáně nelze úspěšně léčit. Výsledky z jednorázové a opakované léčby kožních lézí ukazují, že okamžitá medikace infikovaných tkání má zásadní důležitost pro úplnou inhibici fáze virové replikace. Odklad v začátku léčby o jednu nebo dvě hodiny vede k normální progresivní infekci.

Infekci Tinea lze léčit aplikací prostředky na kůži tak, že úplně pokrývá zasaženou oblast kůže, dvakrát denně, ráno a večer, vetřením krému do kůže. Léčba musí být aplikována nepřetržitě přinejmenším po sedm až deset dnů, nebo dokud infekce nezmizí, obvykle v prvním týdnu léčby. Návrat může být léčen opakovaným krátkodobým režimem.

Prostředek Příkladu 1 rovněž vykazoval dobré účinky v léčbě Herpex simplex u některých léčených osob.

Příklad 6

Aktivní prostředek založený na krému, určený k léčbě chronických psoriatických plaků

V pilotní studii byl používán prostředek Příkladu 2. Byla studována jedna osoba s psoriasis vulgaris plakového typu na horních a dolních končetinách. Pacient byl bez jiné místní antipsoriatické medikace po alespoň dva týdny. Pacient si prováděl léčbu sám. V léčených oblastech kůže zasažených chorobou bylo dosaženo úplného vyčištění nebo zlepšení při « · · ·

- 52 hodnocení sedmi dnů léčby. U dané osoby se projevila menší hyperproliferativní tvorba šupin a z kůže se vytratil zánět.

• · • · · · • « • ·

Odkazy

1. Menné T. The prevalence of nickel allergy among women. Dermatosen in Beruf und Umwelt 26:123, 1978.

2. Peltonen L. Nickel sensitivity in the generál population. Contact Dermatitis 5:27, 1979.

3. Prystovsky S.D., et al.Allergic contact hypersensi• tivity to nickel, neomycin, ethylenediamine and benzocaine. Arch Dermatol: 115:959, 1979.

.4. Maibach H.I. & Menne'T. Nickel and the skin: Immunology and Toxicology. Chapter 13:134, 1989, CRC Press, Florida, USA.

5. Menné T, Bachmann E. Permanent disability from hanď dermatitis in females sensitive to nickel, chromíum and cobalt. Dermatosen in Beruf und Umwelt 27:129, 1979.

6. Menné T., Borgan Č., Green A. Nickel allergy and hand dermatitis in a stratified sample of the Danish female population: an epidemiological study including-^. statistic appendix. Acta Dermatovener 62:35, 1982.

7. Emmett E.A. et al. Allergic contact dermatitis to nickel. Bioavailability from consumer products and provocation threshold. J Am Acad Dermatol 19:314,

1988.

8. Christensen J.D. Disulfiram treatment of three patients with nickel dermatitis. Contact Dermatitis 8:105, 1982.

9. Burrows D. et al. Treatment of nickel dermatitis with Trientine. Contact Dermatitis 15:55, 1986.

10. Gawkrodger D.J. et al. The prevention of nickel contact dermatitis. Contact Dermatitis 32:257, 1995.

11. Memon A.A. et al. the inhibitory effects of topical chelating agents and antioxidants on nickel-induced hypersensitivity reactions. J Am Acad Dermatol 30:560, 1994.

12. Van Ketel W.G., Bruynzeel D.P. Chelating effect of EDTA on nickel. Contact Dermatitis 11:311, 1984.

• *

- 54 13. Fullerton A, Menne'T. In vitro and in vivo evaluation of the effect of barrier gels in nickel contact allergy. Contact Dermatitis 32:100, 1995.

14. Resl. (SR) V, Sýkora J. Resl Jr. Effectiveness of tin chelates of EDTA, CDTA, and DTPA in the detoxification of chrómium, nickel and cobalt compounds and their application in dermatology. Cs Dermatologie 50:95, 1975.

15. Sjovall P., Christensen O.B., Móller H. Oral hyposensitization in nickel allergy. J Am Acad Dermatol 17:774, 1987.

16. Kligman A. Hyposensitization against Rhus dermatitis. Arch Dermatol 78:47, 1958.

17. Epstein W.L., et al. Induction of antigen specific . hyposensitization to poison oak in sensitized adults. Arch Dermatol 118:630, 1982.

18. Frosch P.J. and Kurte A. Efficacy of skin barrier creams. Contact Dermatitis 31:161, 1994.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   Farmaceutický prostředek pro použití jako medikament v místním bariérovém prostředku, prostředku absorbujícím UV záření a antivirovém, antifungálním a protizánětlivém prostředku, vyznačující se tím, že obsahuje kationický, hydrofilní polymer obsahující aminy, vybraný ze skupiny sestávající z nativního chitosanu a jeho kationických derivátů, kationických polyethylenových sloučenin, DEAE-4 nebo polyornitinu, navázaný na anionickou vychytávací látku, jež je

   a) bud' vybrána ze skupiny sestávající z anionických ethylenaminových sloučenin, kyselin tetraazacykloalkan N,N,N,N-tetraoctových, a polymerních derivátů porfyrinů, anebo v případě použití v prostředku absorbujícím UV záření, v antivirovém, antifungálním a protizánětlivém prostředku

   b) endogenní sloučenina, s výhradou, že nativní chitosan nebo jeho deriváty nejsou kovalentně vázány k DTPA nebo EDTA.
2. 2. Farmaceutický prostředek podle nároku

   1, vyznačující se tím, že kationické deriváty chitosanu jsou vybrány ze skupiny sestávající z kyseliny chitosan karbamové, chitosan chloridu,
3. 6-0-karboxymethylchitosanu,

   6-O-dihydroxypropylchitosanu,

   6-0-hydroxyethylchitosanu,

   6-O-sulfátchitosanu,

   N-sulfátchitosanu, a N-karboxybutylchitosanu, a polyethylenová sloučenina je vybrána ze skupiny sestávající z PEI, aminovaného PEG a jejich fosfátových nebo karbamátových derivátů.

   Farmaceutický prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že nativní chitosan má molekulovou hmotnost 1 - 1 000 kDa a PEI má molekulovou hmotnost 5 - 200 kDa a asi 25 % primárních aminů, asi 50 % sekundárních aminů, a asi 25 % je terciárních aminů.

   Farmaceutický prostředek vyznačující se ti molekulovou hmotnost 50 - 200 hmotnost asi 50 kDa.

   podle nároku 2, m, že nativní chitosan má kDa a PEI má molekulovou

   Farmaceutický prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že anionické ethylenaminové sloučeniny jsou vybrány ze skupiny sestávající z DTPA a jejích vápenatých a sodných solí, EDTA, kyseliny triethylentriamin hexaoctové, tetra(methylfosforečné), DTPMPA kyseliny tetraethylentetraamin hexaoctové;

   kyseliny ethylendiamin a jejich homologů, a kyseliny tetraazacykloalkan N,N,N,N-tetraoctové jsou vybrány ze skupiny sestávající z DOTA, TRITA a TETA; polymerní derivát porfyrinů je s výhodou tetra(4-karboxyfenyl)porfyrinu; a endogenní sloučenina je vybrána ze skupiny sestávající z taurinu, hypotaurinu nebo jejich chlorovaných nebo karbamolylováných derivátů, cysteaminu, cysteinu, pantateinu, N-acetylcysteinu a kyselých metabolitů polyaminů.

   • ·

   - 57 6. Farmaceutický prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že kyselými metabolity polyaminů jsou kyselina γ-aminomáselná, hypusin, putreanin a kyselina spermová.
4. 7. Farmaceutický prostředek podle kteréhokoli z nároků 1-6 pro použití v ochranném nebo léčebném bariérovém prostředku pro ochranu proti dermatologickým poruchám, vyvolaným anorganickými nebo organickými alergeny nebo činidly dráždícími kůži, s výhodou proti kontaktní dermatitidě vyvolané

   a) Ni²⁺, Cr³⁺, Cr⁶⁺, Co²⁺, Au⁺, a Au³⁺,

   b) seskviterpen laktony, urushiolem, latexem, epoxidovými a akrylátovými sloučeninami, a

   c) detergenty, alkalickými produkty, kyselými produkty a rozpouštědly, vyznačující se tím, že kationický, hydrofilní polymer je iontově navázán na anionickou vychytávací látku, a s výhodou je nativní chitosan iontově navázaný k DTPA.
5. 8. Farmaceutický prostředek podle nároku 7, vyznačující se tím, že místní bariérový prostředek je krém, mazání, gel nebo olej.
6. 9. Farmaceutický prostředek podle kteréhokoli z nároků 1-6 pro použití v ochranném prostředku absorbujícím UV A a UV B záření, vyznačující se tím, že kationický, hydrofilní polymer obsahující aminy, s výhodou PEI nebo nativní chitosan, je kovalentně navázán na vychytávací látku, jež je vybrána ze skupiny sestávající z DTPA, kyseliny triethylentriamin hexaoctové, kyseliny ethylendiamin tetra(methylfosforečné), DTPMPA a jejich homologů, přičemž vychytávací látka, jež je kovalentně navázána k polemeru je komplexována s ionty Cu²⁺, Fe²⁺, Fe³⁺, a Eu³⁺ nebo jejich kombinací, případně prostřednictvím imobilizačního raménka, s výhodou kyseliny p-aminobenzoové nebo 3,3'-4.4'-benzof enon tetrakarboxylové.

   podle se tím, p-aminobenzoová, o-hydroxybenz oová, nároku 9, že kyselina vinná, skořicová, benzimidazolová, 3,3'-4.4'-benzofenon

   Farmaceutický prostředek vyznačuj ící p-me thoxysalicylová, p-methoxyskořicová, dihydroxybenzoová,

   2-benzoylbenzoová, tetrakarboxylová nebo retionoová je přítomná jako absorbér UV A a UV B záření místo vychytávací látky.

   Farmaceutický prostředek podle nároků 9 a
7. 10, vyznačující se tím, že prostředek absorbující UV A a UV B záření je krém, mazání, gel, liniment, pleťová voda, olej, nebo přípravek na rty.

   Farmaceutický prostředek podle kteréhokoli z nároků 1-6 pro použití v ochranném nebo léčebném antivirovém, antifungálním nebo protizánětlivém prostředku vyznačující se tím, že kationický, hydrofilní polymer obsahující aminy j e buď

   a) navázán na sloučeninu obsahující thiol podle nároku 5, nebo

   b) chitosan aktivovaný karbamoylací nebo chlorací. látky.

   • ·

   13 .

   14 .

   Farmaceutický prostředek podle nároku 12, vyznačující se tím, že je v antivirovém prostředku pro prevenci nebo léčbu infekcí vyvolaných Herpes simplex.

   Farmaceutický prostředek podle nároku 12, vyznačující se tím, že je v antigungálním prostředku pro prevenci nebo léčbu chorob vyvolaných Tinea nebo Candida.

   15 .

   Farmaceutický prostředek podle nároku

   12, vyznačující se tím, léčbu chronických psoriatických plaků že je v prostředku pro

   16 .

   Farmaceutický prostředek vyznačující se nároků 13 a 14, že prostředek obsahuje podle tím, karbamoylovaný chitosan nebo chitosan iontově vázaný ke sločenině vybrané ze skupiny sestávající z taurinu, hypotaurinu nebo jejich aktivovaných derivátů, cysteaminu, cysteinu, pantateinu, N-acetylcysteinu a kyselých metabolitů polyaminů.

   17 .

   Farmaceutický prostředek podle nároku

   15, vyznačující se chitosan karbamát a taurin.

   tím, že prostředek obsahuje

   18 .

   nároků 12 a 17, že prostředek je krém,

   Farmaceutický prostředek podle vyznačující se tím, mazání, gel, liniment, pleťová voda, olej, oftalmický přípravek, čípek nebo přípravek na rty.

   - 59 13 .

   14 .

   Farmaceutický prostředek podle nároku 12, vyznačující se tím, že je v antivirovém prostředku pro prevenci nebo léčbu infekcí vyvolaných Herpes simplex.

   Farmaceutický prostředek podle nároku 12, vyznačující se tím, že je v antigungálním prostředku pro prevenci nebo léčbu chorob vyvolaných Tinea nebo Candida.

   15 .

   Farmaceutický prostředek podle nároku

   12, vyznačující se tím, léčbu chronických psoriatických plaků že je v prostředku pro

   16 .

   Farmaceutický prostředek vyznačující se nároků 13 a 14, že prostředek obsahuje podle tím, karbamoylováný chitosan nebo chitosan iontově vázaný ke sloučenině vybrané ze skupiny sestávající z taurinu, hypotaurinu nebo jejich aktivovaných derivátů, cysteaminu, cysteinu, pantateinu, N-acetylcysteinu a kyselých metabolitů polyaminů.

   17 .

   Farmaceutický prostředek vyznačující se chitosan karbamát a taurin.

   podle nároku

   15, tím, že prostředek obsahuje nároků 12 a 17, že prostředek je krém,

   Farmaceutický prostředek podle vyznačující se tím, mazání, gel, liniment, pleťová voda, olej, oftalmický

   18 .

   přípravek, čípek nebo přípravek na rty.

   ·· · · · · · · • ·

   - 60 19. Farmaceutický prostředek podle předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obsahuje asi 0,05 15, s výhodou 0,5 - 5 procent hmotnosti, bráno podle celkové hmotnosti prostředku, kationického, hydrofilního polymeru, obsahujícího aminy, a asi 0,5 - 20, s výhodou 5-15 procent hmotnosti, bráno podle celkové hmotnosti prostředku, anionické vychytávací látky.

   20. Farmaceutický prostředek podle předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obsahuje rovněž lipofilní látku a případně více přídavků vybraných ze skupiny sestávající z emulgátoru, povrchově aktivní látky, změkčovače, konzervační látky, antioxidantu a parfému.

   21. Způsob použití farmaceutického prostředku podle nároků 7 a 8, vyznačuj ící se výrobou ochranného nebo léčebného místního bariérového prostředku.

   22. Způsob použití farmaceutického prostředku podle nároků 9
8. 11, vyznačující se výrobou prostředku absorbujícího UV A a UV B záření pro prevenci dermatologických poruch vyvolávaných UV A a UV B zářením.

   23. Způsob použití farmaceutického prostředku podle nároků 12, 16 a 17, vyznačující se výrobou antivirového, antifungálního nebo protizánětlivého prostředku pro prevenci nebo léčbu dermatologických nebo slizničních poruch vyvolávaných viry, houbami, respektive faktory vyvolávajícími zánět.

   24. Způsob použití farmaceutického prostředku podle nároku 23, vyznačující se tím, že se použije • · • ·

   - 61 v antivirovém prostředku k prevenci nebo léčbě infekcí vyvolávaných Herpes simplex.

   25. Způsob použití farmaceutického prostředku podle nároku 23, vyznačující se tím, že se použije v antifungálním prostředku k prevenci nebo léčbě chorob vyvolávaných Tinea nebo Candida.

   Způsob použití farmaceutického vyznačující se v protizánětlivém prostředku chronických psoriatických plaků prostředku podle nároku 23, tím, že se použije k prevenci nebo léčbě