CZ212998A3

CZ212998A3 - Žáruvzdorná litá ocel

Info

Publication number: CZ212998A3
Application number: CZ982129A
Authority: CZ
Inventors: Akitsugu Fujita; Masatomo Kamada
Original assignee: Mitsubishi Heavy Industries Ltd.
Priority date: 1997-07-16
Filing date: 1998-07-03
Publication date: 1999-11-17
Also published as: EP1001044B1; EP1004685A2; DE69824963D1; JPH1136038A; ATE259002T1; EP1002885A3; ATE270717T1; EP1002885B1; EP1001044A3; EP1001045B1; EP1004685A3; EP1001045A3; ES2224539T3; EP1405931A2; ATE270718T1; DE69824962T2; DE69821493T2; ES2222656T3; DE69821493D1; DE69824963T2

Description

Žáruvzdorná litá ocel

Oblast techniky

Vynález se týká žáruvzdorných litých ocelí, které mohou být používány jako konstrukční materiály pro výrobu tlakových nádob, jako jsou například skříně parních turbín pro výrobu elektrické energie v tepelných elektrárnách.

Dosavadní stav techniky

Běžně používané žáruvzdorné lité materiály, odolné proti vysokým teplotám a používané v tepelných elektrárnách s parními turbínami pro výrobu elektrické energie obsahují 2,25 % CrMo litou ocel, CrMo litou ocel, CrMoV litou ocel a 12Cr litou ocel. U těchto litých ocelí je použití litých ocelí, obsahujících nízkolegované oceli, jako je například 2,25 % CrMo litá ocel, CrMo litá ocel a CrMoV litá ocel, omezeno pouze na elektrárny, v nichž dosahuje teplota páry až do 566° C, a to z důvodu jejich omezené pevnosti při vysokých teplotách.

Na druhé straně však má 12Cr litá ocel (například taková, která je popsána v japonské patentové přihlášce

č. 59-216322, nebo podobná) daleko lepší pevnost při vysokých \

teplotách, než lité oceli, které obsahují nízkolegované oceli, a může být proto používána i v elektrárnách, v nichž teplota páry dosahuje až přibližně do 600° C.

z φφ ····

Pokud však teplota páry přesáhne uvedených 600° C, má 12Cr litá ocel nedostatečnou pevnost při vysokých teplotách a může tedy být těžko použita pro tlakové nádoby, jakými jsou například skříně parních turbín.

Podstata vynálezu

Úkolem tohoto vynálezu je vyvinout žáruvzdorné lité oceli, které jsou ocelovými materiály s vysokým obsahem chrómu, které mají vynikající pevnost při vysokých teplotách, a jsou proto vhodné pro použití jako materiály pro výrobu skříní parních turbin, pracujících při vysokých teplotách, přičemž tyto materiály jsou schopné použití i při teplotách páry 600° C nebo výše.

Za výše uvedeným účelem provedli původci tohoto vynálezu intenzivní výzkumné práce, jejichž výsledkem bylo vyvinutí následujících vynikajících žáruvzdorných litých ocelí.

První žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu obsahuje 0,07 až 0,15 % hmotnostních uhlíku, 0,05 až 0,30 % hmotnostních křemíku, 0,1 až 1,0 % hmotnostních manganu, 8,0 až 10,0 % hmotnostních chrómu, 0,01 až 0,2 % hmotnostních niklu, 0,1 až 0,3 % hmotnostních vanadu, celkem 0,01 až 0,2 % hmotnostních niobu a tantalu, 0,1 až 0,7 % hmotnostních molybdenu, 1,0 až 2,5 % hmotnostních wolframu, 0,1 až 5,0 % hmotnostních kobaltu a 0,03 až 0,07 % hmotnostních dusíku, přičemž zbytek tvoří železo a nahodilé příměsi.

Druhá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu obsahuje 0,07 až 0,15 % hmotnostních uhlíku, 0,05 až 0,30 % hmotnostních křemíku, 0,01 až 0,1 % hmotnostních.manganu, 8,0 • · · ·

až 10,0 % hmotnostních chrómu, 0,01 až 0,2 % hmotnostních niklu, 0,1 až 0,3 % hmotnostních vanadu, celkem 0,01 až 0,2 % hmotnostních niobu a tantalu, 0,01 až 0,07 % hmotnostních dusíku, 0,1 až 0,7 % hmotnostních molybdenu, 1,0 až 2,5 % hmotnostních wolframu a 0,1 až 5,0 % hmotnostních kobaltu, přičemž zbytek tvoří železo a nahodilé příměsi.

Třetí žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu obsahuje 0,07 až 0,15 % hmotnostních uhlíku, 0,05 až 0,30 % hmotnostních křemíku, 0,1 až 1,0 % hmotnostních manganu, 8,0 až 10,0 % hmotnostních chrómu, 0,01 až 0,2 % hmotnostních niklu, 0,1 až 0,3 % hmotnostních vanadu, celkem 0,01 až 0,2 % .hmotnostních niobu a tantalu, 0,1 až 0,7 % hmotnostních molybdenu, 1,0 až 2,5 % hmotnostních wolframu, 0,1 až 5,0 % hmotnostních kobaltu, 0,001 až 0,03 % hmotnostních dusíku a 0,002 až 0,01 % hmotnostních boru, přičemž zbytek tvoří železo a nahodilé příměsi.

Čtvrtá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu obsahuje 0,07 až 0,15 % hmotnostních uhlíku, 0,05 až 0,30 % hmotnostních křemíku, 0,01 až 0,1 % hmotnostních manganu, 8,0 až 10,0 % hmotnostních chrómu, 0,01 až 0,2 % hmotnostních niklu, 0,1 áz 0,3 % hmotnostních vanadu, celkem 0,01 až 0,2 % hmotnostních niobu a tantalu, 0,1 až 0,7 % hmotnostních molybdenu, 1,0 až.2,5 % hmotnostních wolframu, 0,1 až 5,0 % hmotnostních kobaltu, 0,001 až 0,03 % hmotnostních dusíku a 0,002 až 0,010 % hmotnostních boru, přičemž zbytek tvoří železo a nahodilé příměsi.

Pátá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu je kterákoliv ze shora popsaných ocelí, to jest první až čtvrtá • · 999 9

9 žáruvzdorná litá ocel, která dále obsahuje 0,001 až 0,2 % hmotnostních neodymu a 0,01 až 1,0 % hmotnostních niklu.

Šestá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu je kterákoliv ze shora popsaných ocelí, to jest první až čtvrtá žáruvzdorná litá ocel, která dále obsahuje 0,001 až 0,2 % hmotnostních hafnia a 0,01 až 1,0 % hmotnostních niklu.

Sedmá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu je v podstatě shora popsaná šestá žáruvzdorná litá ocel, která dále obsahuje 0,001 až 0,2 % hmotnostních neodymu.

Osmá žáruvzdorná lit ocel podle tohoto vynálezu je kterákoliv ze shora popsaných ocelí, to jest první až sedmá žáruvzdorná litá ocel, u které index A (%), definovaný následující rovnicí na hmotnostním percentuálním základě, činí 8 % nebo méně.

Index A (%) = (obsah chrómu) (%) + 6 (obsah křemíku) (%) + + 4 (obsah molybdenu) (%) + 3 (obsah wolframu) (%) + + 11 (obsah vanadu) (%) + 5 (obsah niobu) (%) - 40 (obsah uhlíku) (%) - 2 (obsah manganu) (%) - 4 (obsah niklu) (%) - 2 (obsah kobaltu) (%) - 30 (obsah dusíku) (%)

Jak již bylo výše popsáno, tak první žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu má vynikající pevnost při vysokých teplotách a je proto využitelná jako materiál při výrobě’ skříní parních turbin, pracujících při vysokých teplotách, které se používají v elektrárnách pro hyperkritické tlaky a pro teploty páry větší než 600° C.

Takže první žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu je použitelná pro další zvyšování provozních teplot u stávajících elektráren s nadkritickým tlakem, kde teplota provozní páry dosahuje 600° C, a. to za účelem dosažení. úspor fosilních paliv, a rovněž za účelem snížení množství vyvíjeného oxidu uhličitého (CO₂) , což přispívá ke zlepšení veškerého životního prostředí.

Účinky druhé žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu jsou v podstatě stejné, jako jsou účinky první žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu. Jelikož je však její pevnost při vysokých teplotách dále zlepšena snížením obsahu manganu, může být tato druhá žáruvzdorná litá ocel provozována v elektrárnách s nadkritickým tlakem za náročnějších teplotních podmínek, než může být provozována první žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu, a je rovněž využitelná za účelem dosahování úspor fosilních paliv a snižování vyvíjeného množství oxidu uhličitého.

Třetí žáruvzdorná litá ocel podlé tohoto vynálezu je charakterizována přidáním boru do první žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu, takže vůči této první žáruvzdorné lité oceli je její pevnost při vysokých teplotách mírně zlepšena. Z toho vyplývá, že tato třetí žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu může být provozována v elektrárnách s nadkritickým tlakem s vyšší spolehlivostí.

Účinky čtvrté žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu jsou v podstatě stejné, jako jsou účinky třetí žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu. Jelikož je však její pevnost při vysokých teplotách dále zlepšena snížením obsahu manganu a přidáním boru, může tato čtvrtá žáruvzdorná

litá ocel být použita v provozu elektráren s nadkritickým tlakem za náročnějších teplotních podmínek, než může být využita první žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu, takže je rovněž využitelná za účelem dosahování úspor fosilních paliv a za účelem snižování množství vyvíjeného oxidu uhličitého.

Účinky páté žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu jsou v podstatě stejné, jako jsou účinky první až čtvrté žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu. Jelikož je však její pevnost při vysokých teplotách dále zlepšena přidáním manganu, může být tato pátá žáruvzdorná litá ocel využívána při provozu elektráren s nadkritickým tlakem za náročnějších teplotních podmínek, než může být využívána první až čtvrtá žáruvzdorná litá ocel’ podle tohoto vynálezu, takže je rovněž využitelná za účelem dosahování úspor fosilních paliv a za účelem snižování množství vyvíjeného oxidu uhličitého.

Účinky šesté žáruvzdorné lité ocelí podle tohoto vynálezu jsou v podstatě stejné, jako jsou účinky první až čtvrté žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu. Jelikož je však její pevnost při vysokých teplotách dále zlepšena přidáním hafnia, může být tato šestá žáruvzdorná litá ocel využívána při provozu elektráren s nadkritickým tlakem za náročnějších teplotních podmínek, než může být využívána první až čtvrtá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu, takže je rovněž využitelná za účelem dosahování úspor fosilních paliv a za účelem snižování množství vyvíjeného oxidu uhličitého.

Účinky sedmé žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu jsou v podstatě stejné, jako jsou účinky první až

čtvrté žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu. Jelikož je však její pevnost při vysokých teplotách dále zlepšena kombinovaným přidáním neodymu a hafnia, může být tato sedmá žáruvzdorná litá ocel využívána při provozu elektráren s nadkritickým tlakem za náročnějších teplotních podmínek, než může být využívána první až čtvrtá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu, takže je rovněž využitelná za účelem dosahování úspor fosilních paliv a za účelem snižování množství vyvíjeného oxidu uhličitého.

Účinky osmé žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu jsou v podstatě stejné, jako jsou účinky první až sedmé žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu. Tato ocel však představuje materiál, u kterého je zabráněno tvorbě δ-feritu (to jest struktury, způsobující snížení pevnosti při vysokých teplotách a rovněž snížení tažnosti, tuhosti a houževnatosti), a to příslušným omezením obsahu legovacích prvků. Tato pátá žáruvzdorná litá ocel tak může být využívána při provozu elektráren s nadkritickým tlakem za náročnějších teplotních podmínek, takže je rovněž využitelná za účelem dosahování úspor fosilních paliv a za účelem snižování množství vyvíjeného oxidu uhličitého.

Příklady provedení vynálezu

Původci tohoto vynálezu provedli intenzivní výzkumné práce s cílem dosáhnout zlepšení pevnosti při vysokých teplotách použitím oceli s vysokým obsahem chrómu jako základního materiálu a řízením a přesnou regulací obsahu legovacích prvků, a vyvinuli nyní nové žáruvzdorné licí oceli, které mají vynikající charakteristiky pevnosti při vysokých teplotách, které nebyly dosud zjištěny u běžně používaných materiálů.

První' žáruvzdorná litá ocel· podle tohoto vynálezu

Důvody pro obsahové vymezeni u první žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu budou popsány dále. V následujícím popisu jsou veškeré percentuální údaje, které vyjadřují obsahová množství jednotlivých složek, uvedeny v procentech hmotnostních, pokud není uvedeno jinak.

Uhlík (C):

Uhlík společně s dusíkem vytváří nitridy uhlíku a přispívá tak ke zlepšení meze pevnosti při tečení. A navíc uhlík působí jako prvek vytvářející austenit, čímž zabraňuje tvorbě δ-feritu.

Je-li obsah uhlíku menší než 0,07 % hmotnostních, nebude dosahováno žádného podstatného účinku, zatímco je-li obsah uhlíku větší než 0,15 % hmotnostních, budou se nitridy uhlíku během použití shlukovat a vytvářet tak hrubá velká zrna, což povede ke snížení dlouhodobé pevnosti při vysokých teplotách.

A navíc pak vysoký obsah uhlíku způsobuje špatnou svařitelnost a může dokonce vést až k nepříjemnostem, jako je například prasknutí svaru během výroby tlakové nádoby nebo k podobným obtížím.

Ze shora uvedených důvodů nesmí být uhlík přidáván v množství větším, než je množství požadované pro zlepšení pevnosti při vysokých teplotách vytvářením nitridů uhlíku a

·♦ zabráněním tvorbě δ-feritu. Proto by tedy měl být obsah uhlíku v rozmezí od 0,07 do 0,15 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je od 0,08 do 0,14 % hmotnostních.

Křemík (Sí):

Křemík je efektivní odkysličovadlo nebo redukční činidlo. A navíc je křemík prvek, vhodný pro zajištění dobré tavící tekutosti, neboť u licích ocelových materiálů se vyžaduje, aby tavenina zatekla do všech koutů formy.

Jelikož však má křemík takové účinky, že způsobuje snížení tuhosti, houževnatosti a pevnosti při vysokých teplotách, a navíc podporuje tvorbu δ-feritu, je nutno jeho obsah pokud možno minimalizovat.

Je-li obsah křemíku menší, než 0,05 % hmotnostních, nemůže být zaručena dostatečná tavná tekutost, zatímco je-li obsah křemíku větší než 0,3 % hmotnostních, budou způsobeny shora popsané obtíže. Proto by tedy měl být obsah křemíku v rozmezí od 0,05 do 0,3 % hmotnostních. Výhodné doporučené rozmezí je od 0,1 do 0,25 % hmotnostních.

Mangan (Mn):

Mangan je prvkem, který je používán jako odkysličovadlo nebo redukční činidlo. Navíc má mangan takové účinky, že zabraňuje tvorbě δ-feritu. Na druhé straně však příliš velké množství tohoto prvku může způsobit snížení meze pevnosti při tečení. Z toho důvodu je přidání více než 1,0 % hmotnostního manganu nežádoucí.

Avšak s přihlédnutím k operaci kování v průběhu výroby oceli je obsah manganu, který není menší než 0,1 %, výhodný z hlediska nákladů, neboť velmi usnadňuje regulaci množství odpadu. Proto by tedy měl být obsah manganu v rozmezí od 0,1 do 1,0 % hmotnostních.

Chrom (Cr):

Chrom vytváří karbid a tím přispívá ke zlepšení meze pevnosti při tečení. Navíc se chrom rozpouští v základním materiálu, čímž zlepšuje odolnost proti okysličování, a rovněž přispívá ke zlepšení dlouhodobé pevnosti při vysokých teplotách zpevňováním vlastního· základního materiálu.

Je-li obsah chrómu menší než 8,0 %, nedochází k žádnému výraznému účinku, zatímco je-li jeho obsah větší než 10,0 %, bude docházet ke snaze o tvorbu δ-feritu, což následně způsobuje snížení pevnosti, houževnatosti a tuhosti. Proto by tedy měl být obsah chrómu v rozmezí od 8,0 do 10,0 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je od 8,5 do 9,5 % hmotnostních.

Nikl (Ni):

Nikl je prvkem, který má výhodné účinky při zlepšování tuhosti a houževnatosti. A navíc má nikl rovněž i účinek při snižování ekvivalentu chrómu, čímž zabraňuje tvorbě δ-feritu. Jelikož však přidáváním tohoto prvku může způsobit snížení meze pevnosti při tečení, je žádoucí přidávat nikl pouze v požadovaném minimálním množství.

9999 • 9 ·· · 9 9 9 9 · 9 9 · ♦ * 9·· · 9

9 9 »99 · · 9

9« 9 9 »· 9 9* ·'·

U tohoto vynálezu je přidáván kobalt jako prvek, s jehož pomocí se mají projevit účinky niklu, takže úloha niklu zde může být zastoupena právě kobaltem. Jelikož je však kobalt velmi drahý prvek, je nutno z ekonomického hlediska snížit obsah kobaltu pokud možno co nejvíce.

V důsledku toho je tvorba δ-feritu omezována přidáváním ne více než 0,2 % hmotnostních niklu, neboť to může záviset i na jiných legovacích prvcích. Spodní hranice obsahu niklu je stanovena na 0,01 % hmotnostních, a to i s ohledem na množství niklu, které se obvykle dostává do materiálu ve formě nahodilých příměsí. Proto by tedy měl být obsah niklu v rozmezí od 0,01 do 0,2 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 0,01 do 0,1 % hmotnostních.

Vanad (V):

Vanad vytváří nitrid uhlíku a tím zlepšuje mez pevnosti při tečení. Je-li jeho obsah menší než 0,1 % hmotnostních, nedochází k žádnému výraznému účinku. Je-li však na druhé straně jeho obsah větší než 0,3 %, dojde naopak ke snížení meze pevnosti při tečení. Proto by tedy měl být obsah vanadu v rozmezí očf 0,1 do 0,3 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 0,15 do 0,25 % hmotnostních.

Niob (Nb) a tantal (Ta):

Niob a tantal vytvářejí nitridy uhlíku a přispívají tak ke zlepšení pevnosti při vysokých teplotách. A navíc způsobují, že se jemné karbidy (M23C6) při vysokých teplotách srážejí a přispívají tak ke zlepšení dlouhodobé meze pevnosti při tečení.

0 0 0 00

0 0 00 0 0· 0 0 • · ·· 0 0 0 · · • · 0 0 · 00 00 0 0 * 0 0 0 » 000 0 0 0 0 0 0 0 «' 000 «0 ·0 0 0 0 0» «0

Je-li jejich celkový obsah menší než 0,01 % hmotnostních, nedochází k žádnému podstatnému účinku. Je-li však na druhé straně jejich obsah větší než 0,2 % hmotnostních, pak se karbidy niobu a tantalu> vytvářené během výroby ocelových ingotů, nestačí plně rozpustit v základním materiálu během tepelného zpracování, což vede ke snížení tuhosti a houževnatosti. Proto by tedy měl být celkový obsah niobu a tantalu v rozmezí od 0,01 do 0,2 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je od 0,03 do 0,07 % hmotnostních.

Molybden (Mo):

Molybden se společně s wolframem rozpouští v základním materiálu a zlepšuje tak mez pevnosti při tečení. Je-li molybden přidáván samostatně, může být použit v množství zhruba 1,5 % hmotnostních. Je-li však současně přidáván wolfram, což je případ tohoto vynálezu, je wolfram mnohem účinnější při zlepšování pevnosti při vysokých teplotách.

Je-li však molybden a wolfram přidáván v příliš vysokých množstvích, bude se vytvářet δ-ferit, což způsobí snížení meze pevnosti při tečení. Jelikož se přidáním samotného wolframu nedosáhne dostatečné pevnosti při vysokých teplotách, je nutno přidat ale spon, ma 1é mno ž s tvi mo1yb de nu. To znamená, že u této lité oceli by množství molybdenu nemělo být menší než 0,1 % hmotnostních. Proto by tedy s ohledem na obsah wolframu měl být obsah molybdenu v rozmezí od 0,1 do 0,7 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 0,1 do 0,5 % hmotnostních.

·· Β···

9

9999

9 9 9

9 99

Wolfram (W) :

Jak již bylo shora popsáno, rozpouští se wolfram společně s molybdenem v základním materiálu a zlepšuje tak mez pevnosti při tečení. Wolfram je prvkem, který se projevuje mnohem mohutnějším účinkem při zpevňování pevného roztoku než molybden, a je proto velmi efektivní při zlepšování pevnosti při vysokých teplotách.

Je-li však wolfram přidáván v příliš vysokém množství, bude· se tvořit δ-ferit a rovněž velké množství Lavesovy fáze, což způsobí snížení meze pevnosti při tečení. Proto by tedy s •ohledem na obsah molybdenu měl být obsah wolframu v rozmezí od 1,0 do 2,5 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 1,5 do 2,0 % hmotnostních.

Kobalt (Co):

Kobalt se rozpouští v základním materiálu a zabraňuje tak tvorbě δ-feritu. Přestože má kobalt při zabraňování tvorbě δ-feritu stejnou funkci jako nikl, tak na rozdíl od niklu kobalt nezpůsobuje snížení pevnosti při vysokých teplotách. V důsledku toho tedy, je-li přidán kobalt, mohou být zpevňovací prvky (například chrom, wolfram a molybden) přidány ve.....větších množstvích, než v případě,.....kdy kobalt přidán není. V důsledku toho lze dosáhnout vysoké meze pevnosti při tažení.

A navíc má kobalt rovněž účinek při zvyšování odolnosti proti měknutí, takže je efektivním prvkem při minimalizování měknutí materiálu během jeho využívání. Těchto účinků je dosaženo přidáním kobaltu v takovém množství, které není • · 9 999 ·«

9 9 ·

9 99 • 9 · 9 »· · · menší než 0,1 % hmotnostních, i když to může záviset i na obsahu jiných prvků.

Ve - skladebním . systému, žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu však přidání více než 5,0 % hmotnostních kobaltu může způsobit vytváření intermetalických sloučenin, jako je například σ fáze. Jakmile se jednou takové intermetalické sloučeniny vytvoří, stane se materiál křehkým. A navíc to vede rovněž ke snížení dlouhodobé meze pevnosti při tečení. Proto by tedy měl být obsah kobaltu v rozmezí od 0,1 do 5,0 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je od 2,0 do 4,0 % hmotnostních.

Dusík (N):

Dusík společně s uhlíkem a s legovacími prvky vytváří nitridy uhlíku a přispívá tím ke zlepšení meze pevnosti při tečení. V tomto skladebním systému pak je-li jeho obsah nižší než 0,03 % hmotnostních, nemůže být žádné dostatečné množství nitridů uhlíku vytvářeno, takže nelze dosáhnout žádné postačující meze pevnosti při tečení.

Je-li však na druhé straně obsah dusíku větší než 0,07 % hmotnostních, budou se nitridy uhlíku shlukovat a budou tak vytvářet velká hrubá zrna po uplynutí jurčjté, dlouhé ₌doby, v důsledku čehož nelze dosáhnout žádné postačující meze pevnosti při tečení. Proto by tedy měl být obsah dusíku v rozmezí od 0,03 do 0,07 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je od 0,04 do 0,06 % hmotnostních.

·· ··»· ♦· • · · · ·

999 99 99

9 9 9 ·

9 9 9· * 999 « 9

9 9 9

9 9 9 9

Druhá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu

Důvody pro obsahové vymezení u druhé žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu budou popsány dále. Avšak kromě manganu jsou důvody tytéž, jako byly důvody, popisované v souvislosti se shora uvedenou první žáruvzdornou litou ocelí, takže zde budou vynechány. Zde budou pouze vysvětleny důvody, proč je obsah manganu omezen na užší rozmezí.

Mangan (Mn):

Jak již bylo shora popsáno, je mangan prvkem, který se používá jako odkysličovadlo nebo redukční činidlo. Kromě toho má mangan rovněž takové účinky, že zabraňuje tvorbě δ-feritu. Avšak jak již bylo shora popsáno, přidání tohoto prvku způsobuje snížení meze pevnosti při tečení, obdobně jako je tomu rovněž u niklu. Z toho vyplývá, že je nutno obsah manganu pokud možno minimalizovat.

Je-li zejména obsah manganu omezen na 0,1 % hmotnostních nebo méně, tak se mez pevnosti při tečení výrazné zlepší. Mangan dále reaguje se sírou (S) , která se v materiálu vyskytuje formou příměsí či nečistot, a vytváří sirník manganatý (MnS), čímž napomáhá k odstraňování nepříznivých účinků, způsobovaných sírou. Pro tyto.....účely je nezbytné přidávat mangan v takovém množství, které není menší, než 0,01 % hmotnostních. Proto by tedy měl být obsah manganu vymezen do rozmezí od 0,01 do 0,1 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 0,06 do 0,09 % hmotnostních.

·♦*· •9 9999

Třetí žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu

Důvody pro obsahové vymezení u třetí žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu budou popsány dále·. Jelikož však v porovnání se shora uvedenou první žáruvzdornou litou ocelí se· zde mění pouze důvody pro jiné obsahové vymezení dusíku, přičemž je nově přidáván bor, bude popsáno pouze obsahové vymezení těchto dvou prvků.

Dusík (N):

Jak již bylo popsáno výše, dusík společně s uhlíkem a s legovacími prvky vytváří nitridy uhlíku a přispívá tak ke zlepšení meze pevnosti při tečení. Na druhé straně však u této žáruvzdorné lité oceli dochází nejenom ke tvorbě nitridů uhlíku, ale je rovněž přidáván bor, jak bude popsáno později, který má rovněž příznivé účinky při zlepšování pevnosti při vysokých teplotách.

Avšak bor se rovněž v oceli snadno slučuje s dusíkem, čímž se vytvářejí nekovové vměstky, a to nitrid boru neboli borodusík (BN). V důsledku toho pak v oceli, která obsahuje dusík, jsou “ účinky přidávaného boru tímto dusíkem rušeny, takže bor nemůže přinést dostatečné zlepšení pevnosti při vysokých teplotách^ Aby bylo možno umožnit, že přidávaný bor bude moci v plném rozsahu projevit své účinky, musí být minimalizováno přidávané množství dusíku.

Takže je-li požadováno, aby účinky přidávaného boru byly co největší, a aby tak byla zlepšena pevnost oceli při vysokých teplotách, nesmí být obsah dusíku větší než 0,01 % hmotnostních.

ΦΦ φφφφ φφ φφφφ * φ · φ φ φ • · · » · · φ φ · « φ φ φ • φ φ φ · · φ φφ φφ ·· * φφ φφ φφ > · Φ <

» φφφ φφφφ «

Φ Φ «

Je-li však bor přidáván takovým způsobem, že nemůže vytvářet sám o sobě dostatečný účinek, avšak slouží jako podpůrný prostředek při srážecím zpevňovacím účinku nitridů uhlíku, lze očekávat, že přidáváním boru je možno dosáhnout zlepšení pevnosti při vysokých teplotách tehdy, pokud není obsah dusíku větší než 0,03 %,

Na druhé straně však pokud není obsah dusíku menší než 0,03 %, je dostatečná pevnost při vysokých teplotách zajištěna vytvářením nitridů uhlíku, jak bylo ukázáno u shora uvedené první a druhé žáruvzdorné lité oceli.

Proto je tedy u třetí žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu, u které je pevnost při vysokých teplotách zlepšena využitím účinku boru do určitého rozmezí, povolen obsah dusíku až do 0,03 % hmotnostních, a to za účelem minimalizace vytváření nitridu boru neboli borodusíku (BN).

Na druhé straně však spodní hranice obsahu dusíku představuje jeho nevyhnutelné přiváděnou hladinu, která nečiní méně než 0,001 % hmotnostních. Vezmeme-li tedy v úvahu přidávání boru, pak by měl být obsah dusíku v rozmezí od 0,001 do 0,03 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 0,001 do 0,01 % hmotnostních.

Bor (B) :

Bór má příznivé účinky při zvyšování pevnosti hranice zrn, čímž přispívá ke zlepšení meze pevnosti při tečení. Zejména pak třetí žáruvzdorná litá ocel, která vykazuje výrazné zlepšení meze pevnosti při tečení, je materiálem, který byl vyvinut tak, že účinků boru může být využito v co ·· ·· ···· · · • · 9

9 9 • 9 9 největší míře omezením obsahu dusíku, který zabraňuje tomu, aby se účinky boru mohly plně projevit, jak již bylo výše popsáno v souvislosti s popisem účinků dusíku.

Je-li však bor přidáván v příliš velkém množství, přesahujícím 0,01 % hmotnostních, dojde ke zhoršení svařitelnosti a ke snížení tuhosti a houževnatosti. Je-li však na druhé straně obsah boru menší než 0,002 % hmotnostních, nemůže docházet k žádným jeho podstatným účinkům. Proto by tedy měl být obsah boru v rozmezí od 0,002 do 0,01 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 0,003 do 0,007 % hmotnostních. ,

Čtvrtá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu

Složení čtvrté žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu je založeno na složení první žáruvzdorné lité oceli, avšak s tou výjimkou, že je obsah manganu omezen na nižší a užší rozmezí, a to z důvodů, popsaných v souvislosti s druhou žáruvzdornou litou ocelí, přičemž obsahy dusíku a boru jsou definovány pro důvody, popsané v souvislosti s třetí žáruvzdornou litou ocelí. Protože tedy důvody pro obsahové vymezení čtvrtě žáruvzdorné lité oceli byly již shora popsány, mohou zde být jednoduše vynechány.

Pátá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu

Důvody pro obsahové vymezení u páté žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu jsou popsány dále. Avšak důvody, které již byly popsány v souvislosti s první až pátou žáruvzdornou litou ocelí, jsou zde vynechány. Zde jsou změněny důvody, proč je nově přidáván neodym (Nd) , a důvody

4 ···· pro přidávání niklu v porovnání s první až pátou litou ocelí, a proto budou tyto důvody popsány.

Neodym (Nd) :

Neodym vytváří karbid a nitrid, který se poté rozpouští v základním materiálu, čímž zlepšuje pevnost při vysokých teplotách, a zejména mez pevnosti při tečení. A navíc se dále neodym rozpouští v základním materiálu a přispívá tím ke zpevňování tuhého roztoku. Tyto účinky jsou užitečné i tehdy, je-li přidáváno extrémně malé množství neodymu.

Ve skutečnosti lze tyto účinky zaznamenat i tehdy, je-li obsah neodymu 0,001 % hmotnostních. Avšak přidání příliš velkého množství neodymu může vést ke snížení tuhosti a houževnatosti materiálu a tím i k jeho větší křehkosti. Proto by tedy neměl být obsah neodymu větší než 0,02 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je od 0,005 do 0,015 % hmotnostních.

Nikl (Ni) :

Jak již' bylo shora popsáno, má nikl výrazné účinky při zlepšování tuhosti a houževnatosti. A navíc má nikl rovněž .účinek , ,při. snižování ekvivalentu chrómu, čímž dcichází k zabraňování tvorby δ-feritu. Jelikož však přidáním tohoto prvku může způsobit snížení meze pevnosti při tečení, je obsah niklu omezen na množství, které není větší než 0,2 % hmotnostních, a to u první až čtvrté žáruvzdorné lité oceli, do nichž není přidán žádný neodym.

·· ·»·· ·· ···· ·· ·4 · · » · · · · · · · «·· ··· · · ·· • · * · « · · · ··· · ·

Avšak neodym je vysoce efektivní při zlepšování meze pevnosti při tečení, takže jak již bylo shora popsáno, může být pevnost při vysokých teplotách zlepšena přidáním extrémně malého množství neodymu. Z toho. vyplývá, že omezení obsahu niklu může být zmírněno přidáním neodymu.

Takže je-li přidán neodym, pak může být snížení pevnosti při vysokých teplotách zabráněno právě pomocí neodymu, i když je přidáno rovněž množství až do 1,0 % hmotnostních niklu. Jeho spodní hranice je stanovena na 0,01 % hmotnostních jak již bylo shora popsáno, a to i s ohledem na množství niklu, který se do materiálu obvykle dostává ve formě nahodilých příměsí. Proto by tedy měl být obsah niklu v rozmezí od 0,01 do 1,0 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 0,01 do 0,7 % hmotnostních.

Šestá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu

Důvody pro obsahové vymezení u šesté žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu jsou popsány dále. Avšak důvody, které již byly popsány v souvislosti se shora uvedenou první až čtvrtou žáruvzdornou litou ocelí, zde jsou vynechány. Zde jsou vysvětleny pouze důvody, proč je nově přidáno hafnium, a proč je změněn obsah niklu v porovnání s první až čtvrtou žáruvzdornou litouocelí.

Hafnium (Hf):

Hafnium je legovací prvek, který je přidáván do vysoce legovaných slitin na niklovém základě a podobně, a který má velmi pozitivní účinky při zvyšování pevnosti hranice zrn, což vede ke zlepšení pevnosti při vysokých teplotách, a • 4 ·

«4 ··«· zejména ke zlepšení meze pevnosti při tečení. Tento účinek hafnia je rovněž užitečný při zlepšování pevnosti při vysokých teplotách u materiálů ze žáruvzdorných litých ocelí.

Hafnium je zejména vysoce efektivní při zlepšování meze pevnosti při tečení. Navíc ke shora uvedeným účinkům má hafnium ještě účinek při zlepšování dlouhodobé meze pevnosti při tečení u ocelí s vysokým obsahem chrómu, a to například rozpouštěním v základním materiálu za účelem zpevnění tohoto základního materiálu, zpomalováním shlukování a vytváření velkých hrubých zrn karbidů, a vytvářením jemného karbidu, čímž dochází k přispívání ke srážecímu zpevňování.

Tyto účinky jsou velmi užitečné i tehdy, kdy je přidáno extrémně malé množství hafnia. Ve skutečnosti lze tyto účinky pozorovat již od obsahu hafnia v množství 0,001 % hmotnostních. Avšak přidání příliš velkého množství hafnia způsobí snížení tuhosti a houževnatosti materiálu, čímž dojde k jeho větší křehkosti. A navíc je-li přidáno více než 0,2 % hmotnostních hafnia, nedojde k jeho rozpuštění v základním materiálu během přípravy, takže nelze očekávat žádné přídavné účinky. Tak velké množství hafnia bude reagovat se žáruvzdornými hmotami, a bude vytvářet vméstky, čímž dojde ke snížení čistoty samotného materiálu, a což může způsobit i poškození taviči pece. ._____ ___________ _ __

Ze shora uvedeného vyplývá, že hafnium musí být přidáno v požadovaném minimálním množství. Ze shora uvedených důvodů by měl být obsah hafnia v rozmezí od 0,001 do 0,2 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 0,005 do 0,015 % hmotnostních.

·· ···· e· ·«»© » · · · ·· ·· • · · ·· · • · · · • · ·· ··· · · • · · ·· ·· je nikl efektivní při . - A. navíc má nikl rovněž í ekvivalentu chrómu, čímž

Nikl (Ni) :

Jak již bylo shora popsáno, zlepšování tuhosti a houževnatosti ten účinek, že přispívá ke snižován zabraňuje tvorbě δ-feritu. Jelikož však přidání tohoto prvku může způsobit snížení meze pevnosti při tečení, je obsah niklu omezen na množství, které není větší než 0,2 % hmotnostních, a to u první až čtvrté žáruvzdorné lité oceli, do kterých není přidáno žádné hafnium.

Avšak hafnium je stejně jako neodym vysoce efektivní při zlepšování meze pevnosti při tečení, takže jak již bylo shora popsáno, lze výrazně zlepšit pevnost při vysokých teplotách přidáním extrémně malého množství hafnia. Z toho vyplývá, že omezení množství niklu může být rovněž zmírněno přidáním hafnia. Takže je-li přidáno hafnium, může být snížení pevnosti při vysokých teplotách zabráněno pomocí hafnia, i když je přidán nikl v množství až do 1,0 % hmotnostních.

Takže obsah niklu by neměl být větší, než 1,0 % hmotnostních. Jeho spodní hranice je stanovena na 0,01 % hmotnostních/ jak již bylo shora popsáno, a to i s ohledem na množství niklu, který je obvykle obsažen ve formě nahodilých příměsí. ?roto by tedy měl být obsah niklu v rozmezí od 0,01 do 1,0 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 0,01 do 0,7 % hmotnostních.

Sedmá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu

Složení sedmé žáruvzdorné lité oceli podle tohoto vynálezu je založeno na složení kterékoliv z již dříve ··· · • · < · 4 uvedených první až čtvrté žáruvzdorné lité oceli, s tou výjimkou, že je přidán neodym z důvodů popsaných v souvislosti s pátou žáruvzdornou litou ocelí, a že je přidáno hafnium z důvodů- -popsaných v · souvislosti s šestou žáruvzdornou litou ocelí. Proto jsou zde tedy popisovány pouze důvody, proč je v porovnání s první žáruvzdornou litou ocelí změněn obsah niklu.

až šestou

Nikl (Ni) :

Jak již bylo dříve popsáno, tak přidání neodymu nebo hafnia jako samostatných prvků umožňuje zvýšit horní hranici obsahu niklu až na 1,0 % hmotnostních, aniž by došlo ke snížení pevnosti při vysokých teplotách. Sedmá žáruvzdorná litá ocel zahrnuje kombinované přidání neodymu a hafnia, a tím vykazuje větší zlepšení pevnosti při vysokých teplotách.

Z toho vyplývá, že požadované pevnostní vlastnosti při vysokých teplotách nejsou u předmětu tohoto vynálezu sníženy, i když dojde ke zvýšení horní hranice obsahu niklu na 1,0 % hmotnostních. Proto by tedy měl být obsah niklu v rozmezí od 0,01 do 1,0 % hmotnostních. Výhodné doporučované rozmezí je pak od 0,01 do 1,0 % hmotnostních.

, Osmá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu

Osmá žáruvzdorná litá ocel podle tohoto vynálezu je kteroukoli ze shora uvedených první až sedmé žáruvzdorné lité oceli, u níž shora definovaný index A činí 8 % nebo méně. Důvod, proč je index A omezen na 8 % nebo méně je ten, že jelikož se tento vynález týká litých ocelových materiálů, u kterých se tepelné zpracování samotné, a nikoliv mechanické • ·

obrábění, spoléhá na rozptyl, je nezbytné zabránit tvrobě δ-feritu pozitivním udržováním indexu A na nízké úrovni.

PŘÍKLADY

- Pří klad 1

Příklad 1 je podrobně popsán v dalším. Chemické složení zkušebních materiálů, použitých u tohoto příkladu, je znázorněno v tabulce 1. Zde je nutno zdůraznit, že vynalezené materiály (1), použité u tohoto příkladu 1, odpovídají shora uvedené první žáruvzdorné lité oceli. Obdobně pak vynalezené materiály (2), použité u příkladu 2, odpovídají druhé žáruvzdorné lité oceli a tak dále.

Veškeré zkušební jednotlivých složek vysokofrekvenční peci materiály byly připraveny tavením v padesátikilogramové vakuové a odléváním výsledné taveniny do pískové formy. Před jejich použitím pro různé zkušební účely byly tyto testovací materiály podrobeny zušlechťování za podmínek, které simulovaly střední část skříně vzduchem chlazené pařní turbiny, mající tloušťku 400 mm. Poté byly temperovány při jejich příslušných popouštěcích teplotách, které byly stanoveny tak, aby dávaly 0,2 % konvenční meze.

průtažnosti o velikosti zhruba 63 až 68 kgf/mm².

Mechanické vlastnosti vynalezených materiálů (1) a porovnávacích materiálů, jakož i výsledky testů jejich mezí pevnosti při tečení (to jest doba přerušení materiálu při tečení při zkušebních podmínkách 650° C x 13 kgf/mm²) jsou uvedeny v tabulce 2. Jak je zřejmé z výsledků tahové zkoušky ·· ···· ®· βββ· ·· ··

při pokojové teplotě, tak tažnost (vyjádřená prodloužením a snížením průřezu) a vrubová houževnatost vynalezených materiálů (1) je stabilně vyšší, čímž vyznačuje jejich dobrou svařitelnost. Kromě toho zde lze vidět, že mez pevnosti při tečení je u vynalezených materiálů (1) mnohem výhodnější, než u porovnávacích materiálů.

V odlitém stavu (to jest ve stavu, kdy materiál není podroben žádnému tepelnému zpracování) byla mikrostruktura každého z 50 kg zkušebního materiálu na odlité horní straně jeho hlavního tělesa pozorována optickým mikroskopem za účelem zjištění stupně tvorby δ-feritu. Výsledky tohoto pozorování jsou vyčísleny v tabulce 3. Na rozdíl od některých porovnávacích materiálů byla zaznamenána nulová tvorba δ-feritu právě u vynalezených materiálů (1), což signalizuje jejich dobrou mikrostrukturu.

Příklad 2

Příklad 2 bude podrobně popsán v dalším.

Chemické složení vynalezených materiálů (2), použitých pro zkušební účely, je vyčísleno v tabulce 4. Složení vynalezených materiálů (2) je založeno na složení vynalezených materiálů (1) , použitých u příkladu 1. . „ ........

To znamená, že materiál č. 21 byl získán snížením obsahu manganu u materiálu č. 1, přičemž materiál č. 22 byl získán snížením obsahu manganu u materiálu č. 2. Obdobně bylo složení ostatních vynalezených materiálů (2) určeno na základě složení odpovídajících vynalezených materiálů (1).

• · · ·· sess

Avšak obsahy různých složek u vynalezených materiálů (2) nejsou přesně stejné s obsahy těchto složek u odpovídajících vynalezených materiálů (1), neboť se mohou během tavícího procesu různě měnit.

Veškeré zkušební materiály byly připraveny tavením složek v padesátikilogramové vakuové vysokofrekvenční peci, přičemž výsledná tavenina byla odlita do pískové formy. Ještě před jejich použitím pro různé zkušební účely byly tyto zkušební materiály podrobeny zušlechťování za podmínek, které simulují střední část vzduchem chlazené skříně parní turbiny, mající tloušťku 400 mm. Poté byly temperovány při jejich příslušných popouštěcích teplotách, které byly stanoveny tak, aby dávaly 0,2 % konvenční meze průtažnosti o velikosti zhruba 63 až 68 kgf/mm².

V tabulce 5 jsou znázorněny mechanické vlastnosti a výsledky zkoušky pevnosti při tečení (to jest časy pevnosti při tečení při zkušebních podmínkách 650° C x 13 kgf/mm²) vynalezených materiálů (2), zkoušených v příkladu 1, a to v porovnání s výsledky odpovídajících vynalezených materiálů (1), zkoušených v příkladu 1. Vynalezené materiály (2) se podstatně neliší ve svých mechanických vlastnostech od odpovídajících vynalezených materiálů (1).

Na druhé straně však vynalezené materiály (2) vykazují zvýšení času pevnosti při tečení vůči odpovídajícím vynalezeným materiálům (1), což znamená zlepšení meze pevnosti při tečení. Je možno se domnívat, že tohoto zlepšení bylo dosaženo snížením obsahu manganu.

Při pozorování mikrostruktury vynalezených materiálů (2) optickým mikroskopem nebyla zjištěna žádná tvorba δ-feritu tak, jak tomu bylo i u vynalezených materiálů (1),zkoušených v příkladu 1. Příklad 3

Příklad 3 bude podrobně popsán v dalším.

Chemické složení vynalezených materiálů (3) , použitých pro zkušební účely, je obsaženo v tabulce 6. Obdobně jako u vynalezených materiálů (2) je složení vynalezených materiálů (3) založeno na složení vynalezených materiálů (1), pouze s tou výjimkou, že obsah dusíku byl snížen v porovnání s vynalezenými materiály (1), přičemž byl přidán bor. Zejména materiál č. 31 byl získán snížením obsahu dusíku u materiálu č. 1 a přidáním boru do tohoto materiálu č. 1. Složení ostatních vynalezených materiálů (3) bylo stanoveno stejným způsobem, jaký byl shora popsán.

Veškeré zkušební materiály byly připraveny tavením složek v padesátikilogramové vakuové vysokofrekvenční peci, přičemž výsledná tavenina byla odlita do pískové formy. Ještě před jejich použitím pro různé zkušební účely byly tyto zkušební materiály podrobeny zušlechťování za podmínek, které simulují střední část vzduchem chlazené skříně parní turbiny, mající tloušťku 400 mm. Poté byly temperovány při jejich příslušných popouštěcích teplotách, které byly stanoveny tak, aby dávaly 0,2 % konvenční meze průtažnosti o velikosti zhruba 63 až 68 kgf/mm².-------- - ---------------------- - ------------ -28 seee

V tabulce 7 jsou uvedeny mechanické vlastnosti a výsledky zkoušky pevnosti při tečení (to jest časy pevnosti při tečení, měřené při zkušebních podmínkách 650° C x 13 kgf/mm²) vynalezených materiálů (3) , zkoušených u příkladu 3, a to v porovnání s výsledky odpovídajících vynalezených materiálů (1), zkoušených v příkladu 1.

Vynalezené materiály (3) se ve svých mechanických vlastnostech nikterak podstatně neliší od odpovídajících vynalezených materiálů (1) . Na druhé straně však vynalezené materiály (3) vykazují mírné zvýšení času pevnosti při tečení vůči odpovídajícím vynalezeným materiálům (1), což signalizuje mírné zlepšení meze pevnosti při tečení. Lze se domnívat, že tohoto zlepšení bylo dosaženo přidáním boru.

Při pozorování mikrostruktury vynalezených materiálů (3) optickým mikroskopem nebyla zjištěna žádná tvorba δ-feritu, což byl i případ vynalezených materiálů (1) a (2), zkoušených v příkladech 1 a 2.

Příklad 4

Příklad 4 bude podrobněji popsán v dalším.

Chemické složení vynalezených materiálů (4), použitých pro zkušební účely, je uvedeno v tabulce 8. Obdobně jako u vynalezených materiálů (3) je složení vynalezených materiálů (4) založeno na složení vynalezených materiálů (2), pouze s tou výj imkou, že je snížen obsah—dusíku v—porovnání s vynalezenými materiály (2), a že je přidán bor. Zejména materiál č. 41 byl získán snížením obsahu dusíku v materiálu • · · eeee β 9

č. 21 a přidáním boru do tohoto materiálu č. 21. Složení ostatních vynalezených materiálů (4) bylo stanoveno stejným způsobem, jaký byl shora popsán.

V tabulce 9 jsou uvedeny mechanické vlastnosti a výsledky zkoušky pevnosti při tečení (to jest časy pevnosti při tečení, měřené při zkušebních podmínkách 650° C x 13 kgf/mm²) vynalezených materiálů (4), zkoušených u příkladu 4, a to v porovnání s výsledky odpovídajících vynalezených materiálů (2), zkoušených v příkladu 2.

Vynalezené materiály (4) se ve svých mechanických vlastnostech nikteraký podstatně neliší od odpovídajících vynalezených materiálů (2) . Na druhé straně však vynalezené materiály (4) vykazují mírné zvýšení času pevnosti při tečení vůči odpovídajícím vynalezeným materiálům (2), což signalizuje mírné zlepšení meze pevnosti při tečení. Lze se domnívat,—že tohoto zlepšení bylo dosaženo přidáním boru-----------30 ee

Při pozorování mikrostruktury vynalezených materiálů (4) optickým mikroskopem nebyla zjištěna žádná tvorba δ-feritu, což byl i případ vynalezených materiálů (1) až (3), zkoušených v příkladech 1 až 3.

Příklad 5

Příklad 5 bude podrobněji popsán v dalším.

Chemické složení' vynalezených materiálů (5), použitých pro zkušební účely, je uvedeno v tabulce 10. Složení vynalezených materiálů (5) je založeno na složení vynalezených materiálů (1) až (4), pouze s tou výjimkou, že do příslušných materiálů je přidáno velmi malé množství neodymu.

Zejména materiál č. 51 a č. 52 byl získán přidáním neodymu do příslušného materiálu č. 1 a č. 2. Obdobně byl materiál č. 53, 54, 55, 56, 57 a 58 získán přidáním neodymu do příslušného materiálu č. 22, 23, 34, 35, 41 a 42.

Materiály č. 59 a č. 60, což jsou materiály, použité pro výzkum vlivů’ obsahu niklu, byly získány zvýšením obsahu niklu v příslušných materiálech č. 22 ač. 41.

Avšak jak již bylo popsáno u příkladů 2 až 4, nejsou obsahy různých složek u vynalezených materiálů (5) přesně tytéž, jako jsou obsahy těchto složek u odpovídajících vynalezených materiálů (1) až (4), neboť se mohou během taví c i ho p r oce s u - r ů z ně měni t.--------------------- ------------- -------------------------------------31 «· ···« ·Φ 99

9 · 9 9··

V tabulce 11 jsou uvedeny mechanické vlastnosti a výsledky zkoušky pevnosti při tečení (to jest časy pevnosti při tečení, měřené při zkušebních podmínkách 650° C x 13 kgf/mm²) vynalezených materiálů (5), zkoušených u příkladu 5, a to v porovnání s výsledky odpovídajících vynalezených materiálů (1) až (4), zkoušených v příkladech 1 až 4.

Vynalezené materiály (5) se ve svých tahových vlastnostech při pokojové teplotě nikterak podstatně neliší od odpovídajících vynalezených materiálů (1) až (4) . A navíc tyto vynalezené materiály (5) vykazují mírné snížení vrubové houževnatosti v důsledku přidání velmi malého množství neodymu, avšak toto snížení______si nezasluhuje zvláštní pozornosti.

Na druhé straně však vynalezené materiály (5) vykazují zvýšení času pevnosti při tečení vůči odpovídajícím vynalezenými materiálům (1)--------až (4) ,-----což signalizuje,______že přidání neodymu s sebou přináší zlepšení meze pevnosti při tečení « · 9 4 ·· 4 4 ·· 4949

Při pozorování mikrostruktury vynalezených materiálů (5) optickým mikroskopem nebyla zjištěna žádná tvorba δ-feritu, což byl i případ vynalezených materiálů (1) až (4), •zkoušených v příkladech 1 až 4. .....

Příklad 6

Příklad 6 bude podrobněji popsán v dalším.

Chemické složení vynalezených materiálů (6) , použitých pro zkušební účely, je uvedeno v tabulce 12. Složení vynalezených materiálů (6) je založeno na složení vynalezených materiálů (1) až (4), pouze s tou výjimkou, že do příslušných materiálů je přidáno velmi malé množství hafnia.

Zejména materiál č. 61 a č. 62 byl získán přidáním hafnia do příslušného materiálu č. 1 a č. 2. Obdobně byl materiál č. 63, 64, 65, 66, 67 a 68 získán přidáním hafnia do příslušného materiálu č. 22, 23, 34, 35, 41 a 42.

Materiály č. 69 a č. 70, což jsou materiály, použité pro výzkum vlivu obsahu niklu, byly získány zvýšením obsahů niklu v příslušných materiálech č. 22 a č. 41.

Avšak jak již bylo popsáno u příkladů 2 až 5, nejsou obsahy různých složek u vynalezených materiálů (6) přesně tytéž, jako jsou obsahy těchto složek u odpovídajících vynalezených materiálů (1) až (4), neboť se mohou během ťav icíhO~pr o ces u~r ůz ně —měn-i-t-.------------------------------------— —---------------33 ·· ···· ·« • · « • ·· ► · · 4 • · «

Veškeré zkušební materiály byly připraveny tavením složek v padesátikilogramové vakuové vysokofrekvenční peci, přičemž výsledná tavenina byla odlita do pískové formy. Ještě před jejich použitím pro -různé zkušební účely byly. tyto zkušební materiály podrobeny zušlechťování za podmínek, které simulují střední část vzduchem chlazené skříně parní turbiny, mající tloušťku 400 mm. Poté byly temperovány při jejich příslušných popouštěcích teplotách, které byly stanoveny tak, aby dávaly 0,2 % konvenčni meze průtažnosti o velikosti zhruba 63 až 68 kgf/mm².

V tabulce 13 jsou uvedeny mechanické vlastnosti a výsledky zkoušky pevnosti při tečení (to jest časy pevnosti při tečení, měřené při zkušebních podmínkách 650° C x 13 kgf/mm²) vynalezených materiálů (6), zkoušených u příkladu 6, a to v porovnání s výsledky odpovídajících vynalezených materiálů (1) až (4), zkoušených v příkladech 1 až 4.

Vynalezené materiály (6) se ve svých tahových vlastnostech při pokojové teplotě nikterak podstatně neliší od odpovídajících vynalezených materiálů (1) až (4). A navíc tyto vynalezené materiály (6) vykazují mírné snížení vrubové houževnatosti v důsledku přidání velmi malého množství hafnia, avšak toto snížení si nezasluhuje zvláštní pozornosti, tak jak tomu bylo i v případě vynalezených materiálů (5).

Na· druhé straně však vynalezené materiály (6) vykazují zvýšení-----času-----pevnosti-----při-------tečeni - vůči------odpovídá jícím-------vynalezeným materiálům (1) až (4), což signalizuje, že

přidání hafnia s sebou přináší zlepšení meze pevnosti při tečení.

Při pozorování mikrostruktury vynalezených materiálů (6) optickým mikroskopem nebyla zjištěna žádná tvorba δ-feritu, což byl i případ vynalezených materiálů (1) až (5) , zkoušených v příkladech 1 až 5.

Příklad 7

Příklad 7 bude podrobněji popsán v dalším.

Chemické složení vynalezených materiálů (7), použitých pro zkušební účely, je uvedeno v tabulce 14. Složení vynalezených materiálů (7) je založeno na složení vynalezených materiálů (1) až (4), pouze s tou výjimkou, že do příslušných materiálů je přidáno velmi malé množství hafnia a neodymu.

Zejména materiál č. 71 a č. 72 byl získán přidáním neodymu a hafnia do příslušného materiálu č. 1 a č. 2. Obdobně byl materiál č. 73, 74, 75, 76, 77 a 78 získán přidáním neodymu a hafnia do příslušného materiálu č. 22, 23, 34, 35, 41 a 42.

Materiály č. 79 a č. 80, což jsou materiály, použité pro výzkum vlivu obsahu niklu, byly získány zvýšením obsahu niklu v příslušných materiálech č. 22 ač. 41.

Av š a k jak j í ž byló pop sáno u' - př i k1a dů 2 až 6,—ne jsou — obsahy různých složek u vynalezených materiálů (7) přesně tytéž, jako. jsou obsahy těchto složek u odpovídajících *· ·· ► · · 4

I · ·· • · · 4 4 ·· ···<

·· ·♦·· vynalezených materiálů (1) až (4), neboť se mohou během tavícího procesu různě měnit.

V tabulce 15 jsou uvedeny mechanické vlastnosti a výsledky zkoušky pevnosti při tečení (to jest časy pevnosti při tečení, měřené při zkušebních podmínkách 650° C x 13 kgf/mm²) vynalezených materiálů (7), zkoušených u příkladu 7, a to v porovnání s výsledky odpovídajících vynalezených materiálů (1) až (4), zkoušených v příkladech 1 až 4.

Vynalezené materiály (7) se ve svých tahových vlastnostech při pokojové teplotě nikterak podstatně neliší od odpovídajících vynalezených materiálů (1) až (4). A navíc tyto vynalezené materiály (7) vykazují mírné snížení vrubové houževnatosti v důsledku přidání velmi malého množství neodymu a hafnia, avšak toto snížení si nezasluhuje zvláštní pozornosti, tak jako je tomu rovněž u vynalezených materiálů (5) a (6) .------------------------------ - -.....— ' -- --------------:----------------------------·· ···· ·· .····

99

9 9 · • · ··

999 9 9

9 · ·· ··

Na druhé straně však vynalezené materiály (7) vykazují zvýšení času pevnosti při tečení vynalezeným materiálům (1) až (4). neodymu a hafnia způsobuje mírné houževnatosti, avšak toto snížení vůči odpovídajícím

Kombinované přidání snížení tuhosti a si nezasluhuje vážné pozornosti. Spíše lze pozorovat, že toto kombinované přidání neodymu a hafnia přináší výrazné zlepšení meze pevnosti při tečení.

Při pozorování míkrostruktury vynalezených materiálů (7) optickým mikroskopem nebyla zjištěna žádná tvorba δ-feritu, což byl i případ vynalezených materiálů (1) až (6) , zkoušených v příkladech 1 až 6.

Příklad 8

Příklad 8 bude podrobněji popsán v dalším.

Předem definovaný index A byl propočten s ohledem na každý ze shora popsaných vynalezených materiálů (1) až (7), jakož i s ohledem na porovnávací materiály, přičemž takto získané výsledky jsou uvedeny v tabulkách 16 až 19.

Z těchto tabulek je zřejmé, že index A dosahoval hodnoty 8 % nebo méně. pro všechny vynalezené materiály (1) až (7). Tento index A je naopak větší, než u některých porovnávacích materiálů (například u materiálu č. 6, 7, 11 a 16). Z tabulky 3 lze snadno seznat, že u těchto porovnávacích materiálů byla zjištěna tvorba δ-feritu.

'·· ····

Tabulka

z

OSOO

0.032

0.065

890Ό

0.051

0.052

0.032

0.105

0.084

0.051

0.053

0.035

0.032

0.061

O to o o

0.072

0.061

0.063

o

CD

CM

tn

co

tn

o

tn

to

tn

t—

o

tn

o

cm'

rí

O

M*

V

V-

cm'

CM

CO

m

M^-

v

CO

trí

tn

>

CM

tn

CM

co

Μ^-

00

b-

CO

Γ-

CO

tn

co

tn

CM

o

co

M

CM

cm'

t—

T-

CM

o

CM

o

CM

co

o

CM

o

tn

to

co

to

O

T“

O

tn

o

O

T~

CM

co

tn

o

co

V“

M*

tt

CO

o

co

tn

co

CM

to

tn

u>

CM

z

o

Ó

ó

o

O

o

T“

O

o

co

to

CM

M*

to

o

co

m

tn

CM

co

o

O

1

o

CM

o

O

1

o

T—

o

O

H

o

O

Ó

o

O

ó

o

O

o

tn

to

CM

to

tn

CM

JO

o

1

O

|

O

1

O

<

o

1

o

1

o

V“

O

Z

o

O

ó

o

ó

o

O

o

tn

CM

co

CO

M*

to

Μ

CO

to

tn

m

to

tn

CO

r-

M-

>

t—

CM

o

v—

CO

T“

T*~

o

O

o

O

ó

O

o

Ó

O

ó

o

O

ó

Tt

to

tn

CO

CM

O

to

o

to

tn

CM

tn

co

tn

co

CO

co

o

•t—

CO

T—

CM

T—

CM

co

tt

o

ó

o

O

o

O

o

ó

o

v_

to

co

o

CM

CO

00

tn

CM

co

tn

CM

o

σ>

00

03

CD*

ó

03

CD

o

co

CD

03

[4

03

|4

tn

to

CO

O

V

to

CO

M

tn

CO

CM

O

CD

O

co

0.2

0.5

03 o

co o

CO O

0.4

CM

0.4

-

0.5

0.6

0.8

r^-

CO O

tn

tO

to

co

<5

rř

5—

tn

o

tn

o

tn

CM

o

tn

o

CM

o

CO

CM

v-

T—

V-

'tf·

CM

M

CM

T“

CO

▼ζ

o

O

o

O

o

O

o

O

o

O

o

ó

o

CM

Ό’

co

-co

co

CM

co

:O'>

O

CM

CO

co

tn-

tn

O

T“

Ύ—

o

v-

T”

o

CM

Ύ

O

CM

O

o

ó

o

ó

o

O

o

>0

CM

co

•M·

to

co

00

CD

o

-

CM

co

tn

co

r- •V

co 5Γ-

l-l

•rl

U Φ

ít) ÁTBTaeaBui

4J nj

euezexeuÁA

Ayexao^Bui xobabuaojoci

X

»· ···· ·« *·

Ci

Tabulka

Zkouška pevnosti při tečeni zkušební podmínky: 650°Cxl3 kgf/mm²	Doba pevnosti při tečení (hod)	1504	1412	CD m o	1120	1497	T CM CO	644	723	614	CD ř3	v— CM t''-	I' 754 I	1022 _:	822	. 616	628	681	648
Vrubová zkouška 2 mm zářez tvaru V	•Vrubová houževnatost (20°C) (kgf-m)	l 8.4	T~ cd	10.2	CO σ>	8.6	3.8	3.2	O CO	2.2	6.8	2.5	I 2.6 I	3.6	7.2	co co'	6.5	00 co	6.4
li _t 3 Tahova zkouška při pokojové teplotě	Snížení plochy (%)	65.4	64.8	66.1	64.8	65.2	60.5	61.4	55.4	56.8	62.6	57.4	\| 55.4 ^!	58.4	8Ό9	CD	59.8	61.4	60.5
Prodlouž· (%)	22.3	23.4	23.1	22.5	22.0	21.3	20.4	17.2	18.3	21.2	17.2 ]	\| 17.2	18.3	21.2	20.1	19.8	22.2	21.8
3 Λ <β 4J w 4J -5. 01 Ή 0 0> C M > — ffl fti	80.2	82.1	80.4	O ó co	80.5	79.8	o co	O co	81.2	80.6	CO ó co	\| 81.5 l	ci 00	80.2	79.8	81.0	80.2	81.1
•H -P „ ffl 01 c NOS o e. s₌ 6 >N \ R) <H dP 4J Ol CM ·3 A! ' U O Qi	65.2	66.3	65.4	00 M CO	65.0	64.7	65.0	65.1	66.2	N- Tř- co	65.0	I 66.4	67.1	65.3	65.1	co CO	65.0	T“ to co
H		-	CM	n		IO	co	b-	00	CD	O T“	-	CM	CO V“	''Φ	to	CD ť—	V“	co
H · Φ >0 V -------------- -------------- 2	(τ —,	>*τ 3ua	BTCCe^BUI zexeuA/v	-----------TOEAeUAOIOá___________

·· · ·· *···

Tabulka

i Obsah- δ-feritu (%)

O o o

O o ó

o o o

o o ó

o o o

0.18

09Ό

00Ό

o o o

xr o

o o o

0.23

o o o

Materiál č.

-

OJ

co

xr

m

co

b-

00

CD

o

-

CM T“

co

’Μ’

to

CO T“

o-

00

(χ)Axerze^em euezexeuAA

ΑχΒτπθ^ΒΜ peABUAOIOa

·'· ββ μ*

Tabulka

2	0.050	0.032	S90O	0.068	0.051	0.049	0.033	Ζ90Ό	890Ό	0.051
O	CD		04	tO	CO	O	CO	OJ	CO	CO
O	04	co’	o		M*	co	co’	o	*“	’Μ
	CM	to	Ol	co	TT	CM	to	O	co	to
$	04				oj	04	V*”			04
	O	to	ΙΌ	CD	to	O	co	CD	co	CD
	v~	co	co	V	T—	•χ—	co	04	T—	V”
	o	o	o	o	o	o	o	O	o	ó
		co	to	04	’Μ*		o	M·		•M
co	1	V	o	t—	O	1	t—	o	V-	o
r—		o	o	O	Ó		O	o	O	ó
	to	to	T“		Ol	to	to	t—		04
_Q	O	o	O		o	o	o	O		O
z	O	o	o		o	o	o	o		ó
	to	04	co	CO	•Μ^-	co	CM	co	CO	•M*
>	T-	i—	T^-	T“	t—					T“
	o	o	o	ó	o	ó	ó	o	o	ó
	v	’Μ’	to	to	co		to	co	co	CD
	v—	o	t—	T“	T“	'V	o	v—	T-
	O	o	O	O	O	O	o	O	O	O
		to			co	CM	’Μ'		CD	CO
o	σ>	CD*	co	σ>	CD	CD	cd’	cd	co	CD
	to	to	to	to	CO	co	co	CD	CD	CO
c	04	to	CD	co	CO	o	o	o	o	o
2^	O	o	o	o	ó	ó	o	o	ó	ó
	to	to	CO	o ·		to	co	to	o-	•M*
w		04	o	r-			04	o	o	T“
	o	O	o	O	o	o	O	o	o	ó
	04			o	00	04	'M'	v—	Ol	CD
O	••••-V—'		-=T-	—-v·	o				•ssrV
	o	o	o	O	o	o	o	O	d	ó
>ó							OJ	n	M·	to
	t—	CM	co	M	to	OJ	04	OJ	04	04

•r\|
M Φ		(x) Λχβτίθ^ΒΟί			(Ζ)^ΛΤ?Τ³®+^ειπ
•P (0		SUSZSXBUÁA			euszsTeuÁA
2

9 9 9

9 9 « • · ·· « · 0 · 4

9 4

0· 00 • · 0000 • 0 ···· • · • · • 0 • · ·

«Η •3

Εη

Zkouška pevnosti při tečeni zkušební podmínky: 650°Cxl3 kgf/mm²	Doba pevnosti při tečení (hod)	1504	1412	1056	1120	1497	1912	1816	CM V t—	r- CM V	1788
Vrubová zkouška ' 2 mm zářez tvaru V	Vrubová houževnatost (20°C) (kgf-m)	xr co'	▼*- σ>	10.2	CO ai	co co'	O) l<	CD CO	10.4	cn o	cn co'
Snížení plochy (%)	65.4	co co	66.1	64.8	65.2	66.6	64.5	67.8	66.9	65.5
Tahová zkouška při pokojové teplotě :)
>N a 0 H «Ρ Ό 0 a«	22.3	23.4	23.1	22.5	22.0	22.8	21.4	23.5 \|	22.1	22.4
3 42 <a 4J cm > I 4-» CO 0 tP Φ a	80.2	82.1	80.4	O ó 00	w O co	’Μ· ó co	0Ό8	82.1	82.4	9Ό8
•H 4J _ φ NOS = Φ ₌C_S- e >n rd <w dp -P tn <M -3 * M · o a	I 65.2 I í!	co =to'= co	65.4	64.8	65.0	65.5	r- - -Tf’ , co	co „ca-. co	67.5 il	65.2 Γ
>6 WflJ •H M Φ ------------ ------„ nS 32	-	CM	co	v	IO	T— CM	CM CM	co CM	CM	tn CM
(i) Ajerregeta euezexeuÁA	(Z) AxBTzegsni euezexeuXA

·· .·· • · · · • · ·· ··· · · • · · ·· ··

9999 «

9 9 .9 9

9 9 • 9 9 9 ·· ·· • ·

9 • · • · ··

9999 <D

Tabulka

co	1	i	1	1		S00’0	o o o	600Ό	800Ό	0.003

	o	CJ	tn	co		CD	to	’φ	co
	tn	co	CD	co	tn	O	o	CJ	CJ	τ—
z	o	o	O	o	o	O	o	ο	ο	ο
	ó	o	o	o	O	O	o	σ’	ο	ό
o	CD		CJ	tn	CD	o		C4		CD
O	ci	có	o	T“	V	có	có	ό		V
	CJ	tn	CJ	co	''Φ				CO	V
ci				ci	ci	t—			ci
	o	tn	tn	CD	tn	CD	•<4-	CD	CD
	t—	CD	co	v—	T-	O	CD	CO	τ—	τ-
z	o	O	o	O	ó	o	o	Ó	ό	ό
(0		co	tn	CJ	XT		CJ	tn		*φ
1		o	T-	o	1	v	ο	τ*·	ο
1—		o	o	ó	o		ó	ο	ό	ό
	tO	tn			CJ	tn	''φ			V
jQ	O	o	o	1	o	o	o	ο	1	ο
1 Z	O	o	o		o	o	o	ο.		ο
	tn	CJ	co	CD	'φ	tn	co	C1	tn	'φ
>	V-	T—	·*“					Τ—	τ—	ν-
	o	O	o	ó	o	ó	o	ό	ό	ό
			tn	tn	CD	v-	tn	m	CD	C0
z	T“	O	v™	t—	T“	T“	o	τ-	τ—	τ—
	O	o	O	Ó	O	O	o	ό	ό	ό
		tn	V*	v-	CD	o	xr	ο	ο	(Ο
o	CD	CD*	CO	CD*	CD	CD*	CD*	cd’	CD	σ>
	IO	tn	tn	tn	CO	CD	to	CD	Tf	η
	CJ o	0.5 i	CD :o	co o .	0.3	0.2	0.5	6Ό	8Ό	0.3
	tn	tn	co	o	^Φ	xr	''Φ	tn	σ>	η
<Ž5		CJ	o		▼—	T“	CJ	ο	Ο	Τ”
ó	o	o	ó	o	o	o	ο	ό	Ο
				-----			.... _	...—
	CJ		T—	o	co	CJ	’φ	CJ	T“	Ο)
o	T—			V	o					ο
	O	o	o	o	o	o	o	ο	ο	ο
>ó	v	CJ	co	'φ	to	co	32	33	co	35
•-H
'<e
♦H
M Φ		(χ) Χχεταθ^Βπι		(Ε) ΑχΒτπο^Βπι
		----etiezBxeuÁA -	——	—ΘΗΘΖβχ-Β«ΧΛ-

• 0 βίβ 9

Tabulka

Zkouška pevnosti při tečeni zkušební podmínky: 650°Cxl3 kgf/mm²	Doba pevnosti při tečení (hod)	1504	1412 ;	co to o •v-	1120	1497	1613	00 xr co v—.	1201	1288	1604
'rubová zkouška 2 mm :ářez tvaru V	Vrubová houževnatost (20°C) (kgf-m)	xr co	eri	10.2	co eri	tO 00	cg to	CM eri	10.5	σ> eri	o eri
V ň. Tahová zkouška při pokojové teplotě z 1	Snížení plochy (%)	65.4	64.8	66.1	64.8	65.2	64.8	65.7	67.5	66.3	65.2
>N 3 0 ι—1 dP •ϋ 0 U cu	22.3	23.4	23.1	22.5	22.0	21.4	22.3	23.4	22.8	21.4
0 Λ (Ú P CM > \| -P « <u o Só. 0 CM	80.2	82.1	m· o co	0Ό8	80.5	80.3	•'Φ co	81.8	81.5	8'08
•d P _Λ 0 trt CM _N_O_É_. are b ě >n \ rt (η dp P Cn CM ·□ - n o CM	CM tri (O	co. to to	-5Γ. tri to	co 'čř co	O tri co	cg Ar co	CM tri co	t^· co co	co co' to	CM IO co
i Materiál č. I i í 1 f t	-	CM	CO	v	to	τ- Ο	CM co	co co	Mř co	to co
(χ) Aj e -rregeui euezexeuAA	- (g) Αχ-βτζθ^Βΐη. _ euezexeuAA

Tabulka co

CQ	1	1	s	1	1	co o o o	0.005	0.009	r- o o o	0.004
	co	co	r-	co	T“	CO	tn	tn	CD	cn
		co	co	CO	tn	o	o	CJ	CJ	T—
22	o	o	o	O	o	o	o	o	o	o
	o	o	o	o	o	ó	o	o	o	o
o	o	co	CJ	co	co	cn	CJ	co	co	co
o	cd	co	o			ci	cd	o		<r
>	Cl	tn	o	00	tn	O	M·	CD	co
	CJ			T-	ci	cj	V	ó	T—	ci
	o	co	CD	co	co	o	CO	co	m	co
	o	9Ό	0.2	τ- Ο	Τ'— O	τ- Ο	9Ό	0.2	τ- Ο	0.1
		o		V”			CJ	M*	V“	xf
co	1	▼“	o	T-	O	1	T~	o	T—	o
Γ”		o	o	Ó	ó		O	o	ó	ó
	to	tn			CM	m		v—		Cl
	o	o	o	1	O	o	o	O	- 1	o
z	o	o	o		ó	o	o	o		o
	(O	CJ	CO	co		tn	Cl	CJ	co	Μ^-
>	T—	T^-	V“	V“						T“
	O	O	O	O	ó	o	o	o	o	O
		tn	co	CO	cd	T—	xr	co	<D	c-
=	Ύ—	o	t—	t—	v-	t—	o	T“	t—
	O	o	ó	O	ó	o	o	ó	ó	o
	CJ			CD	co		tn	T^-	CD	tn
o	cd	CD	có	od	σ>	CD*	cri	cd	CO	cri
	co	co	CD	cn	co	tn		cn	CD
	o o	o o	O O	O o	o o	o ó	o ó	O o	0Ό	o ó
	tn	co	«η	1-	M*	'M*	'M’	tn	co	’Μ’
<35		CJ	o	o	T“	T“	CJ	o	o
	ó	o	o	o	ó	o	o	o	o	o
	CJ		▼—	CJ	co	CJ	tn	Cl	co	co
o	T“	T~	▼-	V-	o	V”	▼”	T“		o
	o	o	o	ó	o	o	o	ó	o	o
		CJ	co		m	T“	CJ	co		CO
•cj	CJ	CJ	CJ	CJ	CJ		Μ	''t	’Μ'	v

•H
U Φ		(2) Xtbt^34bui			(fr) XT?TJtaqEoi
•P		euszaTsuÁA			suazsTBUÁA
2

• · ββββ σι

Tabulka

Zkouška pevnosti při tečeni zkušební podmínky: 650°Cxl3 kgf/mm²	Doba pevnosti při tečení (hod)	1912	¹⁸¹⁶	r· CM V“	1427	1788	2016	1937	co co m	cn 'ť m T“	h- co 05
Vrubová zkouška 2 mm zářez tvaru V	Vrubová houževnatost (20°C) (kgf-m)	cn 4	05 co’	10.4	cn σί	cn co	CO	o- 00	OJ cri	O- 05	O- 00
Snížení plochy^:(%)	66.6	64.5	67.8	66.9	65.5	65.8	64.5	66.6	67.3	66.2
Tahová zkouška při pokojové teplotě
Prodlouží (*)	22.8	21.4	23.5	22.1	22.4	21.5	22.3	23.2	22.3	23.8
Pevnost v tahu J (kgf/mm²)	o co	0Ό8	82.1	82.4	9Ό8 I_	eq O co	81.0	81.7	81.1	81.5
•rl 4J _Λ Φ «« NOS 0‘C e ě >n \ dp -P tn CM ·3 X * M - O CU	cn in cd	O- •šf CD	co co’⁷ CD	m S·' CD	OJ cri co	co Ar CD	'Ťf co	co co‘ co	to’ CD	co čo co
1 1 í Materiál č.	oi	OJ OJ	CO OJ	’Μ’ CM	cn OJ	’Μ’	CM	co 'T	'M' 'M’	CO -SJ·
(z) - suezexeuAA	—(^).ΑχΒ.τ3θ4Βΐπ____ euezejeuAA

Tabulka 10

Ό Z	1	1	1	•	1	1	1	1	0.045	0.003	0.112	σ> CD o o	0.148	0.182	9Ζ0Ό	'M^- O O	0.102	0.113
co	•	1	1	1	co o o o	0.003	co o o o	0.005	1		I	t	o o o	0.003	S00'0	S00O	I	S00O
z	0.050	0.032	0.033	Γ- ΙΟ o o	0.028	Cf O O	co o o o	500Ό	0.052	Ό.033	0.031	890Ό	0.027	0.013	600Ό	CO o o o	CO O O	0.009
Co \|	2.9	CO	3.3	0.2	xr	4.6	2.9 i	3.2	2.9	\|- 3.1 I	3.1	0.3	CO v-	4.6	3.0	3.3	3.3	2.9
Ξ	CM CM	iq	iq	o	cd	2.4 1	2.0 I	1.4	2.1	CD	1.5	V“	iq T“	2.3 ’	2.1	1.4	CD v	2.1
o 5	O o	0.65	0.63	0.29	0.16	0.14	0.10	0.65	O ó	0.64	0.63	0.30	0.16	0.14	0.11	0.65	0.58	0.11
(Ό H	1	0.13	0.10	0.04	0.11	0.04	•	0.12	1	0.13	0.13	O O	0.12	'M^- O O	1	0.12	0.09
JO z	0.05	0.05	0.05	O o	•	τ- Ο O	0.05 I	0.04	0.05	I- 0.05	’Μ’ O O	O o	1	0.02	0.05	'M^- O O	0.04	0.05
>	0.15	0.12	0.12	0.13	0.15	0.14	0.15	0.12	0.14	\| 0.12	0.13	0.14	0.15	0.14	0.14	0.13	0.12	0.15
ž	0.11	0.04	0.05	CO o	0.16	CO o	o	O O	0.12	0.04	0.04	0.18	0.15	I 0.18	O	0.04	0.65	88Ό
O	9.1	9.5	9.4	co	9.0	9.6	9.1	9.5	Ύ- cri	9.4	9.5	8.2	9.0	9.6	9.1	9.3	9.4	9.0
Mn \|	0.25	0.55	80Ό	σ> o o	0.84	co co o	SOO	r-- o o	0.25	\|- 0.55	r- o o	60Ό	0.85	0.33	0.06	t-- o o	co o ó	90Ό
w	in ó	0.25 II	0.23	tn , o„ o	li 0.09	co o	o	Ί- _CM__ o	tn o	_CM o	tn CM O	SOjO	o v- ⁼O “	co =o^s		CM O	0.22	co τ- Ο
o	0.12	0.14	0.14	0.11	o	O) o o	CM V O	0.15	\|- 0.11	\|- 0.13	0.14	0.11	0.12	co o o	0.12	0.14	0.13	0.13
\| Materiál č. \|	T“	CM	22	23	M CO	35	’Μ*	42	LQ	52	53	54	55	56	Γ- ΙΟ	58	59	09
Φ l h e (Q 4C fl	4 ¹ rd í	Vynalez.	M---- ffl ~ P CM m — e	Vynalez.	P ffl — -P σι ιβ — ε	N — ffl P H ffl — <β P -V c 3 — > ⁶	N · ------------ ------ φ__μ -------- ------- _ Η Φ rt -p m c « ~

Ο«Θ9

Tabulka 11

Zkouška pevnosti při tečeni zkušební podmínky: 650°Cxl3 kgf/mm²	Doba pevnosti při tečení (hod)	1504	1412	1816 I	1421	1288	1604	2016	1937	1715	co co co	2084	1678	1521	1837	2239	2187	1845	2024
Vrubová zkouška 2 mm zářez tvaru V	Vrubová houževnatost (20°C) (kgf-m)	8.4	9.1	CD oó	10.4	9.9 I.	9.0	T“ CO*	8.7	7.9	8.4	•8.5	9.3 »	to CD*	8.5	CO	8.5	9.2	7.9
Snížení plochy (%)	65.4	64.8	64.5	67.8	66.3	65.2	65.8	to •M·' CO	64.2	63.2	63.5	65.4	64.8	63.7	65.4	63.8	65.5	66.2
Tahová zkouška při pokojová teplotě :i
Prodlouž (%)	22.3	23.4	21.4	23.5	22,8	21.4	21.5	22.3	20.3	21.4	20.6	21.4	-, 22.4	20.5	21.0	21.5	22.3	23.4
0 43 Φ «Ρ v -7. n 0 o> ffl b	80.2	82.1	0Ό8	82.1	81.5	00 o co	OO o co	O oo	79.8	6Ό8	81.2	81.4	80.3	t'- ΊΓ“ CO	82.8	81.5	81.0	81.8
•H V φ 01 CM N 0 6 oce e >n cP 4-> & CM ·3 44 * h o &	CM tri,, co	co ~co= co	M·’ CO	il 66.3	66.3	CM _ AO..... ⁷ CO	co CO	to -_3ř._. co	63.7	il 64.9	Í\| 65.5	co tri ‘CO =	to W“	65.9 '	CM to	66.3	65.4	66.8
*6		T“	CM	CM CM	co CM	co	m CO	5	42	V“ U)	CM m	CO m	lO	to to	co to	Γ- ΙΟ	CO to	CD to	o co
•H U ______®, ______________ 44 $	N Φ $ - H -C (0 4 C fl	1 — J H í ~	N Φ S — i-H—i Φ 4 fi <	4 J CM d	N Φ 1 - H-Q <0 4C <1	1 » cn -	Vynalez. .1 mater. (4)	i í Vynález. mater. (5) i i í J I I í

• · · ·

Tabulka 12

X	•	1	1	1	1	1	1	1	0.175	990Ό	’φ 00 o o	0.051	0.005	0.121	0.093	0.136	0.111	0.105
CQ	1	1		1	00 O O O	0.003	900Ό	S00'0	1	•	1	1	0.007	0.003	S00’0	0.006	1	co o o o
2	0.050	0.032	0.033	Ζ90Ό	0.028	m· δ o	00 o o o	0.005	0.051	0.033	0.035	Ζ90Ό	0.027	0.015	CO o o o	CO o o o	0.032	o o o
O O	2.9	V“ CO	3.3	0.2	T“	4.6	2.9	3.2	3.0	I ...... 3.2	3.3	0.3	tn	4.6	3.0	3.2	3.3	3.0
<:	2.2	Ί.5	1.5	O tt·	CO V“	i 2.4	2.0	xr ΤΓ-	2.2		tn V“	T~	1.5	2.4 '	2.0	tn		2.1
o 2	O o	0.65	0.63	0.29	0.16	0.14	O o	0.65	0.11	\|- 0.64 t	0.63	O CO O	0.15	0.14	0.11	0.65	0.64	O o
TO t—	1	0.13	O o	'M^- O O	0.11	0.04	1	0.12	1	0.12	60Ό	90Ό	O ó	0.04	t	O o	0.10	a
.o 2	0.05	0.05	0.05.	O o	1	0.01	0.05 1	0.04	O O	xf o o	0.05	o o	1	O ó	90Ό	0.05	90Ό	0.05
>	0.15	0.12	0.12	0.13	0.15	0.14	0.15	0.12	0.14	0.13	0.12	0.13	0.14	0.14	0.14	0.13	0.13	0.14
2	0.11	0.04	0.05	00 o	0.16	CO o	O	' 0.04 I	0.12	0.05 I	0.05	0.17	0.16	00 o	0.12	S0'0	0.63	0.85
u. o	9.1	9.5	9.4	oo’	9.0	9.6	9.1	9.5	9.2	9.5 I	9.3	co’	V“ CD*	9.5	T^- CD*	9.4	9.3	9.1
Mn \|	0.25	0.55	0.08 — *-1 -	600	0.84	0.33	0.05	Ζ0Ό	0.26	0.54	CO O O	60Ό	0.83	0.32	0.05	oo o o	CO o o	CO o o
ώ	«η O	tn cm__ o	co CM_:, O	to o„ o	<n o	co o	0.14	ΟΛ- Ο	'M· o	•v cm o	CO CM O	0.05	CM O	to o	oji 4	r- o	CM CM O	„/τ- ο
o	0.12	0.14	0.14	0.11	0.11	cn o o	0.12	0.15	0.12	0.13 I·	0.14	0.11	0.12	80Ό	0.12	0.14	Μ τ- Ο	0.13
>0	T—	CM	22	23	co	35		42	δ	62 I_;—	63 I	64	65	99	1 67	89	69	70
Materiál	Vynalez.	4 D — J rH !	Vynalez. mater i.	CM . — .	Vynalez.'	4 1) — j ω 0	Vyňalez. mater. (4)	N · --------------------------------- · y----------------------------------- H ffl ~ rt JJ ID C «! ~

Tabulka 13

Zkouška pevnosti při tečeni zkušební podmínky: 650°Cxl3 kgf/mm²	Doba pevnosti l při tečení (hod)	1504	1412	1816	1421	1288	1604	2016	1937	1698	1635	2111	1655	1501	1814	b- n CM CM	2182	1927	2049
Vrubová zkouška 2 mm zářez tvaru V	Vrubová. houževnatost (20°C) (kgf-m)	8.4	T“ CD	8.9	10.4	9.9	9.0	CO	8.7	8.3	θ·5	8.5	^9,2	CO CD*	8.3	co	8.4	8.8	8.2
!Í Tahová zkouška při pokojové teplotě	>1 Λ U 0 rH Ή dP C 0 >N Ή	65.4	64.8	iq 'M' co	67.8	66.3	65.2	65.8	64.5	64.1	63.2	64.4	63.7	64.0	63.7	64.8	64.3	64.8	65.7
>a 3 0 ~ H <#> •0 “ O M CM	22.3	23.4	21.4	23.5	22.8	21.4	21.5	22.3	20.1	21.1	22.3	21.8	21.4	20.9	21.3	21.8	23.5	co CM CM
3 Λ 0 P „ >”e P -< n <u 0 tn 0 · .°⁴	80.2	82.1	80.0	82.1	81.5	8Ό8	CO ó co	81.0	79.4	81.2	81.3	81.5	82.7	81.6	co	81.3	81.3	8Ό8
•H Φ n«C NOS o es 6 >n (0 <H dP -P CP CM ·□ X * M - o p4	65.2 í!	CO -=<D^ CO	64.7	CO CO to	66.3 Ih	CM CO	cq co	Ί. 64.5	64.2	CO -tfi- co	CM ~UÍ CO	65.5	66.2 II	65.8	<n CO	65.5	65.3	64.2
>0		τ—	CM	22	23	34	35	v- 'M*	42	co	62	63	64	65	66	67	68	69	70
Materiál 1 i 1	N · <DP Η Φ (β 4J c rt	rM	i. Vynalez.	4—- - D ~ J CM .· β ~	Vynaléz. mater.		Vynaléz. mater. (4)!	N · _ ______ ....... ... ______ O H ._ . --------- ---------- H ffl — 0 4J U> . c rt ~

Tabulka 14

r	1	t	1	1		1	1	•	co 0 0 ó	0.152	0.062	960Ό	0.112	00 0 0 O	0.012	co co 0 0	0.105	0.103
X) Z	J	1	1	1	1	1	1	1	0.151	900Ό	0.093	0.182	900Ό	900Ό	0.045	0.027	0.098	0.124
eo	1	1	1	1	00 0 0 ó	0.003	900Ό	S00'0	1			1	Ζ00Ό	co 0 0 0	S00'0	S00'0	1	co 0 0 0
Z	0.050	0.032	0.033	Ζ90Ό	0.028	0.014	00 0 0 ó	0.005	0.053	0.031	0.033	990Ό	0.029	0.015	00 0 0 ó	CD O O O	0.034	00 0 0 0
O O	2.9	co	3.3	0.2	T“	4.6	2.9	3.2	2.9	3.2	có	0.3	1.4	m	3.0	3.2	^3,4	3.0
ž	2.2	1.5	1.5	1.0	1.6	2.4	2.0	M·	2.1	to v—	1.4		CD	2.3	CD	-1 1.3	1.6	2.0
o 2	0.10	0.65	0.63	0.29	0.16	0.14	0 0	0.65	O 0	0.63	0.64	0.29	0.15	0.15	0.11	0.63	0.65	0.12
Ta I	1	0.13	O o	o o	0.11	0 0	1	0.12	1	0.12 I	0.11	0 0	0.12	0 0	1	0 0	0 0	1
Nb I	0.05	0.05	0.05	0.01	(	tO’0	0.05	0.04	0.04	0.05	xr 0 ó	o ó	1	0.02	90Ό	0 0	o 0	0.05
>	0.15	0.12	0.12	0.13	0.15	0.14	0.15	0.12	0.14	0.12	0.13	0.13	0.15	0.14	0.14	0.12	0.13	0.15
ž	0.11	0.04	0.05	0.18	0.16	00 v~ O	0.11	0.04	0	0.05	0 0	0.19	0.15	00 0	0.12	S0O	0.86	1.42
- Cr \|	T“ σ>	9.5	cn	v*“ 00	9.0	9.6	cn	9.5	τ- Ο	9.5	9.4	00	.9.1	9.5	9.1	9.4	9.3	CD
Μη \|	0.25	0.55	0.08	tn o o	co 0	0.33	0.05	0.07	0.26	0.55	Ζ0Ό	60Ό	0.87	0.35	0.05	60Ό	0.07	0.05
ώ	0.15	0.25	0.23	0.05	60Ό	0.13	0.14	•m· CM 0	0.15	0.22	0.23	0.05	tn 0 0	0	CO 0	’Φ CM O	CM O	CO 0
o	0.12	0.14	0.14	0.11	0.11	60Ό	0.12	0.15	0.11	0.13	0.14	0.12	τ- Ο	80Ό	0.12	0.15	0.14	0.12
>ó	V	CM	22	23	34	m co	m·	42	T—	72	73	M r-	in r-	co t'-		00	79	0 co

r4 'td *d M Φ 4J <fl 2	Vynalez.) mater. .	r4	Vynalez. «Μ ·“» 4· A wa	4' D ~ J <M β —	N Φ t r-1 < m 4 c «	4 i — i n 3	Vynalez. m a 4· aw.	4 D — J I —					Vynalez.	M Φ ~ m r* rt · E

• · · .·

Tabulka 15

Zkouška pevnosti při tečeni	_β CM i • 0 t±j c “ ·§ * J2 >So^u£o o in N U>	1504	1412	1816	1421	CO co CM	1604	2016	1937	2322	2038	2491	2274	1729	1837	2411	2333	2215	2021
Vrubová zkouška 2 mm zářez tvaru V	Vrubová houževnatost (20°C) (kgf-m)	8.4	Τ’ cd	8.9	10.4	9.9	9.0	Ύ— od	8.7	7.3	8.5	CM cd	7.5	.· 9.2	8.9	7.9	8.5	9.5	9.0
:l ³ Tahová zkouška při pokojové teplotě	Sníženi plochy (%)	65.4	64.8	64.5	67.8	66.3	65.2	65.8	64.5	63.2	62.8	61.4	62.4	62.8	61.6	co o co	60.5	65.3	64.7
>N 3 0 ~ H dP · Ό 0 M 04	22.3	23.4	21.4	23.5	22.8	21.4	21.5	22.3	20.1	20.4	19.8	20.6	l 21.4	20.7	20.4	19.8	22.4	23.6
3 b <e P „ w > e P ·< a <mo tn c X > — a tU	80.2	82.1	o ó co	82.1	81.5	8Ό8	80.8	81.0	00 o 00	82.1	79.6	CO o co	O oo	81.2	79.6	82.3	82.1	82.5
•H 4J _Λ Φ 01 CM N 0 β Φ fi E .6 >N \ nj op «Ρ cn CM ·3 44 P - O 0«	CM ui co	co co' co	= ^τ'CO	66.3 li	« -CD’ CO	65.2	64.3	64.5 ii	00 u> co	66.7 !!:	co Tf = CO	65.2 1	65.4	65.8 1	V“ ..... CO	66.8	65.7	66.2
>ó			CM	22	23	34	35	T-	42		72	73	74	75	76	LL	78	79	80
1 Materiál 1 1 i f i	Vynalez.	M—— Φ — P H ti ε	N —~© H ti • C £	k---- 0 — P CM id — E	N Φ 1H C id p c « > ^E		Vynalez.	P______ Φ ~ P ti - ε	N · Φ k _H φ — id P rc Λ — ?^β

·· ···· 44 ···· ·· ·* ·· · 44 4 4 4 4 4 • · · 444 44 44

Tabulka 16

<

co

00

co

r'.

r-

uo

10

CN

co

r- 10

V“

7Φ

CD

uo

CO

φ

co

o

N-

00

co

CN

co

CO

0

7Φ

cq

CD

Ό £

tri

cri

tri

co

có

O

co'

CO

0

ó 1

7t

7“

co'

CÓ

uó 1

CM 1

tO

CN

r-

co

CN

m

Tfr

7“

co

m

CN

V

co

CN

T“

co

CO

co

uo

UO

σ>

CJ

00

IO

CO

<0

CO

r-

co

Z

o

O

CJ

o

7—

0

O

o

d

0

d

0

d

0

d

0

d

0

d

o

co

uo

CN

0

m

0

CO

IO

0

to

CN

co

00

o

7Γ”

o

7“

o

0

CN

0

o

d

ó

d

0

o

d

m

UO

CN

10

m

10

UO

CN

td z

o

0

τη

O

o

O

o

0

O

0

m

CM

co

τφ

m

xr

CO

uO

»n

m

in

co

m'·

co

f'--

Tf

>

7—

7~

v-

T—

7—

CN

0

7—

co

7—

O

7—

0

O

d

O

d

0

O

0

O

d

ó

O

0

o

O

o

O

0

O

0

O

0

O

0

CN

uo

CN

00

73·

00

r-

co

7Φ

CO

0

co

uo

CM

0

CO

74·

c\i

T“

CN

7—

7~

CN

d

CN

0

CN

có

o

CN

O

m

UO

co

10

0

7—

O

uo

0

CM

co

uo

UO

:>

. 7—

co

7~

7—

CO

<0

0

co

m

co

CN

co

uo

to

CN

O

o

ó

0

d

O

0

d

0

d

v_

T~

uo

co

0

CN

co

CO

cq

uo

CN

CO

to

CN

o

CD

00

CD

CD*

0

CD

CD*

cn

ó T~

00*

CD*

CD

N-

CD*

o

CD

CN

CO

co

uo

0

10

O

7~

un

10

UO

0

uo

O

CN

có

O

73·

7““

0

CN

co’

tó

Tf

có

uó

Μ*

uo

00

CN

0

uo

0

uo

UO

CN

UO

CO

uo

CO

00

co

Ύ—

o

7—

7·“

co

7—

CN

7~

CN

co

7—

7“

CO

7—

7~

73-

O

o

O

o

0

O

0

O

0

O

0

d

0

d

IO

uo

co

0

10

CO

•r“

Tř

IO

CO

CN

0

CO

0

co

5

0.2

0.5

6Ό

00 o

! 0.3

7Φ O

CM 7—

0.4

-

0.5

9Ό

0.6

co ó

τ—

8Ό

1.5

cn

uo

CO

o

Xf

T“

IO

0

uo

0

uo

CN

0

to

0

CN

w

V“

CM

O

CO

CN

Τ^-

τη

T“

CN

r-

co

τη

o

d

0

d

o

CN

o

00

co

00

CN

Xf

co

0

CN

co

CO

to

uo

O

7—

7T“

0

7“

v-

7“

7T“

7—

0

CN

T”

T“

0

7“

CN

0

o

d

O

0

d.

0

_$o .

o\-

0

d

=d.=

O

o_

d„

O ,

0

>6

rd

'Φ •H

T—

CN

CO

m

co

Γ'-

CO

co

0

V T~

CM v

CO 7—

xř

to

co

h* 7“

co

Φ

Mat

q

rd 'Φ *- φ rd N Φ «ld rd M flj Φ C «Ρ >ι Λ

-'

0 >( nt h > ><e « -H C H > ffl 0 4J n m S. ⁶ CM

—

. ___

------

’ - —

> e

·· ···· ····

4· ·

Tabulka 17

Index A	co -v r- co CM CD CO: O CM cd cd cd cd	cn cn cn co co r- -φ r>. o t-. cd cd cd \|4 irí	CO τ- 00 CO 00 I'-- CO CO CM • cd cd cd cd cd
2	m CM S- 00 t- J5 co co co cn Η o o o o ° o o o o	O) LO -í CO Tř O o CM CM ΤΟ o O O O o‘ o' o' o o	co w cn cn cn O O CM CM τ- Ο O O O O o' o' o’ o’ o’
Ta	OCO^t-·^· O τη O τη O Ó O O O O	O CO CO CM -sf Ο τη O> τη O σ' o' o’ cd o'	O CM ’Φ T- xř O τη O T- O o' o’ o' o' o'
n 2	CO LO v- CM O O O o o O O O Ó	cn co v- cm o o O O o o' o' o’ o'	cn v τ- cm O O O o o o' o' o' o'
>	m CM CO CO -M- T— T“ ·,— T— T“ ó o o o o	tO CM CO CD xT T“ ▼— v- T— V“ O O O O O	to CM CM CO xr ó ó o o cd
£	o o o o o cm m i-· co -v CM τ- τ- τ- cm'	o o o o o τητΤτ-Ο-ΜCM τ— τ— τ— CM	o o o o o o v cn co xr CM τ-' θ' V-' CM
Mo	o m cn co m T- CO CM <- •το o' o' o' o'	o to to cd uo 3- CD CO «ΤΟ O O o o	o to cn cd to v“ CD CM ▼— 'ΤΟ O O O O
o	v- m T— o CD cn cn od od cn	τ- ID v -r-; <O O> O> 00 O O)	v- to v- cn m cn cn cd od cn
o O	cn r- OJ CO (O CM CO O v-' xf	cn τ- cm co co CM cd o xt	cn cm co co co CM CO O τ- Tt
2	v- xr co co co T- O v— t— τ- Ο O O o o	τ- -cr co cn co v- O τ- τη το' o' o' ο' cd	τ- g oo cn r* o o o o cd
Mn	cn r- cn cn co o o o o o o' o' o’ o' o’	cn co cn cn co cm cn cn co co o' o' o' o' o’	cn rs- cn cn -μ· o o o o o o o o' o' o'
w	cn cn co r~ -m· τη CM -O O · το' o o o o'	cn cn co o -M- τ- CM O τη τη θ' ο’ ο' θ' θ'	M- ·« in CO M· τη CM O O τη o' o' o‘ o' cd
o	CM -Μ- T- CM CO T- i- τ- τ- O o’ o’ o' ’ o' ” cd	CM V τ- τ- 00 τ- τ- τ- τ- Ο ο ’ Ο θ' θ' θ'	CM lO CM CO CD v- v v- r- O
o o o cd o'
Materiál č.	τ CM O V Ό CM CM CM CM CM	τ CM CO Μ- ΙΟ co co CO CO CO	τ- CM CO 'cf CO Μ -Μ^- -Μ^- ·ν V
----	1 Vynalezené materiály(2) [ 1	1 Vynalezené materiály(3) ί	-----------c->- — 0 r-l n Ά φ *H Η M A Φ C 4J :> e

• · · · · ·

Tabulka 18

<

X

tn

co

to

M·

CD

cd

to

CD

Φ

o

V“

φ

r-

''Φ

CD

b-

T—

to

00

Φ

í''-

CO

co

00

co

CD

TJ c

tO

co

có

CO

to’

co’

CO*

to’

tn

có

to’

tn

co

CM

co

V“

co

r-

CO

CD

co

tn

F

r-

to

co

tn

n

CO

(O

CM

T“

O

o

to

co

CO

co

CM

T—

o

Z

o

O

o

O

o

O

o

O

o

ó

o

co

o

CO

co

xr

CM

φ

o

CM

o

CM

CD

to

o

xř

o

O

5—

v—

O

χ—

o

T“

o

O

o

v—

o

v-

F

o

ó

o

ó

o

O

o

O

ó

Ó

to

Φ

T“

CM

to

Φ

tn

T

co

tn

o

O

o

O

o

O

o

O

o

''φ

CM

co

φ·

to

Φ

co

Φ

co

CM

co

Φ

'M'

M'

co

>

9Γ-

V-

t—

T—

V“

T“

V-

V“

V

t—

V“

ϊ^-

T“

O

o

O

o

O

o

O

o

O

o

O

o

O

o

T—

co

to

T-

to

CO

Φ

CM

Φ

to

xr

o

to

cm

V“

cm'

CM

o

φ

co

o

co

Φ

to

Φ

co

o

to

V“

to

2

t—

co

CO

t—

v—

V“

co

Ύ—

co

T—

t—

co

o

O

ó

o

O

o

O

ó

u_

__

to

CM

o

CO

co

CM

tO

co

T—

to

V“

o

σ>

CD

cd

00

CD

cd’

CD

cd’

CD

CO

CD

CD*

CD

o

CD

co

CO

O

co

O

CM

CO

to

CO

O

CM

O

CM

có

o

T*“

xř

có

co'

co’

có

ó

'M

CO

CÓ

CM

v

φ·

co

to

CD

xf

CM

tn

to

r-

co

00

CM

tn

5—

o

-T—

-τ—

T^-

V-

O

V-

O

o

-T—

’Τ—

T“

o

O*

o

O

o

O

o

O

Ó

O

to

r-

CD

to

CO

co

r-

co

xř

00

CD

CO

CM

to

00

CM

to

o

O

00

CO

o

O

CM

to

o

O

00

CO

O

o

O

o

o'

O

o

ó

tn

Φ

tn

to

o

co

xT

φ

Φ

co

tn

CM

to

'M’

r-

w

X—

CM

-CM

o

^,τ”.

CM

V“

CM

O

o

O

o

ó

O

Ó

o

O

o

▼—

CO

V

CM

co

CM

Φ

CM

CO

Φ

CM

co

CM

o

Ύ—

V”

t—

T—

V“

o

V

V“

▼—

t—

V

T“

o

v

o

O

O '

o

O

o

>0

r4

>d

CM

co

φ·

tn

co

CO

V“

CM

co

Φ

tn

co

r-

co

h

tn

to

co

CO

co

a

+> 3

P

χφ

*<8

-C ® N

>«— 'rt

-fi- Φ N

·>» -- H

Φ

•rl

Φ

•H

w

rH

M

m c

Φ 4J

ni C

Φ +J

(tí 6

fft ε

····

Tabulka 19

Index A	o> oo to to co T- xt r. CO 00 CO τη IO IO CM O LO to' co co co’ ui co' co
2	co ·»- co vn σι m co co mcocococMt-oo o o o o o o o o o o o o ó ó o o
Ta	ocm-«-t<mtoo O T- T- O V- O O ·<-; o o o o o o o o
Nb	T m T T- M (D Tf O O O O o ° ° o o o d o o o o
>	TCMCOCOIOTTCM o o o o o ó o o
	oooooooo T- to xr τη CO CO O CO CM v— T— v— r- CM τ* ▼—
Mo	oco^ototn-i-co τη <q CO CM τη τη τη CD O O O O O O O O
o	T- IO T- τη ΙΟ τη Tf O> O> O CO O CO O) O)
o O	CD OJ i— CO T LO O CM cm co’ co’ o i— τ co’ co’
2	T-iOTcnmcoojio 1-OOt-T-T-T-O o o o o o o o o
Mn	COlOb-CDb-COCOCD CMCOOOOOCOOO o o o o ó o o d
w	«OCM-COCOCDTCOT v- CM “ CM θ' O T- ·<- CM o o o o o o o ó
o	t-COTCMt-COCMW ₌t- _T— τ- t— τ— O τ—ΤΟ O O O o o o o
Materiál č.	i-cMcoTWcob-co b~ 1— b~ b- b- b- b-
	Vynalezené materiály(7)

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Žáruvzdorná litá ocel vyznačující se tím , že obsahuje - 0, 07 až 0,15 % hmotnostních uhlíku, 0,05 až 0,30 % hmotnostních křemíku, 0,1 až 1,0 % hmotnostních manganu, 8,0 až 10,0 % hmotnostních chrómu, 0,01 až 0,2 % hmotnostních niklu, 0,1 až 0,3 % hmotnostních vanadu, celkem 0,01 až 0,2 % hmotnostních niobu a tantalu, 0,1 až 0,7 % hmotnostních molybdenu, 1,0 až 2,5 % hmotnostních wolframu, 0,1 až 5,0 % hmotnostních kobaltu a 0,03 až 0,07 % hmotnostních dusíku, přičemž zbytek tvoří železo a nahodilé příměsi.

2. Žáruvzdorná litá ocel vyznačující se tím, že obsahuje 0,07 až 0,15 % hmotnostních uhlíku., 0,05 až 0,30 % hmotnostních křemíku, 0,01 až 0,1 % hmotnostních manganu, 8,0 až 10,0 % hmotnostních chrómu, 0,01 až 0,2 % hmotnostních niklu, 0,1 až 0,

3 % hmotnostních vanadu, celkem 0,01 až 0,2 % hmotnostních niobu a tantalu, 0,01 až 0,07 % hmotnostních dusíku, 0,1 až 0,7 % hmotnostních molybdenu, 1,0 až 2,5 % hmotnostních wolframu a 0,1 až 5,0 % hmotnostních kobaltu, přičemž zbytek tvoří železo a nahodilé příměsi.

_. 3._______Žáruvzdorná J_itá ocel v y z n a č _ u j_í c í __ s e tím, že obsahuje 0,07 až 0,15 % hmotnostních uhlíku, 0,05 až 0,30 % hmotnostních křemíku, 0,1 až 1,0 % hmotnostních manganu, 8,0 až 10,0 % hmotnostních chrómu, 0,01 až 0,2 % hmotnostních niklu, 0,1 až 0,3 % hmotnostních vanadu, celkem 0,01 až 0,2 % hmotnostních niobu a tantalu, 0,1 až 0,7 % hmotnostních molybdenu, 1,0 až 2,5 % hmotnostních wolframu, 0,1 až 5,0 % hmotnostních kobaltu, 0,001, až 0,03 % φφ φφφφ φφ φφφφ φ « φ φφ φ φφφφ φφφ φφ φ φφφφ • φ · φ φ φ φ » φφφφ φ

C 7 φφφφ··· ΦΦΦ

Ο / φφ «φ φφ φ φφ φφ hmotnostních dusíku a 0,002 až 0,01 % hmotnostních boru, přičemž zbytek tvoří železo a nahodilé příměsi.

4. - Žáruvzdorná litá ocel vyznačujíc.! se tím, že obsahuje 0,07 až 0,15 % hmotnostních uhlíku, 0,05 až 0,30 % hmotnostních křemíku, 0,01 až 0,1 % hmotnostních manganu, 8,0 až 10,0 % hmotnostních chrómu, 0,01 až 0,2 % hmotnostních niklu, 0,1 až 0,3 % hmotnostních vanadu, celkem 0,01 až 0,2 % hmotnostních niobu a tantalu, 0,1 až 0,7 % hmotnostních molybdenu, 1,0 až 2,5 % hmotnostních wolframu, 0,1 až 5,0 % hmotnostních kobaltu, 0,001 až 0,03 % hmotnostních dusíku a 0,002 až 0,010 % hmotnostních boru, přičemž zbytek tvoří železo a nahodilé příměsi.

5. Žáruvzdorná litá ocel podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že obsahuje 0,001 až 0,2 % hmotnostních neodymu a 0,01 až 1,0 % hmotnostních niklu.

6. Žáruvzdorná litá ocel podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že obsahuje 0,001 až 0,2 % hmotnostních hafnia a 0,01 až 1,0 % hmotnostních- niklu.

7. Žáruvzdorná litá ocel podle nároku 6 v y z n a č u j 1 c í se tím, že obsahuje 0,001 až 0,2 % hmotnostních neodymu. 8. Žáruvzdorná litá ocel podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7 v y z n a č u jící se t í m , že index A (% ) ,

definovaný následující rovnicí na hmotnostním percentuálním základě, činí 8 % nebo méně.

• · a a a · • a ···· • a a • « · • · a • · · · ·· ·· ·« ·· • a · a • · ·· • a · · · a a · a a a a

Index A (%) = (obsah chrómu) (%) + 6 (obsah křemíku) (%) + + 4 (obsah molybdenu) (%) + 3 (obsah wolframu) (%) + + 11 (obsah vanadu) (%) + 5 (obsah niobu) (%) - 40 (obsah uhlíku) (%) - 2 (obs.ah manganu) (%) - 4 (obsah niklu) (%) - 2 (obsah kobaltu) (%) - 30 (obsah dusíku) (%)