CZ2004928A3 - Redoxně aktivní reverzibilní elektroda a nová baterie s touto elektrodou - Google Patents

Redoxně aktivní reverzibilní elektroda a nová baterie s touto elektrodou Download PDF

Info

Publication number
CZ2004928A3
CZ2004928A3 CZ2004928A CZ2004928A CZ2004928A3 CZ 2004928 A3 CZ2004928 A3 CZ 2004928A3 CZ 2004928 A CZ2004928 A CZ 2004928A CZ 2004928 A CZ2004928 A CZ 2004928A CZ 2004928 A3 CZ2004928 A3 CZ 2004928A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
electrode
redox
positive electrode
lithium
redox active
Prior art date
Application number
CZ2004928A
Other languages
English (en)
Inventor
Noboru Oyama
Miyuki Matsukawa
Takeshi Shimomura
Shuichiro Yamaguchi
Original Assignee
Noboru Oyama
Fuji Jukogyo Kabushiki Kaisya
Mitsui & Co. Ltd.
Shirouma Science Co., Ltd.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Noboru Oyama, Fuji Jukogyo Kabushiki Kaisya, Mitsui & Co. Ltd., Shirouma Science Co., Ltd. filed Critical Noboru Oyama
Publication of CZ2004928A3 publication Critical patent/CZ2004928A3/cs

Links

Classifications

    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M4/00Electrodes
    • H01M4/02Electrodes composed of, or comprising, active material
    • H01M4/13Electrodes for accumulators with non-aqueous electrolyte, e.g. for lithium-accumulators; Processes of manufacture thereof
    • H01M4/137Electrodes based on electro-active polymers
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M10/00Secondary cells; Manufacture thereof
    • H01M10/05Accumulators with non-aqueous electrolyte
    • H01M10/052Li-accumulators
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01GCAPACITORS; CAPACITORS, RECTIFIERS, DETECTORS, SWITCHING DEVICES, LIGHT-SENSITIVE OR TEMPERATURE-SENSITIVE DEVICES OF THE ELECTROLYTIC TYPE
    • H01G11/00Hybrid capacitors, i.e. capacitors having different positive and negative electrodes; Electric double-layer [EDL] capacitors; Processes for the manufacture thereof or of parts thereof
    • H01G11/02Hybrid capacitors, i.e. capacitors having different positive and negative electrodes; Electric double-layer [EDL] capacitors; Processes for the manufacture thereof or of parts thereof using combined reduction-oxidation reactions, e.g. redox arrangement or solion
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01GCAPACITORS; CAPACITORS, RECTIFIERS, DETECTORS, SWITCHING DEVICES, LIGHT-SENSITIVE OR TEMPERATURE-SENSITIVE DEVICES OF THE ELECTROLYTIC TYPE
    • H01G11/00Hybrid capacitors, i.e. capacitors having different positive and negative electrodes; Electric double-layer [EDL] capacitors; Processes for the manufacture thereof or of parts thereof
    • H01G11/22Electrodes
    • H01G11/30Electrodes characterised by their material
    • H01G11/32Carbon-based
    • H01G11/42Powders or particles, e.g. composition thereof
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01GCAPACITORS; CAPACITORS, RECTIFIERS, DETECTORS, SWITCHING DEVICES, LIGHT-SENSITIVE OR TEMPERATURE-SENSITIVE DEVICES OF THE ELECTROLYTIC TYPE
    • H01G11/00Hybrid capacitors, i.e. capacitors having different positive and negative electrodes; Electric double-layer [EDL] capacitors; Processes for the manufacture thereof or of parts thereof
    • H01G11/22Electrodes
    • H01G11/30Electrodes characterised by their material
    • H01G11/48Conductive polymers
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01GCAPACITORS; CAPACITORS, RECTIFIERS, DETECTORS, SWITCHING DEVICES, LIGHT-SENSITIVE OR TEMPERATURE-SENSITIVE DEVICES OF THE ELECTROLYTIC TYPE
    • H01G9/00Electrolytic capacitors, rectifiers, detectors, switching devices, light-sensitive or temperature-sensitive devices; Processes of their manufacture
    • H01G9/004Details
    • H01G9/04Electrodes or formation of dielectric layers thereon
    • H01G9/042Electrodes or formation of dielectric layers thereon characterised by the material
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01GCAPACITORS; CAPACITORS, RECTIFIERS, DETECTORS, SWITCHING DEVICES, LIGHT-SENSITIVE OR TEMPERATURE-SENSITIVE DEVICES OF THE ELECTROLYTIC TYPE
    • H01G9/00Electrolytic capacitors, rectifiers, detectors, switching devices, light-sensitive or temperature-sensitive devices; Processes of their manufacture
    • H01G9/22Devices using combined reduction and oxidation, e.g. redox arrangement or solion
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M4/00Electrodes
    • H01M4/02Electrodes composed of, or comprising, active material
    • H01M4/36Selection of substances as active materials, active masses, active liquids
    • H01M4/58Selection of substances as active materials, active masses, active liquids of inorganic compounds other than oxides or hydroxides, e.g. sulfides, selenides, tellurides, halogenides or LiCoFy; of polyanionic structures, e.g. phosphates, silicates or borates
    • H01M4/581Chalcogenides or intercalation compounds thereof
    • H01M4/5815Sulfides
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M4/00Electrodes
    • H01M4/02Electrodes composed of, or comprising, active material
    • H01M4/36Selection of substances as active materials, active masses, active liquids
    • H01M4/60Selection of substances as active materials, active masses, active liquids of organic compounds
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M4/00Electrodes
    • H01M4/02Electrodes composed of, or comprising, active material
    • H01M4/36Selection of substances as active materials, active masses, active liquids
    • H01M4/60Selection of substances as active materials, active masses, active liquids of organic compounds
    • H01M4/602Polymers
    • H01M4/606Polymers containing aromatic main chain polymers
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E60/00Enabling technologies; Technologies with a potential or indirect contribution to GHG emissions mitigation
    • Y02E60/10Energy storage using batteries
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E60/00Enabling technologies; Technologies with a potential or indirect contribution to GHG emissions mitigation
    • Y02E60/13Energy storage using capacitors
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02TCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES RELATED TO TRANSPORTATION
    • Y02T10/00Road transport of goods or passengers
    • Y02T10/60Other road transportation technologies with climate change mitigation effect
    • Y02T10/70Energy storage systems for electromobility, e.g. batteries

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Power Engineering (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Electrochemistry (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Microelectronics & Electronic Packaging (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Battery Electrode And Active Subsutance (AREA)
  • Secondary Cells (AREA)
  • Electric Double-Layer Capacitors Or The Like (AREA)

Description

Oblast techniky
Předložený vynález se týká redoxně aktivní (oxidačně-redukčně aktivní) reverzibilní elektrody používané v elektrochemickém ústrojí jako je baterie nebo kondenzátor, a konkrétněji redoxně aktivní elektrody mající redoxně aktivní film schopný rychlé reakce přenosu elektronů a náboje, vytvořený na elektricky vodivém substrátu. Předložený vynález se dále týká lithiové sekundární baterie, pseudo-kondenzátoru a pseudo-sekunčární baterie (zde dále nazývané redoxní sekundární baterie), ve kterých se používá takováto redoxně aktivní elektroda. Zejména se předložený vynález týká kladné elektrody používané v lithiové sekundární baterii vhodné jako zdroj energie pro mobilní telefony nebo elektromobily, který vyžaduje vysokou hustotu energie. Lithiová sekundární baterie a redoxní sekundární baterie podle předloženého vynálezu může také vykazovat vlastnosti kondenzátoru.
Dosavadní stav techniky
V konvenčních lithiových sekundárních bateriích se používají jako kladné elektrody oxidy lithia a anorganických kovů, jako například kobaltitan lithný LiCo02, oxid lithnonikelnatý LÍNÍO2 nebo manganičitan lithný ΐΑΜη2Ο4, a jako záporné elektrody materiály na bázi uhlíku. Je známo, že materiály kladných elektrod mají teoretickou kapacitu hustoty energie 100 až 150 Ah/kg, zatímco hustota energie
-2• 9 · « ·· *· • · · · · · · • «99 9 9 · ···· »999 «9 9« · materiálu záporných elektrod má hodnotu trojnásobnou nebo vyšší (370 až 800 Ah/kg v případě uhlíkového materiálu.
Existuje tedy, pro vytvoření vysoce výkonné lithiové sekundární baterie, naléhavá potřeba vyvinout nový materiál pro kladnou elektrodu, schopný mít vysokou hustotu energie. Na druhé straně, jako cesta zvýšení úrovně bezpečnosti lithiových sekundárních baterií, stává se předmětem pozornosti použití sloučenin síry namísto oxidů kovů na bázi lithia jako materiálů pro kladné elektrody. Obecně, sloučeniny síry vykazují oxidačně redukční reakční aktivitu a mají vysokou schopnost akumulace energie při vysoké hustotě energie. Je tomu tak proto, že oxidační stav atomu síry jako redoxního centra může nabývat hodnot od -2 do +6, a může být tedy dosaženo vysoké akumulace energie prostřednictvím vícenásobné reakce přenosu elektronů. Reakce přenosu elektronů je však u sloučenin síry při pokojové teplotě pomalá, a proto je tento materiál obvykle obtížně použitelný jako materiál pro kladnou elektrodu.
V současné době Oyama, jeden z původců předloženého vynálezu, popsal jako příklad odstranění výše uvedené nevýhody materiál pro kladnou elektrodu, vytvořený jako kompozitní materiál z 2,5-dimerkapto-l,3,4-thiadiazolu (DMcT) s polyanilinem (N.Oyama aj., Nátuře, sv. 373, 598-600 (1995)). Materiál kladné elektrody obsahující tento kompozit vykazuje při pokojové teplotě velkou rychlost reakce přenosu elektronů. Předpokládá se, že je tomu tak proto, že polyanilín, který je vodivým polymerem, slouží k urychlení oxidačně-redukční reakce organické sloučeniny síry.
V současné době se rozlišují následující tři druhy konvenčních kondenzátoru: (1) druh používající elektrickou dvouvrstvu vytvořenou na rozhraní mezi aktivovanou uhlíkovou • 9
-3• * * • 99··
φ « · · 9 9 999 9 • 9 9 9 9 9 · ·« 99 99 ·· polarizovatelnou elektrodou a elektrolytem, (2) druh používající p-typ a n-typ dopování elektricky vodivého polymeru, a (3) druh používající oxid kovu, ve kterém se náboje akumulují adsorpcí iontů na povrchu elektrody a oxidací-redukcí kovu elektrody. Tyto kondenzátory mohou poskytovat vysoký výstup energie okamžitě, ve srovnání s lithiovými iontovými bateriemi, avšak mají nízkou hustotu energie (10 až 100 Wh/kg), a jejich výstupní výkon není dlouhodobě trvalý. Kromě toho mají nízký výstupní potenciál na jednotkovém kapacitním článku (1,2 až 2,5 V) a vykazují takové chování, že výstupní potenciál klesá úměrně vybíjení jejich náboje.
Při vývoji nového kondenzátoru tedy vyvstává potřeba materiálu elektrody, který vykazuje tak vysokou hustotu kapacity, aby se jevil ekvivalentní lithiové sekundární baterii. Na druhé straně, pokud jde o lithiové sekundární baterie, vyvstává potřeba materiálu elektrody, z něhož může být odebírán velký proud relativně okamžitě.
Bylo zjištěno, že organické sloučeniny síry vykazují tu vlastnost, že mají vysokou hustotu energie, avšak není snadné zvýšit proud, který je z baterie, používající organickou sloučeninu síry a polyanilín, možno odebírat na j ednotku unikj tlivou.
U Ί -ί τ τ . ...........
iij.ca.viix j^xxs^xíi^ této skutečnosti jsou následující. Organická sloučenina síry nemá žádnou nebo má jen velmi malou elektrickou vodivost, a nemůže tedy pracovat jako elektroda, pokud není materiál sloučeniny vytvarován do tenkého filmu majícího tloušťku několika μτη až několika desítek μπι. Polyanilín přechází na redukovanou formu při poměrně vysokém potenciálu, přičemž ztrácí svoji vodivost. Do oxidačně-redukčního děje jsou zapojeny protony, což jej komplikuje. Schopnost sloučeniny síry katalyzovat oxidačně-redukční rekci silně závisí na kyselosti »·· * · • · ·
-4• · · ·
9* ·· • · · »* ·· • » • * · • ···* elektrolytu, to znamená na koncentraci protonů, a je proto obtížné zvolit optimální podmínky pro reakci.
Podstata vynálezu
V souladu s tím, cílem předloženého vynálezu je poskytnout materiál kladné elektrody, zejména materiál kladné elektrody pro lithiovou sekundární baterii, který může efektivně využít vysokou hustotu energie, kterou potenciálně mají sloučeniny síry, při odstranění nevýhod dosavadního stavu techniky.
Dalším cílem předloženého vynálezu je poskytnout kladnou elektrodu pro nelithiovou redoxní sekundární baterii, při jejímž použití v kombinaci se zápornou elektrodou z nelithiového materiálu lze relativně okamžitě odebírat velký proud.
Dalším cílem vynálezu je poskytnout redoxní ústrojí využívající takovéto elektrody.
Pro použití sloučenin síry (sulfidových sloučenin) jako aktivního materiálu pro kladnou elektrodu lithiové sekundární baterie je nezbytné, aby vedle sloučeniny síry nebo v kompozitu s ní byl uspořádán elektricky vodivý polymer π-konjugované sloučeniny, který má oxidačně-redukční reaktivitu pro průchod proudu s vysokou hustotou energie kterou potenciálně mají sloučeniny síry, vysokou vodivost elektronů v širokém rozmezí potenciálu a účinek podporující přenos elektronů při oxidačně redukční reakci thiolové skupiny a sulfidové skupiny.
Materiál, který se musí uspořádat vedle sloučeniny síry nebo v kompozitu s ní, je elektricky vodivý polymer t · * 4 ·· zvolený ze skupiny Je výhodné, jestliže je
-5π-konjugovaného systému, zejména zahrnující polypyrol a polythiofeny.
polymerní materiál chemicky stabilní v širokém rozmezí potenciálu, například 4 V (proti Li/Li+) v přítomnosti organického rozpouštědla, které tvoří elektrolyt. Dále je výhodné, jestliže je polymerní materiál chemicky stabilní v širokém rozmezí teplot, zejména také při vysoké teplotě. Jako takovýto stabilní polymerní materiál byla navržena, jako materiál použitý pro elektrolytický kondenzátor, sloučenina ve které jsou dva kyslíkové atomy poskytující elektron připojeny ke thiofenovému kruhu, (viz japonský patent č. 304011). Konkrétně, elektroda povlečená tenkým filmem z póly(3,4-ethylendioxythiofenu) (také známého jako polymer 2,3-dihydroxythieno(3,4-b)(1,4)dioxin-5,7-diylu), zkratka PEDOT, vykazuje plochou a stabilní odezvu na nabíjecí proud v oblasti potenciálu 2,0 až 4,9 V (proti Li/Li+) v roztoku obsahujícím 1,OM LiC104. Dále je známo, že polymerní tenký film dopovaný anionty vykazuje vysokou elektronovou vodivost 200 S/cm nebo vyšší (víz C. Kvarnstrom aj., sv. 44, 2739-2750(1999) ) .
Tyto materiály však mají tu nevýhodu, není možno získat při určitém potenciálu přesně odpovídající Faradayův proud daný redoxní reakcí. Jinými slovy, PEDOT vykazuje vynikající vlastnosti jako pevný elektrolyt pro kondenzátory, avšak nemůže být kontinuálně odebírán velký proud při konstantním výstupním potenciálu jako v případě sekundární baterie. Dále, deriváty polythiofenu jako například PEDOT mají tu vlastnost, že dopování anionty začíná pří relativně nízkém potenciálu, například +2,6 V (proti Li/Li+) . Dále, v případě takovéhoto tenkého filmu z polythiofenu v jeho oxidačním stavu udržovaném na tomto potenciálu se většina elektrochemicky aktivních míst jeví být v redukovaném stavu.
-6• · • ·· · · • 9999 • 9 9 9 · * ·· 99 99 ·
Jestliže je elektroda povlečená tímto tenkým filmem ponořena v elektrolytu na bázi organického rozpouštědla, rovnovážná hodnota potenciálu otevřeného obvodu je 3,1 V (proti Li/Li+) . Elektroda snižuje obsah vody přítomné v malém množství v elektrolytu, zatímco elektroda sama přechází do svého oxidovaného stavu. Jinými slovy, tento tenký film vykazuje silně redukční účinek. Jak je popsáno výše, deriváty polythiofenu jako například PEDOT mají následující charakteristiky a vlastnosti. Například (a) jsou chemicky stabilní v širokém rozmezí potenciálu a teploty; (b) vykazují vysokou vodivost elektronů, (c) nevykazují jasnou oxidačně-redukční odezvu ve formě Faradayova proudu, (d) p-typ dopování může začínat při nízkém potenciálu, a (e) mají silnou oxidačně-redukční katalytickou aktivitu.
Na druhé straně, sloučeniny síry mají oxidačně-redukční reaktivitu, vykazují velkou odezvu ve formě Faradayova proudu a mají schopnost akumulace energie při vysoké hustotě; nicméně jejich reakce přenosu elektronů je pomalá a tenký film vytvořený z tohoto materiálu nemá elektronovou vodivost. Nicméně četné sloučeniny síry jsou ve své redukované formě v záporně nabitém stavu, a je tedy snadné provádět na nich p-typ dopování. Dále, některé ze sloučenin síry mají termodynamicky rovnovážný oxidačně-redukční potenciál blízký 3,0±0,5 V (proti Lí/Li+) a existuje možnost, že reakce přenosu elektronů může být termodynamicky podporována polythiofenem.
Předložený vynález je založen na výše popsaných zj ištěních.
Podle předloženého vynálezu je uspořádána redoxně aktivní reverzibilní elektroda obsahující elektricky vodivý substrát a redoxně aktivní film vytvořený na alespoň jednom
v
-7• * «
« · ·*· · * · ·*·· • · · · · ϊ ·♦ ·· ·· · povrchu substrátu, přičemž redoxně aktivní film obsahuje sloučeninu síry a elektricky vodivý polymer sloučeniny s konjugovanými π-elektrony, mající vlastnosti p-typu dopování.
Podle předloženého vynálezu, redoxně aktivní film může být vytvořen dopováním elektricky vodivého materiálu z polymeru sloučeniny s konjugovanými π-elektrony sloučeninou síry za vzniku kompozitu. Alternativně, redoxně aktivní film může být vytvořen vzájemným smísením elektricky vodivého polymerního materiálu a sloučeniny síry, a následným dispergováním elektricky vodivých částic v této směsi.
Dále, podle předloženého vynálezu je vytvořena lithiová sekundární baterie nebo kvazi-sekundární baterie (redoxní sekundární baterie) obsahující kladnou elektrodu, lithiovou zápornou elektrodu nebo nelithiovou zápornou elektrodu a vrstvu elektrolytu vloženou mezi kladnou elektrodou a zápornou elektrodou, přičemž kladná elektroda je opatřena redoxně aktivní reverzibilní elektrodou podle předloženého vynálezu.
Dále, podle předloženého vynálezu je uspořádáno lithiové ústrojí obsahující kladnou elektrodu, lithiovou zápornou elektrodu a vrstvu elektrolytu vloženou mezi kladnou elektrodou a zápornou elektrodou, přičemž kladná elektroda je opatřena redoxně aktivní reverzibilní vrstvou podle předloženého vynálezu, přičemž lithiové ústrojí může také vykazovat vlastnosti kondenzátoru podle řízení aplikovaného potenciálu a/nebo mezního potenciálu v průběhu nabíjení.
V lithiové sekundární baterii a nelíthiové redoxní sekundární baterii podle předloženého vynálezu je výhodné, jestliže je záporná elektroda vytvořena z materiálu, který absorbuje/uvolňuje lithiové ionty nebo nelithiový materiál, který může absorbovat (n-typ dopování)/uvolňovat alkylamoniové kationty, což bude dále objasněno podrobněji.
Přehled obrázků na výkresech
Obr. 1 představuje v řezu schematické znázornění základní struktury redoxně aktivní reverzibilní elektrody podle jednoho provedení vynálezu.
Obr. 2 představuje v řezu schematické znázornění základní struktury redoxního ústrojí podle jednoho provedení vynálezu.
Obr. 3A a 3B představují cyklické voltametrické grafy představující redoxní odezvu elektrody povlečené elektrolyticky polymer!zovaným filmem, připravené v příkladu 1, který bude podrobněji popsán dále.
Obr. 4A a 4B představují cyklické voltametrické grafy představující redoxní odezvu naměřenou v příkladu 2, který bude podrobněji popsán dále, v případě kdy elektrolyt obsahuje 2,5-dimethylkapto-l,3,4-thiadiazol (DMcT).
Obr. 5 je hydrodynamický voltametrický graf představující redoxní odezvu 2,5-dimethylkapto-l,3,4-thiadiazolu (DMcT) v elektrolytu naměřenou v příkladu 3, který bude podrobněji popsán dále.
Obr. 6 je graf závislosti potenciálu na čase představující nabíjecí a vybíjecí charakteristiky elektrody polythiofen (PEDOT)/kompozit DMcT podle předloženého vynálezu.
• ·
Předložený vynález bude nyní popsán podrobněji.
Redoxně aktivní reverzibilni elektroda podle předloženého vynálezu má redoxně aktivní film na povrchu elektricky vodivého substrátu. Redoxně aktivní film podle předloženého vynálezu obsahuje redoxně aktivní sloučeninu síry a elektricky vodivý polymerní materiál (polymer) ze sloučeniny s konjugovanými π-elektrony, mající vlastnosti p-typu dopování.
Jako elektricky vodivé polymery sloučeniny s konjugovanými π-elektrony, mající vlastnosti p-typu dopování, jsou podle vynálezu výhodné polythiofenové sloučeniny (polymerní sloučeniny mající opakující se jednotky obsahující jádro thiofenu (thiofen nebo jeho deriváty).
Takovéto polythiofenové sloučeniny zahrnují polythiofenovou sloučeninu obsahující opakující se jednotku následujícího obecného vzorce (I)
Ve vzorci (I) jsou R a R nezávisle vodík nebo alkylové skupiny mající 1 až 4 atomy uhlíku, nebo mohou být vzájemně spojeny pro vytvoření alkylenové skupiny mající 1 až 4 atomy uhlíku, 1,2-cyklohexenové skupiny nebo o-xylylenové skupiny, které mohou být substituovány. Z těchto polythiofenových sloučeniny je zvláště výhodný PEDOT. Tyto polythiofenové sloučeniny mohou být získány oxidativní polymerací thiofenové sloučeniny následujícího obecného vzorce (II) ··· · · · ···· • · · · «· ·* · • · · · · • « · · * · »· 99 ··
(II)
Ve vzorci (II) mají R1 a R2 stejný význam jako R1 a R2 ve vzorci (I) . Zvláště výhodný příklad thiofenové sloučeniny obecného vzorce (II) je 3,4-ethylendioxythiofen (EDOT).
Ve vzorci (I), když R1 a R2 jsou vzájemně spojeny pro vytvoření alkylenové skupiny mající 1 až 4 atomy uhlíku, příklady skupin tvořících substituenty na alkylenové skupině jsou alkylové skupiny s 1 až 14 atomy uhlíku, fenylová skupina, hydroxymethylová skupina, skupina
-CH2O- (CH2CH2) 3-TTF (kde TTF je jednovazná skupina odvozená od tetrathiafulvalenu; totéž platí i pro následující případy), skupina -Cn20-(CH2CH2O) 5-CH2CH2-TTF, skupina -CH2O (CH2CH2) 3-S-TTF, skupina -CH2O- (CH2CH2O) 5-CH2CH2-S-TTF a skupina -CH2O (CH2) 3SO3-Na+. Konkrétněji, polythiofenová sloučenina zahrnuje polymemí sloučeninu obsahující opakující se skupinu obecného vzorce (III)
(III)
V obecném vzorci (III) R° představuje -(CH2)2-, -CH2CH(CH3)-, -CH2CH(C6Hi3)-, -CH2CH(Ci0H2i)-, -CH2CH (Ci4H29) -,
-CH2CH( fenyl)-, -(CH2)3-, -CH2CH (CH3) CH2-, -(CH2)4-, o-xylen,
-CH2CH (CH2O- (CH2CH2) 3-S-trimethylthiotetra-CH2CH (CH2O- (CH2CH2O) s-S-trimethylthiotetranebo -CH2CH (CH2O (CH2) 3SO3-Na+) -. Tyto polymerní sloučeniny jsou popsány spolu se způsoby jejich výroby například v Syntethic Metals, sv. 118, 105-109 (2001); Chem. Mater., sv. 10, 896-902 (1992); Adv. Mater.,
-CH2CH(OH)-, thiafulvalen)~, thiafulvalen)-,
- 11 • » · »·· · · *·♦·· • * · · · · · ·· ·* ·· ·· • · ·· sv. 13, 1249-1252 (2001); Synthetic Metals, sv. 125, 441-441 (2002); Macromolecules, sv. 29, 7629-7630 (1996).
Jako elektricky vodivý polymer sloučeniny s konjugovanými π-elektrony, mohou být podle vynálezu také použity polymery odvozené oxidativní polymerizací (E)-1,2-bis(2-(3,4-ethylendioxy)thienyl)vinylenu,
1.4- bis(2-(3,4-ethylendioxy)thienyl)benzenu,
4,4'-bis (2-(3,4-ethylendioxy)thienyl)bifenylu,
2.5- bis (2-(3,4-ethylendioxy)thienyl)furanu,
2.5- bis(2-(3,4-ethylendioxy)thienyl)thiofenu nebo
2,2': 5', 2-ter (3,4-ethylendioxy) thiofenu.
Tyto polymerní sloučeniny jsou popsány spolu se způsoby jejich výroby například v Chem. Mater., sv. 8, 882-889 (1996).
Obecně, polythiofenové sloučeniny použité podle předloženého vynálezu mohou být získány ve formě tenkého prášku chemickým oxidativním polymeračním filmu nebo postupem za použití chemického oxidovadla nebo elektrochemickým polymeračním postupem. Chemický polymerační postup je podrobně popsán ve výše citovaném japonském patentu č. 3040113. Thiofenová sloučenina jako například dialkoxythiofen obecného vzorce (II) a chemické oxidovadlo se uspořádají, s výhodou ve formě roztoků, na sobě nebo s výhodou dohromady, na povrchu tenkého uhlíkového nebo kovového filmu, který slouží jako kolektor proudu (elektricky vodivý substrát). Poté se povlak, je-li třeba, zahřívá v závislosti na aktivitě oxidovadla použitého pro provedení oxidativní polymerace. Při tomto způsobu se sloučenina vytváří přímo na kolektoru proudu (elektricky vodivém substrátu) jako tenký film.
*·· · · · ···* • · · · ·· ·· · « · · · · · * · · * · · ·« ·· ··
- 12Jak je popsáno výše, thiofenová sloučenina použitá jako aktivní materiál kladné elektrody může být polymerizována chemickou oxidativní polymerací za použití různých oxidovadel z příslušného monomeru nebo dimeru jako výchozího materiálu. Tato chemická oxidativní polymerace se s výhodou provádí zvláště za použití manganistanu draselného nebo dvojchromanu draselného ve směsi methanolu a vody jako rozpouštědle. Například, dialkoxythiofen obecného vzorce (II), jako například 3,4-ethylendioxythiofen (EDOT) se rozpustí ve směsi methanolu a vody jako rozpouštědle, a ke vzniklému roztoku se po kapkách přidá roztok manganistanu draselného KMnO4 v methanolu. Směs se ponechá reagovat po dobu asi jedné hodiny při hodiny při nízké teplotě (například 0 až -5 °C) . Poté se přidá kyselina chloristá a směs se ponechá dále reagovat. Je tak získán tmavě modrý produkt. Takto získaná reakční směs se separuje odstředěním. Poté se k separovanému produktu přidá voda a separace odstředěním se opakuje. Separace se opakuje, až je z reakční směsi odstraněna nadbytečná kyselina a je získán tmavě modrý prášek PEDOT.
Alternativně, thiofenová sloučenina může být polymerována za použití xerogelu (VX) oxidu vanadičného V2Os ve vodném roztoku, a výsledný polymer je získán ve formě prášku. V tomto případě se vzájemně smísí vodný roztok xerogelu oxidu vanadičného a thiofenová sloučenina obecného vzorce (II), jako například dialkoxythiofen, a výsledný roztok se míchá pro polymerací thiofenové sloučeniny ve VX, a směs se filtruje. Protože VX se rozpouští v alkalickém roztoku, přidává se k získanému filtračnímu zbytku alkalický roztok pro rozpuštění VX, načež může být izolována polythiofenová sloučenina.
- 13• '··· · · · ··*·
Při elektrooxidativním polymeračním postupu se thiofenová sloučenina (monomer) obecného vzorce (II) jako například dialkoxythiofen rozpustí v roztoku elektrolytu sestávajícím například z nitrilového rozpouštědla jako například acetonitrilu AN, benzonitrilu nebo butyronitrilu, nebo propylenkarbonátového (PC) rozpouštědla, obsahujícího O,1M až 1,OM lithiovou sůl jako podpůrnou elektolytovou sůl, a výsledný roztok může být použit jako polymerační roztok. S uhlíkovou elektrodou nebo s elektrodou s kovovým filmem jako kolektorem proudu (vodivým substrátem) použitou jako pracovní elektroda, platinovým drátem použitým jako protielektroda, a elektrodou stříbro/stříbrný ion nebo lithiovou kovovou fólií použitou jako referenční elektroda, se na pracovní elektrodu aplikuje konstantní nebo proměnlivý potenciál pro vyvolání polymerační reakce na povrchu pracovní elektrody, čímž vzniká tenký film. Alternativně může být požadovaný polymer získán příslušným postupem popsaným v dokumentech uvedených výše.
Redoxně aktivní sloučenina síry použitá podle předloženého vynálezu může být anorganická sloučenina síry nebo organická sloučenina síry. Jako sloučenina síry může být použita sirouhlíková sloučenina vzorce Sx m“, kde x je 1 až 8 a m je 0 až 2, nebo (SCS)n, kde n je 1 až 10,
2-merkaptoethylether, 2-merkaptoethylsulfid, 1,2-ethandiol, tetrathioethylendiamin, N, N'-dithio-N, N'-dimethylethylendiamin, kyselina trithiokyanurová, 2,4-dithiopyridin,
4,5-diamino-2,6-dimethylmerkaptopyridin, N,N'-dimerkaptopiperazin, 2,5-dimerkapto-l,3,4-thiadiazol (DMcT) atd. Jako sloučeniny síry mohou být dále použity sloučeniny vzorců (1) až (5)
- 14• · a
* • · « « « a «· *· »« »*
Tyto sloučeniny síry mohou být použity jako takové nebo ve formě oligomeru. Jako sloučenina síry může být dále použit dodecylbenzensulfonát nebo tosylát. Zvláště vynikající nabíjecí a vybíjecí charakteristiky mohou být získány, jestliže je redoxně aktivní reverzibilní elektroda zabudovaná v lithiové sekundární baterii vytvořena za použití 2,5-dimerkapto-l,3,4-thiadiazolu (DMcT).
Polythiofenová sloučenina vytvořená na vodivém elektrodovém susbtrátu výše popsaným způsobem může být dopována sloučeninou síry pro vytvoření kompozitu, čímž je získána reverzibilní elektroda s tenkým filmem mající redoxní aktivitu. Dopování sloučeninou síry může být snadno provedeno ponořením vodivého substrátu (elektrody) povlečené polythiofenem do roztoku elektrolytu, ve kterém je rozpuštěna sloučenina síry, přičemž na tuto elektrodu jako pracovní elektrodu se aplikuje vhodný potenciál, při konstantní hodnotě potenciálu nebo proměnlivém potenciálu. Kompozitní film získaný po dopování sloučeninou síry vykazuje oxidačně-redukční vlny odpovídající reverzibilní redoxní odezvě sloučeniny síry.
Redoxně aktivní film podle předloženého vynálezu může být připraven také následujícím způsobem. Sloučenina síry,
- 15• i ~t t 1 · ··· « · · ···· ···· ·· · ··· ·· ·♦ ·· ·· »· * zejména sloučenina síry podle některého z vzorců (1) až (5), se smísí, ve formě kapaliny nebo prášku, s práškovým derivátem polythiofenu, a poté se přimíchá vhodné množství elektricky vodivých jemných částic a pojivo. Výsledná směs se povleče na substrát kolektoru proudu a poté se podrobí tváření lisováním. Takto připravenou elektrodou může procházet proud prakticky aplikovatelné velikosti, například 0,1 až 3 mA/cm2, od prvního cyklu nabíjení-vybíjení dokonce i při pokojové teplotě.
Vodivé jemné částice jsou vyrobeny z materiálu majícího elektrovou vodivost. Příklady elektronově vodivých materiálů jsou kovy jako například měď, železo, stříbro, nikl, paladium, zlato, platina, indium a wolfram, vodivé oxidy kovů jako například oxid india a oxid cínu, a uhlík. S výhodou jsou vodivé jemné částice jsou vyrobeny ze stříbra, paladia, niklu, zlata nebo mědi, stejně tak mohou být použity i směsi různých typů vodivých jemných částic. Je výhodné, když vodivé jemné částice mají průměrnou velikost průměru 0,2 až 100 nm, ještě výhodněji 2 až 20 nm. Průměrná velikost vodivých velmi jemných částic může být měřena metodou laserového měření průměru částic na bázi Dopplerova efektu. Je výhodné, když jsou vodivé velmi jemné částice v redoxně aktivním tenkém filmu obsaženy v množství 1 až 15 % hmotn.
Substrát (kolekior proudu), který nese redoxně aktivní film podle předloženého vynálezu, je elektricky vodivý substrát, který vykazuje elektrickou vodivost na alespoň jednom povrchu, přivedeném do styku s redoxně aktivním filmem. Tento substrát může být vytvořen z elektricky vodivého materiálu jako například z kovu, elektricky vodivého oxidu kovu nebo z uhlíku, s výhodou je vytvořen z mědi, uhlíku, zlata, hliníku nebo jejich slitin.
• · ·· ·
- 16Alternativně je možné vytvořit elektricky vodivý substrát povlečením tělesa substrátu vyrobeného z jiného materiálu elektricky vodivým materiálem. Vodivý substrát může mít nerovnosti povrchu nebo může mít síťovitou strukturu.
V obou případech, pří dopování i míšení, redoxně aktivní sloučenina síry je účelně obsažena v množství 30 až 80 % celkové hmotnosti celkové hmotnosti sloučeniny s konjugovanými π-elektrony, a redoxně aktivní sloučeniny síry.
V redoxně aktivním tenkém filmu, vytvořeném z kompozitu připraveného dopováním polythiofenového polymeru sloučeniny s konjugovanými π-elektrony redoxně aktivní sloučeninou síry, může být, prostřednictvím schopnosti sulfidové sloučeniny podporovat přenos elektronů v redox reakci, dosažena rychlá reakce přenosu elektronů v redoxně aktivním tenkém filmu a na rozhraní mezi redoxně aktivním tenkým filmem a kolektorem proudu. To je umožněno zvýšením elektronové vodivosti ve filmu, účinkem podporujícím reakci vzniku dithioetherové- vazby (—S-S—) oxidací thiolové skupiny a reduktivní disoc_ační reakci dithioetherové vazby, a zvětšením plochy reakčního povrchu (plochy povrchu kolektoru). Zvětšení plochy povrchu kolektoru podporuje reakci zjevného přenosu elektronů (elektrodovou reakci) v blízkosti elektrodového rozhraní.
Podle předloženého vynálezu je výhodné, když redoxně aktivnífilm má tloořťku 10 až 120 pm. Vodivý substrát má s výhodou tloušťku až 40 μπι. V případě, že je použita sloučenina síry ne; ? elektricky vodivý polymer ve formě prášku, je velikost orůměru částic těchto prášků s výhodou menší než tloušťka redoxně aktivního tenkého filmu.
φφφφφ · φφφ φφφφ φφ φφ φ
- 17• φ
Redoxně aktivní reverzibilní elektroda podle předloženého vynálezu je s výhodou použita jako kladná elektroda lithiové sekundární baterie. Lithiová sekundární baterie zahrnuje kladnou elektrodu a lithiovou zápornou elektrodu, mezi nimiž je vložena vrstva elektrolytu. V lithiové sekundární baterii podle předloženého vynálezu je jako kladná elektroda uspořádána redoxně aktivní reverzibilní elektroda podle předloženého vynálezu. Lithiová záporná elektroda může být vytvořena z kovového materiálu na bázi lithia, jako například z kovového lithia nebo slitiny lithia (například slitiny Li-Al), nebo z uhlíkového materiálu s vměstnaným lithiem. Je výhodné, když je kovový materiál na bázi lithia použit ve formě fólie, pro snížení hmotnosti baterie. Záporná elektroda na bázi lithia má s výhodou tloušťku 5 až 200 pm. Je třeba poznamenat, že obvykle je se zápornou elektrodou na bázi lithia spojen vodivý substrát (s výhodou mající tloušťku 1 až 40 pm} , sloužící jako kolektor proudu. Vrstva elektrolytu, vložená mezi kladnou a zápornou elektrodu, je vytvořena z polymerního gelu obsahujícího roztok elektrolytu (polymerní gelový elektrolyt). Jako elektrolyt obsažený ve výše popsaném polymerním elektrolytu mohou být použity soli lithia jako například CF3SO3LÍ, CíFgSOgLi, (CF3SO2} 2NL1, (CF3SCI2) 3CLi, L1BF4, LiPF6 a L1CIO4. Je výhodné, když rozpouštědlem, které rozpouští tyto elektrolyty, je nevodné rozpouštědlo. Tato nevodná rozpouštědla zahrnují karbonáty s přímým řetězcem, cyklické karbonáty, cyklické estery, nitrilové sloučeniny, anhydridy kyselin, amidové sloučeniny, fosfátové sloučeniny a aminové sloučeniny. Konkrétní příklady nevodných rozpouštědel dimethoxyethan, γ-butyrolakton,
N, N'-dimethylacetamid, směs jsou propylenkarbonát,
N-methyl-2-pyrolidinon, propylenkarbonátu a dimethoxyethanu a směs sulfolanu a tetrahydrofuranu.
Β Β « ··· · ·
-18• « * »·«« • · · Β Β · ΒΒ ΒΒ ΒΒ ·
Jako polymemí gel se s výhodou použije kopolymer akrylonitrilů s methylakrylátem nebo methakrylátem. Polymemí gelový elektrolyt může být získán ponořením polymeru do roztoku elektrolytu nebo polymerací strukturní složky (monomer/sloučenina) polymeru v přítomnosti roztoku elektrolytu. Alternativně může být s výhodou použit nový gel na bázi polyolefinu, navržený jedním z původců předloženého vynálezu (viz Oyama aj. , japonská pat. přihláška JP 2001320319). Polymer, který tvoří tento gel na bázi polyolefinu, je nezesíťovaný polymer, ve kterém je na polyethylen naroubována sloučenina obsahující oligomer polyethylenoxidu, jako například polyethylenglykol, v množství asi 10 % mol. polyethylenu. Tento polymer má zcela jiné vlastnosti než neroubovaný polyethylen a absorbuje velké množství roztoku organického elektrolytu za vzniku gelu, který je schopen zadržovat absorbovaný roztok. Ponořením tohoto polymeru do roztoku elektrolytu je tedy možno získat gelový elektrolyt.
Redoxně aktivní reverzibilní elektroda podle předloženého vynálezu může být použita nejen jako kladná elektroda lithiové sekundární baterie, ale také jako kladná elektroda nelithiové baterie (redoxní sekundární baterie), která zahrnuje zápornou elektrodu vytvořenou z vodivého polymerního materiálu nebo uhlíkového materiálu jako například aktivovaného uhlíkového materiálu, který může být reverzibilně dopován nelithiovými ionty nebo zbaven těchto iontů. Tato redoxní sekundární baterie zahrnuje kladnou elektrodu a nelithiovou zápornou elektrodu, a vrstvu elektrolytu vloženou mezi nimi. Nelíthiová elektroda je vytvořena z uhlíkového materiálu, který může být reverzibilně dopován alkylamoniovými ionty nebo zbaven těchto iontů. Záporná elektroda může být s výhodou vytvořena z polyacenu, derivátů polythiofenu, vysoce čistého • · ·
- 19• · • · · • ··· • v a • ·· · · aktivovaného uhlíku nebo z uhlíkových nanotrubiček, které jsou snadno přístupné n-typu dopování. Materiál záporné elektrody má s výhodou tloušťku 5 až 200 μπι, a obvykle je vytvořen na elektricky vodivém substrátu {s výhodou majícím tloušťku 1 až 40 μπι) , který funguje jako kolektor proudu, jako například na niklové fólii nebo měděné fólii. Vrstva elektrolytu vložená mezi kladnou elektrodou a zápornou elektrodou je s výhodou vytvořena z polymerního gelu obsahujícího roztok elektrolytu (polymemí gelový elektrolyt). Jako elektrolyt obsažený v polymerním elektrolytu mohou být použity kvartérní alkylamoniové soli soli BFý, PF4’, dodecylbenzensulfonáty a tosyláty, jako například tetrafluoroboritan tetraethylamonný nebo tetrafluoroboritan triethylmethylamonný. Je výhodné, když rozpouštědlem, které rozpouští tyto elektrolyty, je nevodné rozpouštědlo. Jako nevodná rozpouštědla je možno použít nitrilové sloučeniny, karbonátové sloučeniny a podbně, jakož i jejich směsi, jak je výše popsáno pro lithiovou sekundární baterii. Jako polymemí gelové elektrolyty mohou být použity materiály uvedené výše v souvislosti s lithiovou sekundární baterií.
Obr. 1 představuje v řezu schematické znázornění základní struktury redoxně aktivní reverzibilní elektrody podle jednoho provedení předloženého vynálezu. Redoxně aktivní reverzibilní elektroda 10 znázorněná na obr. 1 zahrnuje elektricky vodivý substrát 11. Na alespoň jednom povrchu vodivého substrátu 11 je vytvořen redoxně aktivní film 12 podle předloženého vynálezu. Vodivý substrát 11, který byl podrobně popsán výše, může mít tvar například obdélníkové nebo kruhové tenké ploché destičky mající dva protilehlé hlavní povrchy. Redoxně aktivní tenký film 12 je podrobně popsán výše. Redoxně aktivní tenký film 12 je φφφ · φ φφφ · φ
-20• « φ * * φ φ φφφ •Φ φφ «φ φφ φφ φ obvykle vytvořen na alespoň jednom z hlavních povrchů vodivého substrátu 11.
Obr. 2 představuje v řezu schematické znázornění základní struktury redoxního ústrojí, jako například lithiové sekundární baterie nebo redoxní sekundární baterie podle jednoho provedení vynálezu. Redoxní ústrojí znázorněné na obr. 2 zahrnuje kladnou elektrodu 10, která je tvořena redoxně aktivní reverzibilni elektrodou znázorněnou na obr. 1, a zápornou elektrodu 21 uspořádanou v odstupu proti kladné elektrodě 10. Mezi kladnou elektrodou 10 a zápornou elektrodou 21 je vložena vrstva 30 elektrolytu. Vrstva 30 elektrolytu a kladná elektroda 10 byly podrobně popsány výše. Kladná elektroda 10 je uspořádána tak, že redoxně aktivní tenký film 12 je ve styku s vrstvou 30 elektrolytu. Na záporné elektrodě je uspořádán kolektor 22 proudu, jako například niklová nebo měděná fólie. Kolektor 22 proudu je podrobněji popsán výše.
V případě, kdy redoxní ústrojí znázorněné na obr. 2 je redoxní ústrojí na bázi lithia, jako například lithiová sekundární baterie, záporná elektroda 21 je uspořádána jako záporná elektroda na bázi lithia, popsaná výše.
V případě, kdy redoxní ústrojí znázorněné na obr. 2 je nelithiové redoxní ústrojí, jako například redoxní sekundární baterie, záporná elektroda 21 je uspořádána jako nelithiová záporná elektroda, popsaná výše.
Jak je popsáno výše, redoxní ústrojí podle předloženého vynálezu může navíc k vlastnostem sekundární baterie také vykazovat vlastnosti kondenzátoru, podle řízení aplikovaného potenciálu a/nebo mezního potenciálu v průběhu nabíjení.
-21 • · • t · * · · » « α « · « · ·»· « · · ··«· • · · · · * «
Příklady provedení vynálezu
Vynález bude nyní popsán za pomoci příkladů, na které však není nijak omezen rozsah vynálezu.
Za prvé bude popsán příklad přípravy elektrody povlečené tenkým filmem PEDOT, což je polythiofen připravený postupem elektrolytické polymerace, jejíž redoxní odezva bude dále popsána. Dále bude pomocí cyklické voltametrie ukázáno, že elektroda s tenkým filmem PEDOT má účinek podporující přenos elektronů při redox reakci, t j. oxidační reakci i při redukční reakci organické sloučeniny síry, zejména DMcT. Dále bude pomocí konvenční voltametrie ukázáno, že probíhá v podstatně reverzibilně (rychlostní konstanta 10~4 cm/s nebo vyšší) reakce heterogenního přenosu elektronů mezí povrchem tenkého filmu PEDOT a molekulami DMcT. Nakonec bude ukázáno, že kompozitní tenký film vytvořený z PEDOT a DMcT vykazuje vlastnosti nového materiálu pro kladné elektrody lithiových sekundárních baterií. Dále bude ukázáno, že materiál pro kladné elektrody podle předloženého vynálezu může vykazovat funkci kondenzátoru, jehož vlastnosti má PEDOT. Dále bude ukázáno, že materiál kladné elektrody podle předloženého vynálezu, v kombinaci s nelithiovou zápornou elektrodou, vykazuje vlastnosti materiálu kladné elektrody redoxní sekundární baterie.
Příklad 1
Byl připraven roztok acetonitrilu (AN) pro elektrolytickou polymerací, obsahující, 20 mM monomeru EDOT jakožto thiofenovou sloučeninu obecného vzorce (II) a 0,1 M chloristanu lithného LiClO4 jako podpůrného elektrolytu.
-22• · ♦ · · * ··· · · • · · ♦ · · « · * · ·· ·· ·· tt ·· * « ··*· jako jako v použitém dostupného
Elektroda povlečená PEDOT byla připravena následujícím způsobem. Za použití článku se třemi elektrodami, diskovou elektrodou ze skelného uhlíku mající průměr 3 mm jako pracovní elektrodou, smyčkou platinového drátu protielektrodou a stříbrnou iontovou elektrodou referenční elektrodou, byla provedena elektrolytická oxidativní polymerace v roztoku pro elektrolytickou polymeraci popsaném výše, čímž byla připravena elektroda povlečená PEDOT. Stříbrná iontová elektroda byla připravena rozpuštěním 0,5 M chloristanu stříbrného rozpouštědle (AN), za upotřebení komerčně zásobníku s použitým rozpouštědlem jako vnitřního roztoku. Disková elektroda ze skelného uhlíku byla použita po vyleštění leštícím oxidem hlinitým a leštícím klůckem smočeným čistou vodou a následném omytí čistou vodou a acetonem a vysušení. Elektrochemické experimenty byly prováděny za použití potenciostatu a x-y zapisovače.
Obr. 3A a 3B představují cyklické voltamometrické grafy, přičemž obr. 3A představuje cyklický voltamometrický graf (dále označovaný zkratkou CV) elektrolytické polymerizace PEDOT. Jak je zřejmé z první potenciálové křivky, v blízkosti +0,8 V (proti Ag/Ag+) lze pozorovat nárůst oxidačního proudu, který indikuje, že na elektrodě ze skelného uhlíku je oxidován monomer EDOT. Dále je zřejmé, že jak se opakuje průběh měnění potenciálu, lze pozorovat nárůst proudu v široké oblasti potenciálu, což indikuje, že se oxidativní polymeraci vytváří tenký film PEDOT. Množství elektrického náboje v průběhu polymerace bylo nastaveno na 9 mC. Elektroda s tenkým filmem PEDOT, připravená jak je uvedeno výše, byla ponořena do roztoku AN obsahujícího 0,1 M LÍCIO4, a byla zkoumána její CV odezva. Obr. 3B představuje CV křivku tenkého filmu PEDOT v rozpouštědle AN. Když byl
-23 * · · · · · ··· . · *···· ·***· . · * * ·· ·· ·· ·· · * přiváděn proměnlivý potenciál v rozmezí -0,6 V až +0,8 V, byl pozorován velký a rovnoměrný nabíjecí proud, což indikuje, že tenký film má vysokou elektronovou vodivost v této oblasti potenciálu.
Příklad 2
Jako typický příklad organické sloučeniny síry byl zvolen 2,5-dimerkapto-l,3,4-thiadiazol (DMcT). 1,0 M LiBF4 bylo rozpuštěno v l,0M roztoku LÍCIO4 v AN, l,0M roztoku LÍCIO4 v N-methyl-2-pyrolidonu (NMP) a roztoku získaném smísením propylenkarbonátu (PC) a ethylenkarbonátu (EC) v hmotnostním poměru 1:1, vždy s obsahem 5 mM DMcT, pro připravení elektrolytických roztoků. Následně byla stejným způsobem jako v příkladu 1 připravena elektroda ze skelného uhlíku povlečená filmem PEDOT, jako pracovní elektroda, za použití výše uvedených připravených elektrolytických roztoků. Poté bylo prováděno měření CV.
Obr. 4A resp. 4B představují CV křivky DMcT, naměřené za použití elektrody nepovlečené PEDOT resp. elektrody povlečené PEDOT v roztoku elektrolytu s AN. Měření bylo prováděno při proměnlivém potenciálu. CV křivky získané při proměnlivém potenciálu v rozmezí -0,6 V až +0,8 V jsou znázorněny na obr. 4A a 4B. V případě, kdy byla použita elektroda povlečená PEDOT, byly pozorovány dvě nové vlny, indikující reverzibilní oxidačně-redukční odezvy, při -0,30 V (průměr hodnoty potenciálu odpovídajícího píku oxidačního proudu a potenciálu odpovídajícího píku redukčního proudu) a při +0,4 V. Když byl přivedený potenciál udržován na kladné straně od +0,8 do 1,2 V po dobu tří minut, byla odezva nové vlny při -0,3 V značně zvýšena. Předpokládá se, že tento nárůst proudové odezvy pozorovaný pří potenciálu blízko -0,3 V, znázorněný na obr. 4B, byl
9 ·
-24• 999 9 9 9 9*9 •9*9 99 * 99 9 99 99 99 99 99 9 důsledkem oxidace DMcT a vzniku jeho polymeru v blízkostí elektrody. V závislosti na době udržování a hodnotě potenciálu se odezva mění, což naznačuje, že existuje optimální hodnota potenciálu, optimální doba jeho udržování, a optimální koncentrace rozpuštěného DMcT s ohledem na tloušťku tenkého filmu PEDOT, při které proudová odezva narůstá na maximum.
Naproti tomu obr. 4A představuje CV křivky odezvy DMcT, které byly měřeny za použití elektrody nepovlečené PEDOT. Blízko -0,30 V nebyla pozorována vlna zakládající se na reverzibilní oxidačně-redukční odezvě. Ani když byl přivedený potenciál udržován pod dobu 3 minut na hodnotě +0,8 V, žádná taková velká reverzibilní odezva při -0,3 V jako je výše popsána nebyla pozorována. Výsledky těchto pozorování naznačují, že blízko -0,3 V byl DMcT, tvořící anion, přimíšen do tenkého filmu PEDOT, kde byl DMcT zakoncentrován a fixován. Film PEDOT podporuje oxidační reakci DMcT blízko -0,30 V. Pro vytvořený oxidační produkt byla v podstatě blízko -0,30 V tenkým filmem podporována redukční reakce na redukovanou formu. Jinými slovy, oxidačně-redukční reakce DMcT byla podporována blízko -0,3 V přítomností tenkého filmu PEDOT, a vykazovala jako odezvu reverzibilní Faradayův proud. DMcT tedy je možno použít jako materiál pro konverzi energie.
Pro provedení téhož pokusu byly dále místo l,0M roztoku LÍCIO4 v AN použity při přípravě roztoku elektrolytu l,0M roztoky LÍCIO4 v jiných nitrilových sloučeninách, tj. v benzonitrilu a butyronitrilu. Účinek tenkého filmu PEDOT podporující redoxní odezvu DMcT byl pozorován ve všech těchto rozpouštědlech. Konkrétně, aktivita získaná za použití butyronitrilu byla stejná jako aktivita v případě použití AN. Byl tedy pozorován účinek tenkého filmu PEDOT ne
-25• » · ·· · * · · » · • · · · · ·* · • · * ··· · · · ·*«· • * · · « *· ·· ·· redoxní odezvu DMcT i v případě, kdy bylo použito jiné rozpouštědlo než akrylonitril.
Příklad 3 (mající průměr 3 mm) pro Stejným způsobem jako
Roztok použitý pro měření byl přípraven přidáním DMcT do NMP obsahujícího 1,0 M L1CIO4 pro vytvoření 2mM roztoku DMcT. Jako pracovní elektroda pro byla použita disková elektroda ze skelného uhlíku hydrodynamickou voltametrii.
v příkladu 2 byla připravena elektroda povlečená PEDOT. Měření byla prováděna za použití smyčky platinového drátu jako protielektrody a stříbrné iontové elektrody jako referenční elektrody. Obr. 5 představuje křivky proudu proti potenciálu pro oxidační reakci monomeru DMcT na dimer, získané při rychlosti rotace 400 ot/min (počet otáček za minutu) na elektrodě s tenkým filmem PEDOT a na nepovlečené elektrodě. Graf (a) na obr. 5 představuje křivku proudu proti potenciálu získanou za použití nepovlečené elektrody. Byl pozorován nárůst limitního proudu s nárůstem rychlosti rotace. Dále, s nárůstem rychlosti rotace se potenciál půlvlny posouval na kladnou stranu. Graf (b) na obr. 5 představuje křivku proudu proti potenciálu získanou za použití elektrody povlečené PEDOT. Stejně jako v případě grafu (a) , byl pozorován narůst limitního proudu s nárůstem rychlosti rotace. Hlavní rozdíl mezi voltametrickými křivkami (a) a (b) na obr. 5 byl ten, že hodnota potenciálu půlvlny získaná v důsledku oxidační reakce DMcT na nepovlečené elektrodě byla +0,05 V, zatímco v případě elektrody povlečené tenkým filmem PEDOT byla 0,30 V, což znamená, že potenciál byl posunut o asi 0,35 V na kladnou stranu. Jinými slovy, je zřejmé, že oxidační reakce DMcT je významně podporována tenkým filmem PEDOT. Přitom byla vytvořena logaritmická závislost, kde log[i/iiin-i) ] vypočtený
-26 · · · · · ·»· · · * *·«» ·*·· · · * ··· ·· ·· ·· ·* ·· · z křivky proudu proti potenciálu, byl vynesen proti potenciálu, přičemž ilim je limitní hodnota proudu v hydrodynamickém voltametrickém grafu a i je hodnota proudu protékajícího pří potenciálu E. Výsledky této závislosti ukazují, že sklon logaritmické závislosti voltametrického grafu získaného s elektrodou povlečenou PEDOT byl 58 mV, a v podstatě stejný sklon byl získán i když byla měněna rychlost rotace. Z výsledků bylo zjištěno, že oxidační reakce při -0,30 V má hodnotu rychlostní konstanty vyšší než IO1 cm/s pro standardní heterogenní reakci přenosu elektronů (standardní elektrodové reakce), a elektrodová reakce může být pokládána za reverzibilní systém reakcí.
Příklad 4 vykazující vlastnosti oxidovanou formou DMcT charakteristik schopnosti akumulovat energii, byla na obr. 4B, dopován posouzení základních připravené elektrody elektroda ponořena do
Technikou popsanou výše v příkladu 2 byla připravena elektroda s kompozitním filmem, ve které byl film PEDOT, znázorněné
Pro takto tato elektrolytu tvořeného roztokem DMcT v AN, který obsahoval podpůrnou sůl (O,1M LiClOJ nebo do elektrolytu tvořeného pouze roztokem podpůrné soli v AN, a byla hodnocena závislost potenciálu na čase za použiti e i e k t ro1y11c ke h ij článku se třemi elektrodami, jaký byl použit v příkladu 2 (obr. 6). Nabíjení bylo prováděno při konstantním proudu 1 mA/cm2 po dobu 3 minut (oblast A na obr. 6) . V tomto bodě byl ustaven potenciál +1,3 V jako mezní potenciál. Vybíjení bylo prováděno při konstantních proudových hustotách 0,2 a 1,0 mA/cm2. Dále je popsána křivka (a), která byla získána pří vybíjení při proudové hustotě 0,50 mA/cm2. Nejprve výstupní potenciál klesal v podstatě lineárně z +0,45 V (oblast B) . Potom, v oblasti blízko -0,30 V až -0,35 V » · v * ··· 11 » ···» • 1 1 1
11 1 » · · ·· 11
-27(oblast C), byla křivka v podstatě plochá a klesala extrémně málo. Na záporné straně vzhledem k -0,35 V výstupní potenciál opět klesal lineárně (oblast D) . Poté, při zápornějším potenciálu než -1,0 V, výstupní potenciál strmě klesal. Vybíjecí proud v oblasti B nebyl Faradayův proud, ale proud odevzdaný z tenkého filmu PEDOT, který tak vykazoval vlastnosti kondenzátoru. V oblasti C byl získán vybíjecí Faradayův proud, který vykazoval charakteristiky vyplývající z redox reakce DMcT. Dále v oblasti D byl získán vybíjecí proud, obdobně jako v oblasti B nikoliv Faradayův. Souhrnem, bylo potvrzeno že elektrodový materiál připravený podle tohoto příkladu vykazoval vlastnosti kondenzátoru i vlastnosti sekundární baterie (faradayovské vlastnosti), podle řízení mezního potenciálu v průběhu nabíjení a měnění množství příměsi DMcT k PEDOT. Dále bylo zjištěno, že je možno řídit vzájemný poměr těchto vlastností. Křivka (b) představuje nabíjecí a vybíjecí křivku získanou při vybíjení konstantním proudem 1 mA/cm2 při 25 °C. Jako v případě křivky (a), také v tomto případě byl získán plochý průběh výstupního potenciálu. Účinnost nabíjení/vybíjení byla 100 %. Těmito výsledky bylo potvrzeno, že elektroda připravená podle tohoto přikladu v podstatě kompozitní vykazuje vysokou hustotu energie a vysoký výkon.
Příklad 5
Vlákna z aktivovaného uhlíku mající specifický povrch 200 m2/g byla nanesena v množství 250 g/m2 na povrch hliníkové fólie, která pak byla použita jako elektrodový substrát pro kompozitní materiál podle předloženého vynálezu. Na vrstvě vláken z aktivovaného uhlíku na elektrodovém substrátu byl vytvořen tenký film kompozitu PEDOT/DMcT stejným způsobem jako v příkladu 2, čímž byla získána kladná elektroda. Poté byl na fólii z kovového * · ··
-28• · · i · í í ·· ·· ·· ·· lithia čtvercového tvaru o rozměrech 3x3 cm a tloušťce 100 pm uložen film gelového elektrolytu z polyakrylonitrilu (impregnovaného l,0M LiPFg, ve směsi PC a EC hmotnostně 1:1 v množství 75 % celkové hmotnosti) o tloušťce 200 pm. Na ten pak byla umístěna kladná elektroda podle předloženého vynálezu pro vytvoření sestavy. Na obě strany sestavy byly umístěny 2 mm silné skleněné destičky, ve kterých byly vloženy niklové fólie pro elektrické připojení, skleněné destičky byly fixovány svorkami, čímž byl připraven článek pro vyhodnocení. Je třeba poznamenat, že článek pro vyhodnocení byl sestaven v rukavicovém manipulačním boxu pod argonovou atmosférou. Jako měřící zařízení byl použit přístroj BS-2500 od firmy Keisoku Giken Co., Ltd.
Za použití zkušebního článku připraveného jak je výše popsáno byl proveden test nabíjení a vybíjení při 20 °C. Při testu bylo nabíjení prováděno s konstantním proudem (CC) , při nastavení mezního potenciálu 4,5 V a proudové hustotě 20 mA/4cm2, a vybíjení bylo prováděno při nastavení mezního potenciálu 2,7 V a proudové hustotě 2,0 mA/4cm2. Výsledky vykazovaly vlastnosti reverzibilní baterie mající vysokou coulombovskou účinnost 90 % nebo více při vysokém pracovním potenciálu 2,8 až 4,0 V. Dále bylo zjištěno, že článek vykazoval vlastnosti lithiové sekundární baterie s plochým výstupním potenciálem 3,3 V, a materiál kladné elektrody podle předloženého vynálezu tedy byl vynikající jako materiál pro vysoce výkonnou lithiovou sekundární baterii. Výsledky dále ukazují, že článek si udržel 90 % nebo více původních vlastností, i když bylo nabíjení a vybíjení opakováno 20 krát nebo vícekrát.
Příklad 6 ♦ · · · • ·<· · · • ·
-29• * ·· ·« » · * • · ·· a · · • ···· • « « ·· ·
Z výsledků elektrolytické oxidace roztoku monomeru EDOT v acetonitrilu vyplývá, že monomer EDOT může být oxidativně polymerizován za použití poměrně silného oxidačního činidla majícího oxidačně-redukční potenciál 1,2 V (proti vodíkové referenční elektrodě) nebo vyšší. Příklady takovýchto oxidačních činidel jsou manganistan draselný a dvojchroman draselný. Nicméně, pouhou oxidací těmito oxidačními činidly by bylo možno získat jen polymer mající nízkou vodivost a nízkou redoxní aktivitu. Bylo zjištěno, že když byla oxidativní polymerační reakce EDOT ponechána probíhat při nízké teplotě, bylo možno polymerační reakci účinně regulovat.
Nejprve bylo 0,3 g EDOT rozpuštěno ve 100 ml směsi vody a methanolu v objemovém poměru 155:15. K tomuto roztoku bylo po kapkách přidáno celkem 15 ml 0,17N roztoku manganistanu draselného v methanolu, a tato směs byla ponechána reagovat při teplotě 0 až -5 °C po dobu 1 hodiny. Dále bylo po kapkách přidáno 0,4 ml komerčně dostupné koncentrované kyseliny chloristé (60% objemově), a směs byla ponechána reagovat při teplotě 0 až -5 °C po dobu 1 hodiny za stálého intenzivního míchání směsi. V roztoku vznikla suspenze tmavě modré pevné látky. Směs obsahující takto vytvořenou pevnou látku byla převedena do odstředivkové kyvety a pomocí odstředivky rozdělena na rozpouštědlo a pevnou látku. Poté byla odstraněna kapalina. K pevné látce bylo přidáno 50 ml čisté vody, a pevná látka byla dispergována pomocí ultrazvukových vln za použití ultrazvukové čističky. Poté byla provedena separace pomocí odstředivky obdobným způsobem jako je popsáno výše. Tato operace byla 6 krát opakována. Od čtvrtého odstředění vykazovala odpadní kapalina neutrální pH. Tímto způsobem byl získán polymer EDOT. Množství polymeru EDOT bylo asi 0,2 g a výtěžek byl 60 %. Bylo měřeno
-30• · · * * ·»· · ♦ · ···« « ·*· ·« ·· ·· ·· ·· * infračervené absorpční spektrum takto chemicky syntetizovaného polymeru EDOT, a byl nalezen stejný absorpční pik jako u polymeru připraveného elektrolytickou polymerací. Tak bylo zjištěno, že tyto polymery EDOT mají v podstatě tutéž chemickou strukturu.
Polymer EDOT získaný jak je popsáno výše byl přidán k N-methyl-2-pyrolidinonu jako rozpouštědlu a směs byla důkladně míchána pro rozpuštění polymeru, čímž byl připraven povlékaci roztok. Poté bylo 1 až 10 μΐ tohoto povlékacího roztoku aplikováno na povrch diskové elektrody ze skelného uhlíku o průměru 3 mm a vysušeno, čímž byla připravena elektroda povlečená filmem polymeru EDOT.
Elektroda pro vyhodnocení, takto získaná, byla vyhodnocována z hlediska elektrochemických vlastnosti za použití článku se třemi elektrodami postupem cyklické voltametrie (dále označované zkratkou CV) . Vyhodnocení bylo prováděno se smyčkou platinového drátu jako protielektrodou a s referenční elektrodou stříbro/stříbrný ion. Jako vnitřní referenční roztok v elektrodě stříbro/stříbrný ion byl použit 0,05M roztok chloristanu stříbrného v acetonitrilu.
CV měření bylo prováděno v roztoku acetonitrilu obsahujícím 0,1 M NaC104 jako podpůrný elektrolyt.
Z výsledků měřeni bylo zjištěno, že elektrody vykazovaly v podstatě tytéž vlastnosti jako elektrody podle příkladu 1, ve kterém bylo měření prováděno za použití PEDOT elektrody připravené elektrolytickou polymerizací. Na křivce závislosti proudu na potenciálu, získané opakováním lineárního průběhu potenciálu v rozmezí -0,8 až +0,6 V, byl pozorován velký nabíjecí a vybíjecí proud s plochým průběhem, jehož hlavní složkou byla kapacitní složka. Na základě této skutečnosti lze předpokládat, že tenký film
-31 • · · · ··· · · · ···· ···· * · · ··· ·· »» ·· ·· ·* · polymeru EDOT má v této oblasti potenciálu vysokou elektronovou vodivost.
Dále obdobně jako v příkladu 2 byla zkoumána redox odezva s DMcT. Výsledky vyhodnocení prostřednictvím CV měření ukázaly, že elektroda má v podstatě shodnou odezvu jako elektroda podle příklad 2. Poměr velikosti první a druhé vlny byl jiný než v příkladu 2, v tomto příkladu, kde bylo použito chemické oxidační činidlo, měl takovou tendenci, že první vlna byla větší. Předpokládá se, že tomu tak bylo v důsledku struktury polymeru EDOT. Z výše popsaných výsledků vyhodnocení nicméně vyplývá, že polymer EDOT syntetizovaný za použití chemického oxidačního činidla měl v podstatě stejnou elektrochemickou aktivitu jako polymer EDOT syntetizovaný postupem elektrolytické polymerace.
Příklad 7
Xerogel V2O5 je strukturní sloučenina, která má vhodné strukturní mezery, mezi vrstvami mohou být uloženy monomery. Dále, V2O5 má vysoký oxidačně-redukční potenciál a má tedy vysokou oxidační schopnost. Proto původci tohoto vynálezu proto předpokládali, že by mělo být možné syntetizovat vysoce strukturně uspořádaný polymer oxidativní polymerací monomeru EDOT vměstnaného mezi vrstvy xerogelu ν2Ο5. Na základě této hypotézy byly prováděny následující pokusné syntézy, a bylo zjištěno, že je možno PEDOT syntetizovat. Je třeba poznamenat, že uvedený polymer vykazuje elektrickou vodivost a redoxní aktivitu.
Nejprve bylo 6 g kyseliny vanadičné NaVO3 dobře rozpuštěno v 500 ml destilované vody, a poté byl roztok ponechán procházet skrze kolonu s iontoměničovou pryskyřici, čímž byl připraven vodný roztok kyseliny vanadičné HVO3.
• · ·
-32• 9·· 9 9 9 9«»· • 9 9 O 9 9 9
9« 99 ·· ·· ·· ·
Vodný roztok HVO3 byl ponechán reagovat pomalu za atmosférického tlaku po dobu 5 dnů, čímž byl získán ve vodném roztoku gelový materiál. Vodný roztok pak byl na skleněné desce odkapán a odpařením zbaven vody, čímž byl získán xerogel V2O5 jako pevná látka. Obsah vody v xerogelu V2O5 byl asi 15 % hmotnostních.
Dále, výše popsaný syntetizovaný materiál, xerogel V2O5, a monomer EDOT, byly přidány do čisté vody a dobře vzájemně promíseny mícháním, a směs byla ponechána pomalu reagovat 3 hodiny až 7 dní. Výsledkem bylo zjištění, že byl připraven polymer EDOT v xerogelu V2O5. Polymer EDOT v xerogelu V2O5 byl, po odfiltrování xerogelu V2O5 obsahujícího produkt EDOT polymeru, přidán do hmotnostně 2% vodného roztoku NaOH a ponechán reagovat za mícháni po dobu asi 20 hodin. Vymytím xerogelu V2O5 do roztoku a filtrací je možno získat práškový polymer EDOT. Bylo měřeno infračervené absorpční spektrum takto syntetizovaného polymeru EDOT, a bylo zjištěno, že má přesně stejný absorpční pík jako polymer připravený postupem elektrolytické polymerizace. Je tedy možno konstatovat, že tyto polymery EDOT mají stejnou chemickou strukturu. Takto vytvořený práškový polymer EDOT byl podroben gelově chromatografickémd měření, jehož výsledky ukázaly, že polymer měl molekulovou hmotnost 2000 až 2400. Byly měněny podmínky syntézy, jako například teplota, koncentrace monomeru, mísící poměr a reakční doba, a za různých podmínek byly prováděny pokusné syntézy. Výsledky GCP byly v podstatě shodné. Předpokládá se, že polymerační reakce EDOT probíhala mezi vrstvami. Takto získaný polymer EDOT má vysokou elektrickou vodivost a velkou odezvu vyvolanou účinkem redox reakce.
Byla připravena elektroda povlečená filmem polymeru EDOT a byly hodnoceny elektrochemické vlastnosti. Elektroda • ····
-33• ··· Φ · « · · Φ · ·
ΦΦ ΦΦ ·· Φ pro vyhodnocení byla připravena následujícím způsobem. Roztok polymeru EDOT vhodné koncentrace byl připraven s roztokem N-methyl-2-pyrolidonu (NMP) , a 1 až 2 μΐ takto připraveného roztoku bylo pomocí injekční mikrostříkačky uloženo na povrch diskové elektrody ze skelného uhlíku mající průměr 3 mm. Poté byl vysušen pomocí vakuové sušárny, čímž byla získána elektroda pro vyhodnocení.
Elektrochemické vlastnosti této elektrody byly vyhodnoceny CV postupem. Vyhodnocení bylo prováděno ve článku se třemi elektrodami se smyčkou z platinového drátu jako protielektrodou a s referenční elektrodou stříbro/stříbrný ion. Jako vnitřní referenční roztok v elektrodě stříbro/stříbrný ion byl použit 0,05M roztok chloristanu stříbrného v acetonitrilu.
CV měření bylo prováděno v roztoku acetonitrilu obsahujícím 0,1 M NaC104 jako podpůrný elektrolyt. Z výsledků měřeni bylo zjištěno, že elektroda vykazovala přesně stejné vlastnosti jako elektrody podle příkladu 1, ve kterém bylo měření prováděno za použití PEDOT elektrody připravené elektrolytickou polymerizací. Na křivce závislosti proudu na potenciálu získané opakováním lineárního průběhu potenciálu v rozmezí -0,8 až +0,6 V byl pozorován velký nabíjecí a vybíjecí proud s plochým průběhem, jehož hlavní složkou byla kapacitní složka. Na základě této skutečnosti lze předpokládat, že tenký film polymeru EDOT má v této oblasti potenciálu vysokou elektronovou vodivost.
Dále obdobně jako v příkladu 2 byla zkoumána redox odezva s DMcT. Výsledky vyhodnocení prostřednictvím CV měření ukázaly, že elektroda má přesně stejnou odezvu jako elektroda podle příklad 2.
Β ·
-34• ’·*· Β Β · ΒΒΒΒ Β Β · Β Β Β Β
ΒΒ ΒΒ ΒΒ Β
Z výše popsaných výsledků vyhodnocení se usuzuje, že polymer EDOT syntetizovaný za použití xerogelu V2O5 měl v podstatě stejnou elektrochemickou aktivitu jako polymer EDOT syntetizovaný postupem elektrolytické polymerace.
Příklad 8
K roztoku elektrolytu tvořenému roztokem 0,2M tetrafuoroboritanu tetraethylamonného (C2H5) 4NBF,j byl přidán
3-fenylthiofen (3PT) jako podpůrný elektorolyt, pro vytvoření koncentrace monomeru 3PT 20 mM. Takto získaný použit jako roztok pro elektrolytickou Elektrolytickou oxidací byla připravena filmem polymerního roztok byl polymerací. platinová elektroda povlečená 3-fenylthiofenu (PPT). V článku se třemi elektrodami, za použití platinové diskové elektrody o průměru 1,6 mm jako pracovní elektrody, elektrody stříbro/stříbrný ion jako referenční elektrody a platinové smyčky jako protielektrody byl měněn potenciál mezi +0,2 a +1,05 V. Průběh potenciálu byl prováděn opakovaně, při rychlosti měnění potenciálu 20 mV/s. Elektrolýza byla prováděna tak, aby prošlý elektrický náboj byl 0,32 C.
Vlastnosti takto připravené platinové elektrody povlečené PPT byly vyhodnoceny prostřednictvím CV měření za použití roztoku acetonitrilu obsahujícího 0,2 M (C2H5)4NBF4 jako podpůrného elektrolytu. Získaný voltamometrický graf vykazoval dobře reverzibilní oxidačně-redukční vlny při + 0,68 V a -2,05 V. Podle článku, který zveřejnil Onoda aj. (Synthetic Metals, sv. 275, 55-57 (1993)), vlna při potenciálu +0,68 V indikuje redox reakci, která zahrnuje aniontový přenos hmoty, zatímco vlna při -2,05 V indikuje redox reakci, která zahrnuje kationtový přenos hmoty. Tyto • ···· redox reakce jsou reverzibilní a poskytují dobře reprodukovatelné výsledky.
Výše popsaný polymerní film byl připraven na platinové fólii čtvercového tvaru o rozměrech 3x3 cm, a byla tak vyrobena elektroda mající tloušťku filmu asi 1 pm. Článek pro vyhodnocení byl připraven podobně jako podle příkladu 5, s tou výjimkou, že místo záporné elektrody s fólií z kovového lithia byla použita tato platinová elektroda povlečená PPT, a byl proveden obdobný test. V tomto příkladu byl jako elektrolytický roztok použit roztok acetonitrilu obsahující 0,2 M (C2H5)4NBF4 jako podpůrný elektrolyt. Mezi zápornou elektrodu a kladnou elektrodu byl vložen separátor.
Byla prováděna elektrolýza za podmínek konstantního proudu (CC), a bylo zjištěno, že získaný článek vykazoval vlastnosti baterie mající plochý výstupní potenciál 1,6 až 1,7 V.
Bylo tedy zjištěno, že kladná elektroda podle předloženého vynálezu, v kombinaci s nelithiovou zápornou elektrodou, vykazuje vlastnosti redoxní sekundární baterie s vynikajícím nabíjením a vybíjením.
Dále, i když místo elektrody povlečené filmem PPT byla použita elektroda povlečená polyacenem (viz Yata a j ., Synthetic Metals, sv. 18, 645 (1987)), byly získány obdobné vlastnosti jako s použitím elektrody povlečené filmem PPT. Výstupní potenciál byl 1,8 až 2,0 V.
Jak je popsáno výše, podle vynálezu je vytvořena redoxně aktivní reverzibilní elektroda, která poskytuje proud prakticky použitelné velikosti od prvního cyklu nabíjení-vybíjení i při pokojové teplotě. Lithiová sekundární baterie a redoxní sekundární baterie, která
-36• · · · · · ♦ • φ φ · Φ ··· • Φφφ » · · φφ φφ ·· φφ • · · · φ φφφφφ • φ · φφ · využívá redoxně aktivní reverzibilní elektrodu podle vynálezu, vykazuje nabíjecí a vybíjecí charakteristiky s vysokou hustotou energie při nízkých i při vysokých teplotách, spolu s vlastnostmi kondenzátoru.

Claims (2)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY • ···
    1. Redoxně aktivní reverzibilní elektroda obsahující elektricky vodivý substrát a redoxně aktivní film vytvořený na alespoň jednom povrchu vodivého substrátu, přičemž redoxně aktivní film obsahuje redoxně aktivní sloučeninu síry a elektricky vodivý polymer sloučeniny s konjugovanými π-elektrony, mající vlastnosti p-typu dopování, vyznačující se tím, že vodivý polymer zahrnuje polythiofenovou sloučeninu zvolenou ze skupiny sestávající z polythiofenových sloučenin majících opakující se jednotku obecného vzorce (I) kde R1 a R2 jsou nezávisle na sobě vodík nebo alkylové skupiny mající 1 až 4 atomy uhlíku, nebo jsou vzájemně spojeny pro vytvoření popřípadě substituované alkylenové skupiny mající 1 až 4 atomy
    1 9 — r< \ r lx 1 nbovpnčVÓ skupiny nebo o-xylylenové skupiny;
    polythiofenových sloučenin získaných oxidativní polymerací thiofenové sloučeniny obecného vzorce (II) (II)
    -389 9 9 9
    9 9·· 9 9 • ·
    9 9»
    9 9999
    9999 99 9 99 9
    99 99 99 99 99 9 kde R1 a R2 jsou nezávisle na sobě vodík nebo alkylové skupiny mající 1 až 4 atomy uhlíku, nebo mohou být vzájemně spojeny pro vytvoření popřípadě substituované alkylenové skupiny mající 1 až 4 atomy uhlíku, 1,2-cyklohexenové skupiny nebo o-xylylenové skupiny;
    poiythiofenových sloučenin majících opakující se skupinu obecného vzorce (III) (III) kde R° představuje “(CH2)2-, -CH2CH (CH3)-CH2CH (CgHi3) -CH2CH(C10H2i)-, -CH2CH{Ci4H29)-, -CH2CH( fenyl)-, -{CH2)3-,
    -CH2CH(CH3)CH2-, -(CH2)4-, o-xylen, -CH2CH(OH)-,
    -CH2CH (CH2O- (CH2CH2) 3-S-trimethylthiotetrathiafulvalen) -,
    -CH2CH (CH2O- (CH2CH2O) 5-S-trimethylthiotetrathiafulvalen) -, nebo -CH2CH (CH2O (CH2) 3SO3-Na+) a poiythiofenových sloučenin odvozených z oxidativní polymerizace:
    (E) -1,2-bis (2-(3,4-ethylendioxy)thienyl)vinylénu,
    1.4- bis (2-(3,4-ethylendioxy)thienyl)benzenu,
    4, 4'-bis (2-(3,4-ethylendioxy)thienyl)bifenylu,
    2.5- bis(2-(3,4-ethyiendioxy)thienyl)furanu,
    2.5- bis(2-(3,4-ethylendioxy)thienyl)thiofenu nebo
    2,2': 5', 2-ter (3,4-ethylendioxy) thiofenu.
    2. Elektroda podle nároku 1, sloučenina síry je anorganická organická sloučenina síry.
    3. Elektroda podle nároku 2, sloučenina síry je alespoň jedna vyznačující se tím, že sloučenina síry nebo vyznačující se tím, že sloučenina zvolená ze
    -39• · • 1 1
    11 11 • » «
    11 1 1 111
    1 ·11 · 1 9 1191
    19 1111
    11 11 11 · skupiny zahrnující sirouhlíkové sloučeniny vzorce SK m’, kde x je 1 až 8 a m je 0 až 2, nebo (SCS)n, kde n je 1 až 10, 2-merkaptoethylether, 2-merkaptoethylsulfid, 1,2-ethandiol, tetrathioethylendiamin, N, N'-dithio-N, Ν'-dimethylethylendíamin, kyselina trithiokyanurová, 2,4-díthiopyridin,
    4,5-diamino-2,6-dimethylmerkapto-l,3,4-thiadiazol, sloučeniny vzorců (1) až (5) s; s
    N-N
    S
    S S (1)
    SyS s
  2. (2) a jejich polymery.
    4. Elektroda podle nároku 1, vyznačující se tím, že redoxně aktivní tenký film obsahuje vodivé v množství 1 až 15 % hmotn.
    5. Elektroda podle nároku 4, vyznačující se tím, že redoxně aktivní film obsahuje vodivé částice dispergované ve směsi vodivého polymerního materiálu a sloučeniny síry.
    6. Lithiová sekundární baterie obsahující kladnou elektrodu, lithiovou zápornou elektrodu a vrstvu elektrolytu vloženou mezi kladnou elektrodou a zápornou elektrodou, vyznačující se tím, že kladná elektroda je tvořena redoxně aktivní reverzibilní elektrodou podle nároku 1.
    • · ··* « * · ·♦··
    -40i ’· • t · « · ·« • · · · ·* ·· *
    7. Lithiové ústrojí obsahující kladnou elektrodu, lithiovou zápornou elektrodu a vrstvu elektrolytu vloženou mezi kladnou elektrodou a zápornou elektrodou, vyznačující se tím, že kladná elektroda je tvořena redoxně aktivní reverzibilní elektrodou podle nároku 1, přičemž lithiové ústrojí může vykazovat vlastnosti kondenzátoru podle řízení aplikovaného potenciálu a/nebo mezního potenciálu v průběhu nabíjení.
    9. Lithiová sekundární baterie obsahující kladnou elektrodu, nelithiovou redoxně aktivní zápornou elektrodu a vrstvu elektrolytu vloženou mezi kladnou elektrodou a zápornou elektrodou, vyznačující se tím, že kladná elektroda je tvořena redoxně aktivní reverzibilní elektrodou podle nároku 1.
    10. Redoxní ústrojí nelithiovou redoxně aktivní elektrolytu vloženou mezi elektrodou, vyznačující se tvořena redoxně aktivní obsahující kladnou elektrodu, zápornou elektrodu a vrstvu kladnou elektrodou a zápornou tím, že kladná elektroda je reverzibilní elektrodou podle nároku 1, přičemž redoxní ústrojí může vykazovat vlastnosti kondenzátoru podle řízení aplikovaného potenciálu a/nebo mezního potenciálu v průběhu nabíjení.
CZ2004928A 2002-02-07 2002-08-08 Redoxně aktivní reverzibilní elektroda a nová baterie s touto elektrodou CZ2004928A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP2002031472 2002-02-07

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ2004928A3 true CZ2004928A3 (cs) 2004-12-15

Family

ID=27677935

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2004928A CZ2004928A3 (cs) 2002-02-07 2002-08-08 Redoxně aktivní reverzibilní elektroda a nová baterie s touto elektrodou

Country Status (14)

Country Link
US (1) US20050008934A1 (cs)
EP (1) EP1484809A4 (cs)
JP (1) JPWO2003067687A1 (cs)
KR (1) KR20040081186A (cs)
CN (1) CN1618137A (cs)
AU (1) AU2002325514A1 (cs)
BR (1) BR0215594A (cs)
CA (1) CA2475588A1 (cs)
CZ (1) CZ2004928A3 (cs)
HU (1) HUP0500083A2 (cs)
MX (1) MXPA04007623A (cs)
PL (1) PL370509A1 (cs)
TW (1) TW558850B (cs)
WO (1) WO2003067687A1 (cs)

Families Citing this family (39)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JP4640915B2 (ja) * 2004-01-28 2011-03-02 日本曹達株式会社 電極及び電極製造方法
JP4892174B2 (ja) * 2004-03-26 2012-03-07 富士重工業株式会社 有機・無機ハイブリッド電極およびそれを用いた二次電池
JP4733359B2 (ja) * 2004-03-26 2011-07-27 富士重工業株式会社 二次電池用複合可逆電極の製造方法
EP1929576A4 (en) * 2005-06-01 2012-02-15 Univ Texas CATALYSTS FOR RECHARGEABLE LITHIUMION BATTERIES
WO2007052762A1 (ja) * 2005-11-02 2007-05-10 Kaneka Corporation 新規なエネルギー貯蔵手段を有するエネルギー貯蔵デバイス
US7919573B2 (en) * 2005-11-16 2011-04-05 Xerox Corporation Polymer having thieno[3,2-b] thiophene moieties
JP4932243B2 (ja) * 2005-12-13 2012-05-16 富士重工業株式会社 リチウム電池用正極およびそれを用いた二次電池
EP1843426A1 (en) * 2006-04-07 2007-10-10 High Power Lithium S.A. Lithium rechargeable electrochemical cell
CA2552282A1 (fr) * 2006-07-18 2008-01-18 Hydro Quebec Materiau multi-couches a base de lithium vif, procedes de preparation et applications dans les generateurs electrochimiques
CN101409337B (zh) 2007-10-10 2011-07-27 清华大学 锂离子电池负极,其制备方法和应用该负极的锂离子电池
CN101388447B (zh) 2007-09-14 2011-08-24 清华大学 锂离子电池负极及其制备方法
CN101409338A (zh) * 2007-10-10 2009-04-15 清华大学 锂离子电池负极,其制备方法和应用该负极的锂离子电池
TWI414100B (zh) * 2007-09-28 2013-11-01 Hon Hai Prec Ind Co Ltd 鋰離子電池負極及其製備方法
CN101420021B (zh) 2007-10-26 2011-07-27 清华大学 锂离子电池正极及其制备方法
TW200941792A (en) * 2008-03-18 2009-10-01 chang-kai Li Lead-acid battery recovery circuit and method thereof
TWI473130B (zh) * 2008-09-23 2015-02-11 Ind Tech Res Inst 儲能元件
US9406985B2 (en) * 2009-01-13 2016-08-02 Nokia Technologies Oy High efficiency energy conversion and storage systems using carbon nanostructured materials
US20100216023A1 (en) * 2009-01-13 2010-08-26 Di Wei Process for producing carbon nanostructure on a flexible substrate, and energy storage devices comprising flexible carbon nanostructure electrodes
US20100178568A1 (en) * 2009-01-13 2010-07-15 Nokia Corporation Process for producing carbon nanostructure on a flexible substrate, and energy storage devices comprising flexible carbon nanostructure electrodes
EP2228855B1 (en) * 2009-03-12 2014-02-26 Belenos Clean Power Holding AG Open porous electrically conductive nanocomposite material
EP2237346B1 (en) * 2009-04-01 2017-08-09 The Swatch Group Research and Development Ltd. Electrically conductive nanocomposite material comprising sacrificial nanoparticles and open porous nanocomposites produced thereof
US9640335B2 (en) * 2009-12-24 2017-05-02 Panasonic Corporation Electrode and electricity storage device
EP2590244B1 (en) * 2010-07-01 2017-05-03 Panasonic Intellectual Property Management Co., Ltd. Non-aqueous electrolyte secondary battery
CN102250324B (zh) * 2011-05-20 2012-09-12 中国科学院理化技术研究所 聚(3,4-二氧乙基)噻吩包覆碳纳米管的复合材料的制备方法
US9325041B2 (en) 2012-03-22 2016-04-26 The Boeing Company Redox polymer energy storage system
JP5420017B2 (ja) * 2012-05-14 2014-02-19 パナソニック株式会社 蓄電デバイス
JP5856946B2 (ja) * 2012-12-21 2016-02-10 太陽誘電株式会社 電気化学デバイス
KR101620617B1 (ko) * 2013-07-04 2016-05-12 주식회사 엘지화학 도전성이 개선된 양극 합제, 그를 구비하는 양극 및 전기화학소자
WO2015076911A2 (en) * 2013-09-09 2015-05-28 Board Of Regents, The University Of Texas System Functional conducting polymers for redox mediated separations of f-elements
US20160161437A1 (en) * 2014-12-03 2016-06-09 General Electric Company High capacity redox electrodes
CN105153883B (zh) * 2015-09-17 2017-10-27 中国科学院理化技术研究所 一种形貌影响的聚噻吩复合金属防腐涂料、制备方法及其应用
WO2018075469A1 (en) * 2016-10-17 2018-04-26 Massachusetts Institute Of Technology Dual electron-ion conductive polymer composite
KR20180082183A (ko) * 2017-01-10 2018-07-18 한양대학교 산학협력단 전도성 전극, 이를 포함하는 양자점 태양전지, 이를 포함하는 물 분해 수소발생장치 및 이의 제조방법
CN106653135A (zh) * 2017-02-04 2017-05-10 陈柏瑞 π电子轨域半导体型量子电池
CN109309208B (zh) * 2017-07-28 2021-07-13 宁德时代新能源科技股份有限公司 正极浆料、正极片及电化学储能装置
EP3796440A4 (en) * 2018-05-15 2022-02-16 National Institute Of Advanced Industrial Science And Technology ELECTROCHEMICAL OXYGEN REDUCTION CATALYST
CN109817979B (zh) * 2019-02-01 2021-06-29 华北水利水电大学 一种锂电池正极活性材料噻吩-1,1-二氧烷聚合物、制备方法及其应用
CN114736373B (zh) * 2022-04-28 2023-09-19 武汉纺织大学 一种梯状聚苯硫醚及其制备方法与应用
CN116864654B (zh) * 2023-08-17 2024-06-04 广东工业大学 一种用于水系锌电池的介孔碳限域醚类有机正极活性材料及其制备方法和应用

Family Cites Families (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5324599A (en) * 1991-01-29 1994-06-28 Matsushita Electric Industrial Co., Ltd. Reversible electrode material
JPH04264363A (ja) * 1991-02-19 1992-09-21 Matsushita Electric Ind Co Ltd 可逆性複合電極
JPH05314979A (ja) * 1992-05-07 1993-11-26 Matsushita Electric Ind Co Ltd 可逆性電極
JP2936097B2 (ja) * 1997-04-22 1999-08-23 錦湖石油化學 株式會▲社▼ 複合電極およびそれから得られる二次電池
JPH10321232A (ja) * 1997-05-15 1998-12-04 Fujikura Ltd 電極組成物
JPH10321233A (ja) * 1997-05-15 1998-12-04 Fujikura Ltd 電極組成物
EP1179220A2 (en) * 1999-02-01 2002-02-13 Blue Sky Batteries, Inc. Single component sulfur-based cathodes for lithium and lithium-ion batteries
JP2001266885A (ja) * 2000-03-23 2001-09-28 Matsushita Electric Ind Co Ltd 複合電極組成物、その製造方法およびリチウム電池
KR100487069B1 (ko) * 2000-04-12 2005-05-03 일진나노텍 주식회사 새로운 물질로 이루어진 전극을 이용하는 수퍼 커패시터 및 그 제조 방법

Also Published As

Publication number Publication date
AU2002325514A1 (en) 2003-09-02
BR0215594A (pt) 2004-12-21
EP1484809A4 (en) 2008-08-13
PL370509A1 (en) 2005-05-30
CA2475588A1 (en) 2003-08-14
TW558850B (en) 2003-10-21
MXPA04007623A (es) 2004-12-07
EP1484809A1 (en) 2004-12-08
HUP0500083A2 (hu) 2005-12-28
CN1618137A (zh) 2005-05-18
KR20040081186A (ko) 2004-09-20
WO2003067687A1 (fr) 2003-08-14
JPWO2003067687A1 (ja) 2005-06-02
US20050008934A1 (en) 2005-01-13

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ2004928A3 (cs) Redoxně aktivní reverzibilní elektroda a nová baterie s touto elektrodou
JP7135054B2 (ja) 非水電解液二次電池とそのための正極シート
KR100896556B1 (ko) 리튬 2차 전지용 양극 재료
Komaba et al. Comparative study of sodium polyacrylate and poly (vinylidene fluoride) as binders for high capacity Si–graphite composite negative electrodes in Li-ion batteries
JP5549516B2 (ja) 二次電池およびそれに用いる電解液並びに膜
JP4633864B2 (ja) 蓄電材料および蓄電デバイス
JP2005340165A (ja) リチウム二次電池用正極材料
JP4558835B2 (ja) 重合体、半導体膜、電極、電極活物質、電気化学素子および蓄電デバイス
EP1478040A1 (en) Electrochemical device and electrode active material for electrochemical device
JP2011165433A (ja) 二次電池
JP4214691B2 (ja) 電極材料、該電極材料の製造方法、該電極材料を用いた電池用電極及び該電極を用いた電池
JP2014127445A (ja) 非水電解液二次電池
KR20040048963A (ko) 이차전지
JP2015011876A (ja) 電極の製法、それにより得られた電極およびそれを用いた蓄電デバイス
Furukawa et al. Lithium batteries with polymer
JP2012015377A (ja) 蓄電デバイス