CZ20012854A3

CZ20012854A3 - Palivová kompozice

Info

Publication number: CZ20012854A3
Application number: CZ20012854A
Authority: CZ
Inventors: Harald Schwahn; Dietmar Posselt
Original assignee: Basf Aktiengesellschaft
Priority date: 1999-02-09
Filing date: 2000-02-05
Publication date: 2002-05-15
Also published as: MY121511A; IL144375A; ZA200107409B; NO20013864D0; KR20010111491A; AU3422000A; KR100663774B1; PL191309B1; BR0008087A; JP2002536531A; DE19905211A1; NO20013864L; EP1612257A2; EP1155102A1; WO2000047698A1; AR022534A1; TR200102283T2; IL144375A0; SK10852001A3; NZ513306A

Description

Palivová kompozice

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká palivového prostředku, který obsahuje jako hlavní složku speciální benzín a jako vedlejší složku vybraná benzínová aditiva.

Dosavadní stav techniky

Karburátory a systémy sání Ottových motorů a také vstřikovací systémy pro dávkování paliva jsou vystaveny zvýšené zátěži z důvodu znečištění způsobeného částečkami prachu ze vzduchu, nespálenými zbytky uhlovodíků ze spalovací komory a odvětrávanými plyny z klikové skříně, které projdou do karburátoru.

Tyto zbytky zvyšují během volnoběhu a v oblasti nižší zátěže poměr vzduchu k palivu, takže se směs stává chudší a spalování nedokonalejší a následně se zvyšuje podíl nespálených nebo částečně spálených uhlovodíků ve výfukovém plynu a stoupá spotřeba benzínu.

Je známo, jak se vyhnout těmto nevýhodám použitím aditiv pro čištění ventilů a karburátorů nebo vstřikovacích

systémů Ottových	motorů	(srovnej např.: M. Rossenbeck	v
Katalysatoren,	Tenside,	Mineralóladditive”, vydaném	J.
Falbem, U. Hasserodtem, G.	Thieme Verlag, Štutgart, str.	223
(1978)).
Dále navíc,	problém	opotřebení ventilových sedel	se

projevuje v případě Ottových motorů novější konstrukce, když jsou poháněné bezolovnatým benzínem. Proti tomu byla vyvinuta ·· ·

• Φ

0000 00 aditiva proti opotřebeni ventilových sedel založená na sloučeninách alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin.

Pro bezproblémový běh, vyžaduji moderní Ottovy motory automobilová paliva, která mají komplexní soubor vlastností, které mohou být garantovány pouze, když jsou používána vhodná benzínová aditiva. Takové benzíny se obvykle skládají ze složité směsi chemických sloučenin a jsou charakterizovány fyzikálními parametry. Vnitřní vztah mezi benzíny a příslušnými aditivy ve známých palivových prostředcích je stále nedostatečný z hlediska jejich působení jako detergentu nebo jejich vlastností snižujících znečištění a jejich působení proti opotřebení ventilových sedel.

Je tak předmětem předkládaného vynálezu poskytnout efektivnější formulaci benzín/aditivum.

Podstata vynálezu

Podle toho původci nalezli palivový prostředek, který obsahuje, jako hlavní složku, benzín, který má obsah aromatických sloučenin nepřevyšující 42 % objemových a má obsah síry, který není vyšší než 150 ppm hmotnostních, a, jako vedlejší složku, nejméně jedno benzínové aditivum, které vykazuje detergentní působení nebo působení proti opotřebování sedel ventilů, kteréžto benzínové aditivum obsahuje nejméně jednu hydrofobní uhlovodíkovou skupinu a má číselnou průměrnou molekulovou hmotnost (M_n) od 85 do 20 000 a nejméně jednu polární skupinu vybranou z (a) monoaminových nebo polyaminových skupin obsahujících až do 6 atomů dusíku, z nichž nejméně jedna má bazické vlastnosti, • · · · · · · · ·· ·· • · · · ···· · · « · • · · · · · ·· · ······ · · · · · ··· · · · ··· ·♦·· ·· ·· ···· ·· ···· (b) nitroskupin, popřípadě vázanými s hydroxylovými skupinami, (c) hydroxylových skupin vázaných polyaminovými skupinami, ve kterých má dusíku bazické vlastnosti, s monoaminovými nebo nejméně jeden atom nebo jejich solí s (d) zbytků karboxylových kyselin alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin, (e) nebo kovy sulfoskupin nebo jejich solí alkalických zemin, s alkalickými kovy polyoxy- (C2-C4 hydroxylovými zakončeny polyaminovými skupinami, dusíku bazické vlastnosti, alkylen)ových skupinami, ve kterých má nebo karbamátovými skupinami, skupin, které monoaminovými nejméně jeden j sou nebo atom (g) (h) hydroxykarboxylátových skupin, skupin odvozených ze sukcinanhydridu a obsahujících a/nebo amino- a/nebo amido- a/nebo imidoskupiny, skupiny připravené Mannichovou reakcí substituovaných fenolů s aldehydy a mono- nebo polyaminy.

(i)

Obsah aromatických sloučenin v benzínu výhodně vyšší než 4 0 % objemových a výhodněji není vyšší objemových. Výhodná rozpětí pro obsah aromatických jsou od 20 do 42 % objemových a zvláště od 25 obj emových.

není než %

sloučenin do 40 % ·· ·· ·· ·· ·· ·· ♦ * ♦ ♦ · · · · ··· • · · · · · · · ♦·· · · · · · · ···· ·· ·· ···· ·· ····

Obsah síry v benzínu není výhodně vyšší než 100 ppm hmotnostních a výhodněji není vyšší než 50 ppm hmotnostních. Výhodná rozmezí pro obsah síry jsou od 0,5 do 150 ppm hmotnostních a zvláště od 1 do 100 ppm hmotnostních.

Ve výhodném ztělesnění nemá benzín obsah olefinů větší než 21 % objemových, výhodně není obsah vyšší než 18 % objemových a výhodněji není obsah vyšší než 10 % objemových. Výhodná rozmezí pro obsah olefinů jsou od 6 do 21 % objemových a zvláště od 7 do 18 % objemových.

V dalším výhodném ztělesnění nemá benzín obsah benzenu vyšší než 1,0 % objemové a výhodně nemá obsah vyšší než 0,9 % objemového. Výhodná rozmezí pro obsah benzenu jsou od 0,5 do 1,0 % objemového a výhodně od 0, 6 do 0,9 % objemového.

V dalším výhodném ztělesnění nemá benzín obsah kyslíku vyšší než 2,7 % hmotnostního, výhodně od 0,1 do 2,7 % hmotnostního, výhodněji od 1,0 do 2,7 % hmotnostních a nejvýhodněji od 1,2 do 2, 0 % hmotnostních.

Zvláštní výhodnost je připisována benzínu, který nemá obsah aromatických sloučenin vyšší než 38 % objemových a současně nemá obsah olefinů vyšší než 21 % objemových, nemá obsah síry vyšší než 50 ppm hmotnostních, nemá obsah benzenu vyšší než 1 % objemové a má obsah kyslíku od 1,0 do 2,7 % hmotnostního.

Obsah alkoholů a etherů v benzínu je normálně relativně nízký. Obvyklé maximální obsahy jsou pro methanol 3 % objemová, ethanol 5 % objemových, isopropanol 10 % objemových, terc-butanol 7 % objemových, isobutanol 10 % • ·

obj emových a uhlíku, 15 %	ethery, obsahující obj emových.	v molekule 5	a více	atomů
Letní	tlak nasycených par	benzínu	není	obvykle	vyšší
než 70 kPa a	výhodně není vyšší než 60 kPa	(při	37 °C).

Oktanové číslo benzínu stanovené motorovou metodou (RON) je obvykle od 90 do 100. Obvyklý rozsah pro odpovídající oktanové číslo stanovené motorovou metodou (MON) je od 80 do 90.

Výše uvedené údaje jsou stanoveny konvenčními způsoby (DIN EN 228).

Hydrofobní uhlovodíkové skupiny v benzínových aditivech, které obstarávají dostatečnou rozpustnost v palivu, mají číselnou průměrnou molekulovou hmotnost (M_n) od 85 do 20 000, výhodně od 113 do 10 000 a výhodněji od 300 do 5000. Obvyklé hydrofobní uhlovodíkové skupiny, zvláště v konjugaci s polárními skupinami (a), (c) , (h) a (i) , jsou polypropenylové, polybutenylové a polyisobutenylové radikály, které mají molekulovou hmotnost M_n od 300 do 5000, výhodně od 500 do 2500 a výhodněji od 750 do 2250.

Následující příklady jednotlivých benzínových aditiv, které mají detergentní účinek nebo účinek proti opotřebení sedel ventilů jsou uvedeny prostřednictvím příkladů.

Aditiva obsahující monoaminové nebo polyaminové skupiny (a) jsou výhodně monoaminy polyalkenů nebo poíyaminy polyalkenů založené na polypropylenu nebo vysoce reaktivním (tj. obsahujícím převážně koncové dvojné vazby - většinou v a a β pozicích) nebo konvenčním (tj. obsahujícím převážně středové dvojné vazby) polybutylenu nebo polyisobutylenu, které mají molekulovou hmotnost M_n od 300 do 5000. Taková aditiva založená na vysoce reaktivním polyisobutylenu, který může být připraven z polyisobutylenu, obsahujícího až do 20 % hmotnostních n-butylenových jednotek, hydroformylací a redukční aminací amoniakem, monoaminy nebo polyaminy, jako jsou dimethylaminopropylamin, ethylendiamin, diethylentriamin, triethylentetramin nebo tetraethylenpentamin, jsou popsány zvláště v evropské patentové přihlášce 244 616. Jestliže je syntéza aditiv jako na výchozím materiálu založena na polybutylenu nebo polyisobutylenu, které mají převážně středově umístěné dvojné vazby (většinou v β a γ polohách), je samozřejmým výběrem způsob syntézy zahrnující chloraci a následnou aminací nebo oxidaci dvojných vazeb vzduchem nebo ozonem k vytvoření karbonylové nebo karboxylové sloučeniny s následnou aminací za redukčních (hydrogenačních) podmínek. Tato aminace může být prováděna při použití stejných aminů, které jsou uvedeny výše pro redukční aminací hydroformylovaného, vysoce reaktivního polyisobutylenu. Odpovídající aditiva založená na polypropylenu jsou popsána zvláště v dokumentu WO-A 94/24231.

Dalšími výhodnými aditivy obsahujícími monoaminové skupiny (a) jsou produkty hydrogenace reakčních produktů polyisobutylenů, které mají průměrný stupeň polymerace P od 5 do 100, s oxidy dusíku nebo směsí oxidu dusíku a kyslíku, jak jsou popsány zvláště v dokumentu WO-A 97/03946.

Dalšími výhodnými aditivy obsahujícími monoaminové skupiny (a) jsou sloučeniny připravené z polyisobutylenepoxidů reakcí s aminy následovanou dehydratací a redukcí aminoalkoholů, jak jsou popsány zvláště v DE-A 196 20 262.

• · • · popřípadě vázané výhodně reakčními průměrný stupeň

100, s oxidy dusíku jsou posány zvláště

Aditiva obsahující skupinami polyisobutylenů, do 100 nebo od s hydroxylovými produkty polymerace P od 5 nebo směsmi oxidů nitroskupiny, j sou maj i 10 do (b) , které dusíku a kyslíku, jak

WO-A 96/03479. Tyto reakční produkty jsou oí, β-dinitro(např.

ve WO-A 96/03367 a obvykle směsi čistých nitropolyisobutanů (např. polyisobutan) a smíšených hydroxynitropolyisobutanů a-nitro-p-hydroxypolyisobutanu).

Aditiva obsahující hydroxylové skupiny spojené s monoamino- nebo polyaminoskupinami (c) jsou zvláště reakčními produkty polyisobutylenepoxidů, které je možno získat z polyisobutylenu obsahujícího převážně koncové dvojné vazby a který má molekulovou hmotnost M_n od 300 do 5000, s amoniakem nebo mono- nebo polyaminy, jak je popsáno zvláště v EP-A 476 485.

Aditiva obsahující zbytky karboxylových kyselin nebo jejich soli s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin (d) jsou výhodně kopolymery C₂-C₄o olefinů s anhydridem kyseliny maleinové, které mají celkovou molekulovou hmotnost od 500 do 20 000, jejichž zbytky karboxylových kyselin byly zcela nebo částečně přeměněny na soli kovů alkalických zemin a zbytek zbytků byl přinucen reagovat jsou popsána zvláště hlavně k předcházení použita, jak je v kombinaci s běžnými s alkoholy v EP-A 307 nebo

815.

sedel opotřebení popsáno ve detergenty

WO-A alkalických kovů nebo karboxylových aminy. Taková Taková aditiva kyselin aditiva slouží ventilů a mohou být

87/01126, s výhodou paliva jako jsou póly(iso)butylenaminy nebo polyetheraminy.

• · sulfoskupiny nebo jejich kovy alkalických zemin (e) kovů nebo kovů alkalických soli

Aditiva s alkalickými výhodně soli obsahující kovy nebo alkalických j sou zemin alkylsulfosukcinátu, jak jsou popsány zvláště v EP-A 639 632. Taková aditiva slouží hlavně k předcházení opotřebení sedel ventilů a mohou být s výhodou použita v kombinaci s běžnými palivovými detergenty jako jsou póly(iso)butylaminy nebo polyetheraminy.

Aditiva obsahující polyoxy-(C2-C4 alkylenové) skupiny (f) jsou výhodně polyethery nebo polyetheraminy, které lze získat reakci C2-C60 alkanolů, C6-C30 alkandiolů, mono- nebo di- (C2-C30 alkyl) aminů, (C1-C30 alkyl) cyklohexanolů nebo (C1-C30 alkyl) fenolů s 1 až 30 mol ethylenoxidu a/nebo propylenoxidu a/nebo butylenoxidu na hydroxylovou skupinu nebo aminoskupinu, a v případě polyetheraminů následnou redukční aminací amoniakem, monoamíny nebo polyaminy. Takové produkty jsou popsány zvláště v EP-A 310 875, EP-A 356 725, EP-A 700 985 a US-A 4 877 416. V případě polyetherů má takový produkt také flotační vlastnosti oleje. Jejich typickými příklady jsou tridekanolbutoxyláty nebo isotridekanolbutoxyláty, isononylfenol-butoxyláty, polyisobutenol-butoxyláty a polyisobutenol-propoxyláty a odpovídající produkty reakce s amoniakem.

Aditiva obsahující karboxylátové skupiny (g) jsou výhodně estery mono-, di- nebo trikarboxylových kyselin s alkanoly s dlouhým řetězcem nebo polyoly, zvláště ty, které máji minimální viskozitu 2 mm²/s při 100 °C, jak je popsáno zvláště v DE-A 3 838 918. Používané mono-, di- nebo trikarboxylové kyseliny mohou být alifatické nebo aromatické kyseliny, a vhodné ester-alkoholy nebo ester-polyoly jsou v první řadě představiteli s dlouhými řetězci obsahujícími • · například od 6 do 24 atomů uhlíku. Typickými představiteli těchto esterů jsou adipáty, ftaláty, isoftaláty, tereftaláty a trimellitáty isooktanolu, isononanolu, isodekanolu a isotridekanolu. Takové produkty také mají flotační vlastnosti olej e.

Aditiva obsahující skupiny odvozené od sukcinanhydridu a obsahující hydroxylové a/nebo aminové a/nebo amidové a/nebo imidové skupiny (h) jsou výhodně odpovídající deriváty polyisobutenyl(sukcin)anhydridu, které jsou získány reakcí běžně nebo vysoce reaktivního polyisobutylenu, který má molekulovou hmotnost M_n od 300 do 5000, s maleinanhydridem pomocí působení tepla nebo přes chlorovaný polyisobutylen. Předmětem speciálního zájmu jsou v tomto ohledu deriváty s alifatickými polyaminy, takovými jako ethylendiamin, diethylentriamin, triethylentetramin nebo tetraethylenpentamin. Taková aditiva benzínu jsou popsána zvláště v US-A 4 849 572.

skupiny (i) připravené Mannichovou fenolů s aldehydy a mono- nebo reakčními produkty s formaldehydem ethylendiamin, polyisobutylenem a mono- nebo diethylentriamin, j sou tetraethylenpentamin nebo dimethybaminofenoly mohou být polyisobutylenu, do 5000. Takové

Aditiva obsahující reakcí substituovaných polyaminy jsou výhodně substituovaných fenolů polyaminy, jako triethylentetramin, propylamin. Polyisobutylenem substituované odvozeny od běžně nebo vysoce který má molekulovou hmotnost „polyisobutylenové Mannichovy reaktivního

M_n od 300 báze jsou popsány zvláště v EP-A 831 141.

• · · · φ · φ φ · φ φ · · • · φ · ·

φ φ φφφφ φφφφ

ΦΦΦ φφφφ

Κ získáni přesnější definice jednotlivých aditiv benzínu uvedených výše, jsou zde ve formě odkazů zahrnuty poznatky z dříve uvedených popisů dosavadního stavu techniky.

Palivový prostředek podle tohoto vynálezu může obsahovat ještě jiné běžné složky a aditiva. Jejich prvními příklady jsou flotační oleje, které nemají jakékoliv výrazné detergentní účinky, například minerální flotační oleje (foukané oleje), zvláště ty s třídou viskozity „neutrální rozpouštědlo (SN) 500 až 2000, a syntetické flotační oleje založené na olefinových polymerech, které mají molekulovou hmotnost M_n od 400 do 1800, založené hlavně na polybutylenu nebo polyisobutylenu (hydrogenovaném nebo nehydrogenovaném), na póly(α-olefinech) nebo póly(vnitřních olefinech).

Vhodnými rozpouštědly nebo ředidly (pro použití v souborech aditiv) jsou alifatické nebo aromatické uhlovodíky, např. solventnafta.

Dalšími běžnými aditivy jsou inhibitory koroze, založené například na filmotovorných amonných solích organických karboxylových kyselin nebo heterocyklických aromatických sloučenin, pro ochranu neželezných kovů proti korozi, antioxidanty nebo stabilizační činidla založená například na aminech, jako jsou p-fenylendiamin, dicyklohexylamin nebo jejich deriváty nebo fenoly, jako jsou 2,4-di-terc-butylfenol nebo 3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenylpropionová kyselina, deemulgátory, antistatická činidla, metaloceny, jako jsou ferocen nebo methylcyklopentadienylmangantrikarbonyl, mazivová aditiva, jako jsou určité mastné kyseliny, alkenyl-sukcináty, bis(hydroxyalkyl)alifatické aminy, hydroxyacetamid nebo ricinový olej a také barviva

(značkovače). Někdy jsou také k sníženi pH automobilového paliva přidávány aminy.

Ostatní vhodné palivové přípravky podle tohoto vynálezu zahrnují zvláště směsi benzínu popsané výše se směsí aditiv benzínu obsahujících polární skupiny (f) a inhibitorů koroze a/nebo činidel zlepšujících mazivost založených na karboxylových kyselinách nebo mastných kyselinách, které mohou být přítomny jako monomerní a/nebo dimerní sloučeniny. Typické směsi tohoto typu obsahují polyisobutylenaminy vázané s alkanolem iniciovanými polyethery, jako jsou tridekanolnebo isotridekanol-butoxyláty nebo -propoxyláty, polyisobutylenaminy vázané s alkanolem iniciovanými polyether-aminy, jako jsou reakční produkty tridekanol- nebo isotridekanol-butoxylátu s amoniakem a alkanolem iniciované polyether-aminy, jako jsou reakční produkty tridekanol- nebo isotridekanol-butoxylátu s amoniakem vázané s alkanolem iniciovanými polyethery, jako jsou tridekanol- nebo isotridekanol-butoxyláty nebo -propoxyláty, v každém případě kombinované s uvedenými inhibitory koroze nebo činidly zlepšujícími mazivost.

Uvedená aditiva benzínu obsahující polární skupiny od (a) do (i) a uvedené ostatní složky jsou dávkovány do benzínu, kde se stávají účinnými. Složky aditiv mohou být přidávány do benzínu jednotlivě nebo jako předem připravené koncentráty (soubor aditiv).

Uvedená aditiva benzínu obsahující polární skupiny od (a) až (i) jsou přidávána k benzínu obvykle v množství od 1 do 5000 ppm hmotnostních, výhodně od 5 do 3000 ppm hmotnostních a výhodněji od 10 do 1000 ppm hmotnostních.

• · jsou, pokud je to žádoucí, tohoto vynálezu překvapivě detergentního účinku nebo

Ostatní zmíněné složky a aditiva přidávána v běžných množstvích.

Palivový prostředek podle umožňuje, k dosažení stejného účinku na snížení znečištění nebo účinku proti opotřebení sedel ventilů, použití zřetelně menšího množství detergentů nebo činidel proti opotřebení ventilových sedel, než v případě běžných palivových přípravků podle dosavadního stavu techniky. Mimoto, když jsou v palivovém prostředku podle tohoto vynálezu použita stejná množství detergentů nebo činidel proti opotřebení sedel ventilů jako v běžných palivových prostředcích, je dosažen, překvapivě zřetelně lepší detergentní nebo znečištění snižující nebo proti opotřebení sedel ventilů působící účinek.

Dále navíc palivový prostředek podle tohoto vynálezu má další výhody v tom, že se projevuje menší sedimentace v spalovací komoře Ottových motorů a díky zředění paliva migruje do motorového oleje méně aditiv.

Tento vynález je popsán, ale není na ně omezen, následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu

Používají se ty benzíny, které jsou uvedeny v tabulce 1 vyhovující uvedeným popisům, kde OF 1 znamená obvyklé průmyslové motorové palivo.

Tabulka 1

Třídění	OF1 (pro srovnání)	OF2 (vynález)
obsah aromat. sloučenin (% obj emová)	48,4	41,8
obsah benzenu (% objemová)	2,0	O r-\| 1
obsah olefinů (% obj emová)	22,6	7,8
obsah kyslíku (% hmotnostní)	0, 5	1,7
obsah síry (ppm hmotnostní)	245	90
letní tlak par (při 37 °C) (kPa)	7 8,4	69,3

Příprava palivových prostředků

Přiklad 1 (srovnávací příklad)

700 mg polyisobutylenaminu, připraveného z vysoce reaktivního polyisobutylenu, který má molekulovou hmotnost M_n1000, hydroformylací a následnou redukční aminací amoniakem a zředěného ekvivalentními podíly hmotnostními Cio-Cu parafinu (Kerocom® PIBA prodávaný-BASF Aktiengesellschaft) se rozpustí v 1 kg OF 1, jak je uveden v tabulce 1.

Příklad 2 (vynález)

700 mg stejného polyisobutylenaminu jako je použit v příkladu 1 se rozpustí v 1 kg OF 2, jak je uveden v tabulce 1.

Příklad 3 (srovnávací příklad)

600 mg průmyslového aditivního prostředku pro benzíny, který obsahuje běžné množství detergentu obsahujícího karbamátové skupiny jako v skupině (f), se rozpustí v 1 kg OF 2, jak je uveden v tabulce 1.

Příklad 4 (srovnávací)

600 mg stejného průmyslového aditivního prostředku pro benzíny jako je použit v příkladu 3 se rozpustí v 1 kg OF 2, jak je uveden v tabulce 1.

Příklad 5 (srovnávací příklad)

400 mg průmyslového aditivního prostředku pro benzíny, obsahujícího detergent, připraveného chlorací a následnou aminací polyisobutylenu, který má molekulovou hmotnost M_n 950 a který má převážně středové dvojné vazby, se rozpustí v 1 kg OF 1, jak je uveden v tabulce 1.

Příklad 6 (vynález)

400 mg stejného průmyslového aditivního prostředku pro benzíny jako je použit v příkladu 5 se rozpustí v 1 kg OF 2, jak je uveden v tabulce 1.

Příklad 7 (srovnávací příklad)

750 mg průmyslového aditivního prostředku pro benzíny obsahujícího 50 % hmotnostních stejného polyisobutylenaminu, jako je použit v příkladu 1, a také v běžných množstvích minerální a syntetické flotační oleje a činidla potlačující « · « φ korozi (Keropur® prodávaný BASF Aktiengesellschaft), se rozpustí v 1 kg OF 1 jak je uveden v tabulce 1.

Příklad 8 (vynález)

350 mg stejného průmyslového aditivního prostředku pro benzíny jako se používá v příkladu 7 se rozpustí v 1 kg OF 2, jak je uvedený v tabulce 1.

Příklad 9 (srovnávací příklad)

500 mg průmyslového aditivního prostředku pro benzíny, který obsahuje 60 % hmotnostních stejného polyisobutylenaminu jako se používá v příkladu 1 a také běžná množství minerálních flotačních olejů a prostředků potlačujících korozi (Keropur® 3233 prodávaných BASF Aktiengesellschaft), se rozpustí v 1 kg OF 1, jak je uveden v tabulce 1.

Příklad 10 (vynález)

500 mg stejného průmyslového aditivního prostředku pro benzíny jako se používá v příkladu 9 se rozpustí v 1 kg OF 2, jak je uveden v tabulce 1.

Příklad 11 (srovnávací příklad)

700 mg směsi 50 % hmotnostních stejného polyisobutylenaminu jako se používá v příkladu 1 a 50 % průmyslového aditiva proti opotřebení (Kerocom® 3280 prodávaného BASF Aktiengesellschaft) se rozpustí v 1 kg OF 1, jak je uveden v tabulce 1.

Příklad 12 (vynález)

700 mg stejného aditivního prostředku pro benzíny jako se používá v příkladu 11 se rozpustí v 1 kg OF 2, jak je uveden v tabulce 1.

Pracovní zkoušky

Příklad 13 (srovnávací příklad)

Benzín z příkladu 1 se zkouší z hlediska jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici při použití motoru Mercedes-Benz CEC F-05-A-93. Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně menší než základní hodnota získaná bez použití aditiva, viz tabulka 2 dále.

Příklad 14 (vynález)

Benzín z příkladu 2 se zkouší z hlediska jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC F-05-A-93. Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná, když nejsou použita aditiva, viz tabulka 2 dále. Překvapující je zjištění, že ve srovnání s příkladem 13 se při použití stejného množství palivového aditiva dosáhne perfektního čištění sacích ventilů.

Příklad 15 (srovnávací příklad)

Benzín z příkladu 3 se zkouší z hlediska jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC F-05-A-93. Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná, když není použito aditiv, viz tabulka 2 dále.

Příklad 16 (vynález)

Benzín z příkladu 4 se zkouší k stanovení jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC F-05-A-93. Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná, když není použito aditiv, viz tabulka 2 dále. Překvapující je zjištění, že ve srovnání s příkladem 15 se při použití stejného množství palivového aditiva dosáhne perfektního čištění sacích ventilů.

Příklad 17 (srovnávací příklad)

Benzín z příkladu 5 se zkouší k stanovení jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC F-05-A-93. Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná, když není použito aditiv, viz tabulka 2 dále.

Příklad 18 (vynález)

Benzín z příkladu 6 se zkouší z hlediska jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC F-05-A-93. Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná když není použito aditiv, viz tabulka 2 dále.

Překvapující je zjištění, že ve srovnání s příkladem 17 se při použití stejného množství palivového aditiva dosáhne skutečně perfektního čištění sacích ventilů.

Příklad 19 (srovnávací příklad)

Benzín z příkladu 7 se zkouší z hlediska jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC F-05-A-93. Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná když není použito aditiv, viz tabulka 2 dále.

Příklad 20 (vynález)

Benzín z příkladu 8 se zkouší z hlediska jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC F-05-A-93. Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná když není použito aditiv, viz tabulka 2 dále. Překvapující je zjištění, že ve srovnání s příkladem 19 je potřeba zřetelně méně palivového aditiva k dosažení podobného stupně čistoty sacích ventilů.

Příklad 21 (srovnávací příklad)

Benzín z příkladu 9 se zkouší k stanovení jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC F-05-A-93. Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná, když není použito aditiv, viz tabulka 2 dále.

Přiklad 22 (vynález)

Benzín z příkladu se zkouší k stanovení jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC

F-05-A-93.

Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná když není použito aditiv, viz tabulka 2 dále. Překvapující je zjištění, že ve srovnání s příkladem 21 se při použití stejného množství palivového aditiva dosáhne zřetelně lepšího čištění sacích ventilů.

Příklad 23 (srovnávací příklad)

Benzín z příkladu 11 se zkouší k stanovení jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC

F-05-A-93.

Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná když není použito aditiv, viz tabulka 2 dále.

Příklad 24 (vynález)

Benzín z příkladu 12 se zkouší k stanovení jeho vhodnosti pro udržení čistého systému sání. To se provádí provedením motorových zkoušek ve formě zkoušek na zkušební stolici na motoru Mercedes-Benz CEC

F-05-A-93.

Jak se očekává, usazeniny na sacích ventilech jsou zřetelně nižší než základní hodnota získaná když není použito aditiv, viz tabulka 2 dále. Překvapující je zjištění, že ve srovnání s příkladem 23 se při použití stejného množství palivového aditiva dosáhne zřetelně lepší čištění sacích ventilů.

Tabulka 2

Aditivum	Dávka (mg/kg)	Usazeniny na sacích ventilech (mg/ventil)
		ventil 1	ventil 2	ventil 3	ventil 4	průměr
Př. 13	700	40	157	7	87	73 (547)
Př. 14	700	0	0	0	0	0 (239)
Př. 15	600	19	60	86	34	50 (274)
Př. 16	600	0	1	0	2	1 (239)
Př. 17	400	0	75	17	182	69 (402)
Př. 18	400	0	2	2	0	1 (239)
Př. 19	750	31	120	111	30	73 (592)
Př. 20	350	46	68	38	67	55 (239)
Př. 21	500	181	95	26	68	93 (475)
Př. 22	500	27	33	14	77	38 (239)
Př. 23	700	123	12	98	55	72 (558)
Př. 24	700	82	12	23	22	35 (239)

(Hodnoty v závorkách týkaj i základní hodnoty se automobilového paliva neobsahujícího aditivum.)

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Palivový prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje jako hlavní složku benzín, který má obsah aromatických sloučenin nepřevyšující 42 % objemových a má obsah síry nepřevyšující 150 ppm hmotnostních, a obsahuje jako vedlejší složku nejméně jedno benzínové aditivum, které vykazuje detergentní působení nebo působení proti opotřebování sedel ventilů které obsahuje nejméně jednu hydrofobní uhlovodíkovou skupinu, která má číselnou průměrnou molekulovou hmotnost M_n od 85 do 20 000 a nejméně jednu polární skupinu vybranou z (a) monoaminových nebo polyaminových skupin obsahujících až do 6-ti atomů dusíku, z nichž nejméně jeden má bazické vlastnosti, (b) nitroskupin, popřípadě vázaných s hydroxylovými skupinami, (c) hydroxylových skupin vázaných s monoaminovými nebo polyaminovými skupinami, ve kterých má nejméně jeden atom dusíku bazické vlastnosti, (d) zbytků karboxylových kyselin nebo jejich solí s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin, (e) sulfoskupin nebo jejich solí s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin, (f) polyoxy-(C2-C4 alkylen)ových skupin, které jsou zakončeny hydroxylovými skupinami, monoaminovými nebo polyaminovými skupinami, z nichž má nejméně jeden atom dusíku bazické vlastnosti, nebo karbamátovými skupinami, (g) karboxylátových skupin, (h) skupin odvozených z sukcinanhydridu a obsahujících hydroxy- a/nebo amino- a/nebo amido- a/nebo imidoskupiny, a (i) skupin připravených Mannichovou reakcí substituovaných fenolů s aldehydy a mono- nebo polyaminy.
2. Palivový prostředek podle nároku 1, vyznačuj xcx se t x m, že jako aditivum benzínu obsahující polární skupiny (a) obsahuje polyalkylenpolyaminy založené na polypropylenu, polybutylenu nebo polyisobutylenu, které mají molekulovou hmotnost M_n od 300 do 5000.
3. Palivový prostředek podle nároku 1, vyznačuj xcx se t x m, že jako aditivum benzínu obsahující polární skupiny (b) obsahuje reakční produkty polyisobutylenů, které mají průměrný polymerační stupeň P od 5 do 100, s oxidy dusíku nebo směsí oxidů dusíku s kyslíkem.
4. Palivový prostředek podle nároku 1, vyznačuj xcx se t x m, že jako aditivum benzínu obsahující polární skupiny (c) obsahuje reakční produkty polyisobutylenepoxidů, získaných z polyisobutylenu obsahujícího převážně koncové dvojné vazby a který má molekulovou hmotnost M_n od 300 do 5000, s amoniakem, mono- nebo polyaminy.
5. Palivový prostředek podle nároku 1, vyznačuj xcx se t x m, že jako aditivum benzínu obsahující polární skupiny (d) obsahuje kopolymery C2-C40 olefinů s anhydridem • · • 9 •· 9999

9 9 9 9 9 99 9 9 999

999 99 9 9 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9 99

999 999999 ·99· 99 99 ···· 999999 kyseliny maleinové, které mají celkovou molekulovou hmotnost od 500 do 20 000, jejichž zbytky karboxylových kyselin jsou zcela nebo částečně přeměněny na soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin a zbývající částka karboxylových kyselin byla přinucena reagovat s alkoholem nebo aminem.

·
6. Palivový prostředek podle nároku 1, vyznačuj xcx se t x m, že jako aditivum benzínu obsahující polární skupiny (e) obsahuje soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin alkylsulfosukcinátu.
7. Palivový prostředek podle nároku 1, vyznačuj xcx se t x m, že jako aditivum benzínu obsahující polární skupiny (f) obsahuje polyethery nebo polyetheraminy, připravitelné reakcí C2-C30 alkanolů, C6-C60 alkandiolů, mononebo di- (C2-C30 alkyl) aminů, C1-C30 alkylcyklohexanolů nebo C1-C30 alkylfenolů s 1 až 30 mol ethylenoxidu a/nebo propylenoxidu a/nebo butylenoxidu na hydroxylovou skupinu nebo aminoskupinu, a v případě polyetheraminů následnou redukční aminací amoniakem, monoaminem nebo polyaminem.
8. Palivový prostředek podle nároku 1, vyznačuj xcx se t x m, že jako aditivum benzínu obsahující polární skupiny (g) obsahuje estery mono-, di- nebo trikarboxylových kyselin s alkoholem s dlouhým řetězcem nebo polyolem.
9. Palivový prostředek podle nároku 1, vyznačuj xcx se t x m, že jako aditivum benzínu obsahující polární skupiny (h) obsahuje derivát polyisobutenylsukcinanhydridu, připravený reakcí běžně nebo vysoce reaktivního polyisobutylenu, který má molekulovou hmotnost M_n od 300 do 5 000, s maleinanhydridem pomocí působení tepla nebo přes chlorovaný polyisobutylen.

Φ* ·· φ ΦΦΦ φ φ φ • φ φ φ

ΦΦΦ •ΦΦΦ φ· φφ ·>· φφ φφ φφφφ φφφφ φ · ΦΦΦ φ φ φ · · φ φ φ φ · · · φ · ·· ···· φφ φφφφ
10. Palivový prostředek podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m, že jako aditivum benzínu obsahující polární skupiny (i) obsahuje reakční produkt polyisobutylenem substituovaného fenolu s formaldehydem a mono- nebo polyaminem.
11. Palivový prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že obsahuje benzín, který má obsah olefinů nepřevyšující 21 % objemových.
12. Palivový prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že obsahuje benzín, který má obsah benzenu nepřevyšující 1,0 % objemového.
13. Palivový prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že obsahuje benzín, který má obsah kyslíku nepřevyšující 2,7 % hmotnostních.
14. Palivový prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že obsahuje aditiva benzínu, která obsahují polární skupny (a) až (i) v koncentraci od 1 do 5000 ppm hmotnostních.