CS847486A3 - Filamentary material spinning process - Google Patents

Description

i?. υ’,Ά'χ···.'.·.:';'i: íj ]·,Λ /.' '.‘·

Zařízení pro spřádání vlákenného c 2!

TJ Z) > 3 C·XX! * 3>

CD c· o materiál» m to rc r\2 zn

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení prolu, obsahujícího průtažné ústrojí s nejméně jedním polempředběžného průtahu a s hlavním průtažným polem a nejméně je-den zhušťovač pramene vláken a za průtažným ústrojím je umís-těno pneumatické zákrutové ústrojí pro udělování zákrutu,sestávající z injektorového dílu a zákrutového dílu.

Dosavadní stav techniky

Ve známých zařízeních tohoto typu je pramen vláken prota-hován pomocí průtažného ústrojí na požadovanou tloušťku a po-tom je pomocí pneumatického zákrutového ústrojí spřádán napřízi, jak je patrno z DE-OS 27 22 319 a EP-A-131 170. Přízespředená tímto známým zařízením má malou objemnost a nedosa-huje také pevnosti a rovnoměrnosti oblých přízí. Z těchto dů-vodů jsou tato zařízení vhodná jen pro omezené oblasti použi-tí. V EP-A-057 876 je popsáno pneumatické spřádací zařízení,obsahující průtažné ústrojí, zakončené odkláněcím válcem,a pneumatickou zákrutovou trysku, vyústěnou do spřádacího ka-nálku, kterou se v tomto spřádacím kanálku vytváří rotujícía vířivý proud vzduchu, kterým je vlákennému materiálu udílenzákrut a takto vytvářená příze je potom odtahována dvojicíodtahových válečků. Vedle posledního průtažného válečku jeumístěn odchylovací váleček, který odklání proud vlákennéhomateriálu a zajišťuje jeho přivádění podél vnější obvodovéstěny čelního válečku a oddělování konců vnějších vláken odjádra vlákenného materiálu, přičemž tyto volné konce vlákense potom při udílení zákrutu ovíjejí kolem středních hlavníchvláken a vytváří se vázaná příze. Výsledkem je tedy zcela ji-ný druh příze než jaký má být spřádán zařízením podle vynále- spřádání vlákenného materiá- zu. EP-A-094 011 obsahuje zařízení pro výrobu páskové předenépříze, kterým se uděluje falešný zákrut svazku vlákena v další fázi se tento falešný zákrut opět ruší. Toto zaří-zení je opatřeno mezi koncovou svěrnou linií průtažnéhoústrojí a úsekem pro udělování falešného zákrutu difuznímúsekem, ve kterém se podtlakem uvolňují volné konce vlákenz hlavního proudu vláken, které se potom v další fázi ovíjejíkolem základního svazku vláken. Výsledkem činnosti tohoto za-řízení je také zcela jiný druh příze. Úkolem vynálezu je vyřešit spřádací zařízení, kterým bybylo možno jednoduše vyrábět zchlupacené, objemné a měkképříze s charakterem podobným prstencové přízi.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen zařízením pro spřádání vlákennéhomateriálu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, žezhušíovač tohoto zařízení má před hlavním průtažným polemšířku rovnou nejméně 1,5-násobku průměru pneumatického zákru-tového ústrojí, jehož injektorový díl i zákrutový díl mají odsvého vstupního otvoru až k výstupnímu otvoru stejný průměr.Tímto řešením podle vynálezu je vytvořeno jednoduché zaříze-ní, které vytváří požadovanou zchlupacenou a objemnou přízi.Pro výhodný průběh spřádacího procesu je také důležité, abypneumatické zákrutové ústrojí mělo určitý odstup od svěrnélinie poslední dvojice odváděčích válečků průtažného ústrojí.Vstupní otvor pneumatického zákrutového ústroji je umístěnv klínové mezeře mezi odváděcími válečky průtažného ústrojí.Ve výhodném provedení je vstupní otvor pneumatického zákruto-vého ústrojí uložen v tangenciální rovině, dotýkající se tan-genciálně odváděčích válečků.

Pro zapojování vláken, která ulpívají adhezí na hornímválečku z dvojice odvaděčích válečků na konci průtažnéhoústrojí, který je opatřen pryžovým potahem, je ve výhodném provedení vynálezu vstupní otvor pneumatického zákrutovéhoústrojí přesazen směrem k hornímu odváděcímu válečku vůčidopravní rovině vlákenného materiálu.

Ukazuje se,že pevnost hotovené příze je možno příznivěovlivnit tím, že se na vstupu pneumatického zákrutovéhoústrojí vytvoří vruby, které jsou v dalším výhodném provedenívynálezu tvořeny mezerami mezi zuby věnce s vnitřním ozube-ním.

Ukazuje se také, že nastavením úhlu sklonu kanálku protlakový vzduch vůči podélné ose pneumatického zákrutovéhoústrojí je možno ovlivnitř zchlupacení příze. Tento úhel jetím větší, čím je menší šířka zhuštovače, umístěného předhlavním průtažným polem.

Pro výrobu měkkých zchlupacených přízí je dále výhodné,je-li možné regulovat velikost tlaku vzduchu, působícího vevzduchových kanálcích injektorové části v závislosti na ry-chlosti spřádání tak, aby při vyšších rychlostech předení byltlak nižší než při nižších rychlostech předení.

Ukázalo se také, že je výhodné vytvořit pneumatické zá-krutové ústrojí s vnitřním průměrem spřádacího kanálku od 2,4 do 2,8 mm, přičemž je také výhodné, jestliže vzduchovékanálky injektorového dílu mají odstup od vzduchových kanálkůzákrutového dílu 30 až 40 mm a vzduchové kanálky injektorové-ho dílu mají odstup od vzduchových kanálků zákrutového dílu30 až 40 mm. Kromě toho je účelné volit pneumatické zákrutovéústrojí tak, aby injektorový díl měl injektorový výstupníúsek, vymezený odstupem vzduchových kanálků injektorového dí-lu od meziprostoru, tím menší v poměru k zákrutovému vstupní-mu dílu, vymezenému odstupem vzduchových kanálků zákrutovéhodílu od meziprostoru, čím je menší rychlost spřádání. Přitommá být poměr délky lj injektorového výstupního úseku k délce 1D zákrutového vstupního dílu je v závislosti na rychlostispřádání v rozsahu od 1:4 do 3:1.

Aby se i při malém tlaku vzduchu v pneumatickém zákruto-vém ústrojí dosáhlo optimálního působení, navazuje podle vý-hodného provedení vynálezu pneumatické zákrutové ústrojí svoučelní stranou, odvrávenou od průtažného ústrojí, v pravémúhlu a ostrou hranou na spřádací kanálek zákrutového ústrojí. V praxi jsou velmi často požadovány objemné příze, kteréjsou měkké na omak a mají zchlupacený vzhled a které dosudnebylo možno vyrobit spřádacími zařízeními, ve kterých bylvláknitý materiál zkrucován do příze pomocí pneumatickéhozákrutového ústrojí. Zařízením podle vynálezu je tento nedo-statek odstraněn a přitom je současně možno do značné míryovlivnit objemnost příze bez snížení její pevnosti a hospo-dárnosti výroby. Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení spřádacího zařízeni zobrazeného na výkresech, kde znázorňujíobr. 1 půdorysný pohled na spřádací zařízení, obr. 2 podélnýřez pneumatickým zákrutovým ústrojím podle vynálezu, obr. 3pohled shora na obměněné provedení části spřádacího ústrojíz obr. 1, obr. 4 čelní pohled na zhuštovač, opatřený vodicímnosem a umístěný bezprostředně před hlavním průtažným polem,obr. 5 čelní pohled na jiný zhušťovač, obr. 6 podélný řezprůtažným ústrojím z obr. 1, obr. 7 podélný řez vstupním ot-vorem zákrutového ústrojí a obr. 8 půdorysný pohled na vlá-kenný materiál od předlohy ve formě pramene vláken až k doho-tovené přízi. Příklady provedeni vynálezu Základními jednotkami spřádacího zařízení podle příkladu z obr. 1 jsou průtažné ústrojí 2> pneumatické zákrutové

ústrojí 9, odtahové ústrojí 5 a navíjecí ústrojí 6.

Průtažné ústrojí 2 je podle příkladu z obr. 1 tvořenočtyřmi dvojicemi válečků sestávajícími z válečků 20, 200, 21,210, 22, 220 a z odváděčích válečků 23, 230, přičemž třetí dvojici válečků 22, 220 na začátku hlavního průtažného poleIII jsou přiřazeny řemínky 221, 222, jak je patrno z obr. 6.Před válečky 20, 200, 21, 210 polí I, II předběžného průtahu se nachází vždy jeden zhuštovač 201, 211 a také svěrné ústro-jí 202, 212 pro sevření přástu, aby bylo možno v případě pře-trhu vlákenný materiál 10 zadržet před válečky 21, 210 a za-stavit. V druhém poli II předběžného průtahu mezi válečky21, 210, 22, 220 se nachází třetí zhuštovač 24 s průřezem vetvaru C, který je na obr. 5 ve zvětšeném měřítku a a v příč-ném řezu zobrazen. Z obr. 2 a 3 je zřejmé, že zákrutové ústrojí 9 má injek-torový díl 3. a zákrutový díl 4. Jak injektorový díl 3, taki zákrutový díl 4 jsou opatřeny spřádacím kanálkem 33, 43válcového tvaru se stejně velkými vnitřními průměry dg, dp.Injektorový díl 2 a zákrutový díl 4 jsou opatřeny známým tan-genciálním vzduchovým kanálkem 30, 40 pro přívod tlakovéhovzduchu, skloněným ve směru odtahu. Podle obr. 2 je injekto-rový díl 2 a zákrutový díl 4 upevněn ve společném držáku 7,opatřeném prstencovými kanálky 70, 71, z nichž první zákruto-vý prstencový kanálek 70 je spojen s prvním vzduchovým kanál-kem 30 a druhý zákrutový prstencový kanálek 71 je spojens druhým vzduchovým kanálkem 40. Prstencové kanálky 70, 71jsou spojeny potrubími 700, 710 s neznázorněným zdrojem podt-laku .

Odtahové ústrojí 5 je opatřeno poháněným odtahovým váleč-kem 50, zobrazeným na obr. 1, a přítlačným válečkem 51, kterýje pružně přitlačován na poháněný odtahový váleček 50.

Navíjecí ústrojí 6 obsahuje hnaný navíjecí váleček 60,kterým se pohání cívka 61, dosedající na navíjecí váleček 60.

Další obvyklé součásti navíjecího ústrojí 6, zejménarozváděči zařízení, vodítko pro vyrovnávání napětí příze,čidlo přetrhu a další nejsou pro lepší názornost příkladůprovedení zobrazeny. V průběhu normálního spřádacího procesu je k průtažnémuústrojí 2 přiváděn pramen 1 vláken. Tento pramen 1 vláken jepodroben průtahu, při kterém na něj působí tlak ve svěrnélinii mezi válečky 20, 200, 21, 210. vyvozovaný přítlačnýmiválečky 200, 210, jehož účinek se projeví ve zvětšení šířkypramene 1 vláken. Tento průběh je názorněji zobrazen na obr.8, na kterém je vyznačena první svěrná linie K20 mezi válečky 20, 200 první dvojice, druhá svěrná linie K21 mezi válečky 21, 210 druhé dvojice, třetí svěrná linie K22 mezi válečky 22, 220 třetí dvojice a čtvrtá svěrná linie K23 mezi odvádě-cími válečky 23, 230. přičemž odtahové ústrojí 5 má svěrnoulinii Kg mezi svým poháněným odtahovým válečkem 50 a přítlač-ným válečkem 51.

Prvními dvěma zhušůovači 201, 211 je pramen 1 vlákenzhuštěn na šířku Βχ, která je větší než šířka B2, na kterouje vlákenný materiál 10 zhuštěn v druhém poli II předběžnéhoprůtahu bezprostředně před hlavním průtažným polem III. Obě šířky B-jj_B2 jsou přitom voleny tak, že pramen 1 vláken je zhuštěn druhým zhušiovačem 211 na takovou šířku Bj, která jel,3krát větší než šířka B2·

Dosáhne-li vlákenný materiál 10 v průběhu průtahu třetíhozhušůovače 24, je jeho šířka větší než je světlá šířka W tře-tího zhušůovače 24. Vlákenný materiál 10 se proto snaží vybo-čit působením tlaku, vyvozovaného třetím zhuštovačem 24,z obou vnějších stran, směrem ke středu pramene 1 vláken. <ii-«ÍU--Ví 5.l·-,’ 1-.-7.0^-1.^..^^:-//:.^,(. ·' Χ’^ϊίόΐ'.-ΛΛ.i,-(/^4:.,^--/.-- iM'.Íb-W.:,A'y^,:<6<u^4Y,M\:U ><>,.··>,-(...«/'w ι.Λίΐ-.,,ίιι».:.·»·.^ (·/*...·;··' --, · -1·.· »· ,^...,. .......

Vlákna přitom putují podél vnitřních stěn třetího zhuštovače24 ve směru šipek 240, 241 a okraje proudu vlákenného materi-álu 10 se tak přehýbají dovnitř a vytvářejí podélné obruby.Vlákenný materiál 10 tak vytváří dvě okrajové oblasti 101, 102. které jsou oproti středové oblasti 100 zesíleny.

Po výstupu z třetího zhuštovače 24 je vlákenný materiál10 podroben v hlavním průtažném poli III mezi třetí dvojicíválečků 22, 220 a dvojicí odváděčích válečků 23, 230 hlavnímuprůtahu, přičemž dvojice řemínků 221, 222 brání většímu roz-šíření vlákenného materiálu 10. Protažený vlákenný materiál10 opouští dvojici odváděčích válečků 23, 230, tvořící vý-stupní dvojici válečků průtažného ústrojí 2, s minimální šíř-kou B3, které je patrna z obr. 3 a která je v podstatě určenasvětlou šířkou B2 třetího zhuštovače 24., která je vyznačenana obr. 4.

Po opuštění průtažného ústrojí 2 je vlákenný materiál10 přiveden ke vstupnímu otvoru 300 pneumatického zákrutovéhoústrojí 9. Přehnutím okrajových oblastí 101, 102 protaženéhovlákenného materiálu 10 mezi dvojicí odváděčích válečků 23,230 průtažného ústrojí 2 a vstupním otvorem 300 pneumatickéhozákrutového ústrojí 9 se konce vnějších vláken vlákenného ma-teriálu 10 odklánějí směrem ven. Tyto odstávající konce 120vláken potom zajišťuji po svém zapojení do příze 11 její pev-nost, zatímco jejich konečná poloha určuje zchlupacení příze11.

Pneumatickým zákrutovým ústrojím 9 je udělován jádru110 příze 11 určitý falešný zákrut, který se v další fáziopět odstraní. Při udělováni falešného zákrutu a jeho uvolňo-vání se zapojují konce 120 vláken za současného tvoření smy-ček 121 do jádra 110 příze 11 a zajišťují tak požadovanoupevnost spřádané příze 1, jak je patrno z obr. 8. Tyto smyčky121 jsou v různých polohách uloženy těsně kolem jádra 110 8 příze 11 a tím se má zajistit, aby v pneumatickém zákrutovémústrojí 9 probíhalo udělování zákrutu při zachování stejněvelkých průměrů dj = dD, takže smyčky 121 nejsou vystavenyseškrcování, lámání a podobně, což jinak vyvolává zatlačováníkonců 120 vláken proti jádru 110 příze 11 a tím způsobuje je-jich těsné provázáni. Touto různou velikostí smyček 121s volnými konci 120 vláken se vytváří objemná zchlupacenápříze 11 s měkkým omakem.

Pro lepší názornost jsou ve schematickém zobrazení průbě-hu předení na obr. 8 některé detaily jako balóny 13., konce120 vláken, smyčky 121 a podobně znázorněny v přehnaném zvět-šení, zvýrazňujícím tyto prvky.

Aby se vlákennému materiálu 10 poskytl v průběhu jehozhutňování dostatek času k řízenému průběhu zhušiovací opera-ce, jsou válečky 22, 220 ve třetí dvojici poháněny nižšírychlostí než je pětinásobek rychlosti válečků 21, 210 druhédvojice. V příkladu podle obr. 1 je vlákenný materiál 10 kromětoho před dosažením prvního pole I předběžného průtahu mezidruhou dvojicí válečků 21, 210 a třetí dvojicí válečků 22,220 s třetím zhušůovačem 24 podrobován mezi válečky 20, 200první dvojice a druhou dvojicí válečků 21, 210 předřazenémupředběžnému průtahu. Tímto dvojitým předběžným průtahem jemožno dále omezit potřebný průtah v oblasti třetího zhušůova-če 24 při dosažení stejného hlavního průtahu mezi třetí dvo-jici válečků 22, 220 a dvojici odváděčích válečků 23, 230.První předběžný průtah je přitom volen menší než druhý před-běžný průtah, pro který je volena hodnota například mezi1:1,1 a 1:1,5.

Popsané zařízení může být v rozsahu základní vynálezecké myšlenky různě obměňováno a popsané součásti zařízení mohou

I být nahrazovány jinými konstrukčními prvky, technickými ekvi-valenty a kombinacemi různých provedeni. Není například nut-né, aby třetí zhuštovač 24 měl průřez tvaru C. Podle druhua tlouštky vlákenného materiálu 10, přiváděného do třetíhozhuštovače 24, výšky průchozího otvoru třetího zhuštovače 24.a podobně mohou být navrženy i jiné tvary průřezu třetíhozhuštovače 24, který může být například vytvořen s pravoúhel-níkovým průřezem. Vnější okraje vlákenného materiálu 10 veformě pramene 1 vláken mohou být také v tomto případě zhuště-ny, avšak napětí při průtahu zamezí v tomto případě vybočová-ní konců vláken až ke středu vlákenného materiálu 10, takžese opět vytvářejí okrajové oblasti 101, 102, které jsou opro-ti středové části 100 zesíleny. Také není nutné, aby byl tře-tí zhuštovač 24 nahoře otevřen. Dále je možné dosáhnoutrovnoměrného rozdělení vlákenného materiálu 10 v průřezovéploše tím, že třetí zhuštovač 24 rozdělí protahovaný vlákennýmateriál 10 do několika navzájem spojených dílčích provazců.Také v tomto případě vznikají okrajové oblasti 101, 102, kte-ré jsou zesíleny vzhledem ke středové oblasti 100. Výhodné provedení třetího zhuštovače 24 je zobrazeno naobr. 3 a 4. Třetí zhuštovač 24 je opatřen pro správné tvaro-váni vlákenného materiálu 10 uvnitř svého průchozího otvoruformovacím nosem 242, kterým se protahovaný vlákenný materiál10 rozděluje na dvě zesílené okrajové oblasti 101, 102 a ze-slabenou středovou oblast 100, přičemž zesílené okrajové ob-lasti 101, 102 však neztrácejí kontakt se středovou oblastí100 a tím také mezi sebou. Je-li to účelné, může být třetízhuštovač 24 opatřen více než jedním formovacím nosem 242,takže protahovaný vlákenný materiál 10 má kromě obou zesíle-ných okrajových oblastí 101, 102 nejméně jednu další zesíle-nou oblast, která je oddělena slabšími pásy od dalších zesí-lených částí, například od okrajových oblastí 191, 102.

Jak ukazuje obr. 3, může být hlavní průtažné pole III. . ,,;<.· ,7.-,...- -,-., .··,..... .;r'\· ,7-· ',-. ·.> λ77>;Λ£».\ύ/.>ί^.Λ.·?^ - 10 - nacházející se mezi řemínky 221, 222 a dvojicí odváděčích vá-lečků 23, 230, opatřeno čtvrtým zhušíovačem 231 pro dosaženípotřebné minimální šířky B2 vlákenného materiálu 10.

Pro dosažení požadovaných výsledků je na jedné straně žá-doucí poměrné velký odklon okrajových oblastí 101, 102 vlá-kenného materiálu 10. opouštějícího průtažné ústrojí 2 najeho dráze k injektorovému dílu 3, aby odstával co největšípočet konců 120 vláken, na druhé straně vede příliš širokýpřívod vlákenného materiálu 10 do vstupu injektorového dílu 3k obtížím. Výhodným řešením pro zajištění dostatečného roze-pření velkého počtu konců 120 vláken bez ohrožení spolehli-vosti spřádání se ukázalo udržováni minimální šířky B3 vlá-kenného materiálu 10 na výstupu z průtažného ústrojí 2, kteránení menši než 1,5-násobek a není větší než 2,5-násobek vni-třního průměru dj injektorového dílu 2 a přitom je stejněvelká jako vnitřní průměr dD zákrutového dílu 4 pneumatickéhozákrutového ústrojí 9. Z tohoto důvodu je světlá šířka čtvr-tého zhušťovače 231 a také třetího zhušťovače 24 rovna2,5násobku vnitřního průměru dj i jektorového dílu 3.. Zhušťo-vání vlákenného materiálu 10 na minimální šířku B3 probíhápřitom v druhém poli II předběžného průtahu bezprostředněpřed hlavním průtažným polem III.

Aby se dosáhlo nejen dostatečného odstávání konců 120vláken, ale aby se také kromě toho zajistila také dostatečnápevnost hotovené příze 11, má být vnitřní průměr dj rovenvnitřnímu průměru dD spřádacích kanálků 33, 43 a má míthodnotu mezi 2,3 mm a 2,8 mm, přičemž optimálních výsledků sedosahuje při vztahu D - dj = dD.

Jak je patrno ze srovnání příkladů na obr. 1 a 3, není u zařízení podle vynálezu nezbytně nutné, aby byly za sebou umístěny čtyři dvojice válečků 20, 200, 21, 210, 22, 220, 23, 230. ale podle druhu předlohy stačí v některých případech - 11 - také jen tři230. Průtažné takové dvojice válečků 21, 210, 22« 220, 23, ústrojí 2 s více než třemi dvojicemi válečkůjsou však výhodnější v takovém případě, jestliže se k průtaž-nému ústrojí 2 přivádí silný pramen 1 vláken nebo jestliže jek průtažnému ústrojí 2 přiváděn více než jeden pramen 1 vlá-ken. Podle druhu vlákenného materiálu 10, rychlosti spřádánía dalších pdmínek je možno v některých případech vypustittaké řemínky 221, 222.

Ukazuje se, že na horním zvedacím odváděcím válečku 230průtažného ústrojí 2, opatřeném zpravidla pryžovým potahem,zůstávají zachycená vlákna, která jsou držena adhezí. To vedek nežádoucím ztrátám vláken. Pro odstranění tohoto jevu jev příkladu na obr.6 navrženo, aby se vlákenný materiál 10,opouštějící průtažné ústrojí 2, odklonil ve směru k odváděcí-mu válečku 230 ze své původní dopravní roviny E, proložené svěrnými liniemi K2qj_K21' ^22 mezí válečky 20, 200, 21, 210, 22, 220, 23, 230. K tomu účelu je podle příkladu na obr.3 injektorový díl 3 přesazen svým vstupním otvorem 300 směremk hornímu odváděcímu válečku 230 od dopravní roviny E vláken-ného materiálu 10 a toto přesazení V má řádově hodnotu většínež 1 mm.

Ke stejnému účelu a také pro zajištění rozepření velkéhopočtu volných konců 120 vláken slouží další opatření, podlekterého je vstupní otvor 300 pneumatického zákrutového ústro-jí 9 umístěn v klínové mezeře mezi odváděčími válečky 23,230 průtažného ústrojí 2. Podle příkladu z obr. 6 je přitomuspořádání těchto prvků voleno tak, že vstupní otvor 300pneumatického zákrutového ústrojí 9 leží v podstatě v tangen-ciální rovině T odváděčích válečků 23, 230.

Ukazuje se dále, že rovnoměrné přenášení zákrutů z pneu- matického zákrutového ústrojí 9 směrem k průtažnému ústrojí 2 ovlivňuje pevnost příze 11. Pro ovlivnění rozšiřování zá- - 12 - krutů z pneumatického zákrutového ústroji 9 k průtažnémuústroji 2 jsou v příkladech na obr. 2 a 3 ve vstupním otvoru300 injektorového dílu 3 vytvořeny vruby 310. kterými se zá-krut přenáší z obvodové oblasti vstupního otvoru 300 nerovno-měrně směrem k průtažnému ústrojí 2.

Vruby 310 mohou mít různé vytvoření. Podle příkladuz obr. 7 jsou vruby 310 tvořeny mezerami mezi zuby ozubenéhověnce 31 s vnitřním ozubením. Vnitřní průměr ozubeného věnce31 přitom odpovídá vnitřnímu průměru dj injektorového dílu3, takže také v tomto případě je zajištěn stejný vnitřní prů-měr dj pneumatického zákrutového ústrojí 9.

Vzduchové kanálky 30 v injektorovém dílu 3 jsou skloněnyv obvyklém úhlu a sklonu vůči podélné ose A in jektorovéhodílu 2/ přičemž tento úhel a sklonu se pohybuje jako obvyklemezi 30° a 60°. Ukazuje se však, že přizpůsobením úhlu asklonu mezi vzduchovými kanálky 30 a podélnou osou A injekto-rového dílu 3 minimální šířce B3 vlákenného materiálu 10.opouštějícího průtažné ústrojí 2, je možno upravit podlepotřeby chlupatost a pevnost příze 11. Přitom je třeba přivětší minimální šířce B3 volit menší hodnotu úhlu a sklonu,zatímco naopak při menší hodnotě minimální šířky B3 je nutnovolit úhel a sklonu větší. Protože minimální šířka B3 je sta-novena volbou šířky B2 druhého zhuštovače 24 před hlavnímprůtažným polem III. je možno výměnou injektorového dílu 3dosáhnout přizpůsobení úhlu a sklonu na potřebnou hodnotu. Přitom hraje důležitou roli nejen úhel a sklonu vzducho-vých kanálků 30 vůči podélné ose A injektorového dílu 3, aletaké velikost tlaku vzduchu, působícího v injektorovém dílu2· Tento tlak tlakového vzduchu se pohybuje v podstatě v roz-sahu od 0,3 do 0,6 MPa. Se zvyšující se rychlostí spřádánípřibývá úměrně také napětí v tvořící se přízi 11. Tím se takézvšuje vnitřní tření ve vlákenném materiálu .10, který vstupu- - 13 - je do injektorového dílu 3.. Aby se kompenzovalo toto zvýšenétření, volí se pro injektorový díl 3 při vyšších rychlostechspřádání nižší přetlak ve vzduchových kanálcích 30 než jetomu při nižších rychlostech spřádání. Z toho důvodu je in-jektorový díl 3. podle příkladu z obr. 1 opatřen škrticím ven-tilem 80, přičemž škrticí ventil 80 je spojen s ovládacímovládá pohonnou jednotku 25 válečků 20,také jejich rychlost otáčení. Navíc jsou ústrojím 8, které21, 22, 23 a tím vzduchové kanálky 30 spojeny přes škrticí ventil 80. a spojo-vací potrubí 800 s uzavíracím ventilem 81, se kterým je spo-jen také zákrutový díl 4. přes potrubí 710, přičemž otevíránía zavírání uzavíracího ventilu 81 je ovládáno druhým ovláda-cím ústrojím 82. Touto soustavou je zajišťován a ovládán pří-vod tlakového vzduchu do vzduchových kanálků 30, 40 z přívod-ního potrubí 810, na které je uzavírací ventil 81 napojen.

Vyrobená příze 11 má mít nejen chlupatý a objemný vzhled,ale má být navíc vyráběna hospodárným procesem. Ukazuje se,že zachováváním určitých rozměrů a vztahů je možné dosáhnoutzvláště nízké spotřeby vzduchu při současném dosažení opti-málního vzhledu příze 11.

Pro spřádací postup je zvláště výhodný vzájemný odstup amezi vzduchovými kanálky 30, 40 v rozsahu od 30 do 40 mm.

Označí-li se úsek injektorového dílu 3 mezi vzduchovýmikanálky 30 a meziprostorem 72 mezi injektorovým dílem 3. a zá-krutovým dílem 4 jako injektorový výstupní úsek 32 a jehodélka lj a úsek zákrutového dílu 4 mezi vzduchovými kanálky40 a meziprostorem 72 jako zákrutový vstupní úsek 41 s délkou1D, pak má být poměr lj : 1D mezi 1:4 až 3:1. Ukazuje se, žepři nižší spřádací rychlosti má být injektorový výstupní úsek32 menši než zákrutový vstupní úsek 41. zatímco při vyšší spřádací rychlosti má být zákrutový vstupní úsek 41 kratší • než je injektorový výstupní úsek 32.. Při středních spřádacích

- 14 - rychlostech je pak injektorový výstupní úsek 32 stejně dlouhýjako zákrutový vstupní úsek 41. Přizpůsobení konkrétné použi-tým spřádacím rychlostem se provádí výměnou injektorovéhodílu 3 nebo zákrutového dílu 4., popřípadě celého zákrutovéhoústrojí 9. Ukazuje se však, že při rychlostech odtahu příze11 rovných 130 m/min je zvláště výhodný poměr lj : 1D roven1:2, zatímco při rychlostech 140 m/min nebo více se tentopoměr mění na 2:1.

Pro dosažení optimálního injektorového účinku injektoro-vého dílu 3 je zvláště výhodné, jestliže je čelní strana 42zákrutového dílu 4_, odvrácená od průtažného ústrojí 2, opa-třena ostrou hranou a je kolmá na spřádací kanálek 43. Tím jetaké možno dosáhnout požadovaného zakrucování již při nízkémpřetlaku vzduchu. Ačkoliv předchozí různé možnosti optimalizace prostřed-nictvím odpovídající volby injektorového dílu 3, zákrutovéhodílu 4 nebo celého pneumatického zákrutového ústrojí 9 jsouprokázány, dosáhne se také volbou vhodné střední hodnoty projmenované rozměry dobrého výsledku, přičemž pro výrobu přízestanovené pevnosti a ze stanoveného materiálu je zpravidlaplně postačující ovládání otáček dvojic válečků 20, 200, 21,210, 22, 220 a odváděčích válečků 23, 230 průtažného ústroji2 a rovněž přetlaku působícího na pneumatické zákrutovéústrojí 9.

Pro podrobnější objasnění zařízení podle vynálezu sloužínásledující dva příklady provedení zařízení s následujícímihodnotami: a) čtyřválečkové průtažné ústrojí 2 podle obr. 1 a 6: obvodová rychlost prvního válečku 20: asi 1,2 m/min obvodová rychlost druhého válečku 21: asi 4,8 m/min obvodová rychlost třetího válečku 22: asi 6,0 m/min obvodová rychlost odváděcího válečku 23: asi 150 m/min 15 průtah prvního pole I předběžného průtahu: 1:4,224průtah druhého pole II předběžného průtahu: 1:25průtah hlavního průtažného pole III: 1:25celkový průtah: 1:132 šířka B-l prvního zhušťovače 201: 7 mmšířka B2 třetího zhuštovače 24: 5 mminjektorový díl 2: dva tangenciální vzduchové kanálky úhel a sklonu: 40° zákrutový díl 4.: tři tangenciální vzduchové kanálky úhel g sklonu: 55° průměr D spřádacího kanálku 33: 2,5 mmpřetlak ve vzduchových kanálcích 30: 0,35 MPapřetlak ve vzduchových kanálcích 40: 0,40 MPazpracovávaný materiál: směs polyester/bavlna 65/35hmotnost pramene 1 vláken: 3,3 g/m = 3,3 ktexpříze : Nm 40 b) tříválečkové průtažné ústrojí podle obr. 3: obvodová rychlost druhého válečku 21: asi 0,9 m/minobvodová rychlost třetího válečku 22: asi 5,3 m/minobvodová rychlost odváděči ho válečku 23.: 160 m/minprůtah v druhém poli II předběžného průtahu: 1:1,583průtah v hlavním průtažném poli III: 1:30 celkový průtah 1:175šířka B2 zhušíovače 24: 5 mm injektorový díl .3: dva tangenciální vzduchové kanálkyúhel g sklonu: 40° zákrutový díl 4: tři tangenciální vzduchové kanálky úhel g sklonu: 55° průměr D spřádacího kanálku 33: 2,5 mmpřetlak ve vzduchových kanálcích 30: 0,3 MPapřetlak ve vzduchových kanálcích 40: 0,4 MPazpracovávaný materiál: bavlna 3,5 g/m = 3,5 ktexpříze: Nm 50 16 Při předení pomocí ' zařízení podle vynálezu se pramen1 vláken nejprve podrobí v průtažném ústrojí 2 předběžnémuprůtahu a potom hlavnímu průtahu, načež se mu v pneumatickémzákrutůvémmho ústrojí .9 udělí zákrut, aby se tak vytvořilapříze 11. Pramen 1 vláken se při předběžném průtahu zhustí našířku, která je rovna 1,5-násobku průměru pneumatického prů-tažného ústroji 9, a takto zhuštěnému pramenu 1 vláken sepotom udělí zákrut při zachování stejného průměru vlákennéhoútvaru. Zhušťování pramene 1 vláken na minimální šířku seprovádí v závěrečné fázi předběžného průtahu bezprostředněpřed hlavním průtahem.

Pramen 1 vláken se může podrobit také dvojitému předběž-nému průtahu, z nichž první předběžný průtah je větší neždruhý předběžný průtah, přičemž poměr mezi oběma předběžnýmiprůtahy je s výhodou 1:1,3, přičemž tento poměr se může pohy-bovat od 1:1,1 do 1:1,5. Pro vytváření kvalitní zchlupacenépříze je také výhodné odklánět dopravovaný vlákenný materiál10 po opuštění průtažného ústrojí 2 z jeho dosavadní dopravníroviny ma jednu stranu.

Claims (10)

1. 1. Zařízení pro spřádání vlákenného materiálu, obsahu-jící průtažné ústrojí s nejméně jedním polem předběžného prů-tahu a s hlavním průtažným polem a nejméně jeden zhuštovačpramene vláken a za průtažným ústrojím je umístěno pneumatic-ké zákrutové ústrojí pro udělování zákrutu, sestávající z in-jektorového dílu a zákrutového dílu, vyznačujícís e t í m , že zhuštovač (24) má před hlavním průtažným polem(III) šířku (B2), rovnou nejméně 1,5-násobku průměru (D)pneumatického zákrutového ústrojí (9), jehož injektorový díl(3) i zákrutový díl (4) mají od svého vstupního otvoru (300)až k výstupnímu otvoru (400) stejný průměr (D).
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující setím, že vstupní otvor (300) pneumatického zákrutovéhoústrojí (9) je umístěn v klínové mezeře mezi odváděcími vá-lečky (23, 230) průtažného ústrojí (2).
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující setím, že vstupní otvor (300) pneumatického zákrutovéhoústrojí (9) je uložen v tangenciální rovině (T), dotýkajícíse tangenciálně odváděčích válečků (23, 230).
4. 4. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vy-značující se tím, že vstupní otvor (300) pneu-matického zákrutového ústrojí (9) je přesazen směrem k horní-mu odváděcímu válečku (230) vůči dopravní rovině (E) vláken-ného materiálu (10).
5. 5. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vy-značující se tím , že pneumatické zákrutovéústrojí (9) je na svém vstupu opatřeno vruby (310). - 18 -
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující setím , že vruby (310) jsou tvořeny mezerami mezi zubyozubeného věnce (31) s vnitřním ozubením.
7. 7. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 6, vy-značující se tím, že injektorový díl (3) máúhel (a) sklonu mezi svými vzduchovými kanálky (30) a podél-nou osou (A) pneumatického zákrutového ústrojí (9), který jetím větší, čím je menší šířka zhuščovače (24) před hlavnímprůtažným polem (III).
8. 8. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 7, vy-značující se tím, že ve vzduchových kanálcích(30) injektorového dílu (3) je tlak tlakového vzduchu, kterýje při vyšších rychlostech spřádání vyšší než při nižšíchrychlostech spřádání.
9. 9. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, vy-značující se tím , že pneumatické zákrutovéústrojí (9) má průměr v rozsahu od 2,3 mm do 2,8 mm.
10. 10. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9, vy-značující setím, že vzduchové kanálky (30) in-jektorového dílu (3) mají odstup (a) od vzduchových kanálků(40) zákrutového dílu (4) 30 až 40 mm vzduchové kanálky (30)injektorového dílu (3) mají odstup (a) od vzduchových ka-nálků (40) zákrutového dílu (4) 30 až 40 mm.