CS276712B6 - Process and apparatus for removing dust from filamentary material - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu odlučování prachu z vláknitého materiálu, vedeného přes sítovou plochu, při kterém se vláknitý materiál vystaví působení proudu odsávaného vzduchu, procházejícího sítovou plochou. Vynález se také týká zařízení k provádění tohoto způsobu, opatřeného otvorem pro odlučování prachu, umístěným na okraji dráhy dopravovaných vláken, napojeným na zdroj podtlaku a překrytým sítovou plochou.

Dosavadní stav techniky

U mykacího stroje známo vést vláknitý materiál při jeho dopravě kolem rozvolňova.cího válce přes sítovou plochu, kterou je tento vláknitý materiál z obou stran obklopen. U tohoto řešení, popsaného v DE-OS 15 10 337, působí na vláknitý materiál po dobu jeho vedení v oblasti působení rozvolňovaciho válce proud odsávaného vzduchu, směřující radiálně směrem ven. Při tomto vedení se může prach, který volně ulpívá na povrchu vláken vláknitého materiálu, procházejícího kolem soupravy rozvolňovacich válců, odsávat. Nevýhodou tohoto řešení je nebezpečí, že zbytky vláken, částice slupek a podobně se zachytí na sítové ploše a postupně ji ucpou.

Také při známém odstraňování prachu v čistírnách se vláknitý materiál vede přes sítové plochy, jak je patrno z DE-PS 33 04 571. Protože také v tomto případě působí proud odsávaného vzduchu kolmo na směr dopravy vláken, je nebezpečí ucpání sítové plochy zbytky vláken a částicemi slupek.

Je znám také návrh na vedení pramene vláken, přiváděného k ojednocovacímu válečku zařízení pro předení s otevřeným koncem, přes sítovou plochu, obklopující vyčesávací váleček a zachycující vláknité třásně, jak je patrno z DE-AS 26 48 715. Toto řešení má ve srovnání s čištěním vláknitého materiálu v oblasti mykacích a rozvolň ovacích válců výhodu spočívající v tom, že je možno dosáhnout velmi intenzivního odstraňování prachu, protože v místě působení odsávaného proudu zduchu je přiváděný pramen vláken vyčesáván na jednotlivá vlákna. Protože se však přitom mohou v těchto místech stále ještě zachytávají vlákenné třásně, dochází ke stírání prachu soustavou rotujících vyčesávacích válečků, takže takto uvolněný prach se potom odvádí odsávaným proudem vzduchu. Takéu tohoto známého zařízení trvá nebezpečí zachytávání zbytků vláken, částic nečistot' a podobně na sítové ploše, takže postupně klesá možnost dalšího odvádění dalších částic prachu.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit způsob odlučování prachu z vláknitého materiálu a také zařízení k provádění tohoto způsobu, zejména u spřádacího zařízení pro předení s otevřeným koncem, u kterého by se nevyskytovalo nebezpečí ucpávání sítové plochy, popřípadě u kterého by se takové nebezpečí co nejvíce omezilo.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen způsobem odlučováni prachu z vláknitého materiálu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že proud odsávaného vzduchu, kterému je vystaven vláknitý materiál v oblasti sítové plochy, se odvádí v ostrém úhlu proti směru dopravy .vláknitého materiálu. Touto orientací proudu odsávaného vzduchu, který má svou výraznou složku orientovánu proti směru pohybu vláken při jejich přepravě, se zamezuje usazování odletků, zbytků vláken, částic slupek, uzlíčků a podobně na sítové ploše. Vlák>^

Λ

CS 276712 Β6 na a částice nečistot si v podstatě zachovávají směr svého původního pohybu vzduchem podél stěny, obsahující sítový úsek. Pouze mikroskopické částice prachu, které nemají v důsledku své nepatrné hmotnosti prakticky žádnou setrvačnost a mohou tedy snáze měnit směr svého letu, sledují proud vzduchu a procházejí spolu s ním sítovou plochou.

Zvláště intenzivního čištění vláknitého materiálu je možno dosáhnout, jestliže se vláknitý materiál současně s vystavením proudu odsávaného vzduchu vyčesává na straně, odvrácené od sítové plochy.

Podle dalšího výhodného provedení způsobu odlučování prachu podle vynálezu se vláknitý materiál před vystavením proudu odsávaného vzduchu paralelizuje, aby se dosáhlo dalšího zintenzivnění odvádění prachu z vláknitého materiálu. V tomto případě je možný intenzivnější vzájemný pohyb mezi vyčesávacím povlakem a čištěným vláknitým materiálem, při kterém dochází nejen k odsávání prachových částic, nacházejících se na povrchu vláken nebo uvolňovaných s povrchu vláken, ale také ke stírání prachu a vláken, na kterých je zachycen, takže je možno odstraňovat i prach ulpívající na vláknech.

U spřádacích strojů pro předení s otevřeným koncem se vláknitý materiál přivádí k ojednocovacímu ústrojí, která má vyčesávací váleček, ve formě pramene vláken, sestávajícího z paralelizovanýoh vláken, takže u pramene vláken není třeba upravovat polohu vláken.

V dalším výhodném provedení způsobu podle vynálezu se vláknitý materiál při svém vystavení proudu odsávaného vzduchu udržuje ve formě třásně a je zachycen v oblasti svěrné linie podávaciho ústrojí spřádacího zařízení. Tím se stírací účinek po tahu vyčesávacího válečku ještě zvýrazňuje, což vede k základnímu vyčištění vláknitého materiálu. U spřádacího procesu pro předení s otevřeným koncem je takové základní vyčištění zvláště důležité, protože u něj dochází k přerušení spojení mezi vlákny a k opětnému sdružování, takže každá nečistota může vést k výraznému ovlivnění spřádacího procesu.

Aby se zamezilo trvalému zachycování lehčích materiálu, například odletků, na sítové ploše, které by mohlo vést k nepříznivému ovlivnění funkční schopnosti odlučovacího zařízení pro odlučování prachu, je v dalším výhodném provedení vynálezu navrženo nasměrovat na stranu sítové plochy, odvrácenou od dráhy dopravovaných vláken, krátkodobě působící paprsek vzduchu, který se vefukuje do proudu odsávaného vzduchu. Tímto krátkodobě působícím paprskem vzduchu se zvednou částice, zachycené na sítové ploše, a odstraní se z oblasti sítové plochy, takže zařízení pro odlučování prachu může opět dokonale pracovat a plnit svoji funkci. Přitom je třeba přizpůsobit časový interval mezi jednolivými čisticími úkony, působícími na sítovou plochu, pracovnímu procesu textilního stroje nebo zařízení, na kterém se zařízení podle vynálezu nachází, aby pracovní proces textilního; stroje nebyl ovlivňován.

Podstata zařízení k provádění způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že sítové otvory v sítové ploše jsou svými osami skloněny v ostrém úhlu proti směru dopravy vláknitého materiálu. Při tomto uspořádání sítových otvorů se dosahuje toho, že proud odsávaného vzduchu, působící na stranu sítové plochy odvrácenou od dráhy dopravovaného vláknitého materiálu, může sice odsávat jemné prachové částice, avšak na sítové ploše se nemohou usazovat větší částice, například nečistoty nebo vlákna.

Na výhodném konkrétním provedení zařízení podle vynálezu jsou sítové otvory sítové plochy podlouhlé a probíhají napříč dráhy vláknitého materiálu.

CS 276712 B.6

Sítová plocha je v dalším konkrétním výhodném provedení vynálezu vytvořena ve stěně, obklopující vyčesávací váleček, za vstupním otvorem pro vstup pramene vláken ve směru dráhy pohybu vyčesávacího válečku. Aby se přitom zabezpečilo středící působení proudu odsávaného vzduchu na proud vzduchu unášejícího vlákna, jsou s výhodou sítové otvory vytvořené ve formě podlouhlých otvorů uspořádány ve skloněné poloze svých os ke směru dopravy vláken, takže jejich ve směru dráhy dopravy vláken přední konce jsou umístěny blíže ke středové obvodové křivce vyčesávacího válečku než jejich zadní konce. Tímto uspořádáním otvorů se dosáhne toho, že lehčí odletky, které jsou unášeny proudem vzduchu, procházejícím sítovou plochou, se orientují ve směru těchto podlouhlých otvorů v, sítové ploše a mohou procházet sítovými otvory. Také v tomto konkrétním výhodném provedení zařízení podle vynálezu se podstatně snižuje nebezpečí zanášení otvorů v sítové ploše.

Sítové plochy v obvodové stěně vyčesávací komory nebo podobného ústrojí mohou být tvořeny plechovým dílem, ve kterém jsou vytvořeny potřebné sítové otvory zejména vyražením. Tímto způsobem však není možno vytvořit otvory, jejichž osy by byly skloněny proti'dráze pohybu vláken, unášených proudem vzduchu, protože vyražený otvor v plechu nemá‘'prakticky žádnou délku a ohraničující stěny otvorů mají tak nepatrný rozměr ve směru kolmém na rovinu plechu, že není možno mluvit o orientacích os těchto otvorů. Aby se proto“mohlo dosáhnout potřebného usměrnění proudu odsávaného vzduchu co nejjednoduššími technickými prostředky, je podle dalšího konkrétního provedení vynálezu výhodné oddělit sítové otvory od sebe lamelami, skloněnými v ostrém úhlu k dráze dopravy vláken, které jsou vytvářeny pomocí '.kombinovaného hlubokotažného a razícího nástroje, kterým se v plechové tabuli nejprve vyrazí potřebné řezy a oddělené páskové části plechu se v bezprostředně následující operaci vytvarují do skloněných lamel. Při vytváření takto utvářené sítové plochy není z plechové tabule vysekáván žádný materiál, ale celá původní plocha plechové tabulce je využita k plastickému přetváření do tvaru skloněných lamel, protože v plechu se vytvářejí pouze řezy rovnoběžné s požadovaným průběhem podlouhlých otvorů a dělicích lamel a takto od sebe oddělené proužky plechu se celé využijí pro vytvoření lamel.

Aby bylo možno čas od času odstraňovat odletky nebo jiné části vláken, které se přes výhodné a účinné uspořádání sítových otvorů zachytí na sítové ploše, je v dalším výhodném provedení vynálezu odlučovací zařízení opatřeno tryskou pro vhánění paprsku vzduchu, která je nasměrována na stranu sítové plochy, odvrácenou od dráhy dopravovaných vláken a která je napojena na ústrojí pro generování přerušovaných a krátkodobě působících paprsků vzduchu, kterými se sítová plocha občas profukuje v opačném směru.

Zařízení podle vynálezu je možno také využít pro měření obsahu prachu ve vláknitém materiálu. K tomu účelu je v dalším výhodném konkrétním provedení vynálezu navrženo umístit mezi sítovou plochu a zdroj odsávaného vzduchu filtrační jednotku s rozšířenou sbč? nou komorou pro shromažďování prachu, ve které je uložena souprava filtrů se stoupající jemností. Protože filtr nebo síto, kterým prochází odsávaný vzduch nejdříve, je hrubší nežnásledující filtr, procházejí jemné částice prachu nebo odletků prvním filtrem nebo sítem a jsou zachycovány teprve na některém z následujících jemnějších filtrů, přičemž při tomto konkrétním výhodném vytvoření zařízení podle vynálezu je možno dosáhnout rozdělení částic prachu nebo nečistot podle velikosti.Aby bylo mošno irozdělovat prach nejen podle velikostí jeho částic, ale také podle poměru jednotlivých velikostí částic prachu, nečistot a vláken z vláknitého materiálu, je ve stěně, obklopující vyčesávací váleček, ve sm^eru dráhy dopravy vláken za odlučovacím otvorem pro odlučování prachu, na který je napojena rozšířená sběrná komora filtrační jednotky, umístěn druhý odlučovací otvor pro.

CS 276712 B.G odlučování nečistot, na který je napojena sběrná nádrž pro shromažďování nečistot, a také přívodní kanál pro vedení vláken, na který navazuje sběrná nádrž pro shromažďování vláken.

Řešení podle vynálezu umožňuje odstraňování prachu z vláknitého materiálu u různých textilních strojích a odstraňuje nebezpečí ucpání sítové plochy. Řešením podle vynálezu jsou dlouhodobě zajištěny na nejrůznějších typech textilních strojů od mykacich po spřádací stroje stejné podmínky pro odstraňování prachu.. U spřádacích zařízení pro předení s otevřeným koncem se dosahuje velmi dobrých výsledků pro umístění sítové plochy do stěny obklopující vyčesávací váleček a do místa, kde se při zastavení dodávky vláken a přidržování pramene vláken podávacim ústrojím nachází koncová třáseň prameňe vláken, protože tím se zamezí usazování prachu ve sběrném žlábku spřádacího rotoru, takže se zamezuje vzniku přetrhů příze. Tato poloha sítové plochy je vhodná také pro zbavování prachu u vyčesávaného pramene vláken, kdy se těsně před sítovou plochou nachází třáseň na konci pramene, plynule vyčesávaném vyčesávacím válečkem.

Z následujícího popisu je zřejmé, že mykací a ojednocovací válce, v jejichž oblasti působení se nachází sítová plocha, mohou mít různé konstrukční vytvoření a podle druhu stroje, pro který je zařízení podle vynálezu využito, mohou sítové plochy do jisté míry spolupracovat s mykacími válci s pilovým nebo jehlovým potahem nebo s vyčesávacími válečky, které mohou mít rovněž pilový nebo jehlový potah, popřípadě s křídlovým kolem pro přípravu k předení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže objasněn pomocí příkladů provedení zařízení pro odlučování prachu způsobem podle vynálezu, zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 řez spřádacím zařízením pro předení s otevřeným koncem, opatřeným odlučovacím zařízením pro odlučování jemného prachu z vláknitého materiálu a také obvyklým ústrojím pro odlučování a odstraňování nečistot, obr. 2 řez alternativním provedením odlučovacího zařízení se sítovou plochou, obr. 3 půdorysný pohled na sítovou plochu ze strany, přivrácené k vyčesávacímu válečku, obr. 4 řez předpřádacím zařízením s jiným příkladným provedení odlučovacího zařízení podle vynálezu, obr. 5 boční pohled na mykací zařízení s úpravou pro odsávání prachu podle vynálezu a obr. 6 řez vyčesávacím ústrojím s prostředky pro odlučování prachu a měření jeho množství a velikosti částic.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je zobrazena část spřádacího ústrojí pro předení s otevřeným koncem, která je nezbytná pro objasnění vynálezu a která je v podstatě jádrem každého spřádacího místa spřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem. Ve spřádacím zařízení se přiváděný pramen 1 vláken podává podávacim ústrojím 2 k vyčesávacímu válečku 3. Podávači ústrojí 2, které může mít v podstatě různé konstrukční vytvoření, je opatřeno ve znázorněném příkladu provedení podávacim Válečkem 20, umístěným proti přívodnímu žlábku 21 přítlačného stolečku.

Přední konec pramene 1^ vláken vytváří v místě kontaktu s vyčesávacím válečkem 2 třáseň 10, ze které se vyčesávají jednotlivá vlákna na ojednocená vlákna 11, která se potom přivádějí přívodním kanálem 30 ke spřádacímu nebo dopřádacímu prvku 31, kterým je ve znázorněném příkladném provedení dopřádací rotor. Dopřádacími prvky mohou být také jiné známé spřádací prostředky a ústrojí, například třecí spřádací ústrojí, pneumatické

CS 276712 B.6 nebo elektrostatické spřádací ústrojí a podobně, pracující na různých pracovních principech. Z dopřádacího prvku 31 je po udělení zákrutu stužce vláken, shromážděných na sběrné ploše do stužky vláken, odtahována vytvořená příze, která se potom známým způsobem navíjí na cívku.

Vyčesávací váleček 2 3^e obklopen skříní 32, která je opatřena obložením 33, odolným proti oděru a opatřeným nutnými technologickými otvory 330 pro přivádění pramene 1 vláken k vyčesávacímu válečku 2 ^a dalšími otvory 331 pro odvádění vláken 11 do přívodního kanálu 30.

Mezi podávacím ústrojím 2 a dopřádacím prvkem 31 je ve skříni 32 vytvořen odlučovací otvor £ pro odlučování prachu, který je překryt sítovou plochou 5. Sítová plocha 5. je integrovanou součástí skříňového obložení 33, na kterém je podepřena strana přívodního žlábku 21, přivrácená od vyčesávacího válečku 3. K tomu účelu jsou přívodnímu žlábku 21 přiřazeny ve známém konstrukčním uspořádání dvě tlačné pružiny 210, 211.

Sítová plocha ,5 je opatřena sítovými otvory 50., které jsou skloněny v ostrém úhlu eA ke směru dopravy vláken, vyznačenému šipkou 34, a proti němu. Jak je patrno z obr. 1, je směr dopravy vždy dán tangentou, která je vedena k vrcholu úhlu na kružnici, proložené vrcholy a hroty 35 potahu vyčesávacího válečku 2·

Přívodní žlábek 21 je opatřen nátrubkem 40, který je propojen s odlučovacím otvorem 4 pro odlučování prachu, na který navazuje hadicový kanál 41. Na tento kanál 41 je přes filtr 42 připojen zdroj 43 podtlaku.

Z předního konce pramene 1^ vláken se jednotlivá vlákna 11 oddělují a ojednocují rotujícím vyčesávacím válečkem 2 a mezi vyčesávaclm válečkem J3 a obložením 33 opatřenou vnitřní stěnou skříně 32 jsou vedena k přívodnímu kanálu 30, přičemž obložením 33 jsou udržována v oblasti působení hrotů 35 vyčesávacího válečku 2· ^z přívodního kanálu 22. jsou vlákna 11 vedena k zapředení do konce příze uvnitř dopřádacího prvku 31.

Vlákna 11 jsou na své dráze od podávacího ústrojí 2. k přívodnímu kanálu 30 vedena přes sítovou plochu 2» která překrývá odlučovací otvor 4 pro odlučování prachu. V oblasti této sítové plochy 5 jsou jednotlivá vlákna 11 vystavena působení víření vzduchu, rotujícího ve směru šipky 34, působení proudu odsávaného vzduchu, proudícího sítovými otvory 50 do odlučovacího otvoru 4. pro odlučování prachu. Tento druhý proud vzduchu, kterým se dosahuje při využití setrvačnosti částic oddělení prachu od vláknitého materiálu a kterému je vláknitý materiál vystaven v oblasti sítové plochy J5, j^e skloněním sítových otvorů 50 v ostrém úhlu <A- proti směru dopravy vláknitého materiálu, vyznačenému šipkou 34, orientován rovněž v tomto ostrém úhlu k tomuto směu dopravy vláknitého materiálu a je odváděn v tomto směru od vláknitého materiálu. Jednotlivá vlákna 11 v důsledku své setrvačnosti a/nebo na základě vyčesávacího účinku hrotů 35 potahu vyčesávacího válečku 3 nemohou sledovat tento proud vzduchu, směřující v ostrém úhlu pC. od směru dopravy vláknitého materiálu. Sledují víceméně svoji původní dráhu směrem k přívodnímu kanálu 30. Naproti tomu částice prachu, které prakticky nemají žádnou setrvačnost, mají také v důsledku své nepatrné velikosti a hmotnosti nízkou klesací rychlost, protože kladou vzduchu poměrně značný odpor. Mohou tedy zůstat po delší dobu v oblasti působení unášecího proudu plynu, popřípadě vzduchu a mohou být dopravovány pohybem vzduchu. Částice prachu tedy mění směr svého pohybu a tato změna je vynucena proudem vzduchu, přičemž u zařízení podle vynálezu jsou vedeny sítovými otvory 50 do filtru 42, ve kterém jsou zachycovány. Aby se trvale zabezpečila potřebná intenzita odsávání.

CS 276712 B.6 je třeba filtr 42 čas od času vyměnit za nový nebo vyčistit.

Zvláště intenzivního odlučování prachu se dosáhne, jestliže se prach odsává z vláknitého materiálu v oblasti dopravy tohoto materiálu, ve které došlo k oddělení prachu od ojednocených vláken 11. To je případ rozvolňovací oblasti, ve které je vláknitý materiál ještě zadržován podávacím ústrojím £ ve formě třá^s.ně £0. Při rozvolňování pramene £ vláken na jednotlivá vlákna 11 se mechanickým namáháním vláken II na hrotech 35 vyčesávacího válečku 3, třením jednotlivých vláken 11 o sebe a také o vodicí plochu a rovněž třením vláken 11 stěnu skříně 32 prach s povrchu vláken 11 stírá a uvolňuje. Podle obr. 1 je tedy odlučovací otvor £ pro odlučování prachu, překrytý sítovou plochou £, umístěn do této oblasti vzniku třásně 10.

Proudem vzduchu, odsávaného sítovými otvory £0, se odsávají také lehčí odletky, které zpravidla procházejí sítovými otvory 50 bez potíží. Přesto však nelze zamezit tomu, aby se časem neusazovaly jednotlivá kratší vlákna a část odletků na sítových otvorech 50. Aby se zamezilo nepříznivému ovlivnění dopřádaciho a odsávacího procesu, je podle příkladu na obr. 2 přívodní žlábek 21 opatřen tryskou 44 pro vhánění paprsku vzduchu/ ze které vystupující paprsek vzduchu je nasměrován na stranu sítové plochy £, odvrácenou od vyčešávacího válečku £. Tryska 44 je napojena na ovládací ústrojí, které zajištuje vytváření krátkodobého paprsku tlakového vzduchu. Toto ovládací ústrojí je například opatřeno ventilem, který spojuje trysku 44 krátkodobě se zdrojem 43 stlačeného vzduchu na jeho výstupní straně, zatímco vstupní strana tohoto zdroje vytváří proud odsávaného vzduchu. Ovládací ústrojí může být přitom řízeno různým způsobem. Například může vysílat periodické ovládací impulzy pro řízení ventilu, předřazeného k trysce 44 pro přívod paprsku tlakového vzduchu. K odlučovacímu otvoru £ pro odlučování prachu může být také přiřazeno podtlakové měřicí ústrojí, které měří velikost podtlaku. Jestliže při částečném ucpání odlučovacího otvoru £ se sítovými otvory 50 opustí hodnota podtlaku předem nastavené tolerance, uvolní se pomocí ovládacího ústrojí přívod paprsku stlačeného vzduchu. Přirozeně je také možno ovládat ovládací ventil trysky 44 pro přívod paprsku stlačeného vzduchu ručně.

Z trysky 44 pro přívod stlačeného vzduchu je paprsek vzduchu nasměrován na stranu sítové plochy £, odvrácenou od vyčešávacího válečku 3. Tento tenký proud vzduchu, který je orientován opačně ke směru proudu vzduchu, procházejícího sítovou plochou £, zvedá všechny částice, zachycené popřípadě v sítových otvorech 50, a odnáší je od sítové plochy £. Doba, po kterou paprsek vzduchu působí, je tak krátká, že nemůže mít prakticky žádný nepříznivý vliv na vlákna ££, přiváděná k dopřádacimu prvku 31. Jestliže by však u některých druhů materiálu přesto vznikalo nebezpečí narušování dopřádaciho procesu, může se provádět čištění síta po zastavení dopřádací jednotky.

Aby bylo možno odstranit z proudu vláken, unášeného proudem vzduchu, i těžší částice nečistot, které mají zpravidla větší hmotnost a tím také větší setrvačnost než jednotlivá vlákna 11, je podle příkladného provedení z obr. 1 ve stěně skříně 32, obklopující vyčesávací váleček £, ve směru dopravy vláken 11, vyznačeném šipkou 34, za odlučovacím otvorem £ pro odlučování prachu vytvořen druhý odlučovací otvor 37 pro odlučování nečistot.

Na obr. 3 je znázorněn přívodní žlábek 21, který obsahuje nejen odlučovací otvor £ pro odlučování prachu, ale nese také sítovou plochu 5, která překrývá tento sítový odlučovací otvor £. Na přívodní žlábek 21 navazuje hadicový kanál £0. U tohoto příkladného provedení josu sítové otvory 50 vytvořeny ve formě podlouhých děr, které probíhají—

CS 276712 Β·6 v podstatě kolmo na směr dopravy jednotlivých vláken 11, vyznačený šipkou 34. Tyto jako podlouhé otvory vytvořené sítové otvory 50 nejsou uspořádány v pravém úhlu ke směru dopravy jednotlivých vláken 11, tj. ve směru šipky 34, jak by také mohly být, ale jsou tak nakloněny, že se jejich konce při sledování ve směru dopravy vláken 11 blíží ke středové obvodové křivce 36. Tím se dosáhne především středícího účinku na proud vzduchu, usměrňovaný hroty 35 vyčesávacího válečku £ do rotujícího proudu vzduchu a vláken 11. Kromě toho se vytvořením a uspořádáním podlouhlých sítových otvorů 50 dosáhne toho, že také částice úletků a krátká vlákna, které sledují v důsledku své malé hmotnosti dráhu proudu odsávaného vzduchu, mohou být přiváděna sítovými otvory 50 do filtru 42, umístěného za nimi.

Sítové otvory 50 mohou být vyráběny různými výrobními postupy, například vrtáním nebo frézováním apod. Na obr. 2 je znázorněno příkladné provedení sítových otvorů 50 vytvořených vyseknutím a plastickým tvářením plechu. Hrany sítových otvorů 50, ležící proti směru dopravy vláken 11 vyznačenému šipkou 34, jsou přitom tvořeny lamelami 51, které jsou skloněny ve směru dopravy vláken 11 proti vyčesávacímu válečku 3. Jak ukazuje šipka 52, vzniká i při takovém vytvoření sítové plochy 5 proud vzduchu, který je orientován v podstatě proti směru dopravy vláken 11, vyznačenému šipkou 34.

Odlučování prachu je tím lepší, čím je větší stupeň rozvolnění vláknitého materiálu. ; Před přívodem vláknitého materiálu do popsaného dopřádaciho zařízení pro předení s otevřeným koncem se proto má podrobit vláknitý materiál dloužení atd., kterým se dosáhne paralelizace vláken, načež se vláknitý materiál předkládá ve formě pramene £ vláken s paralelizovanými vlákny vyčesávacímu válečku £. Jednotlivá vlákna 11, uvolňovaná z pramene £ vláken, mají potom rovněž vzájemně rovnoběžnou polohu dříve než jsou vystavena působení proudu odsávaného vzduchu, procházejícího sítovou plochou £.

Ačkoliv je oddělování prachu z vláknitého materiálu, rozvolněného až na jednotlivá vlákna 11 zvláště intenzivní, může se prach odlučovat také z neparalelizovaných vlákenných materiálů, vedených ve formě chomáčů nebo rouna přes sítovou plochu £. Jeden z takových příkladů je zobrazen na obr. 4, na kterém je znázorněno zařízení pro homogenizaci, oddělování a čištění směsí vláken (DOS č. 2 217 394). Jeho zásobník £, do kterého je přiváděn vláknitý materiál, je opatřen dvěma vedle sebe umístěnými rozdělovacími šachtami 60, 600, opatřenými vždy jedním křídlovým kolem 61, 610, které je opatřeno těsnicími křidélky 62, 620 z měkkého materiálu a které se otáčí ve skříni £3, 630. Každá skříň £3, 630 má ve své části, kam se přivádí vláknitý materiál, stěnu tvořenou sítovou plochou 64, 640. Sítová plocha 64, 640 je opatřena sítovými otvory 641, které jsou skloněny v ostrém úhlu o+- proti směru přívodu vláken, vyznačenému šipkou 34.

Pod křídlovými koly 61, 610 se nacházejí dvě šachty £5, 650, na jejichž spodních koncích jsou uspořádány dvě dvojice válců £6, 660, 661, 662, které přivádějí vláknitý materiál k bubnu 67, 670. Tyto bubny 67, 670 vedou vláknitý materiál přes roštové tyče 671 kanálu 68, kterým je vláknitý materiál dopravován pneumaticky k dalším strojům.

Křídlová kola 61, 610, otáčející se ve směru šipky £4, odebírají z rozdělovačích šachet 60, 61 vláknitý materiál, který je sem přiváděn pneumaticky. Dopravní vzduch se odsává společně s prachem sítovými otvory 641, ve kterých se pomocí odsávacích potrubí 69, 690 udržuje proudění vzduchu. Také v tomto případě jsou sítové otvory 641 skloněny v ostrém úhlu <Λ proti směru dopravy vláknitého materiálu, vyznačenému šipkou 34, takže nevzniká nebezpečí ucpání sítové plochy 64, 640.

Obr. 5 znázorňuje, že vytvoření odlučovacího zařízení pro odlučování prachu podle vynálezu je využitelné i na mykacím stroji 7_. Podle zobrazeného příkladného provedení je stěna, obklopující rozvolňovací válec 70, v oblasti přívodu vláknitého materiálu přerušena. V tomto místě vytvořené odlučovací otvory 71, 72 jsou ve směru dopravy vláken, naznačeném šipkou 34, ohraničeny nožem 73, jehož pomocí jsou z vláknitého materiálu odstraňovány stírané hrubší nečistoty. Pro oddělení jemnějších částic prachu, které tímto nožem 73 nemohou být odděleny, je na poslední odlučovací otvor 72 napojena sítová plocha 74, opatřená sítovými otvory 740, které jsou ve žnázornčném uspořádání skloněny v ostrém úhlu proti směru dopravy vláken, vyznačenému šipkou 34. Také v tomto případě je zajištěno spolehlivé odlučování prachu, aniž by vznikalo nebezpečí ucpávání sítové plochy 74. Pro zvýšení provozní spolehlivosti po delší bodu provozu je možno zařízení opatřit stejně jako tomu bylo u příkladu provedení z obr. 4 neznázorněnou profukovací tryskou, přivádějící stlačený vzduch, která je nasměrována na stranu sítové plochy 74 (64, 640), odvrácenou od rozvolňovaciho válce 75, popřípadě u předchozího zařízení od křídlových kol 61, 610, aby bylo možno krátkodobými rázy tlakového vzduchu odstranit všechny zachycené částice úletků apod., zavěšené na sítové ploše 74, 64, 640.

Aby bylo zajištěno šetrné zpracování vláknitého materiálu, nejsou neparalelizovaná vlákna v přípravárenských strojích, mykacích strojích atd. vystavena tak výraznému relativnímu pohybu jako v ojednocovacím-ústrojí dopřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem. Přesto je možno obměnou zařízení, zobrazeného v příkladných provedeních na obr. 1 až 3, měřit i zde obsah prachu a nečistot ve vláknitém materiálu. Takové obměněné zařízení pro měření obsahu prachu a nečistot je zobrazeno v příkladu na obr. 6. Toto zařízení je opatřeno plnicím ústrojím .8 s dopravním pásem 80, který probíhá až k plnicí šachtě 81 pro vláknitý materiál 12. Pohon dopravního pásu 31 je zajištován hnacím válcem 82, umístěným na spodním konci plnicí šachty 81. Dopravní pás 80 je veden na svém horním konci v oblasti horního konce plnicí šachty 81 vratnou kladkou 83 a napínací kladkou 84 tak, že probíhá od vratné kladky 83 ke druhé vratné kladce 85 v podstatě vdorovným směrem. S první vratnou kladkou 83 spolupracuje zhušřovací válec 86. Na protilehlé straně plnicí šachty 81 proti dopravnímu pásu 80 je plnicí šachta 81 ohraničena sítem 82, .88· Horním sítem 88 se do plnicí šachty 81 přivádí tlakový vzduch, zatímco spodní síto 87'slouží k odvádění odpadního vzduchu.

K přívodnímu žlábku 21 podávacího ústrojí 2_ je přiřazen koncový spínač 22, který při větším vyklonění přívodního žlábku 21 zastaví motor pohonného válce 82 a tím přeruší další přívod vláknitého materiálu 12 k vyčesávacimu válečku 2· Ti“ ^se zamezuje měření obsahu prachu v nedostatečně rozvolněném vláknitém materiálu 12, který by se přiváděl k podávacímu ústrojí 2 ve formě příliš velkých chomáčů.

Vyčesávací váleček 3, odlučovací otvor 37 pro odlučování nečistot a odlučovací otvor 4 pro odlučování prachu se sítovou plochou 5. jsou vytvořeny stejně jako v příkladech, zobrazených na obr. 1 až 3. Místo jednoduchého filtru 42, který je znázorněn na obr. 1, je v tomto příkladném provedení použito filtrační jednotky 3_, která obsahuje za sebou ve směru nasávání síto 90 pro krátká vlákna a úletky a prachový filtr 91. Ve spojovacím potrubí 92 mezi filtrační jednotkou 3_ a zdrojem 43 podtlaku, odsávajícím vzduch je zapojen ventil 93, kterým se po jeho otevření dosáhne spojení s atmosférou a tím se sníží podtlak, působící v odlučovacím otvoru £ pro odlučování prachu.

Na druhý odlučovací otvor 37 pro odlučování nečistot je napojen na sběrnou nádrž 38 pro shromažáování nečistot.

Přívodní kanál 30 pro přívod vláken končí ve sběrné nádrži 94 pro shromažáování vláken, která je přes vřazené síto 95 a škrticí ventil 96 spojena potrubím 97. se zdrojem 43 podtlaku. Mezi sběrnou nádrží 94 a škrticím ventilem 96 je umístěn další ventil 98, přes který je možno dosáhnout spojeni s okolní atmosférou, aby bylo možno řídit hodnotu podtlaku v přívodním kanálu 30 pro přívod vláken.

Odpovídajícím nastavením hodnoty podtlaku v odlučovacím otvoru £ pro odlučování prachu a v přívodním kanálu 30 pro přívod vláken, regulovaném pomocí ventilů 93.' 98 a také škrticího ventilu 96, se stanoví, jaký podíl krátkých vláken může projít sítovou plochou EJ do filtrační jednotky 2' přičemž uspořádání sítových otvorů 50 v ostrém úhlu oí. proti směru dopravy vláken 11, vyznačenému šipkou 34, se zajistí, že delší jednotlivá vlákna 11 se nebudou usazovat na sítové ploše EJ a nebudou blokovat sítové otvory 50.

Zpracovávaný vláknitý materiál 12 se hněte do rovnoměrného chomáčového pásu, jehož rozměry odpovídají běžným pramenům vláken, přiváděným k dopřádacim jednotkám pro předení s otevřeným koncem. Vláknitý materiál 12 se přivádí mezi zhušřovací válec 86 a napínací , kladku £4, je podepírán proudem vzduchu, přiváděným horním sítem 88, pomocí podávacího ústrojí 2 je přiváděn k vyčesávacímu válečku 3., Pneumatickým zhutňováním sloupce chomáčů vláken v plnicí šachtě 81 se přitom zajištuje rovnoměrný přívod materiálu k vyčesávacímu válečku 3.

Pokud by přesto výjimečně přicházely větší chomáče k podávacímu ústrojí 2, zastaví koncový spínač 22, ovládaný vykloněným přívodním žlábkem 21, pohon hnacího válce 82 a tím přeruší přívod vláken k vyčesávacímu válečku 3.

Na sítové ploše dochází k odsávání odletků a prachu, zatímco těžší částice nečistot jsou vlastní setrvačností unášeny dále a odlučuji se až na druhém odlučovacím otvoru 37 pro odlučování nečistot.

Vhodnou volbou a rozmístěním sít a filtrů za sebou, řazených se stoupající jemnosti (.například síta 90 a prachového filtru 91) se dosáhne dokonalého odděleni krátkých vláken a odletků na jedné straně a prachu na druhé straně. Zvětšením průřezu filtrační jednotky % Kterým prochází vzduch, oproti hadicovému kanálu 41 a spojovacímu potrubí 92, jehož účelem je vytvoření širší sběrné komory pro shromažáování prachu, se dosáhne toho, že ani po usazení prachu a odletků v této filtrační jednotce £ nedochází k výraznějšímu ovlivnění velikosti podtlaku v odlučovacím otvoru £ pro odlučování prachu.

Po provedené zkoušce je možno měřením zjistit jednotlivá množství prachu v prachovém filtru 91, krátkých vláken na sítu 22' částic nečistot ve sběrné nádrži 38 pro shromažáování nečistot a využitelných vláken ve sběrné nádrži 94 pro shromažáování vláken. Měření je možno provádět různými způsoby, například elektronicky. Například je možno do oblasti přívodního kanálu 30 pro přívod vláken a do odlučovacího otvoru 37 pro odlučování nečistot umístit čidla pro počítání vláken 11, popřípadě hrubších částic nečistot. Místo prachového filtru je ve filtrační jednotce 9. umístěn piezokřemenný kotouč, na kterém se prach usazuje a přitom mění frekvenci prach zachycujícího křemenu. Množství nánosu prachu je potom možno zjistit srovnáním s referenčním křemenným . krystalem.

CG 275712 B6

Také toto zařízení je možno konstrukčně obměnit, například změnou sítové plochy podle příkladů z obr. 2 nebo 3, volbou jiného přívodu vlákenného pramene (jiné plnicí šachty nebo přívodem vláken ve formě pramene paralelizovaných vláken). Aby se výsledky měření optimalizovaly přímo při předkládání neuspořádaných vláken, je také možné nechat vlákna, shromážděná ve sběrné nádrži 94 pro shromažáování materiálových vláken, dvakrát nebo. i vícekrát proběhnout měřicím ústrojím pro měření prachu, znázorněným na obr. 6.

Je také možno opatřit spodní síto 87 v plnicí šachtě 81 rovněž sítovými otvory, které jsou skloněny v ostrém úhlu proti směru dopravy vláken. Přitom je odpadní vzduch nasáván filtrační jednotkou 9. nebo druhou takovou filtrační jednotkou, aby se mohlo být i zde měřeno množství odpadů. V takovém případě se sítová plocha nevyskytuje ve stěně, obklopující válec, avšak i zde je možné odlučování prachu, aniž by přitom současně byla nasávána jednotlivá vlákna z vláknitých útvarů s vázanými vlákny, například z chomáčů, pavučinového pásu, rouna nebo pramene vláken, protože i zde proudí proud odsávaného vzduchu v ostrém úhlu proti směru dopravy vláken a proti dráze dopravovaného vláknitého materiálu. Popsané obměny sítové plochy jsou možné s použitím přerušovaného paprsku tlakového vzduchu, nasměrovaného na stranu sítové plochy, odvrácenou od dráhy dopravovaných vláken.

Síto, odpovídající svým konstrukčním vytvoření spodnímu sítu 87, může být využito v plnicích šachtách i jiných textilních strojů, například u mykacích strojů.

Další obměny zařízení, uskutečňované vzájemnou záměnou význúků a využitím technických ekvivalentů a také jejich kombinací spadají rovněž do rozsahu vynálezu.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   1. Způsob odlučování prachu z vláknitého materiálu, vedeného přes sítovou plochu, při kterém se vláknitý materiál vystaví účinku proudu odsávaného vzduchu, procházejícího sítovou plochou, vyznačující se tím, že proud odsávaného vzduchu, kterému je vystaven vláknitý materiál v oblasti sítové plochy, se vede v ostrém úhlu proti směru dráhy dopravy vláknitého materiálu.
2. 2.
3. 3.

   Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vláknitý materiál vením proudu odsávaného vzduchu vyčesává na straně odvrácené od

   Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že vláknitý materiál proudu odsávaného vzduchu paralelizuje.

   se současně s vystasítové plochy.

   se před vystavením

   Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že vláknitý materiál se při svém vystavení proudu odsávaného vzduchu udržuje ve formě třásně.
4. 5. Způsob podle nejméně jednohoz nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že do proudu odsávaného vzduchu se vefukuje krátkodobě působící paprsek vzduchu, směrovaný na stranu sítové plochy, odvrácenou od dráhy dopravovaných vláken.

   CS 276712 Βδ
5. 6. Zařízení k provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, opatřené otvorem pro odvod odlučovaného prachu, umístěným na okraji dráhy dopravovaného vláknitého materiálu, ‘napojeným na zdroj podtlaku a překrytým sítovou plochou, vyznačující se tím, že sítové otvory (50, 641, 740) sítové plochy (5) jsou skloněny v ostrém úhlu («Α) proti směru dráhy vláknitého materiálu.
6. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že sítové otvory (50, 641, 740) jsou podlouhlými otvory, probíhajícími příčně ke směru dráhy dopravy vláken (11) vláknitého materiálu.

   3. Zařízeni podle nároku 6, vyznačující se tím, že sítová plocha (5) je vytvořena ve stěně obklopující vyčesávací váleček (3), za vstupním otvorem pro pramen (1) vláken ve směru dráhy pohybu vyčesávacího válečku (3).
7. 9. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 6 až 8, vyznačující se tím, že sítové otvory (50, 641, 740) podlouhlého tvaru jsou orientovány svými delšími stranami v ostrém úhlu k rovině proložené středovou obvodovou křivkou (36) vyčesávacího válečku (3) a jejich konce, které jsou ve směru dráhy dopravy vláken předními konci, jsou umístěny blíže ke.středové obvodové křivce (36) vyčesávacího válečku (3) než jejich zadní konce.
8. 10. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 6 až 9, vyznačující se tím, že sítové otvory (50, 641, 740) podlouhlého tvaru jsou od sebe odděleny lamelami (51), skloněnými v ostrém úhlu ke směru dráhy dopravy vláken (11) vláknitého materiálu.
9. 11. Zařízeni podle nejméně jednoho z nároků 6 až 10, vyznačující se tím, že k sítové ploše (5, 640, 74) je přiřazena tryska (44), nasměrovaná na stranu sítové plochy (5, 640, 74), odvrácenou od dráhy dopravovaných vláken (11) vláknitého materiálu, a napojená na ústrojí pro vytváření přerušovaného krátkodobého paprsku vzduchu.
10. 12. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 6 až 11, vyznačující se tím, že mezi sítovou plochou (5, 640, 74) a zdrojem (43) podtlaku je umístěna filtrační jednotka (9) s rozšířenou sběrnou komorou pro shromaždování prachu, ve které je uložena soustava za sebou uložených filtrů (91) se stoupající jemností.
11. 13. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 6 až 12, vyznačující se tím, že ve stěně obklopující vyčesávací váleček (3), je ve směru dráhy dopravy vláken (11) za odlučovacím otvorem (4) pro odvod prachu, na který je napojena rozšířená sběrná komora filtrační jednotky (9), umístěn druhý odlučovací otvor (37) pro odlučování nečistot, na který je napojena sběrná nádrž (38) pro shromaždování nečistot, a přívodní kanál (30) pro odvádění vláken (11), na který navazuje sběrná nádrž (94) pro shromaždování vláken (11).