CS226023B2 - Method of and double cylinder for distributing linear pressure of this cylinder - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu ovládání rozdělení přímkového tlaku dvojitého válce a dvojitého válce k provádění tohoto způsobu. Dvvoitý válec má dutý válec, vytvářející pracovní obvod d^t^^jit^é^h^o válce, a pevnou příčnou hlavu, která prostupuje dutým válcem po . jeho délce a je kolem dokola vzdálena od vnitřního obvodu dutého válce, a podélná těsnění, která jsou . uspořádaná podél příčné hlavy po obou stranách činné roviny d^<^^:i1^é^h^o válce mezi příčnou hlavou a vnitřním obvodem dutého válce a podél kterých klouže dutý válec svým vnitřním obvodem, oddělené podélné komory, z nichž alespoň ta, která je upravena na straně mezery mezjL válci, je plnitelná tekutým tlakovým prostředím, přičemž tlak působící proti vnitřnímu obvodu dutého válce se alespoň v jedné z podélných komor proti tlaku působícímu v podélné komoře po oblastech mění, jakož i dvooitého válce k provádění tohoto způsobu.

Popsané uspořádání je známé z vyložené přihlášky vynálezu NSR č. 23 32 861.

Dále je známa celá řada konstrukcí válce s otáčejícím se dutým válcem a pevně uspořádanou příčnou hlavou, u kterých je průběh přímkového tlaku možné až do určitého stupně ovládat. Tyto válce pracují s podpěrnými prvky, které jsou uspořádány uwiitřdutého válce, jsou rozděleny po jeho délce, opírají se.mezi příčnou hlavou a dutým válcem a přenášejí síly z příčné hlavy na vnntřní obvod dutého válce. Tím, že se opprají o příčnou hlavu, se příčná hlava uvnntř dutého válce prohýbá. Podpěrné prvky přenášej přioom síly potřebné pro vytváření přímkového tlaku. Pro zajištění různého přímkového tlaku se podpěrné prvky různě ovládeaí.

U provedení, které je popsáno v popisu vynálezu z USA patentu č. 3 119 324» jsou na příčné hlavě uspořádány podletéto příčné hlavy řazené pracovní válce, které působí na podpěrné patky, opprajcí se přes olejový film o vnitřní obvod dutého válce. Tlak, který se přivádí do jednotlivých pracovních válců, může být různý. U provedeen, které je popsáno ve zveřejněné přihlášce vynálezu NSR č. 22 30 139, mají opěrné patky na'straně, která je přivrácena k vnitřnímu obvodu dutého válce, komoiy, do kterých se přes Slkticí otvory přivádí tlaková kapalina z prostoru válce. hydraulického pracovního válce, takže se podpěrné' patky alespoň z část>i hydrostatický podpírají a působící síly se přenášej na vnitřní obvod dutého válce prostřednictvím tlakové k^j^e^l^riny, která Je v komorách.

U provedení, které je popsáno v popisu vynálezu k NSR patentu č. 1 461 066 Je v příčné hlavě uspořádána podélná drážka, ve které Je upraveno za sebou několik pístů ve tvaru lišt, které tlačí na vnitřní obvod dutého válce prostřednictvím'smrděl a u kterých lze odděleně ovládat tlak tlakové kapaliny.

U všech uvedených příkladů provedení se uskutečňuje řízení přímkového tlaku prostřednictvím podpěrných prvků, které současně vytvářejí celkový přímkový tlak.

Z vyložené přihláěky vyrólezu NSR č. 23 32 861 Je známý válec, který odpovídá válci popsanému v úvodu a ' u kterého se část přímkového tlaku vytváří tlakovou kapalinou, která Je v podélné komoře, přičemž k tomuto ' tlaku Je superponován tlak podpěrných prvků podle zveřejněné přihlášky vynálezu NSR č. 22 30 139, které Jsou upraveny uvnitř podélné komory přivrácené k mezeře mezi válci a které jsou samoatatně ovladatelné, tekže se ke tlakovému poddlu podélné komoiry, který je v poddtatě rovnoměrným superponuje ovládaná přídavná část.

I u tohoto provedení je však využita jediná milenka, tj. ' 'ovládat přímkový tlak přísluným působením řady diskrétních, samoetatně ovladatelných podpěrných prvků, které se současně poddíejí ne vytváření přímkového tlaku.

U ovládání přímkového tlaku, které se uskutečňuje tímto způsobem, Je třebe řídit a ovládat samoBtatně celou řadu relativně vysokých tlaků. Jednotlivé podpěrné prvky vyžaduj tyto vysoké tlaky ' z toho důvodu, že se současně poodíej na vytváření přímkového tlaku.

Při změně rozdělení přímkového tlaku a zejména při změně celkové úrovně přímkového tlaku je třeba znovu seřizovat velký počet vysokých tlaků. Přesné ovládání velkého počtu takových vysokých tlaků přináší pochotPteliě vysoké náklady.

Vynalez si klade za úkol zmennšt náklady pro ovládání přímkového tlaku u dvojitého válce uvedeného v úvodu.

Uvedené nevýhody se odstraňuj a vytčený úkol se řeší způsobem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se tlak v dílčích oblastech proti tlaku panujícímu v podélných komorách snižuje.

Toto zdájnivě Jednoduché opatření představuje v zásadě základní rozádl proti celému myyiení, jaké se až dosud uplatňovalo při ovládání přímkového tlaku. Zatímco až dosud se neuutále zkoušelo vytvářet průběh přímkového tlaku přiváděním různě velkých sil na vnitřní obvod dutého válce, vychází se podle vynálezu z předem rovnoměrného tlaku, který se v určitých místech, tj. v dílčích oblastech, snižuje, takže v těchto místech nebo oblastech působbcí síly jsou ve srovnání s jinak rovnoměrnými silmi rovněž nižší, čímž se dosáhne změny působbcích sil, a tím i rozdělení přímkového tlaku.

Hav^:í výhody tohoto způsobu spočívají v tom, že zmenšený tlak lze ' podstatně snadněji ovládat, než jak lze ovládat vysoký tlak v jednotlivých podpěrných prvcích podle známého stavu techniky. Již tlak v podélných komorách nemíní být vzhledem k velké činná ploše příliš vyso^, rnm-li se dosáhnout stanoveného přímkového tlaku. Jeho snížením se pochotPtelně dále ještě zmmení a snadnil se ovládá.

Spadá samozřejmě do rámce vynálezu udržovat v uvedených oblastech tlaky než

Je tlak okolního ovzduší, nebo pracovat s podtlakem. Podle výhodného řešení vynálezu se však předpokládá, že tlak v oblastech bude stejně velký jako tlak okolního ovzduěí, takže nebude třeba provádět vůbec žádné řízení jednotlivých tlaků. Dílčí oblasti vyčleněné z podélných komor se spojí s okolním ovzduším nebo s odparem, čímž se samočinně nastaví nulový přetlak. Takové zjednodušení je velmi účelné.

Dílčí obl.aati, ve kterých se snižuje tlak, jsou určeny geomaericky. Tak se vytváří při konstantním tlaku v podélné komoře stanovené rozdělení sil na - vnitřním obvodu dutého válce, a tím také jen Jedno určité stanovené rozdělení přímkového tlaku, které samo o sobě by umooňovalo ' toliko hrubé přizpůsobení požadovanému průběhu přímkového tlaku.

Překvapivě však bylo zjištěno, že vynález umožňuje velmi jednoduchým vytvořením dokonce kontinuální přizpůsobení rozdělení přímkového tlaku.

U válců popsaného typu, u kterých se vytváří tlak výlučně tlakovou kapalinou upravenou v podélných komorách mezi příčnou hlavou a vnitřním obvodem dutého válce, je známé, že se plní jak komora, která je přivrácena mezeře mezi válci, tak i podélná komora, která je odvrácena od mezery mezi válci tlakovou kapalinou. Této skutečnooti dokonce není možné bez zvláštních opatření zabránnt, protože přirozeně proniká stále jistá malá část tlakové kapaliny pod těsněními podélné komory přivrácené k mezeře mezi válci, a dostává se tak do podélné komory odvrácené od mezery - mezi válci a tuto podélnou komoru postupně naplňuje.

Je proto třeba v každém případě vytvořit odváděči potrubí pro tuto tlakovou kapaainu, protože jakmile by se podélná komora odvrácená od mezery mezi válci naplila tlakovou kapalinou, vytvářel by se v ní již jenom odporem - v proudění určitý protitlak. Tento prot.itlak se u některých známých provedení vy tvář a nastavuje záměrně na určitou výšku, aby bylo možné zajjstit vytvoření definovaného a snadno ovladatelného rozdílu tlaku.

Další myšlenka vynálezu spočívá v tom, spooit opatření, které je předmětem bodu 1 definice předmětu vynálezu v kombbnaci s opatřením podle bodu 2 definice předmětu vynálezu.

Při vysoké úrovni tlaku a určitém rozdílu tlaků je vliv dílčích oblastí při určitém přípustném přímkovém tlaku vyšší než při n.žší úrovni -tlaku. Pokud je tedy třeba provádět Jen malé opravy přímkového tleku, je třeba vytvářet požadovaný rozdíl tlaků toliko při nízké úrovni tlaku.

Podstata toho spočívá v té okoonnosi, že tlak v podélné komoře, v níž se po oblesteeh uskutečňuje snížení tlaku nebo tlakové odlehčení, se nesnižuje v celém rozsahu, ale toliko v určitých dílčích oblastech. Pro vysvětlení tohoto - efektu uvažujeme toliko v podélném směru omezený úsek válce, ve kterém je jedna z oblaatí na straně přivrácené k mezeře mezi válci. Prooilehlá podélná komora nemá pochooitelně žádnou oblast. V oblaatí odpooíídaící uvažované oblasti podélné komory přivrácené k mezeře mezi válci působí tedy hydraulický tlak Jako v podélné komoře odvrácené od mezery mezi válci. Proti této oblasti je ne druhé straně tlak ob].aati snížený případně na nulu.

Zůstává tedy rozddl, který působí na straně odvrácené od mezery mezi válci proti vnitřnímu obvodu dutého válce a dutý válec se při dostatečně vysokém tlaku v podélné komoře odvrácené'- od mezery mezi válci snaží odtáhnout od mezery mezi válci. V sousedních délkových částech válce, ve kterých nejsou žádné dílčí oUaa.ti, jsou silové poměry nezávislé na úrovni tlaku. V takových případech záleží toliko na rozdílu tlaků, které lze i různě vysokých tlacích n^E^ltav^v.t v obou podélných komorách vždy stejně. Cím je však tlak v podélné komoře odvrácené od mezery mezi - válci vyšší, tím silněji působí přítomnost dílčích oblastí v délkových částech, ve kterých Jsou obsaženy, a - tím více je válec v těchto délkových částech odlehčen· Podstatná je přitom skutečnost, že pro ovládání vlivu opřev je třeba řídit pouze dva relativně nízké tlaky, tj. tlaky v obou podélných komorách, zatímco u válců známých ze stavu techniky je třeba ovládat velký počet vysokých tlaků na sobě nezávisle·

Podstatu vynálezu tvoří rovněž dvojitý válec к provádění způsobu podle vynálezu, u kterého jsou přívody tlakového prostředí ventilem volitelné uzevíratelné ПеЬо spojitelné bez Skrčení s oblastí o menším tlaku, než je v podélných komorách·

Podle dalSího výhodného vytvoření je oblast nižSího tlaku, se kterou Jsou oblasti spojovatelné, vytvořena s výhodou zásobníkem tlakového prostředí, takže tlak, který se v dílčích oblastech vytváří, je totožný e tlakem okolního ovzduší.

U výhodného provedení vynálezu Je v podélné komoře, která je přivrácena к mezeře mezi válci, upravena uprostřed a na koncích válce vždy Jedna dílčí oblast se sníženým tlakem·

Tato úprava je vhodná zvláětě pro tyto případy, u kterých rozdělení přímkového tlaku vytváří čáru ve tvaru písmene W a může sloužit к tomu, aby zmenšovala nežádoucí odchylky od rovnoměrného rozdělení přímkového tlaku·

Vynález je v dalSím podrobněji vysvětlen ne příkladu provedení ve spojení a výkresovou částí.

Na obr· 1 je schematicky znázorněna dvojice válců, u které je spodní dvojitý válec upraven podle vynálezu, na obr· 2 je znázorněn dílčí příčný řez samostatnou oblastí vytvořenou prstencem, na obr. 3 je příčný řez spodním dvojitým válcem v rovině podle čáry III-III z obr· 1, na obr. 4 je odpodívající příčný řez v rovině podle čáry IV-IV, na obr. 5 je ještě jednou schematický příčný řez jako na obr. 3 s vyznačeným ovládáním oblastí, na obr. 6 je diagram činnosti oblastí, ne obr. 7 Je znázorněn schematický pohled na dvojici válců, který odpovídá obr. 1 a u kterého je jako dvojitý válec podle vynálezu spodní válec, na obr. Θ Je znázorněn diagram rozdělení přímkového tlaku v čáře ve tvaru písmene W.

Uspořádání dvojitého válce, které je znázorněno na obr. 1, má spodní dvojitý válec 12 a horní válec 20. mezi kterými je v mezeře 31 mezi válci tlakově zpracováván pás 30 materiálu. Horní válec 20 je vytvořen jako obvyklý masivní válec· Spodní dvojitý válec 10 má věek otočný dutý válec £, jehož vnější obvod £ vytváří pracovní obvod spodního dvojitého válce 10 a kterým po délce prochází nepohyblivá příčná hlava 2» která má kolem dokola ve vzdálenosti uspořádaný vnitřní obvod £ dutého válce £, takže se může uvnitř dutého válce 1 prohýbat, aniž by přiSla do styku s vnitřním obvodem £.

Cepy 21 horního válce 20. stejně tak jako konec 2 příčné hlavy i» které vystupují z konců dutého válce £, jsou vedeny ve stojanu válce a jsou proti sobě přitlačovány vhodnými zatěžovacími ústrojími (neznázorněno)·

V meziprostoru mezi vnitřním obvodem £ dutého válce X a příčnou hlavou 2 jsou vymezeny prostřednictvím podélných těsnění 6., která jsou upravena na příčné hlavě 2 po obou jejích stranách, jakož i vhodných, na koncích dutého válce £ uspořádaných, neznázorněných příčných těsnění, podélné komoty £, 6., z nichž jedna je upravena ne straně mezery 31 mezi válci, tj. podélná komora £, zatímco druhá podélná komora 8 je na protilehlé straně. Podélná komora X je plněna tlakovou kapalinou čerpadlem £ P^es přívodní potrubí 11. Hydraulický tlak, který se tak vytvoří, působí rovnoměrně na vnitřní obvod 4 dutého válce £ na straně mezery 31 mezi válci a zajišťuje požadovaný přímkový tlak. Na druhé straně působí tlaková kapalina na příčnou hlavu 2> která se působením tohoto zatížení prohýbá, to znamená zachycuje nutný průhyb, odpovídající reakčním silám při vytvo ření přímkového tlaku a vzdaluje se od dutého válce £. - Dutý válec £ může být přirozené ve sku-teSnost! také prohnut, pokud se působením rovnoměrně zevnitř působícího tlaku tlakové kapaliny přitiskne na prohnutý protiválec, příp. sleduje jeho pohýb.

Tlak, působící v podélné komoře £ proti vnitřnímu obvodu £ dutého válce £, je nyní nucené působením délkového protažení podélné komory £ rovnoměrný· Ze jistých okolnootí může být žádoucí moodfikovat toto rovnoměrné působení tlaku v některých místečh. Z tohoto důvodu jsou podle obr. 1 vymezeny v podélné komoře 1 prostřednictvím prstenců £2, dílčích objatí £3. které jsou z hlediska tlaku odděleny od podélné komory £.

Detailní vytvoření prstenců 12 je zřejmé z obr. 2. -Prstence £ jsou na své ěelní straně 25. která je přivrácena k vnitřnímu obvodu £ dutého válce £, vytvořeny v souladu s tvarem vnitřního obvodu £ a těsně na něj přiléhaai· Prstence 12 jsou svou zadní částí uloženy v odpoolůdaících válcových vybráních ££ .příčné hlavy £ a vzhledem k vriLtřní stěně tohoto vybrání 14 jsou utěsněny těsněními 15 upravenými na jejich obvodu. Na prstence 12 působí pružina £5. která se na jedné straně opírá o dno 17 vybrání 14 a na druhé straně o vnitřní nákružek prstence £2. - čímž jej přitlečuje ne vnitřní obvod £ dutého válce £·

Do vybrání ££, a tím i do dílčí objati 13 vytvořené vnitřkem prstence £2, · vyúsťuje přívod £β, který je přes ventil .19 spojen s vratným potrubím 22» které vede do zásobníku 23. ve kterém je tlak okolního ovzduší.Ke každé dílčí oblasti 13. příp. ke každému prstenci £2. Je přiřazen jeden takový přívod 18 s ventilem 19. Veentl 19 může přívod 18 bu3 uzavřít, nebo otevřít. Průřezy přívodu 18 se volí tak velké, aby tlaková kapalina mohla z dílčí oblaati 13 odtékat bez vzrůstu tlaku, tj. bez . škrticího účinku v potrubb, do zásobníku 21.

Prstenec 12 a vybrání 14 maaí u příkladu provedení kruhový průřez, jehož osa leží v činné rovině kolmo k ose válce. Je však rovněž možné vzít v úvahu i jiné tvary, např. podélné a uspořádané v obvodovém směru. Veeikost dílčích oblaati 13 v podélném směru dutého válce £ má činit toliko zlomek celkové délky dutého válce £, protože dílčí oblasti 13 meaí zajišťovat jenom místní opravy rozdělení tlaku.

V dalším je popsána činnoat prstenců 12.. Ottččíli se např. dutý válec £ podle obr. 2 ve směru šipky 24» klouže podél čelní strany 25 prstenec 12. Podélná komora £ je naplněna tlakovou kapalinou, která vytváří ne vnitřním obvodu £ dutého válce £ film, který je alespoň z části při relativně vysoké relativní rychlooti vnitřního obvodu £ vzhledem k čelní straně 25 pod čelní stranou 25 strhován dovnntř dílčí oblaati 1_3. Ve směru šipky 21 (na protilehlém okraai prstence 12 se část tlakové kapaliny stírá, takže při otáčení dutého válce 1 . se v dílčí ob-aati 13 shromažďuje tisková kapalina. Pokud je přitom ventil 19 uzavřen, vytváří se v dílčí objati 13 tlak, který v podstatě odpovídá tlaku v podélné komoře £. Tento vzrůst tlaku se uskutečňuje relativně velmi rychle, protože jak dílčí oblast 13. tak i přívod 18 jsou již naplněny tlakovou kapalinou. Jakmile tlak v dílčí oblasti 13 dosáhne hodnoty tlaku v podélné komoře £, není existence dílčí oblasti 13 prakticky pozorovatelná.

Nedochází k žádnému nebo téměř žádnému ovlivňování rozdělení přímkového tlaku, které zajišťuje tlaková kapalina v podélné komoře £. Jakmile se však . venmi 19 otevře, může tlaková kapalina pro^kaa^í do dílčí ' oblaati 13 odtékat prakticky bez škrcení do zásobníku 23 a v dílčí oblea-ti 13 se nevytváří žádný tlak. Dílčí oblast 13 je potom vyčleněna z jinak rovnoměrného působení tlaku, které zajišťuje tlaková kapalina v .podélné komoře £· V míatě dílčí objati 13 potom není žádný tlak a rozdělení přímkového tlaku v mezeře 31 mmzi válci je podle toho ovlivněno.

Na obr. 1 jsou znázorněny · dílčí oblasti 13 v podélné komoře £. Toto je sice které přichází nejčθatёíi v úvahu, avšak v princi.pu je také možné upravit oblasti sníženého · tlaku v protilehlých podélných komorách 8, které jsou zde znázorněny jako čárkované dílčí oblasti 13'. které lze uspořádat místo dílčích oblastí - 13-v podélné komoře X nebo aoučasně s dílčími oblastmi. 13 v ' podélné komoře χ. *

Na obr. 1 Je znázorněna vždy jen Jedna dílčí oblast £3* daná jedním prstencem 12. a to v činné rovině spodního válce to znamená v'rovině, která prochází osamí spodního dvojitého válce- 10 a horního válce £0. Pro zje^m^J^J^dí a zdokonnaení ovlivňování přímkového tlaku jsou podle obr. 3 ve stejné výšce, to znamená ve stejné délkové oblutl spodního dvojitého válce 10 upraveny vždy tři prstence . 12. které lze ovládat samootatně a které umotňňlí různé variace tlakového odlehčení v příslušných místech. U tohoto příkladu provedení jsou oba vněěší prstence 22 spojeny společrýfa přívodem 18 s ventilem 19. který je - uspořádán ve vybrání 26 příčné hlevy i v podélné komoře χ. Střední prstenec 1_g, je spojen přívodem 18'. ' který je pod rovinou nákresny, s ^znázorněním ventilem uspořádaným za ventilem 19. ννπϋΐ 19 spojuje přívod 18 s vratným potrubím' 22.

Za ním ležící venmi spojuje s vratným potrubím - 22 přívod jjj. - Toto uspořádání umo0ňujn tlakově odle^čt buj jen oba vněěší prstence 1 2. nebo všechny tři prstence 12. Vently 19 jsou vytvořeny jeko maapmeické vennily, které jsou snadno přístupné ve vybrání 26 a potřebuj jen nepatrný průřez pro elektrické přívody. ventilů 19 na obr. 1 ' je pouze schemaaické.

U provedení, které bylo až dosud popsáno, lze ovlivňování přímkového tlaku toliko po přítržích. Dílčí oblasti 13 jsou bu3 uzavřeny, nebo jsou spojeny se zásobníkem 21, což znamená, že bu3 je stálá hodnota tlaku k Píspoozcí, nebo není. Celé uspořádání je však možné - ' rovněž - vytvořit tak, že se zaaistí kontinuální změna ovlivňování přímkového tlaku, které uskutečňuj jednoUivé dílčí obesti 13.

Ze normááních okolnootí se přivádí tlaková kapalina od čerpadla 2 přívodním potrubím 11 pouze do podélné komory X, která je přivrácená k mezeře 31 mezi válci. Tato tlaková kapalina se pochooptelně dostává podél podélných těsnění 6 do podélné komory -- odkud se normálně vede zpět do zásobníku 21«

U příkladu provedení p>dle obr. 1 je však mezi podélnými komorami χ a 8 uspořádáno přepouHěcí potrubí 27. ve kterém Je diferenční tlakový vennu 28· Tak přetéká jistý poddl tlakové kapaliny nemtá^ z podélné komory X do podélné komory 8, a z podélné komory £ odtéká potrubím 29 přes tlakový seřizovači venmi 32 do zásobníku £3. V podélné komoře £ se vytváří definovaný tlak, který má mee^í hodnotu než tlak v komoře X, daný nastavením diferenčního tlakového ventilu 28. Tím není přímkový tlak určován již jen absolutním tlakem v podélné komoře X, nýbrž tlakovým rozdílem mezi podélnou komorou X a - podélnou - komorou g, Stejný přímkový tlak lze tedy zaěistit jak při nižší úrovni tluku, to znamená při nízkých tlacích v obou podélných komorách X a 8, tak i při vyšší úrovni tlaku, to znamená při vysokých - tlacích v podélných komorách X a 8. Při rovnoměrných poměrech ' po celé délce podélných komor X a £ se tedy úroveň tlaku navenek neprojevuje.

Podstatnou roli však hraje úroveň tlaku v otázce velikosti ovlivňování průběhu přímkového tlaku při existenci beztlakových dílčích oblastí 13«

Na obr. 5 je ještě jednou schematicky znázorněno ovládání tří dílčích obestí 13. rozdělených po obvodu podélné komory χ. V poloze & jsou všechny tři dílčí Haa ti- £3 uzavřeny- a prakticky se neprttewU3. V poloze - £ ventilu 19 jsou obě vněěší dílčí oblasti 13 bez tlaku, zatímco střední dílčí oblast 13 je uzavřena. V poloze £ jsou konečně všechny tři dílčí oblasti 13 bez tlaku a zmenillí uvnitř v tdpptVdpj3cích širokých oblastech síly, které působí na v^třní obvod £ dutého válce j_.

N8- obr. 6 je znázorněna výsledná <^:í síla K v závvslosti na tlaku P v podélné komoře £, která působí v příslušných délkových dílčích oblastech - 13 na vnitřní obvod £ dutého válce £· Křivka 33 odpovídá přímkovému tlaku zhruba 490,5 N^cm, který by se ve válci nastavil, kdyby se neuskutečňovalo žádné ovlivňování dílčími oblastmi 13. Potom se aktivují všechny tři dílčí <3 podle obr. 5, což znamená, že jsou bez tlaku. Při nulovém tlaku v podélné komoře 8, se při koztfiguraci znázorněného na obr. 5 vytváří pozztivní, tj. proti mezeře 31 mezi válci směěujjcí, počáteční hodnota síly 33*. protože dílčí obbasti 13 nejsou délkově upraveny po celém obvodovém roztažení podélné komory X, a tak se po déle· dílčích oblaatí 13 vytváří tlak, způsobený tlakem v oblastech 34. v nichž je stejný tlak jako v podélné komoře X, který v těchto místech tlačí dutý válec £ proti hornímu válci 20.

Síla K však odpadne, jakmile vzroste tlak P v podélné komoře 8. Je přirozené, že pro udržení přímkového tlaku na požadované hodnotě musí vzrůst i tlak v podélné komoře X· Protože proti dílčím oblastem 13 v podélné komoře X, ve kterých není žádný tlak, jsou uspořádány zrcadlově shodně oblasti v podélné komoře JB, ve kterých je nyní možno pozorovat zvýšený tlak P, vzniknou při vzrůstu tlaku P složky, které působí proti počáteční hodnotě 33* síly K, které změnění sílu K délek odpooíddaících dílčích oblesbí 13. která směřuje proti mezeře 31 mezi válci, a konečně ji převrátí téměř do negativní polohy, takže při odpovvdajícím vzrůstu tlaku P je dutý válec £ odtažen od mezery 31 mezi válci v délce, odpcovídaící dílčím oblastem 13.

Z uvedeného je zřejmé, že volbou úrovně tlaku při zachování přímkového tlaku . lze vliv dílčích ob^stí . 13 převádět z nulové hodnoty, to znamená od tlaku působícího v podélné komoře X, kontinuálně zmenšovat tlak v dílčích oblastech £,3. a dokonce tak získat silové složky směřující od mezery 31 mezi válci. *

Křivka 35 ukazuje stejné poměry pro předpokládané dorrení přímkového tlaku o hodnotě 981 N/cm.

Počáteční hotaota 35* síly, která se nastaví, pokud není v podélné komoře 8. tlak, je potom dvakrát větší než počáteční hodnota 33' síly. Křivka 36 platí pro přímkový. tlak o hodnotě 490,5 N/cm, pokud jsou podle obr. 5 spojeny přívodem 18 se zásobníkem 23. toliko obě vnější dílčí oblaati 13. Sklon této křivky 36 je meeiší, protože beztlakový podíl v podélné komoře X, e tím i vliv zrcadlově protilehlého tlaku P v oblastech podélné komory 8, je menší. Křivka 37 ukazuje průběh pro stejné uspořádání a přímkový.tlak o hodnotě 981 N/cm.

Na obr. 7 a 8 je pro vysvětlení významu vynálezu znázorněn často se.vyskyyuuící případ využití, který odpovídá provedení podle obr. 1 a u kterého je horní válec 20 vytvořen jako obvyklý maaivní válec a spodní dvo^tý válec 10 jako válec, který má tři tlakově odlehčené dílčí obbasti 13. které jsou uspořádány na straně mezery 31 mezi válci a které jsou vytvořeny prstenci 12. Needříve uvažujeme případ, kdy dílčí obbasti 13 nejsou aktivní. Pro takový případ ukazuje praxe a lze i matemaaicky dokázat, že i při rovnoměrném působení tlaku ve spodním dvojitém vábci £0, který je vytvořen jako plovoucí válec, se po jeho šířce, to znamená podél mezery 31 mezi válci, nenastaví rovnoměrné rozdělení přímkového tlaku. Příčinou toho jsou různé ohyby dutého válce £ a masivního horního válce .20.

λ Na obr. 8 je znázorněno rozdělení přímkového tlaku L po délce mezery 31 mezi válci u obou zobrazených válců £0., 20.. Tato křivka přímkového tlaku byla získána výpočtem odchylek ohybových čar válců £0., 20 metodou konečných prvků. Průběh této odchylky podél mezery 31 mezi válci ukazuje zhruba průběh přímkového tlaku. Jak je zřejmé, vytváří se tzv. čára ve tvaru písmene W, to znamená rozdělení přímkového tlaku, které má uprostřed a na obou koncích hodnoty než v oblastech, které jsou mezi střední částí e oběma konci.

Aby bybo možné lépe pochoppt vznik této křivky, je účelné vyít ze seřizovacího procesu obou válců £0, .20. Spodní dvooitý válec 10 lze díky jeho vlastnoseem nastavit přímo. Horní válec 20 se prohýbá působením své váhy uprostřed. Při seřizování válců £0., .20 dojde tedy nejprve k dotyku uprostřed. Přímkový tlak je tedy uprostřed nejprve vyšší než . na okraai· Pokud se čepy válců potom dále p^:LbLiž^;^:í, dosednou na . sebe oba válce £0., 20 po celé délce, přičemž vyšší přímkový tlak uprostřed zůstane zanechán· Při.delším vzrůstu přítlačné síly se uskuteční dosednutí s výhodou -na koncích, protože tyto konce u obvyklého horního válce 20 se mohou nejméně vyccýHt. Směrem ke středu přímkový tlak poklesne, protože horní válec 20 se může prohnout směrem vzhůru. Spolu s působením váhy ne zvýšení přímkového tlaku ve střední oblasti se potom nastaví takové rozdělení přímkového tlaku, které je znázorněno - na obr.-8.

Pokud se na těchto špičkových místech uparaví dílčí oblasti 13 se snížnjým tlakem, sníží se poněkud síle vytvářená působením tlakové kapaliny v podélné komoře £. Tím poklesne přirozeně také přímkový tlak v těchto metech a v jejich okooí. Uspořádání dílčích oblastí 13 na obr. 7 proto odpovídá místům s nejvyšším přímkovým tlakem, tak jak jsou znázorněna na obr. 8. Tato msta s nejvyšším přímkovým tXeleem dané uspořádání sníží, takže silné odchylky od rovnoměrného rozdělení přímkového tlaku, které jsou zřejmé z obr. 8, je - možné v příznivých případech prakticky zcela odstrannt.

Claims (5)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob ovládání rozdělení přímkového tlaku dvojitého válce, který má dutý válec, vytvářející pracovní obvod dvojitého - válce, a pevnou příčnou hlavu, která prostupuje dutým válcem po jeho délce a je kolem dokola vzdálena od vnitřního obvodu dutého válce, a podélná těsnění, která jsou uspořádána podél příčné hlavy po obou stranách činné roviny dvojitého válce mezi příčnou hlavou a vnitřním obvodem dutého válce a podél kterých ' klouže dutý válec svým vnitřním obvodem, oddělené podélné komoorr, z nichž alespoň ta, která je upravena na straně mezery mezi válci, je plnitelná tekutým tlakovým prostředím, přičemž tlak působní proti vnitřnímu obvodu dutého válce se alespoň v jedné z podélných komor proti tlaku působícímu v podélné komoře po oblastech měnn, vyznačený tím, že tlak v - dílčích oblastech se proti tlaku panujícímu v podélných komorách snižuje.
2. 2. Způsob podle bodu 1, u kterého se i v podélné komoře, odvrácené od mezery mezi válci, udržuje řízený tlak tlakového prostředí a přímkový tlak se určuje rozdílem tlaků v obou podélných komorách, vyznačený tím, že dvojitý válec pracuje pro zmmetóení účinku po oblastech snižovaného tlaku s nižšími absolutními tlaky v podélných komorách, pro zvýšení účinku po oblastech snižovaného tlaku při stejném rozdílu tlaků pracuje s vyššími absolutními tlaky v podélných komorách.
3. 3. Dvvoitý válec k provádění způsobu podle bodu 1 nebo 2 s dílčími oblastmi o rozdílném tlaku vzhledem k podélné komoře, přičemž tyto dílčí oblasti jsou odděleny v podélné komoře prstencovými, na příčné hlavě upravenými a na vnitřní obvod dutého válce přiléhajícími těsnicí mi členy, vyuslujjcií v nich přívody, uspořádané v příčné hlavě, vyznačený tím, že přívody (18, 18') jsou ventilem (19) volitelně uzavíratelné nebo spojitelné bez škrcení s obbaatí' o menším tlaku, než je v podélných komorách (7, 8).
4. 4. Dvvoitý válec podle bodu 3, vyznačený tím, že oblastí nižšího tlaku je zásobník (23) tlakového prostředí.
5. 5. Dvvoitý válec podle jednoho z bodů 3 a 4, vyznačený tím, že v podélné komoře (7), přivrácené k mmzeře (31) mezi válci, je uprostřed a na koncích spodního válce (10) upravena vždy jedna dílčí oblast (13) se snížeiým tltkzem.