CS136789A3 - Coating for sound and/or vibration damping and process for its applying to parts - Google Patents

Description

Vynález se týká povlaku pro tlumení zvuku a!nebo vibraceu součásti, na kterou působí vibrace, jako kotoučového nebojiného listu pily, kotouče ostřícího stroje, brusného ko-touče, reproduktoru, jakož i kovové stěny, komůrkovéhonosníku, kovového rámu apod. Vynález se týká též způsobunanášení povlaku na součásti určené k povlečení.

Nevýhoda obecně známých povlaků pro tlumení zvuku a/nebovibrace spočívá v tom, že buS nejsou dostatečně účinné, neboje možno jich použít jen na rovné povrchy, které navíc ne-mohou být zpravidla podrobeny jakémukoli namáhání.

Tak je tomu například u povlaků tvořených kovovou folií,připevněnou pomocí vrstvy vazkého a pružného materiálu nastěnu, která má tlumit zvuk.

Jedním z podstatných úkolů vynálezu je zajistit povlak,jehož je možno užít v krajně odlišných oborech, přednostněvšak na kovových součástech, u nichž se vibrace velmi snad-no šíří a jsou proto zdrojem velmi nepohodlných hluků.

Za tím účelem sestává povlak podle vynálezu z vrstvy re-lativně tvrdé hmoty, v níž jsou provedeny spáry nebo dutiny,obsahující materiál s vyšší plastičností a pružností nežtvrdá hmota vrstvy. S výhodou má tato vrstva strukturuotevřených buněk nebo pórů.

Vynález se též týká součásti, zvláště kovové, opatřené takovýmto zvuk a vibraci tlumicím povlakem. 2 -

Vynález se týká i způsobu nanášení povlaku na pří-slušnou součást.

Vynález spočívá v tom, že povrch, popřípadě povrchy sou-části určené k povlečení se povrchově opracovávají pro za-jištění přilnutí vrstvy k relativně tvrdé hmotě, načežse na takto upravený povrch nanáší vrháním vrstva tétohmoty.v alespoň Částečně roztaveném stavu a v kapkách,například použitím známé techniky povlékání kovem, jako obloukovým postřikem, pistřkem plamenem, plazmovým postřikem,vakuovým plazmovým postřikem, přičemž shora uvedený plastic-ký nebo pružný materiál vstupuje do spár a dutin mezi sraže-nými kapkami hmoty v relativně tekuté formě, kde pak tatohmota může tuhnout.

Další podrobnosti a znaky vynálezu budou zřejmé z pří-kladů dále uvedeného popisu zvláštních provedení povlaku,na něž však není vynález omezen, a ze způsobu jeho nanášenína součásti, které se mají takto upravit. Předmět vynálezu je znázorněn na přiložených výkresech,kde představujeobr. 1 pohled v nárysu na upravenou součást,přesněji na kotouč pily, opatřený povlakem podle vynálezu,obr. 2 schematický pohled na částečný průřez v rovině II—IIpodle obr. la obr. 3 průřez podobný provedení podle obr. 2ve zvláštním provedení povlaku vynálezu. Ačkoli povlaku podle vynálezu je možno použít na všechny - 3 - druhý součástí, které se mají stát zvukově izolačními nebojejichž vibrace se má tlumit, jako například na součástirotační, součásti pro přenos pohybu nebo kombinovanéhopohybu při relativně vysokých rychlostech, popis, kterýbude dále uveden, bude omezen pro zjednodušení znázorněnívynálezu na povlak pro tlumení zvuku, jímž jsou opatřenyčelní stěny kotoučové pily pro řezání betonu nebo přírodní-ho kamene, jelikož v těchto případech přichází užívánípředmětu vynálezu zvláště v úvahu.

Podle vynálezu je hlavním charakteristickým znakem povlaku, že obsahuje vrstvu relativně tvrdé hmoty 2 vykazujícíspáry a dutiny 2 vyplněné materiálem 4, jehož plastičnosta pružnost je větší než relativně tvrdé hmoty 2. Materiál4 musí být podstatně měkčí než relativně tvrdá hmota 2, při-čemž však je dostatečně soudržná, aby byla schopná absorbovatenergii vibrací vznikajícáh ve vrstvě relativně tvrdé hmoty2. Jsou proto vhodné v zásadě jakékoli materiály, které mo-hou jednak vyplnit dutiny 2 ve verstvě relativně tvrdé hmoty2, jednak vyplnit dutiny 2 ve vrstvě relativně tvrdé hmoty2, jednak se působením relativně tvrdé hmoty 2 deformují.Nemusí to tedy být jen plastické materiály, nýbrž napři kladi relativně měkké kovy, zvláště výhodné jsou kovy s rela-tivně nízkým bodem tavení.

Na obr. 1 je znázorněna kotoučová pila s dvěma velkýmiplochami 1, které jsou zcela pokryty takovýmto povlakem. - 4 - U tohoto provedení má vrstva relativně tvrdé hmoty 2strukturu otevřených buněk nebo pórů a její porovitost jev rozmezí 8 až 30$.

Mezi vazkostí materiálu 4 je v době, kdy se tento ma-teriál nanáší na vrstvu relativně tvrdé hmoty 2 a velikostídutin 2 vztah, jelikož je nutné, aby tento materiál 4 mohlsnadno vstoupit do dutin J. A tak, jsou-li dutiny 2 relativněveliké, je třeba použít relativně vazkého materiálu. Můžejímbýt například termoplastický nebo teplem tvrdnoucí mate-riál. Termoplastický materiál může vstupovat do dutin 2 v roztaveném stavu, kde chladem tuhne. Jako teplem tvrdnoucí-ho materiálu je možno užít například reakění směsi v tekutémstavu, která v dutinách 2 polymerizuje. U zvláštního provedení, které je podrobněji znázorněnona obr. 2, vrstva relativně tvrdé hmoty 2 je vytvořena v podstatě z částic 2» které jsou spolu přímo spojeny tak, žedutiny 2 js®u vytvořeny mezi částicemi 2 a navíc tak, že se částice 2 niohou deformovat a vzájemně pohybovat v určitémrozsahu působením vibrace vzniklé v povlaku. Důsledkem tohotvar a objem dutin 2 vytvořených mezi částicemi 2 30 ®®nív závislosti na vibrací mezi určitým tvarem a objemem, kdyžje pilový list v klidu. V důsledku toho relativního pohybu částic 2· materiál4, jehož plastičnost nebo pružnost je vyšší než relativnětvrdé hmoty 2, se zase stalčuje nebo roztahuje, takže vibrační 5 energie vznikající v relativně tvrdé hmotě 2 se přeměňujena tepelnou energii v materiálu 4.

Vibrace vznikající v pilovém listu vzniká většinoustykem pilového listu při relativně vysoké rychlosti s před-rmetem, který se má rozřezat, například betonu nebo blokupřírodního kamene.

Bylo zjištěno, že se velmi dobrých výsledků dosahuje,když vrstva relativně tvrdé hmoty 2 je tvořena zrny nebočásticemi, jejichž střední průměr je v rozmezí 50 až 150 jun.Výhodně se vrstva relativně tvrdé hmoty 2 vytváří převážněze sražených kovových kapek které se přímo spojují a vy-tvářejí se torkretováním tekutého kovu na povrchu, který semá pokrýt.

Velikost pórů, spár nebo dutin 2 Je obvykle asi 30juna kolísá ve většině případů mezi 10 a 60 jun. Obvykle sedává přednost vrstvě relativně tvrdé hmoty 2, v níž póry,spáry nebo dutiny 2 jsou co nejčetnější a jsou rozděleny comožno nejrovnoměrněji. V některých případech vrstva relativně tvrdé hmoty 2může být provedena nebo může obsahovat kovová a/nebo keramickávlákna, například v délce od 20 do 100 jun a o průměru 10až 40 jun. Tato vlákna jsou smíšena tak, aby se dosáhlo uve-dené pórovitosti co možno nejrovnoměrnějším způsobem. Vrstvarelativně tvrdé hmoty 2 tedy může být vytvořena ze směsi zrn a vláken. - 6 -

Podle zvláště výhodného provedení je vrstva relativnětvrdé hmoty 2 v podstatě vyrobena z kovu nebo slitiny odolnýchproti opotřebení, jako například chrómniklová ocel.

Podle povahy materiálu 4 by bylo možno podle ještě ji-ného provedení vynálezu chránit vrstvu relativně tvrdéhmoty 2 produktem s velmi dobrou odolností proti opotřebení,jako například karbidem wolframu. Velmi uspokojivých výsledkůbylo dosaženo, když byla materiálem 4 známá fenolová pryskyřice.

Je zřejmé, že je možno použít jiných plastických materiá-lů s pružnými a plastickými vlastnostmi, jako některých epoxi-dových pryskyřic a polymerů elastomerového typu.

Vrstvu relativně tvrds ó hmoty 2 je možno též připevnitna stěnu 1 určenou k povlečení pilového listu pomocí upevňo-vací vrstvy 6, která obvykle obsahuje nikl - hliník, nikl -chróm, molybden nebo rovnocenné kovy s dobrými přilnavýmivlastnostmi.

Tlouštka vrstvy relativně tvrdé hmoty 2 může kolísatpodle typu součásti, obvykle je v rozmezí od 0.1 do 0.4 mm,s výhodou mezi 0,2 a 0,3 mm. Tato tlouštka závisí na hmotěa ještě více na tlouštce povlékané součásti, a jde-li o pilo-vý list, i na tlouštce břitu 2 zubů 8 na obvodu pilového listu.Je zřejmé, že tlumicí vlatsnosti jsou přímo úměrné tlouštcepovlaku , z ekonomických důvodů je však snaha dosáhnout po-vlaku co možno nejmenší tloušťky. Mimoto v některých případech použití může tato tloušťka kolísat mezi různými místy, buákontinuálně nebo přetržitě.

Ještě v jiných případech, jak je znázorněno v průřezuna obr. 3, je vrstva relativně tvrdé hmoty 2 připevněna kpovrchu určenému k povlékání v místě vymezených oblastí 10a je alespoň zčásti povlaku prostá nebo případně uv3]oněnávzhledem k jiným oblastem 11 tohoto povrchu. Oblasti 10,kde došlo k tomuto připevnění, tvoří obvykle 75 až 95 % celé-ho povrchu vrstvy relativně tvrdé hmoty 2. V oblastech 11, kde vrstva relativně tvrdé hmoty 2, nepřiléhá k povrchu určenému k pokrytí, se vytvářejí dutiny11 12, stejně jako dutiny J materiálem 4. Tyto oblasti mohoubýt vytvořeny použitím výrobku zabraňujícího připevněnívrstvy relativně tvrdé hmoty 2, jako například tenké vrstvy‘'Teflonů ·* , polyvinylalkoholu, epoxidové pryskyřice, použí-vané ve spojení se sítem.

Pro použití povlaku na povrch boční strany pilového ko-touče lze postupovat podle vynálezu takto. Při prvním ukonu se povlak nanáší na opracovaný povrchurčený k povlečení, přičemž účelem opracování je zdrsnit po-vrch nebo alespoň jeho části, k nimž se má připevnit vrstvarelativně tvrdé hmoty 2. Tím se vytvářejí podmínky pro trvan-livé přilnutí vrstvy relativně tvrdé hmoty 2. Tohoto zdrsněnílze například dosáhnout pískováním, postřikem etruskou, kysličníkem hlinitým apodobně,je jichž výhodná zrnitost je v rozmezí 8 0,5 až 2,5 nun. Je možno upravit povrch, určený k povlečeníchemicky, například kyselinou. Při druhém ukonu je možno podle přání připevnit vrstvu6, jak bylo shora popsáno. Při třetím ukonu, který je nejdůležitější, se vytvářívrstva relativně tvrdé hmoty 2 obvykle z kovů proti opotřebování. Tato vrstva se výhodně vytváří stříkáním tekutého kovupřesně vymezenou rychlostí na povrch určený k povlečení. Při-tom lze použít známé techniky povlékání kovy, zvláště oblouko-vého postřiku, postřiku plamenem, plazmového postřiku, vaku-ového plazmového postřiku, bud z kovového drátu nebo z kovové-ho prášku, vláken apodobně.

Podle vynálezu je velmidůležité pečlivá kontrola teplotykovových kapek vrhaných na stěnu pilového listu. Přesnou vol-bou této teploty je možno dbát, aby kapky byly dosti vazkéa tím schopné tvořit na stěně 1. oddělené částice s výhodouvelmi nepravidelných tvarů ve vrstvě relativně tvrdé hmoty 2,aby se dosáhlo maximální porovitosti této vrstvy s podstatněrovnoměrným rozdělením porovitosti po celé vrstvě.

Jiným parametrem je vzdálenost mezi hlavicí trysky, kteránení na obr. znázorněna, a povrchem, který se má po-úékata usměrnění nebo poloha této hlavice vůči povrchu.

Tato vzdálenost musí být tak veliká, aby, když kapky roz-taveného kovu dosáhnou tohoto povrchu, byly již zčásti spojenya aby jejich kinetická energie byla dosti nízká, aby docházelo - 9 - k jejich minimální deformaci při dotyku s povrchem, přičemžby byla zajištěna dostatečně veliká přilnavost k povrchu avzájemná přilnavost kapek. Při čtvrtém úkonu materiál 4, jímž je přednostně vazkýa pružný nebo vazký a plastický materiál, vstupuje do dutin2, vrstvy relativně tvrdé hmoty 2. Toho lze dosáhnout impregnací zvláště ve vakuu. Použití této posléze uvedené technikymůže být zvláště vhodné, jsou-li dutiny % malé nebo má-li re-lativní tvrdá hmota 2 zvláště vysokou vazkost.

Jiná technika může například spočívat ve vrhání vazkéhoa pružného materiálu v dostatečně tekutém stavu na vrstvurelativně tvrdé hmoty 2 za účelem jeho vtlačení do této hmotyTato vrstva může být nakonec po vstupu vazkého a pružného ma-teriálu do dutin ^vyleštěna.

Podle jiného provedení způsobu podle vynálezu se vrstvarelativně tvrdé hmoty 2 nanáší ve formě slitiny relativnětvrdého materiálu a jiné hmoty, kterou je možno po skončeníprocesu snadno chemicky vyloučit.

Vyloučením této jiné hmoty z kapek spojených na povrchuurčeném k povlékání touto slitinou je možno dosáhnout koneč-né vrstvy představující relativně důležité dutiny Ji, kterépak mohou být vyplněny materiálem 4.

Takováto slitina může například obsahovat železo nebomě3, přičemž mě 3 může být pak vyloučena rozpouštěním v kyše- - 10 line dříve, než vstoupí do vazkého a pružného nebo vazkého aplastického materiálu. Dále je uvedeno několik příkladů umožňujících dokonalej-ší objasnění vynálezu. Příklad. 1

Za účelem vytvoření vrstvy tvrdé hmoty 2 bylo použitoslitiny následujícího složení s nikl (Ni) 67 chrom (Cr) 17%, kobalt (Co) 3 $, křemík (Si) 3 $, uhlík (c) 0,5 $>, mo-lybden (Mo) 4 $, měS (Cu) 3 $» železo (Fe) 2,5)$· Vrstva tétoslitiny, jejíž bod tavení je asi 1 100 °C, byla nanesena naocelovou desku technikou plamenového postřiku, která spočíváve složení této slitiny do plamene trysky, do níž se přivádísměs acetylénu a kyslíku v přesně vymezených poměrech, čímžse slitina uvádí do roztaveného stavu, takže je možno ji stří-kat plamenem trysky na ocelovou desku. U tohoto příkladu jeslitina v podobě prášku, jehož průměrná zrnitost je asi150 um, Tato zrnitost může kolísat v rozmezí 100 až 200 um.Vzdálenost vrhání byla asi 60 cm. Poloha průtokometru tryskybyla kontrolována na acetylénový plyn a na kyslík. TloušTkatakto vytvořené tvrdé a pórovité vrstvy na ocelové desce by-la asi 0,2 mm, její porovitost byla asi 23 $. Po ochlazení - o vrstvy na teplotu asi 110 az 120 C byla tato vrstva impreg-nována vazkým a pružným materiálem, jimž byla epoxydová prysky-řice a která dosahuje minimální vazkosti při teplotě 110 - 120 °C. 11 - Příklad 2 U tohoto příkladu bylo při pokládání vrstvou relativnětvrdé hmoty 2 použito techniky zvané obloukový postřik. Tatotechnika spočívá ve vytvoření elektrického oblouku mezi koncidvou kovových drátů, jejichž podklad musí být obalen, a vevrhání takto roztaveného kovu proudem stlačeného vzduchu napodklad. Bylo použito kovu, jímž byla ocel obsahující 2, 2 %manganu (Mn) , 1,9 chrómu (Cr) a 1,2 % uhlíku (c). Tato ocelmela tvar drátu o průměru 2 mm. Intenzita elektrického proudubyla asi 400 A. Tlak vzduchu u ústí byl asi 2 kg/cm^. Vrhacívzdálenost byla asi 80 cm. Byla získána vrstva s.porovitostíasi 18 $ a tloušíkou asi 0,4 mm. Tyto vrstva byla ve vakuuimpregnována fenolovou pryskyřicí. Přiklad 3 U tohoto příkladu bylo použito pro nanesení vrstvy rela-tivně tvrdé hmoty 2 na podkladovou desku techniky zvané plaz-ma tický postřik. Podle této techniky byl vytvořen plazmatic-ký oblouk v plynu obsahujícím 90 % argonu a 10 % vodíku.

Jako relativně tvrdé hmoty 2 bylo použito keramiky - 87 %kysličníku hlinitého (Al^O^) + 13 % kysličníku titanitého(Ti0_) - která vstoupila do plazmatu ve tvaru prášku o zrni-tosti asi od 56 do 80 um. Intenzita elektrického proudu bylaasi 500 A a napětí 60 V.

Byla získána tvrdá vrstva o tloušíce asi 0,3 mm a poro- vitosti asi 15 Tato vrstva byla poté impregnována polyure- 12 tanovým elastomerem, byl nejprve ohřát asi na 7θ °C za účelemusnadnění vnikání do vrstvy relativně tvrdé hmoty 2.

Vynález není omezen na shora popsaná provedení podlevynálezu. V rámci vynálezu je možno vytvořit několik variant,které se zvláště týkají způsobu, jehož se používá pro vtla-čení vazkého a pružného a vazkého a plastického materiáludo dutin % a/nebo pórů. Mimoto je možno posléze uvedený mate-riál silně obměňovat, což platí též o hmotě, z níž se tvořívrstva relativně tvrdé hmoty 2.

Zvláště důležité je, že vrstva relativně tvrdé hmoty 2tvoří dostatečně tuhou kostru, která je schopná vyvinout ve-liký mechanický odpor, která však současně podržuje určitoupoddajnost v době, kdy na ni působí vibrace vznikající v po-vlaku. Z toho vyplývá, že rozličné částice musí být nějakspolu spojeny a nemohou být zcela volněve vazkém a pružnémnebo vazkém a plastickém stavu materiálu, alespoň pokud jdeo většinu částic. Mimoto v některých zvláštních případechvazký a pružný nebo vazký a plastický materiál je možno naná-šet současně s relativně tvrdou hmotou 2 na povlékaný povrch.

Ještě v dalších případech by mohla být alespoň částrelativně tvrdé hmoty 2 vytvořena elektrolýzou nebo známouodpařovací technikou. To by mohlo být například vhodné vpřípadech, kdy by některé oblasti měly být opatřeny napovrchu, určeném k povlékání, vrstvou relativně tvrdé hmoty2, jež by nebyla pevně spojena s povrchem, jak je znázorněnona obr. 3. V tomto případě by první nános této hmoty mohl - 13 být vytvořen elektrolýzou nebo odpařováním a po prvním nánosuby následoval například některou ze shora popsaných technikdruhý nános, jehož vydatnost by byla podstatně větší než unánosu elektrolýzou nebo odpařováním.

Prakticky se tedy nanáší vrstva plastického a pružnéhomateriálu 4 například na oblasti 11 povrchu určeného kpovlečeni. Poté kondenzací odpařeného kovu se na tomtopovrchu tvoří tenký film elektricky vodivého kovu a rovněž navrstvě materiálu 4 na oblastech 11 a i ha zbývající částipovrchu, totiž na oblastech 10. Po tomto úkonu následuje ele-ktrolýza, která umožňuje položení vrstvy relativně tvrdé hmo-ty 2 na vodicím materiálu. V této vrstvě samotné nemusí býtnutně dutiny, musí však v ní být vybrání 12 dříve vytvořené na místě oblastí 11.

Povlak podle vynálezu se zvláště liší od známých povlakůvytvořených z tvrdé hmoty a z pružného nebo plastickéhomateriálu, jakým jsou například zuby řezacího zařízení, tím,že tvrdá hmota tvoří pórovitou vrstvu přeloženou několikanánosy částic, tvořícími kostru, obsahující pružný neboplastický materiál a/nebo vymezující na povrchu určeném kpovlékání několik vybrání obsahujících pružný a plastickýmateriál, kdežto podle známých způsobů je tvrdá hmota zpravidla tvořena tvrdými řezacími částmi, pevně spolu spojenými, jejichž spáry ve vnějším povrchu jsou pouze vyplněny materiá-lem odolným proti tření nebo jsou z velmi husté kovové - 14 - vrstvy, jejíž porovitost nepřevyšuje zpravidla 1 až 2 $ a kteráje tuho připevněna na celém povrchu, určeném k povlékání.

Bylo zjištěno, že tyto známé povlaky netlumí bu5 zvuk ne-bo vibraci.

Za účelem získání vrstvy z relativně tvrdé hmoty 2 podlevynálezu, která je dosti pórovitá, může být výhodné vytvořitpovrch určený k povlečení, jehož některé části mají co možnonepravidelný tvar. Mimoto je výhodné používat kovového prášku,jehož vnitřní změny zrnitosti jsou co možno nejvíce omezeny.Navíc způsob, jímž se kov vrhá na povrch, určený k povlečení,jako například vzdálenost, z níž se vrhá a úhel sklonu tryskymohou mít velký vliv na struktiiru vrstvy relativně tvrdéhmoty 2.

Kovy, které se mají torkretovat, musí mít minimální tvrdost, umožňující dosažení dostatečně veliké pórovitostiz vrstvy relativně tvrdé hmoty 2, takže relativně měkké a pJas-tické hmH±yx2^x±akxaxx kovy, jako hliník a měň vyžadujízvláštní opatrnost při použití shora popsané technikypodle obr. 3, aby se vytvořila vybrání mezi vrstvou relativ-ně tvrdé hmoty 2 a povrchem, určeným k povlečení.

Používá—li se částic nebo relativně tvrdého výrobkus vysokým bodem tání jako karbidu wolframu nebo keramickéhomateriálu, a£ ve spojení s některým jiným kovem, jako na-příklad s kobaltem, nebo bez takovéhoto spojení, mohou se - 15 takovéto částice roztavovat na povrchu před tím, než bylynaneseny na povrch určený k povlečení, takže tyto částice jsouschopné přilnout vzájemně k sobě a k povrchu, aniž by sepodstatně deformovaly.

Vhodná k povlékání podle vynálezu mohou být zrna obsa-hující tvrdé jádro, například ocel, jejichž bod tavení jeasi 1 600 °C, přičemž toto jádro je obklopeno obalem z mate-riálu s nižším bodemtavení, například s bodem tavení asi1 000 °C. Postačí nanášet tato zrna podle teploty tavenímateriálu, z něhož je vytvořen obal, když se zrna nanášejína povrch určený k povlékání. Deformace zrn bude v tomtopřípadě omezena na minimum, takže se vytváří maximální póro-vitost mezi těmito zrny. Jiná zrna, jichž je možno použít, ma-jí jádro z plastického nebo pružného materiálu obklopeného re-lativně tvrdou hmotou, jako například zrna s křemičitým jádrem,obklopená kovovým práškem, například niklem nebo zrna spolyesterovým jádrem obalená kovovým filmem. Vnější obal setaví tak, že umožňuje vzájemné spojení zrn, jelikož v ta-kovémto případě póry jsou uvnitř samotných zrn.

Ještě další technikou vhodnou podle vynálezu je práškovámetalurgie spočívající v lisování a slinkováni kovovýchprášků za horka na povrchu určeném k povlečení, přičemžse dbá, aby se dosáhlo dostatečně veliké pórovitosti taktovytvořené vrstvy.

Nezávisle na použitém způsobu bylo všeobecně zjištěno, 16 - že dobrých výsledků v tlumení vibrace se dosahuje, obsahu-je-li vrstva uvedené tvrdé hmoty několik hladin částic,takže póry vytvořené mezi částicemi se šíří v podstatěstejnoměrně ve třech směrech.

Další způsob vstupu plastického nebo pružného materiáludo pórů vrstvy tvrdé hmoty spočívá též v použití roztoků,suspenzí nebo emulzí materiálu. Podle tohoto způsobu se vrstvaimpregnuje uvedenými tekutinami, přičemž přebytek tekutinyse vypařuje, takže se získá v pórech materiál v pevném nebopolopevném stavu.

Povlékání podle vynálezu je možno zásadně použít najakýkoli povrch, zvláště vzhledem k snadnosti jeho použití,účinnosti i při relativně malé tloušíce' i na složitých plocháchsoučástí, kde vznikají problémy s vibrací jako u řezacíchnástrojů, nástrojů podléhajících obrusu apodobně, u kovovýchrámů strojů nebo vozidel, kovových stěn, jako u automobilovýchkaroserií, v žebrech válců motocyklových motorů, u kovovýchčástí reproduktoru a podobně.

Porovitost relativně tvrdé hmoty, kterou je nutno pova-žovat za důležitý znak vynálezu, je možno definovat jako"hydrostatické vyvažování".

Claims (11)

17 PV13W-89 PATENTOVÉ NÁROKY , λΛ3Γ30ν íλΖΞίγΝλΛ OMd, av^n

1. Povlak pře tlumení zvuku a/nebo vibrace, v^ťVóreny” jako vrstva obsahující kovová částice nebo částice karíftlů-" 92 nebo oxidů kovu, a materiál, který má vyšší plasticitu netí^0'' pružnost ne ž materiál uvedených částic, vyznačující s| tía^ θ o že částice /5/ ve vrstvě /2/ jsou částí svého povrchulve vzá-I ' f’5 jemném spojení nebo dotyku a dutiny /3/, vytvořená jako«.poi!y, —~štěrbiny, mezery a/nebo vybrání /12/ mezi částicemi /5/, jsoualespoň zčásti navzájem propojeny a vyplněny zmíněným materi-álem /4/ vyšší plasticity nebo pružnosti.

2. Povlak podle bodu 1, vyznačující se tím, že porovi-tost vrstvy /2/ je v rozmezí od 8 dc 3C %.

3. Povlak podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, žeprůměr částic /5/ ve vrstvě /2/ je v rozmezí od 50 do 150 mikro-metrů.

4. Povlak podle bodů 1 až 3» vyznačující se tím, ževrstva /2/ je vytvořena z kapek nebo nepravidelných zrn kovu,navzájem ss dotýkajících.

5. Povlak podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, ževrstva /2/ obsahuje krčmě částic /5/ kovová a /nebo keramickávlákna c délce od 20 dc ICC mikrometrů a tloušíce od 1C do 40mikrometrů.

6. Povlak podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, se vrstva /2/ obsahuje částice /5/ z kovů., a/neboproti oděru, například z chromniklová oceli. slitin odolných Povlak podle bedů 1 až 5, vyznačující se tím, - 13 - mate pro pl.0.7. Λ'- .utm ? n olov pryskyřice

8. Povlak podle bočů 1 az ?, vyznačující se tím., žetloužíka vrstvy /2/ je. v rozmezí 0,1 až C,4 mm.

9. Způsob nanášení povlaku podle bočů 1 až 8, vyzna-čující se tím, že povrch předmětu, který se má povlékat uve-denou vrstvou, se nejdříve zdrsní a na zdrsněný povrch se na- nášejí ovové nebo kov obsahující částice ve stavu alespoň zčásti roztaveném,, a do dutin mezi povrchově spojenými části-cemi s.e plní pružný nebo plastický materiál.

10. Způsob nanášení povlaku podle bodu 9, vyznačujícíse. tím, že se kovové nebo kov obsahující částice nanášejí nazdrsněný povrch povlákaného předmětu plamenovou technikou,například obloukovým postřikem, plamenovým postřikem, plazma-tickým postřikem nebo plazmatickým postřikem ve vakuu.

11. Způsob nanášení povlaku podle bodů 9 a 10, vyzna-čující se tím, že se na zdrsněný povrch předmětu nejdříve na-nese podkladová spojovací vrstva obsahující nikl a hliník,nikl a chrom, nebo molybden.

12. Způsob nanášení povlaku podle bodů 9 až 11, vyzna-čující se tím, že na povrch předmětu se nanáší vrstva slitinymateriálů různých fysikálně-chemických vlastností a po nanese-ní vrstvy se jeden z materiálů slitiny alespoň zčásti chemic-ky rozpustí a odstraní, načež do takto vytvořených dutin mezičásticemi se plní materiál vyšší plasticity nebo pružnosti. •13. Způsob nanášení povlaku podle bodů 9 až 12, vyzna-čující se tím, že plastický nebo pružný materiál se do dutinmezi částicemi plní vakuovou impregnací. 2 a š flAÉH ft e : praccý/y /j ? nfimesť fcí»3 Ol t r. Z 2831