CS107191A3 - Means for a contact lens rinsing - Google Patents

Description

Prostředek pro oplachování kontaktní čočky

Oblast techniky

Vynález se týká prostředku pro oplachování kontaktní čo-čky, zvláště komory z kovového nebo plastického materiálu pou-žívané pro kontinuální nebo polokontinuální hydrataci jedné ne-bo několika v podstatě zpolymerovaných měkkých kontaktních čo-ček.

Dosavadní stav techniky

Zvýšení oblíbenosti nošení měkkých kontaktních čoček 'bylopříčinou mnoha návrhů na jejich výrobu. To je zvláště důležité,protože v běžné výrobě kontaktních čoček se používá mnoho oddě-lených výrobních operací. Nejdříve se monomer z vhodného mate» riálu, který má dobré optické vlastnosti, když se má polymero-vat, umístí do kohkávní formy. Konvexní člen, který je této kon-kávní formě přidružen, se potom umístí nad formu, tak jak jepopsáno v patentu US 4 640 489. Potom se monomer polymeruje tím,že se forma vystaví ultrafialovému záření nebo teplu.

Po polymeraci se čočka vyjme z formy a hydratizuje ponoře-ním do lázně, aby změkla. Obecně je tato lázeň tvořena pufrova-ným solným roztokem s povrchově aktivním činidlem. Po hydratacise čočka opláchne a umístí v solném roztoku. Potom se hotová čo-čka zabalí a je připravena k použití spotřebitelem.

Zjistilo se však, že běžný hydratační proces je dosti dlou-hý a časově náročný. Po umístění čoček v oplachovací nádobě semusí čočky nechat odkapat, opláchnout a uvést do rovnovážnéhostavu v izotonickém solném roztoku. Běžné hydratační procesy spotřebují velká množství vodyobsažené v několika velkých nádobách, kterými se musí čočky po- - 2 hybovat velkým strojním zařízením, V průběhu výroby se čočkamůže několikrát obrátit. V těchto případech se pak dělník musíčočky dotknout, aby ji obrátil zpět. To je zvláší důležité vsystémech, kde se čočky do hotového obalu přenášejí ručně. Ta-to lidská činnost je pomalá, drahá a může způsobit poškození V V» cocky. Úkolem vynálezu proto je vyřešit způsob oplachování a hy-dratace, kde objem roztoku používaného k oplachování a objemvody používané pro hydrataci čoček je menší. V současnosti seoplachování a hydratace provádí ve velkých nádobách, kde jsoučočky v podstatě nekontrolovatelné.

Dalším úkolem vynálezu je odstranit vyluhovatelný podílvodou, alkoholem, dalšími organickými rozpouštědly nebo jejichsměsmi, čímž se spláchnou nezreagované monomery, katalyzátorya/nebo částečně zreagované komonomery nebo další nečistoty.

Dalším úkolem vynálezu je snížit množství chemikálií pou-žívaných v hydratačním procesu. V současnosti, protože hydra-tační roztok je pufrovaným solným vodním roztokem, vyžadujehydratační proces značné množství chemikálií.

Jiným úkolem vynálezu je zkrátit dobu oplachování a hydra-tace . A konečně je -úkolem vynálezu zcela vyloučit možnost obrá-cení nebo převalení čoček v průběhu výroby a balení.

Podstata vynálezu

Uvedené úkoly splňuje prostředek pro oplachování kontaktníčočky podle vynálezu, jehož podstatou je, že sestává z komorytvořící dutinu pro umístění kontaktní čočky, přičemž tato du-tina brání obrácení kontaktní čočky v ní umístěné. Komora obsa-huje zástrčný a zásuvný člen. Zástrčný člen se vloží do zásuv- .1 3 ného členu tak, že je ponechána určitá světlost či vůle pro ulo-žení měkké kontaktní čočky mezi oběma členy, nikoli však tako-vá, že by se kontaktní čočka mohla obrátit nebo přehnout. Komo-ra obsahuje vedení pro oplachování a hydrataci kontaktních čo-ček. Toto vedení je upraveno na obou stranách komory, takžeroztok proudí na obě povrchové plochy kontaktní čočky v radiál-ním směru kolem ní. Jeden z členů obsahuje drenážní systém proodvádění roztoku a vylukováteIných podílů, jako je nezreagovanýmonomer nebo katalyzátor a částečně zreagované komonoraery různéúlomky a další nečistoty, obvodově z kontaktní čočky. Řešení podle vynálezu je nejvhodnější pro oplachování ře-didlem, vodou a odstraňování nečistot při hydrataci kontaktníčočky způsobem popsaným v mé souběžné přihlášce vynálezu o ná-zvu "Způsob hydratace měkkých kontaktních čoček", přihlášenéve stejný den jako tato přihláška vynálezu. Komora může být u-místěna v řadě provedené pro přizpůsobení současným výrobnímsystémům, takže může být zpracováváno současně několik kontakt-ních čoček, při použití malých a řízených objemů oplachovacícha hydratačních roztoků.

Podle výhodného provedení vynálezu jsou vedení upravenana každém ze sdružených členů, zejména centrálně, přičemž odvá-děči prostředky jsou upraveny radiálně kolem komory, takže čo-čka je oplachována radiálně na každé straně ze svého středu,když tekutina vstupuje do vedení a je odváděna z výstupníchprostředků.

Jeden ze sdružených členů je opatřen výčnělkem umístěnýmve středu v uvedené komoře a druhý sdružený člen obsahuje zahlou-bení umístěné středově v uvedené komoře, takže čočka s konkáv-ním povrchem a konvexním povrchem je v uvedené dutině umístěnatak, že její konkávní povrch je u výčnělku a konvexní povrch uzahloubení. Přitom zahloubení druhého členu má s výhodou poloměr - 4 - zakřivení větší než konvexní povrch čočky, takže čočka je v du— *tině samostředící. Výhodné je, když je každý sdružený člen upraven na rámu, *který potom obsahuje několik sdružených členů. Přitom každýsdružený člen na jednom rámu je vytvořen tak, aby orientovalkaždou Čočku v uvedených komorách ve stejném směru. Dále je výhodné, když každý rám obsahuje vedení tekutinypřipojené na každé vedení na rámu, takže každý sdružený člendostává řízené množství tekutiny z uvedeného vedení tekutiny. Výstupní prostředky mohou být tvořeny mnoha drenážnímiotvory umístěnými kolem stěny. Výstupní prostředky mohou býtdále tvořeny mnoha drenážními štěrbinami umístěnými kolem stě-ny. Přitom uvedené drenážní otvory mohou být rozmístěny kolemstěny ekvidistantně.

Sdružené členy jsou s výhodou opatřeny válcovými připojo-vacími elementy na opačných stranách než jsou jejich čelníplochy, i^řičemž uvedená vedení procházejí těmito připojovacímielementy. Přitom válcové připojovací elementy jsou připojenyk válcovým prostředkům upraveným na rámu. Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedenís odkazem na výkresy, na nichž obr. 1 znázorňuje rozložený perspektivní pohled na rámobsahující zástrčné členy použité k přidržování několika poly-merovaných kontaktních čoček a formu, ve které se čočky zformo-valy, v okamžiku výroby těsně před provedením hydratace, obr. 2 rozložený perspektivní pohled znázorňující rámobsahující zásuvné členy pro výrobu měkkých kontaktních čočekv průběhu oplachování a hydratace, - 5 - obr. 3 perspektivní pohled na jednotlivý zastřený člen, obr. 4 příčný řez jednou z komor podle vynálezu přidržu-jící kontaktní čočku, obr. 5 nárys jednoho zastřeného členu z obr. 3, obr. 6 pohled zespoda na zástrčný člen podél čáry 6-6z obr. 5, obr. 7 nárys zásuvného členu v rámu z obr. 2, obr. 8 pohled zhora na zásuvný člen podél čáry 8 - 8 zobr. 7, obr. 9 půdorys rámu pro přidržovací členy z obr. 1 a 2, obr. 10 řez rámem podél čáry 10 - 10 z obr. 9» obr. 11 a 12 v perspektivním pohledů alternativní provede-ní zástrčného členu z obr. 3. Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna komora podle vynálezu, umožňujícíprovedení oplachování a hydratace v průběhu výroby měkkých kon·taktních čoček. Jak je na obr. 1 vidět, je vyřešeno provedenísestavy jednotlivých komor vhodné pro výrobu několika kontakt-ních čoček.

Na obr. 1 byly jednotlivé měkké kontaktní čočky 100 poly-merovány v konkávních formách 25 a jsou umístěny symetricky ko-lem jednoho nebo více bodů, které fungují jako vstřikovací mí-sta /neznázorněno/ v průběhu vstřikování do forem 25 komorové-ho rámu 26. Rám 26 může například obsahovat čtyři formy 25 u-místěné symetricky vůči jednomu bodu nebo více skupin než čty-ři, z nichž má každá společné vstřikovací místo, která mohoubýt sloučena do jednoho rámu. Mohou být tedy sloučeny dvě, třinebo pět skupin, pokud by rám nebyl příliš velký pro manipulaci. - 6 - Ačkoli konkávní formy 25 mohou být použity v této operacia v následujících operacích celého způsobu jako oddělené jed-notky a nikoli ve skupinách umístěných na rámu, je výhodné, žejsou zpočátku upevněny na rámu pro stejnoměrnější zpracování aochranu povrchu čočky. Proto termín ”rám” používaný v tomto po-pisu může znamenat jakýkoli konstrukční element, který přidržu-je několik komor nebo forem a umožňuje jejich použití v popiso-vaném ·způsobu.

Podle obzvlášť výhodného provedení je rám 26 proveden stenkými stěnami a má tvar obdélníka. V obdélníkové ploše je vedvou řadách umístěno od dvou do šesti forem 25 & připevněno krámu 26 pomocí malých vzpěr 27, 28. Výška rámu 26 je taková,že povrchy forem 25 jsou chráněny před poškrábáním a mechanic-kým poškozením v průběhu manipulace, přičemž rám 26 má obecnětvar umožňující stohování, zpracování a manipulaci.

Obr. 1, 3, 4, 5, 6, 9, 10, 11 a 12 znázorňují rám 12 kon-vexních zástrčných členů 10 nebo komor použitých v průběhuoplachování a hydratace měkkých kontaktních čoček. Jak je vidětz obr. 1, 9a 10, rám 12 obsahuje několik konvexních zástrčnýchčlenů 10, které obklopují konkávní povrchy kontaktních čoček100. Každý zástrčný člen 10 připojený k rámu 12 je zásobovánoplachovacím vedením 16, lépe patrným na obr. 4. Každé oplacho-vací vedení 16 je napojeno na hydratační vedení 14. Hydratačnívedení jsou provedena jako žebřováná vedení provedená v rámu12, která jsou připojena k většímu hydratačnímu vedení 1 3, vizobr. 1 a 9· Výhodné provedení rámu 12 obsahuje osm zástrčnýchčlenů 10, takže rám 12 může být umístěn nad polymeračními for-mami 25 použitými pro proces polymerace při výrobě kontaktníchčoček 100.

Jak je nejlépe vidět na obr. 3, 4, 5 a 6, obsahuje každýzástrčný člen 10 konvexní čočkový povrch 20, který je přidružennebo odpovídá kohkávnímu povrchu kontaktní čočky 100. Každý - 7 - zástrčný člen 10 má středově umístěné oplachovací vedení 16,které tvoří průtočné spojení konvexním čočkovým povrchem 20.Každé oplachovací vedení 16 je provedeno ve válcovém připojo-vacím elementu 17. Tyto válcové připojovací elementy 17 umož-ňují připojení zástrčných členů 1O k rámu 1 2, takže každé opla-chovací vedení 16 je udržováno v průtočném spojení s hydratač-ním vedením 14. Proto každý válcový připojovací element 17 jenalisován v odpovídajícím přidruženém válcovém prostředku 21/díře/ provedeném jako část rámu 12.

Stěnou 19 zastřeného členu 10 prochází několik radiálníchvýstupních otvorů 18. Obvykle je výhodný počet výstupních otvo-rů 18 dvanáct, ale je samozřejmé, že tento počet není kritický.Počet výstupních otvorů 18 musí být dostatečný, aby nevznikalamrtvá místa v proudění a aby tekutina protékala dutinou 150vytvořenou mezi proti sobě umístěnými povrchy zástrčného členu10 a zásuvného členu 50 nebo komory, když se do sebe zasunou.Každý výstupní otvor 18 musí být dostatečně malý, takže kon-taktní čočka jím nemůže unikat a dostatečně velký, aby snadnounikaly vzduchové bubliny; vhodný je průměr asi 2 mm. Radiálnívýstupní otvory 18 jsou provedeny ve stěně 19 tak, že jsouvšechny umístěny na jedné straně čočkového povrchu 20.

Jak je lépe vidět na obr. 2, 4, 7 a 8, je každý zástrČnýčlen 10 nebo komora přidružen k odpovídajícímu zásuvnému čle-nu 50 nebo komoře, upevněnými na rámu 52. Každý zásuvný člen50 obsahuje radiálně vystředěné oplachovací vedení 56 a konkáv-ní Čočkový povrch 60, který má poloměr zakřivení o trochu většíněž je poloměr konvexního čočkového povrchu kontaktní čočky10Q, pro umožnění samovystředění čočky 100 na konkávním Čočko-vém povrchu 60 a pro zabránění nalepení čočky 100 na konkávníčočkový povrch 60 vlivem povrchového napětí. Kontaktní čočka1QO musí být přizpůsobena tak, že radiální stěna 59 je právědost velká, aby pojmula čočku 100, když se zformovala do vydutí ηε svou maximální velikost na zástrčném členu 10. Stená 59 nazásuvném členu 50 má vnitřní povrch 201, který lícuje s vněj-ším povrchem stěny 19 zástrčného členu 10.

Každý zásuvný člen 50 je opatřen válcovým připojovacímelementem 57, jehož středem prochází oplachovací vedení 56.

Každý z válcových připojovacích elementu 57 je přidružen k vál-covému prostředku 61 /díře/ provedenému v rámu 52.. Oba spojo-vací prostředky 57 a 61 spolupracují stejně /tvoří připevně-ní/ jako spojovací prostředky 17 a 21 . Hydratační vedení 54a hydratační vedení 53 upravená v rámu 52 udržují průtočnéspojení s oplachovacími vedeními 56 provedenými v zásuvných čle-nech 50. Zástrčné členy 10 a zásuvné členy 50 i rámy 12, 52 mohoubýt provedeny z jakéhokoli plastického nebo jiného materiálu,který může dodržovat kritické rozměry za podmínek vytvořenýchv průběhu hydratačního procesu. Každý zástrčný a zásuvný člen1_0, 50 může být proveden z vhodného plastického, kovového, ke-ramického, skleněného nebo podobného materiálu. Těmito materiá-ly mohou být polystyrény, polyolefiny, akryly, polykarbonáty,polyacetálové pryskyřice, polyakrylethery, polyakryletherovésulfony a nylon. Nejvýhodnějším materiálem je polykarbonát,který může být vstřikován do formy a odolává rozpouštědlům aoplachovacím roztokům v používaném teplotním rozsahu.

Proto u způsobu popsaného v mé souběžné přihlášce vynále-zu o názvu "Způsob hydratace měkkých kontaktních čoček”, nanějž se pro úplnost poukazuje, tvoří přiřazené zástrčné a zá-suvné členy 10., 50, když se sestaví, dutinu 150, v níž je u-místěna čočka 100, která v průběhu oplachování a hydratace jepodrobena řadě krátkých operací tekutinami vtékajícími a vyté-kajícími z dutiny 150 v požadovaném pořadí. Způsob může býtprováděn při použití řady dutin 150, jak je znázorněno zejménana obr. 1 a 2. - 9 -

Způsob hydratace probíhá následovně: Po polymeraci zůstá-vají měkké kontaktní Čočky 100 ve formách 25 rámu 26, viz obr. 1. Rám 12 se zástrčnými členy 10 se položí na rám 26, oba seobrátí, potom se ponoří do nádoby s vodou, takže každá čočka100 volně vyplave z formy 25 a připojí se po vytažení z vody kekonvexnímu čočkovému povrchu 20 zástrčného členu 10. Poloměrzakřivení konvexního Čočkového povrchu 20 je v podstatě stejnýjako konkávní povrch kontaktní čočky 100. Hydrogel kontaktníčočky 100 ke konvexnímu čočkovému povrchu 20 přilne vlivempovrchového napětí.

Potom se rám 26 oddělí od rámu 12, přičemž každý konvex-ní čočkový povrch 20 každého zástrčného členu 10 přidržujekontaktní čočku 100. Konvexní Čočkový povrch 20 a konkávní čo-čkový povrch 60 jsou obklopeny a uzavřeny stěnami 19, 59 propřidržování kontaktní čočky 100 uvnitř dutiny 150 tvořené zá-strčným a zásuvným členem 10, 50, viz obr. 4. Dutina 150 v so-bě přidržuje kontaktní čočku 100 tak, aby se nemohla obrátit.Kontaktní čočka 100 zůstává v dutině 150 během zbývajícíhozpůsobu hydratace, takže systém je plně kontrolován.

Dutina 150 přidržující běžnou kontaktní čočku 100 spotře-buje pro plné ponoření čočky 100 asi 0,8 mililitrů roztoku,obecně 0,4 až 1,5 ml roztoku, výhodně 0,5 až 1,0 ml, ale nej-výhodněji 0,6 až 0,8 ml. Oplachováním kontaktní čočky 100 vdutině 150 a umožněním uzavření čočky 100 a vtékání roztoku dorovnovážného stavu před každým následujícím oplachováním, jedosaženo podstatných úspor oproti dosud používaným způsobům. V průběhu oplachování a hydratace se oplachovací nebo hy-dratační roztok přivádí hydratačními vedeními 14,, 54 a vedeoplachovacími vedeními 16, 56 zástrčného členu 10 a zásuvnéhočlenu 50 do dutiny 150 ♦ Roztok vystupuje výstupními otvory 18.Proud vstupuje radiálně na konkávní i konvexní povrch kontakt-ní čočky 100. Řízený proud tekutiny na obě strany kontaktní - 10 čočky 100 tedy odstraňuje drobná úlomky z obou povrchů.

Další provedení zástrčných členů 110 nebo komor je zná-zorněno na obr. 12. Zástrčný Člen 110 je místo výstupních ra-diálních otvorů opatřen výstupními štěrbinami 118 provedenýmive stěně 119. Tyto výstupní štěrbiny 118 jsou rozmístěny postěně 119 a usnadňují oplachování ze zástrčného členu 110. Toprovedení je nejvýhodnější, protože zástrčný člen 110 se snad-no tvaruje.

Hydratované kontaktní čočky 100 jsou nyní připraveny propřenos a zabalení. Kontaktní čočky 100 se usadí ve vyprázdněnédutině 150 vytvořené členy 10, 50, načež se oba členy 10, 50od sebe oddělí. Zásuvný člen 50 nyní přidržuje správně orien-tovanou čočku 100. Jak je vidět na obr. 11, nový zástrčný člen120 s odstraněnou radiální stěnou se umístí na kontaktní čočku100, takže konvexní čočkový povrch 220 se přiblíží kontaktníčočce 100. V oddělené pracovní přenášecí operaci se rám 52 připojík vedení stlačeného vzduchu. V tomto uspořádání se vzduch fou-ká proti konvexnímu povrchu kontaktní Čočky 100 hydratačnímvedením 54 a oplachovacím vedením 56,. Tímto způsobem je kon-taktní čočka 100 přitlačena a pak přidržována na konvexnímčočkovém povrchu 220 zástrčného členu 120 povrchovým napětím,stejně jako když došlo k jejímu uvolnění z formy 25 na začát-ku hydratačního procesu. Zástrčné členy 120, nyní s kontaktními čočkami 100, se pakumístí do obalu. Příkladné provedení obalu je popsáno v mé sou-běžné přihlášce vynálezu o názvu "Způsob hydratace kontaktníchčoček”. Z hydratačních vedení 14 se vstřikuje vhodný vodní roz-tok do zástrčných členů 120 oplachovacími vedeními 16. Protodojde k uvolnění čoček 100 ze zástrčných členů 120, když hladi-na vody v každém obalu 200 je alespoň tak vysoko jako úroveň 11 kontaktních čoček 100 a konvexních čočkových povrchů 20. Tozpůsobí, že kontaktní čočky 100 odplavou volně od konvexníchčočkových povrchů 20.

Když je kontaktní čočka 100 v obalu 200, může být zkon-trolována a zalita solným roztokem. Celý způsob hydratace apřenášení do obalu 200 se proto může provádět zcela automatic-ky. je samozřejmé, že jsou možné i alternativy vynálezu. Na-příklad může být celý způsob obrácený. To jest povrchy, nakterých jsou čočky neseny mohou být konkávní, takže připevně-ní je provedeno na konvexním čočkovém povrchu. Dále, oplacho-vání nebo působení rozpouštědla nebo vody může být provedenoze stran čočky, ačkoli je zjištěno, že oplachování ze středučočky radiálně je mnohem účinnější. Může být prováděno mnohastředovými otvory. A konečně, čočky mohou být přenášeny do o-balu tak, že konkávní povrch směřuje dolů místo nahoru ven zobalu, jak je znázorněno.

Nejdůležitější je však to, že čočka 100 je v každém o-kamžiku pod kontrolou a její orientace se udržuje. Všechny ko-morové členy a rámy zabezpečují řádnou kontrolu a umožňují ce-lý systém automatizovat. Protože je zajištěna orientace a kon-trola čočky aniž by došlo k jejímu obrácení, není nutný zásahčlověka do procesu.

Proto je žádoucí vytvořit systém, který snižuje možnostobrácení čočky 100 v průběhu nějaké operace celého způsobu, aípři oplachování, či při hydrataci nebo balení. To je hlavnímúčinkem dosaženým předloženým vynálezem. Dutina 150 vytvořenámezi členy 10 a 50 udržuje orientaci čočky 100. Rovněž zástrč-né členy 10 a obaly 200 udržují její orientaci. Oplachování ahydratace se provádí ve značně zmenšeném prostoru, který mápouze objem použitý pro oplachování a pro roztok nebo rozpouš- - 12 tědlo ve členech 10 a J50. Protože kontaktní čočka 100 je neu-stále v kontaktu s povrchem členu nebo obalu při všech přeprav-ních krocích v procesu, je dosaženo plné automatizace navrhova-ného systému.

Znaky vynálezu jsou popsány v připojených patentovýchnárocích.

Claims (25)

1. Prostředek pro oplachování kontaktní čočky vyzna-čující setím, že sestává z komory tvořící dutinu pro umístění kontaktní čočky, při-čemž tato dutina brání obrácení kontaktní čočky v níumístěné, vedení pro přivádění tekutiny do uvedené komory zcela ko-lem kontaktní čočky a výstupních prostředků pro výstup tekutiny z uvedené komo-ry.

2. Prostředek podle nároku 1,vyznačující setím, že komora obsahuje pár sdružených členů, přičemž ty-to sdružené členy vytvářejí uvedenou dutinu, když jsou do sebezasunuty a vedení jsou upravena v každém ze sdružených členů.

3. Prostředek podle nároku 2,vyznačující setím, že vedení jsou vytvořena středově v každém ze sdru-žených členů a výstupní prostředky jsou situovány radiálně ko-lem uvedené komory, takže kontaktní čočka je oplachována ra-diálně na každé straně ze svého středu, když tekutina vstupujedo uvedeného vedení a odtéká výstupními prostředky.

4. Prostředek podle nároku 2,vyznačující setím, že jeden ze sdružených členů obsahuje výčnělekumístěný středově v komoře a druhý sdružený člen obsahuje za-hloubení umístěné středově v komoře, takže kontaktní čočka s - 14 konkávním povrchem a konvexním povrchem je uložena v uvedenédutině tak, že výčnělek je u konkávního povrchu a zahloubeníu konvexního povrchu.

5. Prostředek podle nároku 4, vyznačují, cí setím, že zahloubení druhého členu má poloměr zakřivenívětší než poloměr konvexního povrchu kontaktní čočky, takžekontaktní čočka je v dutině samostředící.

6. Prostředek pro oplachování kontaktní čočky, která mádvě strany, vyznačující se tím, že sestáváze sdružených členů pro umístění kontaktní čočky, přičemžtyto členy tvoří při zasunutí dutinu, která přidržujekontaktní čočku pro zabránění jejímu obrácení, když ječočka umístěna v ní a výstupních prostředků v alespoň jednom z uvedených členů,pro výstup tekutiny z uvedené dutiny.

7. Prostředek podle nároku 6,vyznačující setím, že kontaktní čočka má konvexní stranu a konkávnístranu a radiální okraj, přičemž každý ze sdružených členů máčelo obecně přizpůsobené jedné ze stran kontaktní čočky a stě-nu obklopující radiální okraj, takže uvedené čelo a stěna tvo-ří dutinu, přičemž každý sdružený člen obsahuje vedení pro přivádění tekutiny středově uvedeným čelem a výstupní prostředkyumístěné na jedné ze stěn. - 15

8. Prostředek podle nároku 6, vyznačující setím, že dutina je naplněna a kontaktní čočka je ponořenav asi 0,4 až 1,5 mililitrech tekutiny.

9. Prostředek podle nároku 6, vyznačující setím, že dutina je naplněna a kontaktní čočka ponořena v asi 0,6 až 1,0 mililitrech tekutiny.

10. Prostředek podle nároku 6,vyznačující setím, že každý sdružený člen je vytvořen na rámu obsahují-cím několik uvedených sdružených členů.

11. Prostředek podle nároku 10,vyznačující setím, že každý sdružený člen na jednom z rámů je tvarovánpro orientaci každé kontaktní čočky tvarované v komorách vestejném směru.

12. Prostředek podle nároku 10,vyznačující setím, že každý rám obsahuje vedení tekutiny připojené kekaždému vedení na rámu, takže každý sdružený člen přijímá ří-zená množství tekutiny z uvedeného vedení tekutiny.

13. Prostředek podle nároku 6,vyznačující setím, že výstupní prostředky jsou tvořeny několika drenáž-ními otvory umístěnými kolem stěny.

- 13 - PATENTOVÉ NÁROKY

14. Prostředek podle nároku 6,vyznačující se - 16 tím, že výstupní prostředky jsou tvořeny několika drenáž-ními štěrbinami umístěnými kolem stěny.

15· Prostředek podle nároku 13,vyznačující s<tím, že výstupní otvory jsou rozmístěny kolem stěny ekvi-distantně. j

16. Prostředek podle nároku 14, vyznačující s <tím, že výstupní štěrbiny jsou rozmístěny kolem stěny ekv:distantně,

17· Prostředek podle nároku 16,vyznačující s <tím, že sdružené Členy jsou opatřeny válcovými připojova-cími elementy na opačných stranách než jsou jejich čela, při-čemž vedení procházejí těmito připojovacími elementy. •

18. Několik sdružených členů podle nároku 17, vyzna-čující setím, že válcové připojovací elementyjsou připojeny k válcovým prostředkům upraveným na rámu pro u-pevnění válcových připojovacích elementů. -

19. Komora pro oplachování kontaktní čočky, která má kon- jkávní stranu a konvexní stranu, vyznačuj ící setím, že sestává ze zástrčného přidržovacího prostředku obsahujícího konvex-ní povrch, stěnu obklopující tento konvexní povrch astředově umístěné vedení pro dopravu tekutiny zástrčným | - 17 - přidržovacím prostředkem ke konkávní straně kontaktní čo-čky, zásuvného přidržovacího prostředku obsahujícího konkávnípovrch, stěnu obklopující tento konkávní povrch a středo-vě umístěné vedení pro dopravu tekutiny zásuvným přidržo-vacím prostředkem ke konvexní straně kontaktní čočky,přičemž jeden z přidržovacích prostředků je zasunutelnýdo druhého pro vytvoření dutiny uvedenými stěnami a kon-vexními a konkávními povrchy pro umístění kontaktní čočkya výstupních prostředků umístěných na alespoň jedné ze stěntakže tekutina protéká uvedenou komorou a odtéká výstup-ními prostředky.

20. Komora podle nároku 19, vyznačující setím, že oba přidržovací prostředky jsou opatřeny válcový-mi připojovacími elementy, v nichž je vždy upraveno vedení aspojení s nádobkami na rámu, který je opatřen několika přidržovacími prostředky.

21. Komora podle nároku 20, vyznačující setím, že rám je opatřen vedením tekutiny připojeným kekaždému uvedenému vedení na přidržovacím prostředku.

22. Komora podle nároku 20,vyznačující setím, že výstupní prostředky jsou tvořeny několika vý-stupními štěrbinami rozmístěnými na stěně jednoho z přidržova-cích prostředků. - 18

23. Komora pole nároku 20,vyznačující setím, že vedení způsobuje radiální oplachování každé stra-ny kontaktní čočky s výstupem tekutiny z výstupních prostřed-

24. Prostředek pro přenášení kontaktní čočky, který májednu stranu přizpůsobenou zakřivení kontaktní čočky, přičemžtato strana přidržuje kontaktní čočku v přidruženém vztahu,pro přemístění kontaktní Čočky do obalu.

25. Prostředek podle nároku 24,vyznačujícíse tím, že dále obsahuje ve středu umístěné oplachova-cí vedení a radiální stěnu vytvořenou u obvodu kontaktní čočky,připojenou k uvedené straně.