CZ91199A3

CZ91199A3 - Způsob výroby léčiva, obsahujícího bílkovinu z plazmy a léčivo tímto způsobem získané

Info

Publication number: CZ91199A3
Application number: CZ99911A
Authority: CZ
Inventors: Wolfgang Teschner; Yendra Linnau; Sonja Svatos; Herwig Igel
Original assignee: Baxter Aktiengesellschaft
Priority date: 1996-09-16
Filing date: 1997-09-10
Publication date: 1999-06-16
Also published as: KR20000036002A; ATA163396A; HUP0002265A3; US8709492B2; AU732519B2; ID21224A; MXPA99002144A; ES2206701T3; EP0927195B1; PT927195E; CA2265936C; CN1230967A; US20050249815A1; DK0927195T3; JP2001500867A; IN187314B; PL332159A1; EP0927195A2; ATE248857T1; BR9712044A

Description

Vynález se týká způsobu výroby léčiva, obsahujícího bílkovinu z plazmy, které je v podstatě prosté nežádoucích kovů, z citranové plazmy, nebo frakce plazmy, obsahující citran a léčiva tímto způsobem získaného.

Dosavadní stav techniky

Lidský albumin představuje svou koncentrací 35 až 50 g/1 hlavní složku plazmy. Jeho terapeutické použití je již dlouho známé, podávání albuminu je například indikováno při akutní ztrátě krve nebo plazmy, nebo při selhání vasomotorícké regulace. Protože osmotický tlak 20 % (25 %) roztoku albuminu činí přibližné čtyřnásobek (pětinásobek) tlaku normálního lidského séra, účinek albuminu spočívá převážně na jeho schopnosti upravovat osmotický tlak.

Preparáty s lidským albuminem se získávají z lidské plazmy vícenásobnou frakcionací, například frakcionací dle Cohna, nebo se vyrábějí rekombinačním postupem. Vlivem různých materiálů během výroby, nebo při skladování roztoku albuminu ve skleněných nádobách, se do preparátů s albuminem dostává hliník, takže konečný obsah hliníku v odpovídajících preparátech může být značný.

Hliník, který je jedním z prvků, které se v přírodě *4 4444 ·· * 94 4 Φ 4 4 9 « 444 4 4 4 4 4 4 4 * · «44 4 44 444 444 · 4 4 4 4 4 4 4 4

4*4 44 44 4.4 44 44 nejčastěji vyskytují, se v poslední době stále častěji uvádí v souvislosti s různými onemocněními lidského těla,'převážně s onemocněním nervového a kostního systému. Zatímco plíce a gastrointestinální trakt tvoří účinnou překážku proti příjmu hliníku, tato překážka u pacientů, kterým jsou podávány intravenózní preparáty, již není účinná, a hliník, který je případně v podávaných preparátech, může být bez překážek přijímán. Tak například D.S.Milliner a kol. (N. Engl. J. Med. (1985), 312, s. 165-167) uvádí, že některé albuminové . produkty š velkým množstvím hliníku vedou k onemocněním kostí nebo k encefalitidě. Hliník se stále Častěji uvádí do souvislosti s Alzheimerovou chorobou.

Proto bylo vyvinuto úsilí, udržovat obsah hliníku, například v preparátech albuminu, co nejnižší. Ze spisu US-PS, 5 372 997 je například znám postup ke snížení obsahu hliníku v albuminových preparátech použitím speciálních skleněnýchnádob na jedné straně a na druhé straně pomocí zpracování aniontoměniči. Uvolňování hliníku ze skleněných nádob se zabrání použitím speciálního skla, chudého rta hliník, nebodealkalizací vnitřního povrchu roztokem síranu amonného nebo kyselinou siřičitou. Dále se provádí zpracování kationtoměničem. K tepelnému zpracování roztoku albuminu se pak nakonec přidávají k tomu vhodné stabilizátory, jako je N-acetyltryptofan sodný, nebo kaprylát sodný..

Ze spisu EP-0 484 464-B1 je znám způsob čištění albuminu od vícemocných kovových iontů, které jsou na něj vázány, tím, že se nahradí ionty jednomocných kovů, například ionty amoniovými nebo ionty alkalických kovů.

Též ze spisu US-PS 5 250 663 je znám způsob, jímž se může získat albumin v podstatě prostý hliníku. U tohoto * ·· '· ···· ·· rt ·· · * · » ř·»»» • · ·· ·· ( « t · · *· · t · · · » ♦<)· ·*· ···»·»» · » ♦ ·» rt «> rt »· ·* způsobu se vychází z frakce, obsahující albumin, například z Cohnovy frakce a nejprve se provádějí různá srážení. Mezi jiným se provádí zpracování tepelným nárazem v přítomnosti kaprylátu sodného jako stabilizátoru a 10 až 20 % ethanolu. Tento roztok se nakonec podrobí ultrafiltraci a diafiltraci. Po diafiltraci jsou odstraněny hliník a další nečistoty a jako soli se pro diafiltraci používají slabé roztoky solí, jako je například 3% NaCI, roztok octanu sodného, nebo v některých případech roztok kaprylátu sodného. Při tomto použití kaprylátu však nedochází k žádné výměně solí, proto™že již přeďdiafiltraci byl přidán kaprylát jako stabilizátor pro zpracování tepelným šokem; proto jsou stále ještě v preparátu značná množství citranových iontů.

Jak popisují například J. C. May a kol., (1992) (Vox Sang., 62, s. 65 - 69), hraje podstatnou úlohu .při přijímání hliníku přítomnost citranových iontů, které vykazují vysokou afinitu ke hliníku (viz k tomu též například R. B. Martin,' (1986), J. Inorgan. Biochem., 28, s. 181 - 187) a při tom představuje pouhá přítomnost citranových iontů obecné riziko λ pro znečištění kovovými ionty.

- V EP-0 696 595-A1 se při jednom postupu, při kterém se používá kaprylát k frakcionování albuminu, citranové fonty odstraňují v průběhu chromátografie na DEAE-Sephadexu. Při tom však nedochází k prosté výměně citranových iontů za jiné ionty, nýbrž k nákladnému oddělování citranu v důsledku vysoké ceny DEAE-sephadexového aniontoměňiče.

Podstata vynálezu

Předložený vynález má za úkol poskytnout nový a jedno• V flflfl· ! ·· ·«· ·· t *·· * · t · · « « a · ·· ** fi «· ·* * *· * ··· · ·· • « *« ·>

duchý způsob odstranění, případně redukce nežádoucích iontů kovů v léčivech, obsahujících plazmovou bílkovinu, při kterém se v průběhu výrobního postupu odstraní jak nežádoucí kovy, tak se i zabrání, případně sníží znečištění hotových preparátů při skladování v nádobách, obsahujících kov.

Tento úkol byl podle vynálezu vyřešen způsobem výše zmíněného druhu, který zahrnuje následující kroky:

- výměna cítranu a případně kovů, vázaných na citran, v ^m^róžTolcu7~óbsáhúj ícím' plazmovou' bílkovinu, ža ve vodě'' rozpustný monokarboxylát, nebo dikarboxylát, případně za organickou monokarboxylovou kyselinu, nebo dikarboxylovou kyselinu, za nesráživých podmínek,

- získání plazmové bílkoviny, nebo plazmových bílkovin, a

- zhotovení léčiva.

Překvapivě bylo zjištěno, že k odstranění kationtů kovů, přispívají rozhodujícím způsobem právě anionty, obsažené v roztoku, obsahujícím plazmovou bílkovinu.

Na rozdíl od postupu, popsaného v US-PS 5 250 663, se k roztoku, obsahujícímu citrany, případně citrany obsahující sraženinu, přidává nejen kaprylát sodný, ale citran, který jednak může nést vázané ionty kovů ve formě komplexu a jednak je zodpovědný za uvolňování nežádoucích kovů v rámci výrobního postupu, případně při skladování hotového léčiva, je nahražen ve vodě rozpustným monokarboxylátem, nebo dikarboxylátem.

Ukázalo se totiž, že když se preparáty, obsahující

• « • «to « • · · · · · citranové ionty, srazí a potom se rozpustí v pufru, prostém citranových iontů, může nový roztok stále ještě obsahovat značný podíl citranových iontů. Protože většina frakcionačních postupů při získávání farmaceutických preparátů z plazmy, ke které se bez výjimky při odběru přidává citran, má jeden nebo více srážecích kroků, představuje proto výměnný postup citranových iontů podle předloženého vynálezu zajímavou možnost jednoduchého, nenákladného a účinného odstranění citranových iontů, která se může snadno zahrnout do již zavedených výrobních postupů.

Za plazmovou frakci slouží například frakce, která byla získána frakcionací dle Cohna. Například se pro výrobu albuminu použije sraženina z frakcionace dle Cohna, obsahující albumin.

Aby se docílila co nej úplnější záměna citranu, musí se krok výměny provést za nesrážejících podmínek, protože jinak, jak bylo zmíněno, hrozí .nebezpečí, že citran může být odstraněn jen nedostatečně v důsledku své vysoké afinity ke sražené bílkovině. Výhodně proběhne záměna citranu v časném okamžiku výrobního postupu.

Podle výhodné formy provedení způsobu podle vynálezu se jako léčivo, obsahující plazmovou bílkovinu, vyrobí léčivo, které obsahuje jeden nebo více faktorů srážení a fibrinolýzy, imunoglobuliny, glykoproteiny a/nebo albumin. Jako faktory srážení a fibrinolýzy přicházejí při tom v úvahu zejména fibrinogen, prothrombin, faktory V, VII, VIII, IX,

X, XI, XII a XIII, případně ve své aktivoané formě, faktor von Víllebranda, ale též antikoagulanty, jako je heparin, heparinoidy, deriváty kumarinu, nebo fibrinolytika, jako je streptokináza, urokináza, pro-urokináza, t-PA, nebo plasmin.

MM • 9 · · • » 0 ' «* · 0 « a ·

Í··» 0 * 0 0 0 λ 0 • 000 0 0* 000 00»

I» 0 »000 0 0 »•0 M -♦ 00 ll ·*

Jako imuňoglobuliny se mohou vyrobit různé preparáty, obsahující imunoglobuliny třídy IgG, IgA, IgM a jejich směsi, případné s vysokými titry..

Jako glykoprotein přichází v úvahu například orosomukoid.

' A

Pro výměnu citranu se výhodně použije sůl některé organické karboxylové kyseliny se 2 až 20 atomy uhlíku, přičemž obzvláště výhodný je kaprylát nebo vinan, nebo jejich směsi.

Pro účely předloženého vynálezu se monokarboxylátem, nebo dikarboxylátem, rozumí též některá organická monokarboxylová nebo dikarboxylová kyselina, protože záměna citranu v roztoku beztoho probíhá vždy za aniont kyseliny. Výhodně se pro výměnu citranu používá organická monokarboxylová nebo dikarboxylová kyselina se 2 až 4 atomy uhlíku.

Způsob podle vynálezu se ukázal jako zvláště vhodný pro výrobu léčiv, obsahujících plazmovou bílkovinu, která zejména s ohledem na své znečištění hliníkem vykazují vynikající vlastnosti, protože jsou v podstatě prosté jakéhokoliv zjistitelného hliníku.

Jak bylo zmíněno, musí záměna citranu probíhat za nesrážejících podmínek. Výhodně se krok výměny provádí během diafiltrace, ultrafiltrace, případně během chromatografického postupu, protože se tyto kroky ukázaly jako zvláště vhodné pro jednoduchou, nenákladnou a účinnou výměnu.

Podmínky během kroku výměny závisejí na použitém postupu a volí se zejména tak, aby výměna citranu a případně

Φ Φ φφ φ φ ·· * φ φ φ φφφ* φφφφ φ φ φ φφφφ

ΦΦ Φφφ φ φφ φφφφφφ φ φφ φφφφ· φ φ

ΦΦΦ Φ£ φφ «φ ΦΦ Φ« též kovů, vázaných na citran, proběhla co nejúplněji. Proto se musejí optimalizovat odpovídající provozní parametry, zejména teplota, trvání výměnného kroku a koncentrace příslušného monokarboxylátu, případně dikarboxylátu, případně monokarboxylové nebo dikarboxylové kyseliny.

Teplota během výměny výhodně leží v rozmezí mezi 0 °C a 50° C, výhodněji v rozmezí od 10 °C do 30° Ca nej výhodněji při teplotě místnosti. Odpovídají časový interval pro výměnu je závislý zejména na poměru vyměňovaného objemu k povrchu membrány a na teplotě a činí výhodně nejméně 30 minut, zejména pak je časový interval v rozmezí mezi 30 minutami a několika hodinami.

Obecně je parametr, jako je časový interval, závislý též přímo na daném výměnném objemu odpovídající látky. Výhodně činí výměnný objem nejméně pětinásobek, výhodněji nejméně třicetinásobek výchozího roztoku a časový interval pro výměnu se určí podlé toho.

Koncentrace monokarboxylátu nebo dikarboxylátu, případně monokarboxylové nebo dikarboxylové kyseliny, leží výhodně v rozmezí od 0,001 a 10 mol/1, výhodněji v rozmezí od 0,001 do 1 mol/í.

Například se přidává kaprylát sodný v koncentraci mezi 1,0 mmol/1 a 1,5 mol/1, výhodně v rozmezí mezi 1,0 mmol/1 a 25 mmol/1.

Octan sodný se například přidává v koncentraci v rozmezí 1 mmol/1 a 5,5 mmol/1, výhodně mezi 50 mmol/1 a 1,0 mol/1.

·' 00 0· 0000 00 00 ·· 0 0 0 · * · · 0

0000 0 0 0 0000 0 0 00· 0 00 000 000 000 000* 0 0

000 00 0 0 00 «0 00

Sodná sůl kyseliny hexanové se například přidává v koncentraci mezi 1,0 mol/1 a 1,0 mol/1, výhodně v rozmezí mezi 5,0 mmol/1 a 0,1 mol/1.

Vinan sodný se může přidávat v koncentraci v rozmezí 1,0 mmol/1 a 1,2 mol/1, výhodně v rozmezí 10,0 mmol/1 a 0,2 mol/1.

U solí vyšších kyselin se tedy účinná množství nacházejí již v rozmezí od,0,001 do 0,1 mol/1, zatímco soli nižších kyselin se výhodně přidávají v poněkud vyšších koncentracích.

Dalším parametrem, určujícím postup, je hodnota pH roztoku. Tato hodnota je výhodně v rozmezí pH 6 až 8, obzvláště výhodně 6,5 až 7,5.

J'

V roztoku mohou být vedle karboxylátu, připadne karboxylové kyseliny, obsaženy též anorganické soli, jako například soli sodíku, nebo draslíku, pro zvýšení iontové síly. Například je obsažen nejméně 4% roztok chloridu sodného. Navíc zde mohou být obsaženy také různé pufrovací soli.

Jako materiály pro příslušný výměnný postup přicházejí zejména v úvahu komerčně dostupné materiály, jako jsou například membrány pro diafiltraci, jednotky pro ultrafiltraci, různé chromatografické gely, molekulová síta a další. Všechny tyto materiály mohou být organického, nebo anorganického původu; mohou být syntetického nebo biologického původu.

Ukázalo se, že způsob podle předloženého vynálezu je * · · « ··*· · « «0 9 9» » » · 9 a 9 ..9

9 99 9 9 · · · · · • « # · · « · · ·· ·· • «flflfl·* « · • t » flfl flfl ·· ·fl zvláště výhodný tehdy, když roztok, obsahující plazmu, je před výměnou vyčištěn, a/nebo zkoncentrován.

Jako u všech léčiv, která vycházejí z plazmy jako suroviny, musí se též v rámci výrobního způsobu podle předloženého vynálezu počítat s jedním nebo více kroky k inaktivaci případně přítomných virů.

Výhodná forma provedení způsobu podle vynálezu se tedy týká způsobu, kterým se roztok, obsahující plazmovou bílkovinu, před a/nebo po výměně podrobí zpracování k inaktivaci případně přítomných virů, výhodně tepelnému zpracování. Vhodná zpracování k inaktivaci virů, která se mohou použít s rámci tohoto způsobu, jsou popsána v EP-0 159 311,

EP-0 519 901, nebo v EP-0 674 531.

Je zvláště výhodně, když se před zpracováním k inaktivaci virů podrobí získaná plazmová bílkovina ještě dialýze proti prostředí, chudému na soli, například vodě. Při tom může stále ještě trvat dodatečný stabilizační efekt na plazmovou bílkovinu v důsledku přítomnosti monokarboxylátů nebo dikarboxylátů. Získávání plazmové bílkoviny nebo plazmových bílkovin a zhotovení léčiva se pak má provádět výhodně výhradně se složkami, prostými citranů, aby se zabránilo novému znečištění preparátu ionty citranu, které jsou při delším skladování zodpovědné za nové znečištění ionty kovů.

Způsob podle vynálezu se ukázal jako zvláště vhodný k odstraňování iontů hliníku, případně k zabránění nového znečištění ionty hliníku během skladování léčiva. Stejně dobře se však mohou účinně snížit též jiné ionty kovů, o nichž je známo, že mohou znečišťovat léčiva, obsahující * «0 00 000« 00 «« 000 0« 0 · · 0 • 000 · 0 0 « «' Φ ·

000 0 «0 000 000

00« 000« 0 .9

00004 00 0« »0 «0 plazmovou bílkovinu, jako jsou například kovy podobné hliníku, kadmium, zinek, olovo, železo a další.

Předmětem předloženého vynálezu je také léčivo, obsahující plazmovou bílkovinu, které je získatelné způsobem podle předloženého vynálezu a které má obsah nežádoucích kovů nižší než 100 μ§/1, výhodně nižší než 10 gg/l, obzvláště nižší než 200 ng/1, například podle zjištění , -atomovou absorpční spektroskopií, přičemž tento nejvyšší obsah není překročen ani po delším skladování, dokonce ani po skladování přes 5 roků.

Léčiva, obsahující plazmovou bílkovinu podle vynálezu, se mohou skladovat v nejrůznějších nádobách (zásobnících), známých ze současného stavu techniky. Takové nádoby mohou být ze skla, z plastů, kovů, nebo z jejich kombinací. Nádoby též mohou být předem speciálně ošetřeny, například může být jejich povrch opatřen vrstvou silikonu. Ze skel se mohou používat jak skla tvrdá, tak i skla měkká (viz například Gláser, Klassifikation USP, S.1781).

Léčivo, obsahující plazmovou bílkovinu podle vynálezu, vykazuje zejména též při skladování v tvrdých sklech malý obsah nežádoucích kovů, výhodně tento obsah činí méně než 100 gg/l, obzvláště méně než 10 fig/1, obzvláště výhodně méně než 200 ng/1.

Vynález bude blíže osvětlen pomocí následujících příkladů, na které však není omezen.

«« · *

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Sraženina z frakcionace podle Cohna, která obsahuje albumin o čistotě > 95 % , se rozpustí v roztoku o obsahu 50 g/1 NaCI v poměru 1+2 (hmotnost/objem; 1 kg ve 2 litrech) při neutrálním pH. Roztok se diafiltruje při teplotě 4 °C kontinuálně proti vodě pomocí membrány z regenerované celulosy. Při tom se přidá 0,1 mol kaprylátu na jeden gram bílkoviny.

V následující tabulce 1 je za a) znázorněno sníženi obsahu hliníku a obsahu citranu po diafiltraci bez přídavku karboxylátu, jako je například kaprylát, vinan, sůl kyseliny hexanové, nebo octan.

Tabulka 1

a) bez přídavku karboxylátu:

	obsah hliníku	obsah citranu
Vzorek	pg/g₍ bílkoviny	v %	gmol/g bílkoviny	v %
před diafiltraci	2,802	100,0	166	100,0
diakoncentrát	0,704	25,1	8,6	5,2

Následující tabulka 1 b) ukazuje snížení obsahu hliníku a obsahu citranu po diafiltraci s přídavkem 0,1 mmol • φφ φφφφφφ φφ φφ • · · φ « Φ··· • φφφ φ φ φ φφφφ • φ φφφ φ φ φ, φφφ φφφ

·.»··· φ ·' • φ · φ φ φφ «φ φ.φ φ» kaprylátu..

b) s přídavkem kaprylátu

	obsah hliníku	obsah citranu
Vzorek	pg/g bílkoviny	v %	pmol/g bílkoviny	v %
před diafiltrací	2,999	100,0	139,5	100,0
diakoncentrát	0,096	3,2	1,1	0,8

Srovnáni této tabulky s tabulkou 1 a), tedy odpoví dají čího ochuzení bez přídavku kaprylátu, zřetelně ukazuje, že při přídavku 0,1 mmol kaprylátu na jeden gram bílkoviny se dosahuje znatelně většího snížení obsahu citranu a hliníku, než je tomu bez přídavku karboxylátu, jako například kaprylátu.

Přiklad 2

Sraženina, obsahující albumin, se jako v příkladu 1 rozpustí a potom diafiltruje. Při tom se přidá 0,5 mmol sodné soli kyseliny hexanové na jeden gram bílkoviny. Po ukončení diafiltrace se dosáhne následujícího snížení obsahu hliníku a citranu (tabulka 2).

« · *

·.· * «*· • « * · ··

Tabulka 2

	obsah hliníku	obsah citranu
Vzorek	/g/g₍ bílkoviny	v %	gmol/g bílkoviny	v %
před diafiltraci	3,368	100,0	135	100,0
diakoncentrát	0,127	3,8	1,8	1,3

Jak z této tabulky ve srovnání s tabulkou 1 a) zřetelně vyplývá, dosahuje se přídavkem 0,05 mmol sodné soli kyseliny hexanové zřetelně vyšší snížení obsahu citranu a hliníku, než by tomu bylo bez přídavku soli kyseliny hexanové.

Příklad 3

Sraženina z frakcionování dle Cohna, která obsahuje albumin o čistotě > 95 %, se rozpustí v roztoku 50 g/1 NaCl v poměru 1+2 (hmotnost/objem; 1 kg ve 2 litrech) při neutrálním pH. Roztok se diafiltruje při teplotě 4 °C kontinuálně proti vodě pomocí membrány z regenerované celulosy. Při tom se přidá 5 mmol octanu na jeden gram bílkoviny.

V následující tabulce 3 je znázorněno snížení obsahu hliníku a snížení obsahu citranu po diafiltraci bez přídavku 5 mmol na jeden gram bílkoviny.

<·«· ·♦

Β

ΒΒΒ

Tabulka 3

	obsah hliníku	obsah citranu
Vzorek	/g/g, bílkoviny	v 9&	gmol/g bílkoviny	v %
před diafiltrací	3,95	100,0	155	100,0
diakoncentrát	0,3	7,6	2,6	1,7

Jak z této tabulky ve srovnání s tabulkou 1 a) zřetelně vyplývá, dosahuje se přídavkem 5 mmol octanu na g bílkoviny zřetelně vyšší snížení obsahu citranu a hliníku, než by tomu bylo bez přídavku octanu.

Příklad 4:

Sraženina, obsahující albumin, se rozpustí a diafiltruje, jak je popsáno v příkladu 1. Při tom se přidá 1,0 mmol vinanu na jeden gram bílkoviny. Po ukončení diafiltrace se zjistí následující snížení obsahu hliníku a citranu (tabulka 4).

Tabulka 4

	obsah hliníku	obsah citranu
Vzorek	/^s/g, bílkoviny	v %	gmol/g bílkoviny	v %
před diafiltrací	6,29	100,0	129	100,0
diakoncentrát	0,62	7,6	1,0	0,8

to· ···· • ·· ·· to toto·· to ' to * to to · to • · ·· «« ··· to··· to « • to toto toto ··

Jak ze srovnání této tabulky s tabulkou 1 a) zřetelně vyplývá, dosahuje se přídavkem 1,0 mmol vinanu na jeden gram bílkoviny zřetelně vyšší snížení obsahu citranu a hliníku, než by tomu bylo bez přídavku vinanu.

Claims

Patentové nároky

1. Způsob výroby léčiva, obsahujícího plazmovou bílkovinu, které je v podstatě prosté nežádoucích kovů a ani při

P skladování v kovových nádobách nepřijímá*žádné kovy, £ z citranové plazmy nebo z frakce plazmy, obsahující citran vyznačující se tím, že zahrnuje tyto '* kroky :

- záměna citranu a případně kovů, vázaných na citran, v roztoku, obsahujícím plazmovou bílkovinu, za ve vodě rozpustný monokarboxylát, nebo dikarboxylát, případně organickou monokarboxylovou nebo dikarboxylovou kyselinu, za nesrážejících podmínek,

- získávání plazmové bílkoviny, nebo plazmových bílkovin, a

- zhotovení léčiva.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako léčivo, obsahující plazmovou bílkovinu se vyrábí léčivo; které obsahuje jednu nebo více bílkovin z plazmy, zvolených ze srážecích faktorů a faktorů fibrinolýzy, imunglobulinů, glykoproteinů a albuminu.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se k záměně citranu použije sůl organické karboxylové kyseliny se 2 až 20 atomy uhlíku.

Ϊ7 • 8Φ ·· 9999

9 s 9 9 9 9

9 999 9 · 9

9 » 9 9, 9 9 9 9.

• 9 9 9 9 9 9

999 99 99 99

9« 99

9 9 9 9 •99 999

9 9 *9 99
4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že že se k záměně citranu použije kaprylát, a/nebo vinan.
5. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že že se k záměně citranu použije organická monokarboxylová nebo dikarboxylová, kyselina se 2 až 4 atomy uhlíku.
6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že se vyrábí léčivo, obsahující plazmovou bílkovinu, které je v podstatě prosté hliníku.
7. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že se záměna citranu provádí během diafiltrace, ultrafiltrace, gelove permeačni chromatografie, případně během některého chromatografického dělicího postupu, které umožňují oddělení bílkoviny od solí.
8. Způsob podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se roztok, obsahující plazmovou bílkovinu před výměnou čistí a/nebo koncentruje.
9. Způsob podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že se roztok, obsahující plazmovou bílkovinu před a/nebo po výměně zpracuje k inaktivaci popřípadě přítomných virů, výhodně zpracováním teplem.
10. Způsob podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že se inaktivačni •to ·*·· • · • · toto • ·· to to to · · • · zpracování proti virům provede bezprostředně po získání bílkoviny z plazmy v přítomnosti monokarboxylátu nebo dikarboxylátu.
11. Způsob podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že se výroba léčiva provádí výhradně se složkami, které jsou prosté citranu.
12. Způsob podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že se výměna citranu provádí v přítomnosti chloridu sodného, výhodně roztoku chloridu sodného s koncentraci nejméně 4 % hmotnostních.
13. Léčivo obsahující plazmovou bílkovinu, získatelné způsobem podle některého z nároků 1 až 12, s obsahem nežádoucích kovů, zejména hliníku, nižším než 100 pg/l, výhodně nižším než 10 pg/l, obzvláště nižším než 200 ng/1.