CZ481782A3 - Circuit arrangement of microprocessor for synchronous activity with a video signal and apparatus for making the same - Google Patents

Description

Zapojení pro seřizování časování signálem

Podstata vynálezu

Vynález se týká zapojení mikroprocesoru s obrazovým signálem, vůči videosignálu mikroprocesoru zařízení pro sladění synchronizace mikroprocesoru se synchronizačními impulsy videosignálu pro ustavení vztahu k videosnímku.

m i kropriac-eso <

JO > CJ>

</) —4 -<

ru s obrazovým o

θ czx 'X>

pro seřizování časování zejména pro zesynchronizování a zvláště zapojení tohoto

Dosavadní stav techniky

Je často žádoucí sladit časování mikroprocesoru Cnebo mikropočítače) s časováním videosnímku v televizním přijímači. Když je časování mikroprocesoru tak sladěno, může se vytvořit vztah mezi mikroprocesorem a videosnímkem a mikroprocesor tak může dopředu předvídat objevení se synchronních jevů ve videosignálu. Mikroprocesor je pak schopen hradlovat videosignál v příslušných dobách pro specifické funkce zpracování signálu. Například při znalosti vztahu k videosignálu mohou být řádky čítány a hradlovány v době objevení se například signálu VIR na devatenáctém řádku nebo teletextové informace na řádcích 14 a 15- Vzorkováním videosignálu v přesných známých časových intervalech je také možné vytáhnout synchronní informace, jako je signál synchronizačního impulsu barvy nebo signál užívaný pro detekci násobného obrazu. Vybraná informace může být pak zpracována mikroprocesorem nebo dalšími signál zpracujícími obvody.

Evropský patentový spis EP 17636 popisuje mikroprocesor s digitální pamětí. který je zdrojem alfanumerických informací, které jsou pak kombinovány s televizním obrazovým signálem. Digitální paměť je taktována hodinovými impulzy ze zdroje synchronizovaného s řádkovými synchronizačními impulzy, získanými z televizního obrazového signálu. Adresový čítač pro paměť spojenou s vertikálním adresováním paměti je vynulován na

-2.počátečn ί signálu. vytvářen pozici každého Kontrolní signál.

obvodem. který generujíc ího synchronizační půlsnímku televizního obrazového dodávaný k nulovací svorce. je není součástí mikroprocesoru, impulsy k opravě půlsnímku v odezvě na snímkové a řádkové synchronizační informace, přenášené televizním obrazovým signálem. Uvedený systém tak vyžaduje externí zařízení k mikroprocesoru pro vytváření řídících informací k srovnávání a časování operací mikroprocesoru televizního signálu.

Podstata vynálezu

Zapojení podle vynálezu odstraňuje potřebu externího zařízení a používá pro vytvoření vhodného řídícího signálu pro srovnání časování operací mikroprocesoru s televizním signálem samotný mikroprocesor.

V souladu s principy vynálezu je zajiětěno zapojení mikroprocesoru, které reaguje na hodinový puls, který je fázově synchronizován se synchronizační složkou úplného videosigná1u. Hodinový puls je vytvářen fázově synchronizovanou smyčkou a je ve fázové synchronizaci se signálem o kmitočtu horizontálního řádku. Kmitočet hodinového pulsu je s výhodou zvolen tak. aby byl celistvým násobkem kmitočtu horizontálního řádku a umožňuje, aby mikroprocesor prováděl celistvý počet instrukcí v časovém intervalu jednoho horizontálního řádku. Čítáním instrukcí může mikroprocesor čítat celé řádkové intervaly a jejich zlomky a může předvídat objevení se jakéhokoli synchronně s objevujícího jevu v intervalu videořádkú.

Podstatou vynálezu tedy je zapojení pro seřizování časování mikroprocesoru s obrazovým signálem. obsahující oddělovač synchronizačních signále, jehož vstup je spojen s výstupem zdroje obrazových signálů, generátor hodinového signálu, jehož vstup je spojen s výstupem oddělovače synchronizačních signálů, a mikroprocesor, přičemž generátor hodinového signálu je spojen svým hodinovým signálním výstupem se signálním vstupem řízeného spínače, spojeného svým signálním výstupem se vstupem hodinového signálu mikroprocesoru a svým řídícím vstupem s výstupem řídícího

-3signálu mikroprocesoru.

Výhodné je, když je mikroprocesor svým datovým vstupem připojen k výstupu oddělovače synchronizačních signálů.

Jakmile je mikroprocesor časován pro provádění instrukcí v synchronizaci se signálem o kmitočtu horizontálního řádku, je žádoucí zajistit. aby instrukce byly prováděny ve fázové synchronizaci se startem každého horizontálního řádku videosignálu. V souladu s dalším aspektem vynálezu je synchronizace provádění instrukcí se signály o horizontálním kmitočtu dosaženo prováděním vzorkovacích instrukcí. Tyto instrukce vzorkují úplný synchronizační signál pro detekci přítomnosti synchronizačních impulsů. Když se ve vzorku nezjistí synchronizační impuls, je hodinový puls na hodinovém vstupu mikroprocesoru v průběhu videopole vynechán. Tímto způsobem je fáze vzorkovacích Instrukcí posunuta o jeden takt na každé pole vzhledem k synchronizačním signálům do té doby, pokud vzorkovací instrukce nejsou přivedeny do známého fázového vztahu se vzorkovanými synchronizačními signály.

Jakmile mikroprocesor začne provádět instrukce jak ve fázové, tak frekvenční synchronizaci se známým umístěním v každém intervalu horizontálního řádku, je žádoucí určit jeden nebo více specifických řádků k zajištění reference v každém snímku televizního signálu. To se provádí v souladu s principy vynálezu vzorkováním každého řádku úplného synchronizačního signálu na půlřádkových intervalech, dokud není detekován korekční impuls o pfllřádkovém kmitočtu. Sled impulsů o půlřádkovém kmitočtu je pak čítán pro určení posledního širokého vertikálního synchronizačního impulsu druhého sudého pole, který ustavuje referenci, která určuje různé snímky a pole videosignálu. Od této reference může mikroprocesor čítat impulsy o horizontálním kmitočtu pro určení kteréhokoliv specifického řádku nebo části řádku videosignálu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže popsán podle přiložených výkresů, kde obrázek 1 znázorňuje zapojení ve formě blokového schématu

-4zařízení, konstruované v souladu s principy vynálezu pro zesynchronizování mikroprocesoru s videosignálem, obrázky 2. 3, a 4 znázorňují tvary signálu ilustrující sladění časování zapojení mikroprocesoru z obr. 1 s každou řádkou videosignálu podle vynálezu.

obr. 5. znázorňuje tvary signálu ilustrující způsob zajištění refrence videosnímku pro mikroprocesor z obr. 1, obr; 6 znázorňuje blokové zapojení v souladu s principy vynálezu pro vzorkování signálu VIR pro řízení odezvy mezifrekvenčního pásma televizního přijímače a obr. 7 znázorňuje tvary signálu popisující činnost zapojení z obr. 6.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno zapojení pro synchronizaci činnosti mikroprocesoru 30 s obrazového signálu, videosignály, které videosIgnálem podle jako je televizní jsou přivedeny ke vynálezu. Zdroj 10 v ideodeLektor, dává vstupům hradla 16 a konvenčního oddělovače 12 synchronizačního signálu. Oddělovač 12 synchronizačního signálu dává vertikální (V) horizontální CH) vertikální a korekční příslušných výstupech.

a úplné <C> (obsahující složky) synchronizační horizontální. signály na vertikální a horizontální synchronizační signály jsou přivedeny na konvenční televizní vychylovací systém 14. Vychylovací systém 14 zajištuje horizontální zatemňovací signály na výstupu, které mohou být například odvozeny ze jha obrazovky obvyklým způsobem. Horizontální zatemňovací signály, případně úplné synchronizační signály, jsou přivedeny ke vstupům IN 1 a IN 2 dat mikroprocesoru 30. Mikroprocesor 30 pracuje způsobem, který lze popsat podle instrukcí uchovaných v programové paměti. Horizontální zatemňovací signály jsou také vyvedeny na vstup fázového detektoru 22. jehož výstup je připojen přes filtr 24 k řídícímu vstupu napěťově řízeného oscilátoru 26.

Výstup napěťově řízeného oscilátoru 26 je připojen k děliči 28 a k hodinovému vstupu mikroprocesoru 30 přes přepínač 32. Výstup děliče 28 je připojen ke druhému vstupu fázového detektoru

-522. Fázový detektor 22. filtr 24. napěťově řízený oscilátor 26 a dělič 20 tvoří generátor 20 hodinového signálu a v činnosti dávají hodinový signál pro mikroprocesor, který je v podstatě v konstantním fázovém vztahu s horizontálním zatemňovacím signálem.

Mikroprocesor 30 má výstupní vedení řízení přeskoku připojeno k přepínači 32. Impulsy vytvářené mikroprocesorem 30 na tomto vedení působí otvírání normálně uzavřeného přepínače 32Mikroprocesor 30 má také výstup připojený k hradlu 16 pro řízení vodivosti hradla 16. Hradlo 16 má výtup připojený k obvodu 18 využití signáluČinnost zapojení z obrázku 1 může být pochopena v souvislosti s následujícím příkladem, jehož se týkají příkladné tvary signálů z obrázků 2 až 5. Pro účely tohoto příkladu je třeba předpokládat, že použitý mikroprocesor je model č.8748. Napěťově řízený oscilátor 26 by měl mít nominální pracovní kmitočet 5,66435 MHz a dělič 28 dělí tento hodinový kmitočet číslem 360 v generátoru 20 hodinového signálu. Mikroprocesor 30 model 8748 provádí jeden cyklus instrukcí každých 15 taktů, jak je znázorněno referencí na obrázcích 4b a 4c. Mikroprocesor, model 8748 je schopen vzorkovat signály na svých vstupech IN 1 a IN 2 dat prováděných dvoucyklové vzorkovací instrukce 110, 112. jak je znázorněno na obrázku 4c. Vzorkovací Instrukce vzorkuje úroveň signálu na vybraném vstupu v čase naznačeném vzorkovací šipkou 111 z obrázku 4c vztaženo na tvar hodinového pulsu mikroprocesoru z' obrázku 4d. Na vybraném hodinovém kmitočtu 5,66435 MHz bude mikroprocesor 8748 provádět 24 jednocyklových instrukcí v průběhu časového intervalu jednoho horizontálního řádku.

Když je systém z obrázku 1 hodinový puls aktivován,z generátoru 20 hodinového signálu umožní mikroprocesoru 30 provádět intervalový počet jednocyklových instrukcí v intervalu jednoho televizního horizontálního řádku. Pro barevný řádkový interval systému NTSC 63,555 mikrosekund bude v tomto případě provedeno v každém řádkovém intervalu 24 instrukcí o trvání 2,648 mikrosekund. Pokud se přijímá řádkový interval černobílého nebo nestandartního signálu o rozdílné délce trvání, generátor 20 hodinového signálu nastaví hodinový kmitočet, aby pokračoval v

-6provádění celého počtu instrukcí v každém řádkovém intervalu. Nicméně instrukce budou prováděny ve fázovém vztahu vůči začátku každé řádky, který je, pokud jde o spuštění, náhodný. Mikroprocesor pak vzorkuje úplný synchronizační signál a provádí techniku řízení přeskoku hodin podle vynálezu pro sladění fáze instrukčních cyklů s videosignálem. Tím je ustaven vztah ke každému horizontálnímu řádku. Technika řízení přeskoku hodin překonává vnitrní omezení mikroprocesoru být pouze schopný přesně vzorkovat videosignál v intervalech vzorkovacích instrukcí, které jsou široce časově odděleny vzhledem k délce trvání signálů, které jsou vzorkovány. V mikroprocesoru 8748 mohou být například vstupní signály vzorkovány pouze jedenkrát za každých 5,3 mikrosekund. což je dvojnásobek doby instrukčního cyklu 2,648 mikrosekund. V závislosti na fázovém vztahu vzorkovacích časů a úplného synchronizačního signálu je možné. že se mezi dvěma vzorkovacími časy objeví 2.4 mikrosekundový korekční impuls. Použitím způsobu podle vynálezu může být toto omezení překonáno a instrukční cykly budou rychle sladěny do známého fázového vztahu s úplným synchron izačním signálem.

Když je zapojení z obr. 1 aktivováno, mikroprocesor začíná provádět sled dvoucyklových vzorkovacích instrukcí pro vzorkování úplného synchronizačního signálu na vstupu IN 2 dat. Úplný synchronizační signál obsahuje horizontální korekční a vertikální synchronizační, impulsy, které mají v systému NTSC dobu trvání

u. , impulsu přibližně 5, případně 2, 4, případně 27 mikrosekund. Poněvadž vzorkovací doby se objevují každých 5,3 mikrosekund, pouze vertikální synchronizační impulsy budou vzorkovány dvěma nebo více následnými vzorkovacími instrukcemi. Horizontální synchronizační a korekční impulsy jsou příliš krátké, aby byly vzorkovány dvěma za sebou následujícími vzorkovacími instrukcemi. Když mikroprocesor například detekoval impuls detekováním vysokého stavu dvěma následnými vzorkovacími instrukcemi, provede následující vzorkovací instrukci v čase zpožděném od první ze dvou o půlřádkový interval. Následné vzorkovací instrukce budou opět provedeny k · identifikaci následujícího vertikálního synchronizačního impulsu tímtéž způsobem. Tato vzorkovací technika bude pokračovat do té doby, dokud mikroprocesor

-7impuls, se stanou je blízko začátku neidentifikuje šest za sebou jdoucích vertikálních synchronízačních impulsů vertikálního intervalu zpětného běhu. Piikml není i den t i f i kováno šest vertikálních synchronizačních impulsů, což se může stát např. pokud vzorkovací sled začne druhým nebo následujícím vertikálním synchronizačním impulsem, mikroprocesor bude pokračovat ve vzorkování úplného synchronizačního signálu každých 5,3 mikrosekund do té doby, dokud není sled vertikálních synchronizačních impulsů započítán v průběhu dalšího vertikálního intervalu zpětného běhu. Jakmile byl sled šesti vertikálních synchronizačních impulsů identifikován touto technikou, první ze dvou následných instrukcí, které vzorkují poslední vertikální synchronizační časovou referencí pro mikroprocesor, která půlřádkového intervalu úplného synchronizačního signálu. Od této časové reference může mikroprocesor vzorkovat na pfllrádkových intervalech, aby se pokusil identifikovat korekční impulsy úplného synchronizačního signálu.

Jakmile je určen počáteční čas vzorkovacích instrukcí m i kroprocesoru, jak bylo výši? posáno, začíná inikroprncesur 30 vzorkovat úplný synchronizační signál v intervalech poloviny doby, jak je znázorněno na 2b a 2c.

Obr. 2d znázorňuje horizontální synchronizační impuls 44 nás I eduvaný v pů l řádkových iiibervalech korekčními impulsy 46 a 43, vzorek, který s.e objevuje na každém přechodu ze sudého pole do lichého pole. Obr. 2c znázorňuje instrukční cykly mikroprocesoru narýsované na téže časové stupnici, jako tvar signálu úplného synchronizačního impulsu z obr. 2b. Vzorkovací doby 50, 52, a 54 v průběhu prvního, jsou představovány šipkami a objevují se případně třináctého, případně prvního instrukčního cyklu v následných horizontálních řádcích. Vzorky jsou takto brány časově od sebe vzdáleny o jednu polovinu řádku. V tomto případě horizontální synchronizační impuls 44 bude detekován ve vzorkovací době 50, ale fázový vztah vzorkovacích instrukcí mikroprocesoru a signálu úplného synchronizačního impulsu z obrázku 2b má za následek neschopnost mikroprocesoru detekovat korekční impulsy 46 a 48. Ilustrovaný fázový vztah také způsobuje, že následné korekční impulsy chybí ve vzorkovacích

-8i ns trukcfch vytvořen ím přeskoku v znázorněno

Mikroprocesor odpoví na tyto nedetekované impulsu 103 hodinového přeskoku na řádku průběhu intervalu vertikálního zpětného běhu na obr.3c.

Impuls 103 hod i nového přeskoku impulsy řízen í jak j e o tev í rá přepínač 32 pro jeden takt mikroprocesoru, jak je znázorněno chybějícím taktem po taktu 15 na obr. 3d. Poněvadž každý instrukční cyklus vyžaduje patnáct hodinových impulsů, chybějící takt prodlouží dobu * instrukčního cyklu 100 z obrázku 3a o jeden takt. Instrukční cyklus 100 bude efektivně trvat 16 taktů a následující instrukční cyklus 102 začne. jak je znázorněno v době 106. místo v normální době 105. Takto instrukční cyklus 102 a všechny následující instrukční cykly jsou zpožděny nebo fázově posunuty o jeden takt vzhledem k úplnému synchronizačnímu signálu. Mikroprocesor bude nyní vzorkovat úplný synchronizační signál a tímto novým fázovým vztahem mezi vzorkovacími instrukcemi a úplným synchronizačním signálem. Pokud mikroprocesor opět opomene vzorkovat korekční impulsy, hodinový cyklus přeskočí a fáze vzorkovacích instrukcí se bude pohybovat v čase dále vůči úplnému synchronizačnímu signálu, jak je znázorněno vzorkovacími dobami 60, 62, a 64 z obr. 2d, z nichž všechny, jak lze vidět jsou v čase posunuty vzhledem k jím odpovídajícím vzorkovacím dobám 50, 52, a 54 z obr. 2c.

Mikroprocesor pokračuje takto ve vzorkování úplného synchronizačního signálu a v přeskakování taktů, dokud se vzorkovací doba, která je souběžná s horizontálním synchronizačním impulsem 44, nepřiblíží týlové hraně impulsu, jak je znázorněno vzorkovací dobou 70 z obr. 2e. Následující přeskok taktu způsobí, že odpovídající vzorkovací instrukce budou postrádat horizontální synchronizační impuls 44. Nicméně tyto fázové posuvy způsobí, že předcházející vzorkovací instrukce znázorněná jako. vzorkovací doba 80, bude vzorkovat horizontální synchronizační impuls 44 v sousedství jeho náběžné hrany. Když k tomuto dojde, reference instrukcí mikroprocesoru se zvýší o 2 pro ustavení instrukčního cyklu obsahujícího vzorkovací dobu 80, která bude prvním instrukčním cyklem řádku namísto dvacátéhotřetího z předcházejícího řádku. Po několika dalších přeskocích taktu se fázově tento vzorkovací čas posune vzhledem k «Λι4»τ».ίΓίη^,>ύ^ιΗΛ·/4Λι·<*.;ιΙ

-9úplnému synchronizačnímu signálu do časové polohy 90, jak je znázorněno na obr. 2f. V tomto fázovém vztahu pňlřádkový vzorek 92 je nyní v časové poloze Lakové, že detekuje ki u ekčn í impuls 46 a následující vzorkovací čas 94 bude detekovat korekční impuls 48. Vzorkovací intrukce mikroprocesoru jsou nyní fázové sladěny s úplným synchronizačním signálem z obr. 2d tak. že budou vzorkovány všechny synchronizační impulsy. V praxi se jemné nastavení fázového vztahu provádí tak, že korekční impulsy jsou průběžně vzorkovány ve svých středních bodech. Bylo zjištěno, že tato technika přeskoku taktu a fázového posuvu rychle naladí vzorkovací doby s úplným synchronizačním signálem. Pokusy ukázaly z kteréhokoliv původního fázového stavu je nutná pro dosažení žádoucího sladění analýza ne více než třiceti polí.

Technika přeskoku taktů je s výhodou používána u mikroprocesorů jako je model 8748, které jsou konstruovány tak, aby snadno prováděly tuto funkci. Z obr. 3 lze vidět, že účinek přeskoku taktu v tomto případě je prodloužení času požadovaného k provedení instrukce z 2,648 mikrosekund na 2,825 mikrosekund.

azový vztah nás I cílných instrukcí o trvání

6648 mikrosekund takto vzhledem k přicházejícím synchronizačním signálům posunut. Téhož fázového posuvu lze dosáhnout v softce, která má prováděcí dobu delší než nominální instrukce o délce trvání 2,648 mikrosekund. Například pokud je mikroprocesor schopen provádět jiný typ instrukcí v 16., 17.,18. a tak dále taktu, jedna z těchto instrukcí-může být provedena, aby zajistila fázový postup časování 2,643 mikrosekund instrukcí vzhledem k synchronizačním signálům. To umožňuje využít principů vynálezu i při použití mikroprocesoru, který není vybaven schopností přeskoku taktu.

Když byly vzorkovací instrukce správně sladěny, ve fázi úplnými synchronizačními signály, jakákoli požadovaná část řádku může být vzorkována vzorkováním v průběhu vhodného instrukčního cyklu nebo cyklů. Řádky mohou být sčítány sčítáním horizontálních zatemňovacích impulsů 40 a 42 z obr. 2a, které jsou přivedeny na vstup IN 1 dat mikroprocesoru 30. Nicméně pro vzorkování specificky očíslovaného řádku, jako je řádek 19 každého pole (řádek VIR), je nutné ustavit referenci ve videopolích. Toho lze dosáhnout vzorkováním synchronizačního signálu úp1 něho

- ΙΟν pfllřádkových intervalech, jak je znázorněno tvary signálů na ob r. 5.

Obr. 5a znázorňuje úplný synchronizační signál na počátku lichého (prvního) pole. Tento tvar signálu je vzorkován ve vzorkovacích dobách znázorněných na obr. 5d. Horizontální synchronizační Impuls 120 je poslední horizontální synchronizační impuls předcházejícího sudého pole a je následován korekčním impulsem 122 o jeden řádkový interval později. Následující impuls, který je detekován, je korekční impuls 124, objevující se v pil 1 řádkovém intervalu po impulsu 122. Poněvadž mezi těmito dvěma signály uplynul pouze půlřádkový interval, je vzorkovací čas impulsu 124 počítán jako jeden. Půlřádkové vzorky jsou nyní čítány do té doby, dokud není dosaženo počtu 12 o 6 řádek později, v kteréžto době je vzorkován čas korigující impuls 126 následující interval vertikálních synchronizačních impulsů. Úplný synchronizační signál je nyní vzorkován pro několik následujících instrukcí, jak je naznačeno vzorkovacími dobami 12' a 12 '. Úzká sirka korekčního impulsu 126 dovoluje, aby by] tento impuls vzorkován pouze první vzorkovač:! dobou 12 a vzorky 12 a 12 najdou signál úplné synchronizace v nízkém stavu. Mikroprocesor nyní ví, že identifikoval řádek 7 lichého videopole.

Tento výsledek může být prověřen na počátku následujícího sudého pole znázorněného na ob)'. 5c. Liché (první) pole končí horizontálními synchronizačními impulsy 130 a 132. Synchronizační impuls 132 je následován o pfll řádku později korekčním impulsem 134. Jako v předcházejícím poli, půl řádkové objevení se dvou impulsů nastavuje vzorkovací čítač mikroprocesoru na jedničku. Půlřádkové vzorky se nyní počítají od té doby, dokud není znovu dosažen počet 12. Při počtu 12 mikroprocesor začne vzorkovat poslední široký vertikální impuls sudého pole. Následné za sebou jdoucí vzorky 12 a 12 budou také detekovat široké vertikální impulsy 136 a identifikovat tento impuls 136 jako část řádku 6 sudého pole. Mikroprocesor' má nyní referenci ve videosignálu a může identifikovat liché a sudé pole, stejně jako specifické řádky v každém poli sčítáním horiziontálních zatemňovacích impulsů na vstupu IN 1. Mikroprocesor může hradlovat jakýkokoli specifický řádek pro signál zpracující obvod

-1118 pouhým čítáním příslušného poštu horizontálních zatemňovacích impulsu a otvíráním hradla 16 na příslušném počtu. Navíc m i k rop rocesor může vzorkovat v jakém kol i v specifickém rase daného řádku provedou ín jednoho nel><< více přeskoků taktů hodinového signálu. Tyto přeskoky taktů účinně posouvají fázi vzorkovacích instrukcí do sladění s časem řádku, který má být vzorkován. Mikroprocesor může čítat taktové přeskoky tak, aby pokračoval v udržování reference vzorkovacích časů vůči videosignálu.

Uspořádání z obr. 1 může být sestaveno, jak je znázorněno na obr.6. Pro vzorkování VIR signálu vzorky VIR signálu se mohou pak použít např. pro řízení mezifrekvenčního pásma televizního přijímače, jak je popsáno v patentové přihlášce USA č. 258 928 nazvané Systém řízení mezifrekvenční odezvy pro televizní přijímač, která byla podána 30.dubna 1981. V tam popsaném systému jsou signál reference chromminance a úroveň reference jasu signálu VIR detekovány a srovnány pro vytvoření řídícího signálu, který se používá k zahrocování mezifrekvenčního pásma v blízkosti obrazu nebo kmitočtu nosné chrom i nauce. Základní prvky tohoto systému , je znázorněno na obr.

kterém konvenčuí televizní přijímací systém včetně antény 152, tuneru 150 a směšovače 154. obvodů 158 zpracování mezifrekvenčního signálu a obvodu 160 zpracování videosignálu jsou znázorněny v zapojení obvyklým způsobem. Mezi smést ivačem zpracování mezifrekvenčního signálu

154 a obvodem 158 pro je umístěn mezifrekvenční zahrocovací obvod 156, který může být vytvořen, jak je znázorněno ve výše zmíněné US patentové přihlášce. Detekovaný videosignál na výstupu obvodu 158 zpracování mezifrekvenčního signálu je připojen k filtru 162. prvnímu vstupu multiplexeru 166 a k řádkovému časovému obvodu 176. Řádkový časový obvod 176 zahrnuje prvky 12. 14, 20 a 32 uspořádání z obrázku 1 a je připojen k mikroprocesoru 30, jak je znázorněno na tomto obrázku. Multiplexer 166 je řízen signály přivedenými řídícím vedením 172 a 174 mikroprocesoru 30 . Výstup filtru 162 je připojen ke vstupu detektoru 164. jehož výstup je připojen ke druhému vstupu multiplexeru 166. Výstup multiplexeru 166 analogově digitální mikroprocesoru 30 přes je připojen k kovertor 168.

Mikroprocesor 30 vytváří digitální výstupní signál, který je

-12přlpojen ke vstupům kovetoru 170 digitálního na analogový signál, jehož výstup je pri po jen řídícímu vstupu

1aděného mezifrekvenčního zahrociivac íhn obvodu 156.

či n nos t i je časování mikroprocesoru sladěno tip 1 ným synchronizačním signálem v ideosigná1u, jak obrázcích 2 až 5. Mikroprocesor 30 bude čítat řádky videosignálu pro zjištění polohy řádku 19. který může obsahovat signál VIR. Typický VIR signál je znázorněn na obr. 7a. Po konvenčním horizontálním synchronizačním impulsu a synchronizačním signálu zahrnuje VIR signál 24 mikrosekundový chrominanční refernční následovaný dvanácti mikrosekundovou ř průběhu řádku 19 jsou signál 180 referenční úrovní 182.

mikroprocesoru sladěny se signálem VIR, je znázorněno na jasovou instrukce jak je znázorněno cyklu 6

V průběhu instrukčního mikroprocesor 30 spustí impuls chrom inančního vzorkovacího intervalu na řídícím vedení 172 znázorněný jako impuls 184 na obr.7b. Mikroprocesor ukončí Impuls 184 v průběhu instrukčního cyklu 13 . V průběhu impulsu 184 vzorkovacího intervalu detekovaná příkladně na obr.

7a.

úroveň signálu chrominanční reference na výstupu detektoru 164 je přivedena na analogově digitální konvertor 168 z prvního vstupu multiplexeru 166. Detekovaná úroveň signálu je převedena na digitální signál a uchována v paměti mikroprocesorem 30.

V průběhu instrukčního cyklu 16 devatenáctého řádku je na řídícím vedení 174 spuštěn mikroprocesorem impuls 186 vzorkovačího intervalu jasu. Mikroprocesor ukončí impuls 186 v průběhu instrukčního cyklu 19. Impuls 186 blokovacího intervalu řídí multiplexor, aby vedl úroveň referencí jasu z druhého vstupu multiplexeru 166 na analogově digitální konvertor 168. Úroveň reference jasu je převedena na digitální signál a uchována v paměti mikroprocesorem 30.

Mikroprocesor 30 může nyní vypočítat hodnotu řídícího signálu pro laděný mezifrekvenční zahrocovací obvod 156. Dva v paměti uchované signály mohou být analyzovány, pokud jde o platnost a kontaminaci šumem, a řídící signál bude kalkulován v souladu s poměrem těchto dvou signálů'. Hodnota digitálního řídícího signálu je přivedena ke konvertoru digitálního na analogový signál 170. kde je konvertována na analogový signál a

-13přivedena mez i f rekve způsobem. č.258923.

na laděný mezifrekvenční zahrocovací obvod říčního pásma tel»?vizního při jímače bude pak popsaným např. v jjz iivedeiié IJS pat

156. Řízení pokračovat, př i li l ášce ^a^SSa*ffiaS2£Z*ďE2CQ±ha!XSt£ZCtt£2ai

Liiatii-íssa:

Claims (2)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   1.. Zapojení pro seřizování časování mikroprocesoru s obrazovým signálem, obsahující oddělovač synchronizačních signálů, jehož vstup je spojen s výstupem zdroje obrazových signálů, generátor hodinového signálu, jehož vstup je spojen s výstupem oddělovače a mikroprocesor, v y z n a č u j í c í (20) hodinového signálu je spojen svým se signálním vstupem řízeného spínače (32), spojeného svým signálním výstupem se vstupem hodinového signálu mikroprocesoru (30) a svým řídícím vstupem s výstupem řídícího signálu mikroprocesoru (30).

   synchron i začn ích s igná1ů, se t í m , že generátor hodinovým signálním výstupem
2. 2. Zapojení podle nároku 1,vyznačující se tím, že mikroprocesor (30) je svým datovým vstupem připojen k výstupu oddělovače (12) synchronizačních signálů.

   7 6 ΗΙΛ 0 l

   Ol^OG

   F7

   Anotace

   Název vynálezu = Zapojení pro seřizování časování mikroprocesoru £ don · 4 ) s obrazovým signálem e-±-gftá4-e*j obsahuje oddělovač <125 synchronizačních signálů, jehož vstup je spojen s výstupem zdroje CIO) obrazových signálů, generátor (20) hodinového signálu, jehož vstup je spojen s výstupem oddělovače (12) synchronizačních signálů, a raikroprocesoi/^Generátor (20) hodinového signálu je spojen svým hodinovým signálním výstupem se signálním vstupem řízeného spínače (32), spojeného svým signálním výstupem se vstupem hodinového signálu mikroprocesoru (30) a svým řídícím vstupem s výstupem řídícího signálu mikroprocesoru (30).