CZ356298A3 - Deriváty benzazepinon-N-octové kyseliny, substituované kyselinou fosfonovou, jakož i způsob jejich výroby a léčiva, obsahující tyto sloučeniny - Google Patents

Description

* Sloučeniny obecného vzorce I, v němž R^ R²

S nezávisle na sobě znamenají vodík nebo skuf! pinu tvořící biolabilní ester kyseliny fosfonové a R³ znamená vodík nebo skupinu tvořící biolabilní ester kyseliny karbonové. Sloučeniny I se připraví reakcí sloučenin II se sloučeninami III, odštěpením chránících skupin R¹⁰¹, R²⁰¹ a R³⁰¹ a případnou následnou esterifikací. Sloučeniny I mají inhibiční účinek na neutrální endopeptidázu a na konverující enzym endotelin, proto jsou vhodné pro léčení kardiovaskulárních onemocnění zejména selhání srdeční činnosti.

CZ 3|562-98 A3 fl · • · • fl · · · i' ♦ flfl · • · *·· fl··

Deriváty benzázepinon-N-octové kyseliny, substituované kyselinou fosfonovou, jakož i způsob jejich výroby a léčiva, obsahující tyto sloučeniny

Oblast techniky

Předložený vynález se týká nových derivátů benzazepinon-Noctové kyseliny, které jsou substituovány v poloze 3 cyklópentylI karbonylaminovým zbytkem, nesoucím v poloze 1 zbytek metylfosfo_J nové kyseliny a jejich solí a biolabiIních esterů, jakož i farmaceutických přípravků, které tyto sloučeniny obsahují a způsobů výroby těchto sloučenin.

-----Dosavadní stav-techniky ·, . - . . .. .. .....

Z evropské patentové přihlášky, zveřejňovací Číslo 0 733 642 jsou známy deriváty benzazepin-, benzoxazepin a benzodiazepin-Ňoctové kyseliny, které mají inhibující účinek na neujítrální endopeptidázu (= ΝΕ^Τ.

Podstata vynálezu

K/o

Úlohou vy ná-iezru-⁷ -je- vyvinout farmaceutické účinné látky na NEP š pro léčení selhání srdeční činnosti nové ^půšobicí\inhibitorick^y účinným profilem, příznivým a vysokého krevního tlaku.

Bylo .vynalezeno, že nové deriváty benzazepinon-N-octové kyseliny, podle vynálezu, které jsou substituovány v poloze 3 benžazepinového skeletu cyklopentylkarbonylaminovým zbytkem, nesoucím v poloze 1 zbytek metylsfosfonové kyseliny, mají cenné ádieaé farmakologické vlastnosti účinné na srdce a vyznačují se účinným profilem k léčení kardiovaskulárních onemocnění, zejména selhání srdeční činnosti, který se vyznačuje kombinací význačného inhibičního účinku ha neutrální endopeptidázu s ijh^ibičním účinkem na konvertující enzym endotelin (=ECE) a dobrou únosností.

• *

Předmětem vynálezu jsou nové sloučeniny obecného vzorce I

kde znamenají •Rl vodík nebo skupinu, tvořící biolabilní ester kyseliny fosfonové

R2 vodík nebo skupinu, tvořící biolabilní ester kyseliny fosfonové

R3 vodík nebo skupinu, tvořící biolabilní ester kyseliny karbonové a fyziologicky únosné soli kyselin vzorce I, jakož i způsob výroby těchto sloučenin a léčiva, která tyto sloučeniny obsahují.

Sloučeniny vzorce I představují eventuálně deriváty kyselin, obsahující skupiny kyseliny karbonové nebo fosfonové, které jsou esterifikovanými Skupinami, tvořícími biolabilní estery. Biolabilní estery vzorce I představují farmaceutické suroviny volných kyselin. Vždy podle formy aplikace jsou upředftostftovány biolabilní estery nébó kyseliny, přičemž posledně jmenované jsou obzvláště vhodné k nitrožilní aplikaci.

Jako skupiny Rla R², které tvoří biolabilní estery kyseliny fosfonové jsou vhodné skupiny, které se mohou odštěpit za fyziologických podmínek v živém těle za uvolnění funkce této fosfonové kyseliny. Za tímto účelem jsou vhodné nižší alkylové skupiny, eventuelně C2~Ce alkanoyloxymetylskupiny nebo fenylové skupiny s nižšími alkyly či nižší fenylové Skupiny, substituované na oxymetylové skupině, jejichž fenýlový kruh je eventuelně substituován jednou nebo vícekrát nižším alkylem, nižší alkoxyskupinou nebo nižším alkylenovým řetězcem, vázaným na dva sousední uhlíkové atomy. Pokud skupiny, které tvoří biolabilní estery, kde Rl anebo R2 znamenají nižší alkyl nebo tento obsahují, může být tento rozvětven či nerozvětven- a -obsahovat- 1 až 4 uhlíkové—atomy . Pokud Rl anebo R2 představují eventuelně substituovanou alkanoyloxyme« 0 tylovou skupinu,může tato obsahovat výhodně rozvětvenou alkanoyloxyskupinu se 2 až 6, výhodně 3 až 5 uhlíkovými atomy a touto může být příkladně pivaloyloxymetylový zbytek {= terč. butylkarbonyloxýmetylový zbytek). Pokud Rl anebo R2 představují eventuelně fenylovou skupinu, substituovanou nižším alkylem, může tato obsahovat alkyienový řetězec s 1 áž 3 uhlíkovými atomy, výhodně s 1 uhlíkovým atomem. Pokud je fenylový kruh sůbstutituován nižším alkýlenovým řetězcem, může tento obsahovat 3 až 4, především 3 uhlíkové atomy a substituovaný fenylový kruh představuje zejména indanyl.

Jako skupiny R3, které tvoří biolabilní estery jsou vhodné skupiny, které se mohou v živém těle za fyzi1ologických podmínek odštěpit za uvolnění karbonové kyseliny. K tomtu účelu se hodí například nižší alkylové skupiny, eventuelně ve fenylovém kruhu fenylové nebo fenylové skupiny s nižším alkylem, substituované jednou nebo vícekrát nižším alkylem nebo alkoxyskupinou nebo nižším alkýlenovým řetězcem vázaným na dva sousední uhlíkové atomy, v dioaxolonovém kruhu eventuelně dioxolanylmetylskupiny, substituované nižším alkylem či eventuelně Cz~ Ce-alkanoyloxymetylové skupiny, substituovanéna oxymetylskupině nižším alkylem. Pokud skupiny R3,které tvoří biolabilní ester, znamenají nebo obsahují nižší alkyl, může být tento rozvětven či nerozvětven a obsahovat 1 až 4 uhlíkové atomy. Pokud skupina, tvořící biolabilní ester představuje éventeulně substituovanou fenylovou skupinu s nižším alkylem, může tato obsahovat alkyienový řetězec s 1 až 3 uhlíkovými atomy, výhodně s jedním uhlíkovým atomem, a je jím výhodně benzyl. Pokud je fenylový kruh substituován nižším alkylenovým řetězcem, může tento obsahovat 3 až 4, výhodně 3 uhlíkové atomy. Pokud R3 představuje eventuelně substituovanou alkanoylóxymetýlskupinu,může tato obsahovat výhodně rozvětvenou alkanoyloxyskupinu se 2 áž 6,výhodně 3 až 5 uhlíkovými atomy a může představovat příkladně pivaloyloxymetylový zbytek.

Podle vynálezu se získají nové sloučeniny vzorce I a jejich soli tím, že známým způsobem reagují

kde Rioi a.IU02 znamenají zde nezávisle od sebe vodík nebo chrání cí skupinu pro f os f onovou kyselinu a R3-o 2 mámená. chránící skupinu pro karbonovu kyselinu, sloučeniny obecného vzorce II

OH

II kde Rio i a R10 2 mají shora uvedený význam, se sloučeninami obecného vzorce III

kde R3 0-2 má shora uvedený význam a jestliže RIOJ anebo R²⁰¹ znamenají vodík, převedou se volné funkce kyseliny fosfonové esterifikací se sloučeninou obecného vzorce Va anebo Vb

R110 (Va)

R2io- y (vb)

Η 4 4 4 »

4 4444

4 4 4444 4

4 4 4

444 444 44 44 • « * • 4 · · • · 4 4 · 4

4 4

4 kde RlΛ ο a. RZio znamenají nyní skupinu, tvořící bilólabilní ester kyseliny fosfonové a Y znamená hydroxyskupinu či jinou odštěpitelhou nahraditelnou skupinu, na biolábilni esterovou skupinu kyseliny fosfonové a

b) pokud ve sloučeninách vzorce IV chránící skupiny Rioi, R201 anebo R30 2 nepředstavují žádané skupiny, které tvoří biolabilní ester, odštěpí se tyto současně nebo jednotlivě v libovolném pořadí za sebou a v požadovaném případě še převedou uvolněné volné funkce kyselin na biolabilní esterové funkce tím, že volné funkce kyseliny fosfonové se esterifikují sloučeninou vzorce Va nebo Vb anebo volné funkce kyseliny karbonové se esterifikújí sloučeninou obecného vzorce Vc

R310- γ (vc) kde Ř3iύ znamená skupinu, tvořící biolabilní ester kyseliny karbonové a Y má shora uvedený význam a v žádaném případě kyseliny vzorce I se převedou na své fyziologicky únosné soli nebo soli kyselin vzorce I se převedou na volné sloučeniny.

Jako fyziologicky únosné soli kyselin vzorce I přicházejí v úvahu jejich soli alkalického kovu, ušlechtilého alkalického kovu nebo amonné soli, například jejich sodné, draselné nabo vápenaté soli nebo soli s fyziologicky únosnými, farmagoiogicky neutrálními organickými aminy, jako například dietylaminem, terč. butylaminem nebo fenyl aminem s nižším alkylem jako α-met.ýlbfenzyl aminem.

Jako chránící skupiny Rioi a R20i pro fosfonovou kyselinu mohou být voleny k ochraně funkcí fosfonové kyseliny obvyklé chránící skupiny, které še mohou následně známými metodami opět odštěpit. Jako chránící skupiny R3O2 pro karbonovou kyselinu mohou být voleny k ochraně funkcí kyseliny karbonové obvyklé

- -chránící skupiny y.....které- se' mohou -následně známými- metodami - opětodštěpit. Vhodné chránící skupiny pro karbonové kyseliny jsou • · · známy například z publikací McOmie, Protective Groups in Organic Chemistry, Plenům Press und Green, Wuts, Protective Groups in Organic Synthesis, Wiley Interscience Publication. Vhodné chránící skupiny pro kyselinu fosfónovou jsou známy například z publikace Houben, Weyl Methoden der Organischen Chemie G.Thiemě Verlag Stuttgart, New York 1982, strany 313-341 jakož i z publikace M.Kluba, A. Zwierak Synthesis 1978, strany 134-137 a z publikace McOmie Protective Groups in Organic Chemistry, Plenům Press. Jako chránící skupiny kyselin mohou být také použity skupiny, které tvoří bióiabilní ester. Sloučeniny vzorce IV. získané reakcí sloučenin vzorce II se sloučeninami vzorce III, představují podle vynálezu v těchto případech již estery vzorce I.

selektivně chránících chránících

Podle vynálezu se hodí jako chránící skupiny přo kyselinu fosfonovou Rioi a R2d takové skupiny, které se známými metodami nezávisle na sobě a nezávisle na jiné chránící skupině pro kyselinu karbonovou R302, ještě patrně přítomné v molekule, selektivně odštěpí nebo lze tyto selektivně zavést. Zpravidla mohou být chránící skupiny pro kyselinu fosfonovou snadno odštěpeny pomocí ťrimetylsi 1 ýl,bromidu v přítomnosti skupin pro kyselinu karbonovou. Jako příklady skupin pro kyselinu fosfonovou, které mohou představovat také skupiny, tvořící bióiabilní estery kyseliny fosfonové, odštěpítelných za rozdílných podmínek, lze následně jmenovat: nerozvětvené nižší alkylové skupiny jako etyl, které mohou být snadno odštěpeny například kyselinami jako kyselinou trifluoroctovóu, přičemž, pokud jsou obě funkce kyseliny fosfonové esterifikovány nižšími ňerozvětvenými alkylovými • i > r skupinami, mohou být při zásaditých podmínkách odštěpeny pouze tyto alkylové skupiny. Rozvětvené nižší alkylové skupiny jako terc.butyl, které mohou být snadno odštěpeny za kyselých podmínek, například působením kyseliny trifluoroctové. Fenylmetylové skupiny, jako benzyl, substituované eventuelně ve fenylovém kruhu mohou být eventuelně snadno odštěpeny hydrogenolýzou. Alkanoyloxymetylové Skupiny jako pívaloyloxymetyl, které mohou být snadno odštěpeny například kyselinami jako kyselinou trifluoroctovou. Fenylmetylové skupiny jako p-met o xybenzyl -ve feny lovém kruhu, substituované- -jednou nebo vícekrát nižší alkoxyskupinou, které mohou být relativně fr *

fr · • frfr • « fr 1 » · V • fr frfr frfrfr fr * snadno odštěpeny za oxidačních podmínek, například působením 2,3dichlor-5,6-dikyan-l,4-ben2ochinoriu (=DDQ) nebo ceramoniumnitritu (= CAN).

Jako chránící skupiny R302 pro kyselinu karbonovou se hodí takové skupiny, které mohou být , nezávisle na chránících skupinách pro kyselinu fosfonovou, ještě přítomných v molekule, selektivně odštěpeny nebo se dají selektivně zavést. Jako příklady odštěpí telnýčh chránících skupin pro kyselinu karbonovou, které mohou představovat také skupiny, tvořící biolabilní estery kyseliny karbonové, lze jmenovat: nerozvětvené nižší alky l skupiny jako etyl, které mohou být za zásadi tých podmínek poměrně snadno odštěpeny. Rozvětvené nižší alkylové skupiny jako terč. butyl , které Tnohou být snadno odštěpeny kyselinami' jako kyselinou trifluoroctovóu. Fenylmetylóvé skupiny jako beňzýl, substituované eventuelně ve fenylovém kruhu, které mohou být snadno odštěpeny hydrogenolyticky nebo také za zásaditých podmínek. Feny lmétylové skupiny jako p-metoxybenzyl, substituované ve fenylovém kruhu jednou nebo vícekrát nižší alkoxyskupinou, které mohou být relativně snadno odštěpeny za oxidačních podmínek, například působením DDQ nebo CAN.

Sloučeniny vzorce I obsahuji jeden chirální uhlíkový atom., totiž uhlíkový atom , který nese v poloze 3 benzazepinového skeletu amidový postranní řetězec. Sloučeniny tak mohou existovat ve dvou opticky aktivních stěreoizomerních formách nebo jako racemáty. Předložený vynález obsahuje jak racemické směsi, tak izomerňě čisté sloučeniny vzorce I. Pokud ve sloučeninách vzorce I nejsou Rl a R? vodík a mají nyní rozdílný význam, může být chirálním atomem také atom fosforu skupiny kyseliny fosfonové. Předmětem vynálezu jsou rovněž izomerní směsi sloučenin nebo izomerňě čisté sloučeniny vzorce I, vzniklé chirálním atomem fosforu.

Reakce kyselin vzorce ÍI s aminy vzorce III ňa amidy vzorce

IV může být provedena metodami, obvyklými pro tvorbu amidových uskupení, aminoacylací. Jako acylační činidla mohou být použity kyseTiny-karhonové—vzorce—II—nebo--je-jích-reak-t-i-vni deri-váty. Jako reaktivní deriváty přicházejí v úvahu zejména směsné anhydridy ~ 4 4 4 «4 4« · ’ ’ «4·« 4 4 4444

444444 · 4 * 4444 ·

44« 4 4 444

4 444 *44 44 ·4 kyselin nebo halogenidy kyselin. Mohou být tak použity například chloridy kyselin nebo bromidy kyselin vzorce II nebo směsné estery kyselin vzorce II s organickými sulfonovými kyselinami, například nižšími alkansulfonovými kyselinami jako metansulfonovou kyselinou nebo trifluormetansulfonovou kyselinou, které jsou eventuelně substituovány halogenem, nebo s aromatickými sulfonovými kyselinami, jako například benzensulfonovými kyselinami nebo benzensul f onovými kyselinami, substituovanými nižším alkylem nebo halogenem, jako např. toluensulfonovými nebo brómbenzensulfonovými kyselinami. Acylace může probíhat za reakčních podmínek v inertním organickém rozpouštědle při teplotách mezi -20°'C a pokojovou teplotou. Jako rozpouštědla se hodí halogenované uhlovodíky jako dichlormetan nebo aromatické uhlovodíky jako benzen nebo toluen nebo cyklické étery jako tetrahydrofuran (- THF) hebo dioxan či směsi těchto rozpouštědel.

Acylace může být účelně provedena zejména použije-li se jako acýlačního činidla směsného anhydridu kyselin vzorce I se sulfonovou kyselinou, za přítomnosti kyselinotvorného Činidla. Jako kyselinotvorná činidla jsou vhodné například organické báze, rozpustné v reakční směsi, jako terciární dusíkové báze, například trietylamin, tripropylamin, N-mety.lmorf olin, pyridin, 4-dimetylaminopyridin, 4-diětylaminopyridin nebo 4-pyrrolidinpyridin. Organické báze, použité v přebytku, mohou sloužit zároveň jako rozpouštědla.

V případě, že se použijí jako acylační činidla kyseliny vzorce II samotné, může být reakce aminosloučenin vzorce III s karbonovými kyselinami vzorce II provedena účelně za přítomnosti kopulačního činidla, známého z peptidové chemie ke tvorbě amidů. Jako příklad kopulačních reagencií, které podporují tvorbu amidu s volnými kyselinami tím, že reagují s kyselinami na původním místě za tvorby reakčního derivátu kyseliny, lze uvést zejména: alkylkarbodiimidy, např. cykloalkylkarbodiimidy jako dicyklohexankarbodiimid nebo N- (3-dimet.y 1 aminopropyl) -N' -etylkařbodiimid, karbonyldiimidazol a N-nižší alkyl-2-halogen pyridiniové soli, zejména halogenidy nebo toluensulfonáty. Reakce za přítomnosti kopulačního činidla může být provedena účelně při teplotách od- --30°C do +50°C v rozpouštědlech jako halogenovaných uhlovododících ' 0 0 · 0 0 00 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 00·· · 0000 « 0 0 0 000 · ·

000 0 0 000 00 0 0000Φ0 00 00 anebo aromatických rozpouštědlech a eventuelně za přítomnosti shora popsaného kyselinotvorného aminu.

Ze sloučenin vzorce IV, získaných reakcí sloučenin vzorce II se sloučeninami vzorce III, mohou být chránící skupiny Rioi,R2ól a R3o2, pokud tyto nepředstavují žádné požadované skupiny, tvořící biolabilní ester, známým způsobem odštěpeny.

Pokud mají být vyrobeny sloučeniny vzorce i, v nichž Rl, R2 a R3 jsou identické skupiny, které tvoří biolabilní ester, jsou voleny identické chránící skupiny účelně již ve výchozích sloučeninách vzorců II á ve výchozích sloučeninách vzorců III. Účelně mohou být při tom voleny chránící skupiny, které představují skupiny, tvořící současně biolabilní ester. Pokud mají být vyrobeny volné kyseliny vzorce I, kde Rl, R2 a R3 je nyní vodík, mohou být voleny jako chránící skupiny Rlθi, R20i a Ř302 nyní odštěpitelné skupiny za stejných podmínek, výhodně hydrogenolytických podmínek, odštěpitelné skupiny. Jako Rid, Ržoi a R302 mohou být nyní voleny například benzylové skupiny, které se za podmínek katalytické hydrogenace zároveň štěpí na volné skupiny kyselin. Jako katalyzátory pro katalytickou hydrogenaci mohou být použity například katalyzátory ušlechtilého kovu jako paladium na aktivním uhlí. Reakce může být provedena za reakčních podmínek v inertním rozpouštědle, příkladně niším alkoholu jako etanolů nebo nižším alkylesteru jako etylešteru kyseliny octové či ve směsích těchto rozpouštědel, účelně lze provést katalytickou hydrogenaci při tlaku vodíku 2 až 6 bar a při pokojové teplotě.

Pokud mají být volné skupiny kyseliny fosfonové nebo volné skupiny kyseliny karbonové esterifikovány sloučeninami vzorce I, mohou za tímto účelem reagovat volné skupiny kyseliny fosfonové vzorce I známým způsobem se sloučeninami vzorce Va nebo Vb. Volné skupiny kyseliny karbonové sloučenin vzorce I mohou reagovat známým způsobem se sloučeninami vzorce Vc. Jako nahraditelné skupiny Y ve sloučeninách vzorců Va, Vb a Vc se hodí například halogeny, zejména chlor nebo brom či zbytky nižších ai kaňšuíf onových kyselin, jako příkladně trifluormetansulfonyloxyskupina nebo aromatické sulfonové kyseliny jako benzensulfonové • · • · « • « · · · • fefefe 1 • · « fe· «· kyseliny nebo benzensulfonové kyseliny, substituované nižším alkylem nebo halogenem, jako toluensulfonové kyseliny.

Pokud mají být vyrobeny sloučeniny vzorce I, kde Rl a R2 jsou ted stejné, ale R3 má odlišný význam, vychází se účelně z výchozích sloučenin vzorce II, kde Rioi a Rídmají identický význam a z výchozích sloučenin vzorce III, kde R3Q2 má odlišný význam od Rioia hydrogenolytických kyselinu fosfonovou

Ri°². Například mohou být voleny za podmínek stabilní chránící skupiny pro

Rlo i a R2O1 jako nižší alkyl , výhodně etyl.

Zároveň může být použita jako jáko chránící skupina pro kyselinu karbonovou R30 2 odštěpitelná skupina za hydrogenolytických podmínek jako benzylová skupina. Za podmínek katalytické hydrogenace se pak v získaných sloučeninách vzorce IV Štěpí pouze benzylová skupina R302 na volnou karbonovou kyselinu, zatímco etylové skupiny Ri θ i a R201 zůstanou zachovány. V žádaném případě může být volná kyselina karbonová následně esterifikována sloučeninou Vc. Právě tak mohóu být odštěpeny za kyselých podmínek chránící skupiny Rioi a R201 pro kyselinu fosfonovou, kde znamenají za hydrogenolytických podmínek stabilní skupiny jako nižší alkylové skupiny, výhodně etyl a R3o? je hydrogenolyticky odštěpitelná skupina jako benzylová skupina, se nejdříve za kyselých podmínek odštěpí etylové skupiny Rioia R201 přičemž benzylová skupina R3«2 zůstane zachována. V žádaném případě pak mohou být volné skupiny kyseliny fosfonové esterifikovány sloučeninami vzorce Va nebo Vb, například pivaloyloxymety1chloridem. Následné může být benžýlová skupina R302, odštěpitelná za hydrogenolytických podmínek, odštěpena katalytickou redukcí vodíkem, za známých podmínek, aby Se získaly sloučeniny vzorce I, kde R3 znamená vodík..

Pokud jsou požadovány sloučeniny vzorce I, kde Rla R2 mají rozdílný význam, může být účelně vycházeno z výchozích sloučenin vzorce II, kde Rioi a R20i mají rozdílný význam. Příkladně mohou být voleny sloučeniny vzorce II jako výchozí sloučeniny, kde Rio i znamená vodík a R201 j_{e 2a} hydrogenolytických podmínek stabilní chránící skupinou pro fosfonovou kyselinu. Například může být' R204-nižší alkyl·výhodně“ etyl^-.“V' žádaném přípaďě mohou“zí skané sloučeniny vzorce I, kde Rioije vodík, být následně zreágovány

ΧΧ· 0 0 0 0 0 0 · 0 0 • · 000· 0 0 0 0 000 0' · 000 0 « 000 00 0 00 0 000 0« 0° se sloučeninami Va, aby se získaly sloučeniny vzorce I, kde Rl a R2 znamenají skupiny, které tvoří rozdílné biolabilní estery. Výchozí sloučeniny vzorce II, kde Rioi znamená vodík, mohou být získány za známých podmínek katalytickou hydrogenací, například ze sloučenin vzorce II, kde Rioije za hydrógenolytickýeh podmínek odštěpitelnou skupinou, jako benzyl.

U reakcí, které byly výše popsány se chirální uhlíkové atomy ve výchozích sloučeninách vzorce III nemění, takže mohou být získány vždy podle druhu výchozích sloučenin izomerně čisté sloučeniny vzorce I nebo izomerní směsi. K výrobě stereochemicky jednotných sloučenin vzorce I se zreagují účelně stereochemicky jednotné sloučeniny vzorce II se stereochemicky jednotnými sloučeninami vzorce II, Jestliže se sloučenina vzorce II, která neobsahuje žádný chirální atom fosforu, zreaguje s raeemickou sloučeninou vzorce III, získá se směs ze dvou enantiomerů sloučeniny vzorce I. Enantiomerní směs může být v požadovaném případě známým způsobem rozdělena, například chromatografickým dělením na chirálních dělicích materiálech nebo reakcí volné karbonové kyseliny vzorce I s vhodnými opticky aktivními bázemi, například (-)-tt-metylbenzylaminem a následným dělením Optických antipodů frakční krystalizaci získaných solí.

Výchozí sloučeniny vzorce II mohou být získány známými metodami .

Sloučeniny vzorce II mohou tak sloučeninv obecného vzorce VI,

Ό být získány příkladně tím, že

VI r^M2o kde Rl°ž a R202 jsou nyní chránící skupiny přo fosfonovou kyselinu a Y má shora uvedený význam, reagují s kyselinou cyklopentankarbonovou vzorce VII

Vil • · · • · frfrfr • frfr *·· a v žádaném případě se chránící skupiny R102 anebo R202 známým způsobem opět odštěpí. Mohou být například použity sloučeniny vzorce VI, kde Y je zbytek nižší álkansulfonové kyseliny, výhodně trifluormetansulfonyloxyskupina.

Reakce může probíhat známým způsobem za podmínek nukleofilní substituce za reakčních podmínek v inertním organickém rozpouštědle reakcí cyklopentankarbonové kyseliny se silnou bází, schopnou pro tvorbu dianionu cyklopentankarbonové kyseliny a následnou reakcí s derivátem esteru kyseliny fosfonové vzorce VI. Jako rozpouštědla se hodí například dialkylétery s otevřeným řetězcem jako dietyléter nebo cyklické étery jako THF. Jako silné báze se hodí například nenukleofi lni organické amidy alkalického kovu jako diizopropylamid lithný (= LDA). Účelně se zreaguje cyklopentankarbonová kyselina v THF se dvěma ekvivalenty LDA a reakčni směs se následně dále zréaguje se sloučeninou vzorce VI. Reakčni teplota může být v rozmezí mezi -70»C a ρθύ.

Sloučeniny vzorce VI mohou být získány známým způsobem, například tím, Že reaguje diestér kyseliny fosfonové obecného vzorce VIII

R^,o?O

O

II

4’

Ί1

Vlil

R^O kde RI02 _a R202 mají shora uvedený význam, se zdrojem formaldehydu, příkladně paráfOrmaldehydem. Reakce může být účelně provedena bez přítomnosti rozpouštědla a za účasti bází, rozpustných v reakčni směsi. Jako báze mohou být použity nenukleofi 1 ní báze, popsané shora pro reakci sloučenin vzorce II se Sloučeninami vzorce III. Reakce může být provedena účelně při teplotách mezi 50° až 130°C, výhodně mezi 80® až 120θ C. V žádaném případě mohou být získané sloučeniny vzorce VI, kde Y znamená hydroxyskupinu, následně převedeny známým způsobem na sloučeniny vzorce VI, kde Y je odštěpitelná nahraditelná skupina.

Sloučeniny vzorce VIII jsou známy a nebo mohou být známými «·β« φ φ φ φ φφ • · φφφφ φ φ · · φφφ φ φ φφφ φ φ φφφ • Φ * «φφ φφφ φφ φφ způsoby vyrobeny. Tak mohou být vyrobeny například esterifikované deriváty kyseliny fosfonové vzorce VIII se dvěma rozdílnými biolabilními skupinami tím, že z diesterů kyseliny fosfonové obecného vzorce VIII, kde Rioia R201 jsou stejné skupiny, například nižší alkyl, se působením báze jako hydroxidu alkalického kovu, například hydroxidu sodného, nejdříve odštěpí jedna z obou esterových skupin a získaný monoester nebo jeho sůl následně zreaguje s jednou příslušnou sloučeninou vzorce Va nebo Vb. K urychlení reakce být přidány vhodné katalyzátory jako tetra amoniové soli s nižšími alkyly, například tetrabutylamoniumhydroxid. Účelně mohou být přidány k reakční směsi dodatečně jodidy alkalického kovu, například jodid sodný, aby se urychlil průběh reakce. Reakce může být provedena v dipólárním aprotickém rozpouštědle jako nižším alkylkyanidu, například acetonitrilu, nižším alifatickém éteru jako dietyléteru, THF nebo dioxanu, v dimetylformamidu (- DMF), v dimétylsulfoxidu (= DMSO) nebo ve směsích těchto rozpouštědel. Vhodné teploty se při tom pohybují v rozmezí mezi 0°C a 80<>C, výhodně mezi 5°C a 40°C.

Sloučeniny vzorce III jsou známy z evropské patentové přihlášky, zveřejněné pod číslem 0 733 642., ,a mohou být vyrobeny známými metodami, popsanými v této přihlášce.

Sloučeniny vzorce I a jejich íarmagologicky přijatelné soli se vyznačují zajímavými farmákologickými vlastnostmi. Substance inhibují zejména enzym konvertující endotelin (ECE) a neutrální endopeptidázu (NEP) a mají tak obzvláště příznivý účinný profil přo léčení selhání srdce.

¹ » . I iPři selhání srdeční činnosti dochází redukovaným emisním výkonem srdce, podmíněného nemocí, k ťéf1ektóricky zvýšenému odporu periferního svalstva. Tím se musí srdeční sval proti zvýšené zátěži napumpovat. To vede v začarovaném kruhu ke zvýšené námaze na srdce a dále ke zhoršení situace. Zvýšení periferního odporu se děje mimo jiné vasoaktivním peptidem endotelinem. Endotelin je dnes nejsilnější známou tělesnou substancí, zužující cévy a vzniká z předřazeného stupně big-endotelinu za spolupůsobení enzymu ECE.......... ............ ...... ....._ .

• A • AA· · • · ♦ Α· β • A* α·α • · · • ·»· A ·

A A « A A A A

Při obrazu nemoci selhání srdce dochází sníženým srdečním výkonem a zvýšením periferního odporu ke zpětným jevům zdvihnutí oběhu krve v plicích a srdci samotném. Tím dochází ke zvýšenému napětí stěn srdečního svalu v oblásti předsíní á komor. V takové situaci funguje srdce jako orgán s vnitřní sekrecí a dostává mimo jiné peptid ANP (Átfiales Natriuretisches Peptid) do krevních cest. Jeho význačnou aktivitou, vedoucí k rozšíření cév á natriureťickou a diuretickou aktivitou působí jak redukci periferního odporu, tak snížení cirkulujícího objemu křyé. Důsledkem je význačné předběžné a dodatečné snížení zátěže. Toto představuje positivní vnitřní mechanismus pro ochranu srdce. Tento positivní vnitřní mechanismus je limitován tím, že ANP má v plasmě pouze krátký poločas. Základem toho je, že se hormon působením NEP Velmi rychle odbourává.

Sloučeniny podle vynálezu zabraňují inhibici aktivity EGE vznik endotelinu a působí tak proti zvýšení periferního obvodů, což v důsledku vede k odlehčení srdečního svalu. Sloučeniny podle vynálezů vedou dále zpomalením aktivity NEP ke zvýšeným hladinám ANP a k prodloužené době působení ANP. Toto vede k zesílení endogenního kardioprotektivního účinného mechanismu, zprostředkovaného ANP. Substance vykazují zejména Vysokou efektivitu, pokud jde o zesílení diuretickýeh anebo natriuretických aktivit, indukovaných. ANP.

#

NEP se zúčastní nejen na odbourání ANP, nýbrž také na Odbourání endotelinu. Z toho vyplývá, že by čistá inhibice NEP mohlo vést vedle žádoucího zvýšení hladiny NEP také k nepříznivému zvýšení hladiny ANP. Z tohoto důvodu je třeba spatřovat smíšený profil z inhibice ECE a NEP jako obzvláště příznivý, poněvadž zamezuje jak odbourání ANP, který působí ňatriureticky anebo diuréticky, tak současně zpomaluje vznik endotelinu (inhibice ĚCE). Tím již nezpůsobuje negativní doprovodný efekt čistých inhibitorů NEP (zvýšení hladiny endotelinu).

Příklady provedeni vynálezu

1, Stanovení minimálních toxických dávek i^fl — flflflfl · · · · ·· fl fl flflflfl flfl · · flflfl · * • flfl flfl flflfl • fl · flflfl flflfl « flfl

Skupině 10 krys o tělesné hmotnosti 250 g (stáří 5 až 6 týdnů) byla nitrožilně podána maximální dávka 215 mg/kg zkušebních substancí (rozpuštěných v 0,1 N vodném roztoku hydroxidu sodného, pH = 7,1). Zvířata byla od okamžiku aplikace po dobu 5 hodin pečlivě pozorována na příznaky toxicity, které bylo třeba klinicky poznat. Kromě toho jsou tato pozorována 2x denně až k uplynutí jednoho týdne. Po uplynutí tohoto týdne každé jednotlivé Zvíře úplně rozpitvá a všechny orgány jsůú makroskopicky zkoumány. Jestliže jsou pozorovány smrt nebo silné toxické příznaky, poskytují se dalším krysám zvýšeně, menší dávky, až se již nevyskytnout žádné toxické příznaky. Nějnižší dávka,která vyvolá smrt nebo silné toxické příznaky, se stanoví jako minimální toxická dávka. Zkušební substance příkladu výroby 2 nevykázala v nitrožilní dávce 215 mg/kg žádné označené přízná ky toxicity.

2. Zkoušení inhibičních účinků substancí na NEP mimo Živé tělo

Pro důkaz inhibičníčh účinků substancí podle vynálezu na neutrální endopeptidázu (- NEP) byl zkoumán ve standardním testu mimo živé tělo inhibiční účinek substancí ňa hydrolytické odbourání metioninu-enkepalinu (= Met-enkepalin). Přitom byla jako míra inhibiční účinnosti substancí stanovena jejich hodnota IC50. Hodnota ICso jedné účinné zkušební substance, s inhibičními účinky na enzym je ta koncentrace zkušební substance, při níž še blokuje 50% enzymatické aktivity NEP.

Provedení zkoušek « « 4

K provedení zkoušek se připraví 100 pl vzorků různých ink.ubačních roztoků, které obsahují 10 ng čištěné ŇEP (E.Č.3.4.24.11) á rozdílná množství zkušebních substancí a 20 pM substrátu (Met-enkepalin) a 50 mM trispufru (= tris(hydroxymetyl)aminometan/ HCI, pH 7,4).

Na zkušební substanci se připraví 6 různých inkubačních roztoků se 3 r”ů’žňými koncentracemi zkušební šůbštanče jako‘dvojité---stanovení. U každého testu se zpracovávají společně také dvojí ~ J.U • 9 v v

0 9 • 00·· · « 0

999 • 0 ·· *00 0 ·

0 * «0 ·· kontrolní inkubační roztoky, pro jednu kontrolu enzymu, které neobsahují žádnou zkušební substanci a pro jinou kontrolu substrátu, které neobsahují ani enzym ani zkušební substanci.

Inkubační roztoky se inkubují po 30 minut při teplotě 37°C ve třepané vodní lázni. Při tom se enzymatická reakce nastartuje po 15 minutách přídavkem substrátu (Met-enkepalin) a na konci inkubační doby se zastaví zahřátím na 5 minut při 95°C. Následně se zastavený inkubační roztok po 3 minuty při 12.000 x g odstředuje a v přesahu se stahoví koncentrace nepřeměného substrátu a hydrolýzních produktů, vytvořených enzymatickou reakcí K tomu se vzorky přesahů rozdělí vysokotlakou kapalinovou chromatagoragfií (= HPLC) na hydrofóbovaňém silikagelu a produkty enzymatické reakce a nepřeměněného substrátu se stanoví fotometricky při vlnové délce 205 nm. Přo dělení vysokotlakou kapalinovou chromatografií se použije dělicí sloupec (4,6 x 125 mm), který obsahuje jako obrácenou fázi dělicí materiál nukleosinR C 18, o velikosti částic 5 p. Tok rozpouštědla· činí 1,0 ml/min, kolona se zahřívá na teplotu 40°G. Mobilní fáze A je 5 mM H3PO4, pH 2,5 a mobilní fáze B je acetonitril + 1%'5 mM H3PO4, pH 2,5.

Z koncentrací hydrolýzních produktů, měřených v různých vzorcích a nepřeměněného substrátu se známým způsobem vypočte pro zkušební substanci hodnota IC50. Zkušební substance, vyrobené v příkladu 2 ukázala v tomto testu hodnotu IC5o pro inhibici NEP

1,7 nM a tak se táto prokázala jako vysoce schopný inibitor NEPu.

3.. Stanovení vlivu substancí na diurézu anebo natriurézu na Živém těle v objemově zatížených krysách.

Aktivita ha živém těle byla zkoumána v objemově zatížené kryse. V tomto experimentu se způsobuje infuzí izotonického roztoku chloridu sodného vysoký srdeční plnicí tlak, v jehož důsledku dochází k uvolnění ANP a tím k vyloučení moči nebo sodíku.

Provedení testu

Pokusy” še p^roVádě jí ‘šě” samci⁷Wištářovýoh’ krýh“o“ťěí“esné hmotnosti 200 - 400 g. Při neurčieptickém analgezii (fentanyl, ·· · hypnorm ^R- výrobce firma Janssen) se zabuduje hadička do pravé stehenní Žíly pro inťuzi pozadí a objemové zatížení izotronickým roztokem chloridu sodného. Po otevření břišní dutiny se zavede druhá hadička do měchýře a podváže se na močová trubice, takže se umožní měření objemu moči, vylučování sodíku a draslíku.

Břišní dutina se opět uzavře a zvíře dostane trvalou infuzi roztoku chloridu sodného (0,5 ml/100 g tělesné hmotnosti) na celou dobu celkového trvání pokusu 2 hodin. Po celé rovnovážné období 30 minut se shromažďují v předběžné fázi před dávkou zkušební substance třikrát v časovém rozmezí 10 minut vzorky moči. Tyto předběžné hodnoty (= Predrug-hodnoty) se určují, aby se ověřilo, že u testovaných zvířat dochází k nepřetržitému toku moči.

Poté se roztoky, obsahující zkušební substance podávají nitrožilně (Bolus-ínjekce do stehenní žíly) nebo orálně ( pomocí jícnové sondy) skupině 10 krys. Pro obě aplikační formy obsahuje nyní kontrolní skupina pouze placebo roztoky, neobsahující účinnou látku. Po dobu 5 minut po nitrožilní aplikaci, případně 120 minutách po orální dávce substancí, budou krysy nitrožilně zatíženy zvýšeným objemem roztoku chloridu sodného (2 ml/lOOg tělesné hmotnosti na 2 minuty) a shromažďována po dobu 60 minut moč. Stanoví se vyloučené množství moči v tomto období a změří se v něm obsah vyloučených sodných a draselných iontů. Z vyloučeného množství moči se odečte zvýšení vyloučení, k němuž došlo během zatížení oproti předběžným hodnotám.

V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zvýšení vylučování moči,k němuž došlo při objemové zátěži po přídavku zkušební substance v %, vztaženo na vylučování moči při objemovém zatížení po dávce bez účinné látky. Dále jsou uvedena množství sodíku a draslíku v % ,vyloučená při objemovém zatížení po dávce zkušební substance, a množství vyloučeného sodíku a „draslíku v % při objemovém zatížení po dávce, neobsahující účinnou látku, čísla příkladů v tabulkách 1 a 2 se vztahují k následujícím příkladům výroby.

• · v v

Tabulka 1

zkušební substance příklad Č.	forma aplikace dávka v μΜοΙ/kg	zvýšení vylučování moči při objemovém zatížení po dávce zkušební substance v %, vztaženo na vyloučéní moči při objemovém zatížení po dávce	vyloučení Na a K při objemovém zatížení, vyloučené množství po dávce - zkušební substance v % vyloučeného množství pó dávce bez účinné látky
bez	účinné látky
Na	K
2	'6,0 i. v. 20,0 i.v.		117 149	147 246	116 182
13	30,0 p.o .		168	128	87
22	30,0 p . o.		127	161	106

4. Stanovení inhibičního účinku substancí na ECE na živém těle krys

Pro důkaz inhibičního účinku substancí podle vynálezu na enzym, konvertujíčí eriďotelin .(-ECE) byl zkoumána ve standardním testu na živém těle,inhibiční účinek substancí ná hydralytické odbourání big-endotelinu (BiG-ET) na endotelin, k němuž došlo enzymatickou aktivitou ECĚ. ET je tělů vlastní silná účinná substance, vedoucí k zúžení cév. Vzrůst hladiny ET vede ke zvýšení krevního tlaku.

Při infuzi BIG-ET probíhá zvýšení krevního tlaku v míře, jako vzniká tato katalytickým štěpením EGĚ. Jako mír-a inhibičního účinku pro ECE byl stanoven inhibiční účinek na vzrůst krevního tlaku, indukovaného infuzi BiG-ET.

Provedení testu

Pokusy se provádějí se samci krys CDR firmy Charles Riwer Wiga, o tělesné hmotnosti 220-280 g. Pod narkózou ketamin/xýlazin ,.s.e_ -zv.ířatům_zábuduje „hadička pro aplikaci substance do levé krční Žíly a druhá pro měření krevního tlaku do levé krkavice, Po 30 minutách klidu, Se zvířatům podává zkušební substance jako » · 00 • · 0 0 • · • · · ·· · roztok nitrožilně (= i.v.) nebo intraduodenálně (- i.d.).

Po aplikaci zkušební substance dostanou zvířata nitrožilně V jedné dávce 0,5 nmol/kg.BiG-ET. Období mezi aplikací zkušební substance a dávkou BiG-ET činí při aplikaci i.v. nyní 5 minut, při aplikaci i.d. zkušebních substancí příkladů 18 a 22 nyní 15 minut a při aplikaci i.d. zkušebních substancí příkladů 8 a 20 nyní 30 minut. Během následujícíčh 30 minut se registruje sys-tolieký a dialostický krevní tlak po celých 5 minut. U neóšetřených zvířat vede infuze 0,5 nmol/kg big-endotelinu reprodukovatelně k drastickému zvýšení krevního tlaku, které trvá cca 30 minut. Maximální zvýšení krevního tlaku je dosaženo cca po 5 minutách.

V hás ledu jící tabulce 2 jsou' uvedeny' hodnoty maximálního ’ zvýšení krevního tlaku po aplikaci big-endotelinu u zvířat, která byla ošetřena roztokem, neobsahujícím účinnou látku a u zvířat, která byla předem ošetřena roztoky zkušební substance v různých dávkách.

Tabulka 2

zkušební substance příklad č.	forma aplikace	zvýšení krevního tlaku v mm Hg po dávce Big-ET
systolický	tlak	diastolický tlak
kontrola	i. v.	65		32
2	1 mg/kg i.v.	38		23
2	3 mg/kg i.v.	27		14
2	10 mg/kg i.v.	-1		0,4
kontrola	i.d.	61		40
8	30 pmol/kg i.d.	25		26
18	30 pmol/kg i.d.	19		17
20	30 pmol/kg i.d.	50		37
22	30 pmol/kg i.d.	36		21
1:

Shora uvedené výsledky ukazují, Že sloučeniny vzorce I mají vysokou afinitu k ECE a NEP a v závislosti na dávkování inhibici • · « · • · ♦ · β ··* aktivity ECE vzniku ET zabraňují indukovanému zvýšení perfiferňího odporu a krevního tlaku. Výsledky testů rovněž ukazují, že substance přispívají mimo jiné inhibicí odbourávajícího se enzymu ANP (NEP, ke zvýšení hladiny v krvi a tím zvyšují diuretické anebo natriůretické efekty, vyvolané účinkem ANF, aniž by způsobily podstatnou ztrátu draslíku.

Na základě svého předešlé popsaného účinku jsou sloučeniny vzorce I vhodné jako léčiva pro větší Savce, zejména člověka, k léčení selhání srdeční činnosti a k podpoře diuréžy/natriurézy, zejména u pacientů, trpících selháním srdeční činnosti. Při tomto se účelně používají sloučeniny vzorce I a jejich soli a biolabilní estery v orálně aplikovátelných -formách. Dávky, které je zapotřebí použít, mohou být individuelně různé á mění se přirozeně vždypodle druhu stavu, který je třeba léčit, druhu použité substance a formy aplikace. Obecně se však hodí pro aplikaci na větších savcích, zejména u člověka, lékové formy s obsahem účinné látky od 1 - 200 mg na jednotlivou dávku.

Jako léčiva mohou být sloučeniny vzorce I obsaženy s obvyklými farmaceutickými pomocnými látkami v galenických přípravcích, jako tabletách, kapslích, čípcích nebo roztocích. Tytó galenické přípravky mohou být vyrobeny známými metodami při použití obvyklých pevných nebo kapalných nosných látek, jakými jsou například mléčný cukr, škrob anebo talek nebo kapalné parafiny, anebo s použitím běžných farmaceutických pomocných látek, jakými jsou. například rozvolňovače tablet, prostředky podporující rozpouštění či konverazční prostředky.

Následné příklady mají vynález blížé objasnit, avšak jejich rozsah není žádným, způsobem omezen..

Struktury nových sloučenin byly zjišťovány spektrometrickými zkouškami, zejména analýzou infračervených spekter a eventuelně stanovením optické otáčivosti.

Příklad 1 £ X • · · • ·*· · * • · · ♦ · ·· ·♦» • ftftft 1 • · ' ·« ♦·

Benzylester (3S)-3-(1-dibenzylfosfonometyl-cyklopentan-1-karbony 1 amino) -2 ,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny

A) Za míchání bylo smiseno 100 ml dibenzy1fosforitanu, 12,5 g paraformaldehydu a 6,2 ml trietylaminu. Při pomalém zahřívání na 55°C probíhalo zvýšení teploty na 120°C. Jasný roztok byl nyní ochlazen na teplotu 90°C a míchán ještě 30 minut při této teplotě. Po ochlazení na pokojovou teplotu byl chromatograf ován za zvýšeného tlaku na 1 kg silikagelu (eluent: n-hexan/etylester kyseliny octové 1:4), Po zahuštění frakcí a 12 hodinách sušení zbytku ve vakuu při 60°C bylo získáno 96,1 g čistého, olejovitého dibenzylhydroxymetylfosfonátu, který byl bez dalšího čištění zreagován.

B) 17,8 g dibenzylhydroxymetylfosfonátu bylo rozpuštěno ve 120. ml suchého diehlormetanu. Po ochlazení na -50°C bylo postupně za sebou přikap.áno při vyloučení vlhkosti 7,3 g 2,6-lutidinu, poté 10,6 ml anhydridu trifluormetansulfonové kyseliny. Reakční směs byla nejdříve po dobu 1 hodiny míchána při -50 °C, potom pak ještě hodinu při 0°C. K úpravě byla tato Směs vlita do ledové vody a organická fáze byla promyta nejprve ledovou kyselinou solnou, poté ledovou vodou.. Po vysušení organické fáze síranem sodným a filtraci byla tato zahuštěna ve vakuu. Získaný surový produkt byl chromatografován na 200 g silikagelu (eluent: n-hexan/etylester kyseliny octové 3:2). Po.zahuštění a sušení bylo získáno 17,0 g olejovitého dibenzy1fosfonometyltrif1uormetylsulfonátu.

C) Pod dusíkovou atmosférou a při vyloučení vlhkosti bylo rozpuštěno 16,5 ml diizopřópylaminu ve 100 ml SUchého THF a ochlazeno na -70°C. K této směsi bylo přikapáho 65,5 ml 1,6molárního roztoku butyl lithia v n-hexanu. Poté byla směs míchána 30 minut při 0°C, následně ochlazena na -20°C a byl k ní při této teplotě přikapán roztok 5,6 ml kyseliny cyklohexankarbonové ve 20 ml THF. Tato reakční směs byla nejprve míchána 30 minut při -20°C, poté pak ještě 2 hodiny při 0°C a následně ochlazena na -60°C'.’ K této směsi byl pomalu přikapán roztok z 20 g produktu, získaného produktu pod bodem

- zz • · • t ·« φ « » W ,• · to totototo « • · to · · ·«· ··· ·* ··

B) ve 20 ml THF. Po ukončení přídavku bylo vše po dobu 1 hodiny mícháno při -30<>Ca poté ještě hodinu při -20°C. Pak byla reakční směs nalita do ledového vodného roztoku hydrogensíránu draselného a extrahována metyl-terč.-butyléterem (= MTBE). Organická fáze byla oddělena, promyta nasyceným roztokem kuchyňské soli, sušena síranem sodným a po filtraci zahuštěna ve vakuu. Získaný surový produkt byl Čištěn chromatografíčky na 300 g silikagelu čistým MTBE, k němuž byl nepřetržitě přímícháván metanol, jehož podíl se zvyšoval z 5% na 10%. Takto získaný produkt byl za účelem čištění opět chromatografován na 200 g silikagelu, čímž bylo Získáno 6,7 g čisté kyseliny 1-dihenzylfosfonometyl-Í-cyklopentankárbohové, bod tání 89-92°C.

D) K roztoku 24,5 g racemického terč. butylesteru 3-amino-2,3,4, 5-tetrahydf o-2-oxo-lH-r-ben.zazepin-Í-octové kysel iny ve 14 ml etanolu, zahřátého na 65.oG byl přidán roztok 12,65 g L-(+)~ kyseliny vinné v 54 ml etanolu, zahřátého ná teplotu 65°C.

Reakční směs byla míchána 1 hodinu při pokojové teplotě. Poté byl k tomu přikapán roztok 1,7 2 ml benzaldehydu v 1,3 ml etanolu. Vzniklá suspenze byla pod refluxem vařena 14 hodin při 80°G a poté ochlazena na pokojovou teplotu. Vzniklá krystalická sraženina byla odsáta, vnesena do 80 ml etanolu a opět vařena pod refluxem po dobu 8 dodin- Pak byla směs ochlazena na pokojovou teplotu, krystaly odsáty a sušeny za sníženého tlaku při 50° C. Bylo získáno 23>6 g vinně kyselé soli s bodem tání od 195 do 196°Č; [a]^2Oo - -152,0o (c= .0,5 v metanolu).

E) K uvolnění báze bylo 23,6 g vinně kyselé soli ve směsi z 250 ml vódý a 108 ml dichlormětanu za míchání ochlazeno na 0°C a jeho pH bylo přídavkem vodného roztoku amoniaku nastaveno na hodnotu 9,6. Organická fáze byla oddělena, vodná fáze byla ještě jednou extrahována 30 ml dichlormětanu a organické fáze vyčištěny, sušeny síranem sodným a zahuštěny za sníženého tlaku. Zbylý zbytek byl krystalizován z MTBE a za sníženého tlaku sušen. Bylo získáno 12,2 g terč. butylesteru (3S)-3amino~2,3,4,5-tetráhydro-2-oxo-lH’-l-béhžázěpi”ň-l-Octové'' kyseliny, bod tání 113° - 115°C; [q]²⁰d = -276,2°C (c = 0,5 v me4 » 4· • 44 4

4 4

4· · • 4 ·

444 * · *

4444 tanolu).

F·) 3,6 g předešle získaného enantiomerně čistého tere. butylesteru bylo smícháno s 2,8 g p-toluensulfonové kyseliny a 6,9 g benzylalkoholu v 60 ml toluenu. Následně byla tato směs vařena 3 hodiny na odlučovači vody, toluen byl odtažen a zbylý zbytek míchán s MTBE. Po oddekantování -rozpouštědla byl zbytek vnesen do .dichlormetánu a třepán s ledovým, zředěným vodným roztokem uhličitanu sodného. Vodná fáze byla extrahována diehlórmetanem a vyčištěné organické fáze bylý promyty vodou. Následně byla organická fáze sušena síranem sodným a zahuštěna odpařením ve vakuu. Zbytek byl krystalizován z MŤBE á sušen. Bylo získáno 3,2 g benzylesteru (3S)-3-amino-2,3,4,5-tetrahydro-^2-oxo-lH~l-benzazepin-l-octové kyseliny, bod tání 113© - 115pG; [<t]20_D = -236,8°C (c=0,5 v metanolu).

G) 5,8 g kyseliny, získané pod bodem C) bylo vneseno do 148 ml suchého dichlormetánu. K získanému roztoku bylo postupně za sebou přidáno při chlazení ledem 4,8 g předešle získaného produktu, 3,7 ml N-metyl-morfolinu, 1,84 g 1-hydroxybenzotriazolu a 5,8 g hydrochloridu N-(3-dimety1aminopropy1)~N'-etylkarbodiimidu. Následně bylá ťěakčhí směs při vyloučení vlhkosti . míchána při pokojové teplotě 1 hodinu. K úpravě byla reakční směs zředěna dichlórmetanem a poté vodou, vodným roztokem hydrogensíránu draselného, vodou, vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a znovu vodou. Sušení organické fáze ve vakuu poskytlo 10,5 g surového produktu, který byl chromatograficky čištěn ha 200 g silikagelu (eluent: n-hexan/etylester kyseliny octové 3:7). Po odpaření frakcí produktu a sušení ve vakuu bylo izolováno, 6,5 g čisté titulní sloučeniny ve formě pevné pěny, IR: 3400, 3310,2940.17 40,1650 crirl (film);

[o.]20_d r -104,6ο (c = 0,754 v metanolu).

Příklad 2 (3S)- 3-(1-fos fonomety1-cyklopentan-1-karbony lamino)-2,3,4,5-tetrahydTo^ 2-0X0“ ΪΗ'- Γ-:béhžážčpΐίϊ -1Τδξ t o v é ^Jk y sei f n y ---------------------A A A »

A A AAA* A

A A A · • AA AA A· • A A

AA A

AAA

AAA A * A ··

A) 1,9 g benzylesťeru (3S)“3-(l-dibenzylfošfonometyl-l-cyklopentan-1“karbonylamino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxO“lH-Í-benzazepin-l-očtové kyseliny (výroba viz příklad 1G) bylo rozpuštěno ve 100 ml etanolu. K tomu bylo přidáno 1,2 g 5%ního paladiového katalyzátorů na aktivním uhlí hydrogenováno po dobu 3 hodin při tlaku 5,5 bar. Pro další úpravu byl katalyzátor odfitrován, produkt zahuštěn a sušen ve vakuu. Bylo získáno 0,9 g titulní sloučeniny jako pěnový produkt,

IR: 3400, 1720, 1630 cm-1 (KBr); [a]^z°D - “140,8o (c = 0,5 v metanolu).

8) 701 mg předešle získané volné kyseliny a 238 mg uhličitanu sodného bylo rozpuštěno v 60 ml vody a roztok byl zahuštěn ve vakuu. Získaný zbytek býl vnesen ' do malého množství MTBE a znovu zahuštěn ve vakuu. Nyní získaná pevná pěna byla krystalizována z jzopropanolu, krystaly byly z roztoku odfiltrovány a sušeny 2 dny ve vysokém vakuu při 60 <>C. Bylo získáno 700 mg sodné soli titulní sloučeniny, bod tání vyšší než 270pC; - -159,7° (c = 0,149 v metanolu).

Příklad 3

Benzylester (3S)-3-(1-benzyletylfosfonometyl-cyklopentan-1-karbony lamíhoj“2,3,4,5-tetrahydro-2-oxó~lH-l-benzazepin-l-octové kyse1 iny

A) Ža chlazení ledem byl přikapán roztok 8,0 g NaOH ve 30 ml vody a 30 ml etanolu k 27,6 g diety!fosfori tanu a míchán po dobu 2 hodin při pokojové teplotě. Následně byla směs zahuštěna ve vakuu a vodný zbytek byl 4x extrahován pomocí MTBE. Zahuštění' vodné fáze ve vakuu poskytlo 25,0 g mety 1 hydrogenf osf or-i tanu sodného ve formě bílého prášku, který byl bez dalšího čištění zreagován.

Β) K roztoku 33,9 g tetrabutylamoniumhydrogensulfátu ve 20 ml vody byl za chlazení ledem přikapán roztok 4,0 g NaOH ve 22 ml vody, přičemž teplota byla udržována pod 25°C. Následně b“y Γδ” přiItapáno přl-pOkojové—tepl otě—1-27-5-g; -shora -zí skaného--produktu, rozpuštěného v 15 ml vody. Po 15 minutách míchání ··· • · * · • * ··· • · · * · w w» • · ··· · ♦ • · « · ··· ·· ·· byl odsát vypadlý síran sodný a filtrát extrahován 4x vždy 50 ml dichlormetanu. Vyčištěné organické fáze byly sušeny síranem sodným a zahuštěny ve vakuu. Zbytek byl sušen po dobu 1 hodiny při 40»C ve vakuu, rozpuštěn ve 120 ml bezvodého acetonitrilu a založen 7>07 ml benzylbromidu a 0,4 g jodidu sodného. Směs se míchala po dobu 12 hodin při 50°G, poté bylo rozpouštědlo ve vakuu odtaženo a zbytek vnesen do n-hexanu. Ten byl odsát od pevného zbytku, který byl dodatečně promyt směsí z n-hexanu a MTSE a sušen. Získaný roztok byl zahuštěn ve vakuu a zbytek chromatografován na 200 g silikagelu (eluent: n-hexán/etylester kyseliny octové 2:3). Bylo získáno

6,7 g benzyletylfosforitanu jako olej, IR: 2420,1255,970 cm*i ( f 11 m).

C) 18,0 g Shora získaného produktu bylo zreagováno s 2.5 g paraťormaldehydu a 1,2 ml trietylaminu způsobem, uvedeným v příkladu IA) . Chromatografie na 200 g silikagelu (eluent: etylester kyseliny octové) poskytla .16,5 g benzyletylhydroxymetylfosfonátu jako olej, IR: 3300, 1230, 1030 cm-i (film).

D) 12,0 g dříve získaného produktu bylo zreagováno se 6,2 g

-2,6-1 ut.idinu a 9,0 ml anhydridů kyseliny trif luormetansul fonové, způsobem, popsaným v příkladu IB). Chromatografie ňa 200 g silikagelu (eluent: n-hexan/etylester kyseliny octové 2:3) poskytla 16,3 g olejovitého benzyletylfosfonometyltrifluormetylsulfonátu, IR: 1410, 1245, 1210, 1010 cm-i (film).

El Z 1,6,08. ml diizopropýlaminu, 63,8 ml 1,6-molárního roz.toku n-butyl1ithiá v n-hexanu a 5,3 ml’ cyklopentankarbonové kyseliny byl vyroben metodou, popsanou v případě 1.C) dianinon cyk 1 opentankarbonové kyseliny .a z.reagován zde popsaným způsobem se 16,0 g produktu, získaného pod bodem D). Chromatografie surového produktu na 300 g silikagelu (eluent: nejprve n-hexan/etylester kyseliny octové 1:1, který byl postupně nahrazen čistým etylesterem kyseliny octové) poskytla 7,1 g čisté, olejovité 1-(benzyletylfosfonometyl)... _-l-c.yk 1 opentankarbonové.. kysel iny , -IR: 2950, -1720, 12-10, 1-175, .1010 cm-1 (film).

• 0 0 0 000*

0 * · ··· 0 *

0 0 0*

00« 000 ·* ·*

F) 3,1 g předešle získané kyseliny bylo zreagováňo způsobem, uvedeným v přikladu 1G) se 3,2 g benzylesteru (3Sj-3-amino2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny (výroba viz příklad.1F), 3,3 ml N-metylmorfolinu, 1,35 g 'hydroxybenzotriazolu a 3,8 g N-(3-dimetylaminOpropyl}-N'etylkarbodiimid-hydrochloridu·. Chromatografie na 200 g silikagelu (eluent: etylester kyseliny octové) poskytla 2,3 g titulní sloučeniny jako tuhý olej, IR: 3410/2940/1735,1660, 1230,1020 cm-1 (KBr); [a]20_D = -121,6« (e = 0,495 v metanolu).

Příklad 4

EtylVstěr ( 3-S j - 3 -benzy1 ety 1 f osf onometyl-cykl opentan- 1-karbon-y 1 amino) -2,3,, 4,5-1 etrahydró-2 - oxo-lH-1-běnzaz.epi n-1-octové kysel iný

A) -5,0 g terč-butyl esteru (3Sj-3-arnino-2,3,4,5-tefcrah.ýdro-2;-oxoIH-l-benzazepin-l-octové kyseliny (výroba viz příklad IE) a 3,75 g kyseliny p-toluensulfonové v 80 ml toluenu bylo po dobu 2,5 hodin vařeno na odlučovači vody. Poté bylo po částech k tomu přidáno celkem 200 ml etanolu a vzniklá směs byla vařena po dobu 3,5 hodin pod refluxem. Následně byla směs ve vakuu zahuštěna a zbytek vnesen do diehlořmetanu.

Poté byla směs třepána s ledovým roztokem uhličitanu sodného a organická fáze byla sušena síranem sodným, zahuštěna ve vakuu a zbylý zbytek sušen. Bylo získáno 3,6 g etylesteru (3S) -3-amino-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-].H-l-benzazepin- í-octové kyseliny, bod tání 106,5°-108°C; IR: 3350, 3300., 2930, 1735,

1660 cm-i (film); Γα)2°η - -288,4° (c = 0,5 v metanolu).

» 1 1

B) 3,1 g l-( benzyl etvl f osf onómet.yl)-1-cykl opentankarbonové kyseliny (výroba viz příklad 3E) bylo z reagováno S 2,6 g předešle získaného produktu, 3,3 ml N-metylmorfolinu, 1,35 ghydroxybenzo.triazol u a 3,8 g N-(3-dimětylaminopropyl)-N'-etylkarbodiimiď-hydrochloridu způsobem, popsaným v příkladu 1G). Chromatografie na 2Ó0 g silikagelu (eluent: nejdříve n-hexan/ etylester kyseliny octové v poměru 1:1, který byl nepřetržitě

----.měirěn až na -poměr 3-:--7 j—pos-k-y t-l-a -—3 _z 7- g- t-i-t-u ini- - sloučen i ny. -jar------ko olej, IR: 3410, 2950, 1735, 1660 cm-1 (film);

00 [a]²⁰D - -113,6° (c = 0,639 v metanolu).

· 0 • ♦*·« » 0

000 0 0 0

I

Příklad 5

Éty1ester (3-8)-3-(1-etylfosfonómetyl-cyklopentan-1-karbonylamino)2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-1-benzazepin-1-octové kyseliny

3,2 g etylesteru (3f3)-3-(l-benzyletylfosfónométyl-cyklqpentan-lkarbonylamino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny (výroba viz příklad 4) bylo založeno 1,0 g 5%ního paladiového katalyzátoru na aktivním uhlí a hydrogenováno při tlaku vodíku 2,2 bar metodou, popsanou v příkladu 2). Oprava poskytla 2,4 g titulní sloučeniny jako pěnové pryskyřice IR: 3400, 2950, 1740, 1650 crrri (KBr); (ú]20_d = -162,0° (c = 0,324 v metanolu).

Příklad 6

Etylester (3S)-3-[l-(pivaloyloxymetyl-etylfosfonomety1)-eyklopentan-l-karbonylamino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH^l-benžazepin~loctové kyseliny

0,6 g etylesteru (SSJ-B-Ol-etylfosfonometyl-cyklopentan-l-karbonylamino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-1H-1-benzazepin-1-octové kyseliny (výroba viz příklad 5) bylo při vyloučení vlhkosti rozpuštěno ve 20 ml DMF a následně založeno 1,86 ml trietylaminu, 0,88 ml pívaloyloxymetylchloridu a 0,1 g dimetylaminopyridinu. Reakční směs byla dále ponechána přes noc míchat., za sníženého tlaku bylo odpařeno rozpouštědlo a zbytek vnesen do dichlormetanu. Organická fáze byla promyta vodou a následně sušena síranem sodným. Zahuštění ve vakuu poskytlo surový produkt, který byl čištěn na 50 silikagelu (eluent: Zpočátku n-hexan/etylester kyseliny octové ve složeni 3:7, přičemž byl podíl esteru byl postupně zvyšován až na 100 %). Bylo získáno 188 mg titulní sloučeniny ve formě oleje IR: 1740., 1650 cm-i (CH2CI2); [a]2'0._D = -124,1° (c = 0,228 v metanolu).

Příklad 7 « 0 «

0 a »· • · 0 •0000 ·

0

00*

Etylester (3S)-3-[1-(indaňyletylfosfonometyl)-cyklopentan-l-karbobonylaminóJ-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny

480 mg etylesteru (3S)-3-(1-etyl fosf onometyl-cykl opentan-1-kařbo· nylamino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-IH-1-benzazepin-1-octové kyseliny (výroba viz příklad 5) bylo rozpuštěno v 10 ml suchého dichlormetanu a zalito 0,28 ml trletylaminu. Tento roztok byl ochlazen na -50°C, poté bylo přidáno 0,09 ml oxalylchloridu. Následně bylo přidáno k rekční směsi při -5Ó°C 200 mg 5-indanolu, směs byla zahřáta na 0°C a ponechána míchat při pokojové teplotě po dobu 5 hodin. Organická fáze byla promyta vodou, oddělena, sušena síranem sodným a za sníženého tlaku zahuštěna. Chromatografií na 80 g silikagelu (eluent: n-hexan/etylester kyseliny octové 1:1, přičemž poměr rozpouštědel byl nepřetržitě měněn až na hodnotu 1:4) a sušením ve vysokém vakuu bylo Získáno 220 mg titulní sloučeniny jako tuhé pryskyřice, IR: 1740, 1655 cm~ i (CH2CI2); [o]20_D = -135,1° (c - 0,205 v metanolu).

Příklad 8

Terč.butylester (3S)-3-(1-benzyletylfosfOnometyl)-cyklopentan1-karbonylamino)-2,3,4,5-tet. rahydro-2-oxo-lH-l-benzaZepin-1-octové kyseliny

5,0 g 1-(benzyletylfošfonometyl )-l-cyklopentankarbonové kyseliny (výroba viz příklad 3E) bylo zreagováno s 5,15 g terč.butylesteru (3S)-3-amino-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny (výroby viz příklad ΙΕ), 4,) ml N-metylmorfolinu, 2,0 g hydtOxibenzoťriazoi u a 6,3 g N-( 3-dime.tyl aminopropyl )-N'-etylkarbodiimid-hydrochloridu, metodou popsanou v příkladu 1G). Získaný produkt byΓ chromatografován na 200 g silikagelu (eluent: nejprve n-hexan/et.yl ester kyseliny octové 1:1, poté čistý ester), IR: 3410, 3350, 1735, 1655 cm-1 ; [a]Z0_D = -11.8,1° (c = 0,609 v metanolu).

-------P ř í-k-l-a d - 9 • · flfl* fl ···* fl fl ·· · • ·» flfl · « fl fl » «

• flfl ··· fl fl fl fl

Benzyl ester (3S)-3- (1-e.ty 1 f osf onomety 1) -cykl opentan-l-kárbony 1 amino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l“benzazepin-l-octové kyseliny

A)

3,5 g 1-(benzyletylfosfonometyl)-l-cyklopentankarbonové kyseliny (výroba viz přiklad 3E) bylo rozpuštěno ve 150 ml etanolu a založeno 1,0 g 5%ního paladiového katalyzátoru na aktivním uhlí. Poté býla směs po dobu 4 hodin hydrogenovaná při tlaku vodíku 2,1 bar podobu 4 hodin. Poté byl odfiltrován katalyzátor, filtrát zahuštěn ve vakuu a sušen ve vysokém vakuu. Bylo získáno 2,60 g olejovité 1-ety1fosfonometyl1-éykÍ opěntánkarbonové kysel inykterá byla bez dalšího čišΛ/4 éK AV*'v «Η «- I A -i VUL «JO. Λ O X x eskci.

B) 2,6 g předešle získaného produktu bylo při vyloučení vlhkosti rozpuštěno ve 100 ml suchécho dichlórmetanu a založeno 3,5 g karbonýldiimidazolu a 3,56 g benzylesteru (3S-)-3-aniino~

2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny (výroba viz příklad IF) a mícháno přes noc. Následně byla směs vlita do nasyceného vodného roztoku hydrogensíránu draselného, organická fáze byla neutrálně promyta vodou a sušena síranem sodným. Získaný surový produkt byl chromatografován na 150 g silikagelu (.eluenť: nejdříve etylester kyseliny octové, který byl postupně míšen s dichlormetanem až na poměr rozpouštědel 1:1). Po usušeni frakcí produktu bylo získáno 1,4 g titulní sloučeniny ve formě tuhé pěny, IR: 3410,1645 cm“i(KBr) ; [«]20_D = -130,7« (c - 0,339 v metanolu).

Příklad 10

Benzylester (3S)-3-(1-di etylfosfonomety 1 -1-cyk1opentan-1-karbony1 amino)-2,3,4,5-tétrahydro”2-oxó-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny

A) 69,05 g dietylfosforitanu bylo zreagováno se 14,5 g paraformaídehyóu a 6,96 ml trietylaminu analogicky způsobem, popsaným v přikladu IA). Bylo získáno 66,02 g dietylhydroxymety1fosfonátu, který po sušení ve vysokém vakuu byl bez dodatečného čištění dále zreagován, __________________________ fl flfl · fl fl fl· ··· · A • · · • fl «· ·

• · • · · • tflflfl ♦ · • fl fl •

• · «flfl fl··

B) 21,02 g shora získaného fosfonátu, bylo zreagováno metodou, popsanou v příkladu B) s 15,0 g 2,6-lutidinu a 21,8 ml anhydridu kyseliny trifluormetansulfonové. Bylo získáno 32,5 g olejovitého dietylfosfOnomety1 třifluormetylsulfonátu.

C) 30,0 g předešle získaného trifluromětylsulfonátu bylo zreagováno způsobem, popsaným v příkladu IC) se 133 ml 1,6-molárního roztoku n-butyl1ithia v n-hexanu a 10,8 ml cyklopentankarbonové kyseliny. Bylo získáno 11,1 g dietylfosfonometyl-1cyklopehtankarbonové kyseliny, IR: 2970, 1730/ 1240, 1030 cnr I ( film)

5,7,4. y shora získaného derivátu gováno · metodou, popsanou v kyseliny kařbůiiOvé bylo zréa příkladu 16;) se 7,05 gbenzylesteru (3S)-3-amino-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny (výroba viz příklad IF). Získaný surový přodukt byl čištěn chrornátogra f i cky na silikagelu (eluent: etylester kyseliny octové). Bylo získáno 7,95 g titulní sloučeniny, IR: 3400, 1745, 1650 cnr* (film);

[q]²⁰d = -130,3° (c = 0,538 v metanolu).

Příklad 11 ( 3S)-3-(3-diety 1 fosf onometyl -cykl open.tan-1-karbony 1 amino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH~l-behzazepin-*l-octová kysel ina

5,3 g benzylesteru (3S)-3-(l^dietylfosfonomety1-1-cyklopentan-1karbony1amino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny (výroba viz příklad 10) bylo rozpuštěno vě 250 ml etanolu, založeno 1,5 g 5%'ního paláďiového katalyzátoru na aktivním* uhlí a podle -způsobu, uvedeného v příkladu 2 hydrogenováno. Bylo získáno 4,3 g titulní sloučeniny, IR: 3390, 1730, 1650. cnr¹ (KBr); (u]20_d = -156,6« (c = 0,514 v metanolu).

Příklad 12

Etylester (3S)—3-(1-dietylfosfonometyl-cyklópéntáh-l-karbonylami.n.o ).7^2.,.3.,.4.,.5-tet r ahydr o - 2- oxo.-.l H-.l-benzaz.epi n-lroctové .kyseliny.

• · · • fefefefe fe fefefe fefefefe · • · · • fe fefe

2; 34 g (3S)-3-(1-diety1fosfonomety1-cyklopentan-1-karbony1amino)-2,3,4,5~tetrahydro-2-oxo-1H-1-benzazepin-l-octové kyseliny (výroba viz příklad 11) bylo s vyloučením vlhkosti rozpuštěno v diehlormetanu, založeno 1,6 ml N-metylmorfolinu, 0,63 g 1-hydroxýbenzotriazolu, 2,0 g N-(3-dimetylaminqpropyl)-N'-etylkárbodiimidhydrochlorídu a 0,6 ml etanolu a po dobu 4 hodin mícháno při pokojové teplotě. Následně byla reakční směs promyta v uvedeném pořadí vodou., roztokem hydrogensíránu draselného, vodou, roztokem hydrogenuhličitanu sodného a opět vodou. Poté byla organická fáze oddělena a zahuštěná ve vakuu. Vzniklý produkt byl chřomatografován na 200 g silikagelu (eluent: zpočátku etylester kyseliny octové, později doplněný přísadou 5%ního metanolu).

nrňdnVf n Vtvl v Vnn ca pnírnu v a qiiÍ$Anv vp naVilll RvTů *-'*** — /·- C ~ “ .''J * J Ψ **** J .** —· ~ J “ — získáno 1,6 g titulní sloučeniny, IR: 3410,17 40,1650,1030 cm-. 1 (film); [q]20d - -126,1« (c - 0,584 v metanolu).

Příklad 13

Et y 1 e s t é r (3 S) - 3 - (1 - f o s f on ome t. y 1 - c y k 1 op en t an-l-kařbonylamino)2,3,4,5-teťrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny

1,3 g etylestěru (3S)-3-(1-dietylfosfonómetyl-cyklopentan-l-kar-bony lamino) -2,3,4,5-tetráhydro-2-oxo-ⁱlH“l“benzazěpin-l-octóvé kyseliny (výroba viz příklad 12) bylo rozpuštěno pód dusíkovou atmosférou ve 13 ml suchého dichlormetanu. Za chlazení ledem bylo přidáno 0,5 ml bromtrimetylsilanu a 0,4 ml trietylaminu a ponecháno.mí chat přes noc. Přebytečné rozpouštědlo bylo odtaženo vé vakuu a zbytek míchán po dobu 15 minut ve vodném acetonu. Po odpaření rozpouštědla byl zbylý zbytek daný do MTBÉ, přidán k malému množství dichlormetanu a založen 0,53 g ( S)-{ -.)-«-metyl benzylaminu. Vypadlá tuhá látka byla jednou překřystalizována z etanolu, přičemž byla získána titulní sloučenina ve formě «-metyl benzyl amoni ové soli s bodem tání 21O-213«C. IR: 2940, 1750, .1.650,' 1200, 1045 cm-1 (KBr); [a]20_D = -141,0« (c ~ 0;2 v metanolu).

Příklad 14

Benzyl ester ( 3S) - 3- {1- fosf onomety 1.-cykl opentan-l-karbonylamino) · 0

0·00 0 * · 00 00· 0 0

0* 0

2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny

3,8 g benzylesteru (3S)-3-(l-dietylfosfonometyl-l-cyklopentan-lkarbonylamino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-T-octové kyseliny (výroba viz příklad 10) bylo rozpuštěno v 10 ml dichlormetanu, za chlazení ledem zalito 10,3 ml trifluoroctové kyseliny a následně mícháno při pokojové teplotě po dobu 18 hodin. Rozpouštědlo bylo odtaženo ve vakuu a zbývající zbytek několikrát vnesen do toluenu a znovu odpařován.

rozpuštěn v dichlormetanu . a 3křát organická fáze oddělena, sušena síranem sodnýma rozpouštědlo odpařeno ve vakuu. Sušením ve vysokém vakuu bylo získáno 3,0 g titulní sloučeniny jako olej, IR; 3400, 2950, 1745, 1.640 cm-1 (KBr); [a]²⁰D= -146,5o (c - 0,2 v metanolu).

Získaný surový produkt byl promyt vodou, poté byla

Příklad 15

Benzy l ester (.33.)-3-(1-diizopropylfosfonomety1-Cyklopentan-l^kárbonylami no) -2., 3,4,5- tet rahydro-2-oxo-lH^l-benzazepin-l-odtové kyseliny

A) -50,0 g diizopropylfosforitanu, 8,5 g paraformaldehydu a 4,0 ml trietylaminu bylo zreagoyáno způsobem, uvedeným v příkladu IA) . Chromátografie surového produktu na silikagelu (eluent: n-hexan/etylester kyseliny octové 1:4) poskytla 37,5 g diizopropylmetylfosfonátu jako olej, který byl bez čištění dále z reagován.

B) 19,6 g předešle získané sloučeniny bylo zreagováno způsobem, popsaným v příkladu 1B) se 17/4 ml anhydridu trif 1 uor.metansulfonové kyseliny. Chromatografie surového produktu na silikagelu (eluent: n-hexan/etyl ester kyseliny octové 3:7.) poskytla 27,4 g diizopropy1fosfonometylmety1trif1uormetylsul sulfonátu jako olej, IR: 2980, 1410, 1205, 1000 cnr! (film).

C) 27,4 g předešle získané sloučeniny bylo zreagováno způsobem, popsaným v příkladu 1C) s 10,05 ml cyklopentankarbonově _____kyseliny a 120 ml 1,6.molárního .roztoku n-butyl lithia .v.

n-héxanu. Chromatografií surového produktu na silikagelu • flflfl · * • ······ * · · • · · · · • · · ·* * flflfl (eluent: nejdříve n-hexaň/etylester kyseliny octové 3:7, k němuž byl přimícháván po stoupajícím množství ester až na 100%) bylo získáno 10,6 g diizopropylfosfonometyl-l-cyklopentankarbonové kyseliny o bodu tání 53-57«C.

D) 2,05 g předešle získané sloučeniny bylo zreagováno metodou, popsanou v příkladu 1G) s 2,24 g benzylesteru (3S)-3-ámino2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octo.vé kyseliny (výroba viz příklad 1F). Bylo získáno 3,5 g titulní sloučeniny jako olej, IR: 3410, 1735, 1650, 1240, 1180 cm-1 (film); [q]20_d = -127,5« (e =0,287 v metanolu), •D I* í k 1. a zl 1 ťl·

1. i. λ/Ιλ UlA O. V

Etylester (3S)-3-(1-benzylizopropylfosfonometyl-cyklopentan-1karbony1amino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-bénzazepin-l-octově kyseliny

A) 92,0 ml diizopropylfosforitanu.a 22,2 g NaOH bylo zreagováno způsobem, uvedeným v příkladu 3A). Bylo získáno 88,0 g izopropylhydrogenfosforitanu sodného, který byl bez dalšího čištění podroben další reakci.

B) 88,0 g předešle získané sloučeniny a 34 ml benzylbromidu bylo zreagováno analogicky metodou, popsanou v příkladu 3B). Bylo získáno 46,3 g benzylizopropylfosforitanu jako olej, který byl bez dalšího čištění zreagován.

C) 46,3 g předešle získané sloučeniny bylo zreagováno metodou, popsanou v přikladu· IA) se 6,1 g paraformaldehydu a 2,87 ml trietylaminu. Bylo získáno 24,0 g benzylizopropylhydroxymetyl fosfonátu jako olej, IR: 3300., 1230, 995 cm^-1 (film).

Dj 24,0 g předešle získané sloučeniny bylo zreagováno metodou, popsanou v příkladu 1B) s 18,01 ml anhydridu trifluormétansulfonové kyseliny a 13,57 ml 2,6-1utidinu. Bylo získáno 32,5 g benzylizopropyl-fosfonometyltrifluormětylsulfonátu jako

.. . plej,. IR: 2980, 1410,1245, 1000 cm; J (film).

4*

4 4

4 ·

Ε) 32,5 g předešle získané sloučeniny bylo zreagováno metodou, popsanou v příkladu IC) s 9,65 ml cyklopentankarbonové kyseliny a 13,4 ml 1,6-molárního roztoku n-butyl1ithia v n-hexanu. Chromatografie surového produktu na silikagelu (eluent: nejprve n-hexaň/etylester kyseliny octové .1:1, poté čistý ester a pak etylester kyseliny octové s 5%obj. izopropanolu) poskytla 7,0 g 1-benzylizopropylfosfonometyl-1-cyklopent.ankarbonové kyseliny, která byla bez dalšího čištění zreagována.

F) 1,25 g předešle získané sloučeniny bylo zreagováno metodou, popsanou v příkladu 1G) s 1,06 g etylesteru (3S)-3-benzyletylfosfonometyl-cyklopentan-1-karbonylamino)-2,3,4,5-tetra^: hydro-2-Qxó-lH;-l-běnzažepin'-T~C)ctbvé kysel iny ( výroba viz příklad 4A). Bylo získáno 0,68 g titulní sloučeniny,

IR: 2400, 1735, 1655, 1200, 985 cm-1 (film); [q]20_d = -123,0o (c = 0,1 v izopropanolu).

Příklad. 17

Terč.butylester (3S) - 3 -(1-etylfosfonomety1-cyk1Opentan-1-karbonylamino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-TH-l-benzazepin-1-octové kyseliny

2,2 g terč.butylešteru (3S)-3-(l-benzýletylfosfonometyl)-cyklopenťan-1-karbony1amino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzažepin1-očtové kyseliny (výroba viz příklad 8) bylo hydrogenováno metodou, uvedenou v příkladu 2) s 1,0 g 5%ního paladiového katalyzátoru na aktivním uhlí při tlaku vodíku 2,5 bar. Bylo získáno 1,7 g titulní sloučeniny, IR: 3400, 1735, 1650 cm¹(film); [tt.]20.D = -Í58,2o (c = 0,515 v metanolu).

Příklad 18

Terč.butylester ( 3S)-3-[1- (pivaloyloxymetyl-etylfosfonometyl) cyklopentan-1-karbonylamino)-2,3,4,5-tetrahýdro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-očtové kyseliny

0,6 g terc.butylesteru (3S)-3-(1-etyl fosfonometyl-cyklopentan-

φφφ •φφφφ φ •φ· φφφ

1-karbony1amino)-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepin-l-octové kyseliny (výroba viz příklad 17) bylo zreagováno metodou, uvedenou v příkladu 6, s 1,73 ml trietylaminu, 0,86 ml pivaloyloxymetylchloridu a 0,1 g dimětylaminopyridinu. Chromatografií na silikagelu (eluent: etylester kyseliny octové) bylo získáno 392 mg titulní sloučeniny jako tuhé pryskyřice, IR: 1740, 1650 cm-i (film); [α]20ο = -122,9° (c - 0,257 v metanolu).

Příklad 20

Terč. bu t y 1. es t e r (3 S ) - 3 - (1 - f osf on ome t y 1 - c y k 1 op en t an -1 -· ka r b ony 1 amino)-2,3,4,5-tétrahydťo.-2-oxó-lH-l-berizažepin-lroetové kyseliny: formy solí ft) 961 mg shora označené volné kyseliny fosfonové bylo smícháno S 212 mg uhličitanu sodného a 20 ml vody.’ Vzniklá směs byla Zfiltrována a získaný filtrát odpařen ve vakuu. Získaný zbytek byl krystalizován z etanolu a krystaly byly sušeny po dobu 1 dne ve vakuu při 60°C. Bylo získáno 750 mg sodné soli titulní Sloučeniny s bodem tání vyšším než 270°C, [a]20_D r. -141.,56 (_c = 0,25 v metanolu).

B) 961 mg shora označené volné kyseliny fosfonové bylo rozpuštěno ve 20 ml MTBE a zalito 0,42 ml terč. butylaminu. Vzniklý roztok byl odpařen ve vakuu a vzniklý zbytek byl vnesen do směsí Z MTBE/n-hexanu. Krystaly vzniklé v tomto roztoku byly odděleny a sušeny při teplotě 60°C ve vakuu. Bylo získáno 950 mg amonné soli titulní sloučeniny, bod tání 215~22O°C, fa]20_D = -149,8° (c = 0,26 v metanolu).

Podle způsobů, popsaných v předešlých příkladech mohou být rovněž vyrobeny sloučeniny vzorce I, uvedené v následující tabulce 3 ► · »·· • ··*· ·

Tabulka 3

A ; ' íí i Př.| 5 M		kw	j „ * » — +*í		41¾¾
19	Bn	Bn	'Bu	3420.2954, 1742, 1660,991 (KBr)	-421,3°
20	H	H	.. 'Bo	3400, 2970, 1740- 1660, 990 (C.H.2CI2)	-166,5°
21 :	POM .	POM	'Bu	3360, 2970, 1750, 1660, 1 i 55, 1095 (Film)’
22	. Et	A	w	3300, 1-730, 164«; 1040, 980 (KBr)	,-156,6
23 :	inď	EV .'	Bn	3400.1740, 1660 ( Film)	-117,5°
24	Ind	Et	Ή	3400,1735, 1650 (KBr)	-139,4 °
’ AC ZEJ	•'nCMfi ·	n/Μ < rcw	Bn	.3400, 1745. 1655 (6h.2CI2,	>92,2’
26	POMy	POM;	A ;;	3400,1745, 1650 (KBr)	-122,6°
27	Ind	Ind	..Bn		- 92,8 °
20	Ind	Ind	Ή	3400,1735, 1650 (KBr) .	-104 ,2 °
29	/Pr :	‘Př	H	3400, 1730, 1650, 1180 (Klk)	-150,6 °
30	‘Pr	H .	Et	3380, 1-740, 1650, 1200, 99.5 (KBr).	. -147,0°.
31	'Pr	ή	A	3400, 2955, 1740, 1650 (Film)	-152,8°
32	'Pr	Ind	Bn	3410, 2945,174.5, 1655 (CIF C!2}	-122,0°
33	'Př	Bn	Bn J	3410. 2950, 1740, 1655 (Film)	-119,3
.34	El	Et	. 'í3u	3322.2974, 1715, 1661, 1159 (Film)	-135°

Ět - etyl; tBu - terč.butyl; POM = pival oyloxýmety 1 Ind - 5-indanyl; Bn = benzyl; IPr = izopropyl

Příklad I

Kapsle, obsahující terč.butylester ( 3S) —3-[ 1-(pi val-oyl oxýmetyl etylfosfonomety1)-cyk1opentan-1-karbony]amino]-2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l-benzazepiň-l-octové kyseliny * 0000 0 · ·· • ·0* 0 ·

0 0 0 0 ··

Byly vyrobeny kapsle o následujícím slóžení: Terc.butylester (3S)-3-[l-(pivaloyloxymetyletylťosfonometyl)-cyklopentan-1-karbonylamíno]2,3,4,5-tetrahydro-2-oxo-lH-l~běnzazepin-l-octové

kyseliny	20	mg
kukuřičný škrob	60	mg
mléčný cukr	301	mg
etylester kyseliny octové	g·	. s.

Očinhá látka, kukuřičný škrob a mléčný cukr byly zpracovány za pomoci etylesteru kyseliny octové na homogenní paštovitou směs. Pasta byla rozmělněna a vzniklý granulát byl umístěn na vhodný plech a pro odstranění rozpouštědla sušen při teplotě 45<>G. Usušený granulát byl umístěn do drtiče a v homogenizátoru smíchán, s následujícími pomocnými látkami:

talek 5mg stearan hořečnatý 5 mg kukuřičný škrob 9 mg a poté plněn do kapslí v množství 400 mg (velikost kapsle 0) • frfr* « fr ······ · • frfr · • fr · frfrfrfr

I frfrfr • frfrfr '

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (5)

1. Sloučeniny obecného vzorce. I kde znamenají

Rl vodík nebo skupinu, tvořící biolabilní ester kyseliny fosfonové •R2 vodík nebo. skupinu, tvořící bioiabiini ester kyseliny fosfonové ' . , ... -r ·R3 vodík nebo skupinu, tvořící biolabilní ester kyseliny karbonové a fyziologicky únosné soli kyselin vzorce I

2. Sloučeniny podle nároku i, kde R3 znamená vodík nebo nižší alkyl

3, Léčiva, která obsahují farmakologicky účinné množství sloučeniny podle nároku 1 a obvyklé farmaceutické pomocné anebo nosné látky

4. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I

Rl vodík nebo skupinu, tvořící biolabilní ester kyseliny fosfonové

R2 vodík nebo skupinu, tvořící biolabilní ester kyseliny fosfonové

R3 vodík nebo skupinu, tvořící biolabilní ester kyseliny ____karbonové. ______________________ . _________________·.. .._______________ a fyziologicky únosné soli kyselin vzorce I,

9 9» 09 »00»

9000 · 9 0 · · ·

0 9 »900 09 00 »··0 *

999 0 0 000

9« 0 090000 99 ·* vyznačující se tím, že reagují

a) k výrobě sloučenin obecného vzorce IV kde Rio i a Rl o2 znamenají zde nezávisle od sebe vodík nebo chrániči skupinu pro fosfonovou kyselinu a R3-0-2 znamená chránící skupinu pro karbonovu kyselinu, sloučeniny obecného vzorce II kde -Rio.i a R102 mají shora uvedený význam, se sloučeninami obecného vzorce III kde R3 0 2 má shora uvedený význam a jestliže Rio i anebo R²⁰¹

------znamena jí vodik-, převede (ouj—se vol ná “ (é)' f unkčě^kysAllny^ f os-~ fonové esteťifikačí se sloučeninou obecného vzorce Va anebo Vb, »« · · • «•ftft ft riio- γ (va)

R210- Y (Vb) kde Riro a R²io znamenají nyní skupinu, tvořící bilolabilní ester kyseliny fosfonové á Y znamená hydroxyskupinu Či jinou odštěpíteinou nahraditelnou skupinu, na biolabilní esterovou skupinu kyseliny fosfdnové a

b) pokud ve sloučeninách vzorce IV chránící skupiny Rioi., R201 anebo R3 0 2 nepředstavují žádné požadované skupiny, které tvoří biolabilní ester, se tyto odštěpí současně nebo jednotlivě v libovolném pořadí za sebou a v požadovaném případě se převedou uvolněné volné funkce kyselin na biolabilní esterové funkce tím., že volné funkce kyseliny fosfonové se esterifikuji sloučeninou vzorce Va nebo Vb anebo volné funkce kyseliny karbonové, se esterifikují sloučeninou obecného vzorce Vc

R310- γ (Vc) kde R3io znamená skupinu, tvořící biolabilní ester kyseliny karbonové a Y má Shora uvedený význam a v žádaném případě kyseliny vzorce I se převedou na své fyziologicky ..únosné soli nebo soli kyselin vzorce I se převedou na volné sloučeniny.

ft Λ β r¹¹⁰—γ Va r^z10_Y Vb

R^3l0_Y

Vc v

* · • · • to *« • r ···«