CZ328299A3

CZ328299A3 - Sůl derivátu nafthyridinkarboxylové kyseliny

Info

Publication number: CZ328299A3
Application number: CZ19993282A
Authority: CZ
Inventors: Ae Ri Kim; Jin Hwa Lee; Ki Sook Park; Jong Ryoo Choi; Tae Hee Lee; Jay Hyok Chang; Do Hyun Nam; Hoon Choi
Original assignee: Lg Chemical Ltd.
Priority date: 1997-03-21
Filing date: 1998-03-20
Publication date: 2000-02-16
Also published as: MA24500A1; JP2004002413A; CN1251101A; DE69821147T2; EP1179533A2; EP0981527B1; EP0981527A1; JP4781614B2; AR012125A1; US20130065917A1; PL335812A1; EA199900855A1; PL191815B1; IS2095B; HUP0000728A3; EP1179533A3; KR19980080504A; IN188178B; CZ288673B6; KR100266499B1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká soli a asociovaných hydrátů racemické kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin -1-yl)-l-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-l,4-dihydro-l,8-nafthydrin-3-karboxylové, způsobů jejich přípravy, farmaceutických prostředků, které je obsahují, a jejich použití při antibakteriální léčbě.

Dosavadní stav techniky

EP 688 772 (odpovídající zveřejněné publikaci korejského patentu č.96-874) popisuje deriváty kyseliny chinolinnafthydrinkarboxylové včetně bezvodé kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-l-yl)-l-cyklopropyl-6-fluor-l-oxo-1,4-dihydro-l,8-nafthydrin-3-karboxylové obecného vzorce I, které vykazují antibakteriální účinnost.

(I) • * • ·

- 2 Podstata vynálezu

Tento vynález poskytuje methansulfonat kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-l-yl)-1-cyklopropyl-6 -fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin- 3-karboxylové.

Methansulfonat kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6 - fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové (dále uváděný jako methansulfonat) lze obdržet v bezvodé formě nebo jako hydrát, to jest methansulf onat. ní^O .

Dává se přednost hydrátům methansulfonatů, ve kterých n je v rozmezí od 1 do 4. Zejména se lze zmínit o hydrátech methalsulfonatu, ve kterých n je 1, 1,5, 2,

2,5, 3, 3,5 a 4. Zvláště preferovanými sloučeninami jsou ty, ve kterých n je 1,5 nebo 3 a nejvíce se preferují sloučeniny s n = 1,5.

Obsah vlhkosti hydrátu methalsulfonatu se mění s hydratačním číslem (n) hydratované molekuly. Methansulfonat má molekulovou hmotnost 485,5, takže vypočítaná vlhkost obsahu hydrátu při n = 1, 1,5, 2, 2,5,

3, 3,5 a 4 je 3,6 %, 5,0 %, 6,9 %, 8,5 %, 10,0 %,

11,5 % respektive 12,9 %. Avšak skutečný obsah vlhkosti hydrátu methansulfonatu se může lišit od vypočítané hodnoty v závislosti na různých faktorech včetně podmínek rekrystalizace a sušení. Pozorovaný obsah vlhkosti hydrátu methansulfonatu při η 1, 1,5, 2, 2,5, 3, 3,5 a 4 poskytuje tabulka 1.

« · • ·

- 3 Tabulka 1

1 Hydratační číslo (n) \| I	1 Obsah vody (hmotn %) \|
1 1 \|	2-4 \|
1,5 \|	4-6 \|
2 \|	6-8 I
2,5 \|	8-9 \|
³ 1	9-11 \|
3,5 \|	11-12 \|
1 ⁴ 1	12-13 \|

Lze míchat hydráty methansulfonatu s různými obsahy vlhkosti s obdržením intermediárních obsahů vlhkosti.

Preferované hydráty methansulfonatu mají obsah vlhkosti od 4 do 6 % nebo od 9 do 11 %, zejména mají obsah vlhkosti od 4 do 6 %.

Ukazuje se, že methansulfonat existuje jako stabilní hydrát v širokém rozmezí hydratačních čísel (n) . Stabilita hydrátu se týká jeho odolnosti vůči ztrátě nebo příjmu molekul vody obsažených v této sloučenině. Hydráty methansulfonatu udržují svůj obsah vlhkosti v širokém rozmezí relativní vlhkosti. Hydrát s n = 3 má konstantní obsah vlhkosti při relativní vlhkosti od nejméně 23 do 75 % a hydrát s η = 1,5 má konstantní obsah vlhkosti při relativní vlhkosti od 23 do 64 % (viz obrázky 3 a 4). Oproti tomu se u bezvodé formy obsahy vlhkosti značně liší .

<Λ ·

- 4 Bezvodá forma methansulfonatu i hydrát s n = 3 podléhají přechodu na hydrát s n = 1,5 ve vodné suspenzi, který ukazuje, že tento hydrát je termodynamicky stabilnější. Hydrát s n = 1,5 je seskvihydrátem při relativní vlhkosti 11 až 64 %. Při relativní vlhkosti nad 75 % vychytává vodu v množství převyšujícím 10 % a mění se jeho difrakční rentgenogram. Hydrát (jiná forma než s n = 3 mající fyzikálně chemické vlastnosti odlišné od vlastností hydrátu s n = 3 z příkladu 2) obdržený z hydrátu s n = 1,5 při relativní vlhkosti 93 % není stabilní při nižší relativní vlhkosti a přechází zpět na hydrát s n = 1,5 při relativní vlhkosti pod 75 %.

Jelikož se obsah vlhkosti bezvodé formy rychle mění v závislosti na prostředí, například na relativní vlhkosti, na obsahu aditiv apod., může vyžadovat pečlivé zacházení během ukládání nebo přípravy s nutností provádět tyto kroky jako kvantifikační postupy v suché místnosti. Hydráty nemění obsah vlhkosti tak snadno, a proto lze obdržet přípravky, které jsou stabilní při dlouhodobém skladování a přípravě. Hydrát lze tabletovat bez přidání pojivá, neboř voda obsažená ve sloučenině působí sama jako pojivo, přičemž nemusí být možné tabletovat bezvodou formu při podobném tlaku.

Tento vynález též poskytuje způsob přípravy methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové a jejích hydrátů, který zahrnuje reakci kyseliny

7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-l-yl)-1-cyklopropyl-6 - fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin3-karboxylové s kyselinou mathansulfonovou a krystalizaci • ·

- 5 výsledného methansulfonatu z roztoku a v případě požadavku či nutnosti úpravu hydratace získané sloučeniny.

Methansulfonat a jeho hydráty se mohou připravit přídavkem kyseliny methansulfonové k volné bázi, kterou lze připravit podle popisu v publikaci EP 688772. Přednostně se přidává 0,95 až 1,5 molárních ekvivalentů kyseliny methansulfonové k volné bázi nebo se k volné bázi přidává 1 molární ekvivalent kyseliny methansulfonové rozpuštěné ve vhodném rozpouštědle. Vhodná rozpouštědla pro přípravu methansulfonatu a jeho hydrátů zahrnují kterékoliv rozpouštědlo, ve kterém je methansulfonat v podstatě nerozpustný, a tato vhodná rozpouštědla zahrnují C-^-C^ haloalkany, C^-Cg alkoholy a vodu nebo jejich směsi. Preferovanými rozpouštědly jsou dichlormethan, chloroform, 1,2-dichlorethan, methanol, ethanol, propanol a voda nebo jejich směsi. Je-li třeba, lze zahřívat volnou bázi v rozpouštědle pro usnadnění rozpuštění před přídavkem kyseliny methansulfonové, alternativně lze přidat kyselinu methansulfonovou do suspenze nebo částečné suspenze volné báze v rozpouštědle. Po přídavku kyseliny methansulfonové se reakční směs nejlépe ponechá stát nebo se míchá po dobu 1 až 24 h při teplotě od zhruba -10 do 40 °C. Výsledný methansulfonat se obdrží jako tuhá látka, kterou lze izolovat filtrací nebo odpařením rozpouštědla za sníženého tlaku.

Různé hydráty lze obdržet změnou krystalizačních podmínek použitých při přípravě methansulfonatu a tyto podmínky lze určit konvenčními způsoby, které jsou známé tomu, kdo má zkušenost v oboru.

• ·

- 6 Tento vynález též poskytuje způsob přípravy hydrátu methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové zahrnuj ící expozici anhydrátu nebo solvátu methansulfonatu této kyseliny vysoké relativní vlhkosti.

Anhydrát nebo solvát methansulfonatu této kyseliny se přednostně exponuje relativní vlhkosti alespoň 75 %.

Anhydrát nebo solvát methansulfonatu této kyseliny se může exponovat relativní vlhkosti průchodem zvlhčeného proudu plynného dusíku anhydrátem či solvátem methansulfonatu této kyseliny nebo tak, že se anhydrát či solvát methansulfonatu této kyseliny ponechá stát pod vysokou relativní vlhkostí.

Zvlhčený plynný dusík používaný v tomto způsobu, například plynný dusík o vlhkosti alespoň 75 %, se může připravit konvenčními způsoby. Při tomto způsobu se požaduje udržováním teploty v rozmezí, nad kterým by mohlo dojít ke kondenzaci vlhkosti. Též se preferuje, zejména při přípravě ve velkém měřítku, důkladné míchání vzorku při průchodu zvlhčeného plynného dusíku. Když se hydrát připraví stáním anhydrátu nebo solvátu mathansulfonatu kyseliny pod vysokou relativní vlhkostí, například alespoň 75 %, preferuje se rozprostření vzorku v co nejtenčí vrstvě pro zvýšení účinnosti konverze.

Solváty anhydrátu methansulfonatu, které lze použít dle způsobu podle tohoto aspektu tohoto vynálezu, zahrnují solváty s jedním či více organickými rozpouštědly.

• · • · « · • « · ·

Preferovaná rozpouštědla zahrnují C-^-C^ haloalkany a C-L-Cg alkoholy, například ty, které se zvolí ze skupiny zahrnující ethanol, dichlormethan, isopropanol a 2-methyl-2-propanol.

Solváty anhydrátu methansulfonatu jsou nové látky. Proto se podle dalšího aspektu tohoto vynálezu poskytuje solvát methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6 -fluor-4-oxo-l,4-dihydro-l,8-nafthydrin-3-karboxylové s jedním či více organickými rozpouštědly.

Solváty methansulfonatu se připraví překrystalováním a kontrolují se stavem rekrystalizačního systému.

Methansulfonat a jeho hydráty vykazují stejně vysokou antibakteriální účinnost jako odpovídající volná báze popsaná v EP 688772. Methansulfonat a jeho hydráty též vykazují žádané fyzikálně chemické vlastnosti včetně zlepšené rozpustnosti a konstantní obsah vlhkosti bez ohledu na relativní vlhkost prostředí ve srovnání s volnou bází a jejími solemi. Methansulfonat a jeho hydráty tedy umožňují snadnější zacházení, kontrolu kvality a přípravu než volná báze a její další soli.

Jak se uvádí výše, vykazují methansulfonat a jeho hydráty antibakteriální účinnost. Methansulfonat a jeho hydráty se mohou připravovat pro podávání jakýmkoliv vhodným způsobem pro použití v humánní či veteriární medicíně podle technik a způsobů jako takových známých v oboru s odkazem na jiná antibiotika a tento vynález tedy zahrnuje ve svém rámci farmaceutický prostředek obsahující methansulfonat kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyimino• · pyrrolidin-1-yl)-l-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-l,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové nebo jeho hydrát spolu s farmaceuticky přijatelnou nosnou či pomocnou látkou.

Prostředek obsahující methansulfonat nebo jeho hyrát jako aktivní složku se může připravit pro podávání jakoukoliv vhodnou cestou, jako je perorální, parenterální či lokální aplikace. Prostředky mohou být ve formě tablet, tobolek, prášků, granuli, pastilek, krémů nebo kapalných přípravků, jako jsou perorální či sterilní parenterální roztoky či suspenze. Tablety a tobolky pro perorální podávání mohou být dostupné v jednotkové dávce a mohou obsahovat konvenční pomocné látky, jako jsou pojivá, například hydroxypropylmethylceluosu, hydroxypropylcelulosu, syrup, akáciovou klovatinu, želatinu, sorbitol, tragakant nebo polyvinylpyrrolidon, plnidla, například mikrokrystalickou celulosu, laktosu, cukr, kukuřičný škrob, fosforečnan vápenatý, sorbitol nebo glycin, maziva pro tabletování, například stearat hořečnatý, mastek, polyethylenglykol nebo oxid křemičitý, rozvolňovadla, například glykolat sodné soli škrobu, zesíůovaný polyvinyl-pyrrolidon nebo bramborový škrob nebo přijatelná smáčedla, jako je laurylsulfat sodný. Tablety se mohou potahovat podle způsobů dobře známých v normální farmaceutické praxi. Perorální kapalné přípravky mohou být například ve formě vodných či olejových suspenzí, roztoků, emulzí syrupů či elixírů, nebo se mohou poskytovat jako suché produkty pro rozpuštění ve vodě či jiném vhodném vehikulu před použitím. Tyto kapalné přípravky mohou obsahovat konvenční přísady, jako jsou suspenzační prostředky, například sorbitol, methylcelulosa, glukosa, syrup, želatina, hydroxyethylcelulosa, karboxymethylcelulosa, gel stearatu hlinitého nebo hydrogenované jedlé tuky, emulgační prostředky, například lecithin, sorbitanmonooleát nebo akáciovou klovatinu, nevodná vehikula (která mohou zahrnovat jedlé oleje), například mandlový olej, olejové estery, glycerol, propylenglykol nebo ethylalkohol, konzervační přísdy, například methylnebo propyl-p-hydroxybenzoat nebo kyselinu sorbovou a v případě požadavku konvenční příchutě či barviva. Čípky budou obsahovat konvenční čípkovou bázi, například kakaové máslo či jiný glycerid.

Pro parenterální podávání se kapalné jednotkové dávkové formy připraví použitím dané sloučeniny a sterilního vehikula, přednostně vody. Methansulfonat nebo jeho hydrát může být buď suspendovaný či rozpuštěný ve vehikulu, v závislosti na použitém vehikulu a koncentraci. Při přípravě roztoků methansulfonatu nebo jeho hydrátů se mohou tyto látky rozpustit ve vodě pro injekce a filtračně sterilizovat před plněním do vhodné lahvičky či ampule a uzavřením. S výhodou lze přípravky, jako jsou lokální anestetika, konzervační přísady a pufry, rozpouštět ve vehikulu. Pro zvýšení stability lze prostředek lyofilizovat a suchý lyofilizovaný prášek uzavřít v lahvičce, a je možno dodat doprovodnou lahvičku vody pro injekce pro rozpuštění prášku před použitím. Parenterální suspenze se připravují v podstatě stejným způsobem kromě toho, že se methansulfonat nebo jeho hydrát suspenduje ve vehikulu místo rozpouštění a v tomto případě nelze provést sterilizaci filtrací. Methansulfonat nebo jeho hydrát lze sterilizovat expozicí ethylenoxidu před suspendováním ve sterilním vehikulu. S výhodou se do přípravku přidává smáčedlo pro usnadnění jednotné distribuce methansulfonatu či jeho hydrátu.

• · • · · · · · · • · · · · · · • · · · · · · • · · · · · •· ·· ·······

- 10 Methansulfonat nebo jeho hydrát se může též připravovat v intramamárním prostředku pro veterinální použití.

Přípravek může obsahovat od 0,1 do 100 hmotnostních %, přednostně od 10 do 99,5 hmotnostních %, ještě lépe od 50 do 99,5 hmotnostních % účinné složky, vyjádřených jako obsah volné báze v závislosti na způsobu podávání. Tam, kde přípravky zahrnují dávkové jednotky, bude každá jednotka přednostně obsahovat od 50 do 1500 mg účinné složky při vyjádřeni jako množství volné báze. Dávkování používané pro dospělé osoby bude přednostně v rozmezí od 100 mg do 12 g na den pro průměrného dospělého pacienta (tělesná hmotnost 70 kg), například 1500 mg na den, v závislosti na cestě a frekvenci podávání. Toto dávkování odpovídá zhruba 1,5 až 170 mg/kg denně. Vhodné dávkování j e od 1 do 6 g denně.

Denní dávka se vhodným způsobem podává užíváním účinné složky jednou až několikrát za 24 hodin, například lze podávat až 400 mg jednou denně, v praxi se použije nejvhodnější dávkování a frekvence podáváni pro daného pacienta v závislosti na stáří, hmotnosti a odpovědi pacienta a v některých případech lékař zvolí vyšší či nižší dávkováni a jinou frekvenci podávání. Tyto dávkové režimy patří do rámce tohoto vynálezu.

Tento vynález též zahrnuje způsob léčení bakteriálních infekcí u lidi a zvířat zahrnující podávání terapeuticky účinného množství methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl- 6 - fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové nebo jeho hydrátu.

• ·

- 11 V dalším aspektu tento vynález též poskytuje použití methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-y1)-1-cyklopropyl-6 -fluor-4-oxo-1,4 -dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové nebo jeho hydrátu pro přípravu léku pro léčení bakteriální infekce.

Methansulfonat a jeho hydráty jsou účinné proti širokému rozmezí grampozitivních a gramnegativnich bakterii a mohou se použít pro léčení širokého rozmezí bakteriálních infekcí včetně infekcí u pacientů s ohroženou imunitou.

Mezi mnoha jinými případy použití má methansulfonat a jeho hydráty význam při léčbě infekcí kůže, měkkých tkání, dýchacích cest a močových cest a při léčbě pohlavních chorob u lidí. Methansulfonat a jeho hydráty se také mohou použít při léčbě bakteriálních infekcí u zvířat, jako je mastitda u hovězího dobytka.

Přehled obrázků na výkresech

Následující příklady a obrázky ilustrují tento vynález, avšak jejich záměrem není v žádném případě omezení obsahu.

Obr. 1 ukazuje profil sorpce vlhkosti bezvodého methansulfonatu z přikladu 1 při 25 °C při několika hodnotách relativní vlhkosti.

Obr. 2 ukazuje isothermální profil sorpce vlhkosti bezvodého methansulfonatu z příkladu 1 při 25 °C.

• · • ·

- 12 Obr. 3 ukazuje rovnovážný obsah vlhkosti hydrátu methansulfonatu s n = 3 z příkladu 2 při relativní vlhkosti 23 až 75 %.

Obr. 4 ukazuje rovnovážný obsah vlhkosti hydrátu methansulfonatu s n = 1,5 z příkladu 3 při relativní vlhkosti 23 až 75 %.

Obr. 5 ukazuje práškový rentgenový difraktogram bežvodého methansulfonatu z příkladu 1.

Obr. 6 ukazuje práškový rentgenový difraktogram hydrátu methansulfonatu s n = 3 z příkladu 2. Charakteristické vrcholy jsou 2 theta = 7,7, 11,8°. Přesná poloha vrcholů se může mírně lišit v závislosti na experimentálních podmínkách.

Obr 7. ukazuje práškový rentgenový difraktogram hydrátu methansulfonatu s n = 1,5 z příkladu 3. Charakteristické vrcholy jsou 2 theta = 8,0, 12,7, 14,7°. Přesná poloha vrcholů se může mírně měnit v závislosti na experimentálních podmínkách.

Obr. 8 ukazuje kolísání obsahu vlhkosti bežvodého methansulfonatu z příkladu 1 v průběhu času měřené po 0,

5, 10, 20, 30 a 60 min od doby počátku průchodu zvlhčeného plynného dusíku.

Obr. 9 ukazuje záznam diferenciální skenovací kalorimetrie bežvodého methansulfonatu z příkladu 1 a hydrátu methansulfonatu s n = 3 z příkladu 2.

Obr 10. ukazuje výsledky termografické analýzy hydrátu • · • · ·

- 13 methansulfonatu s n = 3 z příkladu 2.

Obr. 11 ukazuje změnu rentgenového difraktogramu solvátu methansulfonatu (obsah ethanolu 0,11 %) z příkladu v průběhu času od doby počátku průchodu zvlhčeného plynného dusíku o relativní vlhkosti 93 %.

Obr. 12 ukazuje změnu rentgenového difraktogramu solvátu methansulfonatu ( obsah ethanolu 1,9 %) z příkladu v průběhu času od počátku doby stání vzorku při relativní vlhkosti 93 %.

Obr. 13 ukazuje změnu rentgenového difraktogramu solvátu methansulfonatu (obsah alkoholu 0,12 %) z příkladu 5 při různých relativních vlhkostech, to jest při relativní vlhkosti 93 % (1), relativní vlhkosti 52 % (2) respektive relativní vlhkosti 11 % (3).

Nej lepší způsob provedení vynálezu

Původci tohoto vynálezu provedli několik experimentů pro určení obsahu vlhkosti a fyzikálně chemických vlastností bezvodého methansulfonatu a každého hydrátu a výsledky se popisují dále v souvislosti s výkresy.

Obr 1 ukazuje profil rychlosti sorpce vlhkosti bezvodého methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl- 6 -fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové při několika relativních vlhkostech. Počáteční adsorpce vlhkosti rychle pokračuje pro každou relativní vlhkost v širokém rozmezí testovaných relativních vlhkostí. Ve většině případů se dosáhne rovnováhy v průběhu 2 h.

- 14 Obr. 2 ukazuje isothermální profil sorpce vlhkosti bezvodého methansulfonatu se změnou relativní vlhkosti při 25 °C. Hmotnostní přírůstek (%) na ose Y představuje rovnovážný obsah vlhkosti, ze ktrého lze vidět, že rovnovážný obsah vlhkosti závisí na relativní vlhkosti. Obr. 3 ukazuje rovnovážný obsah vlhkosti hydrátu s n = 3 (který se obdrží překrystalováním ze směsi rozpouštědel ethanol a voda) po jeho ponechání po dobu 2 týdnů při relativních vlhkostech v rozmezí od 23 do 75 %. Tento výsledek ukazuje, že hydrát s n = 3 je stabilnější než bezvodá forma, neboť udržuje obsah vlhkosti okolo 10 % při testovaných relativních vlhkostech. Obr. 4 ukazuje isothermální profil adsorpce vlhkosti pro hydrát s n = 1,5. Ten udržuje obsah vlhkosti okolo 5 % při relativní vlhkosti v rozmezí 23 až 64 %. Lze jej tedy rovněž identifikovat jako stabilní hydrát.

Bylo zjištěno, že fyzikální vlastnosti hydrátu se velice liší od vlastností bezvodé formy.

Například při srovnání práškových rentgenových difraktogramů bezvodé formy na obr. 5, hydrátu s n = 3 na obr. 6 a hydrátu s n = 1,5 na obr. 7 lze vidět, že se jejich krystalické formy liší. Navíc thermální analýza diferenciální skenovací kalorimetrií (DSC) ukazuje výskyt endothermního vrcholu daného vypařování molekul vody obsažené v hydrátu s n = 3 od zhruba 50 °C a exothermního vrcholu daného tepelným rozkladem při zhruba 185 až 220 °C, zatím co bezvodá forma vykazuje pouze jeden exothermní peak zhruba při 185 až 220 °C daný tepelným rozkladem bez přítomnosti endothermního vrcholu (viz obr. 9). Přitom termografická analýza ukazuje hmotnostní úbytek v rozmezí teplot endothermního vrcholu, jehož rozsah odpovídá obsahu > · · • · · » · · · t ·

- 15 vlhkosti určené kvantitativně metodou Karla-Fischera (Mettler Toledo DL37KF Coulometer) (viz obr. 10). Je tedy ověřeno, že endothermní vrchol pozorovaný při analýze DSC odpovídá odpaření molekuly vody.

Původci tohoto vynálezu též srovnávali chemickou stabilitu při zahřívání hydrátů se stabilitou bezvodé formy pro určení vlivu hydratace na chemickou stabilitu. Při této zkoušce se bezvodá forma a hydrát udržovaly při teplotě 70 °C po dobu 4 týdnů a míra rozkladu se stanovovala kapalinovou chromatografií. Mezi hydrátem a bezvodou formou nebyl žádný rozdíl v míře rozkladu, což potvrzuje, že hydrát má stejnou chemickou stabilitu jako bezvodá forma.

Bezvodou formu anhydrátu methansulfonatu nebo jeho solvát lze převést na hydrát za příslušných podmínek popsaných výše. Průběh tohoto děje lze sledovat změnou rentgenového difraktogramu této sloučeniny a poklesem množství organického rozpouštědla v této sloučenině. Změny jsou způsobené molekulami vody, které se nově zabudovávají do krystalické struktury.

Jak lze vidět na obr. 11, rentgenové difrakční vrcholy založené na solvátu mizí při průchodu zvlhčeného plynného dusíku a zůstávají vrcholy odpovídající hydrátu. To ukazuje, že se všechny solváty převádějí na hydráty. Zbytkové rozpouštědlo se sníží na množství nižší, než je kvantitativní limit, současně se změnou rentgenového difraktogramu. Obr. 12 ukazuje, že rentgenové difrakční vrcholy odpovídající solvátu vymizí, jestliže se solvát ponechá stát při relativní vlhkosti 93 %. Nenastává však žádná změna rentgenového difraktogramu, jestliže se solvát « · 0 · t · « · • β· · » • « « · » » • · «· 0« « · » · • 9. »·· « » B 9 9 • e * » ·

- 16 ponechá stát při relativních vlhkostech 11 % nebo 52 % (viz obr. 13). Lze tedy vidět, že změna ukázaná na obr. 12 nastává nikoliv spontánním vypařováním zbytkového rozpouštědla, avšak náhradou organického rozpouštědla v krystalu molekulami vody.

Při přípravě hydrátu podle výše popsaného způsobu lze příslušné hydráty s. různými hydratačními čísly obdržet změnou podmínek, jako je vlhkost, čas, teplota atd., nebo změnou rekrystalizačního stavu. Tyto podmínky by se měly upravit v závislosti na tom, zda je výchozí látkou bezvodá forma či solvát, a v závislosti na povaze tohoto solvátu.

Tento vynález bude konkrétněji vysvětlen následujícími příklady a experimentálními příklady. Je však třeba vzít v úvahu, že tyto příklady mají tento vynález pouze ilustrovat a nikoliv omezovat jakýmkoliv způsobem jeho obsah.

Příklad 1

Příprava anhydrátu methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-l-cyklopropyl-6- fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové

Kyselina 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8 -nafthydrin-3-karboxylová (3,8 g, 10 mmol) se suspenduje ve směsi dichlormethanu a ethanolu (110 ml, poměr objemů 8:2). Po kapkách se přidává kyselina methansulfonová (0, g, 9,8 mmol) a výsledný roztok se míchá po dobu 1 h při teplotě 0 °C. Výsledná tuhá látka se odfiltruje a promyje ethanolem a poté se vysuší s obdržením sloučeniny podle nadpisu (4,55 g).

• a ·· · »· ·· * · ··· · · · · · · · · a···· · * · * · · • ·« ·· · * · ······ ···· ♦ ♦ * · * * *· ······· · · ··

- 17 Teplota tání: 195 °C (s rozkladem).

-'-H NMR (DMSO-dg) (ppm) : 8,57 (lH,s), 8,02 (lH,d), 7,98 (3H, široký), 4,58 (2H, široký), 4,39 (lH,m), 3,91 (3H,s), 3,85 (lH,m), 3,71 (lH,m), 3,42 (lH,m), 3,20 3,10 (2H,m), 1,20 - 1,10 (4H,m).

Příklad 2

Příprava hydrátu methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6 -fluor-4 -oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové s n = 3

Teplota sonikačního zařízení naplněného vodou se upraví na 40 °C, zařízení se uzavře víkem a připojí se přívod dusíku. Při tlaku suchého dusíku zaváděného přívodem 138 kPa (20 psi) dosáhne relativní vlhkost dusíku vycházejícího vývodem více než 93 %. Bezvodá forma z příkladu 1 s obsahem vlhkosti 2,5 % (1,0 g) se umístí na filtr se skleněnou fritou a zvlhčený dusík získaný podle popisu výše se nechá procházet filtrem. Vzorky se odebírají po 0, 5, 10, 20, 30 a 60 min a měří se obsah vlhkosti. Z výsledků ukázaných na obr. 8 lze vidět, že při provádění zvlhčování po dobu přesahující zhruba 30 min se udržuje obsah vlhkosti okolo 10 %. Rentgenový difraktogram zvlhčeného vzorku je stejný jako difraktogram hydrátu s n = 3 obdrženého rekrystalizaci.

Příklad 3

Příprava hydrátu methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-l-yl)-1-cyklopropyl-6 - fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové s n = 1,5.

• · • · > · * • · · «

- 18 Sloučenina podle nadpisu se připraví následujícími způsoby

Způsob A

Bezvodá forma z příkladu 1 (1,0 g) se rozpustí ve směsi vody a acetonu ( 17 ml, poměr objemů 10:7). Rozpouštědlo se pomalu odpaří ve tmě a zbývá sloučenina podle nadpisu ve formě tuhé látky (0,8 g).

Způsob B

Bezvodá forma z příkladu 1 (5,0 g) se přidá do vody (10 ml) a směs se zahřívá na 45 °C, aby se napomohlo rozpuštění. Přidá se ethanol (20 ml) a výsledný roztok se míchá a poté se ponechá stát. Výsledná tuhá látka se odfiltruje a vysuší se pod proudem dusíku s obdržením sloučeniny podle nadpisu (2,6 g).

Bříklad 4

Příprava hydrátu ze solvátu methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-l-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-l,4-dihydro-l,8-nafthydrin-3-karboxylové s použitím zvlhčeného plynného dusíku.

Teplota sonikačního zařízení naplněného vodou se upraví na 40 °C a zařízení se uzavře víkem. Poté se k nádobě připojí přívod a vývod dusíku. Při úpravě tlaku suchého dusíku přiváděného přívodem dusíku zhruba nad 138 kPa (20 psi) je relativní vlhkost zvlhčovaného plynného dusíku vycházejícího z vývodu více než 93 %. Solvát (1 g, 0,11 1 ethanolu) bezvodé formy z příkladu 1 se umístí na • · ·· ·· » ·· ·· ··· ··«· · · * · ·«·*· · · ··«· • · · · · · « ······ • 4 · · · · · · • · «· ···«··· · · « »

- 19 filtr se skleněnou fritou a filtrem se ponechá procházet zvlhčený plynný dusík připravený podle popisu výše. Vzorky se odebírají po 40 min, 3,5 h a 6 h. Pozoruje se změna množství zbytkového organického rozpouštědla a rentgenový difraktogram v průběhu času. Po 3,5 h se zjišťuje, že produkt obsahuje organické rozpouštědlo v množství menším než 50 ppm, a že vrcholy odpovídající solvátu vymizely, zatímco se objevily vrcholy odpovídající směsi hydrátu s n = 3 a hydrátu s n = 1,5.

Příklad 5

Příprava hydrátu ze solvátu methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-l-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-1,4-dihydro-l,8-nafthydrin-3-karboxylové při vysoké relativní vlhkosti

Nasycený vodný roztok dusičnanu draselného se umístí do exikátoru a relativní vlhkost uvnitř exikátoru se udržuje na 93 %. Pro zkoušky při relativní vlhkosti 11 % nebo 52 % se připraví exikátory obsahující nasycené vodné roztoky chloridu lithného respektive dusičnanu hořečnatého. Do exikátoru s relativní vlhkostí 93 % se umístí solvát ( 1,9 % ethanolu) bezvodé formy z příkladu 1 a do každého s exikátorů s relativní vlhkostí 93 %, 52 % a 11 % se umístí solvát (0,12 % bezvodé formy) z příkladu 1. Solváty se uloží takovým způsobem, aby nebyly v přímém styku s výše popsanými roztoky soli. Po určitém časovém období se vzorky vyjmou a podrobí se plynnové chromatografii pro zjištění množství zbytkového rozpouštědla. Výsledkem je, že solváty uložené po dobu 4 týdnů při relativní vlhkosti 93 % obsahují organické rozpouštědlo v množství nižším než 50 ppm. Rentgenová • ·

• · · · * · · · * > · · difrakce také ukazuje vymizení vrcholů odpovídajících solvátům po 4 týdnech. Na druhé straně v případě vzorků uložených při relativní vlhkosti 52 % nebo 11 % jsou množství zbytkového organického rozpouštědla a difrakční rentgenogramy po 4 týdnech totožné s výsledky zjištěnými na počátku.

Příklad 6

Příprava hydrátu s n = 3 ze solvátu methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-l-yl)-1-cyklopropyl- 6 -fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3 -karboxylové

Suchý plynný dusík a zvlhčený plynný dusík o relativní vlhkosti 78 až 84 % se ponechá procházet v průběhu 24 h, g 4 různých solvátu, z nichž každý má jiný typ a množství organického rozpouštědla. Množství zbytkového organického rozpouštědla se měří a analyzují se změny rentgenového difraktogramu. Výsledky ukazuje tabulka 2. Rentgenová difrakční analýza ukazuje, že vzorky, jimiž procházel suchý plynný dusík, zůstávají ve formě původních solvátů, zatímco vzorky, jimiž procházel zvlhčený plynný dusík, mají stejný difraktogram a typ krystalů jako vzorky hydrátu s n - 3 obdrženého rekrystalizací.

Výsledky z tohoto příkladu ukazují, že molekuly vody obsažené ve zvlhčeném plynném dusíku nahrazují organické rozpouštědlo v solvátu. Tento názor je též podložen změnou difrakčního rentgenogramu ovlivňovanou relativní vlhkostí.

I · · » · · · · ř · · · · » · · · • 9 · · • « · · • · « • · · • · · · · • · • · · ·

Tabulka 2

-1--- Vzorek č.\|Typ a množství zbytkového	Typ a množství	—1
\|organického rozpouštědla	zbytkového
\|po průchodu suchého	organického
\|plynného dusíku po dobu	rozpouštědla po
\| 24 h	průchodu
1	zvlhčenného
1	plynného dusíku
1	(relativní
1	vlhkost zhruba
1	78 až 84 %)
1 I	po dobu 24 h
1 1 \|Methylenchlorid 1,14 %,	0,08%
\|ethanol 3,73 % I	< 50 ppm
1 2 \|Isopropanol 0,45 % I	0,06 %
1 3 \|2-Isopropanol 0,24 % I	0,04 %
1 4 \|2-Methyl-2-propanol	0,01%
\|0,07 %	< 50 ppm
\|ethanol 0,06 % 1 1	1	1

Příklad 7

Příprava ethanolátu s obsahem ethanolu 0,11 %

Anhydrát z příkladu 1 (5,0 g) se přidá ke směsi rozpouštědel ethanol (25 ml) a voda (25 ml) a směs se zahřívá na 50 °C pro usnadnění rozpuštění. Poté se roztok » · · « · » · · e ► * · « • · · · • · · · · pomalu ochlazuje na -3 °C a ponechá se stát při této teplotě po dobu zhruba 3 h. Výsledná tuhá látka se odfiltruje a promyje směsi rozpouštědel ethanol a voda (16,5 ml, objemový poměr ethanol:voda = 20:8 v/v) s obdržením kvantitativního výtěžku sloučeniny podle nadpisu.

Příklad zkoušky 1

Sorpce vlhkosti bezvodé formy z příkladu 1

Rychlost sorpce vlhkosti a rovnovážný obsah vlhkosti bezvodé formy z příkladu 1 se určí automatickým analyzátorem sorpce vlhkosti (MB 300G Gravimetric Sorption Analyzer). Tento přístroj poskytuje výsledek specifické relativní vlhkosti při určité teplotě a nepřetržitě zaznamenává změnu hmotnosti vzorku následkem adsorpce či desorpce vlhkosti měřenou mikrováhami uvnitř přístroje. Bezvodá forma příkladu 1 (16 mg) se umístí na mikrováhy a vlhkost obsažená ve vzorku se odstraní pod proudem suchého dusíku při 50 °C. Změna hmotnosti menší než 5 /ug za 5 min je kritériem pro úplné vysušení. Poté se místní teplota upraví na 25 °C a vzorek se testuje po intervalech 5 % při změně vlhkosti od 0 do 95 %. Uvažuje se, že vzorek dosáhnul rovnováhy, jestliže změna hmotnosti za 5 min je menší než 5 /ug. Obr.l ukazuje rychlost adsorpce vlhkosti, to jest čas, který vzorek potřebuje pro dosažení rovnováhy při každé relativní vlhkosti. Jak lze vidět, počáteční adsorpce vlhkosti probíhá rychle při každé zkoušené relativní vlhkosti, ve většině případů se rovnováha dosáhne v průběhu 2 h. Obr.2 ukazuje hmotnostní přírůstek při každé relativní vlhkosti, to jest rovnovážný obsah vlhkosti. Z obr. 2 je zřejmé, že rovnovážný obsah vlhkosti bezvodé formy závisí na relativní vlhkosti.

• « • ·

Příklad zkoušky 2

Termoanalýza bezvodé formy z příkladu 1 a hydrátu s n = 3 příkladu 2

Pro diferenciální skenovací kalorimetrii se používá systém METTLER TOLEDO DSC821e a METTLER TOLEDO STARe. Vzorek (3,7 mg) se naváží do hliníkové misky, která se poté zakryje hliníkovým víčkem. Do víčka se udělají tři tenké otvory jehlou a vzorek se testuje zahříváním od normální teploty do 250°C při rychlosti zvyšování teploty 10 °C/min. Jak lze vidět z obr.9, endothermní vrchol odpovídající odpařování molekul vody obsažené v hydrátu s n = 3 začíná zhruba při 50 °C a exothermní vrchol odpovídající tepelnému rozkladu lze pozorovat zhruba při 180 až 220 °C. Oproti tomu bezvodá forma vykazuje pouze exothermní vrchol následkem tepelného rozkladu zhruba při 185 až 220 °C bez přítomnosti endothermního vrcholu.

Při termografické analýze se používá zařízení SEIKO TG/DTA220. Vzorek (3,8 mg) se naváží do hliníkové misky a zahřívá se při normální teplotě na 250 °C při rychlosti zvyšování teploty 10 °C/min podle programu zvyšování teploty. Jak lze vidět z obr.10, lze pozorovat váhový úbytek v rozmezí teploty endothermního vrcholu, jehož rozsah odpovídá obsahu vlhkosti určenému metodou Karla-Fishera (Mettler Toledo DL37KF Coulometer).

Příklad zkoušky 3

Stanovení . víž.ného obsahu vlhkosti hydrátů • · · · » ♦ * ·

- 24 Šest nasycených vodných roztoků soli se umístí do jednotlivých exikátorů pro kontrolu vnitřní relativní vlhkosti na konkrétní hodnotu uvedenou v tabulce 3. Rovnovážné obsahy vlhkosti hydrátu s n = 3 a hydrátu s n = 1,5 příkladu 2 a 3 se určí při několika relativních vlhkostech.

Tabulka 3

Nasycené roztoky solí uvnitř exikátorů

Roztok soli	l \| Relativní vlhkost I	1 (%) při 25 °C \|
octan draselný	1 \| 23
chlorid hořečnatý	\| 33
uhličitan draselný	1 ⁴³
dusičnan hořečnatý	1 ⁵²
dusitan sodný	\| 64
chlorid sodný	1 ⁷⁵

Vzorek (100 mg) se rozprostře na předvážené Petriho misce, přesně se zváží celková hmotnost a poté se do každého exikátorů podle tabulky 3 vloží tři vzorky. Exikátory se ponechají stát při normální teplotě po dobu 7 d a poté se vzorek zváží. Po 13 d se z každého exikátorů odebere jeden ze tří vzorků a měří se obsah vlhkosti termogravimetrickou analýzou popsanou v příkladu zkoušky 2. Rovnovážný obsah vlhkosti při každé relativní vlhkosti je znázorněn na obr.3 (hydrát s n = 3) a na obr.4 (hydrát s n = 1,5). Obr.3 ukazuje, že obsah vlhkosti hydrátu s n = 3 se udržuje okolo 10 % pro celé testované rozmezí relativní vlhkosti. Obr.4 ukazuje, že obsah vlhkosti « · · • · ·

- 25 hydrátu s η = 1,5 se udržuje okolo 5 % při relativní vlhkosti 23 až 64 %. Oba hydráty jsou stabilní, neboť, udržují svůj rovnovážný obsah vlhkosti bez ohledu na změnu relativní vlhkosti.

Příklad zkoušky 4

Rentgenová difrakční analýza

Bezvodá forma příkladu 1, hydrát s n = 3 z příkladu 2 a hydrát s n = 1,5 z příkladu 3 (50 mg každé formy) se tence rozprostře na držáku vzorku, rentgenová difrakční analýza (35 kV x 20 mA Rigaku Gergeflex D/max-III C) se provede za podmínek popsaných níže.

- rychlost snímání (2 theta) 5°/min

- doba vzorkování 0,03 s

- režim skenování: nepřetržitý

- odraz 2 theta/theta

- měděný terč (niklový filtr)

Výsledky rentgenové difrakční analýzy s hydrátem s n = 3 a hydrátem s n = 1,5 ukazují obrázky 5,6 a 7.

Difraktogramy znázorňují rozdíl v krystalických formách těchto tří látek.

Podle dalšího aspektu tohoto vynálezu se pskytuje methansulfonat kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové, která má rentgenový difraktogram, jak v podstatě ukazují obrázky 5,6 nebo 7.

• ·

- 26 Vynález též poskytuje hydrát methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-l-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-l,4-dihydro-l,8-nafthydrin3-karboxylové s vrcholy při 2 theta = 8,0, 12,2 a 14,7° v rentgenovém difraktogramu a hydrát methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxy-iminopyrrolidin-l-yl)-1-cyklopropyl- 6 -fluor-4-oxo-1,4-dihydro-l,8-nafthydrin-3-karboxylové s vrcholy na rentgenovém difraktometru při 2 theta = 7,7 a 11,8°.

Změna krystalové formy při přeměně ze solvátu na hydrát v příkladech 4 a 5 se identifikuje rentgenovou difrakční analýzou za stejných podmínek, které se popisují výše (viz obr.11 a 13). Obr.11 ukazuje změnu rentgenového difraktogramu solvátu na difraktogram hydrátu s n = 3 (viz příklad 4). Obr. 12 znázorňuje změnu rentgenového difraktogramu solvátu obsahujícího 1,9 % ethanolu před expozicí a po expozici 93 % relativní vlhkosti po dobu jednoho týdne, dvou týdnů, tří týdnů a čtyř týdnů. Obr.13 znázorňuje změnu difrakčního rentgenogramu solvátu obsahujícího 0,12 % ethanolu po expozici relativní vlhkosti 93 %, 52 % respektive 11 % po dobu čtyř týdnů (viz příklad 5).

Příklad zkoušky 5

Chemická stabilita

Chemická stabilita hydrátu s n = 3 příkladu 2 a hydrátu s n = 1,5 příkladu 3 a bezvodé formy příkladu 1 se srovnává při zvýšené teplotě pro určení účinku chemické stability na rozsah hydratace.

• · · · • · · • · · · ·

- 27 Bezvodá forma a každý z hydrátů se umístí do skleněné lahvičky a udržuje při teplotě 70 °C. Rozsah rozkladu v průběhu času se analyzuje kapalinovou chromatografii. Obdržené výsledky ukazuje tabulka 4.

Tabulka 4

Tepelná stabilita v průběhu času (při 70 °C,	jednotky
1 \| Čas (týdny)	Ί \|Počáteční	1 1 1 1 1 2	3	1 1 1 4 I
\| Vzorek	1 I	1 1 I I		I I
\| bezvodá forma	1 \| íoo	1 1 \|99,8 \|98,6	97,7	1 1 \|96,7 \|
\| hydrát n = 3	\| íoo	\|102,4\|100,7	99,2	\|99,2 \|
I hydrát n = 1,5	I íoo	\|97,3 \|95,8	97,2	\|96,2 I

Jak lze vidět z tabulky 4, hydrát s n = 3 i hydrát s n = 1,5 vykazuje stejný stupeň chemické stability jako bezvodá forma.

Příklad zkoušky 6

Antibakteriální účinnost in vitro

Pro zjištění, zda má methansulfonat kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-l-yl)-1-cyklopropyl- 6 - fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové stejnou antibakteriální účinnost jako volná báze, se zjišfuje antibakteriální účinnost methansulfonatu in vitro s použitím zřeďovací metody v agarovém mediu. Výsledky ukazuje tabulka 5. Minimální inhibiční koncentrace (MIC, /ug/ml) se jednoduše vypočítá v poměru « · · » · ·

- 28 hmotností bez úvahy molekulární hmotnosti a jako kontrola se použije ciprofloxacin.

Tabulka 5

Antibakteriální účinnost in vitro (minimální inhibiční koncentrace: MIC, /ug/ml)

r	— Zkušební kmeny	1 1 Sůl methansulfonové \|Ciprofloxacin \| kyseliny \| \| 1_1
	Staphylococcus aureus 6538p	0,016	1 1 1 0,13 \| 1 1
	Staphylococcus aureus giorgio	0,016	I 0,13 I 1 1
	Staphylococcus aureus 77	0,031	\| 0,25 \| 1 1
	Staphylococcus aureus 241	4	1 ¹²⁸ 1 1 1
	Staphylococcus aureus epidermidis 887E	0.016	1 0,13 \| 1 1 1 1
	Staphylococcus aureus epidermidis 178	4	1 ¹²⁸ 1 1 1 1 1
	Staphylococcus aureus faecalis 29212	0,13	I o, 5 1 1 1
	Bacillus subtilis 6633	0,016	\| 0,031 \| 1 1
	Micrococcus luteus	0,13	1 ² 1
L	9431	_	1 1 1 1

• · · · • · · • · · · · « · «

Γ Zkušební kmeny	— Sůl methansulfonové kyseliny	1 Ciprofloxacin
Escherichia coli	0,008	<0,008
10536
Escherichia coli	0,008	<0,008
3190Y
Escherichia coli	0,016	<0,008
851E
Escherichia coli	0,25	0,5
TEM3 34 55E
Escherichia coli	0,13	0,13
TEM5 3739E
Escherichia coli	0,031	0,016
TEM9 2639E
Pseudomonas	0,25	0,13
aeruginosa 1912E
Pseudomonas	0,5	0,5
aeruginosa 10145
Acinetobacter	0,031	0,25
calcoaceticus 15473
Citrobacter	0,031	0,016
diversus 2046E
Enterobacter	0,031	0,016
cloacae 1194E
Enterobacter	0,016	<0,008
cloacae P99
Klebsiella	0,13	0,13
aerogenes 1976E l	_

• ·

- 30 I Zkušební kmeny

Sůl methansulfonové kyseliny

Ciprofloxacin

Klebsiella	0,031	\| 0,016
aerogenes 1082E		1
Próteus vulgaris	0,25	1 0,031
6059		1
Seratia marsecence	0,13	1 0,063
1826E		1
Salmonella	0,031	1 0,031
thypimurium		1

14028

Příklad zkoušky 7

Rozpustnost bezvodé formy příkladu 1 ve vodě

Rozpustnost ve vodě volné báze a různých solí kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-l-yl)-1-cyklopropyl- 6 -fluor-4 -oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové včetně methansulfonatu z příkladu 1 se měří při 25 °C. Výsledky ukazuje tabulka 6.

Tabulka 6

Rozpustnost ve vodě při 25 °C

1 \| Vzorek	\| , \| Rozpustnost ve vodě (mg/ml) \| I I
\| Volná forma	1 1 1 0,007 \|
\| Tartarat	\| 6,7 \|
\| Sulfurate	1 \|
\| ρ-Toluensulfonate	1 7,5 \|

Methansulfonate >30 • ·

Jak lze vidět, methansulfonat vykazuje zvýšenou rozpustnost ve vodě ve srovnání s tartaratem, sulfuratem, p-toluensulfonatem a volnou bází.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. M lethansulf onat kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-l,4-dihydro-l,8-nafthydrin-3-karboxylové.
2. Methansulfonat.nH₂O kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-l,4-dihydro-l,8-nafthydrin-3-karboxylové, ve kterém n je v rozmezí od 1 do 4.
3. Sloučenina podle nároku 2, ve které n je 1,5.
4. Sloučenina podle nároku 2 s vrcholy při 2 theta =

8,0, 12,2 a 14,7° v rentgenovém difraktogramu.
5. Sloučenina podle nároku 2 vykazující v podstatě takový rentgenový difraktogram, jaký je znázorněný na obr.7.
6. Sloučenina podle nároku 2, ve které n je 3.
7. Sloučenina podle nároku 2 s vrcholy v difrakčním rentgenogramu při 2 theta = 7,7 a 11,8°.
8. Sloučenina podle nároku 2 mající rentgenogram v podstatě takový, jaký ukazuje obr.6.
9. Sloučenina podle nároku 2 mající obsah vlhkosti od 4 do 6 % .
10. Sloučenina podle nároku 2 mající obsah vlhkosti od 9 do 11 %.

• »
11. Farmaceutický prostředek, vyznačuj ící se t í m, že obsahuje sloučeninu podle kteréhokoliv z předchozích nároků spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem či pomocnu látkou.
12. Sloučenina podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10 pro použití jako léčiva.
13. Způsob léčení bakteriálních infekcí lidí a zvířat, vyznačující se tím, že se podává terapeuticky účinné množství sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10 .
14. Použití sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10 pro výrobu léčivé látky pro léčení bakteriální infekce.
15. Způsob přípravy sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že zahrnuje reakci kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové s kyselinou methansulfonovou a krystalizaci výsledné látky z roztoku a v případě potřeby úpravu hydratace této sloučeniny.
16. Způsob přípravy sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 2 až 10,vyznačující se tím, že se bezvodá forma methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-l-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-1,4-dihydro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové nebo solvát této sloučeniny vystaví působení relativní vlhkosti alespoň 75 %.

» · »I · ť · · « • » a aaa· a « a · «·»·< a · <

φ * fc 9 * · a o a····· • · · · · · « i a* ·« ta« ·*»· *· ac

- 34
17. Způsob podle nároku 16, vyznačuj ící se t í m, že tento solvát je solvátem s jedním či více organickými rozpouštědly zvolenými z C^- haloalkanů a _Cl-C₈ alkoholů.
18. Solvát methansulfonatu kyseliny 7-(3-aminomethyl-4-methoxyiminopyrrolidin-1-yl)-1-cyklopropyl-6-fluor-4-oxo-1,4-dihvdro-1,8-nafthydrin-3-karboxylové s jedním či více organickými rozpouštědly.