CZ299831B6

CZ299831B6 - Zpusob prípravy stericky bránených aminetheru

Info

Publication number: CZ299831B6
Application number: CZ0060199A
Authority: CZ
Inventors: Zedda@Alessandro; Ferri@Gianluca; Sala@Massimiliano
Original assignee: Ciba Specialty Chemicals Holding Inc.
Priority date: 1998-02-25
Filing date: 1999-02-22
Publication date: 2008-12-10
Also published as: ZA991483B; US20020094976A1; TWI226362B; CZ60199A3; US6117995A; US6420462B1; US6677451B2; ITMI980366A1

Abstract

Zpusob prípravy slouceniny obecného vzorce V, jehož symboly jsou definovány v patentových nárocích,pri nemž se sloucenina obecného vzorce II, kde všechny symboly nabývají významu definovaných pro obecný vzorec V, oxiduje a výsledný meziprodukt se podrobí hydrogenaci a/nebo halogenaci. Produkty zpusobu a odpovídající hydrogenované a/nebo halogenované slouceniny jsou vhodné jako stabilizátory organických látek proti poškození svetlem, kyslíkem a/nebo teplem nebo žloutnutí; nekteré jsou také látkami zpomalujícími horení.

Description

Způsob přípravy stericky bráněných aminetherů

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká nového způsobu přípravy stericky bráněných aminetherů.

Dosavadní stav techniky

Mnoho publikací popisuje stabilizaci organických látek za použití specifických stericky bráněných aminových sloučenin (HALS) jako stabilizátorů. Cennou třídou těchto stericky bráněných aminů jsou sloučeniny, kde atom dusíku je částí heterocyklického kruhu a atom dusíku nese další organický substituent připojený přes atom kyslíku (NOR-HALS; Kurumada a kol., J. Polym.

Sci., Póly. Chem. Ed. 22, 277-81 (1984); US-A-5 204 473); atomem kyslíku připojený substituent se na tyto sloučeniny zavede pomocí etherifíkace volného oxylaminu nebo hydroxylaminu vhodným činidlem.

Některé N-allylnitroxidy přesmykují za určitých podmínek na aminethery (Meisenheimerův přesmyk; Chem. Ber, 55, 513 (1922)). Štěpení nitroxidu za vzniku alkenu a hydroxylaminu (Copeho eliminace) je konkurenční reakcí, jejíž poměr se zvyšuje s rostoucím sterickým bráněním (J. March., Advanced Organic Chemistry, IV vyd. Wiley, 1992).

Podstata vynálezu

Nyní bylo překvapivě zjištěno, že oxidace 1-allylovou skupinou substituovaného stericky bráněného aminu účinně vede k odpovídajícímu l-allyloxysubstituovanému produktu. Vynález se proto týká způsobu přípravy sloučenin obecného vzorce V

= ' ' ' kde

R_]; R₂, R₃ a R4 jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R] a R₂ jsou společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo

R₃ a R4 jsou společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

R₅, R a R₉ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku, ary lová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, halogenalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, halogenalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, skupina -CN, nitroskupina, atom halogenu, skupina -COOR,₀ nebo ary lová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, která je substituovaná zbytkem vybraným ze skupiny, kterou tvoří alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu; a

R? a R§ jsou atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 8 atomů uhlíku, arylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, halogen- I CZ 299831 B6 alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, skupina -CN, nítroskupina, skupina -COOR,₀ nebo arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, která je substituovaná zbytkem vybraným ze skupiny, kterou tvoří alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu;

Rio je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku nebo fenylová skupina; a obě skupiny R₂₀ a R₂i jsou buď atom vodíku nebo atom halogenu; . io

R je uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku nebo uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry, atom křemíku a atom halogenu, a tvořící, společně s atomy uhlíku, ke kterým je přímo připojen, a atomem dusíku, substituovanou, šestičlennou cyklickou kruhovou strukturu;

při kterém se sloučenina obecného vzorce II

kde všechny skupiny R a R_t-R₉ nabývají významů definovaných pro obecný vzorec V, oxiduje a výsledný meziprodukt se podrobí hydrogenací nebo/a halogenaci.

Ve sloučeninách obecného vzorce V a II a dalších produktech jsou R_b R₂, R₃ a R₄ s výhodou nezávisle na sobě methylová skupina nebo ethylová skupina, zejména methylová skupina.

R₅, R^, R₇, R_g a R₉, jako skupiny přitahující elektrony, zahrnují kyanoskupinu, nitroskupinu, atom halogenu nebo skupinu COOR10, kde R₁₀ je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku nebo fenylová skupina. Výhodnými skupinami přitahujícími elektrony jsou kyanoskupina nebo skupina -COOR10, kde R₁₀ je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku nebo fenylová skupina, zejména kde R₁₀je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku nebo cyklohexylová skupina.

S výhodou jsou R5, Ró, R?, Rs a R₉, nezávisle na sobě, atom vodíku nebo methylová skupina, zejména atom vodíku. Také výhodné jsou sloučeniny, kde R₅ a R₆ jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylová skupina, zejména atom vodíku, a R₇, R₈ a R₉ jsou nezávisle na sobě halogenalkylová skupina, fenylová skupina, vinylová skupina, nítroskupina, kyanoskupina, skupina COOR10, nebo R₇ a Rg společně tvoří chemickou vazbu.

Zvláště důležitý je způsob přípravy sloučeniny vzorce V pomocí oxidace sloučeniny obecného vzorce II, kde

Ri, R₂, R₃ a R4 jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R[ a R₂ společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R₃ a R4 společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

-2R₅, R^, R₇, R₈ a R$ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 8 atomů uhlíku, arylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, skupina -CN, nitroskupina, atom halogenu, skupina -COORio, arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, která je substituovaná alkylovou skupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atomem halogenu;

R₁₀ je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku nebo fenylová skupina; a

R je uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku nebo uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry a atom halogenu, a tvořící, společně se dvěma atomy uhlíku a atomem dusíku, substituovanou, šestičlennou cyklickou kruhovou strukturu.

Výhodný je způsob přípravy, při němž ve sloučeninách obecných vzorců II a V

R[, R₂, R₃ a R4 jsou nezávisle na sobě s výhodou methylová skupina nebo ethylová skupina,

Rs a R jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylová skupina a

R₇, Rg a R9 jsou nezávisle na sobě halogena Iky lová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, fenylová skupina, vinylová skupina, nitroskupina, kyanoskupina, skupina COORio,

R10 je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku nebo fenylová skupina, a spojující skupina R je uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku nebo uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry, atom křemíku a atom halogenu.

Pokud není uvedeno jinak, mají následující termíny v rámci vynálezu následující významy:

Arylová skupina je skupina řídící se Debye-Hueckelovým pravidlem; jako arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku je fenylová skupina nebo nafty lová skupina.

Alkylová skupina je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, kterým je například methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, izopropylová skupina, n-butylová skupina, sek-butylová skupina, izobutylová skupina, terc-butylová skupina, 2-ethylbutylová skupina, n-pentylová skupina, izopentylová skupina, 1-methylpentylová skupina, 1,3-dimethylbutylová skupina, n-hexylová skupina, 1-methylhexylová skupina, n-heptyíová skupina, izoheptylová skupina, 1,1,3,335 tetramethylbutylová skupina, 1-methylheptylová skupina, 3-methylheptylová skupina, n-oktylová skupina, 2-ethylhexylová skupina, 1,1,3-trimethylhexylová skupina, 1,1,3,3-tetramethylpentylová skupina, nonylová skupina, decylová skupina, undecylová skupina, 1-methylundecylová skupina, dodecylová skupina, 1,1,3,3,5,5-hexamethylhexylová skupina, tridecylová skupina, tetradecylová skupina, pentadecylová skupina, hexadecylová skupina, heptadecylová skupina, oktadecylová skupina, eikosylová skupina nebo dokosylová skupina.

Alkanoylová skupina je alkylová skupina připojená přes karbonylovou spojku a tedy mezi alkanoylové skupiny patří acetylová skupina, propionylová skupina, butyiylová skupina, hexanoylová skupina, steaorylová skupina.

Halogenalkylová skupina je alkylová skupina substituovaná atomem halogenu, například 1 nebo

2 atomy halogenu. Atomy halogenu jsou s výhodou atom chloru nebo bromu, zejména atom bromu.

Cykloalkylová skupina je nasycený jednovazný monocyklický uhlovodíkový zbytek, například cyklopentylová skupina, cyklohexylová skupina, cykl ohepty lová skupina, cyklooktylová skupina, cyklododecylová skupina; výhodná je cyklohexylová skupina.

-3CZ Z99W1 B6

Organické zbytky nebo uhlovodíky obsahující heteroatomy, jako je alkylová skupina nebo alkylenová skupina přerušená heteroskupinami jako je atom kyslíku nebo skupina NH, obvykle obsahují tyto heteroatomy ve formě typických funkčních skupin, jako je oxoskupina, oxaskupina, hydroxylová skupina, karboxylová skupina, esterová skupina, aminoskupina, amídoskupina, nitroskupina, nitrilová skupina, izokyanátoskupina, fluorová skupina, chlorová skupina, bromová skupina, fosfátová skupina, fosfonátová skupina, fosfitová skupina, silylová skupina, thioskupina, sulfidová skupina, sulfinylová skupina, sulfoskupina, heterocyklylová skupina včetně pyrrolylové skupiny, indylové skupiny, karbazolylové skupiny, furylové skupiny, benzofurylové skupiny, thiofenylové skupiny, benzothiofenylové skupiny, pyridylové skupiny, chinolylové skupiny, izo10 chinolylové skupiny, pyridazinylové skupiny, pyrimidinylové skupiny, pyrazinylové skupiny, triazolylové skupiny, benzotriazolylové skupiny, triazinylové skupiny, pyrazolylové skupiny, imidazolylové skupiny, thiazolylové skupiny, oxazolylové skupiny a odpovídajících nasycených a/nebo substituovaných skupin, jako je například piperidylová skupina, piperazinylová skupina, morfofinylová skupina a tak dále. Mohou být přerušeny jednou nebo více takovými skupinami;

obvykle nejsou přítomny žádné spojky typu O-O, 0-N (s výjimkou nitroskupiny, kyanatoskupiny, izokyanátoskupiny, nitrososkupíny), N-N (kromě heterocyklických kruhových struktur), N-P nebo P-P, bez ohledu na pořadí.

S výhodou v organických zbytcích nebo uhlovodících obsahujících heteroatomy jako je R není

20, více než jeden heteroatom připojen jednoduchou vazbou ke stejnému atomu uhlíku. Vložka obsahující jeden nebo více heteroatomů je obvykle vložena do uhlíkového řetězce nebo kruhu nebo vmezeřena do vazby uhlík-vodík.

Sloučeniny obecného vzorce V mohou být monomemí nebo polymemí.

Výchozí sloučeniny obecného vzorce U jsou v této oblasti známé nebo mohou být získány analogickým způsobem, jako známé sloučeniny. Způsob podle vynálezu může vycházet z izolovaných sloučenin obecného vzorce II nebo může využít roztoku těchto výchozích sloučenin získaného přímo po syntéze.

³⁰

-Ve způsobu podle vynálezu může být oxidační reakce provedena za použití známých oxidačních činidel, například kyslíku, peroxidů nebo jiných oxidačních činidel jako jsou dusičnany, manganistany, chorečnany; výhodné jsou peroxidy, jako jsou systémy založené na peroxidu vodíku, zejména peroxokyseliny, jako je perbenzoová kyselina nebo peroctová kyselina. Oxidační činidlo se obvykle používá ve stechiometrickém množství nebo v přebytku, například za použití 1 až 2 molů aktivního kyslíkového atomu na každou monomemí jednotku v požadovaném produktu.

Reakci je možno provádět v přítomnosti vhodného rozpouštědla, například aromatických uhlovodíků nebo alifatických uhlovodíků, alkoholů, esterů, amidů, etherů nebo halogenovaných uhlo40 vodíků; příklady jsou benzen, toluen, xylen, mešity len, methanol, ethanol, propanol, butanol, dimethylformamid, dimethylsulfoxid, methylenchlorid; výhodné jsou alkoholy obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, benzen, toluen, xylen nebo chlorované uhlovodíky obsahující 1 až 6 atomů uhlíku.

Teplota a tlak nejsou rozhodující a závisí hlavně na použitém oxidačním systému; s výhodou se teplota během reakce udržuje v rozmezí -20 °C až +40 °C. Běžně se tlak udržuje na hodnotě blízké atmosférickému tlaku, například mezi 50kPa a 150 kPa; pokud se oxidace dosáhne za použití plynného kyslíku, tlak kyslíku nebo směsi kyslík/inertní plyn, může být vyšší než atmosférický tlak.

Způsob podle vynálezu může být následován dalšími kroky, které jsou v této oblasti známé, například hydrogenací ethylenické dvojné vazby, halogenací, například bromací, ethylenické dvojné vazby a/nebo polymeraci, s nebo bez předchozí izolace produktu obecného vzorce V.

Hydrogenace ethylenické dvojné vazby (dvojná vazba uhlík—uhlík) může být dosaženo pomocí známých postupů, například reakcí s plynným vodíkem za katalytických podmínek nebo reakcí

-4CZ 2998J1 B6 s hydrogenačními činidly. Výhodná je katalytická hydrogenace; mohou se použít známé katalyzátory, jako je platina, palladium, nikl, ruthenium, rhodium na nosiči, jako je uhlík nebo bez nosiče, Raneyův nikl.

Hydrogenace allenické dvojné vazby se provádí ve dvou krocích. První krok vede k částečně hydrogenovanému produktu, který se může izolovat nebo podrobit další derivatizaci.

Halogenace je jiným způsobem pokračování po reakci a může být provedena následně po způsobu podle vynálezu, zejména podle způsobů, které jsou v této oblasti známé a za použití io vhodných činidel, jako je například shrnuto v J. March, Advanced Organic Chemistry: Reaction mechanisms a Structure, čtvrté vydání, Wíley, 1992, str. 812. Halogen se takto připojí na dvojnou vazbu uhlík—uhlík sloučeniny vzorce I nebo IV, za vzniku α,β-dihalogenovaného produktu.

Halogenové činidlo X₂, kde X je atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu nebo výhodně atom chloru nebo bromu, zejména bromu, může být použito v plynné formě, kapalné formě nebo pevné formě, čisté nebo jako roztok. Halogen se může také uvolňovat během reakce ve vhodném množství za použití vhodného nosiče nebo zdroje.

Reakce se může provádět podle postupů, které jsou v této oblasti známé za použití tlaku vodíku v běžném rozmezí, s výhodou mezi 50 kPa a 20 MPa, zejména mezi 100 kPa a 10 MPa. Reakce je možné provádět ve vhodných rozpouštědlech, například vodě, uhlovodících, jako je hexan, ropné frakce, toluen, xylen, estery, ethery, halogenované uhlovodíky nebo alkoholy, jako je methanol nebo ethanol. Reakce se také mohou provádět bez rozpouštědla. Teplota není rozhodující a pohybuje se zejména v rozmezí -10 °C až 150 °C, například mezi 0 °C a teplotou varu rozpouštědla v rozmezí 0 až 100 ^ŮC nebo 20 až 80 °C,

Výše uvedený způsob může být také proveden pomocí postupu, kdy se meziprodukt vzorce V derivatizuje za vzniku jiné struktury vzorce V před hydrogenaci a/nebo halogenací, například pomocí esterifikace, dimerizace, trimerizace nebo polymerace; nebo kdy se meziprodukt vzorce V nejprve hydrogenuje a potom dále derivatizuje, například pomocí esterifikace, dimerizace, trimerizace nebo polymerace.

Obecně mohou být všechny produkty podle předkládaného vynálezu použity jako stabilizátory organických látek proti škodlivému vlivu světla, kyslíku a tepla.

Důležitým využitím všech produktů podle vynálezu je stabilizace papíru a papírové drti, zejména papíru a papírové drtí dosud obsahující lignin, proti žloutnutí. Produkty podle vynálezu mohou být aplikovány jak je popsáno například v mezinárodní patentové přihlášce číslo WO 98/04381 a odpovídající US patentové přihlášce se sériovým číslem 09/119567, a publikacích zde citovaných,

Dále produkty podle způsobu podle předkládaného vynálezu mohou být s výhodou použity jako látky zpomalující hoření pro organické polymery. Použitím produktů podle vynálezu se tedy organické polymery stabilizují proti škodlivému působení světla, kyslíku a tepla a současně se účinně snižuje hořlavost polymerů. Produkty podle vynálezu mohou být použity tak, jak je popsáno například v mezinárodní patentové přihlášce Č. WO 98/13469 a odpovídající US paten45 tové přihlášce sériové číslo 09/104718, a publikacích, které jsou tam uvedené, stejně jako v EP-A-792 911 nebo US-A-5 393 812. Nej výhodnější je pro tento účel použít sloučeninu vzorce V, kde alespoň jeden substituent R₅, Re, R₇, Rg, R9, R20 nebo R₂i je atom halogenu, zejména atom bromu. Sloučeniny podle vynálezu mohou být použity jako látky potlačující hoření samotné nebo v kombinaci se známými látkami potlačujícími hoření vybranými ze skupiny, kterou tvoří halo50 genované sloučeniny, sloučeniny obsahující fosfor, sloučeniny obsahující bór, sloučeniny obsahující křemík a sloučeniny obsahující antimon, hydroxidy kovů, hydráty kovů a oxidy kovů nebo jejich směsi.

Podrobnější příklady stericky bráněných aminů jsou popsány níže u třídy (a') až (j').

-5CZ 299831 B6 (a') Sloučenina obecného vzorce 1 a

(ta) kde

n] je číslo 1 až 4, G a Gi jsou nezáviste na sobě atom vodíku nebo methylová skupina,

Gi i je «-propoxyskupina, skupina O-CH=C=CH_2? skupina O-CH=CH-CH₃ nebo halogenovaná zi-propoxyskupina, zejména π-propoxyskupina, nebo brómovaná «-propoxyskupina;

io Gj2, pokud Π] je 1, je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, která je nepřerušená nebo přerušená jedním nebo více atomy kyslíku, kyanoethylová skupina, benzoylová skupina, glycidytová skupina, jednovazný zbytek alifatické, cykloalifatické,’ arylalifatické, nenasycené nebo aromatické karboxylové kyseliny; karbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo jednovazný silylový zbytek, s výhodou zbytek alifatické karboxylové kyseliny obsa15 hující 2 až 18 atomů uhlíku, cykloalifatické karboxylové kyseliny obsahující 7 až 15 atomů uhlíku, nebo α,β-nenasycené karboxylové kyseliny obsahující 3 až 5 atomů uhlíku nebo aromatické karboxylové kyseliny obsahující 7 až 15 atomů uhlíku, kde každá karboxylová kyselina může být substituovaná na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické skupině 1 až 3 skupinami -COOZn. kde Z_]2 je atom vodíku, alkylová skupina obsahující l až 20 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, fenylová skupina nebo benzylová skupina,

Gj2, pokud Π] je 2, je alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, alkenylenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku, xylylenová skupina, dvouvazný zbytek alifatické, cykloalifatic25 ké, ary lalifatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny, dikarbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo dvouvazný silylový zbytek, s výhodou zbytek alifatické dikarboxylové kyseliny obsahující 2 až 36 atomů uhlíku nebo cykloalifatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny obsahující 8 až 14 atomů uhlíku nebo alifatické, cykloalifatické nebo aromatické dikarbamové kyseliny obsahující 8 až 14 atomů uhlíku, kde každá dikarboxylové kyselina může být substituovaná na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické skupině jedním nebo dvěma substituenty —cooz₁₂,

G12, pokud ni je 3, je trojvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické trikarboxylové kyseliny, která může být substituovaná na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické skupině substituentem -COOZ12, aromatické trikarbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo trojvazný silylový zbytek;

a G12, pokud ni je 4, je čtyřvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické tetrakarboxylové kyseliny.

⁴⁰

Zbytky karboxylovýeh kyselin uvedené výše mají v každém případě význam vzorce (-CO)_XR, kde x je definováno výše, a význam R vychází z uvedených definicí.

Alkylová skupina obsahující až 20 atomů uhlíku je například methylová skupina, ethylová skupi45 na, n-propylová skupina, n-butylová skupina, sek-butylová skupina, Zerc-butylová skupina, n-hexylová skupina, n-oktylová skupina, 2-ethylhexylová skupina, n-nonylová skupina,

-6CZ 299831 B6 n-decylová skupina, n-undecylová skupina, n-dodecylová skupina, n-tridecylová skupina, n-tetradecylová skupina, n-hexadecylová skupina nebo n-oktadecylová skupina.

Příklady některých zbytků G_]2 jsou uvedeny níže.

Pokud G12 je jednovazný zbytek karboxylové kyseliny, je to například acetylová skupina, kaproylová skupina, stearoylová skupina, akryloylová skupina, methakryloylová skupina, benzoylová skupina nebo β—(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionylová skupina.

ío Pokud Gn je jednovazný silylový zbytek, je to například zbytek vzorce -(CjH₂j)-Si(Z')₂Z, kde j je celé číslo v rozmezí 2 až 5, a Z' a Z, jsou nezávisle na sobě,, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku.

Pokud G]₂ je dvouvazný zbytek dikarboxylové kyseliny, je to například malonylová skupina, sukcinylová skupina, glutarylová skupina, adipoylová skupina, suberoylová skupina, sebakoylová skupina, maleoylová skupina, itakonylová skupina, ftaloylová skupina, dibutylmalonylová skupina, dibenzylmalonylová skupina, butyl(3,5-tíů'terc-butyl-4-hydroxybenzyl)malonylová skupina nebo bicykloheptendikarbonylová skupina nebo skupina vzorce

O

I

G

Pokud G i2 je trojvazný zbytek trikarboxylové kyseliny, je to například trimellitoylový zbytek, citrylový zbytek nebo nitrilotriacetylový zbytek.

Pokud G]₂ je čtyřvazný zbytek tetrakarboxylové kyseliny, je to například čtyřvazný zbytek butane-1,2,3,4-tetrakarboxylové kyseliny nebo pyromellitové kyseliny.

²⁵

Pokud Gn je dvouvazný zbytek dikarbamové kyseliny, je to například hexamethylendikarbamoylová skupina nebo 2,4-toluylendikarbamoylová skupina.

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce (la), kde G a Gi jsou atom vodíku, Gn je atom 30 vodíku nebo methylová skupina, ni je 2 a G₍₂ je diacylový zbytek alifatické dikarboxylové kyseliny obsahující 4 až 12 atomů uhlíku.

(b') Sloučenina obecného vzorce (lb)

kde G a G] jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylová skupina,

-7CZ 299831 B6

Gn je n-propoxyskupina,

On je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 1’2 atomů uhlíku, hýdroxyalkyíová skupina obsahující 2 až 5 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, arylalkylová skupina obsahující 7 až 8 atomů uhlíku, alkanoylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, alkenoylová skupina obsahující 3 až 5 atomů uhlíku, benzoylová skupina nebo skupina vzorce (1 b-1)

(i b-1) n₂ je číslo 1,2 nebo 3;

a G₁₄, pokud n₂ je 1, je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, alkenylo10 vá skupina obsahující 3 až 8 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, která je substituovaná hydroxylovou skupinou, kyanoskupinou, alkoxykarbonylovou skupinou nebo karbamidovou skupinou, glycidylová skupina a skupina vzorce -CH₂-CH(OH)-Z nebo vzorce -CONH-Z, kde Z je atom vodíku, methylová skupina nebo fenylová skupina;

Gm, pokud n₂ je 2, je alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, arylenová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, xylylenová skupina, -CH₂-CH(OH)-CH2 skupina nebo skupina -CH₂-CH(0H)-CH2-O-D-O-, kde D je alkylenová skupina obsahující 2 až 10 atomů uhlíku, arylenová skupina obsahující 6 až 15 atomů uhlíku, cykloalkylenová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, nebo, pod podmínkou, že Gi₃ není alkanyolová skupina, alkenoylová skupina nebo benzoylová skupina, G₁₄ může alternativně být 1-oxo-alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, dvouvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny nebo dikarbamové kyseliny nebo alternativně skupina -CO-,

G)₄, pokud n₂ je 3, je skupina

-CH^tOHíCH,. Λ /^CH?CH(°^H)CHj· ² N N

Λ..Χ

O N O

CH₂CH(CH)CH₂25 nebo, pokud n₂ je 1, G_l3 a Gu mohou společně tvořit dvouvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické 1,2- nebo 1,3-dikarboxylové kyseliny.

Některé příklady zbytků G^, G|₄ a D jsou uvedeny níže.

Všechny alkylové substituenty jsou stejné, jako bylo definováno pro (a^ř).

Všechny cykloalkylové skupiny obsahující 5 až 7 atomů uhlíku jsou zejména cyklohexylová skupina.

Arylalkylová skupina obsahující 7 až 8 atomů uhlíku G|₃ je zejména fenylethylová skupina nebo zejména benzylová skupina.

Hydroxyalkylová skupina obsahující 2 až 5 atomů uhlíku G_l3 je zejména 2-hydroxyethylová skupina nebo 2-hydroxypropylová skupina.

-8CZ Z99S.il B6

Alkanoylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku Gj₃ je například formylová skupina, acetylová skupina, propionylová. skupina,,.butyrylová. skupina,, oktanoylová skupina, dodekanoylová.skupina, hexadekanoylová skupina, oktadekanoylová skupina, ale s výhodou aeetylová skupina, a alkenoylová skupina obsahující 3 až 5 atomů uhlíku G_]3 je zejména akryloylová skupina.

' Alkenylová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku Gi₄ je například allylová skupina, methallylová skupina, 2-butenylová skupina, 2-pentenylová skupina, 2-hexenylová skupina nebo 2-oktenylová skupina.

G14 jako hydroxylovou skupinou, kyanoskupinou, alkoxykarbonylovou skupinou nebo karbamidovou skupinou substituovaná alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku může být napříío klad 2-hydroxyethylová skupina, 2-hydroxypropylová skupina, 2-kyanethylová skupina, methoxykarbonylmethylová skupina, 2-ethoxykarbonylethylová skupina, 2-aminokarbonylpropylová skupina nebo 2-(dimethylaminokarbonyl)ethylová skupina.

Jakákoli alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku je například ethylenová skupina, propylenová skupina, 2,2-dimethylpropylenová skupina, tetramethylenová skupina, hexamethy15 lenová skupina, oktamethylenová skupina, dekamethylenová skupina nebo dodekamethylenová skupina.

Jakákoli arylenová skupina obsahující 6 až 15 atomů uhlíku je například o-, m- nebo ρ-fenylenová skupina, 1,4-naftylenová skupina nebo 4,4 '-d i feny lenová skupina.

Cykloalkylenová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku je zejména cyklohexy lenová skupina.

Gi₄ jako l-oxo-alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku je s výhodou skupina

0¾

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce (lb), kde n₂ je 1 nebo 2, G a Gj jsou atom vodíku, G|₃je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku nebo skupina vzorce

a Gi₄, v případě, kde n₂=l, je atom vodíku nebo alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, a, v případě, kde n₂=2, je alkylenová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku nebo l-oxoalkylenová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku.

(c') Sloučenina obecného vzorce (1 c)

9CZ 299831 B6 kde n₃ je číslo 1 nebo 2, G, G] a Gn jsou stejné, jako bylo definováno pod (b'), a G15, pokud n₃ je . .1, je alkylenová skupina obsahující 2.až 8 atomů uhlíku, hydroxyalkylenová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku nebo acyloxyalkylenová skupina obsahující 4 až 22 atomů uhlíku, a pokud n₃je 2, G15 je skupina (-CH₂)₂C(CH₂-)₂.

Alkylenová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylenová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku Gi₅ je například ethylenová skupina, 1-methy lethylenová skupina, propylenová skupina, 2-ethyl propyl enová skupina nebo 2-ethyl-2-hydroxymethyl propy lenová skupina.

Acyloxyalkylenová skupina obsahující 4 až 22 atomů uhlíku G|₅ je například 2-elhyl-2-acetoxymethylpropylenová skupina.

(ď)* Sloučenina obecného vzorce (ld-1), (ld-2) nebo (ld-3),

(1d-2)

(Tcf-3) kde n₄ je číslo 1 nebo 2, G, Gi a Gn jsou definovány pod (b'),

Gtň je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, allylová skupina, benzylová skupina, glycidylová skupina nebo atkoxyalkylová skupina obsahující 2 až 6 atomů uhlíku, a

Gj₇, pokud n₄ je 1, je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 5 atomů uhlíku, ary laiky lová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, hydroxyalkylová skupina obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, alkoxyalkýlová skupina obsahující 2 až 6 atomů uhlíku, arylová skupina obsahující 6 až 10 atomů uhlíku, glycidylová skupina nebo skupina vzorce -(CH₂)_PCOO-Q nebo

-10CZ 299831 B6

-jCH^jp-O-CO-Q, kde p je 1 nebo 2, a Q je alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku

......nebo fenylová skupina, a .. . ... > . ...

G|_7j pokud n je 2, je alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, alkenylenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku, arylenová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, skupina vzorce -CH₂^CH(OH)-CH₂-0-D^řO-CH₂-CH(OH)-CH₂- kde D' je alkylenová skupina obsahující 2 až 10 atomů uhlíku, arylenová skupina obsahující 6 až 15 atomů uhlíku, cykloalkylenová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku nebo skupina vzorce -<H₂CH(OD'')CH₂-(OCH₂CH(OD)CH₂)₂- kde D je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, ío atlylová skupina, benzylová skupina, alkanoylová skupina nebo benzoylová skupina,

T] a T₂ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku nebo nesubstituovaná nebo atomem halogenu nebo alkylovou skupinou obsahující 1 až 4 atomy . uhlíku substituovaná arylová skupina obsahující 6 až 10 atomů uhlíku nebo arylalkylová skupina obsahuj ící .7 až 9 atomů uhlíku, nebo

T] a T₂ společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkanový kruh obsahující 5 až 14 atomů uhlíku.

Sloučenina vzorce (ld-3)je výhodná.

Některé příklady několika variant vzorců (1 d-1), (1 d-2) a (ld-3) jsou uvedeny níže.

Jakékoli alkylové substituenty obsahující 1 až 12 atomů uhlíku jsou například methylová skupina, ethylová skupina, ň-propylová skupina, n-butylová skupina, sek-butylová skupina, tercbutylová skupina, n-hexylová skupina, n-oktylová skupina, 2-ethylhexylová skupina, n-nonylová skupina, n-decylová skupina, n-undecylová skupina nebo n-dodecvlová skupina.

Jakékoli alkylové substituenty obsahující 1 až 18 atomů uhlíku mohou být například výše uvedené skupiny a navíc n-tridecylová skupina, n-tetradecylová skupina, n-hexadecylová skupina nebo n-oktadecylová skupina.

Jakýkoli alkoxyalkylový substítuent obsahující 2 až 6 atomů uhlíku může být například methoxy30 methylová skupina, ethoxymethylová skupina, propoxymethylová skupina, Zerc-butoxymethylová skupina, ethoxyethylová skupina, ethoxypropylová skupina, n-butoxyethylová skupina, /erc-butoxyethylová skupina, izopropoxyethylová skupina nebo propoxypropylová skupina.

Alkenylová skupina obsahující 3 až 5 atomů uhlíku Gn je například 1-propenylová skupina, allylová skupina, methallylová skupina, 2-butenylová skupina nebo.2-pentenylová skupina.

Arylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku G_]7, Ti a T₂ jsou zejména fenethylová skupina nebo zejména benzylová skupina. Pokud Ti a T₂ společně s atomem uhlíku tvoří cykloalkanový kruh, může to být například cyklopentanový kruh, cyklohexanový kruh, cyklooktanový kruh nebo cyklododekanový kruh.

Hydroxyalkylová skupina obsahující 2 až 4 atomy uhlíku G,? je například 2-hydroxyethylová skupina, 2-hydroxypropylová skupina, 2-hydroxybutylová skupina nebo 4-hy droxy butylová skupina.

Arylová skupina obsahující 6 až 10 atomů uhlíku Gp, Ti a T₂ jsou zejména fenylová skupina nebo a- nebo β-naftylová skupina, které jsou nesubstituované nebo substituované atomem halogenu nebo alkylovou skupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku.

Alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku Gp je například ethylenová skupina, propy50 lenová skupina, 2,2-dimethylpropylenová skupina, tetramethylenová skupina, hexamethylenová skupina, oktamethylenová skupina, dekamethylenová skupina nebo dodekamethylenová skupina.

-11CZ 299831 B6

Alkenylenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku Gj₇ je zejména 2-butenylenová skupina, 2-pentenylenová skupina, nebo 3-hexenylenová skupina. ........

Ary lenová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku G_t7 je například o-, m- nebo p-fenylenová 5 skupina, 1,4-naftylenová skupina nebo 4,4'-difenylenová skupina.

Alkanoylová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku D je například propionylová skupina, butyrylová skupina, oktanoylová skupina, dodekanoylová skupina, ale s výhodou acetylová skupina.

ío Alkylenová skupina obsahující 2 až 10 atomů uhlíku, ary lenová skupina obsahující 6 až 15 atomů uhlíku nebo cykloalkylenová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku D' má například jeden z významů definovaných pro D pod (b').

(e') Sloučenina obecného vzorce (le) ia

N^x N

-kA (le) kde n₅ je číslo 1 nebo 2, a G₎₈ je skupina vzorce

kde G a Gn jsou definovány pod (b')_? a Gi a G₂ jsou atom vodíku, methylová skupina nebo společně tvoří substituent =0,

Eje skupina-O- nebo skupina-ND'-,

A je alkylenová skupina obsahující 2 až 6 atomů uhlíku nebo skupina-(CH₂)₃-O- á xi je číslo 0 nebo l,

D' je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, hydroxyalkylová skupina obsahující 2 až 5 atomů uhlíku nebo cykloalkylová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku,

G₁₉ je stejné jako Gu nebo je to skupina -N(G₂i)(G₂₂), skupina -OG₂₃, skupina -N(H)(CH₂OG₂₃) nebo skupina -N(CH₂OG₂₃)₂,

G₂o, pokud η - 1, je stejné jako Gis nebo G_t9 a, pokud n = 2, je to skupina -E-D^1V-E- kde D^IV je alkylenová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku nebo alkylenová skupina obsahující 2 až

8 atomů uhlíku, která je přerušená 1 nebo 2 skupinami -NG₂iG_2] je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cyklohexylová skupina, benzylová skupina nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo skupina vzorce

-12CZ 299831 B6

G₂₂ je alkylová skupina obsahující l až 12 atomů uhlíku, cyklohexylová skupina, benzylová skupina nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, a

G23 je atom uhlíku, alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku nebo fenylová skupina, nebo G21 a G₂₂ společně tvoří alkylenovou skupinu obsahující 4 až 5 atomů uhlíku nebo oxaalkylenovou skupinu obsahující 4 až 5 atomů uhlíku, například skupina -CH2CH2-O-CH2CH2nebo skupina vzorce -CH₂CH-N(Gn)-CH2CH2Některé příklady několika variant vzorce (1 e) jsou uvedeny níže.

Jakékoli alkylové substituenty obsahující 1 až 12 atomů uhlíku jsou například methylová skupina, ethylová skupina, n-propylová skupina, n-butylová skupina, sek-butylová skupina, terčbutylová skupina, n-hexylová skupina, n-oktylová skupina, 2-ethylhexylová skupina, n-nonylová skupina, n-decylová skupina, n-undecylová skupina nebo n-dodecylová skupina.

Jakékoli hydroxyalkylové substituenty jsou například 2-hydroxyethylová skupina, 2-hydroxypropylová skupina, 3-hydroxypropylová skupina, 2-hydroxybutylová skupina nebo 4-hydroxybutylová skupina.

Jakékoli cykloalkylové substituenty obsahující 5 až 7 atomů uhlíku jsou například - cyklo20 pentylová skupina, cyklohexylová skupina nebo cykloheptylová skupina.

Cyklohexylová skupina je výhodná.

Alkylenová skupina obsahující 2 až 6 atomů uhlíku A je například ethylenová skupina, propylenová skupina, 2,2-dimethylpropylenová skupina, tetramethylenová skupina nebo hexamethylenová skupina.

Pokud G₂i a G₂₂ jsou společně alkylenová skupina obsahující 4 až 5 atomů uhlíku nebo oxaalkylenová skupina, jsou to například tetramethylenová skupina, pentamethylenová skupina nebo 3-oxapentamethylenová skupina. . .

Příklady polyalkylpiperidinových sloučenin z této třídy jsou sloučeniny následujících obecných vzorců:

13CZ 2998JI B6 (f) sloučenina vzorce (1 f)

kde Gn je stejné, jako bylo definováno pro vzorec (b').

(g') Oligomemí nebo polymemí sloučeniny, jejichž opakující se strukturní jednotka obsahuje

2,2,6,6-tetraalkylpiperidinylový zbytek, zejména polyestery, polyethery, polyamidy, polyaminy, polyurethany, polymočoviny, polyaminotriaziny, poly(meth)akryláty, poly(meth)akrylamidy a jejich kopolymery, které obsahují takový zbytek.

io Příklady 2,2,6,6-polyalkylpíperidinových sloučenin z této třídy jsou sloučeniny následujících vzorců, kde mi až mu je číslo 2 až 200, s výhodou 2 až 100, například 2 až 50, 2 až 40 nebo 3 až 40 nebo 4 až 10.

Významy koncových skupin, které nasytí volné vazby v oligomemích nebo polymemích slouče15 ninách uvedených níže, závisí na způsobu použitém při přípravě jmenovaných sloučenin. Koncové skupiny mohou být také dále modifikovány po syntéze sloučenin.

R₁₂ je alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, alkenylenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylenová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, cykloalkylendi(alkylen)ová skupina obsahující v cykloalkylenové části 5 až 7 atomů uhlíku a v alky lenové části 1 až

4 atomy uhlíku, alkylendi(cykloalkylen)ová skupina obsahující valkylenové části 1 až 4 atomy uhlíku a v cykloalkylenové části 5 až 7 atomů uhlíku, fenylendi(alkylen)ová skupina obsahující v alkylenové části 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkylenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku přerušená 1,4-piperazindÍylovou skupinou, skupinou -O- nebo skupinou >N-X, kde X je acylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku nebo (alkoxy)-karbonylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 12 atomů uhlíku nebo má jeden z významů definovaných pro Ru níže kromě atomu vodíku; nebo Rt₂ je skupina vzorce (lb') nebo (Ic');

-14CZ 299831 B6 eH₂— CH—ΌΗ₂-:

ú

I c=o *2

kde mje 2 nebo 3,

X₂ je alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, která je nesubstítuovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; fenylová skupina, která je nesubstítuovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhííku nebo alkoxyskupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, která je io nesubstítuovaná nebo substituovaná na fenylové skupině 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; a zbytky X₃ jsou nezávisle na sobě alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku;

zbytky B jsou nezávisle na sobě atom chloru, skupina -OR_]3, skupina -N(R₁₄)(Ri₅) nebo skupina vzorce (II Id);

R_[3, R_[4 a R_1S, které jsou stejné nebo různé, jsou atom vodíku,'alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími l až 4 atomy uhlíku; alkenylová skupina obsahující 3 až 18 atomů uhlíku, fenylová skupina, která je nesubstítuovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkoxyskupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, která je nesubstítuovaná nebo substituovaná na fenylové skupině 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; tetrahydrofurfurylová skupina nebo alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, která je substituovaná v poloze 2, 3 nebo 4 hydroxylovou skupinou, alkoxyskupinou obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, di(alkyl)aminoskupinou obsahující v každé alkylové částí 1 až 4 atomy uhlíku nebo skupinou vzorce (Ie^ř);

kde Y je skupina -0-, skupina -CH₂-, skupina -<H₂CH₂- nebo skupina >N-CH₃, nebo -N(R₁₄)(R₁₃) je dále skupina vzorce (Ie^ř);

X je skupina-O-nebo skupina >N-R_]6;

Ri₆ je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 18 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, která je

- 15CZ Z99S31 B6 nesubstituovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; fenylalkylová.skupina obsahující.7 až 9. atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo ~ substituovaná na fenylové skupině 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; tetrahydrofurfurylová skupina, skupina vzorce (Illf),

H₃C ch₃ —( n-o-o—-e-ch₃ (iiif)

H, H₂ ₅ M CH, nebo alkylová skupina obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, která je substituovaná v poloze 2,3 nebo 4 hydroxylovou skupinou, alkoxyskupinou obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, di(alkyl)aminoskupinou obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku nebo skupinou vzorce (le');

io Rn má jeden z významů definovaných pro Rje. *

V těchto sloučeninách mohou být koncové skupiny vázané k triazinovému zbytku například skupina B nebo skupina-N(Rn)-Ri2-B, jako je chlor nebo skupina

a koncová skupina vázaná k diaminoskupině může být například atom vodíku nebo di—B substituovaná triazinylová skupina, jako je skupina

ČH, ČH₃

Je běžné nahradit chlor připojený k triazinu například hydroxylovou skupinou nebo aminoskupínou. Vhodnými aminoskupinami jsou typicky: pyrrolidin-l-ylová skupina, morfolinoskupina, aminoskupina, skupina -N(alkyl)₂ obsahující v každé alkylové části 1 až 8 atomů uhlíku a skupina -NY'(alkyl) obsahující v alkylové části 1 až 8 atomů uhlíku, kde Y' je atom vodíku nebo skupina

Ve výše uvedených oligomemích a polymerních sloučeninách jsou příklady alkylové skupiny 25 methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, izopropylová skupina, n-butylová skupina, sek-butylová skupina, izobutylová skupina, fórc-butylová skupina, 2-ethylbutylová

-16CZ 299831 B6 skupina, n-pentylová skupina, ízopentylová skupina, 1-methylpentylová skupina, 1,3-dimethyI. butylová skupina, n-hexylová skupina, .1-methylhexylová. skupina, n-heptylová skupina,- izoheptylová skupina, 1,1,3,3-tetramethylbutylová skupina, 1-methylheptylová skupina, 3-methylheptylová skupina, n-oktylová skupina, 2-ethylhexylová skupina, 1,1,3-trimethylhexylová skupina, 1,1,3,3-tetramethy lpentylová skupina, nonylová skupina, decylová skupina, undecylová skupina, 1-methylundecylová skupina, dodecylová skupina, 1,1,3,3,5,5-hexamethylhexylová skupina, tridecylová skupina, tetradecytová skupina, pentadecylová skupina, hexadecylová skupina, heptadecylová skupina, oktadecylová skupina, eikosylová skupina a dokosylová skupina;

příklady cykloalkylových skupin jsou cyklopentylová skupina, cyklohexylová skupina, cykloheptylová skupina a cyklooktylová skupina; příkladem fenylalkylové skupiny obsahující 7 až 9 atomů uhlíku je benzylová skupina; a příklady alkylenových skupin jsou ethylenová skupina, propylenová skupina, trimethylenová skupina, tetramethylenová skupina, pentamethylenová skupina, 2,2-dimethyltrimethylenová skupina, hexamethy lenová skupina, trimethylhexamethylenová skupina, oktamethylenová skupina a dekamethylenová skupina.

(h') Sloučenina vzorce (lh)

G:

'16 kde n_ó je číslo 1 nebo 2, G a Gn jsou definoványpod (a'), a Gi₄ je definováno pod (b').

(i') Sloučenina vzorce (li)

kde zbytky G₃₉ jsou nezávisle ná sobě skupina vzorce (1 i-1)

kde G₄o je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku nebo cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, G₄i je alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku a G₄₂ je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, skupina -O, skupina -CH₂CN, alkenylová skupina obsahující 3 až 6 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, která je substituovaná na fenylové skupině alkylovou skupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku; nebo acylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku.

-17CZ ZV98JI Bó

Alkylová skupina je alkylová skupina obsahující 1 až 4 uhlíku, zejména methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina nebo butylová skupina. - . Cykloalkylová skupina je s výhodou cyklohexylová skupina.

Alkylenová skupina je například ethylenová skupina, propylenová skupina, trimethylenová skupina, tetramethylenová skupina, pentamethylenová skupina, 2,2-d i methy ltrimethy lenová skupina nebo hexamethylenová skupina.

io

Alkenylová skupina je s výhodou allylová skupina. Fenylalkylová skupina je s výhodou benžylová skupina. Acylová skupina je s výhodou acetylová skupina.

zbytky A jsou nezávisle na sobě skupina -OR_I3, skupina-N(R₁₄)(R_l5) nebo skupina vzorce (Illd)

X je skupina -O- nebo skupina >N-R₁₆;

((lid)

Ri6 je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 18 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo substituovaná na fenylové skupině 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; tetrahydrofurfurylová skupina, skupina vzorce (IUf),

(lili)

-18CZ 299831 B6 nebo alkylová skupina obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, která je substituovaná v poloze 2,3 nebo 4 hydroxylovou skupinou, alkoxyskupinou obsahující. I až 8 atomů-uhlíku, di(alkyl)aminoskupínou obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku nebo skupinou vzorce (le');

Rj! má jeden z významů definovaných pro R₎₆; a zbytky B mají nezávisle na sobě jeden z významů definovaných pro A; a kde vzorec (le') a všechny ostatní symboly jsou definovány pro vzorec la.

io Zbytky B, Ru a R₁₂ v jednotlivých opakujících se jednotkách mohou být stejné nebo různé v rozsahu uvedených významů.

(j') Sloučenina vzorce (2a)

(2a) kde

Ri, R₂, R₃ a Rj jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo Ri a R₂ společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku nebo R₃ a R4 společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku.

Specifické příklady hydrogenovaných produktů podle vynálezu zahrnují následující sloučeniny: l-propoxy-2,2,6.6-tetramcthyM-piperidon, l-propoxy-2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidol, bis( I -propoxy-2,2,6,6-tetramethy l-4-piperidy 1)-(3 ',5'-úůYerc-butyM '-hydroxybenzyl)butylmalonát, bis( 1 -propoxy-2,2,6,6-tetramethy M-piperidy l)sebakát, bis(l-propoxy-2,2,6,6-tetramethyM-piperidyl)sukcinát,

N,N'-bis( l-propoxy-2,2,6,6-tetramethyM-piperidyl)hexan-l,6-diamin,

N-butyl-1 -propoxy-2,2,6,6-tetramethy M-piperidinamin,

5-( 1 -propoxy-2,2,6,6-tetramethyI-4-piperidyl)-2-cykloundecyloxazol,

1,6-hexandiyl-N,N'-bis( 1 -propoxy-2.2.6,6-tetramethy 1-4-piperidylfonnamid), bis( 1 -propoxy-2,2,6,6-tctramethyM-piperidyl)ester l,5-dioxaspiro(5,5)undekan-3,3-dÍkarboxylové kyseliny,

1,5,8,12-tetrakis(2',4'-bis( 1-propoxy-2, 2, 6, 6-tetramethyl-4-piperidyl(butyl)amino)-l

3',5-triazin-6'-yl)-l ,5,8,12-tetraazadodekan,

1,3,5—tri s(N-cyklohexy l-N-( 1 -propoxy-2,2,6,6-tetramethy Ipiperazin-3-one-4-yl)am i no)-striazin, lineární nebo cyklické kondenzační produkty N,N -bis( l-propoxy-2.2,6,6-tetramethy 1-4-piperi40 dyl)hexamethylendiaminu a 4-Zerc-okty]amino-2,6-dichlor-] ,3,5-triazinu, tr i s( 1 -propoxy-2,2,6,6-tetramethy M-piperidy l)nitrilotriacetát,

-19CZ 299831 B6 tetrakis-fl-propoxy-LJ.ó.ó-tctramethyM-piperidylj-l.ÉJ^-butantetrakarboxylát, l,T-(h2-ethandiyl)-bis-(4-propoxy-3,3,5.5-letramethy|piperazinon),

4-benzoyl-l-propoxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin,

4-stearyloxy-l-propoxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin,

3-n-oktyl-8-propoxy-7,7,9,9-tetramethyl-l,3,8-triazaspiro[4,5]dekan-2,4-dion, lineární nebo cyklické kondenzační produkty N,N'-bis(l-propoxy-2,2,6,6-tetramethyM-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-morfolino-2,6-dichlor-l,3,5-triazinu, kondenzační produkt 2-chlor-4,6-bis(4-n-butylammo-l-propoxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)l,3,5-triazinua l,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu, io 8-propoxy-3-dodecyl-7,7,9,9-tetramethyl-l,3,8-triazaspiro[4,5]dekane-2,4-dion,

3-dodecyl-l-(l-propoxy-2,2,6,6-tetramethyM_piperidyl)pyrrolidin-2,5-dion, směs 4-hexadecyloxy- a 4-stearyloxy-l-propoxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidinu, kondenzační produkt N,N'-bis(l-propoxy-2,2,6,6-tetramethyM-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-cyklohexylaminc^2_?6-dichIor-L3,5-triazinu, kondenzační produkt l,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu a 2,4,6-trichlor-l,3,5triazinu, stejně jako 4-butylamino-l-propoxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidinu;

N—(1 -propoxy-2,2,6,6-tetramethyM-piperidyl)-n-dodecyIsukcinimid, 2-undecyl-8-propoxy-7,7,9,9-tetramethyl-l-oxa-3,8-diaza-4-oxospiro[4,5]dekan, produkt reakce 8-propoxy-7,7,9,9-tetramethyl-2-cykloundecyl-l-oxa-3,8-diaza-4-oxospiro20 [4,5]dekanu a epichlorhydridu,

N,N -bis-formyl-N,N'-bis(l-propoxy-2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendiamin, poly(methylpropyl-3-oxy-4-(I-propoxy-2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)]siloxan, produkt reakce kopolymeru α-olefinu a anhydridu kyseliny malěinové s 1-propoxy-2,2,6,6tetramethyl-4—aminopiperidinem; nebo sloučeninou

R-NH-(CH₂)₃-N(R)-(CH₂)₂-N(R)-(CH₂)₃-NH-R, kde Rje

Sloučeniny vzorce V mohou být využity s výhodou pro stabilizaci organických látek proti škodlivému působení světla, kyslíku a/nebo tepla, zejména pro stabilizaci syntetických organických polymerů nebo prostředků, které je obsahují. Jsou výhodné pro dosažení stability za vysokých teplot, substrátové kompatibility a dobré trvanlivosti v substrátu.

Příklady polymerů, které mohou být stabilizovány tímto způsobem jsou následující:

1. Polymery monoolefinů a diolefinů, například polypropylen, polyizobutylen, poly-l-buten, poly-4-methyl-l-penten, polyizopren nebo polybutadien, jakož i polymery cykloolefinů,

-20CZ 299831 B6 . například cyklopentenu nebo norbomenu, dále polyethylen (popřípadě zesítěný), například vysokohustotní polyethylen (HDPE), vysokohustotní polyethylen s vysokou molekulovou hmotností (HDPE-HMW), vysokohustotní polyethylen s velmi vysokou molekulovou hmotností (HDPE-UHMW), středněhustotní polyethylen (MDPE), nízkohustotní polyethylen (LDPE), lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE), (VLDPE) a (ULDPE).

Polyolefiny, tj. polymery monoolefinů, jejichž příklady jsou uvedeny v předchozím odstavci, zvláště polyethylen a polypropylen, lze připravit různými způsoby, zejména za použití následujících postupů:

a) radikálové polymerace (obvykle za vysokého tlaku a za zvýšené teploty),

b) katalytické polymerace za použití katalyzátoru, který obvykle obsahuje jeden nebo více kovů ze skupiny IVb, Vb, VIb nebo VIII periodické tabulky. Tyto kovy mají obvykle jeden nebo více ligandů, jako jsou oxidy, halogen idy, alkoxidy, estery, ethery, aminy, alkyly, alkenyly nebo/a aryly, které mohou být buď π- nebo σ-koordinovány. Tyto komplexy kovů mohou být ve volné formě nebo fixovány na nosičích, jako například na aktivovaném chloridu horečnatém, chloridu titanitem, oxidu hlinitém nebo oxidu křemičitém. Uvedené katalyzátory mohou být rozpustné nebo nerozpustné v polymeračním prostředí-a lze je pří polymeraci používat jako takové nebo mohou být použity další aktívátoiy, jako například alkyly kovů, hydridy kovů, alky lhal ogen idy kovů, alkyloxidy kovů nebo alkyloxany kovů, kteréžto kovy jsou prvky ze skupin la, Ha nebo/a lila periodické tabulky. Tyto aktivátory mohou být například modifikovány dalšími esterovými, etherovými, aminovými nebo silyletherovými skupinami. Tyto katalytické systémy jsou obvykle označovány jako katalyzátory Phillips, Standard Oil Indiana, Ziegler (-Natta), TNZ (DuPont), metallocenové katalyzátory nebo katalyzátory SSC (single site catalysts).

2. Směsi polymerů uvedených v odstavci 1, například směsi polypropylenu s polyizobutylenem, polypropylenu s polyethylenem (například PP/HDPE, PP/LDPE) a směsi různých typů polyethylenu (například LDPE/HDPE).

3. Kopolymery monoolefinů a dioleftnů mezi sebou nebo s jinými vinylovými monomery, například kopolymery ethylenu a propylenu, lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE) a jeho směsi s nízkohustotním polyethylenem (LDPE), kopolymery propylenu a 1-butenu, kopolymery propylenu a izobutylenu, kopolymery ethylenu a 1-butenu, kopolymery ethylenu a hexenu, kopoly35 mery ethylenu a methylpentenu, kopolymeiy ethylenu a heptenu, kopolymery ethylenu a oktenu, kopolymery propylenu a butadienu, kopolymery izobutylenu a izoprenu, kopolymery ethylenu a alkylakrylátu, kopolymery ethylenu a alkyl- methakrylátu, kopolymery ethylenu a vinylacetátu a jejich kopolymery s oxidem uhelnatým, nebo kopolymery ethylenu a kyseliny akrylové a jejich soli (ionomery), jakož i terpolymery ethylenu s propylenem a dienem, jako je hexadien, dicyklo40 pentadien nebo ethyliden-norbomen, dále směsi těchto kopolymerů mezi sebou a s polymery, uvedenými výše v odstavci 1, například směsi polypropylenu a kopolymeru ethylenu s propylenem, LDPE a kopolymeru ethylenu s vinylacetátem (EVA), LDPE a kopolymeru ethylenu s kyselinou akrylovou (EAA), LĚDPE a kopolymeru ethylenu s vinylacetátem (LLDPE/EVA), LLDPE a kopolymeru ethylenu s kyselinou akrylovou (LLDPE/EAA), a alternující nebo statistic45 ké kopolymery polyalkylenu a oxidu uhelnatého a jejich směsi s jinými polymery, například s polyamidy.

4. Uhlovodíkové pryskyřice (například z monomerů obsahujících 5 až 9 atomů uhlíku), včetně jejich hydrogen ováných modifikací (například pryskyřic pro přípravu lepidel) a směsi poly50 alkylenů a škrobu.

5. Polystyren, poly(p-methylstyren), poly(a-methylstyren).

6. Kopolymery styrenu nebo α-methylstyrenu sdieny nebo akrylovými deriváty, například styren-butadien, styren-akry Ion itri 1, styren - alkylmethakrylát, styren - butadien - alkyl—

-21CZ 299831 Bó akiylát a -metakrylát, styren - anhydrid kyseliny maleinové, styren - akrylonitril - methylakrylát, směsi o vysoké rázové houževnatosti z kopolymeru styrenu a jiného polymeru, například polyakrylátu, dřeňového polymeru nebo terpolymerů ethylen - propylen - dien, a blokové kopolymery styrenu, jako například styren - butadien - styren, styren - izopren - styren, styren 5 ethylen-butylen - styren nebo styren - ethylen - propylen - styren.

7. Roubované kopolymery styrenu nebo α-methylstyrenu, například styren na polybutadienu, styren na kopolymeru polybutadien - styren nebo na kopolymeru polybutadien - akrylonitril, styren a akrylonitril (popřípadě methakiylonitril) na polybutadienu, styren, akrylonitril a ío methylmethakrylát na polybutadienu, styren a anhydrid kyseliny maleinové na polybutadienu, styren,' akrylonitril a anhydrid kyseliny maleinové nebo maleinimid na polybutadienu, styren a maleinimid na polybutadienu, styren a alkylakryláty popřípadě alkylmethakryláty na polybutadienu, styren a akrylonitril na terpolymerech ethylen - propylen - dien, styren a akrylonitril na polyalkylakrylátech nebo polyalkylmethakrylátech, styren a akrylonitril na kopolymerech akrylát

- butadien, jakož i jejich směsi s kopolymery uvedenými v odstavci 6, například směsi kopolymeru, které jsou známé jako polymery ABS, MBS, ASA nebo AES.

8. Polymery obsahující halogen, jako například polychloropren, chlorkaučuk, chlorovaný a brómovaný kopolymer izobutylenu a izoprenu (halogenbutylkaučuk), chlorovaný nebo chlorsulfono20 váný polyethylen, kopolymery ethylenu a chlorovaného ethylenu, homo- a kopolymery epichlorhydrinu, zejména polymery vinyíových sloučenin obsahujících halogen, jako například polyvinylchlorid, polyvinylidenchtorid, polyvinylfluorid, polyvinylidenfluorid, jakož i jejich kopolymery, jako jsou kopolymery vinylchloridu a vinylidenchloridu, vinylchloridu a vinylacetátu nebo vinylidenchloridu a vinylacetátu.

9. Polymery odvozené od α,β-nenasycených kyselin a jejich derivátů jako jsou polyakryláty a polymethakryláty, polymethylmethakryláty, polyakrylamidy a polyakrylonitrily, jejichž rázová houževnatost je modifikována butyl akry 1 átem.

10. Kopolymery monomerů uvedených v odstavci 9 mezi sebou nebo s jinými nenasycenými monomery, například kopolymery akrylonitrilu a butadienu, kopolymery akrylonitrilu a alkylakrylátu, kopolymery akrylonitrilu a alkoxyalkylakrylátu, kopolymery akrylonitrilu a vinylhalogenidu nebo terpolymery akrylonitrilu, alky lmeth akry látu a butadienu.

11. Polymery odvozené od nenasycených alkoholů a aminů popřípadě jejich acylderivátů nebo acetalů, jako je polyvinylalkohol, polyvinylacetát, polyvinylstearát, polyvinylbenzoát, polyvinylmaleinát, polyvinylbutyral, polyallylftalát nebo polyallylmelamin, jakož i jejich kopolymery s olefiny uvedenými výše v odstavci 1.

12. Homopolymery a kopolymery cyklických etherů, jako jsou polyalkylenglykoly, polyethylenoxid, polypropylenoxid nebo jejich kopolymery s bisglycidylethery.

13. Polyacetaly, jako je polyoxymethylen, jakož i takové polyoxymethyleny, které obsahují komonomery, jako například ethylenoxid, polyacetaly modifikované termoplastickými poly45 urethany, akryláty nebo MBS.

14. Polyfenylenoxidy a -sulfidy, a jejich směsi s polymery styrenu nebo polyamidy,

15. Polyurethany odvozené jednak od hydroxylovou skupinou zakončených polyetherů, poly50 esterů a polybutadienu a jednak alifatických nebo aromatických polyizokyanátů, jakož i jejich prekurzory.

16. Polyamidy a kopolyamidy odvozené od diaminů a dikarboxylových kyselin nebo/a od aminokarboxylových kyselin nebo odpovídajících laktamů, jako je polyamid 4, polyamid 6, polyamid

6/6, 6/10, 6/9, 6/12, 4/6, 12/12, polyamid 11, polyamid 12, aromatické polyamidy vzniklé z . 77 CZ 299831 B6 m-xylenu, diaminu a kyseliny adipové, polyamidy připravené z hexamethylendiaminu a izofíalové nebo/a tereftalové kyseliny a popřípadě s elastomerem jako modifikačním. činidlem, například poly-2,4,4-trimethylhexamethylentereftalamid nebo poly-m-fenylenizoftalamid, a též blokové kopolymery olefinů, ionomery nebo chemicky vázanými nebo roubovanými elastomery, nebo spolyethery, například s polyethylenglykolem, polypropylenglykolem nebo polytetramethylenglykolem, a dále polyamidy nebo kopolyamidy modifikované EPDM nebo ABS, jakož i polyamidy kondenzované během zpracovávání (polyamidové systémy RIM).

17. Polymočoviny, polyímidy, polyamidimidy, polyetherimidy, polyesterimidy, polyhydantoiny a ío polybenzimidazoly.

18. Polyestery odvozené od dikarboxylových kyselin a diolů nebo/a od hydroxykarboxylových kyselin nebo odpovídajících laktonů, jako je polyethylentereftalát, polybutylentereftalát, poly1,4-dimethylolcyklohexantereftalát a polyhydroxybenzoáty, jakož i blokové polyetherestery odvozené od polyetherů zakončených hydroxylovou skupinou, a dále polyestery modifikované polykarbonáty nebo MBS.

19. Polykarbonáty a polyesterkarbonáty.

20. Polysulfony, polyethersulfony a polyetherketony.

21. Zesítěné polymery odvozené jednak od aldehydů a jednak od fenolů, močovin nebo melaminů, jako jsou fenolformaldehydové pryskyřice, močovinoformaldehydové pryskyřice a melaminformaldehydové pryskyřice.

22. Vysychavé a nevysychavé alkydové pryskyřice.

23. Nenasycené polyesterové pryskyřice odvozené od kopolyesterů nasycených a nenasycených dikarboxylových kyselin svícemocnými alkoholy a vinylových sloučenin jako zesíťujících činidel, a též jejich těžko hořlavé halogen obsahující modifikace.

24. Zesíťovatelné akrylové pryskyřice odvozené od substituovaných akrylátů, jako jsou například epoxyakryláty, urethanakryláty nebo polyesterakryláty.

25. Alkydové pryskyřice, polyesterové pryskyřice a akrylátové pryskyřice zesítěné s melaminovými pryskyřicemi, močovinovými pryskyřicemi, izokyanáty, izokyanuráty, polyizokyanáty nebo epoxidovými pryskyřicemi.

26. Zesítěné epoxidové pryskyřice odvozené od alifatických, cykloalifatíckých, heterocyklických nebo aromatických glycidylových sloučenin, například produkty diglycidyletherů bisfenolu A a diglycidyletherů bisfenolu F, které jsou zesítěné obvyklými tvrdícími přísadami, jako jsou například anhydridy nebo aminy, za přítomnosti nebo za nepřítomnosti urychlovačů.

27. Směsi výše uvedených polymerů (polyblends), například PP/EPDM, polyamid/EPDM nebo

ABS, PVC/EVA, PVC/ABS, PVC/MBS, PC/ABS, PBTP/ABS, PC/ASA, PC/PBT, PVC/CPE,

PVC/akryláty, POM/termoplastický PUR, PC/termoplastický PUR, POM/akrylát, POM/MBS, PPO/HIPS, PPO/PA 6,6 a kopolymery, PA/HDPE, PA/PP, PA/PPO, PBT/PC/ABS nebo PBT/PET/PC.

Zvláště významné je použití sloučenin jako stabilizátorů v syntetických organických polymerech, například nátěrových nebo objemových polymerech nebo prostředcích, které je obsahují, zejména v termoplastických polymerech a odpovídajících prostředcích stejně jako v nátěrových prostředcích. Mezi nej významnější termoplastické polymery v prostředcích podle vynálezu jsou polyolefíny a jejich kopolymery, jakje uvedeno výše pod body 1 až 3, termoplastické polyolefíny (TPO), termoplastický polyuretan (TPU), termoplastická guma (TPR), polykarbonáty, jako je

-23CZ 299831 B6 uvedeno pod bodem 19 výše, a směsi, jako je uvedeno pod bodem 27 výše. Nejvýznamnější jsou polyethylen (PE), polypropylen (PP), polykarbonát (PC), a polykarbonátové směsi, jako je směs PC/ABS, stejně jako v kysele nebo kovem katalyzovaných nátěrových prostředcích.

Obecně se sloučeniny přidají k látce, která se má stabilizovat, v množství 0,1 až 10 %, s výhodou 0,01 až 5 %, zvláště 0,01 až 2 % (vzhledem k látce, která se má stabilizovat). Zvláště výhodné je použít nové sloučeniny v množství 0,05 až 1,5 %, zvláště 0,1 až 0,5 %. Pokud se sloučeniny podle vynálezu použijí jako látky zamezující hoření, dávkování je obvykle vyšší, například 0,1 až 25 % hmotnostních, zejména 0,1 až 10 % hmotnostních organické látky, která se má stabilizovat io a chránit proti hoření.

Přidání k látce může být provedeno například pomocí smísení nebo nanesení sloučeniny obecného vzorce V a pokud je to nutné, dalších přísad pomocí způsobů, které se v této oblasti běžně používají. Pokud jsou obsaženy polymery, zvláště syntetické polymery, přidání může být prove15 děno před nebo během operace tvarování, nebo pomocí nanesení rozpuštěné nebo dispergované látky na polymer, s nebo bez následného odpaření rozpouštědla. Elastomery mohou být stabilizovány jako latexy. Další možností přidání sloučenin k polymerů, je přidat je před, během nebo bezprostředně po polymerizaci odpovídajících monomerů nebo před zesítěním. V této souvislosti sloučeniny mohou být přidány tak, jak jsou nebo jinak ve formě kapslí (například ve voscích, olejích nebo polymerech). V případě přidání před nebo během polymerizace mohou sloučeniny působit také jako regulátory délky řetězce polymerů (terminátory řetěze).

Sloučeniny mohou být také přidány ve formě předsměsi obsahující jmenovanou sloučeninu v koncentraci například 2,5 až 25 % hmotnostních vzhledem k polymerům, které se mají stabilizovat.

Sloučeniny mohou být přidány pomocí následujících způsobů:

• jako emulze nebo disperze (například latexy nebo emulze polymerů), • jako suché směsi během míšení dalších složek nebo polymemích směsí, · přímým zavedením do zařízení pro zpracování (například extrudéru, vnitřní míchačky, atd.), • jako roztok nebo tavenina.

Nové polymemí prostředky mohou být využity v různých formách a/nebo zpracovány za vzniku různých produktů, například za vzniku filmů, vláken, pásů, výlisků, profilů nebo jako pojivá pro nátěrové prostředky, adheziva nebo tmely.

Kromě sloučenin obecného vzorce V mohou prostředky jako další složku obsahovat jednu nebo více dalších přísad, například těch, které jsou uvedeny níže.

1. Antioxidanty

1.1. Alkylované monofenoly, například 2,6-ď//erc-butyM-methylfenol, 2-ferc-butyM,6-dimethylfenol, 2,6-J/řez*c-butyl-4-ethylfenol, 2,6-důerc-butyM-n-butylfenol, 2,6-diférc-butyk 4-izobutylfenol, 2.6-dicyklopentyM-methylfěnol. 2-(a-methylcyklohexyl)-4,6-dimethylfenol,

2,6-dioktadecyM-methylfenol, 2,4,6-tricyklohexylfenol, 2,6-c//7erc-butyl-4-methoxymethylfenol, lineární nebo na postranních řetězcích rozvětvené nonylfenoly, jako například 2,6-dinonyl-4-methyIfenol, 2,4-dimethyl-6-( 1 -methy lundec-1'-yl)feno 1, 2,4-dimethy 1-6-( 1.

methylheptadec-1 -yl)fenol, 2,4-dimethy 1-6-(1 -methyltridec-l'-yl)fenol a jejich směsi,

1.2. Alkylthiomethylfenoly, například 2.4-dioktylthiomethyl-6-/erc-butylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-methylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-ethylfenol, 2,6-didodecylthiomethyl-4-nonyIfenol.

-24CZ 299831 B6

1.3. Hydrochinony a alkylované hydrochinony, například 2,6-JzYeř'c-butyM-methoxyfenol, 2,5— ť/zfórc-butylhydrochinon, 2,5-Jz7crc-amylhydrochinon, 2,6-difenyM-oktadecyloxyfenol, 2,6— čň/erc-butylhydrochinon, 2,5-íZ/7ez'c-butyl-4-hydroxyanisol, 3,5-^zA+ť^butyM-hydroxyanisol,

3.5- dz7érc-butyl-4-hydroxyfenylstearát, bÍs(3,5-í/z7erc-butyM-hydroxyfenyl)adÍpát.

1.4. Tokoferoly, například a-tokoferol, β-tokoferol, γ-tokoferol, δ-tokoferol a jejich směsi (vitamin E).

1.5. Hydroxylované thiodifenylethery, například 2,2'-thiobis(6-Zezc-butyM-methylfenol), 2,2io thiobís(4-oktylfenol), 4,4'-thiobis(6-fórc-butyl-3-methylfenol), 4,4'-thiobis(6-terc-butyl-2methylfenol), 4,4'-thiobis(3,6-disek-amyIfenol), 4,4 -bis(2,6-dimethyl-4-hydroxyfenyl)disulfid.

1.6. Alkylídenbisfenoly, například 2,2'-methylenbÍs(ó-/erc-butyl-4-methylfenol)_; 2,2'-methy15 lenbi$(6-/erc-buty 1-4-ethytfenol). 2,2'-methylenbis[4-methyl-6-(a-methylcyklohexyl)fenol],

2,2'-methylenbis(4-methyl-6-cyklohexylfenol), 2,2'-methylenbis(6-nonyM-methylfenol), 2,2methylenbis-(4,6-úf/fórc-butylfenol), 2,2'-ethylidenbis(4.6-J/7ezr-butylfenol), 2,2'-ethylidenbis(6-Zerc-butyM-izobutylfenol), 2,2'-methylenbis[ó-(a-mcthylbenzyl)-4-nonylfeno!], 2,2'methylenbis[64c+a-dimethylbenzyl)-4-nonylfenol]. 4,4'-methylenbis(2,6-c/z7erc-butylfenol), 4,420 methylenbis(6-/m’-butyl-2-methylfenoiy 1, l-bis(5-terc-butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)butan, 2,6-bis(3-tezr-butyl-5-methyl-2-hydroxybenzyl)-4-methylfenol, 1,1,3-tris(5-/ercbuty l^l-hydroxy-2-methy 1 feny l)butan, 1,1 -bis(5-/erc-buty l-4-hydroxy-2-methylfeny 1)—3—n— dodecylmerkaptobutan, ethylengIykolbis-[3,3-bis(3'-fórc-butyl-4'-hydroxyfenyl)butyrát], bis(3-terc-butyl-4-hydroxy-5-methylfenyl)dicyklopentadien, bis[2-(3'-terc-butyl-2'-hydroxy25 5'-methylbenzyl)-6-/erc-butyM-methylfenyl]tereftalát, 1, l-bis(3,5-dimethyl-2-hydroxyfeny])butan, 2,2-bis(3,5-í//7erz-butyM-hydroxyfenyl)propan, 2,2-bis(5-zerc-butyl-4-hydroxy2-methylfenyl)-4-n-dodecy1merkaptobutan, l,l,5,5-tetra(5-fórc-butyM-hydroxy-2-methylfenyl)pentan.

1.7. O-, N- a S-benzylové sloučeniny, například 3,5,3',5'-íe/raíerc-butyl-4,4'-dihydroxydibenzylether, oktadecyM-hydroxy-3,5-dimethylbenzylmerkaptoacetát, tridecvM-hydroxy3.5- ť&7erc-butylbenzylmerkaptoacetát, tris(3,5-ť7/7cvr-butyM-hydroxybenzyl)amin, bis(4—Zerc— butyl-3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)dithioterefialát, bis(3,5-J/7erc-butyM-hydroxybenzyl)sulfid, izooktyl-3,5-d/7erc-butyM-hydroxybenzylmerkaptoacetát.

1.8. Hydroxy benzyl ováné malonáty, například dioktadecyl-2,2-bis(3,5-ó/z7erc-butyl-2-hydroxybenzyl)malonát, dioktadeeyl-2-(3-Zerc-butyl-4_hydroxy-5-mcthylbenzyl)malonáL didodecylmerkaptoethyl-2,2-bis(3,5-ť/z7erc-butyl-4-hydroxybenzyl)malonát, bis[4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenyl]-2,2-bis(3,5-e/z7erc-butyM-hydroxybenzyl)malonát.

1.9. Aromatické hydroxybenzylové sloučeniny, například 1,3,5-tris(3,5-diterc-butyM-hydroxybenzyl)-2,4,6-trimethylbenzen, l,4-bis(3,5-t//7m-bLityl-4-hydroxybenzy 1)-2,3,5,6-tetramethy lbenzen, 2,4.6-tris(3.5-J/7erc-butyM-hydroxybenzyl)fenol.

1.10. Triazinové sloučeniny, například 2,4-bis(oktyhnerkapto)-ó-(3.5-<7/7erc-butyM-hydroxyanilino)-1,3,5-triazin, 2-oktylmerkapto-4,6-bis(3,5-c/z7erc-butyM-hydroxyanilino)-l,3,5-triazin, 2-oktylmerkapto-4,6-bis(3,5-Jř7er6'-butyM-hydroxyfenoxy)-1.3,5-triazÍn, 2,4,6-tris(3,5-d/7erc-buty M-hydroxy fenoxy)-1,2,3-tr iazin, 1,3,5-tri s(3,5-diterc-buty 1-4-hydroxybenzyl)izokyanurát, 1,3,5-trÍs(4-/črc-butyl-3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)izokyanurát, 2,4,6—tris50 (3,5-diícvr-butyl-4-hydroxy fenyl ethy 1.)-1,3,5-triazin, 1,3,5—tr is(3,5—zť/Zerc—buty M4-hydroxyfenylpropionyl)hexahydro-l,3,5-triazin, l,3,5-tris(3,5-dicyklohexyl-4-hydroxybenzyl)izokyanurát.

-25CZ 299831 B6

1.11. Benzylfosfonáty, například dimethy 1-2,5-Jtoc-butyl-4-hydroxybenzylfosfonát, ďiethyl—

3,5-^7m-buty M-hydroxy benzy Ifosfonát, dioktadecy 1-3,5-ď/Zerc-butyl-4-hydroxy benzylfosfonát, dioktadecyl-5-/erc-butyM-hydroxy-3-methylbenzylfosfbnát, vápenatá sůl monoethylesteru 3,5-d/Zerc-butyM-hydroxybenzylfosfonové kyseliny.

1.12. Acylaminofenoly, například 4-hydroxylauranilid, 4-hydroxystearanilid, oktyl-N-(3,5-di~ Zm'-butyM-hydroxyfenyl)karbamát.

1.13. Estery p-(3,5-J/terc-butyM-hydroxyfenyl)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanoíem, n-oktanolem, izooktanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykoiem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)izokyanurátem, N,N'-bÍs(hydroxyethyl)oxaldiamidem, 3-thiaundekanolem, 3thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa15 2,6,7-trioxabicyklo[2_}2,2]oktanem.

1.14. Estery p-(5-Zerc-butyl-4-hydroxy-3-methylfenyl)propionové kyseliny sjednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanoíem, π-oktanolem, izooktanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neo20 pentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykoiem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)izokyanurátem, N,N -bis-(hydroxyethyl)oxaldiamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl1 -fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.15. Estery p-(3,5-dicyklohexyM-hydroxyfenyl)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanoíem, oktanolem, oktadekanolem, 1,6hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykoiem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)izokyanurátem, N,N -bis-(hydroxyethyl)oxaldiamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadeka30 nolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,ó,7-trioxab icyklo[2,2,2] oktanem.

1.16. Estery 3,5-JíZerc-butyM-hydroxyfenyloctové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanoíem, oktanolem, oktadekanolem, 1,6-hexan35 díolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykoiem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)izokyanurátem, N,N'-bis-(hydroxyethyl)oxaldÍamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.17. Amidy (3-(3,5-í#Zerc-butyl-4-hydroxyfenyl)propÍonové kyseliny, napříkladN,N'-bis(3,5(//Zm'-butyM-hydroxyfenylpropionyl)hexamethylendianiid, N,N'-bis(3,5-ď/7erc-butvM-hydroxyfenylpropionyljtrimethylendiamid, N,N'-bis(3.5-ďřZ£Tó-butyM-hydroxyfenylpropionyl)hydrazid, N,N -bis[2-(3-[3_;5-c/zZerc-butyM-hydroxyfenyl]propionyloxy)ethyl]oxamid (Naugard®XL-l-dostupno od Uniroyal).

1.18. Kyselina askorbová (vitamin C).

1.19. Aminické antioxidanty, například N,N'-diizopropyl-p-fenylendiamin, N,N'-</wefc-butyl50 p-fenylendiamin, N,N'-bis(l,4-dímethylpentyl)-p-fenylendiannn, N,N'-bis(l-ethyl-3-methylpentyl)-p-fenylendiamÍn, N,N-bis(l-methylheptyl)-p-fenylendiamin, N,N'-dicyklohexyl-pfenylendiamin, N,N'-difenyl-p-fenylendiamin, N,N-bis(2-naftyl)-p-fenylendiamin, N'-izopropyl-N -fenyl-p-fenylendiamin, N-(l ,3-dimethylbutyl)-N -fenyl-p-fenylendiamin, N-( 1methylheptyl)-N'-fenyl-p-fenylendiamin, N-cyklohexyl-N-fenyl-p-fenylendiamin, 4-(p-26CZ 299831 B6 toluensulfamoyl)difenylamin, N,N'-dimethyl-N,N^ř-díse&-butyl-p-fenylendiamín, difenylamin, N-allyldifenylamin; 4-ízopropoxyd ifeny lamin, N-feny 1-1-nafty lamin, N-(4-terc-oktylfenyl)1-naftylamin, N-fenyl-2-nafty lamin, oktylovaný difenylamin, například p,p'-tíů7ezc-oktyldifenylamin, 4-n-butylaminofenol, 4-butyrylaminofenol, 4-nonanoylaminofenol, 4-dodekanoyl5 aminofenol, 4-oktadekanoylaminofenol, bis(4-methoxyfenyl)amin, 2,6-ť/z7ť?rc-butyM-dimethylaminomethylfenol, 2,4'-diaminodifenylmethan, 4,4'-diaminodifenylmethan, Ν,Ν,Ν',Ν'tetramethyl-4,4'-diaminodifenylmethan, l,2-di[(2-methylfenyl)amino]ethan, l,2-di(fenylamino)propan, (o-tolyl)biguanid, bis[4-(l\3'-dimethylbutyl)fenyl]arnin, fórc-oktylovaný N-fenyl1- naftylamin, směs mono- a dialkylovaných terc-butyl/fórc-oktyldifenylaminů, směs mono- a io dialkylovaných nonyldifenylaminu, směs mono- a dialkylovaných dodecyldifenylaminů, směs mono- a dialkylovaných izopropyl/izohexyldifenylaminů, směs mono- a dialkylovaných terčbutyldifenylaminů, 2,3-dihydro-3,3-dimethyl-4H-l,4-benzothiazin, fenothiazin, směs mono- a dialkylovaných terc-butyl/Zerc-oktylfenothiazinů, směs mono- a dialkylovaných terc-oktylfenothiazinů, N-allylfenothiazin, N,N,N',N'-tetrafenyl-l,4-diaminobut-2-en, N,N-bis(2,2,6,615 tetramethylpiperidin-4-yl)hexamethylendiamin, bis(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)sebakát,

2,2,6,6-tetramethylpiperidín-4-on, 2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-ok

2. Látky pohlcující UV záření a činidla chránící proti účinkům světla

2.1. 2-(2'-hydroxyfenyl)benzotriazoly, například 2-(2'-hydroxy-5 -methylfenyl)benzotriazol,

2- (3',5'-í//7erc-butyl-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(5 -fóre-butyl-2 -hydroxyfenyl)benzotriazol, 2—(2 -hydroxy-5'-(1,1,3,3-tetramethyl buty l)fenyl)benzotriazol. 2^(3',5'-diterc-butyl2-hydroxyfenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3'-ZÉfrc-butyl-2'-hydroxy-5'-methylfenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3'-síí£-butyl-5'-fórc-butyl-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(2'-hydroxy~425 oktyloxyfenyl)benzotriazol, 2-(3',5'^//terc-amyl-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(3',5'~bis(a,a-dimethylbenzyl)-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(3'-fórc-buty 1-2'-hydroxy-5'-(2-oktyloxykarbonylethyl)fenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3'-rerc-butyl-5'-[2-(2-ethylhexyloxy)karbonylethyl]-2-hydroxyfenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3 -řerc-buty 1-2'-hydroxy-5'-(2-methoxykarbonylethyl)fenyl)-5-chlorbenzotríazol, 2-(3'-terc-butyl-2'-hydroxy-5'-(2-methoxykarbo30 nylethyl)fenyl)benzotriazol, 2-(3'-terc-butyl-2'“hydroxy-5'-(2-oktyloxykarbonylethyl)fenyl)benzotriazol, 2-(3'-/erc-butyl-5'-[2-(2-ethylhexyloxy)karbonylethyl]-2-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(3'-dodecyl-2'-hydroxy-5'-methylfenyl)benzotrÍazol, 2-(3 -íerc-butyl-2 -hydroxy5^f-(2-Ízooktyloxykarbonylethyl)fenyl)benzotriazolu, 2,2'-methylen-bis[4-( 1,l ,3,3-tetramethylbutyl)-6-benzotriazol-2-ylfenol], produkt transesterifikace 2-[3'-/erc-butyl-5'-(2-methoxykar35 bony1ethyí)~2 -hydroxyfenyl]-2H-benzotriazo1u polyethylenglykolem 300, sloučenina vzorce [R-CH₂CH2-COO(CH2)₃]2, kde R představuje 3'-tere-butyM'-hydroxy-5'-2H-benzotriazol2-ylfenylovou skupinu, 2-[2'-hydroxy-3'-(a,a-dimethylbenzyl)-5'-(l,l,3,3-tetramethylbutylfenyljbenzotriazol; 2-[2'-hydroxy-3'-(l,13,3-tetrarnethylbutyl)-5'HXa-dimethylbenzyl)fenyljbenzotriazol.

2.2. 2-hydroxybenzofenony, například 4-hydroxy-, 4-methoxy-, 4-oktyloxy-, 4-decyloxy4-dodecyloxy, 4-benzyloxy- 4,2',4'-trihydroxy- a 2-hydroxy-4,4'-dimethoxyderiváty 2-hydroxybenzofenonu.

2.3. Estery popřípadě substituovaných benzoových'kyselin, například 4-terc-butyIfenyIsalicylát, fenyl salicy lát, oktylfenylsalicylát, dibenzoy l resorcinol, bis(4-férc-butylbenzoyl)resorcinol, benzoylresorcinol, 2,4-J/terc-butylfenylester 3,5-Ji7m-butyl-4-hydroxybenzoové kyseliny, hexadecylester 3,S-Jz/erc-butyM-hy droxy benzoové kyseliny, oktadecylester 3,5-d/7m“butyl4-hydroxybenzoové kyseliny, 2-methyM,6-í/z7ez^,c-butylfenylester 3,5-ťů7erc-butyM-hy50 droxybenzoové kyseliny.

2.4. Akryláty, například ethylester a-kyano-p,p-difenylakrylové kyseliny, izooktylester a-kyano-p,3-di feny lakry lové kyseliny, methylester α-methoxykarbonylskořicové kyseliny,

-27CZ 299831 B6 methylester popřípadě butylester a-kyan-p-methyl-p-methoxyskořicové kyseliny, methylester α-methoxykarbonyl-p-methoxyskořicové kyseliny a N-(p-methoxykarbonyl-p-kyanvinyl)-2- methylindolin.

2.5. Sloučeniny niklu, například komplexy niklu s 2,2'-thiobis[4—(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenolem], jako je komplex 1 : 1 nebo 1 : 2, popřípadě s dalšími ligandy, jako je «-butylamin, triethanolamin nebo N-cyklohexyldiethanolamin, dibutyldithiokarbamát nikelnatý, soli niklu s monoalkylestery 4-hydroxy-3,5-í//fórc-butylbenzylfosfonové kyseliny, jako s jejím methylesterem nebo ethylesterem, komplexy niklu s ketoximy, jako s 2-hydroxy-4-methylfenylio undecylketoximem, komplexy niklu s l-fenyl-4-lauroyl-5-hydroxypyrazolem, popřípadě s dalšími ligandy.

2.6. Stericky bráněné aminy, například bis(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)sebakát, bis- . (2,2,6,6-tetramethy 1 pi per id i n—4—y 1) sukeínát, bis( 1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin-4-yl)sebakát, bis(l-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethyl-4-piperídin)sebakát, bis(l,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl)ester /7-butyl-3,5-J/7óTú-butyM-hydroxybenzylmalonové kyseliny, kondenzační produkt

1- (2-hydroxyethyl)-2,2,ó,ó-tetramethyl-4-hydroxypiperidinu a kyseliny jantarové, lineární nebo cyklický kondenzační produkt N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethy l-4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-/erc-oktylamino-2,6-dichlor-l,3,5-triazinu, tris-(2,2,6,6-tetramethyl“420 piperidyl)nitrilotriacetát, tetrakis-(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)-l,2,3,4-butantetrakarboxylát, 1,1 '-(l,2-ethandiyl)bis(3,3,5,5-tetramethylpiperazinon), 4-benzoyl-2,2,6,6-tetramethylpiperidin, 4-stearyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperídin, bis(l, 2,2,6,6-pentamethy lpiper idy l)-2-nbutyl-2-(2-hydroxy-3,5-dz7ďrc-butylbenzyl)malonát, 3-n-okty 1-7,7,9,9-tetramethy 1-1,3,8-triazaspiro[4,5]dekan-2,4-dion, bis(l-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)sebakát, bis(l25 oktyloxy-2,2,6,6-tetramethy lpiperidyl)sukcinát, lineární nebo cyklický kondenzační produkt

N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-morfolino-2,6-dichlor1,3,5-triazinu, kondenzační produkt 2-chlor-4,6-bis(4-n-butylamino-2,2,6,6-tetramethy 1piperidyl)—1,3,5-triazinu a l,2-bis(3_aminopropylamino)ethanu, kondenzační produkt 2-chlor4.6- di(4-n-butylamino-l,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)-l,3,5-triazinu a 1,2-bis(3-aminopro30 py lamino)ethanu, 8-acetyl-3-dodecyl-7,7,9,9-tetramethyl-l ,3,8-triazaspiro[4,5]dekan-2,4dion, 3-dodecyl-l-(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidy1)pynOlidin-2,5-dion, 3^dodecyl-l(1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl)pyrrolidin-2,5-dion, směs 4-hexadecyloxy- a 4-stearyloxy2.2.6.6- tetramethylpiperidinu, kondenzační produkt N,N'-bi$(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-cyklohexylamino-2,6-dichlor-l,3,5-triazinu, kondenzační produkt l,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu a 2,4,6-trichlor-1,3,5-triazinu, jakož i4-butylamino2.2.6.6- tetramethylpiperidin (registrační číslo CAS [136504-96-6]), N-(2,2,6,6-tetramethy 1-4piperidyl)-n-dodecy]sukcinimid, N-( 1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl)-n-dodecylsukcinimid,

2- undecyl-7,7,9,9-tetramethyl-l-oxa-3,8-diaza-4-oxospiro[4,5]dekan, produkt reakce 7,7,9,9tetramethyl-2-cykloundecyl-l-oxa-3,8-diaza-4-oxospiro[4,5]dekanu a epichlorhydrinu, 1,140 bis( 1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyloxykarbonyl)-2-(4-methoxyphenyl)ethan, Ν,Ν'-bisformyl-N,N-bi$(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)hexamethylendÍamin, diester kyseliny 4-methoxymethylenmalonové s 1,2,2,6,6-pentamethy 1-4-hydroxypiperidinem, poly[methylpropyl3oxy-4-(2,2,6,6-tetramethy l-4-piperidyl)]siloxan, produkt reakce kopolymeru anhydridu kyseliny maleinové a α-olefinu s 2,2,6,ó-tetramethyl-4-aminopiperidinem nebo 1,2,2,6,645 pentamethyM-aminopiperídinern.

2.7. Oxamidy, například 4,4'-dioktyloxyoxanilid, 2,2'-diethoxyoxanilid, 2,2'-dioktyIoxy-5,5čfaerc-butyloxanilid, 2,2 -dÍdodeeyloxy-5,5'-d/7erc-butyloxanilid, 2-ethoxy-2'-ethyloxanilid, N,N'-bis(3-dimethylaminopropyl)oxamid, 2-ethoxy-5-/erc-butyl-2'-ethyloxanilÍd a jeho směs s 2-ethoxy-2'-ethyl-5,4'-cá7erc-butyloxanilidem, a směsi ortho- a para-methoxy-disubstituovaných oxanilidů, jakož i ortho- a para-ethoxy-disubstituovaných oxanilidů.

2.8. 2-(2-hydroxyfenyl)-l,3,5-triaziny, například 2,4,6-4ris(2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-l,3,5triazin, 2-(2-hvdroxy-4-oktyloxyfenyl)-4.6-bis(2,4-dimethylfenyl)-l ,3,5-triazin, 2-(2,4-dihydroxy-28CZ 299831 B6 fenylý4,6-bis(2,4-dimcthylfěny!)-l ,3,5-triazin, 2,4—bi s(2-hydroxy-4-propy loxyfeny 1)-6-(2,4d imethy ltényl)-l, 3,5-triazin, 2-{2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-4,6-bis(4-methylfenyl)-],3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4-dodecyloxyfenyl)-A,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-l,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4trídecyloxyfeny Í)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-[2-hydroxy^4-(2-tiydroxy-35 butyloxypropyloxy)fenyl]-4,6-bis(2,4-dimethyl)-l ,3,5-triazin, 2-[2-hydroxy-4-(2-hydroxy-3oktyloxypropyloxy)fenyl]^t,6-bis(2,4-dimethy 1 feny 1)-1,3,5-triazin, 2-[4-(dodecyloxy/tridecyloxy-2-hydroxypropoxy)-2-hydroxyfenyl]^4,č%bis(2,4-dimethylfenyl)-l,3,5-triazin, 2-[2-hydroxy-442-hydroxy-3-dodecyloxypropoxy)fenyl]^l,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-l,3_í5-triazin, 2-(2-hydroxy-4-hexyíoxy)fenyl-4,6-difeny 1-1,3,5-triazin, 2_(2-hydroxy-4-methoxyfenyl}io 4,6—difenyi— 1,3,5-triazin, 2,4,6-tris[2-hydrox>M-(3-butoxy-2-hydroxypropoxy)ťeny 1]-1,3,5triazin, 2-(2-hydroxyfeny 1)-4-(4-methoxyfenyl)-6-feny 1-1,3,5-triazin, 2-{2-hydroxy—4-[3(2-ethylhexyl-l-oxy)-2-hydroxypropyloxy]fenyl}^l,6_bis(2,4-dimethylfenyl)-l,3,5-triazin.

3. Deaktivátory kovů, například Ν,Ν'-difenyloxaldiamid, N-salicylal-N-salícyloylhydrazin,

N,N'-bis(salicyloyl)hydrazin, N,N'-bis(3,5-6/z7erc-butyM-hydroxyfenylpropionyl)hydrazin, 3salicyloylamino-1,2,4-triazol, bis(benzyliden)oxalyl-dihydrazid, oxanilid, izoftaloyldihydrazid, sebakoylbisfenylhydrazid, Ν,Ν'-diacetyladipoyldihydrazid. N,N'-bis(salicyloyl)oxalyldihydra~ zid, N,N'-bis(salicyloyl)thiopropionyldihydrazid.

4. Fosfity a fosfonity, například trifenylfosfit, difenylalkylfosfity, fenyldialkylfosfity, tris(nonylfenyl)fosfit, trialurylfosfit, trioktadecylfosfit, distearylpentaerythritoldifosfit, tris(2,4J/7erc-b u tyl fenyl )fosfit, diizodecylpentaerythritoldifosfit, bis(2.4-í/z7erc-butylfenyl)pentaerythritoldifosfit, bis(2,6-ťZz7ez*c-butyl-4-methylfenyl)pentaerythrÍtoldifosfit, diizodecyloxypentaerythritoldifosfit, bis(2,4-d//erc-butyl-6-methylfenyl)pentaerythritoldífosfit, bis(2,4,6-tri25 fóre-butylfenylpentaerythritoldifosfít, tristearylsorbitoltrifosfit, tetrakis(2,Wz7e/r-butyIfenyl)4,4'-bifenylendifosfonit, 6-izooktyloxy-2,4,8,10-te/zYZ/erc-butyl-12H-dibenz[d,g]-l,3,2-dioxafosfocin, 6-fluor-2,4,8,10-/e/rafóre-biityl-l2-mehyldíbenz[d,g]-l,3,2-dioxafosfocin, bis(2,4t//terc-butyl-6-methylfenyl)methylfosfit, bis(2,4-d^řz7ďrc-butyl-6-methylfenyl)ethylfosfit,

2,2',2''-nitrilo[triethyltrÍs(3,3',5,5'-te/ra/erc-butyl-l,l'-bifenyl-2,2'-diyl)fosfit], 2-ethylhexyl30 (3,3',5,5 '-te/raterc~butyl-l, 1 '-bifenyl-2,2'-diyl)fosfit.

Zvláště výhodné jsou následující fosfity:

Tris(2,4-úů7erc-butylfenyl)fosfit (lrgafos®168, Ciba-43eigy), tris(nonylfenyl)fosfit,

C íCH₃)₃ (CH₃)₃C

C(CH₃)₃

W (CH₃)₃C

'3

-CH₂CH(C₄H₉)CH₂CH₃

-29CZ 299831 B6

5. Hydroxylaminy, například Ν,Ν-dibenzylhydroxy lamin, Ν,Ν-diethylhydroxylamin, N,N-dioktylhydroxylamin, Ν,Ν-dilaurylhydroxylamin, Ν,Ν-ditetradecylhydroxylamin, N,N-dihexa5 decylhydroxylamin, Ν,Ν-dioktadecylhydroxylamin, N-hexadecyl-N-oktadecylhydroxy lamin, N-heptadecyl-N-oktadecylhydroxylamin, N,N-d i alkyl hydroxy lam iny odvozené od aminů hydrogenovaného loje.

6. Nitrony, například N-benzyl-alfa-fenylnitron, N-ethyl-alfa-methylnitron, N-oktyl-alfa10 heptylnitron, N-lauryl-alfa-undecylnitron, N-tetradecyl-alfa-tridecylnitron, N-hexadecytalfapentadecylnitron, N-oktadecyl-alfa-heptadecylnitron, N-hexadecyl-alfa-heptadecylnitron, N-oktadecyl-alfa-pentadecylnitron, N-heptadecyl-alfa-heptadecylnitron, N-oktadecyl-alfahexadecylnitron, nitrony odvozené od Ν,Ν-dialkylhydroxylaminů připravených z aminů hydrogenovaného loje.

7. Synergické přísady obsahující thioskupinu, například dilaurylester thiodipropionové kyseliny nebo distearylester thiodipropionové kyseliny.

8. Sloučeniny rozrušující peroxidy, například estery β-thíodipropionové kyseliny, například její laurylester, stearylester, myristylester nebo tridecylester, merkaptobenzimidazol nebo zinečnatý sůl 2-merkaptobenzimidazolu, dibutyldithiokarbamát zinečnatý, dioktadecyldi sulfid, pentaerythritol-tetrakis(p-dodecylmerkapto)propionát,

9. Stabilizátory polyamidů, například soli mědi v kombinaci s jodidy nebo/a sloučeninami fosforu a soli dvojmocného manganu.

10. Bazické ko-stabilizátory, například melamin, polyvinylpyrrolidon, dikyandiamid, triallylkyanurát, deriváty močoviny, deriváty hydrazinu, aminy, polyamidy, polyurethany, soli vyšších mastných kyselin s alkalickými kovy a s kovy alkalických zemin, například stearát vápenatý,

-30CZ 299831 B6 stearát zinečnatý, behenát horečnatý, stearát horečnatý, ricinoleát sodný a palmitát draselný, pyrokatecholát antimonu nebo pyrokatecholát cínu.

11. Nukleační činidla, například anorganické látky jako je mastek, oxidy kovů jako je oxid titáni5 čitý nebo oxid hořečnatý, fosforečnany, uhličitany nebo sírany výhodně kovů alkalických zemin, organické sloučeniny jako jsou mono- nebo polykarboxylové kyseliny ajejich solí, například kyselina 4-Zerc-butylbenzoová, kyselina adipová, kyselina difenyl- octová, natriumsukcinát nebo natriumbenzoát, polymemí sloučeniny jako jsou kopolymery obsahující ionty („ionomery“).

ío 12. Plnidla a ztužovací činidla, například uhličitan vápenatý, silikáty, skleněná vlákna, skleněné kuličky, azbest, mastek, kaolin, slída, síran bamatý, oxidy a hydroxidy kovů, saze, grafit, dřevná moučka a moučky nebo vlákna jiných přírodních produktů, syntetická vlákna.

13. Další přísady, například plastifikátory, maziva, emulgátory, pigmenty, reologní aditiva, katalyzátory, činidla regulující tok, optické zjasňovací prostředky, činidla pro nehořlavou úpravu, antistatická činidla a nadouvadla.

14. Benzofuranony a indolinony, například jako jsou látky popsané v US-A-4 325 863, US-A-4 338244, US-A-5 175 312, US-A-5 216052, US-A-5 252 643, DE-A-4316611,

DE-A-4316622, DE-A-4316876, EP-A-0 589 839 nebo EP-A-0 591 102 nebo 3-[4-<2acetoxyethoxy)fenyl]-5,7-J/terc-butylbenzofuran-2~on, 5 J-tffrerc-butyl-3-[4-(2-stearoyloxyethoxy)fenyl]benzofuran-2-on, 3,3'-bis[5,7-e/toc-butyl-3-(4-[2-hydroxyethoxy]fenyl)benzofuran-2-on], 5,7-^7m'-butyl-3-(4-ethoxyfenyl)benzofuran-2-on, 3-(4-acetoxy-3,5-dimethylfeny))-5,7-J//m--butylbenzofuran-2-on, 3-(3,5-dimethyM-pivaloyloxyfenyl)-5,7-í//7m:-bu25 tylbenzofuran-2-on, 3-(3,4-dimethylfenyl)-5,7-d/7m'-butylbenzofuran-2-on, 3-(2,3-dimethy lfeny l)-5,7-<//7erc-butylbenzofuran-2-on.

Běžné přísady se používají v množství 0,1 až 10 % hmotnostních, například 0,2 až 5% hmotnostních, vzhledem k látce, která se má stabilizovat.

Ko-stabilizátory přidávané ke stabilizované směsi podle předkládaného vynálezu jsou s výhodou další světelné stabilizátory, například 2-hydroxyfenylbenzotriazol, 2-hydroxyfenyltriazin, látky z třídy benzofenonu nebo oxanilidu, například popsané v EP-A-453 396, ΈΡ-Α-434 608, US-A-5 298 067, WO 94/18278, GB-A-2 297 091 a WO 96/28431 a/nebo další bráněné aminy odvozené od 2,2,6,6-tetraalkylpiperidínu obsahuj ící nejméně jednu skupinu vzorce

kde G je atom vodíku nebo methylová skupina, zejména atom vodíku; příklady derivátů tetraalkylpiperidinu, které mohou být použity jako ko-stabilizátory se směsi podle vynálezu jsou uvedeny v EP-A-356 677, strany 3 až 17, oddíl a) až f). Tyto oddíly tohoto EP jsou považovány za součást tohoto popisu.

Podobně je zajímavé použití směsí obsahujících produkty způsobu podle vynálezu jako stabilizátory pro nátěrové hmoty, například pro barvy.

Nátěrové prostředky obsahují jako složku A pojivo pro nátěrové hmoty tvořící film a jako složku B produkt způsobu podle vynálezu jako stabilizátor. Nátěrové prostředky s výhodou obsahující 0,01 až 10 dílů hmotnosti B, zejména 0,05 až 10 dílů hmotnosti B, zejména 0,1 až 5 dílů hmotnosti B, na 100 dílů hmotnosti pevného pojivá A.

-31CZ 299831 B6

Je také možné použít mnohovrstvé systémy, kde koncentrace stabilizátoru (složka B) ve vnější . vrstvě může být relativně vysoká, například 1 až 15 dílů hmotnosti B, zejména 3 až 10 dílů hmotnosti B, na 100 dílů hmotnosti pevného pojivá A,

Použití stabilizátorů v nátěrových hmotách je doprovázeno dalšími výhodami, jako preventivní působení proti delaminaci, tj. odlupování nátěru ze substrátu. Tato výhoda je zvláště důležitá v případě kovových substrátů, včetně mnohovrstvých systémů na kovových substrátech.

io Pojivo (složka A) může být v podstatě jakékoli pojivo, které je v průmyslu běžné, například popsané v Ullman's Encyclopedia of Industrial Chemistry, páté vydání, díl A18, strany 368-426, VCH, Weinheim, 1991. Obecně je to film tvořící pojivo založené na termoplastové nebo termosetové pryskyřici, převážně na termosetové pryskyřicí. Jejich příklady jsou alkydové pryskyřice, akrylové pryskyřice, polyesterové pryskyřice, fenolové piyskyřice, melaminové pryskyřice, epoxydové pryskyřice a polyuretanové pryskyřice a jejich směsi.

Složkou A může být pojivo tvrditelné za tepla nebo za studená; přidání tvrdícího katalyzátoru může být výhodné. Vhodné katalyzátory, které urychlují tvrzení pojivá jsou popsány například v líllmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, díl A18, strana 469, VCH

Verlagsgesellschaft, Weinheim, 1991..

Výhodné jsou nátěrové prostředky, kde složka A je pojivo obsahující funkční akrylátovou pryskyřici a zesíťující činidlo.

Příklady nátěrových prostředků obsahujících specifická poj iva jsou:

1. barvy založené na alkydových, akrylátových, polyesterových, epoxidových nebo melaminových pryskyřicích nebo jejich směsích, které lze zesíťovat za tepla nebo za studená, pokud je to vhodné, za přidání tvrdícího katalyzátoru;

2. dvousložkové polyuretanové barvy založené na akrylátových, polyesterových nebo polyetherových pryskyřicích a alifatických nebo aromatických izokyanátech, izokyanurátech nebo polyizokyanátech obsahujících hydroxylovou skupinu;

3. jednosložkové polyuretanové barvy založené na blokových izokyanátech, izokyanurátech nebo polyizokyanátech, které se odblokují během vypalování, pokud je to vhodné, za přidání melaminové pryskyřice;

4. jednosložkové polyuretanové barvy založené na trisalkoxykarbonyltriazinovém zesíťuj ícím činidle a pryskyřici obsahující hydroxylovou skupinu, jako je akrylátová, polyesterová nebo polyetherová pryskyřice;

5. jednosložkové polyurethanové barvy založené na alifatických nebo aromatických uretanakrylátech nebo polyurethanakrylátech obsahujících volné aminoskupiny v uretanové struktuře a melaminových pryskyřicích nebo polyetherových pryskyřicích, pokud je to nutné, za přídavku tvrdícího činidla;

6. dvousložkové barvy založené na (poly)ketiminech a alifatických nebo aromatických izokyanátech, izokyanurátech nebo polyizokyanátech;

7. dvousložkové barvy založené na (poly)ketiminech a nenasycené akrylátové pryskyřici nebo polyacetoacetátové pryskyřici nebo methylesteru methakrylamidoglykolátu;

8. dvousložkové barvy založené na polyakrylátech a polyepoxidech obsahujících karboxylovou skupinu nebo aminoskupinu;

-32CZ 299831 B6

9. dvousložkové barvy založené na akrylátových pryskyřicích obsahujících anhydridovou skupinu a na polyhydroxylových a polyaminosložkách;

10. dvousložkové barvy založené na anhydridech a polyepoxidech obsahujících akry lát;

11. dvousložkové barvy založené na (póly)oxazolínech a akrylátových pryskyřicích obsahujících anhydridové skupiny nebo nenasycených akiylátových pryskyřicích nebo alifatických nebo aromatických izokyanátech, izokyanátech nebo polyizokyanátech;

12. dvousložkové barvy založené na nenasycených polyakrylátech a polymalonátech;

13. termoplastické polyakrylátové barvy založené na termoplastických akrylátových pryskyřicích, nebo externě zesítěných akrylátových pryskyřicích ve spojení s etherifíkovanými meláminovými pryskyřicemi;

14. systémy barev založené na akrylátových pryskyřicích modifikovaných siloxanem nebo fluorem.

Kromě složek A a B obsahují nátěrové prostředky podle předkládaného vynálezu s výhodou jako složku C světlený stabilizátor typu sféricky bráněného aminu, 2-(2-hydroxyfenyl)-l,3,5-triazinu a/nebo 2-hydroxyfenyl-2H-benzotriazolového typu, například jak je uvedeno výše v seznamu v části 2.1, 2.6 a 2.8. Další příklady světelných stabilizátorů 2-(2-hydroxyfenyl)-l,3,5-triazinového typu, které je možné přidat, je možné nalézt například v US-A-4619956,

EP-A-434608, US-A-5198498, US-A-5322868, US-A-5369140, US-A-5298067,

WO-94/18278, EP-A-704437, GB-A-2297091, WO-96/28431. Zvláště technicky zajímavé je přidání 2-(2-hydroxyfenyl)-l,3,5-triazinů a/nebo 2-hydroxyfenyl-2H-benzotriazolů, zejména 2-(2-hydroxyfenyl)-l ,3,5-triazinů.

Složka (C) ses výhodou použije v množství 0,05 až 5 dílů hmotnosti na 100 dílů hmotnosti pevného pojivá.

Nehledě na složky A, B a, pokud se použije, C, mohou nátěrové prostředky také obsahovat další složky, například rozpouštědla, pigmenty, barviva, změkčovadla, stabilizátory, tixotropní látky, katalyzátory sušení a/nebo egalizační prostředky. Příklady takových složek jsou popsány v Ullmanďs Encyklopedia of Industrial Chemistry, páté vydání, díl A18, strany 429-471, VCH, Weinheim 1991.

Možnými katalyzátory sušení nebo tvrdícími katalyzátory jsou například organokovové slou40 ceniny, aminy, pryskyřice obsahující aminoskupinu a/nebo fosfíty. Příklady organokovových sloučenin jsou karboxyláty kovů, zejména ty, které obsahují olovo, mangan, kobalt, zinek, zirkon nebo měď, nebo kovové cheláty, zejména hliníku, titanu nebo zirkonu nebo organokovové sloučeniny, jako jsou například organocínové sloučeniny.

Příklady karboxylátů kovů jsou stearáty olova, manganu nebo zinku, oktanoáty kobaltu, zinku nebo mědi, naftenáty manganu a kobaltu nebo odpovídající Iinoleáty, resináty nebo talláty.

Příklady kovových chelátů jsou hliníkové, titanové nebo zirkonové cheláty acetylacetonu, ethylacetylacetátu, salicylaldehydu, salicylaldoximu, o-hydroxyacetofenonu nebo ethyltrifluoracetyl50 acetátu, a alkoxidy těchto kovů.

Příklady organocínových sloučenin jsou dibutylcínoxid, dibutylcíndilaurát nebo dibutylcíndioktoát.

-33CZ 299831 B6

Příklady aminů jsou zejména terciární aminy, například tributy lamin, triethanolamin, N-methylendiethanolamin, N-dimethylethano lamin, N-ethylmorfolin, N-methylmorfolin nebo diaza₇bicyklooktan (triethylendiamin) a jejich soli. Dalšími příklady jsou kvartemí amoniové soli, například trimethylbenzylamoniumchlorid.

Pryskyřice obsahující aminoskupinu jsou současně pojivém i tvrdícím katalyzátorem. Jejich příklady jsou akrylátové kopolymery obsahuj ící aminoskupinu.

Použitými tvrdícími katalyzátory mohou být také fosfony, například trifenylfosfín.

Nátěrovými prostředky mohou být nátěrové prostředky mohou být nátěrové prostředky, které lze tvrdit ozářením. V tomto případě pojivo obsahuje jako základ monomemí nebo oligomemí sloučeniny obsahující ethylenicky nenasycené vazby, které se po aplikaci tvrdí aktinickým zářením, tj. převedou se na zesítěnou, vysokomolekulámí formu. Pokud se systém tvrdí UV zářením, obvykle obsahuje také fotoiniciátor. Odpovídající systémy jsou popsány v Ullman's Encyklopedia of índustrial¹ Chemistry, páté vydání, díl A18, strany 451-453. V prostředcích, které lze tvrdit zářením, mohu být také nové stabilizátory použity bez přidání stericky bráněných aminů.

Nátěrové prostředky mohou být aplikovány na jakýkoli substrát, například na kovový, dřevěný, plastový nebo keramický materiál. S výhodou se použijí ve vrchní vrstvě při lakování automobilů. Pokud vrchní nátěr obsahuje dvě vrstvy, nátěrové prostředky mohou být použity buď ve vrchní nebo spodní vrstvě nebo v obou vrstvách, ale výhodná je vrchní vrstva.

Nátěrové prostředky mohou být na substrát aplikovány běžnými postupy, například natíráním, postřikem, litím, ponořením nebo elektroforézou; viz. také Ullmamťs Encyklopedia of índustrial Chemistry, páté vydání, díl Al 8, strany 491-500.

V závislosti na systému pojivá mohou být nátěry tvrzeny při teplotě místnosti nebo při zahřívání.

Nátěry se s výhodou tvrdí při 50 až 150 °C a v případě práškových nátěrů nebo nátěrů cívek dokonce při vyšších teplotách.

Nátěry získané za použití produktů způsobu podle předkládaného vynálezu jsou vynikajícím způsobem odolné proti škodlivému vlivu světla, kyslíku a tepla; zejména mají dobrou stabilitu na světle a například u barev se tak dosáhne odolnosti nátěru proti povětrnostním vlivům.

Nátěrové prostředky mohou obsahovat organické rozpouštědlo nebo směs organických rozpouštědel, ve které je pojivo rozpustné. Nátěrové prostředky mohou být také vodné roztoky nebo disperze. Nosičem může být směs organického rozpouštědla a vody. Nátěrové prostředky mohou být barvy s vysokým obsahem pevné složky nebo mohou být bez rozpouštědla (například práškové nátěrové materiály). Práškové nátěry jsou například popsány v Ullmamťs Encyklopedia of índustrial Chemistry, páté vydání, díl A18, strany 438^444. Přísada podle vynálezu může být použita v prostředcích popsaných například v EP-A-856563, zejména na straně 22, řádek 21 až strana 26, řádek 29 a v prostředcích citovaných jako odkazy. Práškové nátěrové materiály mohou být také ve formě práškové kaše (disperze prášku s výhodou ve vodě).·

Příklady pryskyřic pro práškové nátěryjsou:

1. Polyesterové pryskyřice funkcionalizované karboxylovou skupinou nebo hydroxylovou skupi50 nou založené na monomerech, jako je kyselina tereftalová, kyselina izoftalová, neopentylglykol,

2-methyl-1.3-propandiol, tris-l,l,l-(hydroxymethyl)propan a tak dále.

2. Epoxidové pryskyřice založené na bisfenolech, jako je bisfenol A nebo Novolac® epoxidová pryskyřice pro tepelné nebo UV tvrzení s kationtovými fotoiniciátory.

-34CZ 299831 B6

3. Akrylátové polymery a kopolymery fimkcionalízované hydroxylovou skupinou, karboxylovou skupinou nebo glycidylovou skupinou.-Vhodnými komonomery jsou styren, alkylmethakryláty, akrylamid, akrylonitril a tak dále.

4. Nenasycené polyesterové pryskyřice pro práškové nátěry tvrditelné UV zářením, které se typicky používají ve spojení s multifunkčními vinylethery nebo estery akrylátů.

Práškové nátěry založené na pryskyřicích s karboxylovou funkční skupinou se typicky používají společně se zesíťujícím činidlem z následujících tříd:

1) polyfunkční epoxidové sloučeniny, jako jsou epoxidové pryskyřice, triglycidylizokyanuráty, epoxidové estery nenasycených mastných kyselin (jako je Uranox® pryskyřice od DSM a estery a ethery glycidolu (jako je Araldit® PT910 od Ciba Specialty Chemicals).

2) β-hydroxyalkylamidy, jako je Primid® typu XL552 a QM1260 od Ems Chemie.

3) deriváty melaminů, benzoguanimidu a glykoluritu, jako je Powderlink® 1174 od American Cyanamids.

Zesíťující činidla pro pryskyřice s hydroxylovou funkční skupinou zahrnují anhydrity a zejména blokované diizokyanáty a uretdiony, a tak dále.

Práškové nátěry založené na pryskyřicích s epoxidovou funkční skupinou se typicky používají společně se zesíťujícími činidly, jako jsou dikyseliny (jako je 1,12-dodekandiová kyselina), poly25 estery obsahující karboxylovou funkční skupinu, kopolymery obsahující směs akrylátů a methakrylátu obsahující karboxylovou funkční skupinu, anhydridy (jako je anhydrid připravený z 1,12-dodekandiové kyseliny).

Další přísady, které mohou být použity společně s produkty způsobu podle vynálezu v práško30 vých nátěrových prostředcích jsou: odplyňovací činidla, látky podporující tok, přísady pro tvrdící katalyzátory, senzibilizátory kationtové fotoiniciátory a fotoiniciátory obsahující volné radiály, stejně jako typické přísady pro barvy.

Zvláštní výhodou produktů způsobu podle vynálezu je jejich nízká bazicita, protože bazické sloučeniny často katalyzují zesíťovací reakce práškových nátěrových prostředků, čímž dochází ke špatnému toku a odplynění a snížení skladovací stability. Tato vlastnost je zvláště výhodná v prostředcích o vysoké reaktivitě, jako jsou akryláty funkcíonalizované glycidylmethakrylátem. Zde může být použita kombináče produktů způsobu podle vynálezu s UV adsorbéry, zejména z hydroxyfenyltriazinové třídy, pro zvýšení odolnosti proti povětrnostním vlivům bez kataly40 zátoru. V jiných systémech pojiv a s jinou třídou UV absorbérů, jako jsou ty, které byly popsány výše jako zvláště vhodné pro použití v nátěrech automobilů, se také objevuje propojené působení na zvětrávání.

V práškových nátěrech mohou být také produkty způsobu podle vynálezu použity pro zlepšení oxidační stability a omezení žloutnutí při tvrzení a vypalování. Zde je výhodná nejen nízká bazicita, ale také schopnost bráněných morfolinů odolat a preventivně působit proti žloutnutí způsobenému oxidy dusíku v plynových pecích. Společné použití zejména fosfitových a fosfonitových kostabilizátorů, jak je popsáno v EP-A-816442, a dialkylesterů kyseliny dithiopropionové, je zvláště výhodné. Produkty způsobu podle vynálezu mohou být, pokud je to vhodné, použity pro stabilizaci polyesteru během zpracování, stejně jako ve všech krocích následného použití.

Pigmenty mohou být anorganické, organické nebo kovové pigmenty. Nové nátěrové prostředky s výhodou neobsahují žádné pigmenty a používají se jako čirý nátěr.

-35CZ 299831 B6

Také výhodné je použití nátěrových prostředků jako vrchních nátěrů pro použití v automobilovém průmyslu, zejména jako pigmentových nebo nepigmentových vrchních nátěrů konečné barvy. Je však možné je použít jako základní nátěry.

Příklady provedení vynálezu

Vynález je dále ilustrován následujícími příklady. Pokud není uvedeno jinak, všechny díly nebo procentuální hodnoty v příkladech, stejně jako ve zbytku popisu a v nárocích, jsou hmotnostní.

Pokud není uvedeno jinak, teplota místnosti znamená teplotu v rozmezí 20 až 30 °C. V příkladech jsou použity následující zkratky: t.t. teplota tání;

Mn číselný průměr molární hmotnosti (g/mol);

Mw hmotnostní průměr molární hmotnosti (g/mol);

GPC gelová permeační chromatografie.

Příklad 1

Příprava výchozí sloučeniny vzorce

Krok 1: Roztok 74,3 g (0,35 mol) N-(2,2,6,6-tetramethy 1—4—piper i diny l)-n-buty laminu v 50 ml se pomalu při 0 °C přidá k roztoku 64,5 g (0,35 mol) chloridu kyanurové kyseliny v 500 ml xylenu, teplota se udržuje během přidávání a potom ještě 1 hodinu. Po 2 hodinách při teplotě místnosti se směs ochladí na 0 °C a přidá se vodný roztok 14,7 g (0,368 mol) hydroxidu sodného v 50 ml vody. Po 0,5 hodině při 0 °C a po dalších 2 hodinách při teplotě místnosti se oddělí vodný roztok a přidá se 69,2 g (0,175 mol) N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethy 1-4-piperidinyl)-1,6hexanediaminu. Směs se 1 hodinu zahřívá na 50 °C a přidá se rozemletý uhličitan draselný a směs se 4 hodiny zahřívá na 60 °C. Po promytí vodou se organická vrstva zahustí za vakua při

60-70 °C/l kPa, přičemž se odstraní 250 ml xylenu. Přidá se 138,1 g (0,35 mol) Ν,Ν'-bís(2,2,6.6-teíramethyM-piperidinyl)-f6-hexanediaminu a směs se zahřívá 2 hodiny na 150 °C, znovu se ochladí a přidá se 14 g (0,35 mol) rozemletého hydroxidu sodného. Směs se zahřívá 4 hodiny na 140 °C, přičemž se zbývající voda z reakční směsi azeotropicky odstraní a další 4 hodiny se směs zahřívá na 160 ^qC. Po ochlazení na 60 °C se směs zředí 300 ml xylenu, filtruje se a promyje se třikrát 100 ml ethylenglykolu. Tento roztok se použije pro izolaci sloučeniny popsané v příkladu 6.

Krok 2: Po odpaření ve vakuu při 60 °C/1 kPa, se přidá 54,4 g (0,147 mol) 2-chlor-4,6-bis-(dibutylamino)-l,3,5-triazinu. Směs se 3 hodiny zahřívá na 140 °C a přidá se 20,3 g (0,147 mol)

-36CZ 299831 B6 rozemletého uhličitanu draselného, směs se zahřeje kvaru a reakční voda se azeotropicky odstraní. Směs se 4 hodiny zahřívá na 160 °C, přidá se dalších 20,3 g (0,147 mol) rozetřeného uhličitanu draselného a znovu se 2 hodiny zahřívá na 160 °C, Po ochlazení na 60 °C se směs zředí 300 ml xylenu, filtruje se a zahustí za vakua při 140 °C/0,l kPa. Po sušení se získá pevná látka o teplotě tání 130 až 136 °C; Mn (podle GPC): 2830 g/mol.

io

Příklad 2

Způsob podle vynálezu; příprava sloučeniny vzorce

•N-,{&&;—'N —

N ’· CH, κρ' V CH, O o

CH,

CH, rť N

Krok 1: Do jednolitrového nerezového autoklávu se zahříváním a mechanickým míchadlem se umístí:

roztok 150 g (0,05 mol) produktu z příkladu 1 v 400 ml xylenu, 66,5 g (0,55 mol) allylbromidu a 15 114 g (0,825 mol) uhličitanu draselného. Směs se zahřeje na 150 °C, nechá se reagovat 5 hodin a ochladí se na 60 ^ŮC. Přidá se 300 ml vody a směs se energicky míchá. Organická vrstva se potom oddělí a umístí se do 1 litrové baňky s kulatým dnem opatřené mechanickým míchadlem, teploměrem a přikapávací nálevkou. Po ochlazení na -15 °C se během 30 minut za míchání přikape 128 g roztoku 32% (hmotn.) kyseliny peroxooctové v kyselině octové. Teplota se zvýší na 0 °C a reakční směs se nechá reagovat 4 hodiny.

Přidá se roztok 250 g uhličitanu draselného v 500 ml vody a teplota se za míchání udržuje 30 minut při 0 °C. Oddělí se organická vrstva, třikrát se promyje 100 ml vody a suší se síranem sodným.

Krok 2: Roztok se umístí do 1 litrového nerezového autoklávu. Po přidání 3 g 5% palladia na uhlí (hmotnostně) se autokláv naplní vodíkem při tlaku 40 MPa a teplota se udržuje na 70 °C za míchání 6 hodin. Potom se autokláv ochladí na 20 °C a otevře se. Po odstranění katalyzátoru filtrací se roztok zahustí při 140 °C a 0,1 kPa. Získá se produkt ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 127-135 °C, Mn (GPC) - 3580 g/mol, Mw/Mn = 1,33.

Příklad 3

Způsob podle vynálezu; příprava sloučeniny vzorce

-37CZ 299831 B6

Do baňky s kulatým dnem se umístí: 20 g l-allyl-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-olu, 40 ml methanolu, 1,18 g roztoku peroxidu vodíku při 35 °C (objem/objem). Směs se zahřeje na 65 °C, nechá se reagovat 5 hodin, zahustí se ve vakuu dokud destiluje methanol a přidá se 40 ml dichlor5 methanu. Směs se míchá a oddělí se organická vrstva a zahustí se. Produkt se získá ve formě nažloutlého oleje.

*H NMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 5,90- 5,80 (m, IH); 5,21 - 4,97 (m, 2H); 4,24 (m, 2H); 3,87 (m, IH); 1,75 (m, 2H); 1,42 (m, 2H); 1,15 (s, 3H); 1,11 (s, 3H),

Příklad 4a

Do autoklávu z nerezové oceli se umístí: 20 g produktu z příkladu 3, 0,2 g Raneyova niklu a 100 ml toluenu; autokláv se naplní vodíkem při tlaku 0,8 MPa a míchá se 8 hodin při 25 °C. Potom se autokláv otevře, katalyzátor se odfiltruje a směs se zahustí ve vakuu. Získá se produkt ve formě bílé pevné látky.

^lH NMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 3,95 (m, IH); 3,66 (t, 2H); 1,57 (m, 4H); 1,22 (m, 2H); 1,13 (s, 12H); 0,89 (t,3H).

Příklad 4b

Příprava sloučeniny vzorce

Do baňky s kulatým dnem se umístí: 20 g produktu z příkladu 4a, 10,6 g methylsebakátu, 100 ml 30 xylenu a 0,25 g dibutylcínoxidu. Směs se zahřeje na 145 °C, nechá se za míchání 6 hodin reagovat, ochladí se a odpaří ve vakuu za získání produktu uvedeného výše ve formě oleje.

-38CZ 299831 B6 *H NMR (300 MHz, deuterochloroforrn)/ppm: 4,95 (m, 2H); 3,66 (t, 4H); 2,21 (t, 4H); 1,77 (m,4H); 1,63- 1,42 (m, 12H); 1,28 - 1,18 (m, 36H); 0,90 (t, 6H).

Další analytické údaje:

HPLC analýza: 80 %

Elementární analýza:

C naměřeno 67,6 %, H naměřeno 10,6 %, N naměřeno 4,7 %, vypočteno 68,4 %, vypočteno 10,8 %, vypočteno 4,7 %.

Příklad 5

Způsob podle vynálezu; příprava sloučeniny vzorce

Do autoklávu z nerezové oceli se umístí 20 g bis—(2,2,6,6-tetramethyIpiperidin—4—yl)esteru sebakové kyseliny (komerční název: Tinuvin® 770), 24 g allylbromidu, 6 g uhličitanu draselného a 100 ml toluenu; směs se zahřeje na 120 °C, nechá se za míchání reagovat 5 hodin, ochladí se a

Filtruje se, aby se odstranila sůl. Oddestiluje se přebytek allylbromidu. Roztok se umístí do baňky s kulatým dnem a během 30 minut se při teplotě nižší než 25 °C přidá 8 g metachlorperbenzoové kyseliny rozpuštěné v 50 ml toluenu. Potom se k reakční směsi přidá roztok 13 g uhličitanu draselného ve 100 ml vody a nechá se 30 minut míchat. Organická vrstva se oddělí a promyje se roztokem uhličitanu draselného připraveného tak, jak je popsáno výše. Organická vrstva se potom suší nad síranem sodným a umístí se do autoklávu z nerezové oceli.

Po přidání 1 g 5% palladia na uhlí (hmotnostně) se autokláv naplní vodíkem při tlaku 0,8 MPa a 4 hodiny se směs míchá při 25 °C. Po odfiltrování katalyzátoru se roztok odpaří ve vakuu. Produkt sé získá ve formě nažloutlého oleje.

¹HNMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 4,95 (m, 2H); 3,66 (t, 4H); 2,21 (t, 4H); 1,77 (m, 4H); 1,63 - 1,42 (m, 12H); 1,28 - 1,18 (m, 36H); 0,90 (t, 6H).

Další analytické údaje: HPLC analýza: 78 %

Elementární analýza:

C naměřeno 67,2 %, H naměřeno 10,3 %, N naměřeno 4,6 %, vypočteno 68,4 %, vypočteno 10,8 %, vypočteno 4,7 %.

Příklad 6

Meziprodukt vzorce

-39CZ 299831 B6

N—(Ο4)₆·— N

CH,

(O-& —W

HjC N CH, Η£ N ČH, Η H

H£ N CH,

CH, HjC I CH, N CH,

CH,

Η,Ο N CH, i

H

Sloučenina se připraví podle postupu popsaného v příkladu 1 kroku 1. Roztok získaný v kroku 1 se potom zahustí při 140 °C a 0,1 kPa za vzniku pevné látky, teplota tání 138 - 143 °C, průměrná Mn (podle GPC) 2555 g/mol.

Příklad 7

o'

K roztoku 150 g produktu z příkladu 6 ve 400 ml xylenu se přidá 66,5 g allylbromidu a 114 g io uhličitanu draselného. Směs se zahřeje na 150 °C, nechá se 5 hodin reagovat a ochladí se na °C. Přidá se 300 ml vody a směs se intenzivně míchá. Organická vrstva se oddělí, ochladí se na -15 °C a za míchání během 30 minut se přidá roztok 32% (hmotn.) peroctové kyseliny v kyselině octové. Teplota se zvýší na 0 °C a reakční směs se nechá reagovat 4 hodiny. Za míchání se přidá roztok 250 g uhličitanu draselného v 500 ml vody a směs se nechá reagovat

30 minut při 0°C. Organická vrstva se oddělí, třikrát se promyje 100 ml vody a suší se nad síranem sodným. Roztok se převede do 11 autoklávu z nerezové oceli. Po přidání 3 g 5% platiny na uhlí se autokláv naplní vodíkem při tlaku 4 MPa a udržuje se při 70 °C za míchání 6 hodin. Potom se autokláv ochladí na 20 °C a otevře se. Po odfiltrování katalyzátoru se roztok zahustí při 140 °C a 0,1 kPa. Získá se produkt ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 125 až 135 °C, Mn (GPC) = 2979 g/mol.

Příklad 8

Sloučenina vzorce

Cl

K. roztoku 93 g 2-chlor-4,6-bis-(N-n-butyl-N-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin^l-yl))-l,3,5-triazinu ve 300 ml toluenu se přidá 42 g allylbromidu a 71,7 g uhličitanu draselného. Směs se zahřeje na 150 °C, nechá se 10 hodin reagovat, ochladí se na 60 °C a za míchání se přidá 300 ml vody. Organická vrstva se potom oddělí a ochladí se na -5 °C a během 30 minut se přidá 64 g roztoku 39% (hmotn.) kyseliny peroctové v kyselině octové. Teplota se zvýší na 0 °C a reakční směs se nechá 2 hodiny reagovat. Přidá se roztok 90 g uhličitanu sodného v 500 ml vody a směs se udržuje 30 minut za míchání při 0 °C. Organická vrstva se oddělí a suší se nad síranem sodným. Roztok se potom převede do 11 autoklávu z nerezové oceli. Po přidání 3 g 5% (hmotn.) ío platiny na uhlí se autokláv naplní vodíkem při tlaku 4 MPa a udržuje se při 70 °C za míchání 6 hodin. Potom se autokláv ochladí na 20 °C a otevře. Po odfiltrování katalyzátoru se roztok odpaří při 140 ^ŮC a 0,1 kPa. Získá se produkt ve formě bílé pevné látky.

^lH NMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 4,97 (m, 2H); 3,67 (t, 4H); 3,29 (m, 4H);

1,80- l,30(m,20H); 1,31 - 1,08 (m, 28H); 0,92-0,80 (m, 12H).

Příklad 9

Sloučenina vzorce

Směs obsahující 64,5 g sloučeniny popsané v příkladu 8, 200 ml xylenu, 20,4 g uhličitanu draselného a 4,6 g N-l-[2-(3-aminopropylamino)-ethyl]propan-l,3-diaminu se zahřívá na 140 °C 10 hodin, ochladí se na 20 °C a promyje se 200 ml vody. Oddělená organická vrstva se odpaří při

140 °C a 0,1 kPa. Získá se pevná látka o teplotě tání 115 - 120 °C.

_ Al .

Příklad 10

Sloučenina vzorce

K roztoku 30 g N,N'-bís(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidinyl)-l ,6-hexandiaminu ve 240 ml toluenu se přidá 50 g allylbromidu a 63 g uhličitanu draselného. Vzniklá směs se zahřeje na 150 °C a nechá se 6 hodin reagovat, ochladí se na 20 °C, filtruje se a objem roztoku se sníží na 100 ml odpařením rozpouštědla při 110 ^QC a 0,1 kPa vakua. Ke koncentrovanému roztoku se přidá 150 ml toluenu, po ochlazení na -10°C se za míchání během 1 hodiny přidá roztok 82 g io m-chlorperbenzoové kyseliny ve 200 ml toluenu. Po zahřátí směsi na 0 °C se za míchání přidá roztok 100 g uhličitanu draselného ve 300 ml vody a směs se nechá ohřát na 20 °C. Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem sodným a hydrogenuje se při tlaku vodíku 4 MPa s 2 g.5% roztoku platiny na uhlí při 70 ^ÓC 8 hodin. Katalyzátor se odfiltruje a roztok se odpaří při 110 °C a

0,1 kPa.

'H NMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 3,75 (t, 4H); 3,54 (t, 4H); 2,82 (m, 2H); 2,63 (t, 4H); 1,78 - 1,45 (m, 20H); 1,42 - 1,23 (m, 4H); 1,16 (s, 12H); 1,10 (s, 12H); 0,89 (m, 6H).

Příklad 11

Sloučenina vzorce

K roztoku 90 g l-but-2-enyl-2,2,6,6-tetramethyl-piperidin^4-ylesteru kyseliny benzoové ve

200 ml toluenu se přidá 70 g 4-brom-2-butenu a 100 g uhličitanu draselného. Směs se zahřeje na

140 °C, nechá se za míchání 10 hodin reagovat, ochladí se na 20 °C, nalije se do 200 ml vody a míchá se. Organická vrstva se potom oddělí, zahustí se za odstranění 100 ml rozpouštědla při 110 °C a 2 kPa, potom se přidá 100 ml toluenu. Vzniklý roztok se ochladí na -15 °C a během 30 minut se za míchání přidá roztok lOOg m-chlorperbenzoové kyseliny ve 200 ml toluenu.

Směs se nechá reagovat 2 hodiny při 0 °C, potom se za míchání přidá roztok 40 g uhličitanu draselného ve 300 ml vody. Organická vrstva se oddělí a rozpouštědlo se odpaří za vakua. Získá se produkt ve formě nažloutlé kapaliny.

^lH NMR (300 MHz, deuterochloroformýppm·. 7,99 (d, 2H); 7,49 (m, IH); 7,37 (m, 2H); 5,85 (m, IH); 5,26 (m, IH); 5,06- 5,00 (m, 2H); 4,28 (m, IH); 1,94 (m, 2H); 1,71 (m, 2H);

1,25-1,1.7 (m, 15H).

Příklad 12

Sloučenina vzorce

K roztoku 52 g 2,2,6,6-tetramethylpiperidinu ve 250 ml hexanu se přidá 102 g uhličitanu draselného a 135 g propargylbromidu. Směs se zahřeje na 140 °C, nechá se za míchání reagovat 10 hodin, ochladí se na 20 °C, nalije se do 300 ml vody a míchá se. Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem sodným a destiluje se za vakua, přičemž se jímá frakce při 64 °C a 10 mm Hg, která se potom rozpustí ve 250 ml dichlormethanu a ochladí se na -15 °C. Ke io vzniklému roztoku se za míchání během 30 minut přidá roztok 100 g m-chlorperbenzoové kyseliny ve 200 ml hexanu. Směs se nechá 2 hodiny reagovat při 0 °C a za míchání se přidá roztok 40 g uhličitanu draselného ve 300 ml vody. Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří za vakua. Získá se produkt ve formě nažloutlé kapaliny.

'H NMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 6,82 (t, IH); 5,49 (d, 2H); 1,52 (s, 6H); 1,13 (s, 12H).

Příklad 13

Sloučenina vzorce

Směs 16 g sloučeniny popsané v příkladu 11, 500 ml ethanolu a 0,9 g Lindlarova katalyzátoru se 25 umístí do autoklávu. Autokláv se naplní vodíkem při tlaku 1 MPa a udržuje se při 40 °C za míchání 6 hodin, potom se ochladí na 20 °C a otevře se. Po odfiltrování katalyzátoru se roztok odpaří vé vakuu. Vzniklý produkt se získá ve formě nažloutlé kapaliňy.

^lH NMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 6,29 (d, IH); 4,01 (m, IH); 1,57 (d, 3H); 1,45 30 (m,6H); 1,12 (s, 12H).

Příklad 14

Sloučenina vzorce

Směs 38 g sloučeniny popsané v příkladu 11, 300 ml toluenu a 1 g platiny nanesené na uhlí při 5 % hmotnostních, se naplní do autoklávu. Autokláv se naplní vodíkem při tlaku 3 MPa a udržuje

-43 CZ 299831 Bó se při 40 °C za míchání 6 hodin, potom se ochladí na 20 °C a otevře se. Po odfiltrování katalyzátoru se rozpouštědlo odpaří ve vakuu při 110 °C a 3,5 kPa. Produkt se získá ve formě nažloutlé kapaliny.

*H NMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 3,69 (t, 2H); 1,45 (m, 8H); 1,15 (s, 12H); 0,92 (t,3H).

Příklad 15

Sloučenina vzorce

207 g 4-hydroxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidinu, 100 g DBE-2° (směs 75 % dimethylesteru kyseliny glutarové 25 % dimethylesteru kyseliny adipové, od DuPont-USA) se rozpustí v 500 ml toluenu, přidají se 2 g lithiumamidu, směs se 6 hodin zahřívá kvaru, dokud azeotropicky destiluje methanol vznikající během reakce. Směs se potom ochladí na 20 °C, promyje se vodou, suší se nad síranem sodným. Vzniklý roztok se potom reaguje s allylbromidem, uhličitanem sodným, peroctovou kyselinou, vodíkem a 5% (hmotnostně) platinou na uhlí, podle stejného postupu a ve stejných stechiometrických poměrech, jak je popsáno pro přípravu sloučeniny v příkladu 5. Získá se produkt ve formě nažloutlého oleje.

^]H NMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 4,95 (m, 2H); 3,63 (t, 4H); 2,24 (m, 2H); 1,86-1,71 (m, 4H-6H); 1,57 - 1,44 (m, 8H); 1,15 (m,28H); 0,89. (m, 6H).

Příklad 16

Sloučenina vzorce

Krok 1: K roztoku 64 g 2,4,6-tris-(N-n-butyl-N-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl))1,3,5-triazinu ve 300 ml toluenu se přidá 48 g allylbromidu a 55,8 g uhličitanu draselného. Směs se zahřeje na 150 °C, nechá se 5 hodin reagovat, ochladí se na 60 °C a za míchání se přidá 300 ml vody. Organická vrstva se potom oddělí, odpaří se 100 ml rozpouštědla při 110 °C a 2 kPa, přidá se 400 ml toluenu, ochladí se na -5 °C a během 30 minut se za míchání přidá 57 g roztoku 39% (hmotn.) kyseliny peroctové v kyselině octové. Teplota se zvýší na 0 ^PC a reakění směs se nechá reagovat 2 hodiny. Přidá se roztok 80 g uhličitanu sodného v 500 ml vody a směs se za míchání udržuje při 0 °C 30 minut. Organická vrstva se oddělí a suší nad síranem sodným.

-dd.

Krok 2: Roztok se naplní do 11 autoklávu z nerezové oceli. Po přidání 2 g 5% (hmotn.) platiny na uhlí se autokláv naplní vodíkem při tlaku 4 MPa a udržuje se za míchání 6 hodin při 70 °C, potom se ochladí na 20 °C a otevře se, Po odfiltrování katalyzátoru se roztok odpaří při 140 °C a

0,1 kPa. Produkt se získá ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 92- 100 °C.

Příklad 17

Sloučenina vzorce

Roztok získaný v kroku 1 příkladu 14 se během 30 minut za míchání ve tmě při 25 °C přidá ke 43 g bromu. Směs se nechá 6 hodin reagovat při 25 °C, promyje se roztokem 54 g uhličitanu draselného v 500 ml vody, oddělí se, suší se nad síranem sodným a odpaří se při 100 °C za sníženého tlaku (1 kPa), Získá se narůžovělá pevná látka o teplotě tání 106-110 ^ŮC.

Příklad 18

Sloučenina vzorce CA

(CAb—A

H&D—N

,.. 0!

Η,σ N ' CH, r (jl

N^Ň ty,^cJ L<A HjC. .CH,.

ri Ν>,Ν

K roztoku získanému v kroku 1 z příkladu 2 se během 30 minut při 25 °C ve tmě přidá 88 g bromu. Směs se nechá reagovat 6 hodin při 25 °C, promyje se roztokem 108 g uhličitanu draselného v 1000 ml vody, oddělí se, suší se nad síranem sodným a zahustí při 120 °C za sníženého tlaku (1 kPa). Získá se nažloutlá pevná látka o teplotě tání vyšší než 250 °C (za rozkladu).

. AS .

Obsah bromu: 32,1 % hmotnostního; Mn (podle GPC): 2862.

Příklady použití

Příklad 20

Stabilizace proti působení světla v PP pásech g každé sloučeniny uvedené níže a 1 g tris(2,4—<7z7erc-butyIfenyl)fosfitu, 0,5 g pentaerythritol tetrakis(3-(3,5-</i7ezc-butyl-4-hydroxyfenyl)propionátu), 1 g stearátu vápenatého se smísí v turbomixéru s polypropylenovým práškem o indexu tečení 2,1 g/10 minut (měřeno při 230 °C a 2,16 kg), který již obsahuje 1 g tris(2,4-c/ř7erc-butylfertylfosfitu) a 10,5 g pentaerythritol tctrakis(3-(3,5-í//7erc-butyW-hydroxyfenyl)propionátu).

Směs se protlačuje při 200 - 220 °C za vzniku granulí polymeru, které se potom převedou na natažené pásky o tloušťce 50 mikronů a šířce 2,5 mm za použití poloprovozní aparatury (Leonard-Sumirago(VA)-Itálie) pracující za následujících podmínek:

Teplota protlačování: 210 - 230 °C.

Teplota hlavy: 240 - 260 ^ŮC.

Poměr natažení: 1:6.

Takto připravené pásky se připevní na bílou kartu a vystaví se přístroji Weather-O-Meter 65 WR (ASTM G26-96D 2565-85) s teplotou černého panelu 63 °C.

Zbytková pevnost v tahu se měří pomocí tenzometru o konstantní rychlosti na vzorcích odebraných po různé době expozice na světle; z toho se výpočte doba vystavení (v hodinách) potřebná k dosažení poloviční pevnosti v tahu (T50).

Pro srovnání se tomuto testu podrobí pásky připravené za stejných podmínek, jak je uvedeno výše, ale bez přidání stabilizátorů podle vynálezu.

Získané výsledky jsou uvedené v tabulce níže.

Sloučenina podle vynálezu	T5G (hodiny)
žádná.	340
sloučenina z příkladu 5	3040 ..... '.................................

Příklad 21

Stabilizace proti působení světla v LDPE filmech

Každá sloučenina uvedená níže ve formě předsměsi se smísí s LDPE kuličkami (Riblene FF 29, dodáno od Enichem, Milano, Itálie), o hustotě 0,921 g/cm³ a indexu tání (190 °C/2,16 kg) 0,60 g/10 minut, v pomalém mixéru. Predsměs byla předem připravena pomocí protlačení prášku

LDPE s 10 % hmotnostními sloučeniny uvedené níže. Směs se protlačuje při 210 °C a získá se film o tloušťce 150 mikronů.

-dACZ 299831 B6

Filmy se připevní na bílý kartón v kovových rámech a vystaví se přístroji Atlas Ci 65 Xenon Are Weather-O-meter, při 63 °C teploty černého panelu, při kontinuálním cyklu sušení podle ASTM G 26-96.

Během vystavení se průběh periodicky hodnotí měřením přírůstku karbonylu (iCO; zvýšení koncentrace karbonylu) pomocí FT~rR spektrofotometru a testováním vzorků na křehnutí. U některých vzorků se po různé době vystavení světlu měřila zbytková pevnost v tahu pomocí tenzometru s konstantní rychlostí; z toho se vypočetla doba vystavení (v hodinách) potřebná pro dosažení poloviční hodnoty pevnosti v tahu (T50).

io

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce; nízký vzrůst koncentrace karbonylu a vysoký čas T50 znamenají dobrou stabilizaci.

Tabulka: Vzrůst koncentrace karbonylu (iCO) po 4760 hodinách expozice a T50

Sloučenina	T50/hodiny	iCO
.0.,.2 % příklad 2	>· 7050	.0,08 Υ'
bez sťábrl.i zátoru	660........	kře hnutí po ,15-6,0 hod

Příklad 22

Stabilizace proti působení světla v LDPE filmech ošetřených směsí BORDEAUX

Každá sloučenina uvedená níže ve formě předsměsi se smísí s LDPE kuličkami (Riblene FF 29, dodáno od Enichem, Milano, Itálie), o hustotě 0,921 g/cm³ a indexu tání (190 °C/2,16 kg) 0,60 g/10 minut, v pomalém mixéru. Předsměs byla předem připravena pomocí protlačení prášku

Filmy pro ošetření pesticidy se na 24 hodin umístí do suspenze směsi BORDEAUX (velmi rozšířený pesticid založený na síranu měďnatém) a vody (10 g směsi na 1 litr vody).

Ošetřené filmy se umístí do křemenových, trubiček a vystaví se Atlas Ci 65 Xenon Are Weather-O-meteru, při 63 °C teploty černého panelu, při kontinuálním cyklu sušení podle ASTM G 26-96.

Během vystavení se průběh periodicky hodnotí měřením přírůstku karbonylu (iCO; zvýšení koncentrace karbonylu) pomocí FT-IR spektrofotometru. Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže.

Tabulka: Vrůst koncentrace karbonylu (iCO) po vyznačených hodinách působení

Sloučenina-	i CO -po 0 hod
0,15 % příklad 2	.0
,bez stabilizátoru	0.

-ΛΊ _

Příklad 23

Stabilizace proti působení světla v LDPE filmech ošetřených VAPAM

Každá sloučenina uvedená níže ve formě předsměsi se smísí s LDPE kuličkami (Riblene FF 29, dodáno od Enichem, Milano, Itálie), o hustotě 0,921 g/cm³ a indexu tání (190 °C/2,16 kg) 0,60 g/10 minut, v pomalém mixéru. Předsměs byla předem připravena pomocí protlačení prášku LDPE s 10 % hmotnostními sloučeniny uvedené níže. Směs se protlačuje při 210 °C a získá se film o tloušťce 150 mikronů.

io

Filmy pro ošetření pesticidy se umístí do sušárny na 20 dní při 30 °C v přítomnosti par uvolněných z 2 1 vodného roztoku obsahujícího 50% VAPAM (Baslini S.p.A., Treviglio/BG, Itálie), střídavě s 382 g na litr metan-sodné soli, vzorce CH₃-NH-CS-SNa.

Ošetřené filmy se umístí do křemenových trubiček a vystaví se Atlas CÍ 65 Xenon Are Weather-O-meteru, při 63 °C teploty černého panelu, při kontinuálním cyklu sušení podle ASTM G 26-96.

Během vystavení se průběh periodicky hodnotí měřením přírůstku karbonylu (iCO; zvýšení koncentrace karbonylu) pomocí FT-IR spektrofotometru. Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže; malý vzrůst koncentrace karbonylu znamená dobrou stabilizaci.

Tabulka: Vrůst koncentrace karbonylu (iCO) po 1000 hodinách expozice

Sloučenina	Koncentrace	ico
příklad' 2	0,2/%...... ·	0,33 ......
bez stabilizátoru.	0	láme se ......

Příklad 24

Stabilizace proti působení světla ve skleníkových fóliích

Každá sloučenina uvedená níže ve formě předsměsi se smísí s LDPE kuličkami (Riblene FF 29, dodáno od Enichem, Milano, Itálie), o hustotě 0,921 g/cm³ a indexu tání (190 °C/2,I6 kg) . 0,60 g/10 minut, v pomalém mixéru.

Předsměs byla předem připravena pomocí protlačení prášku LDPE a 10 % hmotnostních stericky bráněného hydroxylaminetheru podie vynálezu (sloučenina A) a relevantní koncentrace složky B (= oxo a nebo hydroxylová skupina obsahující kovový kostabilizátor) a C (další kostabilizátor; sůl karboxylové kyseliny).

Směs se protlačuje při 210 °C a získá se film o tloušťce 150 mikronů. Filmy se vystaví na jižní střechu skleníku v Pontecchio Marconi (Bologna-Italy). Ve skleníku se použily následující pesticidy:

VAPAM (Baslini S.p.A., Treviglio/BG, Italy), střídavě svodným roztokem 382 g na litr metan-sodné soli, vzorce CTL-NH-CS-SNa;

SESMETRIN (Bimex SpA, Isola/VI, Italy), což je 23,75% (%hmotnostní) vodný roztok permethrínu vzorce

-4R _

Skleník se ošetřuje roztokem 4 1 VAPAMu v 10 litrech vody každých 6 měsíců a SESMETRINem (5 g v 5 litrech vody) každý měsíc.

Během vystavení se průběh periodicky hodnotí měřením přírůstku karbony lu (iCO; zvýšení koncentrace karbonylu) pomocí FT-ÍR spektrofotometru. Expozice se měřila v kilolangley (Kly; energie na jednotku plochy); 1100 Kly odpovídá jednomu roku expozice.

Sloučenina A	Slošká B./	Ca stearát	iCO.......
0,4%. příklad '2;	0,2 % ZnO .	'0,2
0,4% příklad 2:	o;	0
žádná	0.	0.

ío Příklad 25

Natírání dřeva

a) Napuštění:

Substrát (borovice) se napustí za použití komerčně dostupné impregnace („Xylamon® Incoloore“ 15 obsah pevné látky 5,2 % od Sepam). Tato impregnace se nanese štětcem (1 nanesení) a suší se hodin při teplotě místnosti.

b) Vrchní nátěr Vrchní nátěr se připraví z:

73.8 dílu alkydové pryskyřice (Jagol PS 21®, E. Jager KG),

0,52 dílu činidla proti vytvoření povlaku (Exkin 2®, Servo Del den Β. V.),

20.8 dílu rozpouštědla na bázi alifatického uhlovodíku (Exxsol D 40®, Deutsche Exxon Chemical GmbH),

4,16 kovového sušidla (Jager Antihydro - Trockner®, E. Jager KG),

0,70 dílu PE - vosk, 21 % v rozpouštědle (Lanco Glidd AH®, G. M. Langer & Co).

Vrchní nátěr se Stabilizuje 2 % UVA (sloučenina vzorce

UV-Absorber od Ciba Specialty Chemicals) a 1 % stabilizátoru podle vynálezu, jak je uvedeno v následující tabulce.

-40CZ 299831 B6

Všechny koncentrace jsou uvedeny jako hmotnostní vzhledem k pevnému pojivu.

Vrchní nátěr se nanese štětcem (dvakrát) na impregnované borové desky a suší se 24 hodin při 5 teplotě místnosti po každé aplikaci. Desky se vystaví urychlenému působení povětrnostních vlivů: (QUV, 8 hodin světlo při 70 °C, 4 hodiny kondenzace při 50 °C, UV - A lampy).

Lesk (60°) se měří podle DIN 67530 každých 400 hodin testu. Jako reference se použijí nevystavené borové desky s nestabilizovaným vrchním nátěrem.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže.

Tabulka: Lesk (60°) po 2400 hodinách expozice

destabilizovaný nátěr'	25' ‘
2 % UVA	63
2 % UVA +' 1 % slóúč. z příkladu 5

Počáteční lesk (60°) pro všechny vzorky: 92-93

Výsledky ukazují, že se stabilizátory podle vynálezu bylo dosaženo dobrého zachování lesku.

Příklad 26

Stabilizace dvouvrstvého nátěru na kovu

Testované světelné stabilizátory se rozpustí v 30 g Solvesso® 100 a testují se v čirém nátěru, který má následující složení (hmotnostní díly):

Synthacryl® SC 303'* 27,51

Synthacryl® SC 370²⁾ 23,34

Maprenal® 650^3> 27,29

Butylacetát/butanol (37/8) 4,33

Izobutanol 4,87

Solvesso® 150⁴⁾ 2,72

Crystal Oil K-3O⁵⁾ 8,74

Vyrovnávací č. Baysilon® MA⁶⁾_1,20

100,00 ’ Akrylátová pryskyřice, ®Hoechst AG; 65% roztok ve směsi xylen/butanol (26:9).

²Akrylátová pryskyřice, ®Hoechst AG; 75% roztok Solvesso® 100⁴, ³Melaminová pryskyřice, ®Hoechst AG; 55% roztok v izobutanolu.

⁴Směs aromatických uhlovodíků, o teplotě varu: 182-203 °C (Solvesso® 150) nebo 161-178 °C (Solvesso® 100); výrobce: ®Esso.

⁵Směs alifatických uhlovodíků, teplota varu: 145-200 °C; výrobce: ®Shell.

⁶1 % v Solvesso® 150; výrobce: ®Bayer AG.

. sn.

% stabilizátoru uvedeného v následující tabulce a 1,5 % UVA z příkladu 25 se přidá k čirému nátěru, obsahujícímu pevný podíl laku. Pro srovnání se použije čirý nátěr neobsahující stabilizátor.

Čirý nátěr se zředí Solvesso®100 za dosažení viskozíty spreje a aplikuje se na hliníkovou desku (®Uniprime Epoxy, stříbrně kovový základní nátěr) a vypaluje se pří 130 °C, 30 minut, za získání suchého filmu čirého nátěru o tloušťce 40 - 50 pm.

Vzorky se potom zpracují v Atlas Xe-Wom weatherometeru (CAM 180) v následujících cyklech: io 40' UV-světlo, 20' světlo s deštěm (zepředu), 60' světlo, 60' tma s deštěm (obě strany), světlo při ^ŮC, tma při 40 °C (filtr: křemen/bor; 0,55 W/cm² při 340 nm).

Lesk povrchu (20° lesk podle DIN 67530) vzorků se potom měří v pravidelných intervalech; vysoké hodnoty znamenají dobrou stabilizaci. Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže:

Tabulka

Svět. stabilizátor	20°lesk (DIN 67530). po- . . . hodinách expozice
	0 hodin	8.00 hodin.	3200 hodin
žádný	94...........	33 '	praskání pó 800 .hod·.,
i %. slouč. z př. 5 + 1,5 % UVA	92	92	72

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

25 1. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce V kde

R_b R₂, R₃ a R jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R a R₂ jsou společně s atomem

30 uhlíku, ke kterému jsou připojeny, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R₃ a R jsou společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

R₅, R a R₉ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku,

35 alkenylová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku, arylová skupina obsahující 5 až*12 atomů

- si.

uhlíku, halogenalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, skupina -CN, nítroskupina, atom halogenu, skupina -COORio nebo arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, která je substituovaná zbytkem vybraným ze skupiny, kterou tvoří alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu; a

R₇ a Rg jsou atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 8 atomů uhlíku, arylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, halogenalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, skupina -CN, nítroskupina, skupina -COOR]q nebo arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, která je substituovaná io zbytkem vybraným ze skupiny, kterou tvoří alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu;

R_]0 je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až

12 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku nebo fenylová skupina; a ¹⁵ obě skupiny R₂₀ a R_2i jsou buď atom vodíku nebo atom halogenu;

R je uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku nebo uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom

20 kyslíku, atom fosforu, atom síry, atom křemíku a atom halogenu, a tvořící, společně s atomy uhlíku, ke kterým je přímo připojen, a atomem dusíku, substituovanou, šestičlennou cyklickou kruhovou strukturu;

vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce II kde všechny skupiny R a Ri-R₉ nabývají významů definovaných pro obecný vzorec V, oxiduje a výsledný meziprodukt se podrobí hydrogenací nebo/a halogenaci.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se oxidační.reakce provádí 30 v přítomnosti rozpouštědla a oxidačního činidla vybraného ze skupiny, kterou tvoří kyslík, peroxidy, dusičnany, manganistany, chlorečnany.
3. Způsob podle nároku 1 pro přípravu sloučeniny obecného vzorce V oxidací sloučeniny obecného vzorce Π, vyznačující se t í m , že

Ri, R₂, R₃ a R4 jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R_t a R₂ společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R₃ a R4 společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu

40 obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

Rg, R^, R₇, Rg a R₉ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 8 atomů uhlíku, arylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, skupina -CN, nítroskupina, atom halogenu, skupina -COORio, aiylová skupina

45 obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, která je substituovaná alkylovou skupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atomem halogenu;

-52CZ 299831 B6

R₁₀ je alkylová skupina obsahující l až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku nebo fenylová skupina; a

R je uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku nebo uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů 5 uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry a atom halogenu, a tvořící, společně se dvěma atomy uhlíku a atomem dusíku, substituovanou, šestičlennou cyklickou kruhovou strukturu.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve sloučeninách obecných io vzorců II a V

R_ls R₂, R₃ a R4 jsou nezávisle na sobě s výhodou methylová skupina nebo ethylová skupina,

Rj a jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylová skupina a 15

R₇, R_s a R₉ jsou nezávisle na sobě halogenalkylová skupina obsahující 1 az 4 atomy uhlíku, fenylová skupina, vinylová skupina, nitroskupina, kyanoskupina, skupina COOR10,

R₁₀ je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 20 12 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku nebo fenylová skupina, a spojující skupina Rje uhlovodík obsahující 3 až 500atomů uhlíku nebo uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry, atom křemíku a atom halogenu.