CZ299365B6

CZ299365B6 - Analogy rapamycinu a jejich použití

Info

Publication number: CZ299365B6
Application number: CZ20001014A
Authority: CZ
Inventors: W. Mollison@Karl
Original assignee: Abbott Laboratories
Priority date: 1997-09-26
Filing date: 1998-09-24
Publication date: 2008-07-02
Also published as: JP3790424B2; HU228368B1; DK1015459T3; IL134607A; DE69830502T2; HUP0004556A2; WO1999015530A1; KR20010024298A; EP1015459B1; CA2303934A1; DE69830502D1; TR200000778T2; NZ514778A; JP2001517671A; KR100803639B1; CZ20001014A3; SI1015459T1; IL134607A0; PL339455A1; KR100833812B1

Abstract

Analogy rapamycinu mající vzorec I nebo jejich farmaceuticky prijatelná sul nebo jejich ester C-31 hydroxylové skupiny, kde ester je vybrán ze skupiny sestávající z acetylu, ethanoylu, pivaloylu, pivaloyloxymethylu, acetoxymethylu, ftalidylu, methoxymethylu, indanylu a esterových skupin odvozených od aminokyselin vyskytujících se nebo nevyskytujících se v prírode k C-31 hydroxylové skupine. Je popsáno jejich použití pro výrobu léciva pro inhibici restenózy u savce, pro inhibici imunních nebo autoimunních nemocí, pro inhibici rejekce transplantátu po transplantaci tkáne, pro inhibici fungálního rustu a pro inhibici rakoviny u savce.

Description

Předkládaný vynález se týká nových chemických sloučenin majících imunomodulační aktivitu a syntetických meziproduktů použitelných k přípravě nových sloučenin a zejména makrolidových imunomodulátorů. Zejména se vynález týká semisyntetických analogů rapamycinu a jejich použití pro výrobu farmaceutických prostředků.

Dosavadní stav techniky

Sloučenina cyklosporin (cyklosporin A) nalezla od svého zavedení do oblasti transplantací orgá15 nů a imunomodulace široké použití a přinesla podstatné zvýšení úspěšnosti transplantačních postupů. Nedávno bylo objeveno několik tříd makrocyklických sloučenin, které mají silnou imunomodulační aktivitu. Okuhara a kol. v Evropské patentové přihlášce EP 184 162, publikované 11.6.1986, popisuje řadu makrocyklických sloučenin izolovaných zrodu Streptomyces, zahrnujících imunosupresivum FK-506, 23-členný makrocyklický lakton, který byl izolován z kmene S. tsukubaeinsis.

Další příbuzné přirozené produkty, jako jsou FR 900520 a FR 900523, které se liší od FK-506 v alkylovém substituentu v poloze C-21, byly izolovány z 5. hygroscopicus yakushimnaensis. Další analog, FR-900525 produkovaný S. tsukubaensis, se liší od FK-506 v náhradě části pipekolinové kyseliny prolinovou skupinou. Neuspokojivé vedlejší účinky spojené s cyklosporinem a FK-506, jako je nefrotoxicita, vedou k nepřetržitému výzkumu imunosupresivních sloučenin majících zlepšenou účinnost a bezpečnost, zahrnujících imunosupresivní činidlo, které je účinné topicky, ale neúčinné systémově patent US 5 457 111).

Rapamycin je makrocyklické trienové antibiotikum produkované Streptomyces hygroscopicus, o kterém bylo zjištěno, že má antifungální účinnost, zejména proti Candida albicans, jak in vitro, tak in vivo (C. Vezina a kol., J. Antibiot. 1975, 28, 721; S. N. Sehgal a kol., J. Antibiot. 1975, 28, 727; H. A. Baker a kol., J. Antibiot. 1978, 31, 539; patent US 3 929 992; a patent US 3 993 749).

Rapamycin

Bylo ukázáno, že rapamycin samotný (patent US 4 885 171) nebo v kombinaci s picibanilem (patent US 4 401 653) má protirakovinovou účinnost. V roce 1977 bylo uvedeno, že je také účinný jako imunosupresor v experimentálním modelu alergické encefalomyelitidy, modelu

- 1 CZ 299365 B6 násobné sklerózy; v modelu adjuvantní artritidy, modelu revmatické artritidy; a bylo rovněž ukázáno, že je účinný inhibovat tvorbu protilátek podobných IgE (R, Martel a kol., Can. J. Physiol. Pharmacol., 1977, 55, 48).

Imunosupresivní účinky rapamycinu jsou rovněž popsány v FASEB 1989, 3, 3411, stejně jako byla popsána jeho schopnost prodlužovat životnost transplantovaných orgánů u histoinkompatibilních hlodavců (R. Morris, Med. Sci. Res., 1989, 17, 877). Schopnost rapamycinu inhibovat aktivaci T-buněk byla popsána M. Strauchem (FASEB, 1989, 3, 3411). Přehled o těchto a jiných biologických účincích rapamycinu je uveden v Transplantation Reviews, 1992, 6, 39-87).

O derivátech monoesterů a diesterů rapamycinu (esterifikace v poloze 31 a 42) se uvádí, že jsou užitečné jako antifungální činidla (patent US 4 316 885) a jako ve vodě rozpustná proléčiva rapamycinu (patent US 4 650 803).

Fermentace a čištění rapamycinu a 30-demethoxy rapamycinu jsou popsány v literatuře (C. Vezina a kol., J. Antibiot. (Tokyo), 1975, 28(10), 721; S. N. Sehgal a kol. J. Antibiot. (Tokyo), 1975, 28 (10), 7727; 1983, 36(4), 351; N. L. Pavia a kol., J. Natural Products, 1991, 54(1), 167-177).

Byla zkoušena řada chemických modifikací rapamycinu. Tyto modifikace zahrnují přípravu mono- a diesterových derivátů rapamycinu (WO 92/05179), 27-oximů rapamycinu (EP 467 606); 42-oxo analogů rapamycinu (patent US 5 023 262); bicyklických rapamycinů (patent US 5 120 725); dimerů rapamycinu (patent US 5 120 727); silyletherů rapamycinu (patent US 5 120 842); a arylsulfonátů a sulfamátů (patent US 5 177 203). Rapamycin byl nedávno připraven ve své v přírodě se vyskytující enantiomemí formě (K. C. Nicolau a kol., J. Am. Chem. Soc., 1993, 115, 4419-4420; S. L. Schreiber, J. Am. Chem. Soc., 1993, 115, 7906-7907; S. J. Danishefsky, J. Am. Chem. Soc., 1993, 115, 9345-9346.

Je známo, že se rapamycin, podobně jako FK-506 váže kFKBP-12 (Siekierka, J. J.;

Hung, S. Η. Y; Poe, M.; Lin, C. S.; Sigal, N. H. Nátuře, 1989, 341, 755-757; Harding, M. W.; Galat A; Uehling, D. E.; Schreiber, S. L. Nátuře 1989, 341, 758-760; Dumont, F. J.; Melino, M. R.; Staruch, M. J.; Koprak, S. L.; Fischer, P. A.; Sigal, N. H., J. Immunol, 1990, 144, 1418-1424; Bierer, Β. E.; Schreiber, S. L.; Burakoff, S. J. Eur. J. Immunol. 1991, 21, 439—445; Fretz, H.; Albers, M. W.; Galat, A.; Standaert, F. R.; Lané, W. S.; Burakoff, S. J.; Bierer, Β. E.;

Schreiber, S. L. J. Am. Chem. Soc. 1991, 113, 1409-1411). Nedávno bylo objeveno, že komplex rapamycin/FKBP-12 se váže ještě k dalšímu proteinu, který je odlišný od calcineurinu, proteinu, který komplex FK-506/FKBP-12 inhibuje (Brown, E. J.; Albers, M. W.; Shin, T. B.; Ichikawa, K.; Keith, C. T.; Lané, W. S.; Schreiber, S. L. Nátuře 1994, 369, 756-758; Sabatini, D. M.; Erdjument-Bromage, H.; Lui, M.; Tempest, P.; Snyder, S. H. Cell, 1994, 78, 35-43).

Ačkoliv některé z těchto modifikovaných sloučenin vykazují imunosupresivní účinek, zůstává potřeba makrocyklických imunosupresiv, které nemají vážné postranní účinky často spojované s imunosupresivní terapií, způsobené částečně prodlouženými poločasy imunosupresiv. Podle toho, jeden předmět předkládaného vynálezu spočívá v poskytování nových semisyntetických makrolidů, které mají žádaný imunomodulační účinek, ale které minimalizují vedlejší účinky způsobené jejich zkráceným poločasem.

Popis obrázků na výkrese

Obrázek 1 ukazuje koncentrace v krvi ± SEM (n=3) rapamycinových analogů obsahujících tetrazol, dávkovaných opici.

-2CZ 299365 B6

Podstata vynálezu

V prvním aspektu předkládaného vynálezu jsou popsány analogy rapamycinu reprezentované strukturním vzorcem:

nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo proléčivo, tj. jeho ester C-31 hydroxylové skupiny, kde ester je vybrán ze skupiny sestávající zacetylu, ethanoylu, pivaloylu, pivaloyloxymethylu, acetoxymethylu, fitalidylu, methoxymethylu, indanylu a esterových skupin odvozených od aminokyselin vyskytujících se nebo nevyskytujících se v přírodě k C-31 hydroxylové skupině.

Dalším předmětem vynálezu je použití analogu rapamycinu pro výrobu léčiva pro inhibici restenózy u savce. Jiným předmětem vynálezu je použití této sloučeniny pro výrobu léčiva pro inhibici imunních nebo autoimunních nemocí u savce. Dalším předmětem je použití této sloučeniny pro výrobu léčiva pro inhibici rejekce transplantátu po transplantaci tkáně u savce nebo léčiva pro inhibici fungálního růstu u savce, či konečně pro výrobu léčiva pro inhibici rakoviny u savce.

Výraz „proléčivo“ jak se zde používá, se týká sloučenin, které se rychle transformují in vivo na mateřskou sloučeninu shora uvedeného vzorce, například hydrolýzou v krvi. Podrobná diskuse je uvedena v T. Higuchi a V. Stella, „Prodrugs as Novel Delivery Systems“, svazek 14 A.C.S. Symposium series, a v Edward B. Roche, ed., „Bioreversible Carriers in Drug Design,“ American Pharmaceutical Association and Pergamon Press, 1987, oba materiály uváděné zde jako odkaz.

Výraz „farmaceuticky přijatelné léčivo“ jak se zde používá, se týká těch proléčiv sloučenin podle předkládaného vynálezu, které jsou, v rozsahu platného medicínského posuzování, vhodné k používání při kontaktu s lidskými tkáněmi a tkáněmi nižších živočichů bez zvýšené toxicity, iritace, alergických reakcí a podobně, jsou souměřitelné s rozumným poměrem prospěch/riziko a účinné pro zamýšlené použití stejně, kde to přichází v úvahu, rovněž jako „zwitteriontové“ formy sloučenin podle vynálezu. Zejména výhodná farmaceuticky přijatelná proléčiva podle vynálezu jsou proléčiva na bázi esterů C-31 hydroxylové skupiny sloučeniny podle vynálezu.

Výraz „estery proléčiv“ jak se zde používá se týká kterékoliv z rozličných ester tvořících skupin, které jsou hydrolyzovány při fyziologických podmínkách. Příklady skupin esterů proléčiv zahrnují acetyl, ethanoyl, pivaloyl, pivaloyloxymethyl, acetoxymethyl, ftalidyl, methoxymethyl, indanyl a pod. a rovněž esterové skupiny odvozené od aminokyselin vyskytujících se nebo nevyskytujících se v přírodě k hydroxylové skupině C-31 sloučenin podle vynálezu.

-3 CZ 299365 B6

Prvním provedením vynálezu je sloučenina vzorce

Dalším provedením vynálezu je sloučenina vzorce

Sloučeniny a postupy podle předkládaného vynálezu budou lépe pochopeny ve spojení s následujícími syntetickými schématy, která ilustrují způsoby, kterými mohou být sloučeniny podle vynálezu připraveny.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být připraveny řadou syntetických cest. Reprezentativní postup je ukázán ve schématu 1.

-4CZ 299365 B6

Schéma 1

X = F, CF₃

A

-5 CZ 299365 B6

Jak je ukázáno ve schématu 1, konverze C-42 hydroxylové skupiny rapamycinu na trifluormethansulfonátovou nebo fluorsulfonátovou skupinu poskytuje A. Nahrazení odcházející skupiny s tetrazolem v přítomnosti bráněné, nenukleofilní báze, jako je 2,6-lutidin nebo výhodně diizopropylethylamin poskytuje epimery B a C, které se oddělí a čistí mžikovou chromatografií.

Předcházející údaje mohou být lépe pochopeny odkazy na následující příklady, které ilustrují způsoby, kterými mohou být sloučeniny podle vynálezu připraveny. Tyto příklady mají pouze ilustrativní význam a v žádném případě neomezují rozsah vynálezu jak je definován v přiložených nárocích.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

42-Epi-(tetrazolyl)-rapamycin (méně polární izomer)

Příklad 1A

Roztok rapamycinu (100 mg, 0,11 mmol) v dichlormethanu (0,6 ml) se při -78 °C zpracuje pod atmosférou dusíku 2,6-lutidinem (53 μΐ, 0,46 mmol, 4,3 ekv.) a anhydridem trifluormethansulfonátové kyseliny (37 μΐ, 0,22 mmol) a potom se míchá 15 minut, ohřeje se na teplotu místnosti a eluuje se přes polštářek silikagelu (6 ml) diethyletherem. Frakce obsahující triflát se spojí a koncentrací se získá jmenovaná sloučenina jako jantarová pěna.

Příklad 1B

42-Epi-(tetrazolyl)-rapamycin (méně polární izomer)

Roztok sloučeniny z příkladu 1A v izopropylacetátu (0,3 ml) se postupně zpracuje diizopropyl30 ethylaminem (87 μΐ, 0,5 mmol) a 1 H-tetrazolem (35 mg, 0,5 mmol) a potom se míchá 18 hodin. Tato směs se rozdělí mezi vodu (10 ml) a ether (10 ml). Organické fáze se promyjí solankou (10 ml) a suší se (Na₂SO₄). Koncentrací organických fází se získá lepivá žlutá pevná látka, která se čistí chromatografií na silikagelu (3,5 g, 0,25 až 0,063 mm (70 až 230 mesh)), eluováním s hexanem (10 ml), směsí hexanu a etheru (4:1 (10 ml), 3:1 (10 ml), 2:1 (10 ml), 1:1 (10 ml)), etherem (30 ml), směsí hexanu a acetonu (1:1 (30 ml)). Jeden z izomerů se sebere v etherových frakcích. MS (ESI) m/e 966 (M)’.

Příklad 2

42-Epi-(tetrazolyl)-rapamycin (polárnější izomer)

Příklad 2A

42-Epi-(tetrazolyl)-rapamycin (polárnější izomer)

Sebráním pomaleji postupujícího pásu z chromatografícké kolony za použití mobilní fáze směsi hexanu a acetonu (1:1) v příkladu 1B se získá jmenovaná sloučenina. MS (ESI) m/e 966 (M)“.

In vitro zkouška biologické aktivity

Imunosupresivní aktivita sloučenin podle předkládaného vynálezu se určí použitím reakce lidského směsného lymfocytů (MFR), kterou popsali Kino, T. a kol. v Transplantation Proceedings, XIX (5): 36-39, dodatek 6 (1987). Výsledky zkoušky ukazují, že sloučeniny podle vynálezu jsou účinnými imunomodulátory při nanomolámích koncentracích, jak je ukázáno v tabulce 1.

-6CZ 299365 B6

Tabulka 1

Příklad	Lidský MLR ICsotS.E.M. (nM)
Rapamycín	0,91 ± 0,36
Příklad 1	1,70 ±0,48
Příklad 2	0,66 ±0,19

Farmakokinetické vlastnosti sloučenin z příkladu 1 a z příkladu 2 byly charakterizovány po jednorázové 2,5 mg/kg intravenózní dávce opici druhu cynomolgus (n = 3 na skupinu). Každá sloučenina se připravila jako roztok obsahující 2,5 mg/ml ve směsném rozpouštědle o složení 20 % ethanolu, 30 % propylenglykolu, 2 % cremophoru EL a 48 % dextrózy jako 5% roztok ve vodném vehikulu. Do safenózní vény opic se dávkoval 1 ml/kg intravenózní dávky jako pomalý bolus (cca 1 až 2 minuty). Vzorky krve se získaly z femorální artérie nebo vény každého zvířete ío před dávkou o 0,1 (pouze IV), 0,25, 0,5, 1, 1,5, 2, 4, 6, 9, 12, 24 a 30 hodin po dávkování.

Vzorky konzervované EDTA se důkladně smíchaly a extrahovaly se pro následnou analýzu.

Podíl krve (1,0 ml) se hemolyzoval s 20% methanolem ve vodě (0,5 ml) obsahující vnitřní standard. Hemolyzované vzorky se extrahovaly směsí ethylacetátu a hexanu (1:1 (objem./objem.),

6,0 ml). Organická vrstva se odpaří do sucha při teplotě místnosti a v proudu dusíku. Vzorky se zředily ve směsi methanolu a vody (1:1, 150 μΐ). Sloučenina uvedená v názvu (50 μΐ injekce) se oddělila od nečistot za použití HPLC s reverzní fází za použití UV detekce. Vzorky se udržovaly během celého pokusu chladné (4 °C). Všechny vzorky z každé studie se analyzovaly jako jedna dávka HPLC.

Plochy pod křivkou (AUC) měřené u příkladu 1, příkladu 2 a vnitřního standardu byly stanoveny za použití software Sciex MacQuan™. Kalibrační křivky byly odvozeny od poměru ploch píků (mateřské léčivo/vnitřní standard) zpracovaných krevních standardů použitím lineární regrese metody nejmenších čtverců vůči teoretické koncentraci. Metody byly lineární pro obě sloučeniny v rozsahu standardní křivky (korelace > 0,99) s předběžně odhadnutým kvantitativním limitem

0,1 ng/ml. Maximální koncentrace v krvi (C_max) a doba k dosažení maximální koncentrace v krvi (Tmax) se odečítaly přímo z nalezených dat koncentrace v krvi-čas. Data koncentrace v krvi se zanesla do vhodné multiexponenciální křivky za použití CSTRIP k získání farmakokinetických parametrů. Předběžně odhadnuté parametry byly dále definovány za použití NONLIN84. Plocha pod křivkou koncentrace v krvi-ěas od 0 do t hodin (poslední časový bod, kdy bylo provedeno měření koncentrace v krvi) (AUC₀__t) se počítal za použití lineárního lichoběžníkového pravidla pro profil koncentrace v krvi-čas. Zbytková plocha extarpolovaná na nekonečno, určená jako koncová změřená koncentrace v krvi (C,) vydělená koncovou eliminační rychlostní konstantou (β) se připočetla k AUC₀__t, čímž se získala celková plocha pod křivkou (AUCo__t).

Jak vyplývá z obrázku 1 a z tabulky 2, obě sloučeniny příkladu 1 a příkladu 2 mají ve srovnání s rapamycinem překvapivě podstatně kratší koncový eliminační poločas (ti/₂).

Tabulka 2

Sloučenina	AUC ng.h /ml	tl/2 (hodiny)
Rapamycin	6,87	16,7
Příklad 1	2,35	5,0
Příklad 2	2,38	6,9

-7CZ 299365 B6

Způsoby léčby

Sloučeniny podle vynálezu, zahrnující, nikoliv však s omezením na ty, které jsou uvedeny v pří5 kladech, vykazují imunomodulační aktivitu u savců (zejména lidí). Jako imunosupresiva jsou sloučeniny podle vynálezu použitelné k léčbě a prevenci onemocnění způsobených imunitní reakcí, jako je rezistence při transplantaci orgánů nebo tkání, jako srdce, ledviny, jater, kostní dřeně, kůže, oční rohovky, plic, pankreatu, tenkého střeva, končetin, svalů, nervů, dvanáctníku, buněk Langerhansových ostrůvků pankreatu apod.; odmítnutí transplantované kostní dřeně dárce příjemcem; k léčbě autoimunitních nemocí, jako je revmatoidní artritis, systemický lupus erythematodes, Hashimotova thyreoiditis, roztroušená skleróza, myastenia gravis, diabetes 1. typu, uveitis (nítrooční zánět), alergická encephalomyelitis, glomerulonefritida apod. Další použití zahrnuje léčbu a profylaxi zánětlivých a hyperproliferativních kožních onemocnění a kožních projevů imunologicky podmíněných nemocí, jako je lupénka (psoriáza), atopická dermatitida, kontaktní dermatitida a jiné ekzémové dermatitídy, seborrhoická dermatitida, lichen planus, pemhigus, bulózní pemphigus, epidermolysis bullosa, kopřivka, angioedémy, vasculitidy, erytémy, kožní projevy eozinofilie, lupus erythematodes, akné a alopecia areata; různá oční onemocnění (autoimunní nebo jiné), jako je keratokonjunktivita, jarní konjunktivitida, uveitis provázející Behcetovu chorobu, keratitis, herpetická keratitis, keratokonus rohovky, distriphia epithelialis comeae, komeální leukom, a oční lokalizace pemphigu. Dále reverzibilní obstruktivní onemocnění dýchacích cest, zahrnující postižení jako astma (například bronchiální astma, alergická astma, astma podmíněné vnitřními nebo vnějšími faktory a astma způsobené prachem), zejména chronické nebo zanedbané astma (u starších osob nebo při přecitlivělosti dýchacích cest), zánět průdušek, alergická rýma apod. jsou oblastí léčby sloučenin podle vynálezu. Záněty sliznic a cév jako gastroduodenální vředy, cévní poruchy způsobené ischemickými stavy a trombózami. Dále, hyperproliferační cévní onemocnění jako je hyperplazie hladkého svalstva intimy, restenózy a cévní uzávěry, zejména po biologicky nebo mechanicky podmíněném poškození cév, mohou být léčeny nebo preventivně ošetřovány za použití sloučenin podle vynálezu. Jiné k léčbě vhodné patologické stavy, které mohou být ošetřeny zahrnují, nikoliv však s omezením, ischemická onemocnění střev, zánětlivá onemocnění střev, nekrotizující enterokolitidu, střevní zánětlivé alergická onemocnění, jako je coeliakie, proktitida, eozinofilní gastroenteritida, mastocystóza, Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida; nervová onemocnění, jako povšechná myositida, syndrom Guillain-Barre, Menierova nemoc, polyneuritida, povšechná neuritida, lokální neuritida a radikulopatie; endokrinní onemocnění, jako hyperthyreóza a Basedowova nemoc; krevní onemocnění, jako aplasie červených krvinek, aplastická anémie, hypoplastická anémie, idiopatická trombocytopenická purpura, autoimunní hemolytická anémie, agranulocytóza, pemiciózní anémie, megaloblastická anémie nebo anerytropasie; kostní onemocnění, jako je osteoporóza; onemocnění plic, jako je sarkoidóza, fibróza plic a idiopatická intersticiální pneumonie; kožní onemocnění, jako dermatomyositis, leukoderma vulgaris, ichthyosis vulgaris, fotoalergická senzitivita a kožní lymfom z T buněk, onemocnění oběhu, jako je arterioskleróza, ateroskleróza, aortitis, polyarthritis nodosa a myocardosis; kolagenózy, jako je sklerodermie, Wegenerův granulom a Sjogrenův syndrom; adiposis; eozinofilní fascitida; onemocnění periodontu, jako jsou léze gingivy, periodoncia, alveolamích výběžků a dentinu; nefrotický syndrom při glomerulonefritidě; známky mužské a stařecké alopecie preventivním účinkem proti vypadávání vlasů a podporou růstu a houstnutí vlasů; svalová dystrofíe; pyodermie a Sezaryho syndrom; Addisonova nemoc; onemocnění při aktivní oxygenaci, jako například ischemie orgánů určených k transplantaci vzniklá špatnou reperfuzí těchto orgánů (například srdce, jater, ledviny a zažívacího traktu), což se objevuje při uchovávání před transplantací nebo u ischemické choroby (například trombóza nebo srdeční infarkt); střevní onemocnění jako je endotoxický šok, pseudomembranózní kolitida a kolitida způsobená léky nebo ozářením; renální onemocnění jako akutní a chronická renální insuficience; plicní onemocnění, jako toxinóza způsobená plicním kyslíkem nebo léky (například paracort a bleomycin) karcinom plic a plicní emfyzém; oční onemocnění, jako katarakta, sideróza, retinitis, pigmentóza, senilní makulámí degenerace, zákal sklivce a popálení rohovky alkáliemi; dermatitis, jako erythema multiforme, lineární bulózní IGA dermatitida a tmelová derma55 titida; a jiné nemoci, jako je gingivitis, periodontitis, sepsis, pankreatitis, onemocnění způsobená

-8CZ 299365 B6 znečištěným ovzduším (například prašným vzduchem), stárnutím, karcinogeny, metastázy karcinomu a onemocnění vzniklé snížením atmosférického tlaku; nemoci vyvolané uvolněním histaminu nebo Leukotrienu-C₄; Behcetova nemoc s projevy střevního, cévního nebo nervového postižení a také Behcetův syndrom postihující ústní dutinu, kůži, oči, vulvu, klouby, nadvarle, plíce, ledviny atd. Dále, sloučeniny podle vynálezu jsou užitečné pro léčbu a prevenci jatemího onemocnění, jako jsou imunogenní choroby (například chronické autoimunní jatemí poškození, primární biliámí cirhóza a sklerotizující cholangitis), částečná resekce jater, akutní jatemí nekróza (například nekróza způsobená toxiny, virová hepatitis, šok nebo anoxie), virová hepatitida B, non-A/nonH hepatitis, cirhóza (například cirhóza způsobená alkoholem) a jatemí selhání, jako je fulminantní jatemí selhání, jatemí selhání s pozdní manifestací ajatemí selhání „akutní na podkladě chronického“ (akutní jatemí selhání navazující na chronické jatemí choroby) a navíc jsou užitečné pro různé nemoci s ohledem na svůj blahodárný vliv na zesílení účinku chemoterapeutik, cytomegalovirovou infekci, zejména na HCMV infekce, protizánětlivé působení, na sklerotizující a fibrotické choroby, jako je nefróza, sklerodermie, plicní fibróza, arterioskleróza, městnavá srdeční vada, hypertrofie srdečních komor, pooperační adheze a jizvy, krvácení do mozku, infarkt myokardu a poškození srdce ve spojení s ischemií a poruchou krevního přítoku apod.

Dále, sloučeniny podle vynálezu vykazují antagonistické vlastnosti vůči FK-506. Sloučeniny podle předkládaného vynálezu tak mohou být využity k léčbě imunodeprese nebo poruch zahrnujících imunodepresi. Příklady chorob zahrnujících imunodepresi zahrnují AIDS, karcinom, fungální infekci, senilní demenci, trauma (včetně hojení ran, chirurgického zákroku a šoku), chronickou bakteriální infekci a některé choroby centrálního nervového systému. Imunodeprese může být způsobena předávkováním imunosupresivní makrocyklické sloučeniny, například de25 rivátů 12-(2-cyklohexyl-l-methylvinyl)-13,19,21,27-tetramethyl-l l,28-dioxa-4-azatricyklo[22.3.1.0^4,9] oktakos-18-enu jako je FK-506 nebo rapamycin. Předávkování těchto léků pacienty je dosti časté, poněvadž nemocní zapomínají brát své dávky podle předpisu a mohou si tak přivodit vážné nežádoucí účinky. Účinnost sloučenin podle vynálezu při léčbě proliferativních onemocnění může být demonstrována metodami popsanými v Bunchman-em ET a CA

Brookshire-em, Transplantation Proceed. 23 967-968 (1991); Yamagishi a kol., Biochem, Biophys. Res. Comm. 191, 840-846 (1993); a Shichiri a kol., J. Clin. Invest. 87 1867-1871 (1991). Proliferativní onemocnění zahrnují proliferace hladkého svalstva, systemickou sklerózu, cirhózu jater, syndrom respirační úzkosti dospělých, idiopatickou kardiomyopatii, lupus erythematodes, diabetickou retinopatii nebo jiné retinopatie, psoriázu, sklerodermii, hypertrofíi prosta35 ty, srdeční hypertrofíi, restenózu po prodělané tepenné poruše nebo jiných patologických stenózách cév. Tyto sloučeniny navíc antagonizují buněčné odpovědi na některé růstové faktory a proto vykazují antiangiogenní vlastnosti, což z nich činí účinné látky při omezení nebo zastavení růstu některých nádorů i fibrotických procesů plic, jater a ledvin.

Vodné roztoky těchto sloučenin podle předkládaného vynálezu jsou zejména užitečné pro léčbu a prevenci různých onemocnění očí, jako jsou autoimunní choroby (včetně keratokonusu rohovky, keratitidy, dystrofie epitelu, leukomu, Mořenová vředu, sklevitidy a Gravesovy oftalmopatie) a rejekce (odhojení) transplantace rohovky.

Pokud se sloučeniny podle vynálezu použijí pro shora uvedené nebo jiné ošetření, terapeuticky účinné množství jedné ze sloučenin podle vynálezu může být použito v čisté formě, nebo kde taková forma existuje, ve formě farmaceuticky přijatelné soli, esteru nebo proléčiva. Alternativně, sloučenina může být podána jako farmaceutický prostředek obsahující sloučeninu, která je předmětem zájmu, v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými excipienty. Pod „terapeuticky účinným množstvím“ sloučeniny podle vynálezu se míní dostatečné množství sloučeniny pro ošetřování chorob při rozumné míře poměru prospěch/riziko, který se vztahuje na jakékoliv medicínské ošetřování. Avšak rozumí se, že celková denní použití sloučenin a kompozic podle předkládaného vynálezu rozhodne ošetřující lékař v rámci platného medicínského posuzování. Specifická terapeuticky účinná úroveň dávky pro každého jednotlivého pacienta bude záviset na rozličných faktorech včetně nemoci, která je léčena a závažnosti onemocnění; na

-9CZ 299365 B6 účinnosti aplikované konkrétní sloučeniny; na použité specifické kompozici; na věku, tělesné hmotnosti, celkovém zdraví, na pohlaví a výživě pacienta; na době podávání, cestě podání, způsobu aplikace a rychlosti vyměšování konkrétně použité sloučeniny; na trvání léčení; na léčivech užívaných v kombinaci nebo v koincidenci s určitou použitou sloučeninou a podobných faktorech, které jsou v medicínské praxi obecně známy. Například na základě znalostí odborníka je možné začít dávkovat sloučeninu v množství, které je menší než množství potřebné k dosažení požadovaného terapeutického účinku a postupně dávku zvyšovat, dokud se nedosáhne požadovaného účinku.

Celková denní dávka sloučenin podle předkládaného vynálezu podávaných lidem nebo nižším živočichům může být v množstvích okolo 0,01 do okolo 10 mg/kg/den. Pro účely orálního podání výhodnější dávky jsou od okolo 0,001 do okolo 3 mg/kg/den. Je-li to žádoucí, účinná denní dávka může být rozdělena do několika dávek; proto tedy, jednotlivá dávka kompozice může obsahovat takové množství jejích subdodávek, aby se dosáhlo denní dávky. Při topickém podání se mohou podávat dávky v rozsahu 0,001 až 3 mg/kg/den, v závislosti na místě podání.

Farmaceutické kompozice podle předkládaného vynálezu obsahují sloučeninu podle vynálezu a farmaceuticky přijatelný nosič nebo excipient, které mohou být podány orálně, rektálně, parenterálně, intracistemálně, intravaginálně, intraperitoneálně, topicky (jako prášky, masti, kapky nebo transdermální náplasti), bukálně nebo jako orální nebo nasální sprej. Výrazem „farmaceuticky přijatelný nosič“ je zde míněno netoxické tuhé, polotuhé nebo kapalné plnidlo, ředidlo, enkapsulační materiál nebo pomocná formulační přísada jakéhokoliv typu. Výraz „parenterální“, jak se zde používá, se týká způsobu podání, který zahrnuje intravenózní, intramuskulámí, intraperitoneální, intrastemální, subkutánní a intraartikulámí injekce a infuze.

Farmaceutické kompozice podle předkládaného vynálezu pro parenterální injekce zahrnují farmaceuticky přijatelné sterilní vodné nebo nevodné roztoky, disperze, suspenze nebo emulze a rovněž sterilní prášky pro rozředění do sterilních injektovatelných roztoků nebo disperzí, které se provede těsně před použitím. Příklady vhodných vodných nebo nevodných nosičů, ředidel nebo rozpouštědel nebo vehikulů zahrnují vodu, ethanol, polyoly (jako je glycerol, propylenglykol, polyethylenglykol, apod.), karboxymethylcelulózu a její směsi, rostlinné oleje (jako je olivový olej) a injektovatelné organické estery, jako je ethyloleát. Řádná fluidita se může udržet použitím povlakových materiálů, jako je lecitin, udržením požadované velikosti částic v případě disperzí a použitím povrchově aktivních látek.

Tyto prostředky mohou také obsahovat adjuvanty, jako jsou konzervační činidla, smáčedla, emulgátory a dispergační činidla. Prevence před působením mikroorganizmů se může dosáhnout zahrnutím různých antibakteriálních a antifungálních činidel, jako je například paraben, chlorbutanol, fenolsorbová kyselina apod. Může být také žádoucí zahrnout izotonická činidla, jako jsou cukry, chlorid sodný apod. Prodloužené absorpce injektovatelných farmaceutických forem se může dosáhnout zahrnutím činidel, které zdržují absorpci, jako je monostearát hlinitý a želatina.

V některých případech, aby se dosáhlo prodlouženého účinku léčiva, je žádoucí zpomalit absorpci léčiva ze subkutánní nebo intramuskulámí injekce. Toho se může dosáhnout použitím kapalné suspenze nebo krystalického nebo amorfního materiálu s malou rozpustností ve vodě. Rychlost absorpce léčiva potom závisí na jeho rychlosti rozpouštění, které zase může záviset na velikosti krystalu a krystalické formě. Alternativně, zpožděné absorpce parenterálně podané léčivé formy se dosáhne rozpuštěním nebo suspendováním léčiva v oleji nebo vehikulu.

Injektovatelné depotní formy se připraví formováním mikroenkapsulačních matric léčiva do biodegradovatelných polymerů jako je polylaktid-polyglykolid. Rychlost uvolňování léčiva může být kontrolována poměrem léčiva k polymeru a povahou zvláštního použitého polymeru. Příklady biodegradovatelných polymerů zahrnují poly(orthoesteiy) a poly(anhydridy). Depotní injekto-10CZ 299365 B6 vatelné formulace se připraví zachycením léčiva v liposomech nebo mikroemulzích, které jsou kompatibilní s tělesnými tkáněmi.

Injektovatelné formulace mohou být sterilizovány, například filtrací přes filtr, který zadržuje bakterie, nebo včleněním sterilizačních činidel ve formě sterilních pevných kompozic, které mohou být rozpuštěny nebo dispergovány ve sterilní vodě nebo jiném sterilním médiu těsně před použitím.

Tuhé formy dávek pro orální podávání představují kapsle, tablety, pilulky, prášky a granule. V takových tuhých dávkových formách je účinná sloučenina smísena s nejméně jedním inertním, farmaceuticky přijatelným excipientem nebo nosičem jako jsou citrát sodný nebo dikalcium fosfát a/nebo a) plniva nebo nastavovadla jako škroby, laktóza, sacharóza, glukóza, mannitol a kyselina křemičitá, b) pojidla jako například karboxymethylcelulóza, algináty, želatina, polyvinylpyrrolidinon, sacharóza a klovatina, c) zvlhěovadla jako glycerol, d) rozmělňující látky jako agar-agar, uhličitan vápenatý, bramborový nebo tapiokový škrob, alginová kyselina, určité sili15 káty a uhličitan sodný, e) rozpouštění zpomalující činidla jako parafín, f) urychlovače absorpce jako kvartérní amoniové soli, g) zvlhěovadla jako na příklad cetylalkohol a glycerol monostearát, h) absorbenty jako kaolin a bentonitová zemina, i) lubrikanty jako mastek, stearát vápenatý, stearát hořečnatý, pevné polyethylenglykoly, laurylsulfát sodný, a jejich směsi. V případě kapslí, tablet a pilulek mohou dávkové formy obsahovat také pufrovací činidla.

Tuhé kompozice podobného typu mohou být také aplikovány jako plniva v měkkých i tvrdých plněných kapslích za použití excipientů, jako je laktóza nebo mléčný cukr, stejně jako vysokomolekulámí polyethylenglykoly a jim podobné.

Pevné formy dávek, tablet, dražé, kapslí, pilulek a granulí mohou být připraveny potahované a se slupkami jako jsou stravitelná potahování a jiná potahování tablet běžně používaná v praxi farmaceutické formulace. Mohou případně obsahovat zneprůhledňující látky a mohou mít také takové složení, že uvolňují aktivní ingredienci(e) pouze nebo přednostně v určité části zažívacího traktu, případně se zpožďovaným účinkem. Příklady obalovaných kompozic, které mohou být používány, obsahují polymemí substance a vosky.

Aktivní sloučeniny mohou být také v mikroenkapsulované formě, je-li to žádoucí, s jedním nebo více shora uvedenými excipienty.

Kapalné formy dávek pro orální administraci zahrnují farmaceuticky přijatelné emulze, mikroemulze, roztoky, suspenze, sirupy a tinktury. Kromě aktivních sloučenin mohou kapalné formy dávek obsahovat v oboru používané inertní ředidla jako na příklad vodu nebo jiná rozpouštědla, solubilizační činidla a emulzifikátory jako ethylalkohol, izopropylalkohol, uhličitan ethylnatý, ethylacetát, benzylalkohol, benzylbenzoát, propylenglykol, 1,3-butylenglykol, dimethylform40 amid, oleje (zvláště pak olej bavlníkový, podzemnicový, kukuřičný, kličkový, olivový, ricinový a sezamový), glycerol, tetrahydrofurfurylalkohol, polyethylenglykoly a estery mastných kyselin se sorbitolem a jejich směsi.

Vedle inertních ředidel mhou orální kompozice také obsahovat adjuvanty, jako zvlhčovači činidla, emulzifikační a suspendační činidla, sladidla, ochucovací a parfemační činidla.

Suspenze mohou vedle aktivních sloučenin obsahovat suspenzační činidla, jako například ethoxylované izostearylalkoholy, polyoxyethylensorbitol a estery sorbitanu, mikrokrystalickou celulózu, metahydroxid hlinitý, bentonit, agar-agar a tragakant a jejich směsi.

Topické podání zahrnuje podání kůží nebo sliznici, včetně povrchu plic a očí. Kompozice pro topické podání zahrnující kompozice pro inhalaci se mohou připravit jako suchý prášek, který může nebo nemusí být natlakován. V případě práškových kompozic které nejsou natlakovány, může být aktivní složka v jemně rozdělené formě použita ve směsi s farmaceuticky přijatelným

-11 CZ 299365 B6 nosičem větší velikosti částic, zahrnující částice, mající například velikost do 100 mikrometrů v průměru. Vhodné inertní nosiče zahrnují cukry jako je laktóza. Je žádoucí, aby alespoň 95 % hmotnostních částic aktivní složky mělo účinnou velikosti částic v rozsahu 0,01 až 10 mikrometrů. Kompozice pro topické použití na kůži také zahrnují masti, krémy, lotiony a gely.

Alternativně, kompozice může být natlakována a obsahuje stlačený plyn jako je dusík nebo zkapalněné plynné hnací činidlo. Toto zkapalněné hnací médium a skutečně celková kompozice je výhodná taková, že aktivní složka se v něm nerozpouští v žádné podstatné míře. Tato natlakovaná kompozice také může obsahovat povrchově aktivní činidlo. Povrchově aktivní činidlo může ío být kapalné nebo pevné neiontové povrchově aktivní činidlo nebo může být pevné aniontové povrchově aktivní činidlo. Je výhodné použít pevné aniontové povrchově aktivní činidlo ve formě sodné soli.

Další forma topického podání je do očí, pokud jde o léčbu imuno-zprostředkovaných stavů očí, jako jsou autoimunní nemoci, alergické nebo zánětlivé stavy a transplantáty rohovky. Sloučenina podle vynálezu je rozšiřována ve farmaceuticky přijatelném vehikulu, tak, že sloučenina je udržována v kontaktu s očním povrchem pro dostatečnou časovou periodu, aby bylo sloučenině umožněno pronikat rohovkou a vnitřní oblastí oka, jako například přední komora oční, zadní komora oční, sklivec, vodní tekutina, rohovka, duhovka/řasnaté tělísko v oku, čočky, cévnatka/20 sítnice a bělima. Farmaceuticky přijatelným oftalmickým vehikulem může například být mast, rostlinný olej nebo enkapsulační materiál.

Kompozice pro rektální nebo vaginální administraci jsou nejlépe čípky, které mohou být připraveny smísením sloučenin podle tohoto vynálezu s vhodným neiritujícími excipienty nebo nosiči jako je kakaové máslo, polyethylenglykol nebo vosk pro čípky, které jsou tuhé při teplotě okolí, avšak kapalné při tělesné teplotě, a tudíž tají v dutině rekta nebo vagíny a uvolňují účinnou látku.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být podány ve formě liposomů. Jak je známo ze stavu techniky, liposomy jsou obecně odvozeny od fosfolipidů nebo od ostatních substancí.

Liposomy jsou formovány mono- nebo multilamelárními hydratovanými kapalnými krystaly, které jsou dispergovány ve vodném médiu. Může se použít jakýkoliv netoxický, fyziologicky přijatelný a metabolizovatelný lipid, který je schopen tvořit liposomy. Předkládaná kompozice v liposomů může obsahovat, vedle sloučeniny podle vynálezu, stabilizátory, konzervační činidla, excipienty apod. Výhodné lipidy jsou fosfolipidy a fosfatidylcholiny (lecitiny), jak přirozené, tak syntetické. Způsoby k formování liposomů jsou známé ve stavu techniky. Viz například, Prescott, Ed., Methods in Cell Biology, svazek XIV, Academie Press, New York, N.Y. (1976) str. 33 a následující.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být také podávány společně s jedním nebo více imunosupresivními činidly. Imunosupresivní činidla v rámci rozsahu tohoto vynálezu zahrnují, nikoliv však s omezením, 1MLRAN® azathioprin sodný, brequinar sodný, SPANDIN® guesperimus trihydrochlorid (také známý jako deoxyspergualin), mizoribin (také známý jako bredinin), CELLECEPT® mycofenolát mofetil, NEORAL® Cyklosporin A (také označován jako odlišná formulace Cyclospiru A pod obchodním označením SANDIMMLNE®), PROGRAF® tacrolimus (také známý jako FK-506, sirolimus a RAPAMLNE®, leflunomid (také známý jako HWA-486), glukokortikoidy, jako prednisolon a jeho deriváty, léčba protilátkou, jako je orthocolon (OK.T3) a Zenepax® a antithymyocytové globuliny, jako thymoglobuliny.

Je třeba vzít v úvahu, že předcházející popis a následující příklady jsou uvedeny pouze pro ilustraci a v žádném případě neomezují rozsah vynálezu, který je definován pouze přiloženými nároky a jejich ekvivalenty. Odborník může provést řadu změn a modifikací předkládaného vynálezu. Takové změny a modifikace, zahrnující, nikoliv však s omezením, chemické struktury, substituenty, deriváty, meziprodukty, syntézy, formulace a/nebo metody použití vynálezu mohou být provedeny, aniž by došlo k odchylce od ducha a rozsahu vynálezu.

Claims

1. Analogy rapamycinu mající vzorec nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo jejich ester C-31 hydroxylové skupiny, kde ester je vybrán ze skupiny sestávající zacetylu, ethanoylu, pivaloylu, pivaloyloxymethylu, acetoxymethylu, ftalidylu, methoxymethylu, indanylu a esterových skupin odvozených od aminokyselin vyskytujících se nebo nevyskytujících se v případě k C-31 hydroxylové skupině.

2. Analog rapamycinu podle nároku 1 vzorce

-13 CZ 299365 B6

3. Analog rapamycinu podle nároku 1 vzorce

5 4. Použití sloučeniny podle nároku 1 pro výrobu léčiva pro inhibici restenózy u savce.

5. Použití sloučeniny podle nároku 1 pro výrobu léčiva pro inhibici imunních nebo autoimunních nemocí u savce.

io

6. Použití sloučeniny podle nároku 1 pro výrobu léčiva pro inhibici rejekce transplantátu po transplantaci tkáně u savce.

7. Použití sloučeniny podle nároku 1 pro výrobu léčiva pro inhibici fungálního růstu u savce.

15 8. Použití sloučeniny podle nároku 1 pro výrobu léčiva pro inhibici rakoviny u savce.

1 výkres

- 14CZ 299365 B6

Obrázek 1