CZ291188B6

CZ291188B6 - Benzoylguanidiny, způsob jejich přípravy, jejich pouľití a léčiva tyto benzoylguanidiny obsahující

Info

Publication number: CZ291188B6
Application number: CZ19952315A
Authority: CZ
Inventors: Heinz-Werner Dr. Kleemann; Hans-Jochen Dr. Lang; Jan-Robert Dr. Schwark; Andreas Dr. Weichert; Wolfgang Dr. Scholz; Udo Dr. Albus
Original assignee: Hoechst Aktiengesellschaft
Priority date: 1994-09-09
Filing date: 1995-09-08
Publication date: 2003-01-15
Also published as: CZ231595A3; FI954190L; DE4432106A1; SI9500280A; NZ272946A; US5641792A; JP4113262B2; RU2160727C2; IL115196A0; NO953555D0; HU9502634D0; DE59509899D1; CN1119643A; ES2168324T3; JPH0892215A; AU3050495A; IL115196A; HUT72630A; NO305202B1; SI9500280B

Abstract

Benzoylguanidiny obecn ho vzorce I, ve kter m obecn substituenty maj specifick v²znamy, maj pozoruhodnou · innost na srde n ob hov² syst m, z skaj se reakc slou eniny obecn ho vzorce II, ve kter m L znamen odlu itelnou skupinu, s guanidinem. Popisuje se i pou it t chto slou enin pro p° pravu l iv a l iv samotn²ch obsahuj c ch tyto slou eniny. Slou eniny se uplat uj zejm na p°i l b srde n ch arytmi .\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká benzoylguanidinů substituovaných heterocyklickou N-oxidovou skupinou, způsobu jejich přípravy, jejich použití jako léčiv a léčiv, která tyto benzoylguanidiny obsahují jako účinnou látku.

Dosavadní stav techniky

Nejprominentnějším zástupcem acylguanidinů je pyrazinový derivát amilorid, který nachází použití v lékařské praxi jako draslík—šetřící diuretikum. V literatuře byly popsané četné další sloučeniny typu amiloridu, jako například dimethylamilorid nebo ethylisopropylamilorid. Uvedené sloučeniny odpovídají následujícímu obecnému vzorci

R

ve kterém v případě amiloridu R' a R znamenají atom vodíku, zatímco v případě dimethylamiloridu R' a R znamenají methylovou skupinu a v případě ethylisopropylamiloridu R' znamená skupinu C₂H₅ a R znamená skupinu CH(CH₃)₂. Kromě toho jsou známé výzkumy, které poukazují na antirytmické vlastnosti amiloridu (Circulation 79, 1257-63 (1989)). Širokému použití ve funkci antiarytmika však brání skutečnost, že antiarytmický účinek je jen málo výrazný a že je doprovázen saluretickým účinkem a účinkem majícím za následek snížení krevního tlaku, přičemž tyto vedlejší účinky jsou nežádoucí při léčení poruch srdečního rytmu. Odkazy na antiarytmické vlastnosti amiloridu byly také uvedeny při pokusech na izolovaném zvířecím srdci (Eur. Heart J. 9 (supp. 1): 167 (1988) (book of abstracts). Tak bylo například u krys zjištěno, že uměle vyvolané chvění srdeční komory bylo amiloridem zcela potlačeno. Ještě potentnější než amilorid byl v tomto modelu výše uvedený amiloridový derivát ethylisopropylamilorid. V patentu US 5 091 394 jsou popsány benzoylguanidiny, které v poloze odpovídající zbytku R(l) nesou atom vodíku. V německé patentové přihlášce P42 04 575.4 odpovídající patentu US 5 373 024 jsou navrženy benzoylguanidiny, ve kterých však substituenty nemají významy nárokované v rámci vynálezu. V patentu US 780 027 jsou nárokovány acylguanidiny, které jsou strukturně podobné sloučeninám podle vynálezu a které jsou odvozené od komerčně dostupných diuretik, jejichž příkladem je bumetanid. V souladu stím je těmto sloučeninám připisován silný salidiuretický účinek. V patentovém dokumentu EP 602 523 jsou popsány pyridyl-oxidové sloučeniny avšak nikoliv v kombinaci s N-oxidem.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou benzoylguanidiny obecného vzorce I

-1 CZ 291188 B6 (I)»

R( 1 )

R(4) O

NH

NH ve kterém

R(l) znamená atom vodíku, -SCh-alkylovou skupinu, ve které alkylový zbytek obsahuje 1 až 4 uhlíkové atomy, nebo skupinu CF₃,

R(2) znamená -O-chinaldin- nebo -O-pyridin-N-oxidovou skupinu,

R(3) znamená atom vodíku nebo skupinu CF₃, a

R(4) a R(5) znamenají atom vodíku nebo alky lovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy, jakož i jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob přípravy výše definovaných benzoylguanidinů obecného vzorce I, jehož podstata spočívá v tom, že se sloučenina obecného vzorce II

ve kterém R(l) až R(5) mají výše definované významy a L znamená snadno nukleofilně substituovatelnou odlučitelnou skupinu, uvede v reakci s guanidinem.

Předmětem vynálezu je také použití benzoylguanidinů výše definovaného obecného vzorce I pro výrobu léčiva určeného k léčení arytmií.

Předmětem vynálezu je také benzoylguanidin výše definovaného obecného vzorce I pro použití k léčení arytmií.

Předmětem vynálezu je také použití benzoylguanidinů výše definovaného obecného vzorce I pro výrobu léčiva určeného pro léčení nebo profylaxi srdečního infarktu.

Předmětem vynálezu je také použití benzoylguanidinů výše definovaného obecného vzorce I pro výrobu léčiva určeného pro léčení nebo profylaxi srdeční angíny.

Předmětem vynálezu je také použití benzoylguanidinů výše definovaného obecného vzorce I pro výrobu léčiva určeného pro léčení nebo profylaxi ischemických srdečních příhod.

Předmětem vynálezu je také použití benzoylguanidinu výše definovaného obecného vzorce I pro výrobu léčiva určeného pro léčení nebo profylaxi ischemických příhod periferní a centrální nervové soustavy a záchvatu mrtvice.

Předmětem vynálezu je také použití benzoylguanidinu výše definovaného obecného vzorce I pro výrobu léčiva určeného pro léčení nebo profylaxi ischemických příhod periferních orgánů a končetin.

Předmětem vynálezu je také použití benzoylguanidinu výše definovaného obecného vzorce I pro výrobu léčiva určeného k léčení šokových stavů.

Předmětem vynálezu je také použití benzoylguanidinu výše definovaného obecného vzorce I pro výrobu léčiva určeného k podání při chirurgických operacích a transplantacích orgánů.

Předmětem vynálezu je také použití benzoylguanidinu výše definovaného obecného vzorce I pro výrobu činidla určeného ke konzervování a ukládání transplantátů pro chirurgické zákroky.

Předmětem vynálezu je také použití benzoylguanidinu výše definovaného obecného vzorce I pro výrobu léčiva určeného pro léčení onemocnění, jejich primární nebo sekundární příčinou je buněčná proliferace.

Předmětem vynálezu je také benzoylguanidin výše definovaného obecného vzorce I pro použití jako antiatherosklerotikum nebo prostředek proti diabetickým pozdním komplikacím, rakovinovým onemocněním, fibrosním onemocněním, jakými jsou fibrosa plic, fibrosa jater nebo fíbrosa ledvin a proti hyperplasii prostaty.

Předmětem vynálezu je konečně léčivo, které obsahuje účinné množství benzoylguanidinu výše definovaného obecného vzorce I.

Aktivované deriváty kyselin obecného vzorce II, ve kterém L znamená alkoxy-skupinu, výhodně methoxy-skupinu, fenoxy-skupinu, fenylthio-skupinu, methylthio-skupinu, 2-pyridylthioskupinu nebo dusíkatou heterocyklickou skupinu, výhodně 1-imidazolylovou skupinu, se výhodně získají o sobě známým způsobem zodpovídajících chloridů karboxyiových kyselin (obecný vzorec II, ve kterém L znamená Cl), které se zase získají o sobě známým způsobem z odpovídajících karboxyiových kyselin (obecný vzorec II, ve kterém L znamená OH), například reakcí s thionylchloridem.

Kromě chloridů karboxyiových kyselin obecného vzorce II (ve kterém L znamená Cl) mohou být také o sobě známým způsobem přímo zodpovídajících derivátů kyseliny benzoové (obecný vzorec II, ve kterém L znamená OH) připraveny i další aktivované deriváty kyselin obecného vzorce II, například methylestery obecného vzorce II, ve kterém L znamená skupinu OCH₃, reakcí s plynným chlorovodíkem v methanolu, imidazolidy obecného vzorce II reakcí s karbonyldiimidazolem [L znamení 1-imidazolylovou skupinu; Staab, Angew. Chem. Int. Ed. Engl. 1, 351-367(1962)], směsné anhydridy obecného vzorce II reakcí s CI-COOC2H5 nebo stosylchloridem v přítomnosti triethylaminu v inertním rozpouštědle, přičemž lze také použít aktivaci benzoových kyselin dicyklohexylkarbodiimidem (DCC) nebo [(kyano(ethoxykarbonyl)methylen)amino]-l,l,3,3-tetramethyluroniumtetrafluorborátem (TOTU) (Proceedings of the 21. European Peptide Symposium, Peptides 1990, vyd. E. Giralt a D. Andreu, Escom, Leiden, 1991). Celá řada vhodných metod pro přípravu aktivovaných derivátů karboxyiových kyselin obecného vzorce II je uvedena v seznamu literatury vJ. March, Advanced Organic Chemistry, 3. vyd. (John and Sons, 1985) str. 350.

Reakce aktivovaného derivátu karboxylové kyseliny obecného vzorce II s guanidinem se provádí o sobě známým způsobem v protickém nebo aprotickém polárním avšak inertním organickém

-3CZ 291188 B6 rozpouštědle. Při reakci methylesteru kyseliny benzoové (obecný vzorec II, ve kterém L znamená skupinu OMe) s guanidinem se osvědčily methanol, isopropanol nebo tetrahydrofuran při teplotě v teplotním rozmezí od 20 °C do teploty varu těchto rozpouštědel. Při většině reakcí sloučenin obecného vzorce II se soli-prostým guanidinem se výhodně pracuje v aprotických inertních 5 rozpouštědlech, jakými jsou tetrahydrofuran, dimethoxyethan a dioxan. Při reakci sloučeniny obecného vzorce II s guanidinem může být však jako rozpouštědlo použita také voda. V případě, že L znamená Cl, potom se výhodně pracuje za přidání činidla vázajícího kyselinu, například ve formě nadbytečného guanidinu. přičemž toto činidlo v daném případě váže kyselinu halogenovodíkovou.

Dosud nepopsané sloučeniny obecného vzorce II mohou být připraveny způsoby, které jsou známé z literatury, například tak, že se kyseliny 4-halogen-3-chlorsulfonylbenzoové převedou působením amoniaku nebo aminu na kyseliny 3-aminosulfonyl-4-halogenbenzoové nebo se převedou působením slabého redukčního činidla, jakým je hydrogensiřičitan sodný, a následnou 15 alkylací na kyseliny 3-alkylsulfonyl-4-halogenbenzoové, načež se tyto sloučeniny převedou na sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu.

Zavedení O-nukleofilních skupin se provádí metodami nukleofílní substituce aromatických látek, které jsou popsané v literatuře. Jako odlučitelná skupina se při těchto substitucích osvědčily 20 halogenidová a trifluormethansulfonátová skupina. Výhodně se pracuje v dipolámím aprotickém rozpouštědle, jakým je například DMF nebo TMU při teplotě mezi 0 °C a teplotou varu rozpouštědla. Jako látky vázající kyselinu výhodně slouží soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin s aniontem s vyšší bazickou a nižší nukleofilií, jakými jsou například uhličitan draselný nebo uhličitan česný.

Zavedení alkylových nebo arylových substituentů se provádí metodami palladiem zprostředkované křížové kopulace arylhalogenidů působením například organických sloučenin zinku, organostannátů, organických kyselin boru nebo organoboranů, přičemž tyto metody jsou známé z literatury.

Oxidace atomů dusíku v O-chinaldinovém nebo O-pyridinovém substituentu se provádí známými metodami ve stádiu vhodných meziproduktů, jakými jsou estery benzoových kyselin. Osvědčila se například kyselina m-chlorperoxybenzoová v inertním rozpouštědle, jakým je methylenchlorid, při teplotě mezi -30 °C a teplotou varu rozpouštědla.

Benzoylguanidiny jsou slabými bázemi, které mohou vázat kyseliny za tvorby adičních solí s kyselinami. Jako adiční soli s kyselinami přichází v úvahu soli všech farmaceuticky přijatelných kyselin, například halogenidy, zejména hydrochloridy, laktáty, sulfáty, citráty, tartráty, acetáty, fosfáty, methylsulfonáty a p-toluensulfonáty.

Vzhledem ktomu, že sloučeniny podle vynálezu mají podobnou strukturu jako sloučeniny popsané v rámci dosavadního stavu techniky, je překvapující, že nemají nežádoucí salidiuretický účinek, přičemž však mají velmi dobré antiarytmické vlastnosti, které se například uplatňují při stavech kyslíkové nedostatečnosti. Sloučeniny podle vynálezu jsou pro jejich farmakologické 45 vlastnosti obzvláště vhodné jako antiarytmická léčiva s kardioprotekční složkou pro profylaxi z a léčení infarktu, jakož i pro léčení angíny pektoris, přičemž také preventivně inhibují nebo silně omezují patologické procesy, při kterých dochází ke vzniku ischemicky indukovaných poškození, zejména při vzniku ischemicky indukovaných srdečních arytmií. Vzhledem kprotekčním účinkům proti patologickým hypoxickým a ischemickým stavům mohou být sloučeniny podle 50 vynálezu obecného vzorce I pro inhibici buněčného výměnného mechanismu Na⁺/H⁺ použity jako léčiva pro léčení všech akutních nebo chronických ischemií iniciovaných poškození a následných primárně nebo sekundárně indukovaných onemocnění. To se týká použití ve funkci léčiv pro operační zákroky, například při transplantaci orgánů, přičemž tyto sloučeniny mohou být použity jak pro ochranu orgánů v těle dárce před odebráním orgánu nebo v průběhu odebrání 55 orgánu, tak i pro ochranu odebraných orgánů, například při manipulaci s těmito orgány nebo při

-4CZ 291188 B6 jejich uložení v lázni fyziologických tekutin, avšak také při převedení do organismu příjemce. Sloučeniny podle vynálezu jsou rovněž cennými protekčně působícími léčivy při provádění angioplastických operačních zákroků, například v srdci nebo v periferních cévách. Vzhledem k protekčnímu účinku proti ischemií indukovaným poškozením jsou sloučeniny podle vynálezu vhodné také jako léčiva pro léčení ischemií nervové soustavy, zejména centrální nervové soustavy, přičemž jsou například použitelné pro léčení záchvatu mrtvice nebo mozkového edému. Kromě toho se sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I hodí pro léčení šoků, jakými jsou například alergické, kardiogenní, hypovolemické a bakteriální šoky.

Navíc se sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I vyznačují silnou inhibiční účinností vůči proliferaci buněk, například vůči fibroblastové buněčné proliferaci a vůči proliferaci buněk cév hladkých svalů. Proto přichází sloučeniny obecného vzorce I v úvahu jako cenná terapeutika pro onemocnění, u kterých znamená uvedená proliferace primární nebo sekundární příčinu, a tyto sloučeniny mohou být proto použity jako antiatherosklerotika, prostředky proti pozdním diabetickým komplikacím, proti rakovinovým onemocněním, proti fibrosním onemocněním, mezi která patří fibrosa plic, fibrosa jater nebo fibrosa ledvin, proti hypertrofii a hyperplasii orgánů, zejména při hyperplasii prostaty, popřípadě při hypertrofii prostaty.

Sloučeniny podle vynálezu jsou účinnými inhibitory buněčného výměnného systému NaVJT, který je při četných onemocněních (esenciální hypertonie, atheroskleróza, diabetes a podobně) zvýšen také u těch buněk, které jsou snadno přístupné pro stanovení, přičemž těmito buňkami jsou například erythrocyty, thrombocyty nebo leukocyty. Sloučeniny podle vynálezu se proto hodí jako znamenité a jednoduché vědecké nástroje, například při jejich použiti ve funkci diagnostických činidel při stanovení a rozlišení jednotlivých forem hypertonie, ale také atherosklerózy, cukrovky, proliferačních onemocnění atd.. Kromě toho jsou sloučeniny obecného vzorce I vhodné pro preventivní terapií týkající se inhibice geneze vysokého krevního tlaku, například v rámci esenciální hypertonie.

Oproti známým sloučeninám mají sloučeniny podle vynálezu významně zlepšenou rozpustnost ve vodě. Proto jsou podstatně vhodnější pro intravenózní aplikace.

Léčiva obsahující sloučeninu obecného vzorce I mohou být podávány perorálně, parenterálně, intravenózně, rektálně nebo prostřednictvím inhalace, přičemž výhodný způsob podání je v každém konkrétním případě závislý na příznacích léčeného onemocnění. Sloučeniny obecného vzorce I mohou být podány samotné nebo společně s pomocnými látkami, které se obvykle používají jak ve veterinární, tak humánní medicíně.

Volba těchto pomocných látek pro požadovanou léčivovou formulaci je pro odborníka běžná vzhledem kjeho odborným znalostem. Vedle rozpouštědel, želatinačních činidel, čípkových základů, tabletových pomocných látek a dalších nosičů účinných látek mohou být například použity antioxidační činidla, dispergační činidla, emulgátory, odpěňovadla, látky korigující chuť, konzervační prostředky, solubilizační přísady nebo barviva.

Při přípravě perorální aplikační formy se účinné sloučeniny smísí s příslušnými vhodnými přísadami, kterými jsou nosičové látky, stabilizátory nebo inertní ředidla, načež se obvyklým způsobem převedou do odpovídající aplikační formy, jakou jsou tablety, dražé, zasunovatelné kapsle a vodné, alkoholické nebo olejové roztoky. Jako inertní nosiče mohou být použity například arabská guma, magnézie, uhličitan hořečnatý, fosforečnan draselný, mléčný cukr, glukóza nebo škrob, zejména kukuřičný škrob. Přípravek může mít přitom formu suchého nebo vlhkého granulátu. Jako olejové nosičové látky nebo rozpouštědla přichází v úvahu například rostlinné nebo živočišné oleje, jako například slunečnicový olej nebo rybí tuk.

Pro subkutánní nebo intravenózní aplikaci se účinné sloučeniny použijí případně společně s obvyklými pomocnými látkami, jakými jsou solubilizační činidla, emulgátory nebo další pomocné látky, ve formě roztoku, suspenze nebo emulze. Jako rozpouštědla přichází v úvahu

-5CZ 291188 B6 například voda, fyziologický roztok chloridu sodného nebo alkoholy, například ethanol, propanol, glycerin a vedle toho také cukerné roztoky, jako například roztok glukózy nebo manitu, nebo také směsi uvedených rozpouštědel.

Jako farmaceutické formulace pro podání ve formě aerosolů nebo spraye jsou vhodné například roztoky , suspenze nebo emulze účinné látky obecného vzorce I ve farmaceuticky přijatelném rozpouštědle, jakým je zejména ethanol nebo voda, nebo ve směsi takových rozpouštědel.

Výše uvedené formulace mohou podle potřeby obsahovat ještě další farmaceutické pomocné 10 látky·, jakými jsou tensidy, emulgátory a stabilizátoiy, jakož i hnací plyn. Takový přípravek obsahuje účinnou látku obvykle v koncentraci asi 0,1 až 10, zejména asi 0,3 až 3, % hmotnosti.

Dávky podávané účinné látky obecného vzorce I a četnost podání závisí na síle a době trvání účinku použitých sloučenin, jakož i na druhu a vážnosti léčeného onemocnění a na pohlaví, věku, 15 hmotnosti a individuálních reakcích léčeného savce.

Průměrně činí denní dávka sloučeniny obecného vzorce I u pacienta s tělesnou hmotností asi 75 kg alespoň 0,001 mg/kg tělesné hmotnosti, výhodně 0,01 mg/kg tělesné hmotnosti, až nejvýše 10 mg kg tělesné hmotnosti, výhodně až 1 mg/kg tělesné hmotnosti. Při akutních projevech 20 nemoci, například bezprostředně po zasažení srdečním infarktem, mohou být nezbytné i vyšší a především častější dávky, například až 4 dílčí dávky denně. Zejména při intravenózním podání, například u pacientů s infarktem na stanici intenzivní péče, mohou být nutné dávky činící až 200 mg denně.

V následující části popisu bude vynález blíže objasněn pomocí konkrétních příkladů jeho provedení, přičemž tyto příklady mají pouze ilustrační charakter a nikterak neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen definicí patentových nároků. V těchto příkladech je použito následujících zkratek:

30	MeOH	methanol,
	DMF	N,N-dimethylformamid,
	TMU	Ν,Ν,Ν',Ν'-tetramethylmočovina,
	El	ionizace dopadem elektronů,
	DCI	desorpční chemická ionizace,
35	EE	ethylacetát,
	DIP	diisopropylether,
	MTB	methyl-terc.butylether,
	HEP	n-heptan,
	DME	dimethoxyethan,
40	FAB	ionizace rychlými atomy,
	CH₂CE	dichlormethan,
	THF	tetrahydrofuran,
	ES	ionizace svazkem elektronů
	Me	methylová skupina,
45	Et	ethylová skupina,
	Bn	benzylová skupina,
	ZNS	centrální nervová soustava,
	solanka	nasycený vodný roztok chloridu sodného,
	Met	kov.

Příklady provedení vynálezu

Obecná metoda přípravy benzoylguanidinů obecného vzorce I

-6CZ 291188 B6

Varianta A: z kyselin benzoových (obecný vzorec II, ve kterém L znamená skupinu OH)

0,01 M derivátu kyseliny benzoové obecného vzorce II se rozpustí, popřípadě suspenduje v 60 ml bezvodého THF, načež se k získanému roztoku nebo získané suspenzi přidá 1,78 g (0,011 M) karbonyldiimidazolu. Po dvouhodinovém míchání při okolní teplotě se do reakčního roztoku vnese 2,95 g (0,05 M) guanidinu. Po míchání přes noc se THF oddestiluje za sníženého tlaku v rotační odparce, ke zbytku se přidá voda, hodnota pH se nastaví na hodnotu 6 až 7 2N kyselinou chlorovodíkovou a odpovídající benzoylguanidin (vzorec I) se odfiltruje. Takto získané benzoylguanidiny mohou být převedeny na odpovídající soli působením vodné, methanolické nebo etherické kyseliny chlorovodíkové nebo jiné farmaceuticky přijatelné kyseliny.

Obecná metoda přípravy benzoylguanidinů obecného vzorce I

Varianta B: z alkylesterů kyseliny benzoové (obecný vzorec II, ve kterém L znamená skupinu O-alkyl) mmol alkylesterů kyseliny benzoové obecného vzorce II a 25 mmol guanidinu (volná báze) se rozpustí v 15 ml isopropanolu nebo suspenduje v 15 ml THF, načež se získaný roztok nebo získaná suspenze zahřívají pod zpětným chladičem na teplotu varu až do úplného ukončení reakce (kontrola průběhu reakce se provádí chromatografií na tenké vrstvě), přičemž typická reakční doba činí 2 až 5 hodin. Rozpouštědlo se oddestiluje za sníženého tlaku v rotační odparce, zbytek se vyjme ve 300 ml EE a třikrát promyje 50 ml roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Po vysušení nad síranem sodným, oddestilování rozpouštědla za vakua se zbytek chromatografuje na silikagelu za použití vhodné eluční soustavy, jakou je například směs EE a MeOH v objemovém poměru 5:1. (Tvorba soli se provádí obdobně jako při variantě A).

Příklad 1

4-(Pyridin-N-oxid-3-yloxy)-3-trifluormethylbenzoylguanidinhydrochlorid

500 mg methylesteru kyseliny 4-(pyridin-N-oxid-3-yloxy)-3-trifluormethylbenzoové a 472 mg guanidinu se guanidinuje obecnou metodou varianty B v 5 ml isopropanolu. Získá se 250 mg bezbarvého oleje.

Teplota tání (hydrochlorid): 180 °C, R_f(EE/MeOH 1:1) = 0,27, MS (ES): 341 (M+H)⁺.

a) Methylester kyseliny 4-(pyridin-N-oxid-3-yloxy)-3-trifluormethylbenzoové

1,1 g methylesteru kyseliny 4-(3-pyridyloxy)-3-trifluormethylbenzoové a 912 mg kyseliny 3-chlorperoxybenzoové se rozpustí v 10 ml CH2CI2 a roztok se míhá po dobu 18 hodin při okolní teplotě. Potom se přidá 126 mg siřičitanu sodného a rozpouštědlo se odstraní za vakua. Zbytek se

-7CZ 291188 B6 vyjme 100 ml EE a extrahuje jednou 100 ml nasyceného vodného roztoku siřičitanu sodného a třikrát 100 ml nasyceného vodného roztoku uhličitanu sodného. Po vysušení nad síranem sodným a odstranění rozpouštědla za vakua se získá 1,1 g bezbarvého oleje.

R_f(EE/MeOH 10:1) = 0,19, MS (ES): 314 (M+H)⁺.

b) Methylester kyseliny 4-(3-pyridyloxy)-3-trifluormethylbenzoové

2 mmol methylesteru kyseliny 4-fluor-3-trifluormethylbenzoové, 2 mmol 3-hydroxypyridinu a mmol uhličitanu draselného se míchá po dobu 1,5 hodiny při teplotě 110 °C v 15 ml bezvodého DMF. Směs se potom nalije do 100 ml vody a třikrát extrahuje SOrnlEE. Po vysušení nad síranem sodným se odpaří rozpouštědlo za vakua a produkt se použije dále bez dalšího čistění. Získá se 500 mg bezbarvého oleje.

R_f(MTB) = 0,33,

MS (ES): 298 (M+l).

Příklad 2

4-(Chinaldin-N-oxid-6-yloxy)-3-methylsulfonylbenzoylguanidin-hydrochlorid

400 mg methylesteru kyseliny 4-(chinaldin-N-oxid-6-yloxy)-3-methylsulfonylbenzoové a 25 3 00 mg guanidinu se guanidinuje obecnou metodou varianty B v 15 ml isopropanolu. Získá se

140 mg skelného pevného produktu.

Teplota tání (hydrochlorid) = 247 °C,

R_f(EE/MeOH) 5:1) = 0,06,

MS (ES): 417 (M+H)⁺.

a) Methylester kyseliny 4-(chinaldin-N-oxid-6-yloxy)-3-methylsulfonylbenzoové

372 mg methylesteru kyseliny 4-(6-chinaldinyloxy)-3-methylsulfonylbenzoové se N-oxiduje 35 analogicky jako v příkladu 1 a) a získaný produkt se použije dále bez dalšího čistění.

b) Methylester kyseliny 4-(6-chinaldinyloxy)-3-methylsulfonylbenzoové

2g 6-hydroxychinaldinu, 3,12 g methylesteru kyseliny 4-chlor-3-methylsulfonylbenzoové a 40 12,28 g uhličitanu česného se míchá po dobu jedné hodiny při teplotě 110 °C v 50 ml bezvodé tetramethylmočoviny. Po ochlazení se přidá 250 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a směs se třikrát extrahuje 125 ml EE. Po vysušení nad síranem sodným se rozpouštědlo odežene za vakua a zbytek se chromatografuje za použití elučního činidla tvořeného MTB. Získá se 3,98 g bezbarvé pěny.

-8CZ 291188 B6

R_f(MTB) = 0,31,

MS (ES): 372 (M+H)⁺.

Sloučenina podle příkladu se syntetizuje způsobem, který je analogický se způsobem popsaným v příkladu 2.

Příklad 3

3-(Chinaldin-N-oxid-6-yloxy)-3-trifluormethylbenzoylguanidinhydrochlorid

HC l

R_f(EE/MeOH 5:1) = 0,11, MS (ES): 441 (M+H)⁺.

Farmakologický test

Inhibice výměnného systému Na /ΕΓ v králičích erythrocytech

Bílí novozélandští králíci (Ivanovas) dostávali po dobu šesti týdnů standardní stravu s 2 % cholesterolu za účelem aktivace výměnného systému Na⁺/H⁺ a získání možnosti stanovení plamenovou fotometrií přílivu Na⁺ do erythrocytů výměnným mechanismem Na⁺/H⁺. Krev byla pokusným zvířatům odebrána z ušní tepny a tato krev byla učiněna nesrážlivou 25IE kalium-heparinu. Část každého vzorku byla použita pro zdvojené stanovení hematokritu odstředěním. Vždy 100 μΐ alikvoty sloužily k měření výchozího obsahu Na⁺ v erythrocytech.

Za účelem stanovení amilorid-senzitivního natrium-přílivu se inokulovalo vždy 100 μΐ každého vzorku krve v 5 ml hypersmolámího sůl-sacharózového média (mmol/1: 140NaCl, 4 KC1, 150 sacharóza, 0,1 ouabain, 20 tris-hydroxymethylaminomethan) při pH 7,4 a teplotě 37 °C. Erythrocyty se potom třikrát promyjí ledově chladným MgClr-oubain-roztokem (mmol/1: 112 MgCl₂, 0,1 ouabain) a hemolyzují 2,0 ml vody. Potom se stanoví intracelulámí obsah sodíku plamenovou fotometrií.

Čistý Na⁺-příliv se vypočte z rozdílu mezi výchozím obsahem sodíku a obsahem sodíku v erythrocytech po inkubaci. Amiloridem inhibovatelný Na⁺-příliv se získá z rozdílu obsahů sodíku v erythrocytech po inkubaci v přítomnosti nebo nepřítomnosti amiloridu (3 x ΚΓ⁴ mol/1). Tímto způsobem se postupovalo také v případě sloučenin podle vynálezu.

Výsledky

Inhibice výměnného systému NaVET:

Příklad	IC₅opmol/l
1	0,08
2	0,3
3	0,019

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Benzoylguanidiny obecného vzorce I

R( 1 )

R(4) 0

NH

NH (I),

10 ve kterém

R(l) znamená atom vodíku, -SO₂-alkylovou skupinu, ve které alkylový zbytek obsahuje 1 až 4 uhlíkové atomy, nebo skupinu CF₃,

15 R(2) znamená -O-chinaldin- nebo -O-pyridin-N-oxidovou skupinu,

R(3) znamená atom vodíku nebo skupinu CF₃, a

R(4) a R(5) znamenají atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy, jakož i jejich farmaceuticky přijatelné soli.
2. Způsob přípravy benzoylguanidinů obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačený t í m , že se sloučenina obecného vzorce II (II), ve které R(l) až R(5) mají významy uvedené v nároku 1 a L znamená snadno nukleofílně substituovatelnou odlučitelnou skupinu, uvede v reakci s guanidinem.
3. Použití benzoylguanidinů obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu léčiva určeného

30 k léčení arytmií.
4. Benzoylguanidin obecného vzorce I podle nároku 1 pro použití k léčení arytmií.

-10CZ 291188 B6
5. Použití benzoylguanidinu obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu léčiva určeného pro léčení nebo profylaxi srdečního infarktu.
6. Použití benzoylguanidinu obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu léčiva určeného pro léčení nebo profylaxi srdeční angíny.
7. Použití benzoylguanidinu obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu léčiva určeného pro léčení nebo profylaxi ischemických srdečních příhod.
8. Použití benzoylguanidinu obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu léčiva určeného pro léčení nebo profylaxi ischemických příhod periferní a centrální nervové soustavy a záchvatu mrtvice.
9. Použití benzoylguanidinu obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu léčiva určeného pro léčení nebo profylaxi ischemických příhod periferních orgánů a končetin.
10. Použití benzoylguanidinu obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu léčiva určeného k léčení šokových stavů.
11. Použití benzoylguanidinu obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu léčiva určeného k podání při chirurgických operacích a transplantacích orgánů.
12. Použití benzoylguanidinu obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu činidla určeného ke konzervování a ukládání transplantátů pro chirurgické zákroky.
13. Použití benzoylguanidinu obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu léčiva určeného pro léčení onemocnění, jejichž primární nebo sekundární příčinou je buněčná proliferace.
14. Benzoylguanidin obecného vzorce I podle nároku 1 pro použití jako antiatherosklerotikum nebo prostředek proti diabetickým pozdním komplikacím, rakovinovým onemocněním, fibrosním onemocněním, jakými jsou fibrosa plic, fibrosa jater nebo fíbrosa ledvin, a proti hyperplasii prostaty.
15. Léčivo, vyznačené tím, že obsahuje účinné množství benzoylguanidinu obecného vzorce I podle nároku 1.