CZ290954B6

CZ290954B6 - Deriváty 2-chinolonu jako inhibitory farnesyltransferázy

Info

Publication number: CZ290954B6
Application number: CZ19981272A
Authority: CZ
Inventors: David William End; Marc Gaston Venet; Patrick René Angibaud; Gérard Charles Sanz
Original assignee: Janssen Pharmaceutica N. V.
Priority date: 1995-10-31
Filing date: 1996-10-25
Publication date: 2002-11-13
Also published as: ZA969087B; EP1019395B1; SK55698A3; TW349948B; US5968952A; EA000719B1; CN1200732A; HU224032B1; EP1019395A1; PL184168B1; MY116577A; SI1019395T1; NO980928D0; HUP9802424A2; NZ321576A; SK282642B6; HK1036064A1; PT1019395E; ES2171736T3; DE69632751D1

Abstract

P°edm t °e en se t²k slou enin vzorce I, jejich stereoizomern ch forem a jejich farmaceuticky p°ijateln²ch adi n ch sol s kyselinami nebo z sadami, kter inhibuj farnesylovou transfer zu; jejich p° prava, kompozice, kter je obsahuj a jejich u it jako l iva.\

Description

Oblast techniky

Předměte vynálezu se týká nových derivátů 2-chinolinu, jejich přípravy, farmaceutických směsí, které obsahují uvedené nové sloučeniny a využití těchto směsí jako léčiv a také způsobů léčení pomocí uvedených sloučenin.

Dosavadní stav techniky

Onkogeny často zakódují proteinové složky signálů snímače cesty, který vede ke stimulaci buněčného růstu a mitogenezi. Přítomnost onkogenů v kultivovaných buňkách vede k buněčné transformaci, charakterizované schopností buněk růst v měkkém agaru a růstem buněk v hustých ohniscích, která jsou omezena kontaktem s přítomnými netransformovanými buňkami. Mutace a/nebo přeměna určitých onkogenů je často spojována s lidskou rakovinou. Specifická skupina onkogenů je známa jako ras, který byl identifikován u savců, ptáků, hmyzu, měkkýšů, rostlin, hub a kvasinek. Skupinu savčích onkogenů tvoří tři majoritní členy („isoformy“): H-ras, K-ras aN-ra onkogeny. Tyto ras onkogeny kódují vysoce příbuzné proteiny všeobecně známé jako p21^ras. Jakmile se připojí k plazmatickým membránám, mutant nebo onkogenní formy p21^rasbudou poskytovat signál pro transformaci a nekontrolovaný růst zhoubných nádorových buněk. K. dosažení tohoto transformačního potenciálu musí prekurzor p21^ras onkoproteinu podstoupit enzymaticky katalyzovanou femelyzaci cysteinového residua umístěného v karboxylové skupině tetrapeptidu. Proto, inhibitory enzymu, které katalyzují tuto modifikaci, famesylovou proteinovou transferázu, budou bránit membránovému spojení p21^ras a budou blokovat nenormální růst ras-transformovaných tumorů. Z toho důvodu je obecně akceptováno, že inhibitory famesylové transferázy mohou být velmi užitečné jako antikarcinogeny pro nádory, ve kterých ras přispívá k transformaci.

Vzhledem k tomu, že mutované, onkogenní formy ras jsou často nacházeny v mnoha druzích lidských rakovin, zejména ve více než 50 % rakovin tlustého střeva a slinivky (K.OHL et al., Science, vol 260, 1834-1837, 1993), je zřejmé, že inhibitory famesylové transferázy mohou být velmi užitečné proti těmto druhům rakoviny.

VEP- 0 371 564 je popsán (lH-azol-l-ylmethyl)ovou skupinou substituovaný chinolin a deriváty chinolinu, které potlačují plazmovou eliminaci retinoických kyselin. Některé z těchto sloučenin mají také schopnost inhibovat utváření androgenů zprogestinů a/nebo inhibovat činnost komplexu enzymu aromatázy.

Podstata vynálezu

S překvapením bylo zjištěno, že přítomnost nových sloučenin, všech známých derivátů 2-chinolinu substituovaných fenylem na čtvrtém atomu uhlíku, se projevuje inhibováním aktivity famesylové transferázy.

Předmět vynálezu zahrnuje sloučeniny o vzorci (I)

-1 CZ 290954 B6

farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami nebo zásadami a jejich stereochemicky izomemí formy, kde přerušovaná čára znázorňuje volnou vazbu;

X je atom kyslíku nebo síry;

R¹ je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 12 atomy uhlíku, Ar¹, Ar²alkyl skupina s 1 až atomy uhlíku, chinolinylalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, pyridylalkyl skupina s 1 až atomy uhlíku, hydroxyalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxyalkyl skupina s 1 až atomy uhlíku, mono- nebo di(alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku)aminoalkyl skupina s 1 až atomy uhlíku, aminoalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo radikál o vzorci -Alk'-C(=O}-R⁹, -Alk’-S(O)-R⁹ nebo -Alk’-S(O)₂-R9, kde Alk¹ je alkandiyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku,

R⁹ je hydroxy skupina, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, amino skupina, alkylamino skupina s 1 až 8 atomy uhlíku nebo alkylamino skupina s 1 až 8 atomy uhlíku substituovaná alkyloxykarbonyl skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku;

R² a R³ každý nezávisle jsou atom vodíku, hydroxy skupina, halogen, kyano skupina, alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyalkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxyalkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoalkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, mono- nebo di(aryl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku)aminoalkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, Ar¹, Ar²alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, Ar²oxy skupina, Ar²alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxykarbonyl skupina, alkyloxykarbonyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, trihalogenmethyl skupina, trihalogenmethoxy skupina, alkenyl skupina se 2 až 6 atomy uhlíku; nebo když sousední pozice R2 a R3 mohou být současně dvojmocný radikál vzorce

-O-CHr-O- (a-1),

-O-CH₂-CH₂-O- (a-2),

-O-CH=CH- (a-3),

-O-CH₂-CH₂- (a-4),

-O-CH₂-CH2-CH₂- (a-5), nebo

-CH=CH-CH=CH- (a-6);

R⁴ a R⁵ každý nezávisle je atom vodíku, Ar¹, alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxyalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylthio skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, amino skupina, hydroxykarbonyl skupina, alkyloxykarbonyl skupina s 1 až

-2CZ 290954 B6 atomy uhlíku, alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku S(O)alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku S(O)₂alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku;

R⁶ a R⁷ každý nezávisle je atom vodíku, halogen, kyano skupina, alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo Ar²oxy skupina;

R⁸ je atom vodíku, alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, kyano skupina, hydroxykarbonyl skupina, alkyloxykarbonyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylcarbonylalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, kyanoalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxykarbonylalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxykarbonylalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, mono- nebo di(alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíkujaminoalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, halogenalkyl skupina s 1 až atomy uhlíku, alkyloxyalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aminokarbonylalkyl skupina s 1 až atomy uhlíku, Ar¹, Ar²alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylthioalkyl skupina s 1 až atomy uhlíku;

R¹⁰ je atom vodíku, alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo halogen;

R¹¹ je atom vodíku nebo alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku;

Ar¹ je fenyl nebo fenyl substituovaný alkyl skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxy skupinou, amino skupinou, alkyloxy skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku nebo halogenem;

Ar² je fenyl nebo fenyl substituovaný alkyl skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxy skupinou, amino skupinou, alkyloxy skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku nebo halogenem.

Jak je uvedeno v předcházejících definicích a v následujících, halogen je definován jako fluor, chlor, brom a jod; alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku je definovaná jako přímé a rozvětvené nasycené uhlovodíkové radikály, které mají 1 až 6 uhlíkových atomů, jako je například methyl, ethyl, propyl, butyl, pentyl, hexyl apod.; alkyl skupina s 1 až 8 atomy uhlíku zahrnuje přímé a rozvětvené nasycené uhlovodíkové radikály jako již definovaná alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku tak jako vyšší homology, které obsahují 7 nebo 8 uhlíkových atomů jako, například heptyl nebo oktyl; alkyl skupina s 1 až 12 atomy uhlíku opět zahrnuje alkyl skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku a vyšší homology, které obsahují 9 až 12 uhlíkových atomů, jako například, nonyl, decyl, undecyl, dodecyl; alkenyl skupina se 2 až 6 atomy uhlíku je definovaná jako přímý a rozvětvený řetězec uhlovodíkových radikálů obsahující jednu dvojnou vazbu a které mají 2 až 6 uhlíkových atomů jako, například, ethenyl, 2-propenyl, 3-butenyl, 2-pentenyl, 3-pentenyl, 3-methyl-2butenyl, apod.; alkandiyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku je definovaná jako bivalentní přímé a rozvětvené zřetězené nasycené uhlovodíkové radikály, které mají 1 až 6 uhlíkových atomů, jako například, metylén, 1,2-ethandiyl, 1,3-propandiyl, 1,4-butandiyl, 1,5-pentandiyl, 1,6-hexandiyl a rozvětvené izomery. Termín ,,C(=O)“ znamená karbonylovou skupinu. Termín ,,S(O)“ znamená sulfoxid, termín „S(O)₂“ sulfon.

Jako farmaceuticky přijatelná kyselina nebo zásada adiční soli, jak bylo uvedeno výše, je míněna terapeuticky aktivní netoxická kyselina a netoxická zásada ve formě adičních solí, které jsou schopny tvořit sloučeniny vzorce (I). Sloučeniny vzorce (I), který mají zásadité vlastnosti, mohou být konvertovány na jejich farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou působením uvedené zásadité formy s vhodnou kyselinou. Vhodná kyselina zahrnuje, například anorganické kyseliny, jako hydrogenhalogenové kyseliny, například chlorovodíková nebo bromovodíková kyselina; sírová; dusičná; fosforečná a další kyseliny; nebo organické kyseliny, jako jsou například octová, propanová, hydroxyoctová, mléčná, pyrohroznová, oxalová, malonová, jantarová (tj. butandiová kyselina) maleinová, fumarová, jablečná, vinná, citrónová, methansulfonová, ethansulfonová, benzensulfonová, p-toluensulfonová, cykloaminová, salicylová, p-aminosalicylová, pamová a další kyseliny.

-3CZ 290954 B6

Sloučeniny vzorce (I), které mají kyselé vlastnosti mohou být převedeny na jejich farmaceuticky přijatelné adiční soli se zásadou působením uvedené kyselé formy s vhodnou organickou nebo anorganickou zásadou. Vhodná forma zásadité soli zahrnuje, například soli amonné, soli alkalických kovů a kovů alkalických zemin, např. lithium, sodík, draslík, hořčík, vápník soli apod., soli s organickými zásadami, např. benzathinové, N-methyl-D-glukaminové, hydrobaminové soli, a soli s aminokyselinami, jako je například arginin, lysin apod.

Pojem kyselá nebo zásaditá adiční sůl také zahrnuje hydratované a rozpuštěné adiční formy, které jsou schopny tvořit sloučeniny vzorce (I). Příklady takových forem: hydráty, alkoholáty apod.

Termín stereochemicky izomemí formy sloučenin vzorce (I), jak bylo uvedeno výše, definuje všechny možné sloučeniny, které se skládají ze stejných atomů spojených vazbou se stejnou sekvencí vazeb, ale které mají rozdílné nezaměnitelné trojrozměrné struktury, které sloučeniny vzorce (I) mohou tvořit. Výše zmíněné nebo uvedené chemické označení sloučeniny zahrnuje směs všech možných stereochemicky izomemích forem, které uvedená sloučenina může tvořit. Uvedená směs může obsahovat všechny diastereomery a/nebo enantiomery základní molekulární struktury uvedené sloučeniny. Všechny stereochemicky izomemí formy sloučenin vzorce (I) v čisté formě nebo jejich směsi, jsou zahrnuty do rozsahu představovaného vynálezu.

Některé sloučeniny vzorce (I) mohou také existovat v jejich tautomerických formách. Takové formy, ačkoli na explicitně uvedené ve výše uvedeném vzorci, jsou rovněž zahrnuty do rozsahu představovaného vynálezu.

Vždy když bude v následujícím použitý, termín „sloučeniny vzorce (I)“ jsou míněné rovněž farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami nebo zásadami a všechny stereoizomerické formy.

X je nejlépe atom kyslíku.

R¹ je vhodně atom vodíku; alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe methyl, ethyl, propyl; Ar¹ je nejlépe fenyl; Ar²alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe benzyl, methoxyfenylethyl; radikál vzorce -Alk-C(=O)-R⁹, kde Alk nejlépe je methylen, a R⁹ je nejlépe hydroxy skupina; alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, např. ether; alkylamino skupina s 1 až 8 atomy uhlíku substituovaná alkyloxykarbonyl skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku.

R² a R³ každý samostatně je nejlépe atom vodíku, halogenu, nejlépe fluoru, chloru, bromu; alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe methyl, trihalogenmethyl, nejlépe trifluormethyl; alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe methoxy nebo ethoxy; Ar²oxy skupina, nejlépe fenoxy;

Ar²alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe benzyloxy; trihalogenmethoxy, nejlépe trifluormethoxy skupina.

R⁴ a R⁵ každý samostatně je vhodně atom vodíku; Ar¹, nejlépe fenyl; alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe methyl; alkylthio skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe methylthio; amino; alkyloxykarbonylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe methoxykarbonyl.

R⁶ a R⁷ každý samostatně je vhodně vodík; halogen, nejlépe chlor, fluor; alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe methyl; alkyloxy skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe methoxy skupina.

R⁸ je vhodně atom vodíku; alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nejlépe methyl, ethyl nebo propyl skupina; Ar¹, nejlépe chlorfenyl; alkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku substituovaná hydroxyskupinou (nejlépe hydroxymethylen), alkyloxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku (nejlépe methoxymethylen), aminoskupina, mono- nebo di-alkylaminoskupina s 1 až 6 atomy uhlíku

-4CZ 290954 B6 (nejlépe Ν,Ν-dimethylaminomethylen), Ar²alkyloxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku (nejlépe chlorbenzyloxymethylskupina) nebo alkylthioskupina s 1 až 6 atomy uhlíku (methylthiomethylen).

R¹⁰ a R¹¹ jsou atom vodíku.

Nejlépe je substituent R¹⁰ umístěn na 5 nebo 7 pozici chinolinové části a substituent R¹¹ je umístěn na 8 pozici, kdy R¹⁰ je na 7-pozici.

Zajímavá skupina sloučenin jsou ty sloučeniny vzorce (I), kde R¹ je atom vodíku, alkyl skupina s až 12 atomy uhlíku nebo alkyloxyalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku.

Další skupina zajímavých sloučenin jsou ty sloučeniny, kde R³ je atom vodíku a R² je atom halogenu, nejlépe chlor, především 3-chlor.

Další skupina zajímavých sloučenin jsou ty sloučeniny, kde R² a R³ jsou na sousedních pozicích ve formě dvojmocného radikálu vzorce (a—1).

Další skupina zajímavých sloučenin jsou ty sloučeniny, kde R⁵ je atom vodíku a R⁴ je atom vodíku, alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo Ar¹, nejlépe fenyl.

Další skupina zajímavých sloučenin jsou ty sloučeniny vzorce (I), kde R⁷ je atom vodíku a R⁶ je atom halogenu, nejlépe chlor, zejména 4-chlor.

Zvláštní sloučeniny jsou ty sloučeniny vzorce (I), kde R⁸ je atom vodíku, alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo hydroxyalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku.

Zajímavější sloučeniny jsou ty sloučeniny vzorce (I), kde R* je methyl skupina, R² je 3-chlor, R⁴je atom vodíku nebo 5-methyl, R⁵ je atom vodíku, R⁶ je 4-chlor, a R⁸ je atom vodíku, alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo hydroxyalkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku.

Preferované sloučeniny jsou

4-(3-chlorfenyl)-6-[(4-chlorfenyl)-lH-imidazol-l-ylmethyl]-l-methyl-2(lH)-chinolinon; 4-(3-chlorfenyl)-6-[(4-chlorfenyl)-lH-imidazol-l-ylmethyl]-2(lH)-chinolinon;

6-[l-(4-chlorfenyl)-2-hydroxy-l-( 1 H-imidazol-l-yl)ethyl]-l-methyl-4-fenyl-2( 1 H)-chinolinon;

4-(3-chlorfenyl)-6-[l-(4-chlorfenyl)-l-(lH-imidazol-l-yl)ethyl]-l-methyl-2(lH)-chinolinon;

4-(3-chlorfenyl)-6-[l-(4-chlorfenyl)-l-(5-methyl-lH-imidazol-l-yl)ethyl]-l-methyl-2(lH)-chinolinon;

4-(3-chlorfenyl)-6-[l-(4-chlorfenyl)-2-hydroxy-l-(lH-imidazol-l-yl)ethyl]-l-methyl-2(lH)-chinolinon;

4-(3-chlorfenyl)-6-[(4-chlorfenyl)(lH-imidazol-l-yl)methyl]-l-(2-methoxyethyl)-2(lH}chinolinon ethandioát (2:3) monohydrát;

6-[(4-chlorfenyl)( 1 H-imidazol-l-yl)methyl]-4-( 1,3-benzodioxol-5-yl)-l-methyl-2( 1H)chinolinon ethandioát (1:1);

jejich stereoizomerické formy a farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou nebo zásadou.

Sloučeniny vzorce (I) mohou být připraveny N-alkylací imidazolu vzorce (II) nebo reakcí soli alkalického kovu s derivátem vzorce (III).

Ve vzorci (III) W reprezentuje příslušné reakční odštěpitelné skupiny jako například atom halogenu, např., fluor, chlor, brom, jod nebo sulfonyloxyskupinu, např. 4-methylbenzensulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu, 2-naftalensulfonyloxyskupinu, methansulfonyloxy5 skupinu, trifluormethansulfonyloxyskupinu a podobné reakční odštěpitelné skupiny.

Výše popsaná N-alkylace je obvykle prováděna mícháním reaktantů v přítomnosti vhodného rozpouštědla, jako je například polární aprotické rozpouštědlo, např. N,N-dimethylformamid, Ν,Ν-dimethylacetamid, dimethyl sulfoxid, acetonitril; nejlépe v přítomnosti vhodné zásady jako 10 uhličitanu draselného, nebo organických zásad, jako je například N,N-dimethyl-4-pyridinamin, pyridin, Ν,Ν-diethylethanamin. V některých případech může být výhodné užívat přebytek imidazolu (II) nebo vázat imidazol nejprve do vhodné soli, jako například soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, reakcí (II) s vhodnou zásadou jak bylo uvedeno výše a následné použití uvedené soli v reakci s alkylačním činidlem vzorce (III).

Sloučeniny vzorce (I) mohou také být připraveny reakcí meziproduktu vzorce (IV) s činidlem vzorce (V), kde Y je atom uhlíku nebo síry, jako například l,l'-karbonyl-bis[lH-imidazol].

Uvedená reakce může být obvykle prováděna ve vhodném rozpouštědle, například v etheru, 20 tetrahydrofuranu; optimálně v přítomnosti zásady; jako je například hydrid sodíku.

Ve všech předcházejících a následujících přípravách, mohou být reakční produkty izolovány z reakční směsi a, jestliže je to nutné, dále čištěny obecně známými metodami, jako je například extrakce, destilace, krystalizace, triturace a chromatografie.

Sloučeniny vzorce (I), kde tečkovaná čára představuje vazbu jsou definovány jako sloučeniny vzorce (I-a) a mohou také být získány cyklizací meziproduktu vzorce (VI).

-6CZ 290954 B6 cyklizace .. .

—--------(I-a)

Cyklizační reakce (VI) může být prováděna v souladu s technicky známým cyklizačními procedurami, popsanými například v Synthesis, 739 (1915). Nejlépe je reakce prováděna v přítomnosti vhodné Lewisovy kyseliny, např. v čistém chloridu hlinitém, nebo ve vhodném rozpouštědle jako, například, aromatickém uhlovodíku, např. chlorbenzenu. Mírně zvýšená teplota může zvýšit rychlost reakce. Rovněž závisí na povaze substituentů R²/R³, tyto substituenty na jedné fenylové části mohou být odlišné od substituentů R²/R^J na druhé fenylové části, jak je uvedeno v Natarajan M. et al., Indián Journal of Chemistry, 23B:720 - 727 (1984).

Sloučeniny vzorce (I-a-1), kde R¹ je atom vodíku, X je atom kyslíku a tečkovaná čára představuje vazbu, mohou být připraveny hydrolýzou meziproduktu vzorce (XXXVI), kde Rje alkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, v souladu s techniky známými metodami, jako například míchání meziproduktu (XXVI) ve vodném roztoku kyseliny. Vhodná kyselina je například chlorovodíková kyselina. Následně sloučeniny vzorce (I—a—1) mohou být postupně konvertovány na sloučeniny vzorce (I-a) techniky známými N-alkylačními metodami.

Sloučenina vzorce (I-b), definovaná jako sloučenina vzorce (I), kde R⁸ je hydroxymethylenskupina, může být připravena reakcí epoxidu vzorce (VII) imidazolem vzorce (II).

(Π)

Sloučeniny vzorce (I), kde R¹ je atom vodíku a X je atom kyslíku, jsou definovány jako sloučeniny vzorce (I-f-1) a mohou být připraveny reakcí nitronu vzorce (XV) s anhydridem karboxylové kyseliny, jako například acetanhydrid, taková forma odpovídá esteru na 2 pozici chinolinové části. Uvedený ester chinolinu může být hydrolyzován in šitu na odpovídající chinolinon použitím zásady, jako je například uhličitan draselný.

1. esterifikace

2. hydrolýza

Nebo sloučeniny vzorce (I—f—1) mohou být připraveny reakcí nitronu vzorce (XV) se sulfonylem obsahujícím elektrofilní činidlo, jako je například p-toluensulfonyl chlorid v přítomnosti zásady, jako je například hydrogenuhličitan draselný. Reakce původně zahrnuje vytváření derivátu

2-hydroxy-chinolinu, který je následně tautomerizován na požadovaný derivát chinolinonu. Aplikace techniky známých podmínek fáze přenosové katalýzy může zvýšit rychlost reakce.

Sloučeniny vzorce (I-f-1) mohou být také připraveny intramolekulámím fotochemickým přesmykem sloučenin vzorce (XV). Uvedený přesmyk může být proveden rozpuštěním reagentů v inertním rozpouštědle a ozářením vlnovou délkou 366 nm. Je výhodné užívat odplynované roztoky a provádět reakci pod inertní atmosférou, jako je například bezkyslíkovým argonem nebo dusíkem, za účelem minimalizování nežádoucích vedlejších reakcí nebo snížení množství výnosu.

hv λ = 366 nm

Sloučeniny vzorce (I), kde R¹ je atom vodíku, uvedené sloučeniny jsou definovány jako sloučeniny vzorce (I—c—1) a mohou být konvertovány do sloučenin vzorce (I—c—2), kde R^lb je definován jako R¹ s výjimkou vodíku. Například, sloučeniny vzorce (I—c—1) mohou být Nalkylovány s R^lb-W', kde W¹ je odštěpitelná reakční skupina, jako například atom halogenu nebo sulfonyloxylová skupina, v přítomnosti zásady, jako například hydridu sodíku.

-8CZ 290954 B6

Uvedená reakce může být obvykle provedena mícháním reagentů v reakčně inertním rozpouštědle, jako například Ν,Ν-dimethylformamidu. Je vhodné provádět reakci při mírně nižších teplotách. Dále může být výhodné provést uvedenou N-alkylací v inertní atmosféře, jako například v argonu nebo plynném dusíku. Uvedená reakce může být také provedena použitím techniky známého fázového katalytického přenosu (PTC), jako je míchání reaktantů ve směsi vodného koncentrovaného roztoku hydroxidu sodného a organického rozpouštědla, jako je tetrahydrofuran, v přítomnosti fázového přenosového katalyzátoru, jako je například benzyltriethylammoniumchlorid (BTEAC).

V případě, kde R^lb je aryl, může být N-alkylace provedena reakcí sloučeniny vzorce (I—c—1) s reaktantem jako difenyliodium chlorid v přítomnosti chloridu měďnatého (CuCl) ve vhodném rozpouštědle, např. methanolu a v přítomnosti zásady jako například methoxid sodný.

Sloučeniny vzorce (I), kde R¹ je R^lb a R⁸ je atom vodíku, jsou definované jako sloučeniny vzorce (I—d—1) a mohou tedy být konvertorované do sloučenin vzorce (I-d-2), kde R^8a je hydroxyalkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxyalkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoalkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, mono- nebo di-alkylaminoalkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku. Například, sloučeniny vzorce (I—d— 1) mohou být alkylovány činidlem vzorce R^8a-W*, kde W* je reakční odštěpitelná skupina jako například, atom halogenu nebo sulfonyloxidová skupina, v přítomnosti zásady, jako je například hydrid sodný.

Uvedená alkylace může být obvykle provedena mícháním reagentů v inertním rozpouštědle, jako je například tetrahydrofuranu nebo Ν,Ν-dimethylformamidu, v přítomnosti zásady, jako je terciální-butoxid draselný. Dále může být výhodné provádět uvedenou alkylací v inertní atmosféře, jako je například argon nebo plynný dusík.

Sloučenina vzorce (I-e), definovaná jako sloučenina vzorce (I), kde X je atom síry, může být připravena reakcí odpovídající sloučeniny vzorce (I—f), definované jako sloučenina vzorce (I), kde X je atom kyslíku, s reagentem jako je sulfid fosforečný nebo Lawessonovo činidlo (C14HHO2P2S4).

-9CZ 290954 B6

Uvedená reakce může být provedena mícháním a optimálním ohřevem sloučeniny vzorce (I-f) v přítomnosti sulfidu fosforečného (P4S10) nebo Lawessonova činidla ve vhodném rozpouštědle, jako je například pyridin.

Sloučeniny vzorce (I) mohou být také připraveny vytvořením imidazolového kruhu jako konečného kroku. Uvedená cyklizační reakce je doložena v příkladech provedení číslo 19 a 21.

Sloučeniny vzorce (I) mohou být také konvertovány vzájemně pomocí známých reakcí nebo transformací funkční skupiny. Několik takových transformací je již popsáno výše. Jinými příklady jsou hydrolýzy karboxylových esterů na odpovídající karboxylovou kyselinu nebo alkohol; hydrolýza amidů na odpovídající karboxylové kyseliny nebo aminy; amino skupiny na imidazolu nebo fenylu mohou být nahrazeny vodíkem techniky známými diazotačními reakcemi a následně nahrazena diazo-skupina vodíkem; alkoholy mohou být konvertovány na estery a ethery; primární aminy mohou být konvertovány na sekundární nebo terciální aminy; dvojné vazby mohou být hydrogenovány na odpovídající jednoduchou vazbu.

Meziprodukty popsané výše mohou být připraveny známými metodami. Některé tyto metody jsou ukázány dále.

Meziprodukty vzorce (IV) mohou být připraveny substituční reakcí derivátu 4-fenyl-2-chinolinu vzorce (VIII) s karboxylovou kyselinou vzorce (IX) nebo jejím funkčním derivátem, např. chloridem kyseliny; za vzniku ketonu vzorce (X). Uvedená reakce je provedena mícháním reaktantů ve vhodném rozpouštědle za přítomnosti kyseliny, jako je polyfosforečná kyselina. Postupně může být keton redukován za vzniku meziproduktů, kde R⁸ je atom vodíku nebo zreaguje s vhodným adičním činidlem.

Meziprodukty vzorce (III) mohou být připraveny z meziproduktů vzorce (IV) reakcí meziproduktu vzorce (IV) s vhodným činidlem, které konvertuje hydroxy skupinu na reaktivní odštěpitelnou skupinu. Vhodné konverzní reagenty jsou například thionylchlorid získaný z meziproduktu vzorce (III), kde W je atom chloru nebo chlorsulfitová skupina: nebo p-toluensulfonylchlorid získaný z meziproduktu vzorce (III), kde W je p-toluensulfonylová skupina.

Meziprodukty vzorce (VII) mohou být připraveny reakcí ketonu vzorce (X) se simým ylidem, např. dimethyloxosulfonium methyl idem, za vhodných podmínek.

-10CZ 290954 B6

Schéma I

Meziprodukty vzorce (VI) mohou být připraveny jak je popsáno níže ve schématu II. Deriváty nitrofenylu vzorce (XI) reagují s imidazolem vzorce (II) v technicky známých podmínkách, za 5 vzniku meziproduktu vzorce (XII). Uvedený derivát nitrofenyl je následně redukován za vzniku anilinového derivátu vzorce (XIII), který potom reaguje s derivátem kyseliny vzorce (XIV) za vzniku meziproduktu vzorce (VI).

Schéma II

-11 CZ 290954 B6

Nitronové meziprodukty vzorce (XV) mohou být připraveny N-oxidací chinolinových derivátů vzorce (XVI) s vhodným oxidačním činidlem, jako je například m-chlor-peroxobenzoová kyselina ve vhodném rozpouštědle, jako například dichlormethanu. Chinoliny vzorce (XVI) mohou být připraveny analogicky konverzí meziproduktů vzorce (X) na meziprodukty vzorce 5 (III) a následnou N-alkylací meziproduktu vzorce (II), ale je třeba vycházet z derivátů chinolinu připravených běžným postupem, např. popsaným v J. Kenner et al., J. Chem. Soc. 299 (1935). Uvedená N-oxidace může být také provedena na prekurzorů chinolinu vzorce (XVI).

U meziproduktů vzorce (XVI) je předpokládána metabolizace do sloučenin vzorce (I). Proto, ío meziprodukt vzorce (XVI) může působit jako kladná droga sloučenin vzorce (I).

Meziprodukty vzorce (X-a), jsou meziprodukty vzorce (X) kde tečkovaná čára je vazba, které mohou být připraveny podle schématu III.

-12CZ 290954 B6

Ve schématu III reagují meziprodukty vzorce (XVII) s meziprodukty vzorce (XVIII), kde Z je vhodně ochráněná oxo skupina jako, např. 1,3-dioxalan, za vzniku meziproduktů vzorce (XIX), které jsou následně konvertovány na meziprodukty vzorce (XX) katalytickou hydrogenaci, např. použitím plynného vodíku a palladia na uhlí v inertním rozpouštědle, jako je např. tetrahydrofuran. Meziprodukty vzorce (XX) jsou konvertovány na meziprodukty vzorce (XXI) podrobením meziproduktů (XX) acetylační reakci, např. zpracováním sanhydridem karboxylové kyseliny, např. acetanhydridem v inertním rozpouštědle, např. toluenu, vhodně v přítomnosti zásady k zachycení kyseliny uvolněné během reakce, a následně zpracovány se zásadou, jako je např. terciální butoxid draselný v inertním rozpouštědle, např. 1,2-dimethoxyethanu. Meziprodukty vzorce (X-a-1), jsou meziprodukty vzorce (X-a), kde R¹ je atom vodíku, a mohou být získány odstraněním ochranné skupiny Z z meziproduktů vzorce (XXI) použitím známých reakčních podmínek, např. v kyselém prostředí. Meziprodukty vzorce (X-a-1) mohou být konvertovány na meziprodukty vzorce (X-a) použitím známých N-alkylačních reakcí.

Meziprodukty vzorce (X-a-1) mohou být rovněž získány reakcí meziproduktů vzorce (XIX) s TÍCI3 v přítomnosti vody, v inertním rozpouštědle, jako je např. tetrahydrofuran, nebo katalytickou hydrogenaci, za vzniku meziproduktů vzorce (XXII), které jsou následně konvertovány na meziprodukty (X-l) použitím stejných reakcí, které jsou uvedeny dříve pro konverzi meziproduktů (XX) na meziprodukty (XXI).

Schéma IV jsou hlavní rysy syntézy meziproduktů vzorce (XXVI-a), kde R^8b je substituent vhodně vybraný z R⁸ tak, aby byl vhodný pro adiční reakci organolithného derivátu meziproduktu (XXIII) na oxo skupinu meziproduktu (XXIV). R^8b je například atom vodíku, alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxykarbonylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku apod.

Schéma IV

-13CZ 290954 B6

Ve schématu IV na meziprodukt vzorce (XXIII), kde W² je atom halogenu, působí organolithné činidlo jako, např. N-butyllithium v inertním rozpouštědle, např. tetrahydrofuranu, který následně reaguje s meziproduktem vzorce (XXIV) za vzniku meziproduktu vzorce (XXV), jenž je následně konvertován na meziprodukt vzorce (XXVI), reakcí s meziproduktem vzorce (V).

Sloučeniny vzorce (I) a některé meziprodukty mají alespoň jedno stereogenní centrum ve své struktuře. Toto stereogenní centrum může být představováno v R nebo S konfiguraci.

Sloučeniny vzorce (I), připravené podle výše popsaných procesů, jsou obecně racemické směsi enantiomerů, které mohou být separovány následujícími známými dělicími postupy. Racemické sloučeniny vzorce (I) mohou být konvertovány na odpovídající formu diastereomerické soli reakcí s vhodnou chirální kyselinou. Uvedené formy diastereomerické soli jsou následně separovány, například selekční či frakční krystalizací a enantiomery jsou uvolněny zásadami. Alternativní způsob separace enantiomerických forem sloučenin vzorce (I) zahrnuje kapalinovou chromatografii chirální stacionární fází. Uvedené čisté stereochemicky izomemí formy mohou také být odvozeny zodpovídajících čistých stereochemicky izomemích forem vhodných vstupních materiálů, za předpokladu, že reakce proběhne stereospecificky. Především, je-li požadován specifický stereoizomer, bude uvedená sloučenina syntetizována stereospecifickými metodami přípravy. Tyto metody budou nejlépe upotřebeny pro enantiomericky čisté vstupní materiály.

Tento vynález poskytne metodu pro inhibici abnormálního růstu buněk, včetně transformace buněk, podáváním účinného množství sloučeniny podle tohoto vynálezu. Abnormální růst buněk souvisí s buněčným růstem, který' je nezávislá na normálních regulačních mechanismech (např. ztrátě inhibičních kontaktu). Toto zahrnuje abnormální růst: (1) tumorových buněk (tumorů) vyvolaném aktivovací ras onkogenů; (2) tumorových buněk, ve kterých je ras protein aktivovaný následkem onkogenní mutace jiného genu; (3) nezhoubných a zhoubných buněk jiných proliferativních nemocí, ve kterých se vyskytuje odchylka ras aktivace.

Kromě toho se předpokládá, že ras onkogeny nejen přispívají k růstu tumorů in vivo přímým účinkem na růst tumorové buňky, ale také nepřímo, tj. usnadněním tumorem vyvolané angiogeneze (Rak. J. ET AL, Cancer Research, 55, 4575-4580, 1995). Proto, farmakologicky cílenou mutací ras onkogenů by mohl být částečně potlačen růst tumoru in vivo, inhibici tumorem způsobené angiogeneze.

Tento vynález také poskytuje metodu pro inhibici tumorového růstu podáváním účinného množství sloučeniny podle vynálezu subjektu, např. savci (a zejména člověku) při potřebě takové léčby. Tento vynález poskytuje zejména metodu pro inhibici růstu tumorů vyvolaném aktivovaným ras onkogenem podáváním účinného množství sloučenin podle vynálezu. Příklady tumorů, které mohou být inhibovány, ale nejsou omezeny, rakovina plicního laloku (např. adenocarcinoma), rakoviny pankreatidy (např. pankcreatic carcinoma, jako je například exocrime pancreatic carcinoma), rakoviny tlustého střeva (např. colorectal carcinomas, jako je například adenocarcinoma tlustého střeva a adenoma tlustého střeva), hematopoietické tumory lymfatického původu (např. akutní myeologenní leukemie (Aml), rakovina štítných follicularů, myelodysplastický syndrom (MDS), tumory mesemchymálního původu (např. fibrosarkom a rhabdomyosarkom), melanom, teratokarcinom, neuroblastom, gliom, benigní tumor kůže (např. keratoacanthomas), hrudní karcinom, ledvinový karcinom, karcinom vaječníku, karcinom měchýře a epidermální karcinom.

Tento vynález může také poskytnout metodu pro inhibici proliferativních nemocí, zhoubných i nezhoubných, kde ras proteiny jsou anomálně aktivovány následkem onkogenní mutace v genech, tj. ras gen sám o sobě není aktivován mutací konkogenické mutaci do nějaké onkogenní formy, uvedenou inhibici je dosaženo podávání účinného množství zde popsaných sloučenin subjektu, jak vyžaduje léčba. Například benigní proliferativní porucha neurofibromatóz nebo tumory, ve kterých je ras aktivován způsobenou mutací nebo urychlením tyrosinové kinase onkogenů, mohou být inhibovány sloučeninami podle tohoto vynálezu.

- 14CZ 290954 B6

Předmět vynálezu také uvádí do vztahu sloučeniny vzorce (I), jak byly definovány výše ajejich užití jako léčiva.

Se zřetelem k jejich užitečným farmakologickým vlastnostem, mohou být uvedené sloučeniny formulovány do různých farmaceutických forem pro léčebné účely. K přípravě farmaceutických kompozic podle tohoto vynálezu je účinné množství jednotlivé sloučeniny ve formě adiční soli s kyselinou nebo zásadou, jako aktivní přísady, kombinováno ve směsi s farmaceuticky přijatelným nosičem, který může mít širokou paletu forem, závisejících na formě požadované pro podávání léků. Tyto farmaceutické kompozice jsou vhodné v nečleněné dávkové formě, nejlépe pro orální, rektální, podkožní nebo injekční aplikaci. Například k přípravě sloučeniny ve formě pro orální dávkování, může být použit kterýkoliv z obvyklých farmaceutických nosičů, jako jsou například voda, glykoly, oleje, alkoholy apod., v případě orální tekutiny připravené jako suspenze, sirupy, elixíry a roztoky; nebo pevných nosičů jako škrobů, cukrů, kaolínu, lubrikantů, pojiv, činitelů dezintegrace apod., v případě prášků, pilulek, kapslí a tablet. Kvůli usnadnění podávání, představují tablety a kapsle nejvýhodnější formy ústních dávkovačích jednotek, v tomto případě jsou zřejmě použity pevné farmaceutické nosiče. Pro parenterální kompozice bude nosič obvykle obsahovat sterilní vodu, přinejmenším ve větším podílu, přesto může obsahovat další ingredience, které usnadňují například rozpouštění. Injekční roztoky, například mohou být připraveny v nosiči, který se skládá ze solného roztoku, glukózového roztoku nebo ze směsi solného a glukózového roztoku. Injekční suspenze mohou také být případně připraveny ve vhodných tekutých nosičích, mohou být použity suspenzační prostředky apod. V kompozicích vhodných pro podkožní podávání zahrnuje nosič vhodné prostředky zvyšující penetraci a/nebo vhodný smáčecí prostředek volně kombinovaný s vhodnými aditivy v malých podílech jejichž vlastnosti nezpůsobují významné poškození kůže. Uvedená aditiva mohou usnadnit podávání kůží a/nebo mohou být užitečná pro přípravu požadovaných kompozic. Tyto kompozice mohou být aplikovány různými cestami, např. jako transdermální náplast, jako spot-on, jako mast. Je obzvláště výhodné formulovat výše uvedené farmaceutické kompozice ve formě dávkové jednotky pro ulehčení podávání a rovnoměrnosti dávkování. Forma jednotky dávkování, jak je uvedeno v popisu a nárocích se týká fyzikální diskrétní jednotky vhodné jako jednotková dávka, každá jednotka obsahuje předem dané množství aktivní přísady vypočítané k vyvolání požadovaného terapeutického účinku ve spojení s požadovaným farmaceutickým nosičem. Příklady takových forem jednotkové dávky jsou tablety (včetně lisovaných nebo potažených tablet), kapsle, prášky, práškové balíčky, oplatky, injekční roztoky nebo suspenze, sirupy dávkované lžičkou a lžící apod., ajejich oddělené násobné dávky.

Odborník v oboru by mohl lehce určit účinné množství z výsledků testů, které jsou představeny dále. Obvykle je uvažováno, že účinné množství by bylo od 0,01 mg/kg do 100 mg/kg tělesné váhy, zejména od 0,05 mg/kg do 10 mg/kg tělesné váhy. To umožňuje podávat lék požadované dávky jako dvou, tři, čtyři nebo více sub-dávky ve vhodných intervalech po celý den. Uvedené sub-dávky mohou být formulovány jako jednotkové dávky, například obsahující 0,5 až 500 mg, zejména 1 mg až 200 mg aktivní přísady na jednotkovou dávku.

Příklady provedení vynálezu

Experimentální část

V následujícím „THF“ znamená tetrahydrofuran, „DIPE“ znamená diisopropylether, „DCM“ znamená dichlormethan, „DMF“ znamená N,N-dimethylformamid, „ACN“ znamená acetonitril, „TRIS“ znamená tris(hydroxymethyl)aminomethan či 2-amino-2-hydroxymethylpropan-l,3diol, „HEPES“ znamená N-(2-hydroxyethyl)piperazin-N'-2-ethansulfonovou kyselinu a„EGTA“ znamená 3,12-bis(karboxymethyl)-6,9-dioxa-3,12-diazatetradekandiovou kyselinu. Některé sloučeniny vzorce (I) v čisté stereochemické konfiguraci nebyly experimentálně určeny.

- 15CZ 290954 B6

V těchto případech byly stereochemické izomerické formy, které byly izolované první, označeny jako „A“ a druhé jako „B“, bez pozdějšího odkazu na skutečnou stereochemickou konfiguraci.

A. Příprava meziproduktů

Příklad 1 ío a) Imidazol (121,8 g) byl přidán ke směsi l-(chlorfenylmethyl)-4-nitro-benzenu (88,7 g) v ACN (1000 ml) a reakční směs byla míchána pod refluxem po dobu 24 hodin. Rozpouštědlo bylo odpařeno. Zbytek byl rozpuštěn v toluenu, promyt 10% roztokem K₂CO₃, vysušen (MgSO₄), zfiltrován a odpařen. Zbytek byl vyčištěn chromatografíckou kolonou přes silikagel (eluent: CH₂C1₂/CH₃OH 98/2). Čisté frakce byly jímány a rozpouštědlo bylo odpařeno, výtěžek 53 g (53%) l-[(4-nitrofenyl)fenylmethyl]-lH-imidazolu (meziproukt. 1—a).

b) Směs meziproduktu (1—a) (39 g) v ethanolu (300 ml) byla hydrogenována (3,9.10⁵ Pa H₂) s Raneyovým niklem (20 g) jako katalyzátorem. Po sorpci vodíku (3 ekvivalenty), byl katalyzátor odfiltrovaný a filtrát byl odpařen, výtěžek 34,6 g (±)-4-[(lH-imidazol-2-yl)fenylmethyl]benz- aminu (meziprodukt. 1-b).

c) Směs meziproduktu (1-b) (8,92 g) a l-chlor-3,3-difenyl-2-propen-l-on (10,42 g) v DCM (100 ml) byla míchána přes noc při teplotě místnosti. Směs byla nalita do 10% roztoku NaHCO₃. Tato směs byla extrahována s DCM a separována. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena, výtěžek 22,85 g (100%) (±)-N-[4-[(lH-imidazol-l-yl)fenylmethyl]fenyl]-3,3-difenyl-2-propenamidu (meziprodukt. 1 -c). Produkt byl použit bez dalšího čištění.

Příklad 2

a) 4-Chlorbenzoová kyselina (21,23 g) a 3,4-dihydro-4-fenyl-2(lH)-chinolinon (15 g) byl zahříván v polyfosforové kyselině (150 g) při 140 °C po dobu 24 hodin. Směs byla vlita do ledové vody a odfiltrována. Sraženina byla zachycena v DCM. Organická vrstva byla promyta NaHCO₃ (10%) a vodou, vysušena (MgO₄) a odpařena. Zbytek byl krystalizovaný z 2-propa- nonu, výtěžek 12,34 g (50 %) (±)-6-(4-chlorbenzoyl)-3,4-dihydro-4-fenyl-2(lH)-chinolinonu;

teplota tání 204 °C (meziprodukt. 2-a).

b) Borohydrid sodný (12,5 g) byl přidán postupně při 0 °C k roztoku meziproduktu (2-a) (20 g) v methanolu (200 ml) a THF (5 ml), směs byla míchána při teplotě místnosti 2 hodiny. Směs byla prudce ochlazena vodou a odpařena. Zbytek byl zachycen v DCM a promytý K₂CO₃ (10%). Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), odfiltrována a odpařena. Zbytek byl přečištěn v chromatografické koloně přes silikagel (eluent: CH₂C1₂/CH₃OH 96/4). Čisté frakce byly jímány a odpařeny, výtěžek 2,8 g (14%) (±)-6-[(4-chlor-fenyl)hydroxymethyl]-3,4-dihydro-4fenyl-2(lH)-chinolinonu (meziprodukt. 2-b).

Příklad 3

Směs (±)-6-[hydroxy(3-fluorfenyl)methyl]-4—feny 1-2(1 H)-chinolinonu (lig) vthionyl chlori50 du (11 ml) a DCM (120 ml) byla míchána při pokojové teplotě po dobu 12 hodin. Rozpouštědlo bylo odpařeno do sucha a produkt byl použit bez dalšího čištění, výtěžek 11,6 g (±)-6-[chlor(3fluorfenyl)methyl]-4-fenyl-2(lH)-chinolinonu (100%) (meziprodukt. 3).

-16CZ 290954 B6

Příklad 4

Směs hydridu sodíku (1,75 g) v THF (30 ml) byla míchána po dobu 5 minut. Tetrahydrofuran byl odstraněn odpařením. Byl přidán dimethyl sulfoxid (120 ml), potom trimethylsulfoxonium jodid (12,1 g) a výsledná směs byla míchána 30 minut při teplotě místnosti v proudu N₂. Postupně byl přidán 6-(4-chlorbenzoyl)-l-methyl-4-fenyl-2(lH)-chinolinon (17 g) a reakční směs byla míchána 2 hodiny při teplotě místnosti. Byl přidán ethylacetát a voda. Organická vrstva byla separována, dvakrát promyta vodou, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno. Surový produkt byl použit pro další reakci bez dalšího čištění, výtěžek 17,6 g (100%) (±)-6-[2-(4-chlorfenyl)-2-oxyranyl]-l-methyl-4-fenyl-2(lH)-chinolinonu (meziprodukt. 4).

Příklad 5

a) Směs 6-(4-chlorbenzoyl)-l-methyl-4-fenyl-2(lH)-chinolinonu (24 g) ve formamidu (130 ml) a kyselině mravenčí (100 ml) byla míchána a zahřívána na 160 °C po dobu 12 hodin. Směs byla vlita do ledové vody a extrahována DCM. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena do sucha. Produkt byl použit bez dalšího čištění, výtěžek 24,2 g (93%) (±)-N-[(4-chlorfenyl)-( 1,2 dihydro-l-methyl-2-oxo-4-fenyl-6-chinolinyl)methyl]formamidu (meziprodukt. 5-a).

b) Směs meziproduktu (5-a) (21,2 g) v kyselině chlorovodíkové (3 N) (150 ml) a 2-propanolu (150 ml) byla míchána a pod refluxem ponechána přes noc. Směs byla vlitá do ledu, pH směsi bylo upraveno NH₄OH a směs byla extrahována DCM. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena do sucha. Zbytek byl čištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH₂C1₂/CH₃OH/NH₄OH 98/2/0,1). Čistá frakce byla jímána a odpařena, výtěžek 11,6 g (59%) (±)-6-[amino-(4-chlorfenyl)methyl]-l-methyl—4-fenyl-2(lH)-chinolinonu (meziprodukt. 5—b).

c) Ethyl-N-kyano-methanimidát (3,6 g) byl přidán po kapkách při teplotě místnosti k roztoku meziproduktu (5—b) (10,6 g) v ethanolu (90 ml) a směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 48 hodin. Byla přidána voda a ethylacetát, organická vrstva byla slita, promyta vodou, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena do sucha. Zbytek byl čištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent : CH₂C1₂/CH₃OH/NH₄OH 97/3/0,1). Čistá frakce byla jímána a odpařena, výtěžek 10,5 g (88%) (±)-[[[(4-chlorfenyl)(l,2-dihydro-l-methyl-2-oxo-4-fenyl6-chinolinyl)methyl]amino]methylen]kyanamidu (meziprodukt. 5-c).

d) Ethyl 2-bromacetát (2,45 ml) byl po kapkách přidán při 5 °C k roztoku meziproduktu (5-c) (9 g) a draselné soli 2-methyl-2-propanolu (2,37 g) v dimethyl sulfoxidu (100 ml) a směs byla míchána při teplotě místnosti přes noc. Potom byla přidána voda a ethylacetát, organická vrstva byla slita, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena do sucha. Produkt byl použit bez dalšího čištění, výtěžek (±)-ethyl N-[(4-chlorfenyl)(2,3-dihydro-l-methyl-2-oxo-4-fenyl-6-chinolinyl)-methyl]-N-[(kyanimino)methyl]glycinu (meziprodukt. 5-D).

Příklad 6

a) 2-Isothiokyanato-l,l-dimethoxy-ethan (5,3 g) byl pomalu přidán k roztoku (±)-6-[amino(4-chlorfenyl)methyl]-4-fenyl-2(lH)-chinolinonu (11 g) v methanolu (100 ml) a směs byla míchána a zahřívána na 80 °C po dobu 5 hodin. Směs byla odpařena do sucha a produkt byl použit bez dalšího čištění, výtěžek 15,4 g (100%) (±)-N-[(4-chlorfenyl)(l,2-dihydro-2-oxo-4fenyl-6-chinolinyl)-methyl]-N'-(2,2-dimethoxyethyl)thiomočovina (meziprodukt. 6-a).

b) Směs meziproduktu (6-a) (15,3 g), jodmethanu (2,27 ml) a uhličitanu draselného (5 g) v 2-propanonu (50 ml) byla míchána při teplotě místnosti jednu noc. Směs byla odpařena, zbytek

- 17CZ 290954 B6 byl zachycen v DCM a promytý 10% K₂CO₃. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena, výtěžek 17,8 g (100%) (±)-methyl N-[(4-chlorfenyl)(l,2-dihydro-2oxo-4-fenyl-6-chinolinyl)-methyl]-N'-(2,2-dimethoxy-ethyl)karbamimidothioat (meziprodukt. 6-B), který byl použit bez dalšího čištění.

Příklad 7

a) Toluen (1900 ml) byl míchán v baňce s kulatým dnem (5 1) vodním separátorem. (4-chlorío fenyl)(4-nitrofenyl)methanon (250 g) byl přidán po částech. Postupně byla přidána p-toluen- sulfonová kyselina (54,5 g). Do směsi byl přilit ethylenglykol (237,5 g). Směs byla míchána pod refluxem po dobu 48 hodin. Rozpouštědlo bylo odpařeno. Zbytek byl rozpuštěn v ethylacetátu (5 1) a dvakrát promyt 10% roztokem K₂CO₃. Organická vrstva byla oddělena, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno. Zbytek byl jímán vDIPE, přefiltrován 15 a vysušen (vakuum, 40 °C, 24 hodin), výtěžek 265 g (91%) 2-(4-chlorfenyl)-2-(4-nitrofenyl)-

1,3-dioxolanu (meziprodukt. 7-a).

b) Hydroxid sodný (16,4 g) a (3-methoxyfenyl)acetonitril (20,6 ml) byly přidány při teplotě místnosti k roztoku meziproduktu. (7-a) (25 g) v methanolu (100 ml) a směs byla míchána při teplotě místnosti přes noc. Byla přidána voda, sraženina byla odfiltrována, promyta v chladném methanolu a vysušena. Produkt byl použit bez dalšího čištění, výtěžek 30 g (90%) 5-[2-(4-chlorfenyl)-l ,3-dioxolan-2-yl]-3-(3-methoxyfenyl)-2,1-benzisoxazolu (meziprodukt. 7—b).

c) Meziprodukt. (7—b) (30 g) v THF (250 ml) byl hydrogenován s palladiem na uhlíku (3 g) 25 jako katalyzátorem při teplotě místnosti po dobu 12 hodin pod tlakem 2,6.10⁵ Pa v Parrově aparátu. Po sorpci H₂ (1 ekvivalent), byly katalyty přefiltrované přes celit a filtrát byl odpařen do sucha. Produkt byl použit bez dalšího čištění, výtěžek 31,2 g (100%) (3-methoxyfenyl)[2amino-5-[2-(4-chlorfenyl)-l ,3-dioxolan-2-yl]fenyl]methanonu (meziprodukt. 7-c).

d) Acetanhydrid (13,9 ml) byl přidán k roztoku meziproduktu. (7-c) (31,2 g) v toluenu (300 ml) a směs byla míchána pod refluxem po dobu 2 hodin. Směs byla odpařena do sucha a produkt byl použit bez dalšího čištění, výtěžek 36,4 g (100%) N-[2-(3-methoxybenzoyl)-4[2-(4-chlorfenyl)-l ,3-dioxolan-2-yl]fenyl]acetamidu (meziprodukt. 7-d).

e) Terciální butoxid draselný (33 g) byl postupně přidán při teplotě místnosti k roztoku meziproduktu (7-d) (36,4 g) v 1,2-dimethoxyethanu (350 ml) a směs byla míchána při teplotě místnosti přes noc. Směs byla hydrolyzována a extrahována DCM. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena do sucha. Produkt byl použit bez dalšího čištění, výtěžek 43 g (100%) 6-[2-(4-chlor-fenyl)-l,3-dioxolan-2-yl]-4-(3-methoxyfenyl)-2(lH)40 chinolinonu (meziprodukt. 7-e).

f) Směs meziproduktu (7-e) (43 g) v HCI (3N, 400 ml) a methanolu (150 ml) byla míchána pod refluxem přes noc. Směs byla ochlazena a odfiltrována. Sraženina byla promyta vodou a diethyletherem a vysušena. Produkt byl použit bez dalšího čištění, výtěžek 27 g (94%)

6-(4-chlorbenzoyl)-4-(3-methoxyfenyl)-2(lH)-chinolinonu (meziprodukt. 7-f).

g) Methyl jodid (1,58 ml) byl přidán k roztoku meziproduktu. (7-f) (7,6 g) a benzyltriethylamonium chloridu (BTEAC) (2,23 g) v THF (80 ml) a hydroxidu sodnému (40%, 80 ml). Směs byla míchána při teplotě místnosti po 2 hodiny. Byla přidána voda a směs byla extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována, a rozpouštědlo bylo odpařeno. Zbytek byl čištěný rychlou chromatografíckou kolonou přes silikagel (eluent : DCM 100%). Požadované frakce byly jímány a rozpouštědlo bylo odpařeno, výtěžek 7,1 g (90%) 6-(4-chlorbenzoyl)-4-(3-methoxyfenyl)-l-methyl-2(lH)-chinolinonu (meziprodukt. 7-g).

-18CZ 290954 B6

h) Meziprodukt (7-g) (6,8 g) byl přidán do DCM (210 ml), míchán při 0 °C. Tribromboran (67,3 ml) byl přidán po kapkách a reakční směs byla míchána při 0 °C po dobu 15 minut. Směs byla ochlazena na teplotu místnosti, míchána při teplotě místnosti po dobu 30 minut a byl přidán 10% K.2CO3. Organická vrstva byla separována, vysušena (MgSO₄), přefiltrována, a rozpouštědlo bylo odpařeno, výtěžek 6,6 g 6-(4-chlor-benzoyl)-4-(3-hydroxyfenyI)-l-methyl-2(lH)-chinolinonu (meziprodukt. 7-h) (kvantitativní výnos; použitý v dalším reakčním kroku, bez dalšího čištění).

i) Směs meziproduktu (7-h) (9,5 g), propyl jodidu (5,9 ml) a K2CO3 (10,1 g) byla míchána pod refluxem po dobu 4 hodin. Byla přidána voda a směs byla extrahována DCM. Organická vrstva byla separována, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno, výtěžek 10,4 g (100%) 6-(4-chlorbenzoyl)-l-methyl-4-(3-propoxy-fenyl)-2( 1 H)-chinolinonu (meziprodukt.

7-i).

j) Roztok meziproduktu (7-i) (3,55 g) v methanolu (20 ml) a THF (20 ml) byl ochlazen. Postupně byl přidán borohydrid sodný (0,37 g). Směs byla míchána při teplotě místnosti 30 minut, hydrolyzována a extrahována DCM. Organická vrstva byla separována, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno do sucha, výtěžek 3,5 g (100%) (±)-6-[(4chlorfenyl)hydroxymethyl]-l-methyl-4-(3-propoxy-fenyl)-2(lH)-chinolinonu (meziprodukt.

7- j)·

k) Roztok meziproduktu (8-a) (3,5 g) v thionylchloridu (30 ml) byl míchán pod refluxem přes noc. Rozpouštědlo bylo odpařeno do sucha a produkt byl použit bez dalšího čištění, výtěžek 3,7 g (100%) (±)-6-[chlor(4-chlorfenyl)methyl]-l-methyl-4-(3-propoxyfenyl)-2(lH)-chinolinonu (meziprodukt. 7-k).

Příklad 8

a) HCL/diethylether (30,8 ml) byl přidán k roztoku 4-amino-4'-chlorbenzofenonu (35 g) v ethanolu (250 ml) při teplotě místnosti a směs byla míchána 15 minut. Postupně byly přidány FeCl3.6H₂O (69,4 g) a potom ZnCl₂ (2,05 g) a směs byla míchána při 65 °C 30 minut. Byl přidán

3-chlor-l-fenyl-l-propanon (25,46 g) a směs byla míchána pod refluxem jednu noc. Směs byla nalita do ledu a extrahována DCM. Organická vrstva byla promyta 10% K₂CO₃, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena. Zbytek byl překrystalizovaný z ACN. Mateční vrstva byla přečištěna chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH2CI2/CH3OH 99/1). Čisté frakce byly jímány a odpařeny, výtěžek 19,4 g (37%) (4-chlorfenyl)(4-fenyl-6-chinolinyl)methanonu (meziprodukt. 8-a).

b) Použitím stejného reakčního postupu jak byl popsán v příkladu 7j, meziprodukt (8-a) byl převeden na (±)-a-(4-chlorfenyl)-4-fenyl-6-chinolinmethanol (meziprodukt. 8-b).

c) Použití stejného reakčního postupu jak byl popsán v příkladu 7k, meziprodukt (8-b) byl konvertován na (±)-6-[chlor(4-chlorfenyl)methyl]-4-fenylchinolin hydrochlorid (meziprodukt.

8- c).

d) Směs meziproduktu (8-c) (12,6 g) a lH-imidazolu (11,8 g) v ACN (300 ml) byla míchána pod refluxem 16 hodin. Směs byla odpařena do sucha a zbytek byl zachycen v DCM. Organická vrstva byla promyta v 10% K2CO3, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent : CH2CI2/CH3OH/NH1OH 97,5/2,5/0,1). Čistá frakce byla jímána a odpařena. Zbytek byl konvertován na sůl kyseliny dusičné (1:2) a krystalizovaný z CH₃OH/2-propanol/diethyl etheru, výtěžek 4,28 g (28%) (±)-6-[(4-chlorfenyl)-lH-imidazol-l-ylmethyl]-4-fenylchinolin dinitrát.monohydrátu (meziprodukt. 8-d, t.t. 152 °C).

-19CZ 290954 B6

Příklad 9

a) Meziprodukt (7-a) (50 g) a (3-chlorfenyl)acetonitril (34,8 ml) byly vmíchány do směsi hydroxidu sodného (32,8 g) v methanolu (100 ml). Směs byla míchána pod refluxem do úplného rozpuštění. Reakce byla provedena dvakrát se stejným množstvím. Směsi byly spojeny. Byl přidán led a potom ethanol. Směs byla ponechána vykrystalizovat. Sraženina byla odfiltrována, promyta ethanolem a vysušena, výtěžek 58 g (86%) 3-(3-chlorfenyl)-5-[2-(4-chlorfenyl)-l,3dioxolan-2-yl]-2,l-benzisoxazolu (meziprodukt. 9-a).

b) TiC 1₃/1 5% H₂O (308 ml) byl přidán při teplotě místnosti ke směsi meziproduktu (9-a) (51 g) v THF (308 ml). Směs byla míchána při teplotě místnosti po dva dny. Byla přidána voda a směs byla extrahována DCM. Organická vrstva byla separována, promyta 10% K₂CO₃, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno. Část této frakce (5,9 g) byla překrystalizována z 2-propanon/CH₃OH/diethyletheru. Sraženina byla odfiltrována a vysušena, výtěžek 1,92 g (41%) l-amino-2,4-fenylen-(3-chlorfenyl)(4-chlorfenyl)dimethanonu (meziprodukt. 9-b).

c) Použitím stejného reakčního postupu jak je popsán v příkladu 7d, meziprodukt (9-b) byl konvertován na N-[2-(3-chlorbenzoyl)-4-{4-chlorbenzoyl)fenyl]acetamid (meziprodukt. 9-c).

d) Byl použit stejný reakční postup jako je popsán v příkladu 7e, meziprodukt (9—c) byl konvertován na 6-(4-chlorbenzoyl)-4-(3-chlorfenyl)-2(lH)-chinolinon (meziprodukt. 9-d).

e) Hydrid sodný (601 g) byl postupně přidáván v proudu N₂ k roztoku meziproduktu. (9-d) (15 g) vdimethyl sulfoxidu (200 ml). Směs byla míchána při teplotě místnosti 30 minut. Byl přidán 2-chlorethylmethylether (25,2 ml). Směs byla míchána při 50 °C 72 hodin, vylita na led a extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla separována, promyta vodou, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent : cyklohexan/ethylacetát 70/30). Čistá frakce byla jímána a rozpouštědlo bylo odpařeno, výtěžek 6,2 g (36%) 6-(4-chlorbenzoyl)-4-(3-chlorfenyl)-l-(2methoxyethyl)-2(lH)-chinolinonu (meziprodukt. 9-e).

f) Byl použit stejný reakční postup jak je popsán v příkladu 7j, meziprodukt (9-e) byl konvertován na (±)-4-(3-chlorfenyl)-6-[(4-chIorfenyl)hydroxymethyl]-l-(2-methoxyethyl)-2(lH)-chinolinon (meziprodukt. 9-f).

g) Byl použit stejný reakční postup jak je popsáno v příkladu 7k, meziprodukt (9-f) byl konvertován na (±)-6-[chlor(4-chlorfenyl)methyl]-4-(3-chlorfenyl)-l-(2-methoxyethyl)-2(lH)-chinolinon (meziprodukt. 9-g).

Příklad 10

a) N-Butyllithium (37,7 ml) byl pomalu přidán při -20 °C v proudu N₂ ke směsi 6-brom-4(3-chlorfenyl)-2-methoxychinolinu (20 g) v THF (150 ml). Směs byla míchána při -20 °C 30 minut a potom byla pomalu přidána, při -20 °C v proudu N₂, směs ethyl 4-chlor-aoxobenzenacetátu (12,2 g) v THF (80 ml). Směs byla ohřátá na teplotu místnosti a míchána při teplotě místnosti 1 hodinu. Byla přidána voda a směs byla extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla separována, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno. Zbytek (26,3 g) byl přečištěn chromatografíckou kolonou přes silikagel (eluent: CH₂CI₂/cyklohexan 90/10). Čistá frakce byla sbírána a rozpouštědlo bylo odpařeno, výtěžek 9,3 g (33,5%) (±)-ethyl

4-(3-chlorfenyl)-a-(4-chlorfenyl)-a-hydroxyl-2-methoxy-6-chinolinacetátu (meziprodukt. 10—a).

-20CZ 290954 B6

b) Meziprodukt (10-a) (9,3 g) a Ι,Γ-karbonylbis-lH-imidazol (22 g) byly zahřátý na 120 °C po dobu 1 hodiny. Směs byla ochlazena. Byl pomalu přidán led a směs byla extrahována DCM. Organická vrstva byla separována, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno. Zbytek (10,6g) byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH₂CI₂/2-propanol/NH₄OH 95/5/0.5), výtěžek 7,15 g (±)-ethyl 4-(3-chlorfenyl)-a-(4chlorfenyl)-a-( 1 H-imidazol-l-yl)-2-methoxy-6-chinolinacetátu (meziprodukt. 10-b)

B. Příprava konečných sloučenin

Příklad 11

Směs meziproduktu (1-c) (22,85 g) a chloridu hlinitého (48 g) v chlorbenzenu (200 ml) byla zahřívána přes noc na 95 °C. Směs byla ochlazena, vlita do ledové vody, pomocí NH4OH bylo upraveno pH na zásadité a odpařena do sucha. Zbytek byl zachycen v DCM a ethanolu. Zbytek byl přefiltrován a odpařen. Zbytek byl zachycen v DCM a míchán s 3N HCI přes noc. Směs byla extrahována, vodná vrstva byla promyta ethylacetátem, pomocí NH₄OAc bylo upraveno pH na zásadité a potom extrahována ethylacetátem a organická vrstva byla vysušena (MgSO₄) a odpařena. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH₂C1₂/CH₃OH/NH₄OH 95/5/0,05) (35-37 pm). Čistá frakce byla jímána a odpařena, výtěžek 2,13 g (16%) (±)-6-[(lH-imidazol-l-yl)fenylmethyl]^-fenyl-2(lH)-chinolinonu; t.t. 253,0 °C (sl. 1).

Příklad 12

Hydrid sodný (0,002 g) a potom l,l'-karbonylbis-lH-imidazol (2,5 g) byly postupně přidávány při teplotě místnosti k meziproduktu (2—b) (2,8 g), rozpuštěny v THF (30 ml) a směs byla míchána 1 hodinu při teplotě 60 °C. Směs byla hydrolyzována vodou a odpařena. Zbytek byl zachycen v DCM a promytý vodou. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: toluen/2propanol/NH₄OH 90/10/0,5). Čistá frakce byla jímána. Zbytek (2,1 g) byl vykrystalizován z 2-propanonu, výtěžek 1,55 g (48%) (±)-6-[(4-chlorfenyl)-lH-imidazol-l-ylmethyl]-3,4-dihydro-4-fenyl-2(lH)-chinolinonu: t.t. 225,0 °C (sl. 57).

Příklad 13

Směs meziproduktu (3) (11,6 g), imidazolu (6,5 g) a uhličitanu draselného (13,8 g) v ACN (150 ml) byla umístěna pod refluxem 12 hodin. Směs byla odpařena do sucha, zbytek byl zachycen ve vodě a extrahován dichlormethanem. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄) a zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH₂C1₂/CH₃OH 95/5) (70-200 pm). Čistá frakce byla jímána a odpařena, výtěžek 9 g (71%) (±)-6-[(3-fluorfenyl)(lHimidazol-l-yl)methyl]-4-fenyl-2(lH)-chinolinonu (sl. 5).

Příklad 14

Hydrid sodný (1,15 g) byl postupně při 10 °C a pod N₂ přidáván k směsi sloučeniny (2) (10 g) v DMF (100 ml) a směs byla míchána při teplotě místnosti 30 minut. Po kapkách byl při 15 °C přidán jodmethan (1,5 ml) a směs byla míchána při teplotě místnosti 1 hodinu. Směs byla vlita do ledové vody a přefiltrována. Sraženina byla zachycena ve směsi DCM a methanolu. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: ethylacetát/CH₃OH 95/5). Čistá frakce byla jímána a odpařena.

-21 CZ 290954 B6

Zbytek (3,3 g) byl překrystalizován z CH₃CN/DIPE, výtěžek 1,9 g (19%) (±)-6-[(4-chlorfenyl)lH-imidazol-l-yl-methyl]-l-methyl-4-fenyl-2(lH)-chinolinonu: t.t. 154,7 °C (sl. 8).

Příklad 15

Roztok methoxidu sodného v methanolu (2,8 ml) byl po kapkách přidán do směsi sloučeniny (2) (6 g) a difenyljodchloridu (6,9 g) v methanolu (400 ml). Byl přidán chlorid měďnatý (1,72 g) a směs byla míchána a zahřívána na 60 ^QC 12 hodin. Směs byla přefiltrována přes celit a filtrát byl odpařen. Zbytek byl zachycen v DCM a 10% NH4OH. Vodná vrstva byla extrahována DCM. Kombinované organické vrstvy byly promyty vodou, vysušeny (MgSO₄), přefiltrovány a odpařeny ve vakuu do sucha. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH2CI2/CH3OH/NH4OH 98/2/0,1). Čisté frakce byly jímány a odpařeny. Zbytek(l,l g) byl rozpuštěn v CH3OH a konvertován na sůl kyseliny dusičné (1 : 1) vCH₃OH, výtěžek 0,9 g (11,2%) (±)-6-[(4-chlorfenyl)-l H-imidazol-l-ylmethyl]-l ,4-difenyl-2( 1 H)-chinolinonu mono-nitrátu; t.t. 212,4 °C (sl. 19).

Příklad 16

Draselná sůl 2-methyl-2-propanolu (1,35 g) byla postupně přidána při 0°C pod N₂ ke směsi sloučeniny (15) (2,8 g)a jodmethanu (1,9 ml) v tetrahydrofuranu (85 ml) a směs byla míchána při teplotě místnosti 5 minut. Směs byla vylita do ledové vody a extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH₂C1₂/CH3OH/NH₄OH 97,5/2,5/0,1). Čisté frakce byly jímány a odpařeny. Zbytek (2,3 g) byl překrystalizován ZCH3OH a diethyletheru, výtěžek 1,7 g (60%) (±)-4-(3-chlorfenyl)-6[l-(4-chlorfenyl)-l-(lH-imidazol-l-yl)ethyl]-lmethvl-2(lH)-chinolinonu; t.t. 120,2 °C (sl. 62).

Příklad 17

Směs meziproduktu (4) (17,6 g) a imidazolu (9,3 g) v ACN (250 ml) byla přes noc míchána pod refluxem, potom ochlazena na teplotu místnosti. Precipitát byl přefiltrován, promyt 10% vodným roztokem K₂CO₃ a diethyletheru, potom na vzduchu vysušen, výtěžek 11,2 g (55%) produktu. Vzorek (3 g) byl překrystalizován z THF, methanolu, diethyletheru. Precipitát byl přefiltrován a vysušen, výtěžek 2 g (37%) (±)-6-[l-(4-chlorfenyl)-2-hydroxyl-l-(lH-imidazol-l-yl)ethyl]-l-methyl-4-fenyl-2(lH)-chinolinon monohydrátu, t.t. 180 °C (sl. 59).

Příklad 18 l-Chlor-4-chlormethylbenzen (3,2 g) byl přidán k roztoku sloučeniny (59) (7 g) abenzyltriethylamoniumchloridu (1,75 g) v hydroxidu sodném (40%) (100 ml) a THF (100 ml) a směs byla přes noc míchána při teplotě místnosti. Byly přidány voda a ethylacetát. Organická vrstva byla zdekantována, promyta vodou, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena do sucha. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH₂C1₂/CH3OH/NH4OH 98,5/1,5/0,1). Čisté frakce byly jímány a odpařeny. Zbytek (3,7 g) byl překrystalizován z 2propanon/(C₂H₅)₂O, výtěžek 2,1 g (24%) (±)-6-[l-(4-chlorfenyl)-2-[(4-chlorfenyl)methoxy)- l-(lH-imidazol-l-yl)ethyl]-l-methyl-4-fenyl-2(lH)-chinolinonu; t.t. 176,8 °C (sl. 61).

-22CZ 290954 B6

Příklad 19

Methoxid sodný (0,8 ml) byl přidán při teplotě místnosti k roztoku meziproduktu (5—d) v methanolu (100 ml), směs byla přes noc míchána při teplotě místnosti a potom míchána pod refluxem 2 hodiny. Byla přidána voda a směs byla extrahována DCM. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena do sucha. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH2CI2/CH3OH/NH4OH 98/2/0,1). Čisté frakce byly sebrány a odpařeny, výtěžek 8,3 g (79%) produktu. Vzorek (2,3 g) byl konvertován na sůl ethandiové kyseliny (2:3) a překrystalizován z 2-propanonu, výtěžek 2,35 g (63%) (±)-methyl 4-amino-l[(4-chlorfenyl)(l,2-dihydro-l-methyl-2-oxo-4-fenyl-6-chinolinyl)-methyl]-lH-imidazol-5karboxylát ethandioátu (2:3); t.t. 168,7 °C (sl. 70).

Příklad 20

Kyselina dusičná (30 ml) a následně dusitan sodný (0,64 g) byly přidány při 0 °C k roztoku sloučeniny (70) (4,6 g) v kyselině fosforečné (45 ml) a směs byla míchána při 0 °C 45 minut. Postupně byla opatrně přidána kyselina fosforečná (30 ml) a směs byla míchána při teplotě místnosti 1 hodinu. Směs byla vylita do ledu, pomocí NH4OH bylo upraveno pH a extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena do sucha. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH2CI/CH3OH/NH4OH 98,5/1,5/0,1). Čisté frakce byly jímány a odpařeny. Zbytek (1,5 g) byl konvertován na sůl kyseliny ethandiové (2:3) a překrystalizován z 2-propanonu a DIPE, výtěžek 1,14 g (20%) (±)-methyI l-[(4-chlorfenyl)(l,2-dihydro-l-methyl-2-oxo-4-fenyl-6-chinolinyl)methyl]-lHimidazol-5-karboxylát ethandioátu (2:3); t.t. 140,8 °C (sl. 54).

Příklad 21

Meziprodukt (6-b) (15,66 g) byl přidán ke kyselině sírové (120 ml), byl ochlazen na 0 °C a směs byla jednu noc míchána při teplotě místnosti. Směs byla opatrně přidána k ochlazenému roztoku při 0 °C a zkoncentrována NH₄OH. Bazická vodní vrstva byla extrahována DCM. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena do sucha. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent : CH2CI2/CH3OH/NH4OH 97,5/2,5/0,2). Čisté frakce byly jímány a odpařeny, výtěžek 7,4 g (52%) produktu. Vzorek byl vykrystalizován z 2-propanonu, výtěžek 2 g (±)-6-[(4-chlorfenyl)[2-(methylthio)-lH-imidazol-l-yl]methyl]4-fenyl-2(lH)-chinolinon monohydrátu; t.t. 205,6 °C (sl. 51).

Příklad 22

Roztok sloučeniny (17) (12,7 g) v hydroxidu sodném (3 N) (130 ml) byl přes noc míchán při 120 °C. Směs byla ochlazena na teplotu místnosti a NH₄OH byl přidán až do pH = 5,2. Sraženina byla odfiltrována, promyta vodou a vysušena na vzduchu, výtěžek 12 g (±)-6-[(4-chlorfenyl)lH-imidazol-l-ylmethyl]-2-oxo-4-fenyl-l(2H)-chinolin-l-octové kyseliny (sl. 38).

Příklad 23

N,N'-methantetrayl-biscyklohexanamin (5,3 g) v DCM byl po kapkách přidán při teplotě místnosti ke směsi sloučeniny (38) (12,4 g) a methyl-2-amino-4-methyl-pentanoátu (6 g) v THF (120 ml) a 1-hydroxybenzotriazolhydrátu, směs byla přes noc míchána při teplotě místnosti. Směs byla vylita do vody a extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena. Zbytek byl přečištěn chromatografickou kolonou přes silikagel (eluent: CH2CI2/CH3OH/NH4OH 97/3/0,1). Čisté frakce byly jímány a odpařeny,

-23CZ 290954 B6 výtěžek 6,8 g (43%) produktu. Vzorek byl krystalizován zDIPE, výtěžek 1 g (±)-methyl

2-[[2-[6-[(4-chlorfenyl)-lH-imidazol-l-ylmethyl]-l,2-dihydro-2-oxo-4-fenyl-l-chinolinyl]-2-oxoethyl]amino]-4-ethylpentanoátu; t.t. 117,9 °C (sl. 39).

Příklad 24

Sloučenina (2) (1 g) byla rozpuštěna v N-hexanu (81 ml) a ethanolu (54 ml). Tento roztok byl separován a přečištěn chromatografickou kolonou přes Chiracel AD kolonu (250 g, 20 pm, Diacel; eluent: N-hexan/ethanol 60/40 vol. %). Dvě požadované frakční skupiny byly jímány. Frakce, odpovídající prvnímu chromatografickému píku, byly odpařeny. Zbytek byl rozpuštěn v malém množství DCM. Diethylether byl přidán do zbytku. Sraženina byla přefiltrována přes Milipór filtr (10 pm), potom vysušena (vakuum; 40 °C; 2 hodiny), výtěžek 0,430 g (43%). Tato frakce byla rozpuštěna v 2-propanonu a vysrážena DIPE. Sraženina byla přefiltrována a vysušena, výtěžek 0,25 g (25%) (±)-(A)-6-[(4-chlorfenyl)-lH-imidazol-l-ylmethyl]-4fenyl-2(lH)-chinolinonu; t.t. 190,0 °C; [a]_D ²⁰ = + 13,10° (c = 0,1% v methanolu) (sl. 6). Frakce, odpovídající druhému chromatografíckému píku, byly odpařeny. Zbytek byl rozpuštěn v malých množstvích DCM. Do vzniklé sraženiny byl přidán diethylether. Sraženina byla odfiltrována přes Milipór 10 pm filtr, potom vysušena (vakuum; 40 °C; 2 hodiny), výtěžek 0,410 g (41%). Tato frakce byla rozpuštěná v 2-propanonu a vysrážena DIPE. Sraženina byla odfiltrována a vysušena, výtěžek 0,20 g (20%) (-)-(B)-6-[(4-chlorfenyl)-lH-imidazol-l-ylmethyl]-4-fenyl-2(lH)chinolinonu; t.t 155,8 °C; [a]_D ²⁰ = -6,32° (c = 0,1% v methanolu (sl. 7).

Příklad 25

Pentasulfíd fosforečný (4,45 g) byl postupně přidán při teplotě místnosti k roztoku (±)-4-(3chlorfenyl)-6-[(4-chlorfenyl)-lH-imidazol-l-ylmethyl]-2(lH)-chinolinonu (4,5 g) v pyridinu (54 ml) a směs byla míchána pod refluxem 4 hodiny. Směs byla odpařena do sucha a zůstatek byl zachycen v ethylacetátu. Organická vrstva byla promyta HC1 a vodou, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a odpařena do sucha. Zbytek byl přečištěn chromatografíckou kolonou přes silikagel (eluent: CH2CI2/CH3OH 97/3). Čisté frakce byly jímány a odpařeny. Zbytek (2,7 g) byl vykrystalizován zDMFl, výtěžek 1,6 g (33%) (±)-4-(3-chlorfenyl)-6-[(4-chlorfenyl)-lHimidazol-l-yl-methyl]-2(lH)-chinolinthion monohydrátu; t.t. 263,5 °C (sl. 72).

Příklad 26

Imidazol (3,34 g) byl přidán k roztoku meziproduktu. (8—b) (3,7 g) v ACN (50 ml). Směs byla míchána pod refluxem 4 hodiny. Byla přidána voda a směs byla extrahována DCM. Organická vrstva byla separována, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno do sucha. Zbytek (3,8 g) byl přečištěn chromatografíckou kolonou přes silikagel (eluent: CH2CI2/CH3OH 98/2). Čisté frakce byly jímány a rozpouštědlo bylo odpařeno. Zbytek byl vykrystalizován z 2propanonu/DIPE odfiltrován a vysušen, výtěžek 1,8 g (45%) (±)-6-[(4-chlorfenyl)-lNimidazol-l-ylmethyl]-l-methyl-4-(3-propoxyfenyl)-2(lH)-chinolinonethandioátu (2:3) sesquihydrátu (sl. 74).

Příklad 27

Směs meziproduktu (10—b) (7,1 g) v THF (25 ml) a HC1 3N (190 ml) byla míchána při 120 °C 2 hodiny. Směs byla vylita na led, pomocí K₂CO₃ bylo upraveno pH na zásadité a extrahována DCM. Organická vrstva byla separována, vysušena (MgSO₄), přefiltrována a rozpouštědlo bylo

-24CZ 290954 B6 odpařeno, výtěžek 6,2 g (90%) (±)-ethyl 4-(3-chlorfenyl)-a-(4-chlorfenyl)-l,2-dihydro-a(lH-imidazol-l-yl)-2-oxo-6-chinolinacetátu (sl. 87).

Tabulka 1 :

Sl. čís.	Ex. čís.	R¹	R²	“F		r'	Fyzikální data
1	11	H	H	H	H	H	tt. 255 °C
2	11	H	H	H	4-CI	H	t.t. 260 °C (±)
3	11	H	H	H	3-CI	H	tt. 248 °C
4	11	H	H	H	4-F	H	t.t. 246,8 °C
5	13	H	H	H	3-F	H	-
6	24	H	H	H	4-CI	H	(+)-(A)
7	24	H	H	H	4-CI	H	(-)-(B)
8	14	ch₃	H	H	4-CI	H	tt. 160 °C
9	14	CH2-CH3	H	H	4-CI	H	tt. 170 °C
10	14	benzyl	H	H	4-CI	H	tt. 180 °C/.HNO₃.1/2 H₂O
11	12	H	4-CI	H	4-CI	H	tt. 170 °C .1/2 H₂O
12	12	H	2-CI	H	4-CI	H	t.t. 244 °C
13	12	H	3-CI	H	4-CI	H	tt. 250 °C
14	14	(CH₂)₂-CH₃	H	H	4-CI	H	t.t. 170 °C
15	13	ch₃	3-CI	H	4-CI	H	tt 184 °C
16	14	(CH₂)₃-CH₃	H	H	4-CI	H	tt. 118 °C /. C₂H₂O₄.1/2 H₂O
17	14	CH₂COOC₂H_s	H	H	4-CI	H	t.t. 140 °C
18	12	H	ch₃	H	4-CI	H	-
19	15	fenyl	H	H	4-CI	H	tt. 215 °C/.HNO₃
20	12	H	cf₃	H	4-CI	H	t.t. 244 °C
21	12	H	3-F	H	4-CI	H	-

-25CZ 290954 B6

SI. čís.	Ex. čís.	R¹	R²	R³	^— r·“	r'	Fyzikální data
22	24	H	3-CI	H	4-CI	H	t.t. 214 °C / (A)
23	24	H	3-CI	H	4-CI	H	t.t. 214 °C / (B)
24	12	H	3-0 CH₃	H	4-CI	H	t.t. 174^eC/.1/2 H₂O
25	12	H	H	H	4-CH₃	H	t.t. 230 °C
26	12	H	3-CI	4-CI	4-CI	H	tt. 260 °C
27	12	H	4-CH₃	H	4-CI	H	t.t. 185°C
28	12	H	2-CH,	H	4-CI	H	tt. 234 °C
29	14	4-methoxy fenyletyl	H	H	4-CI	H	tt 158 °C
30	12	H	3-Br	H	4-CI	H	t.t. > 260 °C
31	12	H	H	H	2-CI	4-CI	tt. 176 °C
32	12	H	H	H	2-Cl	H	tt. 240 °C
33	12	H	H	H	4-0 CH₃	H	tt. 210 °C
34	12	H	H	H	3-CI	4-CI	tt. 226 °C
35	14	H	3- CH₃	H	4-CI	H	tt 162 °C
36	14	ch₃	3-0 CH₃	H	4-CI	H	tt. 260°C/.HN0₃.1/2 H₂0
37	11	ch₃	3-CI	5-CI	4-CI	H	tt. 260 °C
38	22	H	H	H	4-CI	H	-
39	23	ch₂-co-nh- CH(COO CH₃) (CH₂-CH(CH₃)₂	H	H	4-CI	H
40	12	H	3-fenoxy	H	4-CI	H	tt. 230 °C
41	12	H	3-benzyloxy	H	4-CI	H	tt. 154 °C
42	12	H	3-ethoxy	H	4-CI	H	tt. 156 °C
43	14	ch₃	3-ethoxy	H	4-CI	H	tt. 142 °C .3/2 C₂H₂O₄
44	14	ch₃	3-benzyloxy	H	4-CI	H	tt 136°C/ . C₂H₂O₄
45	12	H	3-0- CF₃	H	4-CI	H	tt. 255 °C
74	26	ch₃	3-propoxy	H	4-CI	H	.3/2 C₂H₂O₄.3/2 H₂0
75	26	ch₃	3-butoxy	H	4-CI	H	.3/2 C₂H₂0₄. H₂0
76	26	ch₃	3-O-CH(CH₃)₂	H	4-CI	H	.3/2 C₂H₂0₄.2 H₂0
77	26	ch₃o ch₂ ch₂-	3-CI	H	4-CI	H	.3/2 C₂H₂O₄. H₂0
78	26	ch₃	2-ethoxy	H	4-CI	H	-

-26CZ 290954 B6

SI. čís.	Ex. čís.	R¹	R²	R³	R⁸	R⁷	Fyzikální data
79	26	ch₃	3-OH	H	4-CI	H	-
80	26	(CH₃)₂N(CH₂)₂-	3-CI	H	4-CI	H	-
81	26	ch₃	3-( CH₂)₂CH₃	H	4-CI	H	-
84	26	ch₃	3-CH=CH- CH₃	H	4-CI	H	(E)

Tabulka 2:

SI. čís.	Ex. čís.	R¹	R²	R⁴	R4	Fyzikální data
46	13	H	H	H	2-CH₃	tt> 260 °C
47	13	H	H	H	4-fenyl	t.t. 240 °C
48	13	H	H	H	4- CH₃	tt 260 °C
49	13	H	H	H	5-CH₃	t.t. > 260 ’C
50	13	H	H	H	2-fenyl	t.t. 160 °C
51	21	H	H	H	2-S- CH₃	.H₂O
52	13	H	Cl	H	4-CH₃	-
53	11	H	Cl	H	5-CH₃	-
54	20	ch₃	H	H	5-CO- CH₃	tt. 140 “C/.3/2 C₂H₂O₄
55	14	ch₃	Cl	H	5- CH₃	tt. 140 “C/.3/2 C₂H₂O₄
56	20	ch₃	Cl	H	5-CO-O CH₃	t.t. 140 “C/.3/2 C₂H₂O₄
85	26	ch₃	Cl	H	2-fenyl	-
86	26	ch₃	Cl	H	2-fenyl	. C₂H₂O₄
83	26	ch₃	-O-CH₂-O- *	H	. C₂H₂O₄

• : R² a R³ vzaty dohromady, vytváří dvojmocný radikál

-27CZ 290954 B6

Tabulka 3:

SI. čís.	Ex. čís.	R¹	R²	R⁸	R'	Fyzikální data
57	12	H	H	4-CI	H	tt. 226 °C

Tabulka 4:

SI. čís.	Ex. čís.	R¹	R²	R*	R⁶	R⁸	Fyzikální data
58	12	H	H	H	4-CI	CHa	255 “C
59	17	ch₃	H	H	4-CI	ch₂-oh	t.t. 160-170 ^cC /. H₂O
60	12	H	H	H	4-CI	4-chlorfenyl	> 260 °C / .1/2 H₂O
61	18	CH₃	H	H	4-CI	4-chlorbenzyl- oxymethyl	t.t. 180 °C
62	16	ch₃	3-CI	H	4-CI	CHa	t.t. 125 °C
63	16	ch₃	3-CI	H	4-CI	CH₂CHa	t.t. 158 °C / . c₂h₂o₄. h₂o
64	16	ch₃	3-CI	CH₃	4-CI	CHa	tt. 170 °C
65	16	ch₃	3-CI	H	4-CI	(CH₂)₂CH₃	tt 160°C/.HCI. H₂O
66	17	ch₃	3-CI	H	4-CI	CH_rOH	tt 180°C
67	18	ch₃	3-CI	H	4-CI	CH₂-0 CHa	tt. 178°C/.C2H₂O₄
68	12	CH_a	3-CI	H	4-CI	CH₂-H(CH₃)₂	t.t 96-110°C
69	12	ch₃	3-CI	H	4-CI	CH_rS- CHa	tt. 120-150 °C . c₂h₂o₄. h₂o
87	27	H	3-CI	H	4-CI	-coo ch₂ ch₃	-
88	14	ch₃	3-CI	H	4-CI	-COO CH₂ CHa	-

-28CZ 290954 B6

Tabulka 5:

SI. čís.	Ex. čís.	R³	R⁴	R⁵	R⁶	Fyzikální data
70	19	H	4-NH₂	5-COO CH₃	4-CI	t.t. 168,7 °C /. 3/2C₂H₂O₄
71	19	3-CI	4-NH₂	5-COO CH₃	4-CI

Tabulka 6:

SI. čís.	Ex. čís.	X	R¹		R^e		r”	Fyzikální data
72	25	S	H	3-CI	4-CI	H	H	t.t. 263,5 °C /. H₂O
73	25	S	ch₃	3-CI	4-CI	H	H	t.t. 161,1 °C/.1/2H₂O
89	26	0	ch₃	3-CI	4-CI	H	8-CH₃	-
82		0	H	3-CI	4-CI	7-CH₃	8- CH₃	t.t. 161 °C

-29CZ 290954 B6

C. Farmakologický příklad

Příklad 28: Zkouška inhibice famesylové protein-transferázy In Vitro

Lidská farnesylová protein-transferáza byla připravena v podstatě jako bylo popsáno (Y. Reiss etal., Methods: A Companion to Methods in Enzymology, vol. 1, 241-245, 1990). Kirstenovým virem transformované lidské osteosarkomové (KHOS) buňky (Američan Type Culture Collection, Rockville, MD, USA), vyrostlé jako pevné tumory v nahých myších nebo vyrostlé jako pěstované monovrstevnaté buněčné kultury, byly použity jako zdroj lidského enzymu. Stručně, buňky nebo tumory byly homogenizovány v tlumicím roztoku obsahujícím 50 mM TRIS, 1 mM EDTA, 1 mMEGTA a 0,2 mM fenylmethylsulfonylfluoridu (pH 7,5). Homogenát byl odstředěn 28,000 x g za 60 min a supematanty byly \y brány. Byla připravena 30 až 50% amoniumsulfátová frakce, a výsledný precipitát byl resuspendován v malém (10 až 20 ml) objemu dialyzačního pufru, který obsahoval 20 mM TRIS. 1 mM dithiotreitolu a 20 μΜ ZnCl₂. Amoniumsulfátová frakce byla přes noc dialyzována měněnými stejnými tlumicími roztoky. Dialyzovaný materiál byl aplikován na 10 X 1 cm Q Fast Flow Sepharose (Pharmacia LKB Biotechnology Inc, Piscataway, NJ, USA), která byla preekvilibrovaná 100 ml dialyzačního tlumícího roztoku doplněného 0,05 M NaCl. Kolona byla promyta dodatečně 50 ml dialyzačního tlumícího roztoku plus 0,05 M NaCl, následoval dialyzační tlumicí roztok připravený s gradientem z 0,05 M do 0,25 M NaCl. Aktivita enzymů byla eluována s lineárním gradientem od 0,25 do 1,0 M NaCl připraveným v dialyzačním tlumicím roztoku. Frakce obsahující 4 až 5 ml objemu eluátu byly jímány z kolony a analyzovány na aktivitu famesylové proteinové transferázy. Frakce s aktivními enzymy byly slity a doplněny 100 μΜ ZnCL. Vzorky enzymů byly uskladněny zmrzlé při -70 °C. Aktivita famesylové proteinové transferázy byla změřena použitím scintilační přímé zkoušky na farnesylovou transferázu [³H] (Amersham International Plc., England) za podmínek specifikovaných výrobcem. Ke zkoušce inhibitoru enzymů, 0,20 pCi [³H]-famesylpyrofosfátového substrátu a biotinovaného laminámího B peptidového substrátu (biotin— YRASNRSCAIM), byly smíchány s testovanými sloučeninami v reakčním tlumicím roztoku, který obsahoval 50 mM HEPES, 30 mM MgCl2, 20 mM KC1, 5 mM dithiotreitolu, 0,01 % Triton X-100. Pokusné sloučeniny byly dodány v 10μ1 objemech dimethylsulfoxidu (DMSO) k dosažení koncentrací 1 a 10 pg/ml v konečném objemu 100 μΐ. Reakční směs měla teplotu 37 °C. Reakce enzymu začala přidáním 20 μΐ zředěné lidské famesylové protein-transferázy. Vhodná příprava enzymů byla adována, aby poskytovala mezi 4000 až 15 000 cpm reakčního produktu během 60 min inkubace reakce při 37 °C. Reakce byly ukončeny přidáním STOP/scintilačního konečného činidla (Amersham). Reakční produkt, [³H]-famesyl-(Cys)-biotin laminámí B peptid, byl zachycen na streptavidinu vázáním scintilací proximitních kapek. Množství [³H]— famesyl-(Cys)-bio N laminámě syntetizovaného B peptidu v přítomnosti nebo nepřítomnosti zkoušených sloučenin bylo kvantifikováno jako cpm načítáním WALLAC modelem 1480 Mikrobeta Liquid Scintillation Counter. Cpm produktu bylo považováno za aktivitu famesylové protein transferázy. Aktivita proteinové famesylové transferázy pozorovaná v přítomnosti testované sloučeniny byla normalizována pro farnesylovou transferázu v přítomnosti 10% DMSO a vyjádřena jako procento inhibice. V samostatných studiích, některé testované sloučeniny vykázaly 50% nebo větší inhibiční aktivitu famesylové protein-transferázy a byly určeny pro koncentračně-závislou inhibici aktivity enzymů. Účinky testovaných sloučenin v těchto studiích byly vypočítány jako IC5o (koncentrace testované sloučeniny produkující 50% inhibici aktivity enzymu) použitím LGIC50 počítačového programu vytvořeného Science Information Division of R. W. Johnson Pharmaceutical Research Institute (Spring House, PA, USA) na VAX počítači.

-30CZ 290954 B6

Tabulka 7:

Sl. čís.	IC₅o (mM)	Sl. čís.	IC₅₀(mM)
1	0,93	29	2,4
2	0,18	30	0,021
3	1,4	31	0,48
4	0,315	32	0,53
7	0,11	33	0,85
8	0,07	34	0,6
10	0,22	37	0,096
11	0,32	39	0,047
12	3,2	47	0,105
13	0,034	49	0,3
14	0,7	53	0,032
15	0,016	57	1,2
17	0,23	58	0,27
18	0,04	59	0,013
20	0,24	62	0,022
21	0,15	63	0,03
23	0,015	64	0,011
24	0,032	65	0,051
25	0,262	66	0,056
26	0,227	77	0,0072
27 28	0,193 2,2	83	0,0034

Příklad 29: „Reverzní zkouška buňky ras-transformovaného fenotypu

Vložení aktivovaných onkogenů jako mutace ras genu do myši NIH 3T3 se buňky přemění na buňky transformovaného fenotypu. Buňky se stanou tumorogenní, zobrazující zakotvený nezávislý růst v polotuhém prostředí a ztracující kontakt inhibice. Ztrátou kontaktu inhibice vyrábí io buňka kulturu, která již nemá nadále formu stejných monovrstev. Lépe, buňky se navrší v multicellulámích uzlinách a změní se velmi vysoko saturace hustoty v plastických tkáních kultivačních nádob. Činitelé, jako například inhibitory proteinové famesylové transferázy, které obracejí ras transformovaný fenotyp, obnovují jednotnost modelu monovrstevnatého růstu buněk v kultuře. Tato obnova je lehce sledovatelná počítáním počtu buněk v tkanině kultivačního talíře.

Transformované buňky docílí vyšších počtů buněk než buňky, které se navrátí zpět k netransformovanému fenotypu. Sloučeniny, které se vrátí k transformovanému fenotypu mohou vyprodukovat tumorové účinky v tumorovém ložisku ras genové mutace.

Metoda:

Sloučeniny jsou tříděné v tkáňové kultuře na NIH 313 celách, transformovány T24 aktivovaným lidským H-ras genem. Cely jsou osety v počáteční hustotě 200 000 cel na celou plochu (9,6 cm²plocha povrchu) uspořádaných po 6 na miskách tkáňové kultury. Testované sloučeniny jsou okamžitě přidány k 3,0 ml média růstu buněk v 3,0 μΐ objemu DMSO, s konečnou koncentrací 25 DMSO v médiu růstové cely 0,1%. Testované sloučeniny jsou použity v koncentracích 5, 10, 50, 100, a 500 nM společně s DMSO řízenou kontrolou přísady. (V případě vysoké aktivity je pozorováno při 5 nM, testovaná sloučenina je zkoušena jen při nižší koncentraci). Cely se mohou prudce množit po 72 hodin. Potom jsou cely odděleny v 1,0 ml tripsyn-EDTA disociačním médiu pro cely a počítány na Coulterově částicovém počitadle.

-31 CZ 290954 B6

Měřicí techniky:

Počty cel vyjádřené jako konečný počet buněk byly měřeny použitím Coulterova částicového počitadla.

Celkové počty cel byly korigovány na počáteční vstupní hustotu cel odečtením 200 000.

Počty kontrolovaných cel = [počty cel z buněk inkubovaných přísadou DMSO - 200,000]

Počty cel testované sloučeniny = [počty cel z inkubovaných cel testovanou sloučeninou -200 000].

počty cel testované sloučeniny % inhibice testované sloučeniny = [1--] x 100 % počty kontrolovaných cel

IC₅o (tj. koncentrace testované sloučeniny potřebná na inhibici aktivity enzymu při 50%) je vypočítána, jestliže postačující data jsou dostupná, shrnuta v tabulce 8.

Tabulka 8:

Sl. čís.	IC₅₀(nM)	Sl. čís.	IC₅o(nM)
23	204	29	500
63	294	30	189
64	133	31	169
66	53	32	68
67	114	33	445
69	500

D. Příklady složení

Následující formulace dokumentují typická vzorová farmaceutická složení vjednotce dávky vhodné formy pro systém nebo aktuální příspěvek horkokrevným zvířatům podle představovaného vynálezu.

„Aktivní ingredience“ (A.I.) používané všude pro tyto příklady jsou uváděny ve vztahu se sloučeninou vzorce (I), farmaceuticky přijatelnou adiční solí s kyselinou nebo zásadou nebo její stereochemicky izomemí podobou.

Příklad 30: Orální roztoky

9g methyl 4-hydrobenzoátu a 1 g propyl 4-hydrobenzoátu jsou rozpuštěny v 15 ml vroucí přečištěné vody. V 3 1 tohoto roztoku je nejdříve rozpuštěno 10 g 2,3-dihydroxybutandiové kyseliny a potom 20 g A.I. Druhý roztok je spojen se zbývající částí prvního roztoku, k tomuto je přidáno 12 1 1,2,3-propantriolu a 3 1 70% roztoku sorbitolu. 40 g sacharinu sodného je rozpuštěno v 0,5 1 vody a je přidáno 2 ml malinového a 2 ml angreštového výtažku. Druhý roztok je spojen s prvním, je přidána voda q.s. na objemu 20 1 takže předpokládaný orální roztok zahrnuje 5 mg A.I. v jedné kávové lžičce (5 ml). Výsledný roztok je plněn do vhodných kontejnerů.

-32CZ 290954 B6

Příklad 31: Kapsle g A.I., 6 g laurylsulfonátu sodného, 56 g škrobu, 56 g laktózy, 0,8 g koloidního dioxidu křemíku, a 1,2 g stearanu hořečnatého je intenzívně smícháno dohromady. Výsledná směs je postupně plněna do 1000 vhodných želatinou vytvrzených kapslí, každá zahrnuje 20 mg A.I..

Příklad 32: Povlakem potažené tablety

Příprava jádra tablety

Směs 100 g A.I., 570 g laktózy a 200 g škrobu je dobře promíchána a potom navlhčena roztokem 5 g dodecylsulfátu sodného a 10 g polyvinylpyrolidinu v asi 200 ml vody. Mokrá prášková směs je přesítována, vysušena a znovu přesítována. Potom je přidáno 100 g mikrokrystalické celulózy a 15 g hydrogenovaných rostlinných olejů. Celek je dobře promíchán a stlačen do tabletky, je získáno 10.000 tablet, každá zahrnuje 10 mg aktivní přísady.

Povlak

K roztoku 10 g methylcelulózy v 75 ml denaturovaného ethanolu je přidán roztok 5 g ethylcelulózy v 150 ml dichlormethanu. Potom je přidáno 75 ml dichlormethanu a 2,5 ml 1,2,3propantriolu, 10 g polyethylenglykolu je rozehřáto a rozpuštěno v 75 ml dichlormethanu. Posledně uvedený roztok je přidán k prvnímu a potom je přidáno 2,5 g mangeziumoktadekanátu, 5 g polyvinylpyrolidinu a 30 ml koncentrované barvené suspenze a celá směs je homogenizována. Jádra tablety jsou pokryta takto získanou směsí v povlakovacím přístroji.

Příklad 33: Injekční roztok

1,8 g methyl-4-hydroxybenzoátu a 0,2 g propyl-4-hydroxybenzoátu bylo rozpuštěno v 0,5 1 vroucí vody pro injekci. Po ochlazení asi na 50 °C bylo přidáno za stálého míchání 4 g mléčné kyseliny, 0,05 g propylenglykolu a 4 g A.I. Roztok byl ochlazen na teplotu místnosti a doplněn vodou pro injekci q.s. na 1 1 objemu, byl získán roztok o 4 mg/ml A.I. Roztok byl sterilizován při filtrování a plněn do sterilních kontejnerů.

Příklad 34: Čípky gramy A.I. byly rozpuštěny v roztoku 3 gramů 2,3-dihydrobutandiové kyseliny v 25 ml polyethylenglykolu 400, 12 gramů detergentu a 300 gramů triglyceridu bylo dohromady roztaveno. Posledně uvedená směs byla dobře promíchána s prvním roztokem. Takto získaná směs byla nalita do formy při teplotě 37 až 38 °C a bylo formováno 100 čípků každý obsahující 30 mg/ml A.I.

Claims

1. Deriváty 2-chinolonu vzorce I (I).

jejich stereoizomemí formy a farmaceuticky adiční soli s kyselinami nebo zásadami;

kde přerušovaná čára představuje případnou vazbu;

X je kyslík nebo síra;

R¹ je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 12 atomy uhlíku, Ar¹, Ar² alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, chinolylalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, pyridylalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, hydroxyalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyloxyalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alifatických částí, mono- nebo dialkylaminoalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, aminoalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo radikál vzorce -Alk^l-C(=O)-R⁹, -Alk’-S(O)-R⁹ nebo -Alk'-S(O)₂-R⁹, kde Alk¹ je alkandiylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku,

R⁹ je hydroxylová skupina, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoskupina, alkylaminoskupina s 1 až 8 atomy uhlíku nebo alkylaminoskupina s 1 až 8 atomy uhlíku substituovaná alkoxykarbonylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části;

R² a R³ je každý nezávisle atom vodíku, hydroxylová skupina, atom halogenu, kyanoskupina, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxylová skupina s I až 6 atomy uhlíku, hydroxyalkoxylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyalkoxylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkoxylových částí, aminoalkoxylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, mono- nebo dialkylaminoalkoxylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alifatických částí, Ar¹, Ar²alkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, Ar²oxyskupina, Ar²alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části, hydroxykarbonylová skupina, alkoxykarbonylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části, trihalogenmethylová skupina, trihalogenmethoxylová skupina, alkenylskupina se 2 až 6 atomy uhlíku; nebo když jsou R² a R³ v sousedních polohách, mohou dohromady tvořit dvojmocný radikál vzorce —O—CH₂-O— (a— 1),

-O-CH₂-CH₂-O- (a-2),

-34CZ 290954 B6

-O-CH=CH-O-CH₂-CH₂-o-ch₂-ch₂-ch₂-CH=CH-CH=CH(a-3), (a-5), nebo (a-6);

R⁴ a R⁵ každý nezávislé je atom vodíku, Ar¹, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alifatických částí, alkoxylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylthioskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoskupina, hydroxykarbonylová skupina, alkoxykarbonylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části, alkylS(O)alkyl skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí nebo alkylS(O)₂alkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí;

R⁶ a R⁷ každý nezávisle je atom vodíku, atom halogenu, kyanoskupina, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo Aroxyskupina;

R⁸ je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, kyanoskupina, hydroxykarbonylová skupina, alkoxykarbonylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části, alkylkarbonylalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, kyanoalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, alkoxykarbonylalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, hydroxykarbonylalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, hydroxyalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, mono- nebo dialkylaminoalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, halogenalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alifatických částí, aminokarbonylalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, Ar¹, Ar²alkoxyalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alifatických částí, alkylthioalkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí;

R¹⁰ je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo atom halogenu;

R¹¹ je atom vodíku nebo alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku;

Ar¹ je fenylová skupina nebo fenylová skupina substituovaná alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, aminoskupinou, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku nebo atomem halogenu;

a

Ar² je fenylová skupina nebo fenylová skupina substituovaná alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, aminoskupinou, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku nebo atomem halogenu.

2. Deriváty 2-chinolonu podle nároku 1, jejich stereoizomerické formy a farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami nebo zásadami vzorce I, kde přerušovaná čára představuje případnou vazbu;

X je kyslík;

R¹ je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, Ar¹, Ar²alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části nebo radikál vzorce -Alk’-C(=O)-R⁹, kde Alk¹ je alkandiylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku,

R⁹ je hydroxylová skupina, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoskupina, alkylaminoskupina s 1 až 8 atomy uhlíku nebo alkylaminoskupina

-35CZ 290954 B6 s 1 až 8 atomy uhlíku substituovaná alkoxykarbonylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části;

R² a R³ je každý nezávisle atom vodíku, atom halogenu, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, Ar²oxoskupina, Ar²alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části nebo alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku;

R⁴ a R⁵ každý nezávisle je atom vodíku, Ar¹, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylthioskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoskupina nebo alkoxykarbonylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části;

R⁶ a R⁷ každý nezávisle je atom vodíku, atom halogenu, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkoxylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku;

R⁸ je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, Ar¹, alkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku substituovaná hydroxyskupinou, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoskupinou, mono- nebo dialkylaminoskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, Ar²alkoxylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části nebo alkylthioskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části;

a

Ar² je fenylová skupina nebo fenylová skupina substituovaná alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyskupinou, aminoskupinou, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku nebo atomem ' halogenu.

3. Deriváty 2-chinolonu podle nároku 1 vzorce I, kde X je atom kyslíku.

4. Deriváty 2-chinolonu podle nároku 1 vzorce I, kde R¹ je atom vodíku, alkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkoxyalkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alifatických částí.

5. Deriváty 2-chinolonu podle nároku 1 vzorce I, kde R⁶ je atom vodíku a R⁷ je atom halogenu.

6. Deriváty 2-chinolonu podle nároku 1 vzorce I, kde R⁸ je atom vodíku, alkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo hydroxyalkylskupina s 1 až 6 atomy uhlíku.

7. Deriváty 2-chinolonu podle nároku 1, kterými jsou

6-[ 1 -(4-chlorfenyl)-2-hydroxy-l -(1 H-imidazol-1 -yl)ethy l]-l-methyl-4-fenyl-2( 1 Hý-chinolinon;

4-(3-chlorfenyl)-6-[ l-(4-chlorfenyl)-l-( 1 H-imidazol-l-yl)ethyl]-l-methyl-2(l H)-chinolinon;

4-(3-chlorfeny l)-6-[ 1 -(4-chlorfeny 1)-1 -(5-methy 1-1 H-im idazol-1 —y l)ethy 1]—1 -methyl-2(lH)-chinolinon;

4-(3-chlorfenyl)-6-[ l-(4-chlorfenyl)-2-hydroxy-l-( 1 H-imidazol-l-yl)ethyl]-l-methyl-2(lH)-chinolinon;

4-(3-chlorfenyl)-6-[(4-chlorfenyl)( 1 H-imidazol-1 -yl)methyl]-l-(2-methoxyethy 1)-2( 1H)chinolinon ethandioát (2:3) monohydrát;

-36CZ 290954 B6

6-[(4-chlorfenyl)(lH-imidazol-l-yl)methyl]-4-(l,3-benzodioxol-5-yl)-l-methyl-2(lH)chinolinon ethandioát (1:1);

jejich stereoizomemí formy nebo farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami nebo zásadami.

8. Deriváty 2-chinolonu podle nároku 2, kterými jsou

4-(3-chlorfenyl)-6-[(4-chlorfenyl)-l H-imidazol-l-ylmethyl]-l-methyl-2( 1 H)-chinolinon; 4-(3-chlorfenyl)-6-[(4-chlorfenyl)-l H-imidazol-l-ylmethyl]-2( 1 H)-chinolinon;

6-[ l-(4-chlorfenyl)-2-hydroxy-l-( 1 H-imidazol-l-yl)ethyl]-l-methyl-4-fenyl-2( 1 H)-chinolinon;

9. Farmaceutická kompozice obsahující farmaceuticky přijatelné nosiče, vyznačená tím, že jako aktivní přísadu obsahuje terapeuticky účinné množství derivátu 2-chinolonu podle nároků 1 až 6.

10. Sloučeniny vzorce XVI kde radikály R², R³, R⁴, R⁵, R⁶, R⁷, R⁸, R¹⁰ a Rⁿ mají význam uvedený v nároku 1 nebo jejich farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami, jako meziprodukty pro výrobu derivátů 2chinolonu vzorce I podle nároku 1.

11. Sloučeniny vzorce XV

-37CZ 290954 B6 kde radikály R², R³, R⁴, R⁵, R⁶, R⁷, R⁸, R¹⁰ a R¹¹ mají význam uvedený v nároku 1 nebo jejich farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami, jako meziprodukty pro výrobu derivátů 2chinolonu vzorce I podle nároku 1.

12. Deriváty 2-chinolonu vzorce I podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8 pro použití jako léčiva.

13. Způsob výroby derivátů 2-chinolonu vzorce 1 podle nároků 1,vyznačený tím, že se

a) imidazol obecného vzorce II (II), kde R⁴ a R⁵ mají význam uvedený v nároku 1, nebo jeho sůl alkalického kovu N-alkyluje derivátem obecného vzorce III (III), kde obecné symboly mají význam uvedený v nároku 1; b) meziprodukt obecného vzorce IV (IV), kde obecné symboly mají význam uvedený v nároku 1, nechá reagovat s reakčním činidlem obecného vzorce V (V), kde Y představuje atom uhlíku nebo atom síry, a ostatní symboly mají význam uvedený v nároku 1, například s l,l'-karbonyl-bis[lH-imidazolem];

-38CZ 290954 B6

c) pro výrobu sloučenin obecného vzorce I-a

G-a), které odpovídají sloučeninám obecného vzorce I, přičemž však přerušovaná čára představuje

5 vazbu, cyklizuje meziprodukt obecného vzorce VI (VI), kde obecné symboly mají význam uvedený v nároku 1;

d) pro výrobu sloučenin obecného vzorce I-a-1 které odpovídají sloučeninám obecného vzorce I-a, přičemž však R¹ představuje atom vodíku, hydrolyzuje meziprodukt obecného vzorce XXVI (XXVI),

-39CZ 290954 B6 kde R představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku a ostatní symboly mají význam uvedený v nároku 1, ve vodném roztoku kyseliny;

e) pro výrobu sloučenin obecného vzorce I-b (I-b), které odpovídají sloučeninám obecného vzorce I, přičemž však R⁸ představuje hydroxymethylenovou skupinu, otevře epoxidový kruh ve sloučenině obecného vzorce VII (VII), kde obecné symboly mají význam uvedený v nároku 1, působením imidazolu obecného vzorce II (II), kde obecné symboly mají význam uvedený v nároku 1;

f) pro výrobu sloučenin obecného vzorce I-f-1 (I-f-1),

-40CZ 290954 B6 kde obecné symboly mají význam uvedený v nároku 1, N-oxidují deriváty chinolinu obecného vzorce XVI kde obecné symboly mají význam uvedený v nároku 1, za vzniku intermediálních nitronů 5 obecného vzorce XV

O (XV), kde obecné symboly mají význam uvedený v nároku 1, z nichž se vytvoří estery, které se následně hydrolyzují, nebo se nitrony obecného vzorce podrobí intramolekulámímu fotochemickému přesmyku, vždy za vzniku sloučenin obecného vzorce I-f-1;

nebo se popřípadě sloučeniny obecného vzorce I převedou na své farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami, nebo se naopak adiční soli s kyselinami převedou na volné báze působením alkálie; a/nebo se připraví stereochemicky izomemí formy těchto látek.