CZ285385B6

CZ285385B6 - Deriváty acylovaných aminoalkanimidazolů a -triazolů, způsob jejich přípravy a farmaceutický prostředek, který je obsahuje

Info

Publication number: CZ285385B6
Application number: CZ951265A
Authority: CZ
Inventors: Ingeborg Dr. Schuster; Helmut Dr. Egger
Original assignee: Novartis Ag
Priority date: 1994-05-18
Filing date: 1995-05-16
Publication date: 1999-07-14
Also published as: SK280326B6; ZA954074B; KR950032147A; MY135559A; DK0683156T3; NO304738B1; SK63595A3; GR3026505T3; JPH0853422A; EP0683156B1; KR100371465B1; NZ272129A; ATE164576T1; AU2008995A; BR9502062A; TW351718B; IL113743A0; FI112364B; IL113743A; JP2912566B2

Abstract

Azolové sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém substituenty mají specifické významy, ve volné formě nebo ve formě soli. Mohou být připraveny např. acylací nebo otevřením aziridinového nebo oxazolového kruhu. Tyto sloučeniny mohou být použity jako léčiva, zejména jako selektivní inhibitory hydroxylas 25-hydroxy-vitaminu D3 při léčbě poruch profilerace a diferenciace v tkáních reagujících na vitamin D. ŕ

Description

Vynález se týká derivátů acylovaných aminoalkanimidazolů a -triazolů, způsobu jejich přípravy a farmaceutického prostředku, který je obsahuje.

Dosavadní stav techniky

Sloučeniny, podobné sloučeninám níže uvedeného obecného vzorce I, jsou popsány v DE 3 408 127. V uvedeném dokumentu je nicméně substituentem, odpovídajícím substituentu R₂15 v obecném vzorci I, tedy substituentem na atomu uhlíku, sousedícím s amidovým dusíkem, vždy fenylová skupina.

Kromě toho DE-3 408 127 popisuje sloučeniny pouze s antimykotickou účinností. Naproti tomu sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu jsou inhibitory hydroxylas vitaminu, v důsledku 20 čehož jsou vhodné při inhibici katabolismu hormonu kalcitriolu. Jedná se tedy o sloučeniny s naprosto odlišnou účinností.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I

Γ

X-s

r₃

R_t Rj (I);

ve kterém

Ri představuje buď fenylovou skupinu, naftylovou skupinu, thienylovou skupinu nebo pyridylovou skupinu, přičemž všechny tyto čtyři substituenty mohou být popřípadě monosubstituovány atomem halogenu, alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylovou 35 skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, dialkylaminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v každé alkylové části nebo kyanoskupinou, a

R₂ znamená atom vodíku, nebo

Ri představuje atom vodíku a

R₂ znamená pyridylovou skupinu nebo 2-(5-chlor)pyridylovou skupinu,

R₃ představuje atom vodíku, atom halogenu, alkyloxylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, 45 kyanoskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxylové části, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části nebo aminoskupinu, která je popřípadě disubstituovaná alkylovými skupinami s 1 až 4 atomy uhlíku, a

-1 CZ 285385 B6

X znamená skupinu CH nebo atom dusíku, ve volné formě nebo ve formě soli, které budou dále nazývány sloučeniny podle vynálezu.

Ri je s výhodou fenylová skupina. Když tento symbol má jiný význam než fenylová skupina, je s výhodou atom vodíku. R₂ je s výhodou atom vodíku. R₃ je s výhodou atom halogenu. S výhodou je v poloze 4. X je s výhodou skupina CH.

Když Ri má jiný význam než atom vodíku, je s výhodou nesubstituovaný. Když je fenylová skupina substituovaná, je s výhodou substituovaná v poloze 4. Když je pyridylová skupina substituovaná, je s výhodou substituovaná v poloze 5.

Halogenem je fluor, chlor, brom nebo jod, s výhodou chlor. Alkoxyskupina nebo/a alkylová skupina nebo/a alkylové substituenty v dialkylaminoskupině nebo/a alkoxylová část v alkoxykarbonylové skupině nebo/a alkylová část v alkylkarbonylové skupině obsahují nezávisle na sobě s výhodou 1 až 4, zejména 1 nebo 2, zvláště 1 atom uhlíku. Popřípadě substituovaná aminoskupina je s výhodou nesubstituovaná.

Pyridylová skupina je s výhodou 2-pyridylová skupina nebo 4-pyridylová skupina. Naftylová skupina je s výhodou 1-nafitylová skupina.

Skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří sloučeniny obecného vzorce Is

R,s RjS ve kterém

Ris představuje buď fenylovou skupinu, fenylovou skupinu monosubstituovanou atomem halogenu nebo 1-naftylovou skupinou, a

R₂s představuje atom vodíku, nebo

Ris představuje atom vodíku a

R₂s představuje pyridylovou skupinu nebo 2-(5-chlor)pyridylovou skupinu, a

R₃s představuje atom halogenu nebo alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, ve volné formě nebo ve formě soli.

V podskupině sloučenin obecného vzorce Is je R₃s atom chloru. V další podskupině je R₃s alkoxyskupina se 2 až 4 atomy uhlíku. V další podskupině je fenylová skupina monosubstituovaná atomem halogenu, fenylová skupina monosubstituovaná atomem choru, s výhodou v poloze 4. V další podskupině R|S představuje fenylovou skupinu nebo s výhodou fenylovou skupinu monosubstituovanou atomem chloru v poloze 4, R₂s představuje atom vodíku a R₃s představuje atom chloru v poloze 4.

-2CZ 285385 B6

Další skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří sloučeniny obecného vzorce Ip

^RjP RjP

Op), ve kterém

RiP představuje buď fenylovou skupinu, popřípadě monosubstituovanou atomem chloru v poloze 4, a

R₂p představuje atom vodíku, nebo

Rip představuje atom vodíku a

R₂p představuje 2-(5-chlor)pyridylovou skupinu, a

X_p představuje skupinu CH nebo atom dusíku, nebo

Rip představuje Ι-naftylovou skupinu,

R₂p představuje atom vodíku, a

X_p představuje skupinu CH, ve volné formě nebo ve formě farmakologicky přijatelné adiční soli s kyselinou.

Sloučeniny podle vynálezu se mohou připravit způsobem, který spočívá v tom, že

a) se acylují odpovídající sloučeniny obecného vzorce II

CH - CH - NH.

I I

R, R₂ ve kterém substituenty mají shora uvedený význam, k zavedení odpovídající bifenyl—4karbonylové skupiny, nebo

b) pro přípravu sloučení obecného vzorce Ia

-3CZ 285385 B6

(Ia)/ ve kterém R₃ a X mají shora uvedený význam a Rf má stejný význam, jako shora uvedený význam pro Rj s výjimkou atomu vodíku, se nechají reagovat odpovídající sloučeniny obecného vzorce III

(III), nebo obecného vzorce lila

ve kterém Rf a R₃ mají shora uvedený význam, s odpovídající sloučeninou obecného vzorce IV

(IV), ve kterém X má shora uvedený význam, a výsledné sloučeniny obecného vzorce I se izolují ve volné formě nebo ve formě soli.

Způsob podle vynálezu se může provádět obvyklým postupem.

Varianta a) se může například provést tak, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce II s vhodným acylhalogenidem v rozpouštědle, např. v organické nebo anorganické bázi, která může současně fungovat jako prostředek vážící kyselinu, jako je pyridin, popřípadě s přídavkem urychlovače acylace, jako je 4-dimethylaminopyridin. Reakce může být též provedena tak, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce II s vhodným reaktivním esterem nebo dále aktivovaným acylderivátem, např. směsným anhydridem nebo imidazolem, který se získá použitím Ν,Ν-karbonyldiimidazolu jako reakčního činidla. Reakce se tedy může například provést s 2-pyridylthiolesterem, jako s 2-pyridylthiolesterem kyseliny 4'-chlorbifenyl—4karboxylové v inertním rozpouštědle, jako v amidu kyseliny di—nižší alkylkarboxylové, např. v dimethylformamidu, s výhodou při teplotě místnosti.

-4CZ 285385 B6

Varianta b) se může provést tak, že se smíchá sloučenina obecného vzorce III nebo lila se sloučeninou obecného vzorce IV a směs se zahřívá při zvýšené teplotě, např. kolem 120 °C.

Výchozí materiály jsou buď známé nebo mohou být připraveny známými postupy nebo 5 analogicky, jak zde popsáno, např. v příkladech.

Sloučeniny obecného vzorce II se mohou např. připravit podle následujícího reakčního schématu:

CHj-CH-Y (ΧΠ) + azid ▼

CH, -CH-N.

² I (V) redukce ^R1<x Z**² (Vin) NH

+ (IV) ▼

CHj-CH-NHj Rj' (Da)

Ve shora uvedeném reakčním schématu má R₂' stejný význam jako R₂ ve významu shora definovaném s výjimkou atomu vodíku, Y představuje atom halogenu, s výhodou chloru, a ostatní substituenty mají shora uvedený význam.

Výchozí materiály obecného vzorce III mohou být např. připraveny podle následujícího reakčního schématu:

-5CZ 285385 B6

▼ (m)

V tomto reakčním schématu mají substituenty shora uvedený význam.

Výchozí materiály obecného vzorce lila se mohou např. připravit vhodnou acylací odpovídající sloučeniny obecného vzorce VIII.

Sloučeniny obecného vzorce I jsou chirální na uhlíkovém atomu, kteiý nese skupinu R] nebo R₂, jinou než vodík a mohou tedy existovat jako racemáty, čisté enantiomeiy ((R) a (S)) nebo jejich směsi. Vynález zahrnuje všechny stereoizomery, jakož i racemické směsi. Izomery mohou být rozštěpeny nebo odděleny obvyklými metodami, např. chromatograficky.

Příprava čistých enantiomerů sloučenin obecného vzorce I se provádí s výhodou tak, že se použijí čisté enantiomery jako výchozí materiály ve variantách a) a b) způsobu podle vynálezu. K otevření kruhu enantiomemě čistých aziridinových sloučenin obecného vzorce VIII nebo lila po reakci se sloučeninou obecného vzorce IV dochází inverzí konfigurace, čímž se získá sloučenina obecného vzorce lib nebo Ia s opačnou konfigurací. Dále v reakčním stupni, vedoucím od sloučenin obecného vzorce XI ke sloučeninám obecného vzorce III a v následujícím stupni k sloučeninám obecného vzorce Ia také dochází k inverzi konfigurace. Ve všech ostatních reakčních stupních pro shora popsané reakce zůstává konfigurace nezměněna. Z toho důvodu se při použití enantiomemě čistých výchozích materiálů získají konečné produkty s opačnou konfigurací, když se použije jeden reakční stupeň, který invertuje konfiguraci na středu chirality, ale získají se konečné produkty s nezměněnou konfigurací, když buď není použit žádný reakční stupeň, který invertuje konfiguraci na středu chirality, nebo jsou použity dva takové reakční stupně.

Jednotlivé stupně těchto reakcí se mohou provádět obvyklým způsobem.

Sloučenina podle vynálezu může být ve volné formě nebo ve formě soli, jako ve formě adiční soli s kyselinou. Sloučenina podle vynálezu ve volné formě může být převedena na sůl, jako je její forma adiční soli s kyselinou, např. hydrochlorid nebo nitrát, obvyklým způsobem nebo naopak.

Dále jsou použity následující zkratky:

25(OH)D3:	25-hydroxyvitamin D3
1,25(OH)₂D3:	1,25-dihydroxyvitamin D3 (kalcitriol)
24,25(OH)₂D3:	24,25-dihydroxyvitamin D3
1,24,25(OH)₃D3:	1,24,25-trihydroxyvitamin D3
1,23,25(OH)₃D3:	1,23,25-trihydroxyvitamin D3
DMF DMSO	dimethylformamid dimethylsulfoxid

-6CZ 285385 B6

HPLC THF	vysokoúčinná kapalinová chromatografíe tetrahydrofuran
EGP FCS HBSS KGM	epidermální růstový faktor fatální telecí sérum Hanksův vyvážený solný roztok keratinocytové růstové médium (Clonetics, San Diego, CA, USA)

Všechny zde uvedené teploty jsou ve stupních Celsia. Následující příklady vynálezu ilustrují, ale neomezují.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)-N-(4-(4-chlorfenyl)benzoyl)-l-aminoethan (varianta a) procesu)

K roztoku 0,44 g l-amino-l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)ethanu v 1 ml dimethylformamidu se přidá roztok 0,645 g 2-pyridylthiolesteru kyseliny 4'-chlorbifenyl-4— karboxylové v 2 ml bezvodého dimethylformamidu. Reakční směs se míchá při teplotě místnosti pod argonem 18 hodin, načež se naleje na studenou nasycenou solanku a extrahuje se ethylacetátem. Spojené organické fáze se promyjí solankou, vysuší se nad síranem sodným, zfiltrují se a rozpouštědlo se oddestiluje (= zpracování procesu A). Surový produkt se zpracuje diethyletherem, čímž se získá v nadpisu uvedená sloučenina ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 143 až 146 °C.

Když se jako výchozí materiál použijí opticky aktivní enantiomery a postupuje se, jak shora popsáno, získají se opticky aktivní enantiomery v nadpisu uvedené sloučeniny:

(+)-enantiomer: (a)_D ²⁰ = +6,7 (c= 0,52, methanol), teplota tání: 175 až 186 °, (-)-enantiomer: (a)_D ²⁰ = -7,0 (c= 0,52, methanol), teplota tání: 175 až 186 °C.

Analogicky, jak popsáno v příkladu 1, se získají podle varianty a) procesu následující sloučeniny obecného vzorce I (X=CH, Ri=H) v racemické formě:

Příklad	r₂	r₃	Teplota tání
2	2-pyridyl	4-C1	165-166°C
3	3-pyridyl	4-CI	215-218°C
4	4-pyridyl	4-C1	185-191 °C
5	5-Cl-2-pyridyl	4-OC₂H₅	170-184°C
6	5-Cl-2-pyridyl	4-OC₂H₉	152-155°C

Příklad 7

N-(4-(4-chlorfenyl)benzoyl)-2-( 1 H-imidazol-l-yl)-2(S)-fenyl-l-aminoethan procesu a)) (varianta

K roztoku 0,96 g surového (S)-2-fenyl-2-(lH-imidazol-l-yl)-l-aminoethanu v 5 ml Ν,Νdimethylformamidu se za současného míchání přidá 1 g 2-pyridylthiolesteru kyseliny 4'-chlorbifenyl—4-karboxylové. Po 6 hodinách se reakční směs prudce ochladí tím, že se vlije do 50 ml vody o teplotě 0°. Sraženina se extrahuje ethylacetátem, organická fáze se promyje solankou, vysuší se nad síranem hořečnatým a odpaří se. Krystalický odparek se trituruje s ethanolem, odsaje se a promyje studeným ethanolem. Po vysušení krystalů se získá čistá v nadpisu uvedená sloučenina o teplotě tání 176 až 177 °C, (α)π²⁰ = +17,8° (c=l,2, methanol). Filtrát se odpaří a vyčištěním chromatografií přes silikagel s použitím směsi dichlormethanu, methanolu a heptanu v poměru 7:1:4 jako elučního činidla se získá další čistý materiál v nadpisu uvedené sloučeniny.

(R)-enantiomer v nadpisu uvedené sloučeniny se připraví analogicky z (R)-2-fenyl-2-(lHimidazol-l-yl)-l-aminoethanu; teplota tání 176 až 179° , (cc)d²⁰ = -17,4° (c = 1,1, methanol).

Příklad 8

N-(4-(4-chlorfenyl)benzoyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)-2(S)-fenyl-l-aminoethan (varianta b) procesu)

0,398 g N-(4'-chlorbifenyl—4-karbonyl)-2(R)-fenylaziridinu se smísí s 0,15 g imidazolu a zahřívá se 16 hodin na 110°C. Po ochlazení se pevný zbytek rozpustí v 1,5 ml DMF za současného zahřívání. Roztok se vleje do ledové vody. Vysrážený pevný produkt se odsaje, promyje vodou a vysuší. Materiál se vyčistí chromatografií na silikagelu s použitím směsi toluenu s ethanolem v poměru 8 : 1 jako elučního činidla. V nadpisu uvedená sloučenina se získá ve formě bílých krystalů o teplotě tání 176 až 179°, (α)ο²⁰ = +19,6° (c = 1,0, methanol), ’Η-NMR (DMSO-d₆) 5 = 8,82 (t, J = 5,3 Hz, 1H), 7,87-7,84 (m, 3H), 7,78-7,74 (m, 4H), 7,55 (d, J = 8,5 Hz, 2H), 7,41-7,30 (m, 6H), 6,92 (s, 1H), 5,70 (dd, J = 6,0, 9,1 Hz, 1H), 4, 16-3,94 (m, 2H).

Příklad 9

N-(4-(4-chlorfenyl)benzoyl)-2-( 1 H-imidazol-l-yl)-2(R)-fenyl-l-aminoethan (varianta b) procesu)

380 mg 2-(4'-chlorbifenyl—4-yl)-5(S)-fenyl-4,5-dihydrooxazolu a 775 mg imidazolu se zahřívá 23 hodin na 120 °C. Přidá se ethylacetát a voda, organická vrstva se promyje třikrát vodou, vysuší se nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu. Po přidání toluenu se v nadpisu uvedená sloučenina vysráží ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 176 až 179 °C (po překrystalování z toluenu), (α)ο²° = -17,4° (c=l,l, methanol).

¹ H-NMR spektrum je identické se spektrem pro S(+)-enantiomer v příkladu 8.

Analogicky, jak je popsáno v příkladu 8, se získají podle varianty b) procesu následující sloučeniny obecného vzorce I v racemické formě:

Příklad 10* 11

X RiR

CH 4-Cl-C₆H₄H

CH 1-naftylH

R₃ Teplota tání

4-C1 229-234 °C

4-C1 227-230 °C *2(S)-enantiomer sloučeniny z příkladu 10 se získá analogicky, jak je popsáno v příkladu 9, zodpovídajícího 4,5-dihydrooxazolu, teplota tání 197 až 204 °C, (a)o²⁰ - +1,1° (c=0,49, chloroform).

-8CZ 285385 B6

Příklad 12

N-(4-(4—chlorfenyl)benzoyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)-2-fenyl-l-aminoethan (varianta a) procesu)

0,94 g 2-fenyl-2-(lH-imidazol-l-yl)-l-aminoethanu se acyluje s 0,17 g 2-pyridylthiolesteru kyseliny 4'-chlorbifenyl-4-karboxylové analogicky, jak je popsáno v příkladu 1. Chromatografíí na silikagelu s použitím směsi dichlormethanu s methanolem, vodným amoniakem a heptanem v poměru 7 : 1 : 0,1 : 5 jako elučním činidlem se získá v nadpisu uvedená sloučenina ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 209 až 212 °C.

Výchozí materiály se mohou připravit následujícím způsobem:

A) l-amino-l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-( 1 H-imidazol-l-yl)ethan

a) 2-acetyl-5-chlorpyridin

K. suspenzi 56 g 2-brom-5-chlorpyridinu v 560 ml bezvodého diethyletheru se přidá roztok 179 ml n-butyllithia (15% roztok v hexanu) při -78° a pod argonem takovou rychlostí, aby teplota nikdy nepřesáhla -72°. Hned potom se přidá roztok 25,7 ml N,N-dimethylacetamidu v bezvodém THF. Směs se míchá při stejné teplotě po dobu jedné hodiny a pak se rozloží opatrným přidáním 100 ml 3N kyseliny chlorovodíkové, následované 100 ml vody za současného intenzivního míchání. Po zpracování procesem A (viz příklad 1) a vyčištění chromatografíí přes silikagel s použitím směsi toluenu s ethylacetátem v poměru 2 : 1 jako elučního činidla se získá shora uvedená sloučenina ve formě bílých jehliček o teplotě tání 58 až 65°.

b) hydrobromid 2-bromacetyl-5-chlorpyridinu

K roztoku 10 g 2-acetyl-5-chlorpyridinu ve 150 ml 48% vodné kyseliny bromovodíkové se přidají po kapkách při 80 °C za současného míchání 4 ml bromu, rozpuštěného v 40 ml kyseliny bromovodíkové. Směs se míchá další 3 hodiny při 80 °C. Potom se roztok odpaří ve vakuu. Odparek se trituruje s acetonem, odsaje se, promyje se acetonem a vysuší ve vakuu. Získají se tak žluté krystaly shora uvedené sloučeniny, které se použijí pro další stupeň bez předběžného čištění.

c) 2-(2'-(lH-imidazol-l-yl)acetyl)-5-chlorpyridin g hydrobromidu 2-bromacetyl-5-chlorpyridinu se rozpustí v 50 ml bezvodého dichlormethanu, přidá se 9,7 g imidazolu a směs se míchá 24 hodin při teplotě místnosti. Po oddestilování rozpouštědla ve vakuu a následující chromatografíí odparku přes silikagel s použitím směsi dichlormethanu, methanolu a heptanu v poměru 7 : 1 : 4 se získá shora uvedená sloučenina ve formě krémově zbarveného pevného produktu o teplotě tání 122 až 129 °C.

d) l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)ethan-l-ol

Roztok 7,8 g 2-(2'-(lH-imidazol-l-yl)acetyl)-5-chlorpyridinu ve 40 ml methanolu se smíchá při 0 °C po částech s 2 g borohydridu sodného. Směs se míchá jednu hodinu při 0 °C. Pak se směs rozloží opatrným přidáním IN kyseliny chlorovodíkové při 0 °C, následované IN hydroxidem sodným, aby se dosáhlo pH 9. Rozpouštědla se oddestilují ve vakuu. Zbytek se rozmíchá s vodou a dichlormethanem, vodná fáze se extrahuje dvakrát dichlormethanem a spojené organické extrakty se promyjí solankou, vysuší se a odpaří. Shora uvedená sloučenina se získá ve formě krémově zbarveného pevného produktu o teplotě tání 210 °C (za rozkladu). Sloučenina se popřípadě přečistí chromatografíí přes silikagel.

-9CZ 285385 B6

e) l-chlor-l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-( 1 H-imidazol-l-yl)ethan g l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-(ÍH-imidazol-l-yl)ethan-l-olu se rozpustí v 2 ml toluenu, přidá se 6 ml thionylchloridu a reakční směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti. Rozpouštědlo a přebytečný thionylchlorid se oddestiluje, zbytek se rozpustí v 2N NaOH, extrahuje se ethylacetátem, vysuší se nad síranem sodným a odpaří se, čímž se získá shora uvedená sloučenina ve formě bezbarvého oleje.

f) 1 -azido-1 -(5-chlor-2-pyridyl)-2-( 1 H-im idazol-1 -y l)ethan

0,92 g l-chlor-(5-chlor-2-pyridyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)ethanu se přidá pod argonem k roztoku 0,37 g azidu lithného v 2 ml bezvodého dimethylformamidu a reakční směs se míchá 18 hodin při 60 °C. Po zpracování podle procesu A (viz příklad 1) se získá shora uvedená látka ve formě nažloutlého oleje.

g) l-amino-l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-( 1 H-imidazol-l-yl)ethan

Roztok 0,83 g l-azido-l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)ethanu ve 4 ml bezvodého pyridinu se míchá 3 hodiny pod atmosférou sirovodíku. Reakční směs se odpaří, odparek se znovu rozpustí v 5 ml zředěné kyseliny octové (kyselina octová/voda 1/4) a extrahuje se ethylacetátem. Spojené organické fáze se odpaří, čímž se získá v nadpisu uvedený produkt ve formě nažloutlého oleje.

Analogicky, jak je popsáno shora pod A), se získají následující výchozí materiály obecného vzorce II ve formě viskózních nažloutlých olejů, které se použijí bez dalšího čištění (X=CH, R,=H):

B)

C)

D) ^R2

2- pyridyl

3- pyridyl

4- pyridyl

Teplota tání olej olej olej

E) (S)-2-fenyl-2-( 1 H-imidazol-l-yl)-l-aminoethan

a) Hydrogensulfát (R)-2-amino-2-fenylethanol-0-sulfátu

Roztok 10,65 g (R) (-)-2-amino-2-fenylethanolu v 30 ml vody se zneutralizuje 4,2 ml 48% kyseliny sírové, načež se přidá stejný objem kyseliny sírové. Pak se odstraní voda na rotační odparce při 70 až 90 °C a nakonec při teplotě lázně 130 °C a tlaku 13,3 Pa do konstantní hmotnosti. Směs postupně ztuhne a rozmělní se v hmoždíři. Materiál může být použit pro následující reakci bez dalšího čištění.

b) (R) (-)-2-fenylaziridin

16,2 g jemně rozemletého hydrogensulfátu (R)-2-amino-2-fenylethanol-0-sulfátu se přidá po částech při 0 °C k míchanému roztoku 2N hydroxidu sodného. Reakční směs se pak zahřívá 3 hodiny na 100 °C. Potom se směs ochladí na teplotu místnosti a extrahuje se čtyřikrát etherem. Organická fáze se promyje solankou, vysuší se nad síranem hořečnatým a odpaří se. Destilací odparku za sníženého tlaku se získá shora uvedená sloučenina ve formě bezbarvého oleje o teplotě varu 46 °C (13,3 P), (a)o²⁰ = -46,7° (ethanol, c = 1,09).

-10CZ 285385 B6

c) (S)-2-fenyl-2-( 1 H-imidazol-l-yl)-l-aminoethan g (R) (-)-2-fenylaziridinu a 1,14 g imidazolu se zahřívá 24 hodin na 120 °C. Po ochlazení se reakční směs může použít pro acylační stupeň bez dalšího čištění. Analytický vzorek se může 5 získat chromatografíí přes silikagel.

‘H-NMR (CDClj) δ= 7,66 (s, 1H), 7,41-7,31 (m, 3H), 7,24-7,18 (m, 2H), 7,11 (t, J = 1 Hz ,

1H), 7,03 (t, J=1 Hz, 1H), 5,17 (m, 1H), 3,43 (m, 2H), 2,60 (s, b, 2H).

F) N-(4'-chlorbifenyl-4-karbonyl)-2(R)-fenylaziridin

K roztoku 0,232 g 4'-chlorbifenyl-4-karboxylové kyseliny v 3 ml bezvodého DMF se přidá 0,18 g Ν,Ν'-karbonyldiimidazolu za současného míchání při teplotě místnosti pod atmosférou argonu. Po jedné hodině se přidá po kapkách roztok 0,12 g fenylaziridinu v 0,5 ml bezvodého DMF, reakční směs se míchá 21 hodin a pak se zpracuje, jak je popsáno v příkladu 1. Shora 15 uvedená sloučenina se získá ve formě světle žlutého oleje a použije se v dalším stupni bez čištění.

G) 2-(4'-chlorbifenyl-4-yl)-5(S)-fenyl-4,5-dihydrooxazol

a) 2-amino-l(R)-fenylethanol

Roztok 15,8 g R(-)-fenyloxiranu v 150 ml ethanolu se ochladí na -60 °C a přidá se 75 ml amoniaku. Reakční směs se míchá 70 hodin při teplotě místnosti v uzavřeném reaktoru z nerezavějící oceli. Rozpouštědla se oddestilují a přidá se 300 ml vody a 60 ml toluenu. Po 25 oddělení vodné vrstvy se oddestilování rozpouštědla ve vakuu se získá 14,14 g bezbarvého pevného produktu, který obsahuje 86 % 2-amino-l(R)-fenylethanolu, 9 % 2-amino-2fenylethanolu a 5 % 2-(2-hydroxy-2-fenylethylamino)-l-fenylethanolu (stanoveno pomocí ‘H-NMR). Směs se použije v dalším stupni bez dalšího čištění. Chromatografíí přes silikagel s použitím směsi dichlormethanu, methanolu a 28%-ního vodného roztoku hydroxidu amonného 30 v poměru 100 : 10 : 1 jako elučního činidla se získá analytický vzorek o teplotě tání 64,6 °C (sublimuje), (a)_D ²⁰ = -44,3° (c = 2, ethanol), ‘H-NMR (DMSO-dé) δ = 7,37 - 7,22 (m, 5H), 4,44 (dd, J = 4,4, 7,7 Hz, 1 H), 2,70/2,57 (ABX, J = 11,3,4,4, 7,7 Hz, 2H), 2,60 (široký s, 3H).

b) 4'-chlorbifenyl—4-karbonyl-(2-(R)-hydroxy-2-fenylethyl)amid

Roztok 1,2 g 4'-chlorbifenyl-4-karboxlové kyseliny a 715 μΐ triethylaminu v 20 ml bezvodého DMF se ochladí na -20 °C a přidá se kněmu 0,710 ml izobutylchlorformiátu. Reakční směs se míchá dále 20 minut a přidá se roztok 955 mg surového (74%-ního) 2-amino-l(R)40 fenylethanolu v 5 ml DMF. Směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a míchá se 16 hodin.

Disperze se nalije na 100 ml směsi ledu se studenou vodou, sraženina se odfiltruje na filtrační nálevce ze slinutého skla a promyje se třikrát vodou a jednou ethanolem. Po vysušení do konstantní hmotnosti se získá shora uvedená sloučenina ve formě světle žlutých krystalů o teplotě tání 229,3 °C, (a)o²⁰ = +48,1° (c = 1,0, DMSO), ‘H-NMR (DMSO-d₆) δ = 8,62 (t, J = 5,6 Hz, 1H), 7,95/7,78/7,55 (3d, J = 8,5 Hz, 8H), 7,41 7,22 (m, 5H), 5,55 (d, J = 4,4 Hz, 1H), 4,81 (ddd, J = 4,4, 4,7, 8,1 Hz, 1H), 3,56 - 3,46/3,40 3,29 (2m, 2H).

c) 2-(4'-chlorbifenyl-4-yl)-5(S)-fenyl-4,5-dihydrooxazol

Roztok 1,24 g 4'-chlorbifenyl-4-karbonyl-(2(R)-hydroxy-2-fenylethyl)amidu v 20 ml pyridinu se ochladí v ledové lázni a přidá se k němu roztok 921 mg anhydridu methansulfonové kyseliny v dichlormethanu. Reakční směs se míchá při 5 °C dalších 16 hodin, přidá se ethylacetát a

-11 CZ 285385 B6 nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného, organická vrstva se oddělí, vysuší a odpaří ve vakuu. Po vakuové ultrarychlé chromatografií na silikagelu s použitím směsi toluenu s ethylacetátem v poměru 3 : 1 jako elučního činidla se získá shora uvedená sloučenina ve formě světle žlutých krystalů o teplotě tání 121,5 °C (překrystalovány z ethanolu), (a)o²⁰ = +133,5° (c = 1,3, methanol), 'H-NMR (CDClj) 5 = 8,09/7,63/7,56/7,43 (4d, J =8,5 Hz, 8H), 7,44 - 7,36 (m, 5H), 5,68 (dd, J = 7,9, 10,1 Hz, 1H), 4,51/4,02 (ABX, J = 14,9,10,1, 7,9 Hz, 2H)

H) (+) a (-)-amino-l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)-ethan

a) 1—((1 S)-kamfanoyl)amino-l -(5-chlor-2-pyridyl)-2-( 1 H-imidazol-l-yl)ethan

K roztoku 0,38 g l-amino-l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)ethanu (racemická sloučenina, viz A) shora) ve 4 ml bezvodého dichlormethanu se přidá 0,26 g (0,36 ml) triethylaminu. Směs se míchá a ochladí na -79 °C. Pak se přidá 0,44 g chloridu kyseliny (1 S)(—)— kamfanové tak, aby teplota nepřesáhla -74 °C. V míchání se pokračuje dalších 90 minut bez dalšího chlazení. Pak se směs nalije na led s vodou, extrahuje se třikrát dichlormethanem a promyje solankou. Po vysušení síranem sodným se rozpouštědlo oddestiluje. Získá se směs obou diastereomemích amidů, která se rozdělí chromatografií přes silikagel s použitím směsi dichlormethanu, methanolu a heptanu v poměru 10 : 1 : 5. Získají se obě sloučeniny ve formě bílých krystalů:

- diastereomer B: teplota tání 195 až 199 °C,

- diastereomer A: teplota tání 151 až 160 °C.

b) (+)- a (-)-l-amino-l-(5-chlor-2-pyridyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)ethan

0,16 g kamfanoyldiastereomeru B se zahřívá s 0,8 ml 35% kyseliny chloristé ve skleněném autoklávu 12 hodin na 120 °C. Po zředění 2 ml vody se směs extrahuje ethylacetátem (který se odstraní). Vodná fáze se zalkalizuje 2N hydroxidem sodným a extrahuje se třikrát ethylacetátem. Organická vrstva se vysuší nad síranem hořečnatým a odpaří do sucha. Chromatografií přes silikagel s použitím směsi dichlormethanu, methanolu a heptanu v poměru 10 : 1 : 5 až 7 : 1 : 4 jako elučního činidla se získá (+)-enantiomer v nadpisu uvedené sloučeniny (B izomér) ve formě světležlutého oleje:

'H-NMR (CDCI3) δ = 8,57 (d, J = 2,5 Hz, 1H), 7,61 (dd, J, 2,5, J₂ = 8,3 Hz, 1H), 7,38 (s, 1H), 7,13 (d, J = 8,3, 1H), 7,02 (s, 1H), 6,83 (s, 1H), 4,32 až 4,14 (m, 3H), 1,73 (s, b, 2H).

Analogicky, jak popsáno shora, se získá (-)-enantiomemí v nadpisu uvedená sloučenina (A izomér) hydrolýzou kamfanoyldiastereoizomeru A.

I) 2-fenyl-2-( 1 H-imidazol-l-yl)-l-aminoethan

Tato sloučenina se získá z 2-fenylaziridinu analogicky, jak popsáno shora pod E)c). Chromatografií na silikagelu s použitím směsi dichlormethanu, methanolu a vodného amoniaku v poměru 10: 1 : 0,1 jako elučního činidla se získá tato sloučenina ve formě bezbarvého viskózního oleje.

Sloučeniny obecného vzorce I ve volné formě nebo ve formě farmakologicky přijatelné soli, dále stručně nazývané prostředky podle vynálezu, jsou farmakologicky účinné a jsou proto indikovány k použití jako léčiva. Jsou zejména silnými selektivními inhibitory hydroxyláz 25hydroxyvitaminu D3, které napadají postranní řetězec C20-27 kalcitriolu, např. 25(OH)D3-24hydroxylázy, a tím katabolizují hormonálně aktivní metabolity vitaminu D3 (např. kalcitriol), přičemž zasahují mnohem slaběji do syntézy samotného kalcitriolu, která probíhá přes 25(OH)D3-l-hydroxylázu.

-12CZ 285385 B6

Selektivní inhibice může být například stanovena následujícími testovacími metodami:

Aktivita 1-hydroxylázy

Tato může být stanovena souvislou vrstvou kultur lidských keratinocytů přímo, zatímco pro stanovení aktivity hydroxyláz, napadajících postranní řetězec C20-27, je nutná 16 hodinová předběžná úprava souvislých vrstev kultur pomocí 1,25(OH)2D3 (10 nM), která reguluje tyto aktivity (obě metody jsou popsány v Bikle, D. a spol., J. Clin. Invest. 78, 557 (1986)).

Keratinocytové kultury

Normální lidské keratinocyty se izolují z čerstvé lidské kůže, získané z redukce prsu, a ihned se použijí za sterilních podmínek. Izolace a kultivace za bezsérových podmínek a bez živné vrstvy se provádí podle modifikované metody, používané Biklem a spol., Biochemistry 25 (1986) 1545-1540. Tyto podmínky se volí, aby se zabránilo působení metabolitů vitaminu D, které mohou být obsaženy v séru nebo/a v živné vrstvě. Po oddělení epidermis od dermis sterilním dermatomem se dermis inkubuje v 0,25% roztoku trypsinu při 37 °C po dobu 45 minut. Pak se buňky seškrábnou a vloží do 50 ml HBSS, obsahujícího 10 % FCS, aby se znemožnila další digesce trypsinem, a odstřeďují se 2 minuty při 2000 obrátkách za minutu. Výsledná buněčná peleta, suspendovaná v KGM, definovaném bezsérovém médiu o nízké koncentraci vápníku (0,06 mM), obsahujícím 0,1 ng/ml EGF, 5 pg/ml inzulínu, 0,5 pg/ml hydrokortizonu, extrakt z hovězí hypofyzy a antibiotika (gentamycin, amfotericin), poskytuje primární kulturu. Po 24 hodinách při 37 °C v inkubátoru s atmosférou karbogenu (95 % kyslíku a 5 % oxidu uhličitého) se nezachycené buňky odstraní, baňka se promyje a naplní se čerstvým KGM. Kultivační médium se vymění každý druhý den a buňky jsou pasážované, když dosáhnou 80 až 90% souvislé vrstvy (obvykle 6 až 10 dnů po naočkování). Za účelem pasážování se oddělí staré KGM nezachycené keratinocyty se odstraní krátkým zpracováním (5 minut) 0,125% trypsinem, pak se vloží do HBSS + FCS, odstředí se a nakonec se znovu suspendují v KGM tak, že 1 destička primární kultury dá 3 destičky buněk první pasáže. Za účelem zvýšení konečného počtu buněk se keratinocyty dále kultivují, jak shora popsáno, a obvykle se použijí ve své druhé pasáži.

a) Selektivní inhibice hydroxyláz vitaminu D3

Souvislé vrstvy kultur lidských keratinocytů v KGM o nízkém obsahu vápníku (0,06 mM) mají vysokou kapacitu produkce kalcitriolu přes 1-hydroxylázu, avšak aktivity sekvenčního metabolismu přes oxidaci postranního řetězce téměř zcela chybí. Z toho důvodu se inhibice 1hydroxylázy v souvislých vrstvách stanoví přímo a inhibice sekvenčního metabolismu po regulaci příslušných hydroxyláz, např. 24-hydroxylázy, se stanoví působením lOnM kalcitriolem přes noc (17 hodin), jak popsali Bikle a spol. (1986) (viz shora).

Aktivity 1-hydroxylázy a určitých stupňů v sekvenčním metabolismu (např. tvorby 1,24,25(OH)₃D3 + l,24oxo,25(OH)2D3), které si ještě zachovávají aktivity na způsob kalcitriolu, tvorba metabolitů 3-epikalcitriolů, polárních metabolitů, zadržených ve vodní fázi, a které ukazují na rozštěpení vedlejšího řetězce, a jejich inhibice testovanými sloučeninami se stanoví sledováním oxidace ³H-25(OH)D3 (Amersham; specifická aktivita asi 0,61 mCi/nmol) následovně:

Souvislé vrstvy lidských keratinocytů v 1 ml KGM a v mikrotitračních destičkách s 6 jamkami se inkubují dvojmo při 37 °C s ³H-25(OH)D3 na dobu 1 hodiny (1-hydroxyláza), 4 hodin (sekvenční metabolismus) a na časové úseky mezi 1 a 24 hodinami, s a bez předinkubace s 10 nM kalcitriolu a bez nebo s testovanými inhibičními sloučeninami, přidanými v koncentraci mezi 0 a 10 μΜ. Potom se reakce zastaví přidáním 1 ml methanolu na jamku, buňky se

- 13 CZ 285385 B6 seškrábnou, přenesou se do zkumavky společně se supematantem a dvěma výplachy (s 1 ml methanolu a 0,8 ml vody). Nezměněný ³H~25(OH)D3 a většina produktů se úplně extrahuje ze spojených roztoků a buněčná peleta postupnými extrakcemi s 2,1 ml a 1 ml CHC1₃ při teplotě místnosti. Stanoví se ³H-aktivita v CHCI3 fázi, ve vodě a celkový výtěžek ³H. Inkubacemi po delší dobu (> 4 hodiny) je dosaženo velkého zvýšení ³H-aktivity ve vodní fázi v důsledku vysoce polárních metabolitů a značné ztráty ³H-aktivity těkavých produktů, téměř zcela v důsledku rozštěpení postranního řetězce, ve kterém se odštěpí ³H-značení na C26/27. Spojené CHCI3 extrakty se pak odpaří pod argonem při 35 °C, odparky se rozpustí v 0,4 ml ethabilu a alikvotní podíl se podrobí HPCL analýze na Zorbax-Silové koloně (Dupont, 4,6 x 250 mm) za použití nelineárního gradientu směsi hexanu s 2-propanolem od 97 : 3 do 85 : 15 při rychlosti průtoku 2 ml/min a celkové době průtoku 70 minut. Substrát a jednotlivé metabolity se přiřadí k pikům porovnáním s neznačenými standardy v kochromatografii. Stanoví se míra tvorby charakteristického produktu za přítomnosti určitého inhibitoru při koncentracích v rozmezí od 0 do 10 μΜ a vypočte se velikost inhibice (IC50) z Dixonova grafu (1/rychlost proti koncentraci inhibitoru). Selektivita může být vyhodnocena porovnáním hodnot IC50 určitého inhibitoru pro určité sekvenční procesy a pro 1-hydroxylázu.

b) Inkorporace ³H-thymidinu do lidských keratinocytů - antiproliferativní účinky metabolitů vitaminu D za přítomnosti inhibitorů jejich ketabolizmu:

Inkorporace ³H-thymidinu se měří v mikrotitračních destičkách s 96 jamkami následovně: Keratinocyty v 200 μΐ KGM s nízkou koncentrací vápníku se naočkují při počáteční hustotě 10⁴buněk na jamku (druhá pasáž) a udržují se 24 hodin při 37 °C v inkubátoru s atmosférou karbogenu (95 % kyslíku a 5 % oxidu uhličitého). Pak se přidají testované sloučeniny v 1 μ! ethanolu v rozmezí koncentrací mezi 0 a 10 μΜ za přítomnosti nebo nepřítomnosti 25(OH)D3 nebo la,25(OH)₂D3 (oba v rozmezí mezi 0 a 7 nM), a to každá koncentrace trojmo. Za každou trojicí jamek se umístí slepý pokus, obsahující pouze rozpouštědlo nebo metabolit vitaminu D. Přidá se 5 až 10 slepých pokusů na destičku bez rozpouštědla. Po dalších 24 hodinách se přidá 50 μΐ ³H-thymidinu (1 pCi) v KGM, v inkubaci se pokračuje dalších 17 hodin a nakonec se inkubace ukončí odebráním buněk a lýzou.

Odběr se provede pomocí Filtermate 196 - Harvester (Packard-Canberra). V prvním stupni se supematanty nechají prosakovat filtrační destičkou s 96 jamkami a promyjí se 3 x vodou. Měření těchto destiček, popsaná níže, jasně ukazují, že nebyly odstraněny žádné buňky s inkorporovanou ³H-aktivitou. Pak se přilnavé buňky v inkubovaných destičkách uvolní působením 100 μΐ 0,125% trypsinu v PBS při 37 °C po dobu 5 minut, odeberou se na novou filtrační destičku a promyjí se 3x vodou. Přidá se 50 μΐ scintilačního koktejlu (MicroScint O, Packard) a ³H-aktivita se vypočítá na scintilačním počítači pro mikrotitrační destičky (Topcount, Packard Canberra).

Používají se údaje jako prostředky ± SEM (n = 3). Hodnoty IC50 pro inhibici proliferace metabolity vitaminu D za přítomnosti různých koncentrací inhibitorů metabolismu postranního řetězce a naopak se vyhodnotí vynesením do grafu obrácenou hodnotu rychlosti proliferace proti koncentraci jednoho inhibitoru (Dixonův graf). Nezávisle na mechanismu inhibice mohou se hodnoty IC50 vyčíst na tomto grafu z úseku na ose x.

U prostředků podle vynálezu je prokázána inhibiční aktivita ve shora uvedených testech a) a b) při koncentracích asi od 0,01 μΜ do 10 μΜ.

Prostředky podle vynálezu jsou proto indikovány pro použití jako selektivní inhibitory hydroxyláz 25-hydroxyvitaminu D3, které napadají postranní řetězec C20-27 vitaminu D3, při léčbě poruch proliferace a diferenciace ve tkáních, které reagují na vitamin D, zejména pro léčbu stavů, při kterých je žádoucí selektivně potlačit katabolismus hormonu kalcitriolu, aniž by se zasahovalo do jeho syntézy z jeho prekurzoru 25(OH)D3, jako například za účelem zvýšení

-14CZ 285385 B6 hladin endogenního hormonu, a proto mají blahodárné účinky, pokud se týká proliferace a diferenciace, imunní funkce a homeostázy vápníku, jako na kůži, na hyperproliferativní a zánětlivé choroby, jako je psoriáza a ekzematické nemoci, na degenerativní změny pojivových tkání jak patologických, tak doprovázejících normální stárnutí, pro prevenci ztráty vlasů a regeneraci růstu vlasů, při potlačování nádorů, při zvyšování tolerance vůči alotransplantátům, při revmatoidní artritidě a při remodelování kostí.

Pro tyto indikace bude vhodné dávkování samozřejmě různé, v závislosti například na použitém prostředku podle vynálezu, na příjemci, způsobu aplikace a zamýšlené indikaci. Uvádí se však obecně, že se u zvířat dosahuje vyhovujících výsledků při denní dávce asi 1 mg/kg až 20 mg/kg tělesné hmotnosti zvířete. U větších savců, například u lidí, činí indikované denní dávkování asi 70 mg až 1400 mg prostředku podle vynálezu účelně aplikované například v rozdělených dávkách až dvakrát nebo čtyřikrát za den pro enterální/systémovou léčbu a v rozmezí koncentrace od méně než 0,5%, např. 0,1 %, asi do 2 % v krému/rozpouštědle pro topickou léčbu.

Prostředky podle vynálezu se mohou smísit s vhodnými farmaceuticky přijatelnými ředidly a nosiči a popřípadě dalšími pomocnými látkami.

Mohou být aplikovány libovolnou vhodnou cestou, zejména enterálně, např. orálně, např. ve formě tablet nebo tobolek, nebo topicky, např. ve formě lotionů, gelů, krémů, sprejů a roztoků, jako ofialmických nebo nasálních roztoků nebo aerosolů pro lokální léčbu kůže a sliznic, jako očí, dýchacích cest, pochvy, ústní a nosní dutiny.

Mohou se aplikovat samotné nebo v kombinaci s nízkými dávkami kalcitriolu nebo se standardními léky, jako je cyklosporin A (Sandimmun^R) ke zvýšení účinku potlačujícího imunitu a protizánětlivého účinku. Daleko nižší dávky jednotlivých léčiv než obvyklé, sníží nežádoucí vedlejší účinky. Prostředky podle vynálezu mohou nahradit při léčbě glukokortikoidy (např. dexamethason, betamethason, prednison) a jiné imunosupresivní prostředky a mohou doplnit léčbu kalcitoninem a parathyroidním hormonem.

Výhodnými prostředky pro shora uvedené indikace jsou enantiomemí sloučeniny N-(4—(4chlorfenyl)benzoyl)-2-(lH-imidazol-l-yl)-2(S)-fenyl-l-aminoethan (příklad 8) a jeho (R)enantiomer (příklad 9). Jsou selektivními inhibitory hydroxyláz 25-hydroxyvitaminu D3, které napadají postranní řetězec C20-27 vitaminu D3, aniž by zasahovaly do jeho syntézy zprekurzoru 25(OH)D3. Bylo zjištěno například, že mají IC₅₀ 10 nM až 50 nM ve shora uvedených dvou testech a) a b) pro inhibici metabolismu postranního řetězce, např. pro (S)- a (R)-enantiomer:

- v testu a): 40 nM a 12 nM, pokud se týká stabilizace 3-epi 1,25(OH)₂D3, a 45 nM a 19 nM, pokud se týká hladin součtu 1,25(OH)₂D3, 1,24,25(OH)₃D3 a l,24oxo,25(OH)₂D3, ale IC50 530 nM a 620 nM pro inhibici 1-hydroxylázy,

- v testu b): IC50 30 nM a 35 nM, pokud se týká koncentrace, potřebné pro zdvojnásobení anti- proliferačního účinku la,25(OH)₂D3, a 11 nM a 12 nM pro 25(OH)D3.

Uvádí se proto, že pro léčbu např. psoriázy se mohou aplikovat v koncentraci asi od 0,1 % do 0,5 % lokální aplikací velkým savcům, například člověku, podobnými způsoby aplikace, jaké jsou obvykle používány.

Předmětem vynálezu jsou též farmaceutické prostředky, např. lokální aplikaci, které obsahují prostředek podle vynálezu společně nejméně s jedním farmaceuticky přijatelným nosičem nebo ředidlem. Tyto prostředky se mohou vyrobit obvyklým způsobem míšením prostředku podle

-15CZ 285385 B6 vynálezu spolu nejméně s jedním farmaceuticky přijatelným nosičem nebo ředidlem. Jednotlivé dávkovači formy obsahují například asi od 20 mg do 700 mg účinné látky.

Výhodné je použití pro léčbu psoriázy.

Prostředky podle vynálezu mají výraznější a selektivnější inhibiční účinek na 25(OH)D3hydroxylázu, než by se dalo očekávat pro strukturně podobné sloučeniny.

Claims

- 1-naftylovou skupinu, ve volné formě nebo ve formě soli.

- 17CZ 285385 B6

1. Deriváty acylovaných aminoalkanimidazolů a -triazolů obecného vzorce I

R, R, ve kterém

Ri představuje buď fenylovou skupinu, naftylovou skupinu, thienylovou skupinu nebo pyridylovou skupinu, přičemž všechny tyto čtyři substituenty mohou být popřípadě monosubstituovány atomem halogenu, alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, dialkylaminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v každé alkylové části nebo kyanoskupinou, a

R₂ znamená atom vodíku, nebo

R_t představuje atom vodíku a

R₂ znamená pyridylovou skupinu nebo 2-(5-chlor)pyridylovou skupinu,

R₃ představuje atom vodíku, atom halogenu, alkyloxylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, kyanoskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxylové části, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části nebo aminoskupinu, která je popřípadě disubstituovaná alkylovými skupinami s 1 až 4 atomy uhlíku, a

X znamená skupinu CH nebo atom dusíku, ve volné formě nebo ve formě soli, v racemické nebo enantiomemí formě.

-16CZ 285385 B6
- 2(-5-chlor)pyridylovou skupinu a 4-n-butoxyskupinu, nebo R₂ představuje atom vodíku, R₃ představuje 4-chlor a

Ri představuje

- 2-(5-chlor)pyridylovou skupinu a 4-ethoxyskupinu, nebo

- 2-pyridylovou skupinu a 4-chlor, nebo

- 2-(5-chlor)pyridylovou skupinu a 4-chlor v racemické nebo (+)- nebo (-)-enantiomemí formě, nebo představují

2. Derivát podle nároku 1 obecného vzorce Ip ^R1P ^R ₂P ve kterém

Rip představuje buď fenylovou skupinu popřípadě monosubstituovanou atomem chloru v poloze 4, a

R₂p představuje atom vodíku, nebo

Rip představuje atom vodíku a

R₂p představuje 2-(5-chlor)pyridylovou skupinu, a

X_p představuje skupinu CH nebo atom dusíku, nebo

RiP představuje 1-naftylovou skupinu,

R₂p představuje atom vodíku, a

X_p představuje skupinu CH, ve volné formě nebo ve formě farmakologicky přijatelné adiční soli s kyselinou.
- 3-pyridylovou skupinu a 4—chlor, nebo

3. Derivát podle nároku 1, kterým je N-[4-(4-chlorfenyl)benzoyl]-2-(lH-imidazol-l-yl)-2fenyl-l-aminoethan v racemické formě nebo v 2(S)~ nebo 2(R)-enantiomemí formě, ve volné formě nebo ve formě soli.
- 4-chlorfenylovou skupinu v racemické nebo (+)(S)-enantiomemí formě, nebo předsta vuje

- 4-pyridylovou skupinu a 4-chlor, nebo

4. Derivát podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém X představuje CH a buď Ri představuje atom vodíku a R₂ a R₃ představují
5. Způsob přípravy derivátů podle nároku 1 obecného vzorce I, vyznačující se tím, že

a) se acylují odpovídající sloučeniny obecného vzorce II

CH - CH - NH

I I

R, R₂ (“λ ve kterém substituenty mají shora uvedený význam, k zavedení odpovídající bifenyl-4karbonylové skupiny, nebo

b) pro přípravu sloučenin obecného vzorce la (la), ve kterém R₃ a X mají shora uvedený význam a R/ má stejný význam jako shora uvedený význam pro Ri s výjimkou atomu vodíku, se nechají reagovat odpovídající sloučeniny obecného vzorce III (ΠΙ), nebo obecného vzorce lila (mal, ve kterém Rf a R₃ mají shora uvedený význam, s odpovídající sloučeninou obecného vzorce IV (IV),

- 18CZ 285385 B6 ve kterém X mají shora uvedený význam, a výsledné deriváty obecného vzorce I se izolují ve volné formě nebo ve formě soli.
6. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje derivát podle nároků 1 až 4 ve volné formě nebo ve formě farmakologicky přijatelné soli společně nejméně sjedním farmaceuticky přijatelným nosičem nebo ředidlem.

io
7. Farmaceutický prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že obsahuje derivát obecného vzorce Ip podle nároku 2 ve volné formě nebo ve formě farmakologicky přijatelné soli společně nejméně sjedním farmaceuticky přijatelným nosičem nebo ředidlem.