CZ283258B6 - Tkalcovský stav a zanášací brzdička pro tkalcovský stav - Google Patents

Abstract

Tryskový tkalcovský stav (W) je opatřen zanášecí brzdičkou (4) s nejméně jedním brzdicím prvkem (17), pohyblivým napříč dráhy útkové příze (Y) mezi svou klidovou polohou na jedné straně útkové příze (Y) a brzdicí polohou. S brzdicím prvkem (17) je spojen hnací elektromotor (15), uváděný do chodu v průběhu každého zanášecího procesu a spojený s elektronickým řídicím ústrojím (12). Hnacím motorem (15) je zejména rychle reagující nebo stejnosměrný elektromotor, který je přepínatelný do každého směru svého pohybu a jehož zdvih je individuálně nastavitelný do každé nastavovací polohy brzdicího prvku (17) v průběhu zanášecího procesu. Řídicí ústrojí (12) obsahuje programovací část (13) s programem modifikovatelným mezi jednotlivými zanášecími operacemi pro přizpůsobení volby okamžiku v průběhu času, zdvihu motoru (15) a směru pohybu hnacího motoru (15). Mezi hnacím motorem (15) a brzdicím prvkem (17) je vytvořen tuhý spoj, funkční ve všech směrech pohybu. Síla vyvozená ŕ

Description

Vynález se týká zanášecí brzdičky pro řízení zanášení útkové příze do prošlupu tkalcovského stavu, zejména tryskového stavu, obsahující nejméně jeden brzdicí prvek, uspořádaný pohyblivě v zanášecí brzdičce a který je přemístitelný napříč dráhy útkové příze mezi klidovou polohou na jedné straně útkové příze a nejméně jednou brzdicí polohou s odkloněním dráhy útkové příze a jejím vedení po nové dráze na odkláněcích prvcích uložených stacionárně na druhé straně útkové příze, a elektrický hnací motor, spojený s brzdicím prvkem a upravený pro uvádění do chodu v průběhu každého zanášecího procesu, přičemž hnací motor je spojen s elektronickým řídicím ústrojím.

Dosavadní stav techniky

Pneumatický tryskový stav popsaný v EP-A1-0 356 380 obsahuje hnací motor ovládané zanášecí brzdičky, kterým je například solenoidový plunžr pro přemísťování brzdicího prvku, který ve své brzdicí poloze odklání útkovou přízi z její přímé dráhy do klikaté dráhy, přičemž ke změně dráhy příze dochází v místech dvou stacionárních odkláněcích prvků. Pro tlumení špičkových napětí v útkové přízi je odklánění příze alespoň částečně eliminováno, přičemž redukce odklonu příze na klikatou dráhu je nastaveno nebo je řízeno. Pro nastavení a řízení eliminace vedení útkové příze po nové dráze v zanášecí brzdičce, které je ovládáno tak, že zanášecí brzdička zaujímá brzdicí polohu, dokud se neukončí zanášení útkové příze, je toto známé zařízení opatřeno pružně poddajným akumulátorem energie, který je konstruován tak, že se poddává s určitým zpožděním síle vyvozované při odklánění útkové příze na klikatou dráhu. Tímto akumulátorem energie může být například pružina nebo magnet, jehož nabuzení je řízeno tak, že je silnější pro počáteční fázi brzdění a méně silné pro následující tlumení, kdy již bylo odklonění útkové příze odstraněno. Pro tlumení špičkového tahového napětí je síla v odkloněné útkové přízi, která se zvyšuje při narůstání napětí v přízi, využita pro deformaci akumulátoru energie, který pohlcuje energii a redukuje svým reakčním působením špičkové napětí. I v případě, kdy působí zanášecí brzdička na útkovou přízi jen v časovém intervalu, skutečně potřebném pro brzdění a tlumení, vyvozuje elastický akumulátor energie po redukci špičkového napětí pohyb v opačném směru s novým špičkovým napětím v útkové přízi a se zatahovacím pohybem útkové příze do prošlupu. Z toho vyplývá, že v případě elastického tlumení se vyvolává přídavné rušení zanášecího procesu na jeho konci v důsledku aktivního spolupůsobení útkové příze. Kromě toho je u tohoto zařízení možno zaznamenávat rázy a viditelné mechanické opotřebení zanášecí brzdičky, které je způsobeno skutečností, že zanášecí brzdička se u tohoto známého provedení pohybuje v takovém směru, že se střetává se zastavovacími prvky.

Pneumatický tryskový stav podle EP-A1-0 155 431 je opatřen zanášecí brzdičkou, ovládanou vačkou. Zanášecí brzdička je opatřena odkláněcí pákou, která je uložena výkyvné vzhledem ke stacionárním odkláněcím prvkům vačkovým pohonným ústrojím pomocí programu, který je shodný pro všechny zanášecí procesy a který se má celý provádět v průběhu každé zanášecí operace při zanášení útku do prošlupu tkalcovského stavu. Zanášecí brzdička zaujímá brzdicí polohu na začátku zanášecí operace a postupně se přemísťuje do své klidové polohy, jestliže se útková příze začne pohybovat ve směru svého zanášení do prošlupu působením paprsku tlakového vzduchu. Ke konci zanášecí operace se zanášecí brzdička znovu nastaví do brzdicí polohy, ve které zůstává v průběhu zvětšování odklonu útkové příze z její původně přímé dráhy do klikaté dráhy, dokud nezačne probíhat následující zanášecí operace. Mechanicky ovládaná zanášecí brzdička však není dostatečně přesná pro to, aby mohla být používána v moderních tkalcovských stavech, majících vysoké rychlosti zanášení útku a vyžadují vysokou zanášecí přesnost.

- 1 CZ 283258 B6

Předuveřejněný EP-A1-0 155 431 popisuje zařízení, které je opatřeno brzdicím blokem, uloženým na jednom konci lomené páky a ovládaným pákovým mechanizmem a tak přitlačovaným na protilehlou dosedací plochu, se kterou spolupůsobí, přičemž útková příze je vedena přes dosedací plochu a je tak zpomalována ve svém pohybu svěmým účinkem obou na sebe přitlačovaných dílů. Pákový mechanizmus je poháněn krokovým motorem s rezolverem v souladu se svěmým pohybem, kterým se generuje specifická křivka brzdné síly pro přízi. Krokový motor je ovládán programovými povely přiváděnými logickým obvodem.

Předuveřejněný spis EP-A1-0 467 059 popisuje regulační ústrojí pro regulaci napětí v přízi, které je upraveno pro použití také v tryskových tkalcovských stavech a které je opatřeno dvouramennou kyvnou pákou, jejíž jeden konec odklání přízi vedenou kolem dvou stacionárních opěr, zatímco její druhý konec nese cívku magnetu, která je uložena mezi dvěma v odstupu od sebe uspořádanými permanentními magnety lineárního elektromotoru. V normální poloze páky, ve které je dráha příze odkloněna, vyvozují dva permanentní magnety podobný účinek jako pružina. Jestliže se napětí v přízi změní, je změna odklonu páky kompenzována proudem přiváděným do lineárního elektromotoru takovým způsobem, že síla vyvozovaná pákou na přízi je uvedena do rovnovážného stavu se silou vyvozovanou napětím v přízi. Okamžitá hodnota napětí v přízi je vypočtena na základě velikosti proudu, který musí být přiváděn do lineárního elektromotoru pro dosažení tohoto rovnovážného stavu. Kromě toho je možno ovládat tento lineární elektromotor pro další odklánění příze pomocí páky tak, že příze se stahuje zpět po ukončení zanášecí operace nebo uprostřed této operace, v jejímž průběhu je příze zanášena do jehlového stavu.

US-PS 2 202 323 popisuje napínací ústrojí pro napínání příze, které odklání nejméně v jednom místě přízi z její přímé dráhy působením závaží. Takto vyvozovaný brzdicí účinek na přízi je závislý výlučně na hmotnosti závaží a tím velikosti působící síly. V případě poklesu napětí, například při přetrhu příze, napínací ústrojí klesne působení vlastní tíhy do polohy, ve které je sepnut elektrický kontakt a tím je vyslán vypínací signál.

US-PS 3 633 711 popisuje přízovou brzdičku s odkláněním příze do klikaté dráhy a jejím zpomalováním v několika bodech mezi brzdicími čelistmi působícími jako dvojice kleští, přičemž tato přízová brzdička je upravena pro ovládání vačkovým pohonem nebo magnetem.

Úkolem vynálezu je vyřešit konstrukci tkalcovského stavu, který by měl druhové konstrukční znaky uvedené v úvodu popisu a byl opatřen zanášecí brzdičkou, univerzálně použitelnou a umožňující optimalizaci zanášecí operace a redukci počtu přetrhů útkové příze v kombinaci s vysokou zanášecí rychlostí a vysokou zanášecí frekvencí.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen u zanášecí brzdičky tkalcovského stavu mající druhové znaky uvedené v úvodu popisu a vytvořené podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že hnacím motorem je obousměrně ovládaný krokový nebo stejnosměrný motor s individuálně nastavitelnými zdvihy v obou ovládacích směrech, spřažený se spojovacím hřídelem, popřípadě kluzným dílem, probíhajícím mezi hnacím motorem a nosičem, pevně spojeným s nejméně dvěma brzdicími prvky, přičemž nosič je přímo a pevně spojen se spojovacím hřídelem a řídicí ústrojí obsahuje programovací část s měnitelným ovládacím programem hnacího motoru.

Řešením podle vynálezu jsou nejen vytvořeny předpoklady pro alespoň částečnou redukci špičkového napětí v přízi a také napětí, které se za normálních podmínek vyskytuje na konci každé zanášecí operace, přesným a řízeným způsobem programovatelným a modifikovatelným řízením zanášecí brzdičky. Pohybem zanášecí brzdičky v opačném směru může být délka úseku útkové příze, která byla předtím uložena v zanášecí brzdičce, alespoň částečně zpětně přiváděna již v průběhu redukce špičkového napětí tak, aby se působilo proti nežádoucímu následnému

-2CZ 283258 B6 zvyšování tahového napětí a odtahování útkové příze. Krokový nebo stejnosměrný elektromotor přemísťuje brzdicí prvek způsobem, který je přísně závislý na řídicím programu, přičemž útková příze nemůže být v žádné době schopna zajistit automaticky modifikaci změny své dráhy a ještě méně eliminaci takové změny dráhy, pokud taková modifikace nebo eliminace není podporována nebo nabízena útkové přízi brzdicím prvkem. Z hlediska toho, že v brzdicí soustavě chybí pružný prvek, zpomalování pohybu útkové příze a redukce špičkového napětí je prováděno výlučně pomocí naprogramovaného řízení zanášecí brzdičky, přičemž toto řízení je upraveno pro postupné zlepšování průběhu zanášecího procesu na základě programu, který může být modifikován alespoň mezi jednotlivými zanášecími procesy nebo dokonce průběhu zanášecích procesů. Na konci přemísťovacího pohybu zanášecí brzdičky se nevyskytuje tvrdý náraz, protože zanášecí brzdička nenaráží na zastavovací prostředky, ale její pohyb je přesně ovládán pomocí vaček, které řídí její zrychlování, zpomalování a obracení směru pohybu. Výsledkem toho je velmi malé mechanické opotřebení aktivních součástí. Z hlediska skutečnosti, že řízení zanášecí brzdičky je prováděno elektronicky, je možno uskutečňovat přesně opakovatelné řídicí operace i v kritických fázích, které trvají jen několik milisekund. Přizpůsobení na měnitelné provozní podmínky konkrétního provedení tkalcovského stavu mohou být prováděny stejně jako přizpůsobování příslušné kvalitě příze nebo zanášecím rychlostem, které se mění i v průběhu použití jedné a té samé útkové příze. Z hlediska toho, že návrh podle vynálezu zajišťuje optimální činnost zanášecí brzdičky podle příslušného programu bez jakéhokoliv vlivu na díly útkové příze, je možno realizovat přizpůsobivý řídicí systém, který je schopen sám zdokonalovat svoji činnost zpracováním dalších přídavných informací v řídicím ústrojí, které normálně obsahuje mikroprocesor, přičemž řídicí systém zabezpečuje provádění optimalizovaných zanášecích procesů ve velkém rozsahu, to znamená každý zanášecí proces je končí se správně napnutou a nepoškozenou útkovou přízí v časovém intervalu, který je předem určen použitým druhem tkalcovského stavu, přičemž s útkovou přízí se manipuluje v průběhu zanášecího procesu tak šetrně, že počet možných přetrhů příze je výrazně snížen.

Pomoci této elektronicky ovládané zanášecí brzdičky, která může být ovládána také vačkou a která může být zapojena do přizpůsobivého a samočinně se korigujícího řídicího systému, je možno dosáhnout výhodných a důležitých funkcí, které se projevují celkovým snížením napětí v útkové přízi, ze kterého potom vyplývá podstatné snížení počtu přetrhů příze nebo jiných závad v zanášení útku.

Vzhledem ke skutečnosti, že v důsledku ovládání pohybu útku vačkou je útková příze zastavována ve svém pohybu méně prudce než tomu bylo u dosud známých stavů a protože již nedochází ke zpětnému zatahování útkové příze, činnost pomocných trysek, uspořádaných v prošlupu, může být omezována v závislosti na blížícím se konci zanášecího procesu, což vede ke snižování tlaku v tryskách a také ke snižování spotřeby tlakového vzduchu v případě použití tkalcovských stavů pro výrobu hedvábných nebo širokých tkanin.

Protože je útková příze rychle stabilizována na konci zanášecího procesu, je možno po proběhnutí zanášecího procesu nastavit kratší časový interval pro změnu prošlupu. Tím je dosaženo prodloužení časového intervalu, který je skutečně k dispozici pro dopravu útkové příze. Tohoto výsledku je dosaženo bez zvýšení tlaku v hlavní trysce, které je obvykle příčinou jiných závad.

Zanášecí brzdička podle vynálezu je alespoň částečně samokompenzační, protože použití nižších rychlostí dopravy útkové příze a nižších napětí má ten účinek, že třecí síly, které působí v průběhu brzdicí operace, jsou redukovány.

Pro rychlou stabilizaci útkové příze na konci zanášecího procesu je v důsledku individuální ovladatelnosti a rychlé reakce zanášecí brzdičky na řídicí povely možno dopravovat volný konec útkové příze do mírně předsunuté polohy a zatáhnout ji potom o potřebnou délku zpět nebojí po určité krátké době zachycení uvolnit a alespoň část délky útkové příze uložit v brzdičce.

-3 CZ 283258 B6

Zanášecí brzdička může být kromě toho použita pro změnu polohy celé délky dílu útku na konci zanášecího procesu a před přírazem paprsku, například s ohledem na požadované zdokonalení ústrojí upraveného pro zpracování okraje tkaniny.

Je-li střídavě zpracováváno několik útkových přízí, může být volný konec útkové příze, udržovaný v zásobní poloze, zatažen zpět do kanálu, takže šlehající konec útkové příze nepřijde do styku s jinými útkovými přízemi. Toto zpětné zatahování pomocí řízení zanášecí brzdičky nebo pohyb konce útkové příze sem a tam v hlavní trysce rozloží mechanické vlivy, které by mohly vést k uvolňování vláken v případě útkové příze, která není zanášena po prodloužený časový interval, přičemž tyto mechanické vlivy jsou tak redukovány na rozsah, který již nemůže být škodlivý.

Kromě toho se přemísťováním zanášecí brzdičky, závislým na zadaném programu a probíhajícím na začátku zanášecího procesu, uvolňuje délka útku, která byla uložena v předešlé operaci, to znamená po ukončení předchozího zanášecího procesu, takže konec dílu útkové příze, uložený v hlavní trysce nebo v pomocné trysce, se přivede do pohybu ještě předtím než zastavovací prvek podávacího zařízení pro odměřování a podávání útku uvolní útkovou přízi. Tím je umožněno snížení maximální rychlosti pohybu útkové příze v průběhu zanášecího procesu bez překročení časového intervalu vymezeného a nutného k provedení zanášecí operace.

Opětným přívodem uložené délky útkové příze, probíhajícím velmi rychle a řízené po ukončení zanášecího procesu, se dosahuje v průběhu přírazu útku k tkanině pomocí paprsku a v průběhu odstřihovací operace redukce velikostí změn napětí v přízi, které jsou výsledkem těchto pracovních operací. Pro tento účel může být řídicí obvod opatřen speciálním logickým obvodem pro ucelené části programu.

Brzdicí operace je ovládána komplexním programem zaměřeným na četnost přírazů v průběhu času tak, že je možno provádět adaptivní řízení rychlosti útkové příze. V této souvislosti je možno řídit nejen správný maximální zdvih zanášecí brzdičky, ale také sledovat specifický program zaměřený na vztah polohy a času v průběhu pohybu zanášecí brzdičky, při kterém zanášecí brzdička vykonává řadu funkcí, týkajících se útkové příze. Protože ze zkušenosti plyne, že jedna a ta sama příze se pohybuje za neměnných zanášecích podmínek rychleji, jestliže se návin předlohové cívky blíží ke svému konci, než když je ještě předlohová cívka plná, může mírný odklon vyvolaný zanášecí brzdičkou zpomalit rychlost pohybu útkové příze na požadovanou hodnotu, jestliže se má tato část příze zpracovávat. Zanášecí brzdička je tak brzdicím ústrojím, které realizuje větší počet brzdicích operací.

Zvláště účinného snížení špičkového napětí na konci zanášecího procesu je dosaženo, jestliže se za podmínek maximálního odklonění dráhy útkové příze, kdy je v důsledku tohoto odklonění vytvořen maximální brzdicí účinek, rychle uvolní zanášecí brzdička uloženou délku útkové příze, zejména rychlostí do 20 m/sec, předtím než se v útkové přízi projeví snaha ke zpětnému pružení. To vyžaduje rychlé obrácení směru pohybu a tuhé spojení v zanášecí brzdičce, jakož i budicí logickou část v programovací části pro řízené rychlé uvolnění délky útkové příze, zachycené v zanášecí brzdičce.

Krokovým motorem, který se ukazuje být v praxi zvláště výhodný, je propouštěcí krokový motor typu P 430, opatřený vinutím zapojeným do série nebo paralelním vinutím, majícím kroutící moment do 80 Nmm a schopným vykonávat až 10 000 kroků za sekundu.

V případě výhodného provedení vynálezu podle nároku 2 je v zanášecí brzdičce prováděn automatizovaný navlékací postup po přetrhu příze nebo na začátku práce stroje. Pro tento účel je se zanášecí brzdičkou na straně přívodu útkové příze do prošlupu tkalcovského stavu spřažena nejméně jedna ovladatelná tryska, zejména navlékací tryska a sekundární hlavní tryska, přičemž

-4CZ 283258 B6 trysky jsou spojeny s řídicím ústrojím pro přímé nebo nepřímé ovládání činnosti a/nebo případnou modulaci jejího foukacího účinku. Navlékací tryska je aktivována řídicím ústrojím, které je využíváno rovněž pro ovládání zanášecí brzdičky. Tato přídavná funkce může být realizována bez vynaložení zvláštního úsilí využitím příslušných částí programu. Navlékací tryska může být ovládána kontrolovatelnou zanášecí brzdičkou, kterou se modifikuje průtok vzduchu tryskou plynule nebo stupňovitě. Je-li to nutné, je do zanášecí brzdičky integrována stacionární hlavní tryska s ovládáním proudu vzduchu, přičemž tato stacionární hlavní tryska je upravena pro spouštění a řízení její činnosti při navlékání příze a také pro záměrné ovlivňování zanášecího procesu. Tato funkce může být kromě toho regulovatelně přizpůsobena kvalitě zpracovávané příze. Navlékací tryska nebo sekundární hlavní tryska tvořící tuto navlékací trysku může být uváděna do činnosti a její funkce může být regulována v alespoň jedné řízené navlékací poloze pro podporování začátku zanášecího procesu.

Zanášecí brzdička podle vynálezu může být v kombinaci s řídicím ústrojím využita nejvýhodněji ve všech moderních tryskových stavech, přičemž řídicí ústrojí tvoří buď část podávacího zařízení útkové příze, nebo je vytvořeno samostatně jako hlavní řídicí zařízení, popřípadě může být součástí řídicího zařízení stavu.

Ve výhodném provedení zanášecí brzdičky podle nároku 3 je její brzdicí ústrojí vytvořeno ve formě jednočinné nebo dvojčinné odkláněcí brzdičky, například krokodýlové brzdičky, která obsahuje skupinu stacionárních odkláněcích prvků a skupinu brzdicích prvků pohyblivých po drahách procházejících mezi stacionárními odkláněcími prvky, přičemž brzdicí prvky jsou upevněny na nosiči a mezi nosičem a hnacím motorem je vytvořen tuhý spoj. Tato brzdička má malé konstrukční rozměry a spolehlivou funkci. Rychlé reagování v důsledku malých setrvačných sil může být dosaženo řízením zanášecí brzdičky v každém směru jejího pohybu. Zanášecí brzdička může být upravena buď na podávacím zařízení útkové příze, nebo ve směru dopravy útkové příze za podávacím zařízením útku, popřípadě na hlavní trysce. Je však také možné integrovat sekundární stacionární hlavní trysku do zanášecí brzdičky.

Pro vyloučení excentrických zatížení je výhodné provedení zanášecí brzdičky podle nároku 4, ve kterém jsou pohyblivé brzdicí prvky uloženy na nosiči uloženém otočně kolem přestavovacího hřídele, přičemž přestavovací hřídel je tvořen spojovacím hřídelem probíhajícím mezi hnacím motorem a nosičem. V tomto provedení přenáší spojovací hřídel kroutící moment přímo na nosič.

Z tohoto hlediska je důležité také provedení podle nároku 5, protože skutečnost, že spojovací hřídel je otočně uložen v hnacím motoru, zabraňuje možnému vzniku excentrických reakčních sil, přenášených z nosiče na hnací motor, kde by mohly bránit rychlému reagování hnacího motoru a přesnému a rychlému provádění povelů.

Přídavné alternativní provedení je popsáno v nároku 6, ve kterém jsou pohyblivé brzdicí prvky uloženy na nosiči, který je přemístitelný lineárně ve směru příčném k dráze útkové příze, a mezi nosičem a hnacím motorem, kterým je lineární krokový nebo stejnosměrný elektromotor, je vytvořen prostřednictvím spojovacího článku pevný spoj. Při pohybu brzdicího prvku kolmo na dráhu příze, při kterém dochází k odklonu příze, dochází k brzdění. V klidové poloze se útkové příze nedotýká žádný z odkláněcích prvků, ani žádný z brzdicích prvků.

Další výhodné řešení je obsaženo v nároku 7, podle kterého je hnací motor, který je krokovým nebo stejnosměrným motorem, opatřen rezolverem, zapojeným od řídicího obvodu a umožňujícím provádění přesně reprodukovatelných a shodných řídicích procesů. Ve spojení s jednoduchým provedením zanášecí brzdičky podle tohoto výhodného provedení poskytuje rezolver možnost provádění pozitivní kontroly, například zodpovězení dotazu je brzdička otevřena? na začátku zanášecího procesu.

-5CZ 283258 B6

Počet odkláněcích bodů, které umožňují účinné brzdění s co nejrychlejším záběrem, je uveden v nároku 8 a představu je nejméně dva stacionární odkláněcí body a nejméně dva pohyblivé brzdicí prvky.

Zvláště výhodné provedení brzdičky je uvedeno v nároku 9, podle kterého je dvojčinná odkláněcí brzdička opatřena dvěma vnějšími stacionárními odkláněcími prvky, dvěma vnitřními stacionárními odkláněcími prvky a dvěma brzdicími prvky, pohyblivými mezi vnějšími stacionárními odkláněcími prvky a vnitřními stacionárními prvky, přičemž dva brzdicí prvky jsou umístěny na koncích nosiče, který je středově otočný kolem přestavovacího hřídele, a brzdicí prvky jsou zejména uspořádány ve stejných vzdálenostech od přestavovacího hřídele. Celkový počet šesti odkláněcích bodů zajišťuje vytvoření velkého celkového součtového úhlu odklonění dráhy příze, který je důležitý z hlediska brzdného účinku a který je rozdělen do velkého počtu míst. Celkový součet odkláněcích úhlů nevyvozuje žádné negativní působení na přízi a je dosažen poměrně malým přestavením zanášecí brzdičky, to znamená může být dosažen a zrušen velmi rychle.

Celkový součet úhlů odklonění lomené dráhy útkové příze od jejího přímého směru je podle nároku 10 roven až 700° a je důležitý pro dosažení brzdicího účinku, který je co nejprudší a přitom přesně ovladatelný, což zejména přispívá k redukci vysokého nárůstu tahových napětí, ke kterému obvykle dochází na konci zanášecího procesu.

U zanášecí brzdičky podle nároku 11 je vedle zanášecí brzdičky nebo přímo na ní umístěn spouštěcí spínač nebo dvoupolohový ventil pro navlékací trysku směrovanou do dráhy útkové příze mezi brzdicí prvky a odkláněcí prvky, přičemž spouštěcí spínač nebo dvoupolohový ventil jsou ovladatelné hnacím motorem zanášecí brzdičky, zejména prostřednictvím nosiče brzdicích prvků. Tato brzdička je schopna provádět automaticky navlékání příze, přičemž navlékací tryska je uváděna v činnost a zase vyřazována z činnosti pomocí hnacího motoru, který slouží pro řízení brzdicí operace. Při tomto řešení je možno udržovat časové intervaly mezi přetrhem příze a obnovením zanášení příze nebo mezi počátkem a koncem navlékací operace co nejkratší. Rychlost proudění vzduchu navlékací tryskou je možno regulovat také pomocí příslušné části programu a spojením nosiče brzdicím prvků ovládacím vedením s dvoupolohovým ventilem, popřípadě se spínačem pro regulaci rychlosti průtoku vzduchu navlékací tryskou nebo sekundární hlavní tryskou, jak vyplývá z nároku 11.

Zvláště jednoduché výhodné provedení zanášecí brzdičky je uvedeno v nároku 12, podle kterého mají brzdicí prvek a hnací motor mezi svou klidovou mimoprovozní polohou a brzdicí polohou nejméně jednu navlékací polohu a spouštěcí spínač nebo dvoupolohový ventil pro navlékací trysku je přiřazen k navlékací poloze brzdicího prvku a k hnacímu motoru pro jeho spouštění. Program použitý pro řízení hnacího motoru má pouze obsahovat přídavný programový krok nebo malý počet přídavných programových kroků pro navlékací funkci. Jestliže je například příslušným signálem oznámena nepřítomnost útkové příze, jsou programem co nejrychleji vyvolány pomocí zanášecí brzdičky povely pro příslušné pracovní operace zajišťující příze. Tryska může být využita také pro řízené zavádění příze před začátkem nebo na začátku zanášecího procesu.

Další konkrétní provedení brzdičky podle vynálezu má dva vnitřní stacionární odkláněcí prvky upraveny na trubičce, která je souosá s dráhou útkové příze v napnutém stavu, a je výhodné pro co nejrychlejší navlékání útkové příze do zanášecí brzdičky po správné dráze. Trubička vytváří tak zvaný vzduchový vodicí průchod, kterým je příze spolehlivě provléknuta.

Úpravou podle nároku 15, podle které je trubička vytvořena ve formě navlékací trysky nebo jako stacionární sekundární hlavní tryska pro řízené navlékání a/nebo pro řízené urychlování útkové příze před začátkem zanášecího procesu, je zajištěna přídavná funkce pomocí ovlatelného hnacího motoru.

-6CZ 283258 B6

Podle nároku 16 je hnací motor spojen řídicím vedením s řídicím ventilem, zejména s dvoupolohovým ventilem, pro řízení rychlosti průtoku vzduchu navlékací tryskou nebo sekundární hlavní tryskou, takže rychlost průtoku vzduchu navlékací tryskou nebo sekundární 5 hlavní tryskou měnitelná v průběhu navlékacího procesu, zejména pomocí hnacího motoru zanášecí brzdičky.

Celkově je možno konstatovat, že zanášecí brzdička plnící při svém použití několik funkcí je vytvořena pomocí přesně ovladatelného hnacího motoru a jeho pevným spojením s brzdicími ío prvky, přičemž zanášecí brzdička plní ve spojení s pružným a výkonným řídicím ústrojím hlavní požadavky, které na ni byly kladeny pro dosažení potřebného tlumení a potlačování šlehového účinku a také pro plnění dalších úkolů při optimalizaci dalších zanášecích operací.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 schematický boční pohled na pneumatický tryskový stav s ovladatelnou zanášecí brzdičkou a podávacím zařízením pro odměřování a vnášení útku, zobrazený ve stavu na konci zanášecího procesu, obr. 2 diagram objasňující průběh zanášecího procesu při zanášení útku, obr. 3 A, 3B dva sdružené dílčí řezy prvním příkladným provedením zanášecí brzdičky, obr. 4A, 4B dva sdružené dílčí řezy dalším příkladným provedením zanášecí brzdičky a obr. 5 schematický pohled na třetí příkladné provedení zanášecí brzdičky.

Příklady provedení vynálezu

Tkalcovský stav W podle příkladu z obr. 1 je pneumatickým tryskovým stavem 1 s jedním prošlupem 2 a jedním paprskem 3. Do prošlupu 2 jsou zanášeny odměřené úseky útku v souladu s pracovními cykly tkalcovského stavu W. Pro dopravu těchto úseků útku prošlupem 2 slouží nejméně jedna hlavní tryska 5 a soustava pomocných trysek 4, které jsou uváděny v činnost a vyřazovány z činnosti v souladu s pracovními cykly tkalcovského stavu W. Za hlavní tryskou 5 40 je umístěno odstřihávací ústrojí 6. Útková příze Y je odtahována z podávacího zařízení 7 útkové příze Y, které udržuje několik závitů útkové příze Y v pohotovostní poloze na zásobním tělese 8.

V podávacím zařízení 7 útkové příze Y je vytvořeno zastavovací ústrojí 9 se zastavovacím prvkem 11, který se odtahuje při uvolňování odměřených dílů útkové příze Y, majících přesně odměřenou délku, a který se vrací do zastavovací polohy, jestliže byl díl útkové příze Y odtahován. V blízkosti zastavovacího ústrojí 9 je umístěno čidlo 10 průchodu útkové příze Y, které vysílá signály o průchodu přiváděné útkové příze Y, kdykoliv tato útková příze Y prochází kolem čidla 10 průchodu v průběhu zanášecího procesu, a přenáší tyto signály do řídicího ústrojí 12, které ovládá kromě jiných prvků také zastavovací ústrojí 9. V blízkosti řídicího ústrojí 12 je umístěna programovací část 13 řídicího obvodu, která slouží pro ovládání činnosti zanášecí 50 brzdičky 14 v průběhu každé zanášecí operace, která je umístěna ve směru pohybu útkové příze

Y za podávacím zařízením 7. Zanášecí brzdička 14 je opatřena hnacím motorem 15 pro pohánění pohyblivých brzdicích prvků 17, které jsou upraveny pro své přemísťování vůči nepohyblivým odkláněcím prvkům 16.

-7CZ 283258 B6

V příkladu na obr. 1 je zobrazen stav, ve kterém byl zanášecí proces ukončen. Útková příze Y dosáhla konce prošlupu 2, který je na straně odvrácené od podávacího zařízení 7. Zanášecí brzdička 14 slouží ke zpomalování pohybu odměřeného dílu útkové příze Y ke konci zanášecího procesu. Zastavovací prvek lije v této fázi v zastavovací poloze. Následující pracovní operací je odstřižení zanesené útkové příze Y a její přiražení pomocí paprsku 3. Potom začne probíhat s pomocí hlavní trysky 5 další zanášecí operace a zastavovací prvek 11 je opět odtažen. Zanášecí brzdička 14 se může pohybovat do své klidové mimoprovozní polohy, která umožňuje volný průchod útkové příze Y.

Diagram zobrazený na obr. 2 znázorňuje ve své horní části průběh zanášecího procesu na základě průběhu tahových napětí v útkové přízi Y. Křivka A, která je znázorněna plnou čarou, představuje průběh tahového napětí při použití řízené zanášecí brzdičky 14. Část křivky, znázorněná přerušovanou čarou, zobrazuje špičkové napětí P, které se vyskytuje na konci zanášecího pohybu v důsledku napínacího nebo šlehového jevu v útkové přízi Y, zastavené zastavovacím prvkem 11. Toto špičkové napětí P je třeba redukovat, protože by mohlo rušit zanášení útku a je nebezpečné pro útkovou přízi Y, u které by mohlo dojít k přetrhu. Pokles a napětí na začátku křivky A představuje začátek pohybu útkové příze Y na začátku zanášecího procesu ihned po uvolnění útkové příze Y od zastavovacího prvku 11. V následující fázi se pohyb útkové příze Y urychluje tak dlouho, dokud se nedosáhne zanášecí rychlosti, přičemž v této části procesu je průběh napětí udržován v podstatě na konstantní úrovni. Ke konci zanášecího procesu, konkrétně o určitý časový interval před předpokládaným výskytem špičkového napětí P v okamžiku tP, se zanášecí brzdička 14 přemístí do své brzdicí polohy, ve které se útková příze Y vychyluje ze své původní dráhy a odklání se z přímého směru do klikaté dráhy, takže dochází k jejímu brzdění účinkem tření. Tím se vyvolá první zvýšené tření b a druhé zvýšené tření c, které je časově přibližně shodné s výskytem špičkového napětí P. V další fázi se napětí mírně zmenšuje před malým zaznamenatelným poklesem d napětí, který odpovídá odstřižení útkové příze Y a před závěrečným zvýšeným napětím e, které odpovídá přiražení útku paprskem 3. Čas potřebný k provedení tohoto zanášecího procesuje znázorněn na vodorovné ose t, zatímco na svislé ose F jsou vyznačeny hodnoty napětí v útkové přízi Y, stoupající směrem nahoru.

Na spodní vodorovné časové ose ť, zobrazené na obr. 2, jsou vyneseny časové intervaly pro signály č. 1 až 7, vysílané čidlem 10 průchodu útkové příze Y. Bez brzdění by se špičkové napětí P vyskytlo při každém zanášecím procesu v pevné návaznosti na signál průchodu, například na signál č. 7. Ovládání zanášecí brzdičky 14 je proto vztaženo k průchozím signálům, aby se zanášecí brzdička 14 mohla přemístit v opačném směru pomocí řídicího ústrojí 12 ve správném čase. Křivka B na obr. 2 vyjadřuje pohyb zanášecí brzdičky 14 v předem určeném časovém intervalu a probíhající například v úhlu 30°. Přední část křivky B, která je vyjádřena čárkovanou čarou, zobrazuje časovou konstantu R zanášecí brzdičky 14, vyjadřující její reakční rychlost. Aby se dosáhlo pohybu zanášecí brzdičky 14 přes oblast reprezentovanou křivkou B a znázorněnou plnou čarou, je třeba aktivovat zanášecí brzdičku 14 v okamžiku ta, který následuje po průchodovém signálu č. 4. Křivka zobrazená čerchovanou čarou a vystupující nad křivku B zobrazenou plnou čarou naznačuje jasně, že také ovládání zanášecí brzdičky 14 se může měnit, například stupňovitým způsobem, aby se dosáhlo v první řadě prudkého a intenzivního zpomalení pohybu společně s výraznou změnou dráhy zanášecí brzdičky 14 a jejího odklonění z původního přímého směru v určitém rozsahu a také uvolnění útkové příze Y zachycené v zanášecí brzdičce 14 a tím se zabraňovalo nežádoucímu nárůstu napětí v útkové přízi Y. Tímto ovládáním se má také zajistit uložení útkové příze Y do prošlupu 2 v napnutém stavu, přičemž napnutí je dosaženo pomocí přídavně aktivovaných pomocných trysek 4. Po přivedení průchodového signálu č. 4 vyčká řídicí ústrojí 12 na okamžik ta, než uvede do činnosti zanášecí brzdičku 14.

Křivka C, která je zobrazena ve spodní části obr. 2 na spodní vodorovné ose ť plnou čarou, znázorňuje například pohyb zanášecí brzdičky 14 za její klidovou polohou v jiném směru,

-8CZ 283258 B6 například pro aktivaci navlékací trysky, která bude popsána v další části popisu, pro automatické navlékání útkové příze Y nebo pro ovládání trysky zanášecí brzdičky 14.

Zanášecí brzdička 14 podle obr. 3A a 3B obsahuje základní těleso 18, na kterém je pevný odkláněcí prvek 19 tvořen vodicím očkem. K základnímu tělesu 18 je na jedné straně dráhy útkové příze Y vedené přízovou brzdičkou 14 vytvořena dvojice v odstupu od sebe uspořádaných stacionárních odkláněcích prvků 20, 21, tvořených dvěma odkláněcími čepy upevněnými k základnímu tělesu 18. Na základním tělese 18 je uložen otočně kolem svislého přestavovacího hřídele 22 nosič 25 pro dva pohyblivé brzdicí prvky 26, 27. Nosič 25 je vytvořen ve formě páky a je spojen s hnacím motorem 24 prostřednictvím spojovacího hřídele 23, přičemž hnací motor 24 je uložen pod základním tělesem 18. Hnacím motorem 24 je rychle reagující krokový elektromotor nebo stejnosměrný elektromotor, přičemž se doporučuje opatřit tento krokový elektromotor nebo stejnosměrný elektromotor rezolverem.

Jakmile se hnací motor 24 začne otáčet z klidové polohy, zobrazené na obr. 3A, proti směru pohybu hodinových ručiček podle povelů řídicího ústrojí 12 v rámci programu pro ovládání zanášecí brzdičky 14, projdou brzdicí prvky 27, 26 mezi nepohyblivými odkláněcími prvky 20, 21 vytvořenými ve formě čepů a pevným odkláněcím prvkem 19 ve formě vodícího očka a pohybují se napříč dráhy útkové příze Y. Tím dojde ke změně původně přímé dráhy útkové příze Y dvojím vychýlením na klikatou dráhu, přičemž tím se pohyb útkové příze Y zpomaluje. Současně se díl útkové příze Y, jehož délka je závislá na geometrii jednotlivých prvků a na úhlu natočení hnacího motoru 24. uloží v zanášecí brzdičce 14. Jakmile je brzdicí operace dokončena, hnací motor 24 se uvede opět do otáčivého pohybu, ale v opačném smyslu, přičemž natáčení hnacího motoru 14 probíhá buď jen v předem určeném rozsahu, nebo v plném rozsahu až do klidové polohy. Pro přemístění pohyblivých brzdicích prvků 26, 27 do ještě vzdálenější polohy než je klidová poloha je možno využít také ovládacího pohybu hnacího motoru 24 ve směru pohybu hodinových ručiček na obr. 3A podle křivky C z obr. 2, který je možno využít také pro iniciaci různých funkcí.

V příkladném provedení zanášecí brzdičky 14, zobrazeném na obr. 4A a 4B, je pro vedení útkové příze Y připraveno celkem šest odkláněcích bodů, přičemž v tomto případě je výhodné, jestliže se dosáhne celkového součtového úhlu jednotlivých odklonění do 700°. Základní těleso 18 je opatřeno v dráze útkové příze Y dvěma nepohyblivými pevnými odkláněcími prvky 19, 19'. které jsou tvořeny vodícími očky. V ose dráhy útkové příze Y je pomocí držákového ramena 38, vytvořeného vcelku se základním tělesem 18, upevněna trubička 28, jejíž oba konce jsou upraveny jako dva vnitřní pevné odkláněcí prvky 20, 21. Pohyblivé brzdicí prvky 26, 27 jsou připevněny ke koncům svého dvouramenného pákového nosiče 25 a jsou upraveny pro otáčení společně s pákovým nosičem 25 kolem středního přestavovacího hřídele 22. Obr. 4A znázorňuje klidovou polohu této brzdicí jednotky, přičemž nosič 25 se může pomocí hnacího motoru 24 a spojovacího hřídele 23 natáčet ze své klidové polohy proti směru pohybu hodinových ručiček do brzdicí polohy pro odklánění útkové příze Y a zpomalování jejího pohybu. V průběhu tohoto procesu se dva brzdicí prvky 26, 27 pohybují napříč dráhy pohybu útkové příze Y ze dvou opačných stran mezi vnitřní stacionární odkláněcí prvky 20, 21 a vnější pevné odkláněcí prvky 19, 19:.

Část základního tělesa 18, kterou je přiváděna útková příze Y z přívodního zařízení, je opatřena navlékací tryskou 29 obsahující nálevkovitý vstup 30 pro útkovou přízi Y a prstencovou trysku 31, znázorněnou jen čárkovanými čarami, kterou je přiváděn tlakový vzduch přicházející ze zdroje 34 tlakového vzduchu do zanášecí brzdičky 14 a trubičky 28. Navlékací tryska 29 je používána pro automatizované navlékání útkové příze Y po přetrhu příze nebo při zahajovací navlékací operaci. Navlékací tryska 29 je spojena potrubím 32 s dvoupolohovým ventilem 33, který může být přepínán mezi propouštěcí polohou a blokovací polohou pomocí přepínacího magnetu 35 a který ve své propouštěcí poloze propojuje zdroj 34 tlakového vzduchu s navlékací tryskou 29. Přepínací magnet 35 je spojen vedením 36 se spínačem 37, přičemž tento spínač 37

-9CZ 283258 B6 je umístěn v dráze pohybu například držáku 25 zanášecí brzdičky 14 nebo v jeho blízkosti. Jestliže se nosič 25 natočí ve směru pohybu hodinových ručiček v určitém rozsahu ze své klidové polohy (v souladu s průběhem křivky C na obr. 2), spínač 37 se sepne a dvoupolohový ventil 33 se přepne do své propouštěcí polohy. Tento spínací proces může být vyvolán v souladu se 5 zadaným programem prostřednictvím řídicího ústrojí 12, jakmile byla k řídicímu ústrojí 12 přivedena zpráva o závadě nebo hlášení přetrhu útkové příze Y. Trubička 28 podporuje správné vedení proudu tlakového vzduchu v průběhu navlékacího procesu při navlékání útkové příze Y. Dvoupolohový ventil 33 tak může být ovládán přímo nosičem 25. Jestliže je vytvořen ve formě řídicího ventilu, může být průtok vzduchu navlékací tryskou 29 měněn plynule nebo stupňovitě ío pomocí hnacího motoru 24. Trubička 28 může být vytvořena jako sekundární stacionární hlavní tryska pro navlékání a/nebo pro účelné ovládání pohybu útkové příze Y a může být ovládána řízením chodu hnacího motoru 24. probíhajícím odpovídajícím způsobem, jestliže zanášecí brzdička 14 nebrzdí útkovou přízi Y a je natáčena do jedné z poloh, ve kterých není dráha útkové příze Y odkloněna.

V příkladném provedení podle obr. 5 jsou pohyblivé brzdicí prvky 26, 27 zanášecí brzdičky 14 upraveny pro lineární pohyb mezi nepohyblivými odkláněcími prvky 19, 20. 21 pro odklánění útkové příze Y z její původně přímé dráhy pohybu do klikaté dráhy, ve které dochází ke zpomalování pohybu útkové příze Y. Pohyblivé brzdicí prvky 26, 27 jsou upevněny na nosiči 25, 20 jehož pohyb je ovládán prostřednictvím kluzného dílu 39 hnacím motorem 24', který je vytvořen ve formě lineárního motoru. Vhodným hnacím motorem 24' je krokový nebo stejnosměrný motor.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   30 1. Zanášecí brzdička tkalcovského stavu, zejména tryskového stavu, pro řízené zanášení příze, obsahující nejméně jeden brzdicí prvek, uložený pohyblivě v zanášecí brzdičce a přemístitelný napříč dráhy útkové příze mezi klidovou polohou na jedné straně dráhy útkové příze a nejméně jednou brzdicí polohou s odklonem dráhy příze a jejím vedení po nové dráze na odkláněcích prvcích uložených stacionárně na druhé straně dráhy útkové příze, a elektrický hnací motor,

   35 spojený s brzdicím prvkem a upravený pro uvádění do chodu v průběhu každého zanášecího procesu, přičemž hnací motor je spojen s elektronickým řídicím ústrojím, vyznačující se t í m, že hnacím motorem (15, 24, 24') je obousměrně ovládaný krokový nebo stejnosměrný motor s individuálně nastavitelnými zdvihy v obou ovládacích směrech, spřažený se spojovacím hřídelem (23), popřípadě kluzným dílem (39), probíhajícím mezi hnacím motorem

   40 (15, 24, 24') a nosičem (25), pevně spojeným s nejméně dvěma brzdicími prvky (17, 26, 27), přičemž nosič (25) je přímo a pevně spojen se spojovacím hřídelem (23) a řídicí ústrojí (12) obsahuje programovací část (13) směnitelným ovládacím programem hnacího motoru (15, 24, 24’).

   45
2. 2. Zanášecí brzdička podle nároku 1, vyznačující se tím, že se zanášecí brzdičkou (14) je na straně přívodu útkové příze (Y) do prošlupu (2) tkalcovského stavu spřažena nejméně jedna ovladatelná tryska, zejména navlékací tryska (29), a sekundární hlavní tryska (5). přičemž trysky (5, 29) jsou spojeny s řídicím ústrojím (12) pro přímé nebo nepřímé ovládání činnosti a/nebo případnou modulaci jejího foukacího účinku.
3. 3. Zanášecí brzdička podle nároků 1 a2, vyznačující se tím, že brzdicí ústrojí zanášecí brzdičky (14) je vytvořeno ve formě jednočinné nebo dvojčinné odkláněcí brzdičky, například krokodýlové brzdičky, která obsahuje skupinu stacionárních odkláněcích

   - 10CZ 283258 B6 prvků (19, 19', 20, 21) a skupinu brzdicích prvků (26,27) pohyblivých po drahách procházejících mezi stacionárními odkláněcími prvky (19, 19', 20, 21), přičemž brzdicí prvky (26, 27) jsou upevněny na nosiči (25) a nosič (25) je spojen s hnacím motorem (24, 24') tuhou spojovací jednotkou.
4. 4. Zanášecí brzdička podle nároku 3, vyznačující se tím, že pohyblivé brzdicí prvky (26, 27) jsou uloženy na nosiči (25), který je upevněn na otočném přestavovacím hřídeli (22), tvořeném spojovacím hřídelem (23) mezi hnacím motorem (15, 24, 24') a nosičem (25) brzdicích prvků (26, 27).
5. 5. Zanášecí brzdička podle nároku 4, vyznačující se tím, že spojovací hřídel (23) je upevněn k otočné části hnacího motoru (14, 24, 24').
6. 6. Zanášecí brzdička podle nároku 3, vyznačující se tím, že pohyblivé brzdicí prvky (26, 27) jsou uloženy na nosiči (25), který je přemístitelný lineárně ve směru příčném k dráze útkové příze (Y), a mezi nosičem (25) a hnacím motorem (24'), kterým je lineární krokový nebo stejnosměrný elektromotor, je vytvořen pomocí kluzného dílu (39) tuhý spoj.
7. 7. Zanášecí brzdička podle nároků 3až6, vyznačující se tím, že krokový nebo stejnosměrný hnací motor (24, 24') je opatřen rezolverem, zapojeným do řídicího obvodu.
8. 8. Zanášecí brzdička podle nároku 3, vyznačující se tím, že jednočinná odkláněcí brzdička je opatřena nejméně dvěma stacionárními odkláněcími prvky (19, 19', 20, 21) a nejméně dvěma pohyblivými brzdicími prvky (26, 27).
9. 9. Zanášecí brzdička podle nároku 3, vyznačující se tím, že dvojčinná odkláněcí brzdička je opatřena dvěma vnějšími stacionárními odkláněcími prvky (19, 19'), dvěma vnitřními stacionárními odkláněcími prvky (20, 21) a dvěma brzdicími prvky (26, 27), pohyblivými mezi vnějšími stacionárními odkláněcími prvky (19, 19') a vnitřními stacionárními prvky (20, 21), přičemž dva brzdicí prvky (26, 27) jsou umístěny na koncích nosiče (25), který je středově otočný kolem přestavovacího hřídele (22), a brzdicí prvky (26, 27) jsou zejména uspořádány ve stejných vzdálenostech od přestavovacího hřídele (22).
10. 10. Zanášecí brzdička podle nároků 3 až 9, vyznačující se tím, že při jejím nastavení do brzdicí polohy je celkový součet úhlů odklonění lomené dráhy útkové příze (Y) od jejího přímého průběhu nejvýše roven 700°, zejména nejvýše 500°.
11. 11. Zanášecí brzdička podle nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že vedle zanášecí brzdičky (14) nebo přímo na ní je umístěn spouštěcí spínač (37) nebo dvoupolohový ventil (33) pro navlékací trysku (29) směrovanou do dráhy útkové příze (Y) mezi brzdicí prvky (26, 27) a odkláněcí prvky (19, 19', 20, 21), přičemž spouštěcí spínač (37) nebo dvoupolohový ventil (33) jsou ovladatelné hnacím motorem (24, 24') zanášecí brzdičky (14), zejména prostřednictvím nosiče (25) brzdicích prvků (26, 27).
12. 12. Zanášecí brzdička podle nároku 11, vyznačující se tím, že brzdicí prvek (26, 27) a hnací motor (15, 24, 24') mají mezi klidovou mimoprovozní polohou a brzdicí polohou nejméně jednu navlékací polohu a spouštěcí spínač (37) nebo dvoupolohový ventil (33) pro navlékací trysku (29) je přiřazen k navlékací poloze brzdicího prvku (26, 27) a k hnacímu motoru (24, 24') pro jeho spouštění.

    - 11 CZ 283258 B6
13. 13. Zanášecí brzdička podle nároku 12, vyznačující se tím, že nosič (25) brzdicích prvků (26, 27) je spojen ovládacím vedením s dvoupolohovým ventilem (33), popřípadě se spínačem (37) pro regulaci rychlosti průtoku vzduchu navlékací tryskou (29) nebo sekundární hlavní tryskou (5).
14. 14. Zanášecí brzdička podle nároků 9 a 11, vyznačující se tím, že dva vnitřní stacionární odkláněcí prvky (20, 21) jsou upraveny na trubičce (28), která je souosá s dráhou útkové příze (Y) v napnutém stavu.
15. 15. Zanášecí brzdička podle nároku 14, vyznačující se tím, že trubička (28) je vytvořena ve formě navlékací trysky nebo ve formě stacionární sekundární hlavní trysky, umístěné v dráze útkové příze (Y) uvnitř zanášecí brzdičky (14).
16. 16. Zanášecí brzdička podle nároku 14, vyznačující se tím, že hnací motor (15, 24, 24') je spojen řídicím vedením s řídicím ventilem, zejména s dvoupolohovým ventilem (33), pro řízení rychlosti průtoku vzduchu navlékací tryskou (29) nebo sekundární hlavní tryskou.