CZ280143B6 - Způsob tkaní pásu - Google Patents

Abstract

Způsob tkaní pásu se provádí na jehlovém tkacím stroji pro tkaní pásu s protiběžně pracujícími zanášecími jehlami (26, 28). Podle prvního příkladu provedení se pás (30) tká ze středního dílu (1) z multifilové a monofilové útkové niti (12, 10), zatímco dva okrajové díly (5, 6) se tkají jen z multifilové útkové niti (12). Pás (30) musí mít vysokou příčnou tuhost, ale na okrajích má být měkký. Z osnovních nití (3) středního dílu (1) se vytváří hlavní prošlup (39) pro obě zanášecí jehly (26, 28). Pro oba okrajové díly (5, 6) se vytváří částečný prošlup (38) s dílčím zdvihem, kterým se vede jen zanášecí jehla pro multifilovou útkovou nit (12). Hlavy (14) útkových smyček spojovaných s osnovními nitěmi (8) okrajového dílu (6) se zajišťují řádkem (18) oček ležícím vně na okrajovém dílu (6). Hlavy (24) útkových smyček spojovaných jen s osnovními nitěmi (3) středního dílu (1) se zajišťují řádkem (20) oček, ležícím na vnějším okraji středního dílu (1) a na vnitřním okraji souŕ

Description

Způsob tkaní pásu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu tkaní pásu na jehlovém tkacím stroji, který pracuje se dvěma protibéžnými jehlami pro zanášení útku, to je zanášecími jehlami pro zanášení útkových smyček.

Dosavadní stav techniky

Takové tkací stroje na tkaní pásu jsou známé například z DE-PS 390 073.

Předloženým vynálezem má být vytvořen způsob výroby pásu, který se hodí zejména pro bezpečnostní pásy. U těchto pásů se vyžaduje vysoká příčná tuhost, protože pás musí jednak dobře přilehnout na tělo jištěné osoby a jednak musí bezvadné proběhnout úchytným kováním a musí se nechat dobře navíjet. Přitom musí pás vytvořit při svinutí co možná nejmenší roli, takže prostor, ve kterém je umístěn, může být malý.

Vysoké příčné tuhosti je možno dosáhnout použitím monofilové útkové niti, která je relativně tvrdá. Tvrdost této monofilové útkové niti však s sebou nese to, že místa obratu útku tvoří drsné hrany pásu, které vedou k nežádoucímu otěru při činnosti, tedy roždírají a odírají pokožku a oděv jištěné osoby.

Problém, který se má vyřešit, spočívá v tom že se má vytvořit způsob tkaní pásu při použití monofilové útkové niti, kterým je zajištěno, že místa obratu neboli hlavy útku monofilové útkové niti z vnějších okrajů pásů nevyčnívají. Toho lze principiálně dosáhnout okrajovými díly pásu, které, jako hlavní díl pásu, jsou tkány multifilovou útkovou nití. Potom ale vznikne problém, jak zajistit řadu hlav monofilových a multifilových útkových nití a kromě toho zachovat pás, který budí symetrický dojem, u něhož tedy oba okrajové díly mají nanejvýš prakticky nerozeznatelné rozdíly ve vzhledu.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje způsob tkaní pásu na jehlovém tkacím stroji na tkaní pásu se dvěma protibéžné pracujícími zanášecími jehlami útku, podle vynálezu, jehož podstatou je, že střední díl pásu se společné tká oběma zanášecími jehlami útku, k čemuž se z osnovních nití středního dílu pro obé zanášecí jehly vytvoří hlavní prošlup, že dva okrajové díly, upravené z obou stran na středním dílu, se tkají jen jednou z obou zanášecích jehel, k níž se přivádí multifilová útková nit, k čemuž se z osnovních nití okrajových dílů po obou stranách středního dílu vytvoří vždy jeden částečný prošlup s dílčím zdvihem, že jedna ze zanášecích jehel se při každém útku vede hlavním prošlupem a oběma částečnými prošlupy s dílčím zdvihem, zatímco druhá zanášecí jehla, k níž se přivádí tužší útková nit, se vede pouze hlavním prošlupem, že hlavy útkových smyček, spojovaných s osnovními nitěmi okrajového dílu, se zajisti řádkem oček, ležícím vné na okrajovém dílu, který je vytvořen z pomocné niti, a že hlavy útkových smyček, spojovaných jen s osnovními nitěmi středního dílu, se zajistí řádkem

-1CZ 280143 B6 oček z pomocné niti, který leží na vnějším okraji středního dílu a na vnitřním okraji sousedního okrajového dílu.

Střední díl pásu se společně tká oběma zanášecími jehlami útku, z nichž jedna přivádí multifilovou útkovou nit, která kromě toho probíhá i po šířce okrajových dílů, zatímco druhá zanášecí jehla útku přivádí nit, která tvoří jen střední díl pásu. Touto nití je s výhodou monofilová nit. V případě potřeby je však možno místo ní rovněž použít multifilovou nit, ale s větší tuhostí. Oba okrajové díly jsou tkány jen jednou z obou útkových nití, k čemuž se z osnovních nití obou okrajových dílů vytvoří vždy jen částečný prošlup s dílčím zdvihem zejména polovičním, který je proběhnut pouze jednou z obou zanášecích jehel útku, zatímco druhá zanášecí jehla útku stojí mimo, to je nad nebo pod tímto částečným prošlupem s dílčím zdvihem.

Hlavy útkových smyček, spojované s osnovními nitěmi okrajového dílu, se zajistí řádkem oček, ležícím na okrajovém dílu a vytvořeným z pomocné niti. Naproti tomu hlavy útkových smyček, které se spojují jen s osnovními nitěmi středního dílu, se zajistí řádkem oček, vytvořeným z další pomocné niti. Tento řádek oček leží na vnějším okraji středního dílu a na vnitřním okraji sousedního okrajového dílu, tedy dále uvnitř pásu, než prvně uvedený řádek oček.

Překvapivé se ukázalo, že přes tuto asymetrii konstrukce působí pás symetrickým dojmem, takže jeho asymetričnost není vně patrná.

Podle výhodného provedení je tužší útková nit, tkaná jen s osnovními nitěmi středního dílu, monofil.

Podle dalšího výhodného provedení mají obé útkové nitě alespoň přibližné stejnou délkovou hmotnost v dtex, zatímco pomocné nitě naproti tomu mají alespoň přibližné poloviční délkovou hmotnost.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže popsán na příkladech provedení pomocí výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje půdorys pásu s okrajovými díly podle prvního příkladu provedení vynálezu, přičemž střední díl je z větší části přerušen, a volné konce dvou zanášecích jehel útku a útkové nitě jimi přiváděné, obr. 2 znázorňuje půdorys schematického vytvoření podstatných částí jehlového tkacího stroje pro tkaní pásu s maximálně ven vykývnutými zanášecími jehlami útku, obr. 3 totéž s maximálně dovnitř vykývnutými zanášecími jehlami útku, obr. 4 perspektivní zobrazení, odpovídající obr. 3 a obr. 5 znázorňuje půdorys pásu bez okrajových dílů podle druhého příkladu provedení vynálezu, přičemž střed je z větší části přerušen, a volné konce dvou zanášecích jehel útku a útkové nitě jimi přiváděné.

-2CZ 280143 B6

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

Pás, znázorněný na obr. 1, má střední díl 1 s osnovními nitěmi 2/ levý okrajový díl 5 a pravý okrajový díl 6, oba s osnovními nitěmi 8. Osnovní nitě 8 okrajových dílů 5, 6 mohou mít, jak je znázorněno, stejnou tloušťku jako dílu 1, ale mohou být rovněž tenčí, a to multifilová útková nit 12, pásu, tedy je zatkána ve středním 5, 6.

jí f

LVVi. UIJ.V, JQA 2 středního útkové nité celou šířku osnovní nitě

Použijí se dvě která probíhá přes dílu 1 a obou okrajových dílech

Kromě toho se použije další útková nit 10, která je stkána jen s osnovními nitěmi 2 středního dílu 1, ale nezasahuje do obou okrajových dílů 5, 6. Touto útkovou nití 10 je s výhodou monofil. Je možno však použít i multifil. V dalším však bude útková nit 10 stále označována jako monofil.

Multifilová útková nit 12, tvořící oba okrajové díly 5, 6, vytváří vpravo řadu hlav 14., které se zajišťují proti vytažení pomocnou nití 16 vytvořením řádku 18 oček. Tato řada 18 oček leží zcela vně na okrajovém dílu 6.

Monofilová útková nit 10 se zajistí dalším řádkem 20 oček. Tento řádek 20 oček se zhotoví z pomocné niti 22 a zajišťuje jednu řadu hlav 24, vytvořenou z monofilové útkové niti 10. Řádek 20 oček leží na hranici mezi středním dílem 1 a levým okrajovým dílem 5, tedy kousek uvnitř tkaniny pásu 30. Monofilová útková nit 10 se zanáší pravou zanášecí jehlou 26 /přesněji řečeno jehlou na zanášení smyčky útku/, multifilová útková nit 12 se zanáší levou zanášecí jehlou 28.· Z obou zanášecích jehel 26 , 28 jsou na obr. 1 znázorněny jen konce.

Obr. 2 až 4 znázorňují zde podstatné součásti tkaciho stroje na tkaní pásu s protiběžné pracujícími zanášecími jehlami 26. 28. Obé zanášecí jehly 26 a 28 jsou pohyblivé svými rameny 34 a 36 a tato zase neznázorněnými, ale známými prostředky synchronně dovnitř a ven. Vlevo je vidět hotově utkaný pás 30, vpravo osnovní nitě 2 středního dílu 1. Stroj má jeden paprsek 32. Obě zanášecí jehly 26 a 28 jsou vedeny dvěma rameny 34 a 36, otočnými kolem svislých os. Zanášecí jehla 26 je svým ramenem 34 vedena nad zanášecí jehlou 28.

Jak je vidět zejména na obr. 4, tvoří se z osnovních nití 2 okrajového dílu 6, tj. na obr. 4 předního, částečný prošlup 38 s dílčím zdvihem /zejména polovičním/, který zaujímá přibližně spodní polovinu hlavního prošlupu 39, vytvářeného z osnovních nití 2 středního dílu 1. Stejný částečný prošlup 38 se vytváří na obr. 4 vzadu, tedy na levém okraji. Zanášecí jehla 28, která přivádí multifilovou útkovou nit 12, je vedena těmito oběma prošlupy 38 a 22/ takže její útkové smyčky se tkají se všemi osnovními nitěmi 2/ 8. Naproti tomu je zanášecí jehla 26 vedena nad oběma částečnými prošlupy 28./ takže jí přiváděná monofilová útková nit 10 se tká pouze s osnovními nitěmi 2 středního dílu 1, tedy nikoli s osnovními nitěmi 8 okrajových dílů 5, 6.

-3CZ 280143 B6

Stroj má dále vpravo a vlevo od místa tkaní pásu umístěnu vždy jednu pletací jehlu 40, 42, která je pomocí neznázorněných prostředků vratně výkyvná ve směru pásu, jak ukazuje srovnání obr. 2 a 3. Hlavy pletacích jehel 40 a 42 jsou nasměrovány ven a vůči vodorovné rovině jsou pootočeny asi o 10 stupňů nahoru. Vpravo a vlevo od místa tkaní pásu 30 a mimo dráhu pletacích jehel 40, 42 je pevně namontován vždy jeden nahoru zahnutý drát 44, 46 pro zajišťování jazýčku. Obě pomocné nitě 16 a 22. sloužící pro vytvářeni obou řádků 18 a 20 oček /obr. 1/, se přivádějí dvěma vodiči 48 a 50. Tyto vodiče 48 a 50 jsou na svém levém, neznázorněném konci výkyvné kolem vodorovných os, čímž i jejich očka pro pomocné nitě jsou výkyvná nahoru a dolů.

S výhodou se použijí útkové nitě s asi 550 dtex a pomocné nitě s asi 280 dtex.

Pro výrobu pásu 30 se po přírazu paprsku 32 hlavní prošlup 39 pro střední díl 1 a oba částečné prošlupy 38 pro okrajové díly 5, 6 přestaví. Potom se synchronně zavedou zprava a zleva obě zanášecí jehly 26, 28. Jakmile je dosaženo přibližně maximálního vykývnutí podle obr. 3 a 4, vedou se oběma vodiči 48 a 50 pomocné nitě 16 a 22 přibližně lichoběžníkovou plochou, vytvořenou z vnějších konců zanášecích jehel 26, 28, z vnějších osnovních nití 8 okrajových dílů 5, 6a útkových nití 10, 12 z tkaniny. Pomocné nitě 16 a 22 se přitom vkládají do hlav pletacích jehel 42, 44 .

Při následném pohybu ven zanášecích jehel 26., 28 se z pomocných nití 16, 22 spletou vytvářející se hlavy útkových nití 10. a 12 s vytvářejícími se řádky 18 a 20 oček. Dráty 44 a 46 slouží známým způsobem k tomu, aby po odhození oček byly jazýčky obou pletacích jehel 40., 42 nejprve drženy otevřené, jak je nejlépe vidět na obr. 4 vzadu. Jak je možno seznat z obr. 3, tvoří se pravý, na obr. 3 spodní řádek 18 oček na vnějším okraji pásu 30, levý, na obr. 3 horní řádek 20 oček však poněkud dovnitř od vnějšího okraje pásu 30.

Po vykývnutí zanášecích jehel 26, 28 ven a po přírazu paprsku 32 se prošlupy 38., 39 opět přestaví, při novém zavedení prochází opět spodní zanášecí jehla 28 oběma prošlupy 38 a 39, zatímco zanášecí jehla 26 zase jen hlavním prošlupem 39.

Příklad 2

Obr. 5 znázorňuje pás bez okrajových dílů. Pás je tkán dvěma protibéžnými zanášecími jehlami 26., 28., k čemuž se vytvoří vždy jen jediný prošlup. U znázorněného pásu leží monofilová útková nit 10 vespod, multifilová útková nit 12 nahoře, což ovšem nemá principiální význam. Hlavy 60 útkových smyček multifilové útkové niti 12, ležící na obr. 5 vpravo, se zajišťují řádkem 62 oček, vytvářeným z pomocné niti 64. Hlavy 66 útkových smyček monofilové útkové niti 10, vystupující doleva, se zajišťují řádkem 68 oček, vytvářeným z pomocné niti 70.

S výhodou jsou použity útkové nitě 10 a 12 s asi 550 dtex a pomocné nitě 64 a 70 s až 1 100 dtex.

-4CZ 280143 B6

Pro tkaní tohoto pásu se vytváří jen jeden proslup, kterým se vedou obě zanášecí jehly. Uspořádání a působení pletacích jehel, dráty pro zajištění jazýčků a vodiče nití jsou stejné, jak bylo popsáno výše podle obr. 2 až 4. Jak je vidět na obr. 5, jsou řádky 62 a 68 oček spleteny z pomocných nití 64 a 70, které jsou značně tlustší než útkové nitě 10 a 12. Tím se vytvářejí měkké vnější okraje, které hlavy 60 a zejména hlavy 66 spolehlivě směrem ven zakrývají.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (3)

1. Způsob tkaní pásu na jehlovém tkacím stroji na tkaní pásu se dvěma protiběžně pracujícími zanášecími jehlami útku, vyznačující se tím, že střední díl (1) pásu (30) se společně tká oběma zanášecími jehlami (26, 28) útku, k čemuž se z osnovních nití (3) středního dílu (1) pro obé zanášecí jehly (26, 28) vytvoří hlavni prošlup (39), dva okrajové díly (5, 6) osnovy, upravené z obou stran na středním dílu (1), se tkají jen jednou z obou zanášecích jehel (28), k níž se přivádí multifilová útková nit (12), k čemuž se z osnovních nití (8) okrajových dílů (5, 6) po obou stranách středního dílu (1) vytvoří vždy jeden částečný prošlup (38) s dílčím zdvihem, přičemž jedna ze zanášecích jehel (28) se při každém prohozu útku vede hlavním prošlupem (39) a oběma částečnými prošlupy (38) s dílčím zdvihem, zatímco druhá zanášecí jehla (26), k níž se přivádí tužší útková nit (10), se vede pouze hlavním prošlupem (39), přičemž hlavy (14) útkových smyček, spojované s osnovními nitěmi okrajového dílu (6), se zajistí řádkem (18) oček, ležícím vně na okrajovém dílu (6), který je vytvořen z pomocné niti (16), a hlavy (24) útkových smyček, spojovaném jen s osnovními nitěmi (3) středního dílu (1), se zajistí řádkem (20) oček z pomocné niti (22), který leží na vnějším okraji středního dílu (1) a na vnitřním okraji sousedního okrajového dílu (5).

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že tužší útková nit (10), tkaná jen s osnovními nitěmi (3) středního dílu (1), je monofil.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že obě útkové nitě (10, 12) mají alespoň stejnou délkovou hmotnost v dtex, zatímco pomocné nitě (16, 22) naproti tomu mají alespoň poloviční délkovou hmotnost.