CZ279779B6

CZ279779B6 - Sud se zátkou

Info

Publication number: CZ279779B6
Application number: CS91224A
Authority: CZ
Inventors: Dietmar Przytulla; Märten Dr. Burgdorf
Original assignee: Mauser-Werke Gmbh
Priority date: 1990-02-15
Filing date: 1991-01-31
Publication date: 1995-06-14
Also published as: AU7070891A; CN1024405C; IE65250B1; IL97234A; AU650637B2; JP3021647B2; JPH05504119A; WO1991012179A1; US5975338A; EP0515390A1; BR9007997A; CA2075806A1; ES2048582T3; CS9100224A2; IL97234A0; DK0515390T3; HU9202324D0; FI923622A0; KR0163606B1; AR246494A1

Abstract

Horní dno sudu má zešikmení (10, 40), které je vytvořeno oboustranně symetrické k opěře (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku se spádem dovnitř těla sudu. Přitom zešikmení (10, 40) má své nejnižší místo na straně pláště (18) v oblasti opěry (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku a ústí v něm do nižší z nejníže ležících rovin dna (20) pláště (18) a opěry (16, 44, 48) do otvoru (14) pro zátku. ŕ

Description

Sud se zátkou

Oblast techniky

Vynález se týká sudu se zátkou z termoplastické umělé hmoty s obvodovým dopravním prstencem vytvořeným na plášti sudu v oblasti horního dna a s alespoň jednou opěrou otvoru pro zátku umístěnou na okraji horního dna a zapuštěnou v plášti, ve kterém je vytvořen otvor pro zátku, přičemž čelní plocha opěry otvoru pro zátku končí na úrovni vnějšího povrchu horního dna nebo pod ním.

Dosavadní stav techniky

Takové sudy z umělé hmoty, opatřené na vnějším obvodu pláště nejméně jedním zachycovacím prstencem pro podavač sudu a eventuálně dále na obvodu sudu obručemi, jsou obecně známé. Provedení částí sudu působících při jeho vyprazdňování obvykle není řešeno speciálně, ale je podmíněno provedením sudu jako celku. Například podle DE-PS 29 14 938 mohou být dna sudu a nosné a dopravní prstence provedeny v jednom kuse. Podle US-PS 3,394,747 sestává sud z jednotlivých částí, kterými jsou válcový plášť sudu a jeho dna s nosnými a dopravními prstenci, popřípadě obručemi, které jsou vzájemné svařeny nebo slepeny. Také mohou být jako jednotlivé části vytvořeny nosné a dopravní prstence, které jsou přivařeny nebo přilepeny na tělo sudu.

U řešení podle US-PS 4,094,432 je sud z umělé hmoty, jehož horní dno opatřené nosným a dopravním prstencem je rozebíratelně sešroubováno s ostěním sudu. Sud z umělé hmoty ale také může být vytvořen jako nádoba se širokým hrdlem s rozebíratelným krytem otvoru pro zátku a upínacím prstencovým uzávěrem.

Společnou nevýhodou známých sudů z umělé hmoty s horním nosným a transportním prstencem je, že vzhledem k zapuštění opěry otvoru pro zátku, popřípadě pláště otvoru pro zátku do horního dna sudu nastávají problémy při vylévání zbytků z těchto sudů. Také při ručním naklánění sudu v šikmo skloněné poloze nad hlavou se dosáhne jen neuspokojivého vyprázdnění zbytků stejně, jako když je sud držen, přičemž otvor pro zátku je umístěn v nejnižší možné poloze.

Podstata vynálezu

Na základě znalosti uvedeného stavu techniky spočívá vynález v konstrukčním vytvoření sudu se zátkou z umělé hmoty, popřípadě horního dna, které umožňuje vyprázdnění zbytků v konstantní šikmé poloze bez naklánění.

Tento úkol je vyřešen podle vynálezu u sudu se zátkou z umělé hmoty v úvodu uvedeného typu tím, že horní dno má zešikmení, které je vytvořeno oboustranně symetrické k opěře otvoru pro zátku a pozorováno v normální pozici sudu se sklonem dovnitř těla sudu, přičemž zešikmení má své nejnižší místo na straně pláště v oblasti opěry otvoru pro zátku a ústí v něm do nejníže položené roviny dna pláště otvoru pro zátku, popřípadě opěry otvoru pro zátku. Protože horní dno není tvořeno jednou plochou, ale

-1CZ 279779 B6 v oblasti otvoru pro zátku má zešikmení podle vynálezu, vytéká při vylévání zbytků, popřípadě v poloze nad hlavou v lehce nakloněné ale klidné šikmé poloze sudu mezi například 10° až 12° zbytková tekutina na vnitřní straně zešikmení na ostění sudu až k plášti s otvorem pro zátku a otvorem pro zátku ven ze sudu.

Podle přednostního provedení vynálezu tvoří zešikmení se zbytkem horního dna sudu plochou výztužnou hranu, jejíž střední vzdálenost od středu sudu činí stejně nebo méně, než je čtvrtina průměru sudu, přičemž klesání pláště s otvorem pro zátku začíná na straně ke středu sudu na vzpěrné hraně nebo těsně u ní, avšak jeho úhel klesání, který svírá s plochou částí horního dna je větší než úhel zešikmení kruhové výseče horního dna v oblasti opěry otvoru pro zátku. Podstatné přitom je, že zbývá pokud možno co největší část původně rovinného dna, protože při velkoplošném zešikmení horního dna by se zmenšila opěrná plocha při stohování sudů ve více vrstvách nad sebou a zhoršila by se stohovatelnost sudů.

V provedení podle vynálezu je pro sud se zátkou s těsněním otvoru pro zátku dole na opeře otvoru pro zátku stanoveno, že úhel klesání pláště s otvorem pro zátku na straně ke středu sudu je mezi 30° a 45° a zešikmení kruhové úseče horního dna je vytvořeno pod úhlem mezi 10° až 17°. Pro jiné provedení vynálezu u sudu se zátkou s těsněním zátky nahoře na okraji opěry otvoru pro zátku se stanoví, že zešikmení kruhové úseče horního dna je více ploché, má úhel sklonu mezi 4° a 10° a na horní těsnicí opěře je na straně k plášti sudu vytvořeno pro výtok zbytkové kapaliny vybrání, popřípadě průnik. U tohoto sudu se dosahuje vylití zbytku překlopením a držením sudu pod nepatrným úhlem cca 10° až 12° šikmo nad hlavou.

Sud podle vynálezu je na základě konstrukčního vytvoření svého horního dna, popřípadě s využitím vhodného krytu sudu, vhodný k vyprázdnění samočinně beze zbytku bez ručního naklánění z jedné strany na druhou, jestliže je jisté, například pomocí jednoduchého vhodného držáku, že zůstane stát v předepsané vhodné poloze, ve které je otvor pro zátku nasměrován do nejnižšího místa.

Popis obrázků na výkrese

Vynález je dále blíže objasněn na příkladech jeho provedení pomocí připojených výkresů, kde na obr. 1 je řez sudem podle vynálezu kolem otvoru pro zátku, na obr. 2 je sud podle obr. 1 v nakloněné poloze naklopené pro vyprazdňování zbytku, na obr. 3 je jiná obměna příkladného provedení sudu podle vynálezu z umělé hmoty, na obr. 4 je půdorys sudu podle obr. 3, na obr. 5 je pohled zevnitř na horní dno sudu v poloze vyprazdňování zbytku, na obr. 6 je další příkladné provedení sudu z umělé hmoty s nahoře utěsněnou zátkou, na obr. 6a je detail provedení vybrání podle obr. 6, na obr. 7 je čtvrté příkladné provedení sudu z umělé hmoty s nahoře těsnicí operou otvoru pro zátku, na obr. 7a, 7 b je částečný pohled, popřípadě částečný řez dolní operou otvoru pro zátku podle obr. 7, na obr. 8 je další příkladné provedení horního dna sudu podle vynálezu, na obr. 9 je jiné příkladné provedení sudu podle vynálezu v částečném pohledu perspektivě a na obr. 10

-2CZ 279779 B6 je poslední příkladné provedení sudu podle vynálezu v celkovém pohledu v perspektivě.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje stohovatelný sud se zátkou z termoplastické umělé hmoty se zvýšenou možností vyprázdnění zbytků vyrobený vstřikováním v jednom kusu s nosným a dopravním prstencem 30.· Sud má válcový plášť 22 sudu s dopravním prstencem 30 pro nasazení manipulačního chapadla a ploché horní dno 12. Přitom horní hrana dopravního prstence 30 vyčnívá cca o trojnásobek tloušťky stěny sudu pod povrch horního dna 12. V horním dnu 12 je vytvořen u pláště 22 sudu otvor 14 pro zátku. Otvor 14 pro zátku je ohraničen opěrou 16 otvoru 14 pro zátku, která je zapuštěna do pláště 18 otvoru 14 horního dna 12, vytvarovaného u otvoru 14 pro zátku tak, že horní čelo opery 16 otvoru 14 pro zátku je ukončeno na úrovni vnější plochy horního dna 12 nebo je zapuštěno pod ní. Opěra 16 otvoru 14 pro zátku je těsněna závitem vytvořeným na kosé ploše.

Část plochy horního dna 12 ve tvaru kruhové úseče tvoří v podstatě rovinné, respektive plošné zešikmení 10 horního dna 12, vytvořené symetricky zkosené dovnitř tělesa sudu k opěře 16 otvoru 14 pro zátku, přičemž zešikmení 10 má svoje nejnižší místo na straně pláště 22 sudu v místě, ve kterém ústí do nejníže položené roviny dna 20 pláště 18, v němž je vytvořen otvor 14 pro zátku.

Vzpěrná hrana 24 probíhá mezi plochou částí horního dna 12. a zešikmením 10. Zapuštění pláště 18 je zde oproti vzpěrné hraně 24 blíže ke středu sudu. Tento plášť 18 je zapuštěn do horního dna 12 pod úhlem 38 klesání mezi 30° a 45°, přednostně činí 40°, zatímco zešikmení 10 začínající na vzpěrné hraně 24 svírá s plochou částí horního dna 12 úhel 36 zešikmení, který je mezi 10° a 17°, přednostně činí 13°. Zešikmení 10 ohraničuje ve svém nejhlubším místě uvnitř pláště 22 sudu výšku kořene dopravního prstence .30, respektive místo jeho spojení s pláštěm 22 sudu.

Vyprazdňování zbytku sudu se zátkou je patrné na obr. 2. Proto se sud v poloze nad hlavou skloní o úhel cca 18° až 20°, a v této poloze se udržuje v klidu, přednostně pomoci vhodného naklápěcího zařízení. Vzhledem k úhlové diferenci mezi zešikmením 10 a pláštěm 18 muže tekutá náplň vytékat přes zešikmení 10. k plášti 22 sudu a odtud opěrou 16 otvoru 14 pro zátku samovolně zcela beze zbytku ven.

Na obr. 3 je znázorněno obměněné provedení. Přitom zapuštěni pláště 18 začíná na straně ke středu sudu přímo na vzpěrné hraně 24, ale plášť 18 svírá s plochou částí s horního dna 12 větší úhel než zešikmení 10. Dále je mezi pláštěm 22 sudu a opěrou 16 otvoru 14 pro zátku na dně 20 pláště 18 vytvořena žebrovaná vyvýšenina 34 s radiálním žlábkem 32 na vnitřní straně. Tím se zajistí, že také poslední tekutá náplň může při naklonění sudu beze zbytku vytékat po takto vytvořeném úbočí mezi zešikmením 10. a vnitřním pláštěm 22 sudu. Další rozdíl spočívá také v tom, že horní hrana nosného a dopravního prstence 30 je ve stejné výšce jako vnější horní plocha horního dna 12.

-3CZ 279779 B6

Na obr. 4 je v půdorysu zobrazena odpovídající část horního dna 12. Z něho je patrno, že zešikmení 10 se zbývající plochou částí horního dna 12 tvoří vzpěrnou hranu 24., jejíž střední vzdálenost 26 od podélné osy 28 sudu činí stejně nebo méně než čtvrtinu průměru sudu. Na vzpěrné hraně 24 začíná zapuštění pláště 18. Zešikmení 10 ústí na stěnu otvoru 14 pro zátku, vytvořeného v rovinném dnu 20 pláště 18. Mezi vnitřní stěnou pláště 22 sudu a opěrou 16 otvoru 14 pro zátku je vytvořena malá žebrovaná vyvýšenina 34.

Vyprazdňování zbytkové tekutiny tekoucí náplně je objasněno na obr. 5. Zbytek tekutiny teče z vnitřní plochy horního dna 12 v podstatě kolmo přes vzpěrnou hranu 24 až na vnitřní vypouklý plášť 22 sudu, přitom v okolí dna 20 pláště 18 se spádem. Z této sběrné polohy vytéká poslední zbytek tekutiny krátkým radiálním žlábkem 32 do opěry 16 otvoru 14 pro zátku a odtud ven ze sudu.

Další obměna konstrukce k vyprazdňování posledních zbytků tekutiny spočívá, jak je znázorněno na obr. 3 v tom, že obě poloviny zešikmení 10 vztaženo k poloze nad hlavou, jsou lehce navzájem zešikmeny k otvoru 14 pro zátku a svírají úhel cca 175°.

Na obr. 6 je znázorněn sud z umělé hmoty vytvořený vstřikováním s jinou opěrou 44 otvoru 14 pro zátku. U této opěry 44 otvoru 14 pro zátku těsní našroubovaná zátka sud přes vhodné těsnění proti vnějšímu okraji, eventuálně proti vnějšímu okraji ve tvaru příruby, opěry 44 otvoru, v protikladu k sudu znázorněnému na obr. 1, u něhož je zátka utěsněna těsněním zataženým dole do opěry 16 otvoru. Proto může být u tohoto provedení vnitřní spodní část opěry 44 otvoru 14 pro zátku směrem k plášti 22 sudu opatřena vybráním 46, kterým může vytékat ze sudu, v nakloněné poloze nad hlavou, zbytková tekutina. U tohoto vybrání 46 v dolním okraji opěry 44 otvoru 14 pro zátku, jak je patrné z obr. 6a, stačí, když jiné zešikmení 40 kruhové úseče horního dna 12 je vytvořeno v úhlu 42 sklonu mezi 4.° a 10°, výhodně 6’, a ve svém nejnižším místě asi v polovině výšky stojiny dopravního prstence 30 ústí do šikmo kuželově protaženého okraje horního dna 12, přičemž opěra 44 otvoru 14 pro zátku může být opatřena na straně k plášti 22 sudu pro odtok zbytkové tekutiny místo vybrání 46 průnikem 50.

Na obr. 7 je zobrazeno provedení sudu vyrobeného vstřikováním s další válcovou opěrou 48 otvoru 14 pro zátku. Horní dno 12 je přitom vytvořeno jako u sudu podle obr. 6, pouze opěra 48 otvoru 14 pro zátku je vsazena do pláště 18 hlouběji a vyčnívá do vnitřku sudu, protože tato opěra 48 otvoru 14 pro zátku je utěsněna našroubovanou zátkou na horním okraji. Aby zde mohla bez překážky vytékat poslední zbytková tekutina, má opěra 48 otvoru 14 pro zátku na straně k plášti 22 sudu průnik 50.. Průnik 50 je na obr. 7 znázorněn v příčném řezu a na obr. 7 b k objasnění ještě jednou v pohledu.

Toto provedení horního dna 12 vyrobeného vstřikováním je s vytvarovaným pláštěm 22 sudu včetně protilehlého dna svařeno, ale může však být také provedeno vstřikováním zcela v jednom kuse se sudem z umělé hmoty, přičemž pouze opěra 48 otvoru 14 pro zátku je zhotovena předem jako speciální vstřikovaná součást a je přivařena na odpovídající místo dna 20 pláště 18.

-4CZ 279779 B6

U příkladných zátka provedena s radiální žlábek 32. pláště 18., přičemž zbytku kapaliny.

provedení podle obr. 6a a obr. 7, u kterých je nahoře ležícím těsněním, může probíhat krátký z okraje sudu do otvoru 14 pro zátku výše do se přesto dosahuje samočinného úplného výtoku

U půdorysu horního dna 12 podle obr. 8 neprobíhá vzpěrná hrana 24 mezi horním dnem 12 sudu a zešikmením 10 zcela přímo, ale zešikmení 10 je tvořeno dvěma polovinami, které vytváří lomenou vzpěrnou hranu 24.. Přitom mohou být obě poloviny zešikmení 10 současně provedeny se sklonem v poloze nad hlavou vůči sobě k otvoru 14 pro zátku, což podporuje vytékání zbytkové tekutiny.

Jako výtokový slouží menší z obou otvorů 14., umístěný uvnitř zešikmení 10.

V tomto nebo jiném vytvoření může být proveden také obvyklý standardní kryt sudu, který je upevněn na horní otvor širokého hrdla sudu napínacím prstencovým uzávěrem.

V částečném pohledu v perspektivě podle obr. 9 je vzpěrná hrana 24 vytvořena v podobě srpu, respektive oblouku, přičemž obě poloviny zešikmení 10 nejsou rovinné, ale vně klenuté.

Na obr. 10 je zobrazeno v celkovém pohledu v perspektivě provedení sudu podle vynálezu, které je zvláště vhodné k výrobě dvojnásobným vstřikováním.

Přitom budou ve vstřikovací formě vyrobena současně dvě těla sudů, uprostřed od sebe odříznuta a na každém polotovaru bude vstřikováním vytvořeno horní dno 12 s vnějším dopravním prstencem 30 navařeným na tělo sudu.

Všechny kombinace uvedených znaků leží v rámci vynálezu. Tak může být vzpěrná hrana 24 mezi zešikmením 10 a zbývajícím horním dnem 12 vytvořena se zvětšením nebo zmenšením zešikmení 10 ve vnější okrajové oblasti, v podobě kruhového oblouku s velkým poloměrem nebo zakřivená ve tvaru srpu. Opatření podle vynálezu jsou vhodná pro jednodílné vstřikované sudy se zátkou s dopravním prstencem 30 nebo pro sudy slepené nebo svařené z dříve zhotovených jednotlivých dílů, jako například horní dno 12 s dopravním prstencem 30. spodní dno sudu s válcovým pláštěm 22 sudu. Sud může být také vytvořen s upinatelným krytem z umělé hmoty nebo ocelového plechu.

Při dlouhodobém stohování může mimo jiné nastat, že se horní dno 12 ve spodním skladovaném sudu vzhledem k zátěži stohu lehce sníží dolů do vnitřku sudu. U obvyklých sudů z umělé hmoty s vně bombirovaným horním dnem 12 se tím zhoršuje možnost vyprázdnění zbytku, zatímco u sudu z umělé hmoty podle vynálezu tento jev nezmenšuje možnost vyprázdnění zbytku, ale je mu spíše prospěšný.

Claims

NÁROKY

1. Sud se zátkou z termoplastické umělé hmoty, s obvodovým do- pravním prstencem (30) vytvořeným na plášti (22) sudu v oblasti horního dna (12) a s alespoň jednou opěrou (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku umístěnou na okraji horního dna (12), která je zapuštěna do pláště (18), ve kterém je vytvořen otvor (14) pro zátku, přičemž čelní plocha opěry (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku končí v úrovni vnějšího povrchu horního dna (12) nebo pod ním, vyznačující se tím, že horní dno (12) má zešikmení (10, 40), které je vytvořeno oboustranně symetrické k opěře (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku, se sklonem dovnitř do těla sudu, přičemž zešikmení (10, 40) má své nejnižší místo na straně pláště (22) v oblasti opěry (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku a ústí v něm do nižší z nejníže ležících rovin dna (20) pláště (18) a opěry (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku.
2. Sud podle nároku 1, vyznačující se tím, že zešikmení (10, 40) tvoří se zbývající plochou částí horního dna (12) plochou vzpěrnou hranu (24), jejíž střední vzdálenost od podélné osy (28) sudu činí maximálně jednu čtvrtinu průměru sudu.
3. Sud podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že plášť (18) v oblasti opěry (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku klesá od vzpěrné hrany (24), přičemž jeho úhel (38) klesání vzhledem k ploché části horního dna (12) je větší než úhel (36) zešikmení (10, 40) na kruhové úseči horního dna (12) v oblasti opěry (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku.
4. Sud podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že úhel (38) je na straně ke středu sudu mezi 30° a 45’ a úhel (36) zešikmení (10) mezi 10° a 17° a zešikmení (10) má své nejnižší místo uvnitř na plášti (22) sudu ve výšce kořene dopravního prstence (30).
5.

c í se tím, a č u j í zátku má na svém horním čele má úhel (42) sklonu mezi 4’ podélné stozešikmeného otvoru (14) z opatření,

Sud podle nároků 1 až 3, v y z n že opěra (44, 48) otvoru (14) pro umístěno těsnění a zešikmení (40) místě v polovině výšky (30) ústí do kuželově přičemž opěra (44, 48) pláště (22) sudu a průnik (50).

a 10’ a na svém nejnižším jiný dopravního prstence okraje horního dna (12), pro zátku má na straně u kterými jsou vybrání (46) jedno
6. Sud podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že vzpěrná hrana (24) mezi plochou částí horního dna (12) a jeho zešikmením (10, 40) je zakřivena do tvaru srpu nebo je zešikmena směrem k opěře (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku.
7. Sud podle jednoho z předchozích nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že zešikmení (10, 40) sestává ze dvou polovin, které jsou navzájem skloněné k opěře (16, 44, 48) otvoru (14) pro zátku pod úhlem 175’.