CZ2002872A3

CZ2002872A3 - Způsob přípravy substituovaných tetracyklinů s chemizmem na bázi přechodných kovů

Info

Publication number: CZ2002872A3
Application number: CZ2002872A
Authority: CZ
Inventors: Mark L. Nelson; Glan Rennie; Darrell J. Koza
Original assignee: Trustees Of Tufts College
Priority date: 1999-09-14
Filing date: 2000-09-13
Publication date: 2002-08-14
Also published as: IL183125A0; JP2003509404A; AU2009225351A1; KR100764992B1; MXPA02002595A; BR0013993A; AU781439B2; HUP0202798A3; EP2327686A2; EP1240133A1; EP1666453A1; EP2327687A3; IL148482A0; EA012203B1; ES2260051T3; EA200200366A1; IL183124A; AU781439C; DE60027465T2; EA200900632A1

Description

Vynález se týká způsobu přípravy substituovaných tetracyklinů s chemizmem na bázi přechodných kovů.

Dosavadní stav techniky

Pokrok v oblasti antibiotik na bázi tetracyklinů byl přímým důsledkem systematického screeningu půdních vzorků nashromážděných z různých částí světa, který se prováděl kvůli evidenci mikroorganizmů schopných produkce bakteriocidních a/nebo bakteriostatických kompozicí. První z těchto nových sloučenin byla publikována v roce 1948 pod označením chlortetracyklin. O dva roky později se stal komerčně dostupným oxytetracyklin. Detailní zkoumání chemické struktury těchto agens potvrdila jejich podobnost a poskytla teoretický základ pro přípravu třetího členu této skupiny, tetracyklin, v roce 1952. V roce 1957 byla připravena nová rodina přípravků na bázi tetracyklinů vyznačujících se absencí OH skupiny v poloze 6 kruhu, která byla distribuována do komerční sféry v roce 1967. Minocyklin byl zaveden v roce 1972. Struktury jednotlivých agens tetracyklinového typu jsou srovnány v tabulce I níže, přičemž se vychází z následující základní struktury:

H₃C OH Η H N(CHj)₂

			jj
		2	?Ι

'CONHj

k.

»· · • *

Tabulka I

Obdoba	Substituent(y)	V poloze uhlíku č
Chlortetracyklin	-Cl	(7)
Oxytetracyklin	-OH, -H	(5)
Demeclocyklin	-OH, -H; -Cl	(6;7)
Methacyklin	-OH, -H; -CH₂	<5;6)
Doxycyklin	-OH, -H; -CH₃, -H	(5;6)
Minocyklin	-Η, -H; -N(CH₃)₂	(6;7)

Poslední snahy výzkumu směřovaly k vývoji antibiotických přípravků na bázi nového tetracyklinu, které jsou účinné za různých terapeutických podmínek a způsobů podání, a k vývoji nových analogů tetracyklinu, která mohou být stejně účinná nebo účinnější než původní skupiny tetracyklinů zaváděné od roku 1948. Následující patenty ukazují snahy o \ývoj nových tetracyklinových antibiotik patenty US 3 957 980; 3 674 859; 2 980 584; 2 990 331; 3 062 717; 3 557 280; 4 018 889; 4 024 272; 4 126 680; 3 454 697; a 3 165 531. Tyto uveřejněné patenty představují rozsah výzkumu zabývajícího se přípravky na bázi tetracyklinu a analogů tetracyklinu, které jsou farmakologicky aktivní.

Brzo po vývoji a uvedení tetracyklinů, bez ohledu na specifické formulace nebo chemickou strukturu, bylo zjištěno, že jsou vysoce farmakologicky účinné proti rickettsii, množství grampozitivních a gramnegativních bakterií; a agens odpovědných za venerický granulom, inkluzomí zánět spojivek a psitakózu. Z tohoto důvodu se tetracykliny začaly označovat jako „širokospektrá“ antibiotika. S pozdějším potvrzením jejich antimikrobiální aktivity in vitro, účinnosti při experimentálních infekcích a farmakologických vlastností, se tetracykliny jako skupina staly široce používanými látkami pro terapeutické účely. Nicméně toto široké spektrum použití tetracyklinů pro těžké i lehké choroby a onemocnění vedlo ke vzniku rezistence na tato antibiotika i mezi vysoce citlivými bakteriálními species jak komenzálními, tak i patogenními, např. pneumococci a Salmonella. Rozšíření organizmů rezistentních vůči tetracyklinů vedlo k obecnému poklesu používání přípravků na bázi tetracyklinů a analogů tetracyklinů jako antibiotik výběru.

··

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká nových chemických způsobů, které umožňují přípravu substituovaných tetracyklinů, včetně substituovaných tetracyklinů, které mají výraznou antibakteriální aktivitu. Způsoby uváděné v předloženém vynálezu využívají reaktivní prekurzory na bázi tetracyklinů, reaktivních organických prekurzorů substituentů a přechodných kovů nebo katalyzátorů s přechodným kovem za podmínek, při kterých vzniká tetracyklin substituovaný požadovaným organickým substituentem. V rámci jednoho provedeni podle předloženého vynálezu může být připravena sloučenina substituovaného teiiacyklinu kombinací reaktivního prekurzoru na bázi tetracyklinů, např. arendiazoniové soli tetracyklinů a reaktivního organického prekurzoru substituentu, např. alkenů, substituovaných alkenů, monomerů na bázi vinylu, aromatických sloučenin a heteroaromatických sloučenin, za přítomnosti katalyzátoru s přechodným kovem, např. chloridu palladia, za podmínek, které umožňují tvorbu tetracyklinů substituovaného organickým substituentem. V dalším provedení může být sloučenina na bázi substituovaného tetracyklinů připravena uvedením reaktivního chemického komplexu obsahujícího reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinů a přechodný kov nebo katalyzátor s přechodným kovem tvořící reaktivní chemický meziprodukt v kontaktu s reaktivním organickým prekurzorem substituentu za podmínek, při kterých se tvoří tetracyklin substituovaný organickým substituentem.

V dalším provedení se předložený vynález týká reaktivních chemických komplexů tetracyklinů zahrnujících reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinů a katalyzátor s přechodným kovem tvořících chemický meziprodukt, který může být výhodně používán ve způsobech podle předloženého vynálezu.

V ještě dalším provedení jsou uvedeny analogy substituovaného tetracyklinů, ve kterých substituent (označený jako „Z“) požadovaného v pozici, např. 7, 9, 13, je spojen vazbou

-C-C-, a ve kterých substituent obsahuje aromatickou nebo heteroaromatickou část. Substituent může také obsahovat -C=C- vazbu, která sousedí s -C-C- vazbou, např. obecného vzorce

0

4·

* « · * 0 « 0

0 0 »0 «

0 · «00 *

0 · 0 0 · • 0 0 0 0 0 0

0* 0 0· ·000 ve kterém substituenty R? a R3 jsou každý nezávisle atom vodíku, alkylová, alkenylová, alkynylová, cykloalkylová, arylová, alkylkarbonylová, arylkarbonylová, alkoxykarbonylová a aryloxykarbonylová skupina, aminoskupina, hydroxyskupina, kyanoskupina, alkoxyskupina, aryloxyskupina, karboxylová skupina, alkoxykarbonylová skupina, aryloxykarbonylová skupina; nebo substituenty R₂ a R3 spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nésubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh mající 5 až atomů v kruhu.

Způsoby a chemické meziprodukty uvedené v předloženém vynálezu umožňují připravit nové substituované sloučeniny tetracyklinového typu a terapeutické způsoby a farmaceutické přípravky, které je obsahují.

Způsob podle předloženého vynálezu zahrnuje zavedení výše uvedených Z substituentů do základního tetracyklinového kruhu způsobem, který zahrnuje tvorbu reaktivního meziproduktu (obsahujícího arendiazoniovou sůl tetracyklinu ve výhodném provedení) v požadované poloze a přidání reaktivní sloučeniny, např. sloučeniny obsahující π-vazbu, v přítomnosti katalyzátoru s přechodným kovem do této polohy. Reaktivní meziprodukt může být připraven in šitu. Ve výhodném provedení jsou tyto substituenty na kruhu D základního tetracyklinového kruhu, např. v poloze 7 a/nebo 9. V dalším výhodném provedení může být tato substituce provedena v poloze 13. Z tohoto důvodu jsou tato schémata syntéz, v rámci dosavadního stavu techniky, nová a výhodně umožňují přímou substituci různých a/nebo z tohoto důvodu komplexovaných skupin substituentů do požadovaných poloh.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou aktivní proti citlivým mikroorganizmům, včetně bakterií senzitivních na tetracyklin, jakož i bakterií rezistentních vůči tetracyklinu. Zejména výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu vykazují 24 hodinové hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC) okolo 10 pg/ml nebo méně, výhodněji 1 pg/ml nebo méně, proti E. coli, kmenům 5. aureus and E. faecalis, např. E. coli pHCMl, S. aureus RN4250 a E. faecalis pMV158, které jsou rezistentní vůči tetracyklinu. Výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu také zahrnují ty, které ·· »· • · · · • · « • · « • · · ·»·» c· • ♦· «φ ♦ φ « · · • · · * • ·*··» « · · ·· * vykazují tyto hodnoty MIC proti tetracyklinu senzitivním bakteriím E. coli D31m4, kmenům S. aureus RN450 a E. faecalis ATCC9790.

Vynález poskytuje způsoby ošetření proti citlivým mikroorganizmům, např. bakteriím, houbám, rickettsiím, parazitům, apod., a onemocněním souvisejícím s těmito mikroorganizmy. Tyto terapeutické způsoby obecně zahrnují podání terapeuticky účinného množství jedné nebo více sloučeniny podle předloženého vynálezu žijícímu subjektu, který trpí nebo je citlivý vůči infekci citlivým mikroorganizmem, např. bakteriím, houbám, rickettsiím, apod. Vhodné subjekty pro ošetření zahrnují zvířata, zejména savce, např. lidi nebo rostliny.

Farmaceutické přípravky zahrnují jednu nebo více sloučenin podle předloženého vynálezu a také vhodný nosič.

Podrobný popis vynálezu

Předložený vynález bude srozumitelnější pomocí následujících definic.

Termín „tetracyklin“ nebo „tetracyklinového typu“ zahrnuje tetracyklin a další členy rodiny tetracyklinu, např. oxytetracyklin; chlortetracyklin; demeclocyklin; doxycyklin; chelocardin; minocyklin; rolitetracyklin; lymecyklin; sancyklin; methacyklin; apicyklin; clomocyklin; guamecyklin; meglucyklin; mepylcyklin; penimepicyklin; pipacyklin; etamocyklin; penimocyklin, atd., jakož i tetracyklinové sloučeniny mající charakteristický naftacenový A-B-C-D kruh, popsaný v části týkající se dosavadního stavu techniky. Číslování tetracyklinového kruhu je stejné jako u výše uvedeného strukturního vzorce.

Termín „reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu“ zahrnuje tetracykliny, které mají reaktivní polohu na tetracyklinovém kruhu, např. polohu 7, 9 nebo 13, takovým způsobem, že substituce reaktivního prekurzoru na bázi tetracyklinu může být provedena podle způsobu uvedeného v předloženém vynálezu, čímž dojde ke vzniku substituovaného tetracyklinu. Příklady reaktivních prekurzorů na bázi tetracyklinu zahrnují deriváty z dosud popsaných rodin tetracyklinu. Bez jakéhokoliv omezení zahrnují tyto rodiny tetracyklinu minocyklin, doxycyklin a sancyklin.

Termín „prekurzor na bázi minocyklinu“ zahrnuje sloučeniny mající jádro minocyklinu, které je odlišné od jádra tetracyklinu přítomností dimethyiaminoskupiny v poloze 7 a absencí methylových a hydroxylovýeh skupin v poloze 6 a absencí ♦ · · * · · · · · · hydroxylové skupiny v poloze 5. Pro účely ilustrace je jádro prekurzorů na bázi minocyklinu uvedeno níže

Mělo by být zřetelné, že prekurzory na bázi minocyklinu mohou být substituované, nesubstituované nebo denvatizované, např. v jiných polohách než 5 a 6. Například jiné polohy v jádře, např. poloha 8, mohou být substituovány nebo nesubstituovány a další mohou být substituovány nebo derivatizovány, např. amidoskupina v poloze 2. Vhodné substituenty zahrnují části, např. atom vodíku, alkylovou, alkenylovou, alkynylovou, cykloalkylovou, arvlovou, alkylkarbonylovou, arylkarbonylovou, alkoxykarbonylovou a aryloxykarbonylovou skupinu, aminoskupinu, hydroxyskupinu, kyanoskupinu, alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, karboxylovou skupinu, karboxamidoskupinu, karboxyester, alkoxykarbonylovou, aryloxykarbonylovou, karbocyklickou nebo heterocyklickou skupinu a jejich kombinace. Další substituenty budou odborné veřejnosti z tohoto popisu zřejmé. Dále může substituent R ve výše uvedeném vzorci reprezentovat jinou skupinu než methylovou, např. nižší alkylovou skupinu, např. ethyl, propyl, atd. Reaktivní prekurzory na bázi minocyklinu zahrnují, bez jakéhokoliv omezení, sloučeniny na bázi 9-diazonium-minocyklinu, 9-jod-minocyklinu, 9-brom-minocyklinu a

9-chlor-minocyklinu.

Termín „prekurzor na bázi doxycyklinu“ zahrnuje sloučeniny mající jádro doxycyklinu, ktere je odlišné od jádra tetracyklinu substituci atomu vodíku za hydroxylovou skupinu v poloze 6 a substitucí hydroxylové skupiny za atom vodíku v poloze 5. Pro účely ilustrace je jádro prekurzorů na bázi doxycyklinu uvedeno níže:

OH conh₂ oh o

OH

O

Mělo by být zřetelné, že prekurzory na bázi minocyklinu mohou být substituované, nesubstituované nebo derivatizované, např. v polohách 7, 8 a/nebo 9. Například jiné polohy v jádře, např. poloha 8, mohou být substituovány nebo nesubstituovaný a další mohou být substituovány nebo derivatizovány, např. hydroxylová skupina v poloze 5 nebo amidoskupina v poloze 2. Vhodné substituenty zahrnují části, např. atom vodíku, alkylovou, alkenytovou, alkynylovou, cykloalkylovou, arylovou, aikylkarbonylovou, arylkarbonylovou, alkoxykarbonylovou a aryloxykarbonylovou skupinu, aminoskupinu, hydroxyskupinu, kyanoskupinu, alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, karboxylovou skupinu, karboxamidoskupinu, karboxyester, alkoxykarbonylovou, aryloxykarbonylovou, karbocyklickou nebo heterocyklickou skupinu a jejich kombinace. Další substituenty budou odborné veřejnosti z tohoto popisu zřejmé. Dále může substituent R ve výše uvedeném vzorci reprezentovat jinou skupinu než methylovou, např. nižší alkylovou skupinu, např. ethyl, propyl, atd.

Reaktivní prekurzory na bázi doxycyklinu zahrnují, bez jakéhokoliv omezení, 7a/nebo 9-diazonium-doxycyklin, 7- a/nebo 9-jod-doxycyklin, 7- a/nebo 9-brom-doxycyklin a 7- a/nebo 9-chlor-doxycyklin.

Termín „prekurzor na bázi sancyklinu“ zahrnuje sloučeniny mající jádro sancyklinu, které je odlišné od jádra tetracyklinu substitucí atomu vodíku za methylovou skupinu a atomu vodíku za hydroxylovou skupinu v poloze 6. Pro účely ilustrace je jádro prekurzorů na bázi sancyklinu uvedeno níže:

Mělo by být zřetelné, že prekurzory na bázi sancyklinu mohou být substituované, nesubstituované nebo derivatizované, např. v polohách 7, 8 a/nebo 9, Například jiné polohy v jádře, např. poloha 8, mohou být substituovány nebo nesubstituovaný a další mohou být substituovány nebo derivatizovány, např. amidoskupina v poloze 2. Vhodné substituenty zahrnují části, např. atom vodíku, alkylovou, alkenylovou, alkynylovou, cykloalkylovou, arylovou, aikylkarbonylovou, arylkarbonylovou, alkoxykarbonylovou a aryloxykarbonylovou skupinu, aminoskupinu, hydroxyskupinu, kyanoskupinu, alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, karboxylovou skupinu, karboxamidoskupinu, karboxyester, alkoxykarbonylovou, aryloxykarbonylovou, karbocyklickou nebo heterocyklickou skupinu a jejich kombinace. Další substituenty budou odborné veřejnosti z tohoto popisu zřejmé. Reaktivní prekurzory na bázi sancyklinu zahrnují, bez jakéhokoliv omezení, 7- a/nebo 9-diazonium-sancyklin, 7- a/nebo 9-jod-sancyklin, 7- a/nebo 9-bromsancyklin a 7- a/nebo 9-chlor-sancyklin.

Ve výhodném provedení je reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu arendiazoniová sůl tetracyklinu a alternativně jodem derivatizované tetracykliny nebo tetracykliny, které mají dvojnou vazbu a jsou reaktivní s deriváty borité kyseliny, např. v poloze 13. V rámci jednoho provedení vytváří reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu a katalyzátor s přechodným kovem reaktivní chemický meziprodukt použitelný při tvorbě nových tetracyklinů pomocí standardních technik (viz např. Hegedus, Transition Metals in Synthesis of Complex Organic Molecnles, University Science Books, Milí Valley, CA, 1994, zde uvedeno jako odkaz). Reaktivní chemický meziprodukt je výhodně tvořen in šitu s reaktivním organickým prekurzorem substituentu.

Termín „katalyzátor s přechodným kovem“ patři mezi standardní termíny a zahrnuje přechodné kovy a katalyzátory obsahující přechodný kov, např. včetně prvků 21 až 29, 39 až 47, 57 až 79 a 89. Názorné příklady katalyzátorů s přechodným kovem zahrnují CuCh, triflát měďný, thiofenchlorid mědi, chlorid palladia, katalyzátory s organopalladiem, např. octan palladia, Pd(PPh₃)₄, Pd(AsPh₃)₄, PdChfPhCNL, PdCb(Ph₃P)2, Pd2(dba)₃-CHC1₃ (,,dba“=dibenzylaceton); a jejich kombinace. Další katalyzátory s přechodným kovem zahrnují ty, které obsahují rhodium (např. octan rhodnatý a Rh₆(CO)i6), železo, iridium, chrom, zirkon a nikl. Příslušný odborník bude na základě dostupné literatury (viz např. Lipshutz, B.H. Org. React. 1992, 41:135, zde uvedeno jako odkaz) schopen vybrat přechodný kov, který je vhodný k provedení požadované reakce.

Termín „reaktivní organický prekurzor substituentu“ zahrnuje organické substituenty mající reaktivní skupinu, která umožňuje adici na reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu podie způsobu uvedeného v předloženém vynálezu. Výhodně obsahuje reaktivní organický prekurzor substituentu alespoň jednu reaktivní skupinu. V rámci jednoho provedení může reaktivní organický prekurzor substituentu zahrnovat látky vázané přes π-vazbu, např. methylenové sloučeniny, arylborité kyseliny, aktivní aromatické kruhv a nesubstituované a substituované olefiny a alkyny, nitrily, acetyleny, substituované acetyleny, arylethyleny, styreny, konjugované dieny, izopreny, vinylethery, ct,β-nenasycené aldehydy a ketony, arylvinyly a arylizoprenylketony, jodalkeny a jodareny, chinony, α,β-nenasycené kyseliny a jejich deriváty.

Termín „reaktivní organické prekurzory substituentu“ také zahrnuje sloučeniny (které mohou být připraveny in šitu), jenž reagují s reaktivním meziproduktem za tvorby požadovaného tetracyklinového analogu. Např. reaktivní meziprodukt může být transmetalován za vzniku rozmanitých analogů reakcemi s dalšími organokovovými komplexy, např. tributylcínové sloučeniny a lithium-diorganokupráty (viz např. Kalanin, Synthesis, 1992, 413; Sawamuru, Chem. Rev., 1992, 92:857; Negeischi, Acct. Chem. Res., 1982, 15:340, zde uvedeno jako odkaz). Další prekurzory zahrnují ty, které jsou vhodné pro reakce katalyzované přechodným kovem a sloučeniny s vazbami, které jsou reaktivní s meziprodukty obsahujícími přechodný kov. Tyto prekurzory zahrnují např. sloučeniny s halogeny, hydroxylovými skupinami, triflátovými skupinami, thiolovými skupinami, amínoskupínami. Patří sem také intramolekulární reakce, ve kterých reaktivní, organický prekurzor substituentu je vázán nebo asociován s reaktivním chemickým meziproduktem (viz Hegedus, supra).

Sloučeniny podle předloženého vynálezu zahrnují analogy 7-substituovaného tetracyklinu, 9-substituovaného tetracyklinu a 13-substituovaného tetracyklinu. Tyto sloučeniny mohou být znázorněny obecný vzorcem

O

ve kterém substituenty R₂ a R₃ jsou každý nezávisle atom vodíku, alkylová, alkenylová, alkynylová, cykloalkylová, arylová, alkylkarbonylová, arylkarbonylová, alkoxykarbonylová a aryloxykarbonylová skupina, aminoskupina, hydroxyskupina, kyanoskupina, alkoxyskupina, aryloxyskupina, karboxylová skupina, alkoxykarbonylová skupina, aryloxykarbonylová skupina; nebo substituenty R₂ a R3 spojeny dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh mající 5 až 15 atomů v kruhu; a substituent R! je atom vodíku nebo OH.

V dalším provedení je substituent R₂ atom vodíku a substituent R3 má obecný o

vzorec ^R<, ve kterém substituent R4 je atom vodíku, kyanoskupina nebo Ci-C₅alkoxy skupina. V dalším provedení substituenty R_t a R₂ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh mající 5 až 15 atomů v kruhu; kruh může být konjugovaný nebo nekonjugovaný aromatický systém, výhodně C5 až C₈.

Vhodné substituenty skupiny Z zahrnují

Předložený vynález dále poskytuje v rámci dalšího aspektu způsob přípravy substituovaných tetracyklinů, označených 7, 9 nebo 13-substituované sloučeniny, a v rámci dalšího aspektu tetracykliny přepravené tímto způsobem. Sloučeniny mohou být obecně připraveny podle schémat uvedených níže. V popisech schémat mají jednotlivé

• · · * substituenty stejný, výše definovaný význam; „R“ zahrnuje substituenty R₂ a R3. Také pro účely znázornění, a to jenom pro ně, je znázorněn doxycyklin jako „základní“ tetracyklín, ačkoliv je zřejmé, že stejným způsobem může být používáno široké spektrum tetraeyklinů. Například základní tetracyklín substituovaný v polohách 7, 9 a/nebo 13 může být vhodně oxytetracyklin; chlortetracyklin; demeclocyklin; doxycyklin; chelocardin; minocyklin; roli tetracyklín; lymecyklin; sancyklin; methacyklin; apicyklin; clomocyklin; guamecyklin; meglucyklin; mepylcyklin; penimepicyklin; pipacyklin; etamocyklin; penimocyklin, jejich semisynthetické meziprodukty, atd.

Tetracykliny podle předloženého vynálezu mohou být snadno připraveny způsoby, které jsou znázorněny v následujících schématech. Schéma I zobrazuje přípravu tetraeyklinů, které mohou být připraveny z výchozích sloučenin obecného vzorce 1, klinicky použitelné tetracyklinové antibiotikum označované doxycyklin. Bylo zjištěno, že 6-(substituované)-5-hydroxy-6-deoxytetracykliny (1, R₂ = CH3, doxycyklin) nebo jejich soli s anorganickými kyselinami mohou být rozpuštěny v koncentrovaných kyselinách, např. H2SO4 jako vhodném rozpouštědle, a podrobeny reakci snitračními činidly, např. nitrátem sodným nebo draselným, za vzniku 7- a 9-nitro-tetracyklinových derivátů (2, 3). Tyto sloučeniny jsou separovány různými technikami, přičemž výhodnou technikou je preparativní HPLC na reverzní fázi Cig silikagelu s dvoj složkovým gradientovým systémem obsahujícím buď sodnou sůl ethylendiamintetraoctové kyseliny (EDTA) pufrovanou fosfátem s methanolovým gradientem anebo gradient acetonitrilu sO,l% trifluoroctovou kyselinou. Tyto izolované sloučeniny jsou snadno redukovány na aminové funkční skupiny pomocí typických redukčních činidel, např, vodíku s katalyzátorem s přechodným kovem, oxidu platiny, palladium na aktivním uhlí nebo podobné katalyzátory, za vzniku 7-NH₂ a 9-NH₂ tetraeyklinů (4, 5) při dobrém výtěžku reakce. Nebo mohou být 7-NH₂ tetracykliny (doxycyklin) připraveny (např. detailně popsáno v patentu U.S. 3,483,251, zde uvedeno jako odkaz) redukční alkylací 7-(/V,/Vdikarboxybenzyloxyhydrazino)tetracyklinů.

Sloučeniny mající anilinové funkční skupiny mohou podléhat diazotačním reakcím s kyselinou dusitou (HONO) nebo organickými činidly, např. butylnitrátem, za snadného vzniku diazonizových solí, (např. hydrochloridové nebo tetrafluorborité soli) (6, 7) v téměř kvantitativním výtěžku. Tento reaktivní prekurzor na bází tetracyklinu (6, 7) ve formě vhodné diazoniuové soli se nyní může chemicky komplexovat s organopalladiovými katalyzátory a látkami, které vedou ke vzniku vazby uhlík-uhlík mezi intermediátem na bázi tetracyklinového reaktantu a reaktivním organickým prekurzorem substituentu výběru. Katalyzátory s přechodným kovem, např. CuCb (Meerwinova reakce), jakož i palladiové katalyzátory, např. chlorid palladia, acetát palladia nebo další katalyzátory zmíněné v předloženém vynálezu, přičemž acetát palladia je preferován, jsou používány k přípravě derivátů tetracyklinu substituovaných v polohách 7 a 9. Reakce jsou typicky prováděny v polárních rozpouštědlech, např. DMSO, vodě a alkoholech se stopou anorganických kyselin (HCI, 0,1%), čímž dochází k reakci se substituovanými nebo nesubstituovanými aromatickými nebo heteroaromatickými, alkylovými, alkenylovými nebo alkynylovými substrukturami vytvářejícími požadované substituované sloučeniny. Mohou být také používána taková nepolární rozpouštědla, ve kterých dané reakce probíhají.

Je známo, že halogenidy s přechodnými kovy, např. halogenidy s palladiem nebo mědí, reagují s arendiazoniovými solemi za vzniku komplexů, které jsou schopné dalších reakcí. Halogenidy s přechodnými kovy jako katalyzátory umožňují tvorbu vazby uhlíkuhlík přes radikálovou oxidačnč-redukční adici uhlíkových substruktur (dvojné vazby a dalších struktur majících π-vazby) na elektron-deficitní dusík diazoniové reaktivní skupiny. Například k tvorbě vazby uhlík-uhlík katalyzované palladiem snadno dochází tam, kde vhodný alken v reagujícím systému tvoří reaktivní koordinační komplexy, k čemuž dochází inzercí uhlíkových sigma vazeb za vzniku temámího komplexu. Katalyzátory, např. palladium, jsou cyklovány a regenerovány pomocí např. β-hydridové eliminace, čímž se tvoří kovalentní vazba uhlí-uhlík. Za těchto podmínek mají molekulární substruktury π-vazebný systém, např. alkeny nebo estery akrylové kyseliny nebo jakékoliv jiné sloučeniny mající dvojnou vazbu, jsou snadno arylovány reaktivními prekurzory na bázi tetracyklinu, např. arendiazoniové soli tetracyklinu. Další reakce katalyzované přechodným kovem, např. transmetalace a vsuvné reakce (např. oxid uhelnatý) patří také do předloženého vynálezu (viz Hegedus, výše uvedené příklady reakcí katalyzovaných přechodnými kovy).

Homogenní katalýza tvorby vazby uhlík-uhlík je možná komplexy palladia a vhodných reaktivních látek. Tetracykliny, např. doxycyklin nebo minocyklin, byly používány k připravení reaktivních diazoniových funkčních skupin na kruhu D, zatímco reaktivní skupina je dostupná ze strukturně odlišných chemických rodin.

Tudíž, reaktivní prekurzory na bázi tetracyklinu, např. arendiazoinovc soli tetracyklinu, tzn. mající reaktivní funkční skupiny v polohách např. 7 a 9 tetracyklínové

molekuly, mohou být podobným způsobem podrobeny reakci s alkcny, substituovanými alkeny, monomer) na bázi vinylu, aromatickými a heteroaromatickými reaktivními skupinami (nesubstituované nebo substituované) za přítomnosti příslušného katalyzátoru s přechodným kovem, čímž se připraví 7-(substituované) a 9-(substituované)tetracykliny (8, 9, schéma I) s dobrým výtěžkem. 9-Diazoniové soli tetracyklinu substituované v poloze 7, např. (schéma II), připravené reakční sekvencí zahrnující nitrací minocyklinu (10) na

9-NOj derivát (11). katalytickou redukcí na 9-NH₂ derivát (12) a diazotací (13) mohou být také podrobeny reakci se sloučeninami obsahujícími dvojnou vazbu, např. olefiny a reaktivní produkty a činidla tvořící deriváty minocyklinu obecného vzorce (II) (14, schéma Π).

V rámci jednoho provedení mohou být reakční produkty obecných vzorců I a II dále derivatizovány a podrobeny reakci s činidly podle způsobu uvedeného ve schématech III-VII za vzniku meziproduktů, pomocí kterých lze připravit sloučeniny, jenž nejsou jinak snadno dostupné. Doxycykliny (8, 9) obecného vzorce I substituované alkenylovou skupinou v poloze 9 mohou být podrobeny hydrogenaci alkenylové skupiny v poloze 9 katalyzátory s platinou nebo palladiem na aktivním uhlí za nízkého tlaku vodíku, čímž dochází k tvorbě alkylových derivátů doxycyklinu (15, 16, schéma III) v poloze 9. Podobně deriváty minocyklinu (14) s alkenylovou skupinou v poloze 9 mohou být také redukovány na alkylové deriváty pomocí technik katalytické hydrogenace, jenž jsou uvedeny ve schématu IV (17).

nebo 9 deriváty doxycyklinu obecného vzorce I (schéma I a lil) mohou být také podrobeny reakci s karboxylovými kyselinami při rozpuštění v silných kyselinách, např. bezvodý fluorovodík nebo methansulfonová kyselina nebo trifluormethansulfonová kyselina, za vzniku 5-esterových derivátů doxycyklinů substituovaných v polohách 7 a 9 (18, 19, schéma V).

nebo 9 deriváty doxycyklinu obecného vzorce I (schéma I, Ill a V) mohou také tvořit deriváty s Mannichovou bází reakcí 7 nebo 9 derivátů s formaldehydem a příslušnou bází (pyrrolidin) za vzniku adičních produktů s Mannichovou bází (20, 21, schéma VI).

deriváty minocyklinu obecného vzorce II (14, schéma II) mohou také tvořit deriváty s Mannichovou bází reakcí 7 nebo 9 derivátů s formaldehydem a příslušnou bází (pyrrolidin) za vzniku adičních produktů s Mannichovou bází (22, schéma VII).

Diazoniové reaktivní skupiny tetracyklinu připravené podle schématu I mohou být také podrobeny reakci s oxidem uhelnatým v alkoholech za přítomnosti katalyzátorů s přechodným kovem, např. acetát palladia, čímž se tvoří 7 a 9-karboxylové deriváty (23, 24) s dobrým výtěžkem. Tyto deriváty se snadno esterifikují za vzniku esterů karboxylové kyseliny tetracyklinu v poloze 9 (25, 26 schéma VIII).

Diazoniové reaktivní skupiny minocyklinu připravené podle schématu 11 mohou být také podrobeny reakcí s oxidem uhelnatým v alkoholech za přítomnosti katalyzátorů s přechodným kovem, např. acetát palladia, čímž se tvoří 9-karboxylové deriváty (2) s dobrým výtěžkem. Tyto deriváty se snadno esterifikují za vzniku esterů karboxylové kyseliny minocyklinu v poloze 9 (28 schéma IX),

Další reakce jsou možné se 7 a 9 amino-tetracykliny přes diazoniovou funkční skupinu. Arendiazoniové soli tetracyklinu také reagují s aktivními methylenovými sloučeninami, např. estery acetoacetátu a jejich deriváty, s aktivními aromatickými kruhy a nesubstituovanými a substituovanými olefiny, acetyleny, substituovanými acetyleny, arylethyleny, styreny, konjugovanými dieny, izopreny, vinylethery, α,β-nenasycenými aldehydy a ketony, arylvinylem a arylizoprenylketony, chinony, α,β-nenasycenými kyselinami a jejich deriváty. Veškeré sloučeniny s násobnými vazbami jsou snadno spojeny s arendiazoniovými solemi, stejně tak jako nukleofily. Prekurzor na bázi tetracyklinu s reaktivní skupinou v poloze 7 a prekurzor na bázi tetracyklinu s reaktivní skupinou v poloze 7 a 9 (halogenované deriváty tetracyklinu uvedené ve schématech X) také produkují 7 a 9 deriváty tetracyklinů. Substituce na aromatickém jádře jodací, bromací nebo chlorací za vzniku 7 a 9 halogenových derivátů doxycyklinu (29, 30) nebo sancylinu (31, 32) s dobrým výtěžkem se provádějí podle způsobu publikovaného Hlávkou, J, J., et al., J. Am. Chem. Soc. 84, 1961, 1426-1430. Poloha 7 a 9 halogenovaných derivátů tetracyklinů může být dále spojována s jodalkeny nebo jodareny v /V-methylpyrrolidinonu katalyzátory s přechodným kovem, např. s thiofenchloridem mědi nebo dalšími, čímž se připraví 7 nebo 9 deriváty doxycyklinu (33, 34) nebo 7 nebo 9 deriváty doxycyklinu (35, 36) s dobrým výtěžkem.

Deriváty tetracyklinu modifikované v poloze 13 mohou být připraveny reakcí fenylboritých kyselin s exocyklickou dvojnou vazbou methacyklínu (37) (schéma XI) v alkoholech, např. methanolu, za přítomnosti chloridu palladia nebo jiných katalyzátorů s přechodným kovem, čímž se připraví 13-fenylderiváty methacyklínu s dobrým výtěžkem (38).

Následující schémata syntéz mají ilustrovat předložený vynález: schéma I 7-(substituované)-6-niethyl-6-deoxy-5-hydroxy-tetracykliny a schéma II schéma III schéma IV schéma V schéma VI schéma VII schéma VIII schéma IX schéma X schéma XI

9-(substituované)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxy-tetracykliny

9-(substituované)minocykliny

7-(alkyl substituované)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxy-tetracykliny a 9-(alkyl substituované)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxy-tetracykliny 9-(alkyl substituované)-minocykliny

7-(alkyl nebo aryl substituované)-6-methyl-6-deoxy-5-acyloxy-tetracykliny a 9-(alkyl nebo aryl substituované)-6-methyl-6-deoxy-5-acyloxytetracykliny

7-(alkyl nebo aryl substituované)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxy-tetracykliny a 9-(alkyl nebo aryl substituované)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxy-2(karboxamido substituované)tetracykliny

9-(alkyI substituované)-2-(karboxamido substituované)-minocykliny

7-(karboxy nebo karboxyester)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxy-tetracykliny a 9-(karboxy nebo karboxyester)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxy-2(karboxamido substituované)-tetracykliny

9-(karboxy nebo karboxyester)-minocykliny

7-(alkenyl nebo aryl)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxy-tetracykliny a

9-(alkenyl nebo aryl)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxy-tetracykíiny, X 9-(alkenyl nebo aryl)-6-demethyl-6-deoxytetracykliny a 9-(alkenyl nebo aryl)-6-demethyl-6-deoxy-tetracykliny

13-(substituované)-6-methylen-5-hydroxy-6-deoxytetracykliny

Schéma I

· * «444

U « t I* I # »

Schéma II

Schéma III

Schéma IV

ΟΙ

Schéma V

4« • 4

Schéma VI

^—

Schéma VII

o

o » «4 ·· « · * ♦

• *··· · «

Schéma VIII

Schéma IX

• 9 « » « · · 9 9 · • »99·*·9 ·

Schéma X

H,C^ ..CH,

H;SOj

X=l. Br, Cl

CH, ^H]C_{X X}t-K, ’ QH V

+

CH, -s ¹ r I

OH O OH O 0

CH, ^H)C^ _XCH, i r ¥ .

□HO OH O O

H,C. .CH*

NH,

30	7/
n

+

CH, CH, i r ¥

. Oh|| || 34

OH O OH O O — h₂so₄ ?^Hj r,u’^C'><^CM

OH O O

X=l, Br, Cl +

CH* H_aC ^CH₃

I f^H ¥

Ή o OH O O |H_S

OH O OK O O

Schéma XI

?^h > _0H fenylborité kyseliny	i	HrC,. J5H_;9^m y
Vrť 1 oh \|\| OH 0	1 -NH 'γ' ¹ katalyzátor s Ij, tranzitním kovem	¹ OH o	YT YPj’' OH 0
37		38
podle	předloženého vynálezu	jsou	aktivní

-OH mikroorganizmům, např. bakteriím, houbám, rickettsiím, parazitům, atd. včetně bakterií senzitivních na tetracyklin, jakož i bakterií vůči tetracyklinu rezistentním. Zejména výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu vykazují 24 hodinové hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC) okolo 10 pg/ml nebo méně, výhodněji 1 pg/ml nebo méně, proti kmenům E.coli, S.aureus a E.faecalis, např. E.coli pHCMl S.aureus RN4250 a E.faecalis pMV158, které jsou rezistentní vůči tetracyklinu. Výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu také zahrnují ty, které vykazují tyto hodnoty MIC ·♦ • · ··· · • proti tetracyklinů senzitivním kmenům E.coli, S.aurcus a E.faecalis, například kmenům

E.coli D31 m4, S.aureus RN450 and E.faecalis ATCC9790.

Jak jc uvedeno výše, vynález poskytuje způsoby ošetření infekcí mikroorganizmy a souvisejících onemocnění, přičemž způsoby obecně zahrnují podání terapeuticky účinného množství jedné nebo více sloučenin podle předloženého vynálezu subjektu, který může být zvíře nebo rostlina, a typicky je savec, výhodně primát, např. lidský subjekt.

V terapeutických způsobech podle předloženého vynálezu může být jedna nebo více sloučenin podle předloženého vynálezu podávána subjektu samotná nebo typičtěji . sloučenina podle předloženého vynálezu bude podávána jako součást farmaceutického přípravku ve směsi se standardním excipientem, tzn. farmaceuticky přijatelným organickým nebo anorganickým nosičem vhodným pro parenterální, perorální nebo jiný požadovaný způsob podání, a který nevhodně nereaguje s aktivními sloučeninami a není škodlivý pro recipienta. Vhodné farmaceuticky přijatelné nosiče zahrnují, ale není to nikterak limitováno, solné roztoky, alkohol, rostlinné oleje, polyethylenglykoly, želatinu, laktosu, amylosu, stearát hořečnatý, talek, kyselinu křemičitou, viskózní parafín, vonnou látku, monoglyceridy a diglyceridy mastných kyselin, petroethralní estery mastné kyseliny, hydroxymethyl-celulosa, polyvinylpyrrolidon, atd. Farmaceutické preparáty mohou být sterilizovány, a pokud je třeba, smíchány s pomocními látkami, např. lubrikanty, konzervačními látkami, stabilizátory, detergenty, emulgátory, solemi pro ovlivnění osmotického tlaku, pufry, barvicími látkami, ochucovadly a/nebo aromatickými látkami, atd,, které nevhodně nereagují s aktivními sloučeninami.

Alespoň několik sloučenin podle předloženého vynálezu může být podáváno subjektu v protonované a ve vodě rozpustné formě, např, jako farmaceuticky přijatelná sůl organické nebo anorganické kyseliny, např. hydrochlorid, sulfát, hemisulfát, fosfát, nitrát, acetát, oxalát, citrát, maleát, mesylát, atd. Také tam, kde je na sloučenině podle předloženého vynálezu přítomna příslušná kyselá skupina, může být používána farmaceuticky přijatelná sůl organické nebo anorganické báze, např. amonná sůl, nebo sůl organického aminu, sůl alkalického kovu, kovu alkalických zemin, např. draselná, vápenatá nebo sodná sůl.

Terapeutické sloučeniny mohou být podávány podle předloženého vynálezu subjektu kterýmkoliv způsobem. Výhodné způsoby zahrnují podání místní (včetně transdermálního, bukálního nebo sublinguálního) a parenterálního (včetně intraperitoneální, subkutánní, intravenózní, intradermální nebo intramuskulární injekce).

·· • ·* ·* ·

Pro parenterální podání jsou zejména vhodné roztoky, výhodně olejovité nebo vodné roztoky, jakož i suspenze, emulze nebo implantáty, včetně čípků. Terapeutické sloučeniny budou připraveny ve sterilních formách pro více dávek nebo jednorázovou dávku, např. dispergované v tekutém nosiči, např. sterilním fyziologickém roztoku nebo 5% solných dextrosových roztocích běžně používaných pro injekční roztoky.

Pro enterální podání jsou zejména výhodné tablety, dražé nebo kapsle mající talek a/nebo karbohydrátové nosičové pojivo, atp. Nosič bude výhodně laktosa a/nebo kukuřičný škrob a/nebo bramborový škrob. Sirup, léčebný nápoj, atp. mohou být používány tam, kde se využívá slazený nosič. Přípravky s postupným uvolňováním mohou být připraveny včetně iěcn, ve kterých aktivní složka je chráněna různými degradovatelnými potahy, např. mikrozapouzdření, vícenásobné potažení, atd.

Pro místní podání mohou být terapeutické sloučeniny vhodně smíchány s farmako logicky inertními, místními nosiči, např. gelem, mastmi, lotion nebo krémy. Tyto místní nosiče zahrnují vodu, glycerol, alkohol, propylenglykol, mastné alkoholy, triglyceridy, estery mastných kyselin nebo minerální oleje. Mezi další vhodné místní nosiče patří tekutý vaselinový olej, izopropylpalmitát, polyethylenglykol, 95% ethanol, 5% polyoxyethylen-monolauritát ve vodě, 5% laurylsulfát sodný ve vodě, atd. Navíc látka, např. antioxidanty, zvlhčovadla, stabilizátory viskozity, atd. mohou být také podle potřeby přidány.

Kromě ošetření lidských subjektů budou mít uvedené terapeutické způsoby význam ve veterinární medicíně, např. ošetření dobytku, např. skotu, ovcí, koz, krav, vepřového dobytka, atd.; drůbeže, např. slepic, kachen, krocanů, atd,; koní; a domácích zvířat, např. psů a koček.

Konkrétní výhodná množství aktivní sloučeniny používaná při dané terapii se budou lišit v závislosti na používané specifické sloučenině, zejména na připravených přípravcích, způsobu podání, místě podání, atd. Optimální způsoby podání uvedeného dávkovacího protokolu mohou být snadno stanoveny odbornými pracovníky pomocí standardních testů s ohledem na následující pokyny.

Obecně mohou být sloučeniny podle předloženého vynálezu podávány subjektu v dávkách používaných v dosavadních tetracyklinových terapiích. Viz např. Physicians' Desk Reference. Například vhodná účinná dávka jedné nebo více sloučenin podle předloženého vynálezu se bude pohybovat v rozmezí denních 0,01 až 100 miligramů na kilogram tělesné váhy recipienta, výhodně v rozmezí denních 0,1 až 50 miligramů na

· *♦ 44 • · 4 4 4·«

4·· «4 ·

44444·« 4 4

4 4 4 4 4

4* 4 44 4*44 kilogram tělesné váhy recipienta, výhodněji v rozmezí denních 1 až 20 miligramů na kilogram tělesné váhy recipienta. Požadovaná dávka je vhodně podávána jednou denně nebo několikrát denně v určitých subdávkách, např. 2 až 5 subdávkách v příslušných intervalech v průběhu dne, nebo jiné vhodné časové rozložení dávky.

Dále budou zohledněna standardní bezpečnostní opatření obecně známá z podávání tetracyklinů kvůli dosažení jejich účinnosti za normálních podmínek. Zejména, pokud jde o terapeutické ošetření lidských a zvířecích subjektů in vivo, měl by lékař citlivě rozhodnout tak, aby se vyvaroval možných, kontraindikací a toxických účinků. Standardní nepříznivé účinky gastrointestinálních bolestí a zánětů, renální toxicity, hypersenzitivních reakcí, změn v krvi a narušení absorpce hlinitými, vápenatými a hořečnatými ionty by mělo být patřičně zváženo.

Biologická aktivita

Způsob testování in vitro

Různé sloučeniny připravené podle předloženého vynálezu byly následujícím způsobem testovány in vitro na antibakteriální aktivitu. Minimální inhibiční koncentrace, nejnižší koncentrace léčiva, které inhibuje bakteriální růst v průběhu 18 hodin při příslušné teplotě, byla stanovena zřeďováním živného média (broth dilution method) při použití L-živného média (L-broth) nebo Mueller-Hintonova živného média (Mueller-Hinton broth). Živné médium Mueller-Hinton bylo vhodně iontově upraveno a veškeré metody byly prováděny podle způsobu publikovaného Waitzem, J. A., National Commision for Clinical Laboratory Standards Document M7-A2, vol. 10, no. 8, pp. 13-20, 2^nd edition, Villanova, PA (1990). Testované organizmy reprezentují gram-pozitivní a gram-negativní bakteriální druhy, které jsou citlivé k tetracyklínům nebo jsou rezistantní vůči tetracyklinům díky své schopnosti odstranit tetracykliny nebo vytvořit si rezistanci pomocí ribozomálních ochranných mechanizmů. Používané klinické kmeny jsou buď citlivé k tetracyklinům anebo jsou rezistentní vůči tetracyklinům díky své schopnosti odstranit tetracykliny nebo vytvořit si rezistanci pomocí ribozomálních ochranných mechanizmů.

» ·· · »« · · · · » · ·« · · « · · * · * ···* • · · * · »·· «· ** ·· ·« • · « « * · • « i • · · ·· ··* ·

Tabulka 1

Látka

Doxycyklin

Minocyklin

A

B

C

D

E

F

Název [4S-(4a, 12aa)]-4-(dimethylamino)-l,4,4a,5,5 a,6,11,12a-oktahydro3,5.10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid [4S-(4a,12aoc)]-4,7-bis(dimethylamino)-l,4,4a,5,5a,6,l l,12a-oktahydro3,10,12,12a-tetrahydroxy-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid [4S-(4a,12aa)]-9-(nitro)-4-(dimethylamino)-l,4,4a,5,5a,6,l 1,12aoktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-inelhyl-1,11 -dioxo-2A---_______J ιιαι taven και uuAdiinu (9-nitro-6-deoxy-5-hydroxy-tetracyklin) [4S-(4a, 12aa)]-9-(amino)-4-(dimethylamino)-1,4,4a,5,5a,6,11,12aoktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-1,11 -dioxo-2naftacenkarboxamid (9-amino-6-deoxy-5-hydroxy tetracyklin) [4S-(4a, 12aa)]-9-(diazoniurn)-4-(dimethylamino)-1,4,4a,5,5a,6,11,12aoktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyI-1,11 -dioxo-2naftacenkarboxamid (9-diazonium-6-deoxy-5-hydroxy-tetracyklin) [4S-(4a,12aa)]-9-[3’-(£)-propenová kyselina]-4-(dimethylamino)1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-1,11dioxo-2-naftacenkarboxamid (9-[3'-(£)-ethylpropenovákyselina]-6-deoxy-5-hydroxy-tetracyklin) [4S-(4a,12aa)]-9-[3'-(£)-butylpropenoát]-4-(dimethylamino)1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-1,11dioxo-2-naftacenkarboxamid (9-[3^r-(£)-butylpropenoát]-6-deoxy-5-hydroxy-tetracyklin) [4S-(4a,12aa)]-9-[3'-(£)-butylpropenoát]-4,7-bis(dimethylaniino)1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,10,12,12a-tetrahydroxy-1,11 -dioxo-2naftac enk arb ox am i d

9-[3'-(£)-butylpropenoát]minocyklin [4S-{4a,12aa)l-7-[4'-Cl-fenyl)]-4-(dimethylamino)-l,4,4a,5,5a,6,11,12aoktahydro-3,10,12,12a-tetrahydroxy-1,11 -dioxo-2-naftaeenkarboxamid r

B« * ·· «β • β β • · · *

Β Β Β «ΒΒΒ

Β Β Β

ΒΒ *

ΒΒΒ ΒΒ ·Β«·

7-(4'-Cl-fenyl)sancyklin

Η [4S-(4a, 12aa)]-7-feny]-9-fenyl-4-(dimethyIamino)-1,4,4a,5,5a,6,11,12aoktahydro-3,10,12,12a-tetrahydroxy-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid 7,9-difenylsancyklin [4S-(4a, 12aa)]-13-(4'-methylfenyl)-4-(dimethylamino)1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methylen1,1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid

13-(4’-methylfenyI)-6-deoxy-6-methylen-5-hydroxy-tetracyklin

J [4S-(4a,12aa)]-13-(3'-karboxyfenyl)-4-(dimethylamino)1,4,4a,5,5 a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methylen1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid

13-(3'-karboxyfenyl)-ó-deoxy-6-methylen-5-hydroxy-tetracyklin

K [4S-(4a,12aa)]-13-(4'-ethoxyfenyl)-4-(dimethylamino)1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methylen1,1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid

13-(4'-ethoxyfenyl)-6-deoxy-6-methylen-5-hydroxy-tetracyklin

Tabulka II

Antibakteriální aktivita derivátů tetracyklinů katalyzovaných přechodným kovem • 4

	Doxy	D	E	-1 F	G	H	I	J	K
Ecoli ML308-225 Tc	0,78	25	6,25	>50	>50	>50	>50	>50	12.5
Ecoli D1299 Tď	25	>50	>50	>50	>50	>50	>50	>50	>50
ř.COÍíDI· 209 Tď	50	>50	>50	>50	>50	>50	>50	>50	>50
E.coli D31m4 Tc‘	1,56	>50	3,12	3,12	0,78	1,56	6,25	>50	12,5
E coli D 31m4 pHCMI Tc'	25	>50	6.25	6,25	0,78	-	25	>50	>50
S. aureus RN450 Tc‘	<0,098	3,12	0,76	1,56	£0,098	1,56	<0,098	0,39	0,195
S. wamerii Tď ATCC12715	50	>50	6,25	3,12	<0,098	0,78	12,5	>50	12,5
S. aureus RN4250 Tď	oc		r· Λ r	3,12	<0,096	0,76	12,5	>50	6,25
S aureus MRSA5 Tc'	6.25	>50	0,39	3,12	0,195	0,78	6,25	>50	6,25
£. hirae ATCC9790 Tc*	0,195	3,12	3,12	3,12	<0,098	0,78	0.39	3,12	0,39
E. hirae 9790 wi!h pMV156Tď	6,25	12,5	6.25	3,12	<0,098	0,39	3,12	>50	6,25
E. hirae 9790 with pAM211 Tď	6,25	>50	6,25	3,12	<0,098	1,56	12,5	>50	3.12

Tc^s = citlivý k tetracyklinu

Tc^r = rezistentní vůči tetracyklinu

Příklady provedení vynálezu

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být připraveny podle výše uvedených schémat I až IX a/nebo způsoby popsanými níže.

Ve schématu I je doxycyklin rozpuštěn ve studené, koncentrované kyselině sírové a ekvivalentním množství dusičnanu draselného. Reakční teplota se udržuje v rozmezí 0 až 5°C po dobu 1 až 3 hodin, čímž se připraví 7 a 9-nitro-6-substituované-5-hydroxytetracykliny obecného vzorce IV. Tyto meziprodukty s vhodně chemicky reaktivními funkční skupinami(ou) mohou být podrobeny reakcím se širokým spektrem redukčních činidel, např. PtO₂ nebo katalyzátory s vodíkem a palladiem nebo platinou za vzniku sloučeniny obecného vzorce IV. Diazoniové soli aminoderivátů v polohách 7 a 9 jsou připraveny působením dusičnanů (dusičnan sodný, butylnitrit nebo ekvivalentním látkami), přičemž meziprodukty jsou používány bez dalšího čištění.

• ·

Příklad 1 [4S-(4a,12aa)]-9-(nitro)-4-(dimethylamino)-l ,4,4a,5,5a,6,1 l,12a-oktahydro3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid

Do ledového roztoku 1,0 g doxycyklin-hydrochloridu v 10 ml koncentrované kyseliny sírové se přidá 0,231 g dusičnanu draselného. Reakce se míchá po dobu 1 hodiny za pokojové atmosféry. Směs se pak nalije na 150 g ledu a výsledná pevná látka se extrahuje «-butanolem a suší za vzniku 0,9 g požadovaného produktu ve formě žlutozelené pevné látky

MS fFARY m/7 AQR fM+tn ’H NMR (CDaOD): δ 7,50 (d, 1H, J-8,07Hz, H-8); 6,86 (d, 1H, J=8,07Hz, H-7); 4,44 (bs, 1H, H-4); 3,62 (dd, 1H, J=11,42; 8,35 Hz, H-5); 2,95 (bs, 6H, NMe₂); 2,81 (d, 1H, J=11,45 Hz, H-4a); 2,71 (dq, 1H, J=12,41; 6,5 Hz, H-6); 2,53 (dd, 1H, 8,20 Hz, H-5a); 1,51 (d, 3H, J=6,7S Hz, CH₃).

Příklad 2 [4S-(4a, 12aa)]-9-(amino)-4-(dimethylamino)-l ,4,4a,5,5a,5,6,11,12a-oktahydro3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid

Do 200 ml hydrogenační baňky se přidá 1,0 g produktu podle příkladu 1, 40 ml methanolu, 1 ml koncentrované HCI a 100 mg 10% palladia na aktivním uhlí, Pomocí hydrogenační aparatury se směs podrobí tlaku vodíkové atm. 30 psi po dobu 3 hodin, katalyzátor se odfiltruje a filtrát se suší za vzniku dihydrochloridu ve formě žluté pevné látky.

MS (FAB): m/z 460 (M+H), 'H NMR (CD3OD): δ 7,54 (d, 1 H, J-8,O8Hz, H-8); 6,88 (d, 1 H, J=8,O8Hz, H-7); 5,16 (dd, J=10,44; 7,94 Hz, H-5); 4,44 (bs, 1H, H-4); 3,74 (d, 1H, J=2,07 Hz, H-4); 3,04 (bs, 6H, NMe₂) ; 2,90 (dd, 1 H, J=7,94; 2,07 Hz, H-4a); 2,72 (dq, 1H, J=12, 31; 6,56 Hz, H-6); 2,61 (dd, 1 H, J=12,31; 10,44 Hz, H-5a) ; 2,54 (q, 2H, J=7,48 Hz, CH₂-C); 1,44 (bs, 9H, CMe₃); 1,29 (d. 3H, J=6,56 Hz, CH₃); 1,20 (t, 3H, J=7,48 Hz, C-CH_a).

Příklad 3 [4S-(4a, 12aa)]-9-(diazonium)-4-(dimethylamino)-1,4,4a,5,5a,6,l 1,12a-oktahydro3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid

Do 10 ml baňky s kruhovým dnem se vloží 100 mg produktu podle příkladu 2, který se rozpustí ve 4 ml 0,1 N methanolické kyselině chlorovodíkové. Roztok se ochladí na teplotu 0°C a za stálého míchání se přidá 35 μΐ butylnitritu. Po 1 hodině se čirá, červená reakční směs přidá po kapkách do 100 ml studeného, bezvodého diethyletheru. Produkt se spojí filtrací, promyje etherem a suší ve vakuové sušárně, čímž se získá 73 mg diazoniuové Suli VC formě ϋΓάΠΖΟΥϋ pčvTic látky,

MS (FAB): m/z 472 (M+H).

’H NMR (CD₃OD): δ 7,55 (d, 1H, J=8,O8Hz, H-S); 6,86 (d, 1H, J=8,08Hz, H-7); 5,13 (dd, J=10,44; 7,94 Hz, H-5); 4,41 (bs, 1 H, (d, 1H, J=2,07 Hz, H-4); 3,04 (bs, 6H, NCH3); 2,90 (dd, 1 H, .1=7,94; 2,07 Hz, H-4a); 2,70 (dq, 1H, J=12, 31; 6,56 Hz, H-6); 2,61 (dd, 1 H, J=12,31; 10,44 Hz, H-5a); 2,2 (m, 6H, J=7,48 Hz, Acetyl); 1,44 (bs, 9H, C(CH₃)₃); 1,29 (d, 3H, J=6,56 Hz, CH₃); 1,20 (t, 3H, J=7,48 Hz, C-CH₃).

Obecný způsob olefinace

Do roztoku 0,1 g 9-diazoniové sloučeniny ve (vlhkém nebo suchém) methanolu se přidá 0,05 ekvivalentů acetátu palladia. Reakční směs se míchá po dobu 5 minut při pokojové teplotě a přidají se 2 ekvivalenty požadovaného olefrnu. Míchání se provádí po dobu 18 hodin za pokojové atmosféry nebo následuje HPLC. V míchání se může také pokračovat za atmosféry dusíku. Po ukončení se katalyzátor odfiltruje a filtrát se suší za vzniku surového produktu. Purifikovaný produkt se izoluje preparativní HPLC na reverzní fázi v gradientu methanolu a fosfátového pufru.

Příklad 4 [4S-(4a, 12aa)]-9-[3 '-(£)-propenová kyselina]-4-(dimethylamino)-1,4,4a,5,5a,6,11,12aoktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid

MS (FAB): m/z 515 (M+H).

Příklad 5 [4S-(4a, 12aa)]-9-[ r-(£)-(2'-fenyl)ethcnyl]-4-(dimethylamino)-1,4,4a,5,5a,6,11,12aoktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid

MS (FAB): m/z 547 (M+H).

Příklad 6 [4S-(4a, 12aa)]-7-[3'-(£)-butylpropenoát]-4-(dimethyIamino)-l,4,4a,5,5a,6,11,12aoktahydro-3,5,l0,12,l2a-pentahydroxy-6-methyl-l,l l-dioxo-2-naftacenkarboxamid

Obecný způsob arylace

Do roztoku 9-diazoniové sloučeniny v methanolu se přidá 0,10 ekvivalentů acetátu palladia. Směs se míchá při pokojové teplotě po dobu 5 minut a přidají se 2 ekvivalenty kyseliny arylborité. Po 6 hodinách se katalyzátor odfiltruje a filtrát se vysuší. Surový produkt se čistí preparativní HPLC na reverzní fázi gradientem methanolu a fosfátového pufru.

Obecný způsob karboxylace

Do baňky s kruhovým dnem a třemi hrdly vybavené dvěma gumovými septy, zdrojem vakua a tyčovým míchadlem se přidá 100 mg diazoniové sloučeniny, 6,0 mg acetátu palladia a 10 ml bezvodého dimethylformamidu. Reakční baňka se evakuuje a do směsi se po dobu 1 hodiny pomocí stříkačky zavádí CO. Směs se míchá po dobu 2 hodin, pak se rozpouštědlo odstraní za vakua, čímž se získá surový produkt. Požadovaná sloučenina se izoluje preparativní HPLC na reverzní fází Cjg ve dvojsložkové mobilní fázi.

Příklad 7 [4S-(4a, 12act)]-9-(karboxy)-4-(dimethylamino)-1,4,4a,5,5 a,6,11,12a-oktahydro3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid

MS (FAB): m/z 489 (M+H).

0· • ·

0 0 0

Obecný způsob hydrogenace.

Sloučenina se připraví rozpuštěním 0,100 g sloučeniny podle příkladu 4 do 10 ml methanolu, přidáním 0,1% koncentrované HCI a 10 mg 10% palladia na aktivním uhlí. Směs se hydrogenuje při tlaku 40 psi v Parrově aparatuře po dobu 6 hodin při pokojové teplotě a sleduje na HPLC. Výsledný surový produkt se chromatografuje na reverzní fázi Cig semipreparativním dvojsložkovým systémem, čímž se získá požadovaný produkt.

Obecný způsob olefinace v poloze 7

Do roztoku 0,1 g 7-diazoniové sloučeniny, připravené podobnými způsoby jako v příkladech 1 a 2, ve vlhkém methanolu se přidá 0,05 ekvivalentů acetátu palladia, Reakční směs se míchá po dobu 5 minut při pokojové teplotě a přidají se 2 ekvivalenty požadovaného olefinu. V míchání se pokračuje po dobu 18 hodin při pokojové teplotě a následně HPLC. Po ukončení se katalyzátor filtruje pře Celit a filtrát se suší, čímž se získá surový produkt. Čištěný produkt se izoluje preparativní HPLC na reverzní fázi gradientem methanolu a fosfátového pufru.

Příklad 8

9-fenylminocyklin [4S-(4a, 12aa)]-9-(fenyl)-4,7-bis(dimethylamino)-l ,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro3,5,10,12,12a-tetrahydroxy-6-methyl-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid

Sloučenina se připraví ze 0,100 g 9-amino-minocykIinu, činidel a podmínek podobných příkladu 5. Reakce se míchá přes noc pod atmosférou dusíku a rozpouštědlo se odstraní za vakua, čímž se získá 0,063 g surového produktu. Preparativní chromatografií na reverzní fázi Cig a dvojsložkovým systémem rozpouštědel, extrakcí produktu do butanolu a odpařením rozpouštědla za vakua se získá 0,027 g požadovaného produktu ve formě žluté pevné látky.

MS (FAB): m/z 571 (M+H).

Příklad 9

7-jod-doxycyklin

30,0 ml koncentrové kyseliny sírové se za stálého míchání přidá do 1,00 g hemíhydrátu doxycyklin-hydrochloridu a roztok se ochladí na teplotu 0°C. Do tohoto roztoku se v průběhu 1 hodiny po kapkách přidává 0,973 g /V-jod-sukcinimidu a reakce se sleduje na HPLC a TLC do té doby, dokud zcela neproběhne. Pak se roztok nalije do 250 ml ledové vody, extrahuje (3x) butanolem a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Surový zbytek se čistí preparativní HPLC, čímž se získá 1,13 g (89%) požadované sloučeniny ve formě tmavě žlutých krystalů.

MS (FAB): m/z 587 (M+H)

Ή NMR (Methanol d-4, 300MHz) δ 7,94 (d, J=8,19Hz, IH), 6,78 (d, J=8,l8 Hz, IH), 4,13 (s, IH), 3,53 (m, 3H), 2,85 (s, 7H), 2,66 (m, 4H), 2,41 (s, IH), 1,49 (d, J=6,52 Hz, 3H), 0,95 (t, J=7,27 Hz, 2H).

Příklady 10 a 11

7-Jod-sancyklin a 7,9-dijod-sancyklin

30,0 ml koncentrované kyseliny sírové se za stálého míchání přidá do 1,00 g hemíhydrátu sancyklin-hydrochloridu a roztok se ochladí na teplotu 0°C. Do tohoto roztoku se v průběhu 1 hodiny po kapkách přidává 1,09 g TV-jod-sukcinimidu a reakce se sleduje na HPLC a TLC. Pak se reakční směs nalije do 250 ml ledové vody, extrahuje (3x) «-butanolem a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Surový zbytek se čistí preparativní HPLC, čímž se získá 787 mg (61%) 7-jod-sancyklínu a 291 mg (22%) 7,9-dijodsancyklinu ve formě žlutých, respektive tmavě žlutých krystalů.

MS (FAB): m/z 587 (M+H) 7-jod-sancyklin ^lH NMR (Methanol d-4, 300MHz) δ 7,89 (d, J-8,86 Hz, IH), 6,67 (d, J=8,87 Hz, IH), 3,56 (s, IH), 3,03 (s, 2H), 2,84 (s, 6H), 2,46 (m, 2H), 1,63 (m, 4H) 0,95 (m, 2H).

MS (FAB): m/z 667 (M+H) 7,9-dijodsancyklin 'H NMR (Methanol d-4,300MHz) δ 8,35 (s, IH), 3,78 (s, IH), 3,33 (s, 2H), 2,88 (s, 7H), 2,41 (m, 2H), 1,41 (m, 5H).

Příklad 12

Obecný způsob spojování

7-4'-Cl-fcnyl sancyklin

100 mg 7-jod-sancyklinu nebo 7-jod-doxycyklinu (0,18 mM) a 4 mg Pd(OAc)₂ se přidá do methanolu odplyněného argonem, poté se přidá 200 μΐ 2 M Na₂CO₃. Výsledný roztok se míchá po dobu 10 minut při pokojové teplotě. 4'-Cl-fenylboritá kyselina (58 mg, 0,37 mM) se rozpustí v 1 ml methanolu a přidá do jod-tetracyklinu a reakční baňka se odplyňuje argonem (3x). Reakce se míchá po dobu 15 minut při pokojové teplotě, pak se zahřívá při refluxu po dobu 18 hodin. Roztok se ochladí, filtruje a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí chromatografií na reverzní fázi Cis, čímž se získá 23 mg produktu ve formě tmavě žlutých krystalů.

MS (FAB): m/z (M+H) 525,1852 ^lH NMR (Methanol d₄, 300MHz) δ 7,35-7,44 (m, 4H), 7,21-7,24 (d, 1H), 6,85-6,88 (d, 1H), 3,55 (s, 1H), 2,88 (s, 6H), 2,47 (m, 2H) 1,52 (m, 2H)

Příklad 13

7,9-difenylsancyklin

MS (FAB) m/z (M+H) 567,2545 'H NMR (Methanol d₄, 300 MHz) δ 7,22-7,85 (m, 11 H), 4,02 (m, 1H), 3,53 (s, 1H), 2,86 (br s, 6H), 2,41 (m, 2H), 1,52 (m, 2H).

Příklad 14

7-(4-fluorfenyl)sancyklin

MS (FAB): m/z 509 (M+H) ’H NMR (Methanol d₄, 300MHz) δ 7,41 (d, J=8, 61 Hz, 1H), 7,30 (td, J-6,87, 2,16 Hz, 2H), 7,16 (td. J-6,84, 2,11Hz, 2H), 6,89 (d, J=8,59Hz, 1H) 3,56 (s, 2H), 2,91 (s, 7H), 1,52 (m, 4H), 0,95 (m, 2H).

Příklad 15

7-(4-nitrofenyl)sancyklin

MS (FAB): m/z 536 (M+H) 'H NMR (Methanol d₄, 300MHz) δ 8,28 (d, >8,50, 2H), 7,52 (d, >8,52, 2H), 7,42 (d, J=8,64, IH), 6,93 (d, >8,65, 1H), 3,51 (s, 2H), 6,73 (s, 7H), 1,50 (m, 5H), 0,92 (m, 2H).

Příklad 16

7-(2-pyridyl)doxj cyklin

MS (FAB): m/z 522 (M+H) ^!H NMR (Methanol d₄, 300MHz) δ 8,62 (s, IH), 7,94 (m, 2H), 7,49 (m, IH), 7,40 (m, IH), 6,94 (m, IH), 4,21 (s, IH), 3,56 (m, 2H), 2,91 (s, 7H), 2,70 (m, 3H), 1,038 (s, 3H), 0,92 (m, 2H).

Příklad 17

7-ethylenyIsancyklin

MS (FAB): m/z 471 (M+H) ^lH NMR (Methanol d₄, 300MHz) δ 7,65 (d, > 8,79Hz, IH), 6,80 (d, >8,76Hz, IH), 5,56 (d, >18,42Hz, IH), 5,25 (d, >12,15Hz, IH), 3,84 (s, IH), 3,19 (m, 2H), 2,98 (s, 6H), 2,82 (m, 1 H), 2,32 (m, 2H), 0,92 (m, IH).

Ekvivalenty

Z předloženého textu by mělo být zřejmé, že lze použít nejenom popsaný experimentální způsob, ale je také možné provést četné obměny. Tyto obměny spadají do rozsahu předloženého vynálezu a jsou pokryty následujícími patentovými nároky. Obsah všech odkazů, vydaných patentů a publikovaných přihlášek vynálezu citovaných v předloženém vynálezu je zde uveden jako odkaz.

Claims

1. Způsob přípravy substituovaného tetracyklinu, vyznačující se tím, že zahrnuje uvedení reaktivního tetracyklinového chemického komplexu obsahujícího reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu a katalyzátor s přechodným kovem vytvářející reaktivní chemický meziprodukt do kontaktu s reaktivním organickým prekurzorem substituentu za podmínek, při kterých vzniká tetracyklin substituovaný daným organickým substituentem.

2. Způsob přípravy substituovaného tetracyklinu, vyznačující se tím, že zahrnuje kombinaci reaktivního prekurzoru na bázi tetracyklinu a reaktivního organického prekurzoru substituentu v přítomnosti katalyzátoru s přechodným kovem za podmínek, při kterých vzniká tetracyklin substituovaný daným organickým substituentem.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje katalyzátor na bázi organopalladia.

4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že daný katalyzátor na bázi organopalladia zahrnuje chlorid palladia, acetát palladia, PdCl₂(PhCN)₂, PdCl₂(Ph₃P)₂, Pd₂(dba)₃-CHC1₃ nebo jejich kombinace.

5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1-4, vyznačující se tím, že daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje měď, rhodium, železo, iridium, chrom, zirkon nebo nikl.

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje CuCl₂, Cul₂, octan rhodnatý, Rhf/CO)^) nebo jejich kombinace.

7. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1-6, vyznačující se tím, že daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu je prekurzor na bázi oxytetracyklinu, chlortetracyklinu, demeclocyklinu, doxycyklinu, chelocardinu, minocyklinu, roliteteracyklinu, lymecyklinu, sancyklinu, methacyklinu, apicyklinu, clomocyklinu, guamecyklinu, meglucyklinu, mepylcyklinu, penimepicyklinu, pipacyklinu, etamocyklinu nebo penimocyklinu.

8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1-6, vyznačující se tím, že daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu je vybrán ze skupiny sestávající z reaktivního prekurzoru na bázi minocyklinu, z reaktivního prekurzoru na bázi doxycyklinu a z reaktivního prekurzoru na bázi sancyklinu.

9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1-8, vyznačující se tím, že daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu je arendiazoniová sůl, jodderivát nebo boritý derivát tetracyklinu.

10. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1-9, vyznačující se tím, že daný reaktivní prekurzor substituentu má alespoň jednu reaktivní skupinu obsahující π-vazbu,

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že daný reaktivní organický prekurzor substituentu je alkenylová, alkynylová nebo aromatická skupina.

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že daný reaktivní organický prekurzor substituentu je alkenylová skupina.

13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že daný alkenylový reaktivní organický prekurzor substituentu je monomer na bázi vinylu.

14. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že daný alkenylový, reaktivní organický prekurzor substituentu je substituovaný.

15. Způsob podle nároku 12 nebo 14, vyznačující se tím, že daný alkenylový reaktivní organický prekurzor substituentu je methylenyl, konjugovaný dien, izopren, vinylether, jodalken nebo jejich derivát.

16. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že daný arylový reaktivní organický prekurzor substituentu je heteroaromatický.

17. Způsob podle nároku 11 nebo 16, vyznačující se tím, že daný arylový reaktivní organický prekurzor substituentu je arylboritá kyselina, jodaryl, chinon, arylethylen nebo styren.

18. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že daný reaktivní organický prekurzor substituentu obsahuje karbonylovou nebo thiokarbonylovou skupinu.

19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že daný reaktivní organický prekurzor substituentu je arylvinylketon, arylizoprenylketon, a,β-nenasycený aldehyd, α, β-nenasycený keton, α, β-nenasycená kyselina nebo jejich derivát.

20. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že daný alkynylový reaktivní organický prekurzor substituentu je substituovaný nebo nesubstituovaný acetylen.

21. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex obsahující reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu a katalyzátor s přechodným kovem.

22. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex podle nároku 21, přičemž daný katalyzátor obsahuje katalyzátor na bázi organopalladia.

23. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex podle nároku 22, přičemž daný katalyzátor na bázi organopalladia zahrnuje chlorid palladia, acetát palladia, PdCl₂(PhCN)2, PdCl2(Ph3P)₂, Pd₂(dba)3-CHCl3 nebo jejich kombinace.

24. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex podle kteréhokoliv z nároků 21-23, přičemž daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje měď, rhodium, železo, iridium, chrom, zirkon nebo nikl.

25. Reaktivní tetracykiinový chemický komplex podle nároku 24, přičemž daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje CuCb, Cul·, octan rhodnatý, Rh₆(CO),₆) nebo jejich kombinace.

26. Reaktivní tetracykiinový chemický komplex podle kteréhokoliv z nároků 21-25, přičemž daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu je prekurzor na bázi oxytetracyklinu, chlortetracyklinu, demeclocyklinu, doxycyklinu, chelocardinu, minocyklinu, roliteteracyklinu, lymecyklinu, sancyklinu, methacyklínu, apicyklinu, clomocykiinu, guamecyklinu, meglucyklinu, mepylcyklinu, penimepicyklinu, pipacyklinu, etamocyklinu nebo penimocyklinu.

27. Reaktivní tetracykiinový chemický komplex podle kteréhokoliv z nároků 21-25, přičemž daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu je vybrán ze skupiny sestávající z reaktivního prekurzorů na bázi minocyklinu, z reaktivního prekurzorů na bázi doxycyklinu a z reaktivního prekurzorů na bázi sancyklinu.

28. Reaktivní tetracykiinový chemický komplex podle kteréhokoliv z nároků 21-27, přičemž daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu je arendiazoniová sůl, jodderivát nebo derivát tetracyklinu s boritou skupinou.

29. Tetracyklin substituovaný v poloze 7, přičemž substituent v poloze 7 je připojen C-C vazbou a daný substituent obsahuje aromatickou nebo heteroaromatickou část.

30. Tetracyklin substituovaný v poloze 7 podle nároku 29, přičemž daná sloučenina je 7-4 '-Cl-fenylsancyklin.

31. Tetracyklin substituovaný v poloze 7 podle nároku 29, přičemž daná sloučenina je 7-(4-fluorfenyI)sancyklin.

32. Tetracyklin substituovaný v poloze 7 podle nároku 29, přičemž daná sloučenina je 7-(4-mtrofenyl)sancyklin,

33. Tetracykiin substituovaný v poloze 7 podle nároku 29, přičemž daná sloučenina je 7-(2-pyridyl)doxycyklín.

34. Tetracykiin substituovaný v poloze 7, ve kterém substituent v poloze 7 je připojen -C-C- vazbou a daný substituent obsahuje vazbu -C=C- sousedící s vazbou -C-C-.

35. Tetracykiin substituovaný v poloze 7 podle nároku 34, ve kterém uvedený substituent má obecný vzorec

R₂ ve kterém substituenty R₂ a R₃ jsou každý nezávisle atom vodíku, alkylová, alkenylová, alkynylová, cykloalkylová, arylová, alkylkarbonylová, arylkarbonylová, alkoxykarbonylová a aryloxykarbonylová skupina, aminoskupina, hydroxyskupina, kyanoskupina, alkoxyskupina, aryloxyskupina, karboxylová skupina, alkoxykarbonylová skupina, aryloxykarbonylová skupina; nebo substituenty R₂ a R₃ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh.

36. Tetracykiin substituovaný v poloze 7 podle nároku 35, ve kterém uvedený o

substituent R₂ je atom vodíku a substituent R₃ má obecný vzorec ^R\ ve kterém substituent R4 je atom vodíku, kyanoskupina nebo Cj-Csalkoxy skupina.

37. Tetracykiin substituovaný v poloze 7 podle nároku 35, ve kterém substituenty R₂ a R₃ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh.

38. Tetracykiin substituovaný v poloze 7 podle nároku 35 nebo 37, ve kterém daný kruh obsahuje 5 až 15 atomů.

39. Tetracykiin substituovaný v poloze 7 podle nároku 35, 37 nebo 38, ve kterém daný kruh může být konjugovaný nebo nekonjugovaný aromatický systém.

• 9 ·· · ♦ · *

9 9* 9 ♦ *99· 9 *

9 · 9

40. Tetracyklín substituovaný v poloze 7 podle nároku 35, přičemž daná sloučenina je 7-ethylenylsancyklin.

41. Tetracyklín substituovaný v poloze 9, ve kterém substituent v poloze 9 je připojen -C-C- vazbou a daný substituent obsahuje aromatickou nebo heteroaromatickou část.

42. Tetracyklín substituovaný v poloze 9, ve kterém substituent v poloze 9 je připojen -C-C- vazbou a daný substituent obsahuje vazbu -C=C- sousedící s vazbou -C-C-.

43. Tetracyklín substituovaný v poloze 9 podle nároku 42, ve kterém uvedený ve kterém substituenty R₂ a R3 jsou každý nezávisle atom vodíku, alkylová, alkenylová, alkynylová, cykloalkylová, arylová, alkylkarbonylová, arylkarbonylová, alkoxykarbonylová a aryloxykarbonylová skupina, aminoskupina, hydroxyskupina, kyanoskupina, alkoxyskupina, aryloxyskupina, karboxylová skupina, alkoxykarbonylová skupina, aryloxykarbonylová skupina; nebo substituenty R₂ a R₃ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh.

44, Tetracyklín substituovaný v poloze 9 podle nároku 43, ve kterém uvedený o substituent R₂ je atom vodíku a substituent R3 má obecný vzorec ^R*, ve kterém substituent R4 je atom vodíku, kyanoskupina nebo Ci-Csalkoxy skupina.

45. Tetracyklín substituovaný v poloze 9 podle nároku 43, ve kterém substituenty R₂ a R₃ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh.

• · • 9 • ·*

46. Tetracyklin substituovaný v poloze 9 podle nároku 43 nebo 45, ve kterém daný kruh obsahuje 5 až 15 atomů.

47. Tetracyklin substituovaný v poloze 9 podle nároku 43, 45 nebo 46, ve kterém daný kruh může být konjugovaný nebo nekonjugovaný aromatický kruhový systém.

48. Substituovaný tetracyklin připravený způsobem zahrnujícím uvedení icakíivního tetracykiinového komplexu obsahujícího reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinů a katalyzátor s přechodným kovem vytvářející reaktivní chemický meziprodukt do kontaktu s reaktivním organickým prekurzorem substituentu za podmínek, při kterých vzniká tetracyklin substituovaný daným organickým substituentem.

49. Substituovaný tetracyklin podle nároku 48, ve kterém daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinů je substituován v polohách 7, 9 nebo 13 uvedeným organickým substituentem.

50. Substituovaný tetracyklin podle nároku 48 nebo 49, přičemž daný katalyzátor zahrnuje katalyzátor na bázi organopalladia.

51. Substituovaný tetracyklin podle nároku 50, přičemž daný katalyzátor na bázi organopalladia zahrnuje chlorid palladia, acetát palladia, PdCl₂(PhCN)₂, PdCl₂(Ph₃P)₂, Pd₂(dba)₃-CHC1₃ nebo jejich kombinace.

52. Substituovaný tetracyklin podle kteréhokoliv z nároků 48-51, přičemž daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje měď, rhodium, železo, iridium, chrom, zirkon nebo nikl.

53. Substituovaný tetracyklin podle nároku 48-52, přičemž daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje CuCl₂, Cul₂, octan rhodnatý, Rh_Ď(CO)]<,) nebo jejich kombinace.

• 0

0 0«

54. Substituovaný tetracyklin podle kteréhokoliv z nároků 48-53, přičemž daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu je prekurzor na bázi oxytetracyklinu, chíortetracyklinu, demeclocyklinu, doxycyklinu, chelocardinu, minocyklinu, roliteteracyklinu. lymecyklinu, sancyklinu, methacyklinu, apicyklinu, clomocyklinu, guamecyklinu, meglucyklinu, mepylcyklinu, penimepicyklinu, pipacyklinu, etamocyklinu nebo penimocyklinu.

55. Substituovaný tetracyklin podle kteréhokoliv z nároků 48-53, vyznačující se tím, že daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu je vybrán ze skupiny sestávající z reaktivního prekurzoru na bázi minocyklinu, z reaktivního prekurzoru na bázi doxycyklinu a z reaktivního prekurzoru na bázi sancyklinu.

56. Substituovaný tetracyklin podle kteréhokoliv z nároků 48-55, přičemž daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu je arendiazoniová sůl, jodderivát nebo derivát tetracyklinu s boritou skupinou.

57. Substituovaný tetracyklin podle kteréhokoliv z nároků 48-56, přičemž daný reaktivní organický prekurzor subsituentu má alespoň jednu reaktivní skupinu obsahující π-vazbu.

58. Substituovaný tetracyklin podle kteréhokoliv z nároků 48-57, přičemž daný reaktivní organický prekurzor subsituentu je vybrán ze skupiny sestávající z alkenů, substituovaných alkenů, monomerů na bázi vinylu, aromatických a heteroaromatických reaktivní skupin.

59. Substituovaný tetracyklin podle kteréhokoliv z nároků 48-58, ve kterém uvedený organický substituent má obecný vzorce (Z)

Rj ve kterém substituenty R₂ a R.i jsou každý nezávisle atom vodíku, alkylová, alkenylová, alkynylová, cykloalkylová, arylová, alkylkarbonylová, arylkarbonylová, alkoxykarbonylová a aryloxykarbonylová skupina, aminoskupina, hydroxyskupina, kyanoskupina, alkoxyskupina, aryloxyskupina, karboxylová skupina, alkoxykarbonylová skupina, aryloxykarbonylová skupina; nebo substituenty R₂ a R₃ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh.

60. Substituovaný tetracyklin podle nároku 59, ve kterém uvedený substituent

R₂ je atom vodíku a substituent R₃ má obecný vzorec ^R4, ve kterém substituent R4 je atom vodíku, kyanoskupina nebo Ci-Csalkoxy skupina.

61. Substituovaný tetracyklin podle nároku 59, ve kterém substituenty R₂ a R₃spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh.

62. Substituovaný tetracyklin podle nároku 59 nebo 61, ve kterém daný kruh obsahuje 5 až 15 atomů,

63. Substituovaný tetracyklin podle kteréhokoliv z nároků 59, 61 nebo 62, ve kterém daný kruh může být konjugovaný nebo nekonjugovaný aromatický kruhový systém.

64. Substituovaný tetracyklin podle kteréhokoliv z nároků 59 nebo 61-63, přičemž daný kruh má 5 až 8 atomů v kruhu.