CZ301835B6

CZ301835B6 - Zpusob prípravy 7-, 9- nebo 13- substituované tetracyklinové slouceniny, reaktivní tetracyklinový chemický komplex a tetracyklinová sloucenina substituovaná v poloze 7 nebo 9

Info

Publication number: CZ301835B6
Application number: CZ20020872A
Authority: CZ
Inventors: L. Nelson@Mark; Rennie@Glen; J. Koza@Darrell
Original assignee: Trustees Of Tufts College
Priority date: 1999-09-14
Filing date: 2000-09-13
Publication date: 2010-07-07
Also published as: US20060166946A1; EP1240133A1; WO2001019784A1; AU2009225351B2; CY1105094T1; EP1240133B1; EP2327686A2; HUP0202798A3; EA012203B1; ES2260051T3; IL148482A; DE60027465T2; HUP0202798A2; CA2672722A1; IL148482A0; EP2327687A3; JP2012031185A; US7696187B2; IL183124A; EA016099B1

Abstract

Zpusob prípravy zahrnuje uvedení reaktivního tetracyklinového chemického komplexu obsahujícího reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu majícího alespon jedno reaktivní místo vybráno z polohy 7-, 9- nebo 13- a katalyzátor s prechodným kovem vytvárející reaktivní chemický meziprodukt do kontaktu s reaktivním organickým prekurzorem substituentu nebo zahrnuje kombinaci reaktivního prekurzoru na bázi tetracyklinu majícího alespon jedno reaktivní místo vybráno z polohy 7, 9 nebo 13 a reaktivního organického prekurzoru substituentu v prítomnosti katalyzátoru s prechodným kovem za podmínek, pri kterých vzniká tetracyklinová sloucenina substituovaná daným organickým substituentem, pricemž uvedenou tetracyklinovou slouceninou je napr. oxytetracyklin, chlortetracyklin, demeclocyklin, atd. a kde tetracyklinová sloucenina je substituovaná jedním nebo vícero substituenty zahrnujícími napr. alkylovou, alkenylovou, alkynylovou, cykloalkylovou, atd. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex obsahující reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinu a katalyzátor s prechodovým kovem. Tetracyklin substituovaný v poloze 7 a 9, substituent je pripojen -C-C- vazbou a substituent je aromatická a heteroaromatická cást nebo daný substituent obsahuje vazbu -C=C- sousedící s -C-C-.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu přípravy 7-, 9- nebo 13-substituovaných tetracyklinových sloučenin s chemizmem na bázi přechodných kovů, reaktivního tetracyklinového chemického komplexu, jakož i tetracy kli nové sloučeniny substituované v poloze 7 nebo 9.

Dosavadní stav techniky

Pokrok v oblasti antibiotik na bázi tetracyklinů byl přímým důsledkem systematického screenin15 gu půdních vzorků nashromážděných z různých částí světa, který se prováděl kvůli evidenci mikroorganizmů schopných produkce bakteriocidních a/nebo bakteriostatických kompozicí. První z těchto nových sloučenin byla publikována v roce 1948 pod označením chlortetracyklín. O dva roky později se stal komerčně dostupným oxytetracyklin. Detailní zkoumání chemické struktury těchto agens potvrdila jejich podobnost a poskytla teoretický základ pro přípravu třetího členu této skupiny, tetracyklin, v roce 1952. V roce 1957 byla připravena nová rodina přípravků na bázi tetracyklinů vyznačujících se absencí OH skupiny v poloze 6 kruhu, která byla distribuována do komerční sféry v roce 1967. Minocyklin byl zaveden v roce 1972. Struktury jednotlivých agens tetracyklinového typu jsou srovnány v tabulce 1 níže, přičemž se vychází z následující základní struktury, přičemž uvádíme i vzorec tetracyklinů s vyznačenou polohou 13:

Tabulka 1

Obdoba	Substituent(y)	V poloze uhlíku č.
Chlortetracyklín	-Cl	(7)
Oxytetracyklin	-OH, -H	(5)
Demeclocyklin	-OH, -H; -Cl	(6;7)
Methacyklin	-OH,-H; =CH₂	(5;6)
Doxycyklin	-OH,-H; -CH₃, -H	(5;6)
Minocyklin	-H,-H;-N(CH₃)₂	(6;7)

Poslední snahy výzkumu směřovaly k vývoji nových antibiotických tetracyklinových přípravků, 30 které jsou účinné za různých terapeutických podmínek a způsobů podání, a k vývoji nových analogů tetracyklinů, která mohou být stejně účinná nebo účinnější než původní skupiny tetracyklinů zaváděné od roku 1948. Následující patenty ukazují snahy o vývoj nových tetracyklinových antibiotik patenty US 3 957 980; US 3 674 859; US 2 980 584; US 2 990 331; US 3 062 717;

US 3 557 280; US 4 018 889; US 4 024 272; US 4 126 680; US 3 454 697; a US 3 165 531. Tyto

-1 CZ JU1SJ5 B6 vydané patenty představují rozsah výzkumu zabývajícího se přípravky na bázi tetracyklinu a analogů tetracyklinu, které jsou farmakologicky aktivní.

Brzo po vývoji a uvedení tetracyklinů, bez ohledu na specifické formulace nebo chemickou 5 strukturu, bylo zjištěno, že jsou vysoce farmakologicky účinné proti rickettsii, množství grampozitivních a gramnegativních bakterií; a agens odpovědných za venerický granulom, inkluzomí zánět spojivek a psitakózu. Z tohoto důvodu se tetracykliny začaly označovat jako „Širokospektrální“ antibiotika. S pozdějším potvrzením jejich antimikrobiální aktivity in vitro, účinnosti při experimentálních infekcích a farmakologických vlastností, se tetracykliny jako skupina staly io široce používanými látkami pro terapeutické účely. Nicméně toto široké spektrum použití tetracyklinů pro těžké i lehké choroby a onemocnění vedlo ke vzniku rezistence na tato antibiotika i mezi vysoce citlivými bakteriálními species jak komenzálními, tak i patogenními, např. pneumococci a Salmonella. Rozšíření organizmů rezistentních vůči tetracy klínům vedlo k obecnému poklesu používání přípravků na bázi tetracyklinů a analogů tetracyklinů jako antibiotik výběru,

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká nových chemických způsobů, které umožňují přípravu 7-, 9a 13-substituovaných tetracyklinových sloučenin, včetně substituovaných tetracyklinových sloučenin, které mají výraznou antibakteriální aktivitu. Způsoby uváděné v předloženém vynálezu využívají reaktivní prekurzory na bázi tetracyklinové sloučeniny, reaktivních organických prekurzorů substituentů a přechodných kovů nebo katalyzátorů s přechodným kovem za podmí25 nek, při kterých vzniká tetracy klínová sloučenina substituovaná požadovaným organickým substituentem. V rámci jednoho provedení podle předloženého vynálezu může být připravena substituovaná tetracyklinová sloučenina kombinací reaktivního prekurzorů na bázi tetracyklinové sloučeniny, např. arendiazoniové soli tetracyklinu a reaktivního organického prekurzorů substituentu, např. alkenů, substituovaných alkenů, monomerů na bázi ethenylu, aromatických sloučenin a so heteroaromatických sloučenin, za přítomnosti katalyzátoru s přechodným kovem, např. chloridu palladia, za podmínek, které umožňují tvorbu tetracyklinové sloučeniny substituované organickým substituentem. V dalším provedení může být substituovaná tetracyklinová sloučenina připravena uvedením reaktivního chemického komplexu obsahujícího reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny a přechodný kov nebo katalyzátor s přechodným kovem tvořící reaktivní chemický meziprodukt v kontaktu s reaktivním organickým prekurzorem substituentu za podmínek, při kterých se tvoří tetracyklinová sloučenina substituovaná organickým substituentem,

V dalším provedení se předložený vynález týká reaktivních tetracyklinových chemických komplexů zahrnujících reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny a katalyzátor s přechod4o ným kovem tvořících chemický meziprodukt, který může být výhodně používán ve způsobech podle předloženého vynálezu.

V ještě dalším provedení jsou uvedeny analogy substituovaného tetracyklinu, ve kterých substituent (označený jako „Z“) je v pozici, 7 nebo 9, je spojen vazbou -C-C-, a ve kterých substituent obsahuje aromatickou nebo heteroaromatickou část. Substituent může také obsahovat -C=Cvazbu, která sousedí s -C-C- vazbou, např. obecného vzorce Z

ve kterém substituenty R₂ a R₃ jsou každý nezávisle atom vodíku, alkylová, alkenylová, alkynylová, cykloal kýlová, arylová, alkylkarbonylová, arylkarbonylová, alkoxy karbony lová a aryloxy50 karbonylová skupina, aminoskupina, hydroxyskupina, kyanoskupina, alkoxyskupina, aryloxy-2VZj JUItWJ DU skupina, karboxylová skupina, nebo substituenty R₂ a R₃ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh mající 5 až 15 atomů v kruhu.

Způsoby a chemické meziprodukty uvedené v předloženém vynálezu umožňují připravit nové substituované sloučeniny tetracyklinového typu a terapeutické způsoby a farmaceutické přípravky, které je obsahují.

Způsob podle předloženého vynálezu zahrnuje zavedení výše uvedených Z substituentů do základního tetracykl i nového kruhu způsobem, který zahrnuje tvorbu reaktivního meziproduktu io (obsahujícího arendiazoniovou sůl tetracyklinu ve výhodném provedení) v požadované poloze a přidání reaktivní sloučeniny, např. sloučeniny obsahující π-vazbu, v přítomnosti katalyzátoru spřechodným kovem do této polohy. Reaktivní meziprodukt může být připraven in.situ. Ve výhodném provedení jsou tyto substituenty na kruhu D základního tetracyklinového kruhu, např. v poloze 7 a/nebo 9. V dalším výhodném provedení může být tato substituce provedena v poloze

13. Z tohoto důvodu jsou tato schémata syntéz, v rámci dosavadního stavu techniky, nová a výhodně umožňují přímou substituci různých a/nebo z tohoto důvodu komplexovaných skupin substituentů do požadovaných poloh.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou aktivní proti citlivým mikroorganizmům, včetně bakterií senzitivních na tetracykl in, jakož i bakterií rezistentních vůči tetracyklinu. Zejména výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu vykazují 24-hodinové hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC) okolo 10gg/ml nebo méně, výhodněji 1 pg/ml nebo méně, proti E. coli, kmenům 5. aureus and E. faecalis. např. E. coli pHCM 1, S. aureus RN4250 a E. faecalis pMV158, které jsou rezistentní vůči tetracyklinu. Výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu také zahrnují ty, které vykazují tyto hodnoty MIC proti tetracyklinu senzitivním bakteriím E. coli D31 m4, kmenům S. aureus RN450 a E, faecalis ATCC9790,

Jsou zde popsány způsoby ošetření proti citlivým mikroorganizmům, např. bakteriím, houbám, rickettsiím, parazitům, apod., a onemocněním souvisejícím s těmito mikroorganizmy. Tyto tera30 peutické způsoby obecně zahrnují podání terapeuticky účinného množství jedné nebo více sloučeniny podle předloženého vynálezu žijícímu subjektu, který trpí neboje citlivý vůči infekci citlivým mikroorganizmem, napr. bakteriím, houbám, rickettsiím, apod. Vhodné subjekty pro ošetření zahrnují zvířata, zejména savce, např. lidi nebo rostliny.

Farmaceutické přípravky zahrnují jednu nebo více sloučenin podle předloženého vynálezu a také vhodný nosič.

Podrobný popis vynálezu

Předložený vynález bude srozumitelnější pomocí následujících definic.

Termín tetracykl inová sloučenina“, „tetracyklin“ derivát tetracyklinu, nebo sloučenina „tetracyklinového typu“ zahrnuje tetracyklin a další členy rodiny tetracyklinu, např. oxytetracyklin;

chlortetracyklin; demeclocyklin; doxycyklin; chelocardin; minocyklin; rolitetracyklin; lymecyklin; sancyklin; methacyklin; apicyklin; clomocyklin; guamecyklin; meglucyklin; mepylcyklin; penimepicyklin; pipacyklin; etamocyklin; penimocyklin, atd., jakož i tetracyklínové sloučeniny mající charakteristický naftacenový A-B-C-D kruh, popsaný v části týkající se dosavadního stavu techniky. Číslování tetracyklinového kruhu je stejné jako u výše uvedeného strukturního vzorce.

Termín „reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny“ zahrnuje tetracyklinové sloučeniny, které mají reaktivní polohu na tetracykl inovém kruhu, např. polohu 7, 9 nebo 13, takovým způsobem, že substituce reaktivního prekurzoru na bázi tetracyklinové sloučeniny může být provedena podle způsobu uvedeného v předloženém vynálezu, čímž dojde ke vzniku substiCZ 301835 Bó tuované tetracyklinové sloučeniny. Příklady reaktivních prekurzorů na bázi tetracykiinové sloučeniny zahrnují deriváty z dosud popsaných rodin tetracy klinu. Bez jakéhokoliv omezení zahrnují tyto rodiny tetracyklinu minocyklin, doxycyklin a sancyklin.

Termín „prekurzor na bázi minocyklinové sloučeniny“ nebo prekurzor na bázi minocyklinu“ zahrnuje sloučeniny mající jádro minocyklinu, které je odlišné od jádra tetracyklinu přítomností dimethylaminoskupiny v poloze 7 a absencí methylových a hydroxylových skupin v poloze 6 a absencí hydroxylové skupiny v poloze 5. Pro účely ilustrace je jádro prekurzorů na bázi minocyklinu uvedeno níže

io

Mělo by být zřetelné, že prekurzory na bázi minocyklinové sloučeniny mohou být substituované, nesubstituované nebo derivatizované, např. u jiných polohách než 5 a 6. Například jiné polohy v jádře, např.poloha 8, mohou být substituovány nebo nesubstituovány a další mohou být substituovány nebo derivatizovány, např. amidoskupina v poloze 2. Vhodné substituenty zahrnují části, např. atom vodíku, alkylovou, alkenylovou, alkynylovou, cykloalkylovou, arylovou, aikylkarbonylovou, aryl karbony! o vou, alkoxykarbonylovou a aryloxykarbonylovou skupinu, aminoskupinu, hydroxyskupinu, kyanoskupinu, alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, karboxylovou skupinu, karboxamidoskupinu, karboxyester, karbocyklickou nebo heterocykličkou skupinu a jejich kombinace. Další substituenty budou odborné veřejnosti z tohoto popisu zřejmé. Dále může substituent R ve výše uvedeném vzorci reprezentovat jinou skupinu než methylovou, např. nižší alkylovou skupinu, např. ethyl, propyl, atd. Reaktivní prekurzory na bázi minocyklinu zahrnují, bez jakéhokoliv omezení, sloučeniny na bázi 9-diazoniumminocyklinu, 9-jodmínocyklinu, 9-bromminocyklinu a 9-chlorminocyklinu,

Termín „prekurzor na bázi doxycyklínové sloučeniny“ nebo „prekurzor na bázi doxycyklinu“ zahrnuje sloučeniny mající jádro doxycyklinu, které je odlišné od jádra tetracyklinu substitucí atomu vodíku za hydroxy lovou skupinu v poloze 6 a substitucí hydroxylové skupiny za atom vodíku v poloze 5.Pro účely ilustrace je jádro prekurzorů na bázi doxycyklinu uvedeno níže:

Mělo by být zřetelné, že prekurzory na bázi doxycyklinové sloučeniny mohou být substituované, nesubstituované nebo derivatizované, např. v polohách 7, 8 a/nebo 9. Například jiné polohy v jádře, např. poloha 8, mohou být substituovány nebo nesubstituovány a další mohou být substituovány nebo derivatizovány, např. hydroxylová skupina v poloze 5 nebo amidoskupina v poloze 2. Vhodné substituenty zahrnují části, např. atom vodíku, alkylovou, alkenylovou, alkynylovou, cykloalkylovou, arylovou, alkyl karbony lovou, ary lkarbony lovou, alkoxykarbonylovou a aryloxykarbonylovou skupinu, aminoskupinu, hydroxyskupinu, kyanoskupinu, alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, karboxylovou skupinu, karboxamidoskupinu, karboxyester, karbocyklickou nebo

-4υυ heterocy kličkou skupinu a jejích kombinace. Další substituenty budou odborné veřejnosti z tohoto popisu zřejmé. Dále může substituent R ve výše uvedeném vzorci reprezentovat jinou skupinu než methylovou, např. nižší alkylovou skupinu, např. ethyl, propyl, atd.

Reaktivní prekurzory na bázi doxycyklinové sloučeniny zahrnují, bez jakéhokoliv omezení, 7- a/nebo 9-diazoniumdoxycyklin, 7- a/nebo 9-joddoxycyklin, 7- a/nebo 9-bromdoxycyklín a 7- a/nebo 9-chlordoxycyklin.

Termín „prekurzor na bázi sancyklinové sloučeniny“ nebo „prekurzor na bázi sancyklinu“ zahrío nuje sloučeniny mající jádro sancyklinu, které je odlišné od jádra tetracyklinu substitucí atomu vodíku za methylovou skupinu a atomu vodíku za hydroxylovou skupinu v poloze 6. Pro účely ilustrace je jádro prekurzorů na bázi sancyklinu uvedeno níže:

Mělo by být zřetelné, že prekurzoiy na bázi sancyklinové sloučeniny mohou být substituované, nesubstituované nebo derivátizované, např. v polohách 7, 8 a/nebo 9. Například jiné polohy v jádře, např. poloha 8, mohou být substituovány nebo nesubstituovány a další mohou být substituovány nebo derivatizovány, např. amidoskupina v poloze 2, Vhodné substituenty zahrnují části, např. atom vodíku, alkylovou, alkenylovou, alkynylovou, cykloalkylovou, arylovou, alkylkarbonylovou, ary 1 karbony lovou, alkoxykarbonylovou a ary loxy karbony lovou skupinu, amino20 skupinu, hydroxyskupinu, kyanoskupinu, alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, karboxylovou skupinu, karboxamidoskupinu, karboxyester, karbocyklickou nebo heterocy kličkou skupinu a jejich kombinace. Další substituenty budou odborné veřejnosti z tohoto popisu zřejmé. Reaktivní prekurzory na bázi sancyklinové sloučeniny zahrnují, bez jakéhokoliv omezení, 7- a/nebo 9-díazonium-sancyklin, 7- a/nebo 9-jodsancyklin, 7- a/nebo 9-bromsancyklin a 7- a/nebo 9-chlor25 sancyklin.

Ve výhodném provedení je reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny arendiazoniová sůl tetracyklinu a alternativně jodem derivatizované tetracyklinové sloučeniny nebo tetracyklinové sloučeniny, které mají dvojnou vazbu a jsou reaktivní s deriváty borité kyseliny, např.

v poloze 13, V rámci jednoho provedení vytváří reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny a katalyzátor s přechodným kovem reaktivní chemický meziprodukt použitelný pri tvorbě nových tetracyklinových sloučenin pomocí standardních technik (viz např. Hegedus, Transition Metals in Synthesis of Complex Organic Molecules, University Science Books, Milí Valley, CA, 1994, zde uvedeno jako odkaz). Reaktivní chemický meziprodukt je výhodně tvořen in šitu s reaktivním organickým prekurzorem substituentu.

Termín „katalyzátor s přechodným kovem“ patří mezi standardní termíny a zahrnuje přechodné kovy a katalyzátory obsahující přechodný kov, např. včetně prvků 21 až 29, 39 až 47, 57 až 79 a 89. Názorné příklady katalyzátorů s přechodným kovem zahrnují CuCh, triflát měďný, thiofen40 chlorid mědi, chlorid palladia, katalyzátory s organopaltadiem, např. octan palladia, Pd(PPh₃)₄, Pd(AsPh₃)₄, PdCI₂(PhCN)₂, PdCl₂(Ph₃P)₂, Pd₂(dba)₃-CHC1₃ (,,dba“=dibenzylaceton); a jejich kombinace. Další katalyzátory s přechodným kovem zahrnují ty, které obsahují rhodium (např. octan rhodnatý a Rh6(CO)i6), železo, iridium, chrom, zirkon a nikl. Příslušný odborník bude na základě dostupné literatury (viz např. Lipshutz, Β. H. Org. React. 1992, 41:135, zde uvedeno jako odkaz) schopen vybrat přechodný kov, který je vhodný k provedení požadované reakce.

-5CZ 301835 B6

Termín „reaktivní organický prekurzor substituentu“ zahrnuje organické substituenty mající reaktivní skupinu, která umožňuje adici na reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny podle způsobu uvedeného v předloženém vynálezu. Výhodně obsahuje reaktivní organický prekurzor substituentu alespoň jednu reaktivní skupinu. V rámci jednoho provedení může reaktivní organický prekurzor substituentu zahrnovat látky vázané přes π-vazbu, např. methylenové sloučeniny, arylborité kyseliny, aktivní aromatické kruhy a nesubstituované a substituované alkeny a alkyny, nitrily, acetyleny, substituované acetyleny, arylethyleny, styreny, konjugované dieny, izopreny, ethylenethery, a,β-nenasycené aldehydy a ketony, arylethenyly a arylizoprenylketony, jodalkeny ajodareny, chinony, α,β-nenasycené kyseliny a jejich deriváty.

io

Termín „reaktivní organické prekurzory substituentu“ také zahrnuje sloučeniny (které mohou být připraveny in sítu), jenž reagují s reaktivním meziproduktem za tvorby požadovaného tetracyklinového analogu. Např. reaktivní meziprodukt může být transmetalován za vzniku rozmanitých analogů reakcemi s dalšími organokovovými komplexy, např. tributylcínové sloučeniny a lithium-diorganokupráty (viz např. Kalanin, Synthesis, 1992, 413; Sawamuru, Chem. Rev., 1992, 92:857; Negeischi, Act. Chem. Res., 1982, 15:340, zde uvedeno jako odkaz). Další prekurzory zahrnují ty, které jsou vhodné pro reakce katalyzované přechodným kovem a sloučeniny s vazbami, které jsou reaktivní s meziprodukty obsahujícími přechodný kov. Tyto prekurzory zahrnují např. sloučeniny s halogeny, hydroxylovými skupinami, triflátovými skupinami, thiolovými sku20 pinami, aminoskupinami. Patří sem také intramolekulámí reakce, ve kterých reaktivní, organický prekurzor substituentu je vázán nebo asociován s reaktivním chemickým meziproduktem (viz Hegedus, supra).

Sloučeniny podle předloženého vynálezu zahrnují analogy 7-substituovaného tetracyklinu,

9-substituovaného tetracyklinu a 13-substituovaného tetracyklinu. Tyto sloučeniny mohou být znázorněny obecným vzorcem

ve kterém Zj, Z₂ a Z₃ jsou jednotlivě atom vodíku nebo

jo ve kterém substituenty R₂ a R₃ jsou každý nezávisle atom vodíku, alkylová, alkenylová, alkynylová, cykloalkylová, arylová, alky (karbony lová, arylkarbonylová, alkoxy karbony lová a aryloxykarbonylová skupina, aminoskupina, hydroxyskupina, kyanoskupina, alkoxyskupina, aryloxyskupina, karboxylová skupina, nebo substituenty R₂ a R₃ spojeny dohromady tvoří substituovaný nebo substituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh mající 5 až 15 atomů v kruhu;

a substituent R| je atom vodíku nebo OH.

O

V dalším provedení je substituent R₂ atom vodíku a substituent R₃ má obecný vzorec » ve kterém substituent R4 je atom vodíku, kyanoskupina nebo C]-C_salkoxy skupina. V dalším prove-6dění substituenty R] a R₂ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh mající 5 až 15 atomů v kruhu; kruh může být konjugovaný nebo nekonjugovaný aromatický systém, výhodně C₅ až C₈.

Vhodné substituenty skupiny Z zahrnují

Předložený vynález dále poskytuje v rámci dalšího aspektu způsob přípravy substituovaných tetracyklinových sloučenin, označených 7-, 9- nebo 13-substituované sloučeniny, a v rámci dalšího aspektu tetracyklínové sloučeniny připravené tímto způsobem. Sloučeniny mohou být obecně připraveny podle schémat uvedených níže. V popisech schémat mají jednotlivé substituenty stejný, výše definovaný význam; „R“ zahrnuje substituenty R₂ a R₃. Také pro účely znázornění, a to jenom pro ně, je znázorněn doxocyklin jako „základní“ tetracyklinová sloučenina, ačkoliv je zřejmé, že stejným způsobem může být používáno Široké spektrum tetracyklinových sloučenin. Například základní tetracyklinová sloučenina substituovaná v polohách 7, 9 a/nebo 13 může být vhodně oxytetracyklin; chlortetracyklin; demeclocyklin; doxocyklin; chelocardin; minocyklin; rolitetracyklin; lymecyklin; sancyklin; methacyklin; apicyklin; clomocyklin; guamecyklin; meglucyklin; mepylcyklin; penimepicyklin; pipacyklin; etamocyklin; penimocyklin, jejich semisynthetické meziprodukty, atd.

Tetracy klínové sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být snadno připraveny způsoby, které jsou znázorněny v následujících schématech. Schéma I zobrazuje přípravu tetracyklinových sloučenin, které mohou být připraveny z výchozích sloučenin obecného vzorce 1, klinicky použitelné tetracyklinové antibiotikum označované doxycyklin. Bylo zjištěno, že (Hsubstituované)-5-hydroxy-ó-deoxytetracykliny (1, R₂ =· CH₃, doxycyklin) nebo jejich soli sanorganic25 kými kyselinami mohou být rozpuštěny v koncentrovaných kyselinách, např. H₂SO₄ jako vhodném rozpouštědle, a podrobeny reakci snitračními činidly, např. nitrátem sodným nebo draselným, za vzniku 7- a 9-nitrotetracy klínových derivátů (2, 3). Tyto sloučeniny jsou separovány různými technikami, přičemž výhodnou technikou je preparativní HPLC na reverzní fázi C1 g silikagelu s dvojsložkovým gradientovým systémem obsahujícím buď sodnou sůl ethylen30 diamintetraoctové kyseliny (EDTA) pufrovanou fosfátem s methanolovým gradientem anebo gradient acetonitrilu s 0,1% trifluoroctovou kyselinou. Tyto izolované sloučeniny jsou snadno redukovány na aminové funkční skupiny pomocí typických redukčních činidel, např. vodíku s katalyzátorem s přechodným kovem, oxidu platiny, palladium na aktivním uhlí nebo podobné katalyzátory, za vzniku 7 -NH₂ a 9-NH₂ tetracyklinů (4, 5) při dobrém výtěžku reakce. Nebo mohou být 7-NH₂ tetracykliny (doxocyklin) připraveny (např. detailně popsáno v patentu US 3 483 251, zde uvedeno jako odkaz) redukční alkylací 7TY Λ-d i kar boxy benzy loxyhydrazino)tetracyklinů.

-7CL JU1SJ5 Bó

Sloučeniny mající anilinové funkční skupiny mohou podléhat diazotačním reakcím s kyselinou dusitou (HONO) nebo organickými činidly, např. buty lni trátem, za snadného vzniku diazoniových solí, (např. hydrochloridové nebo tetrafluorborité soli) (6, 7 v téměř kvantitativním výtěžku. Tento reaktivní prekurzor na bázi tetracyklínové sloučeniny (6, 7) ve formě vhodné diazoniové soli se nyní může chemicky komplexovat s organopalladiovými katalyzátory a látkami, které vedou ke vzniku vazby uhlík—uhlík mezi intemnediátem na bázi tetracyklinového reaktantu a reaktivním organickým prekurzorem substituentu dle výběru. Katalyzátory s přechodným kovem, např. CuCl₂ (Meerwinova reakce), jakož i palladiové katalyzátory, např. chlorid palladia, octan palladia nebo další katalyzátory zmíněné v předloženém vynálezu, přičemž octan palladia io je preferován, jsou používány k přípravě tetracy klínových sloučenin substituovaných v polohách 7 a 9. Reakce jsou typicky prováděny v polárních rozpouštědlech, např. DMSO, vodě a alkoholech se stopou anorganických kyselin (HC1, 0,1%), čímž dochází k reakci se substituovanými nebo nesubstituovanými aromatickými nebo heteroaromatickými, alkylovými, alkenylovými nebo alkynylovými substrukturami vytvářejícími požadované substituované sloučeniny. Mohou ís být také používána taková nepolární rozpouštědla, ve kterých dané reakce probíhají.

Je známo, že halogenidy s přechodnými kovy, např. halogenidy s palladiem nebo mědí, reagují s arendiazoniovými solemi za vzniku komplexů, které jsou schopné dalších reakcí. Halogenidy s přechodnými kovy jako katalyzátory umožňují tvorbu vazby uhlík—uhlík přes radikálovou oxidačně-redukční adici uhlíkových substruktur (dvojné vazby a dalších struktur majících π-vazby) na elektron-deficitní dusík diazoniové reaktivní skupiny. Například k tvorbě vazby uhlík—uhlík katalyzované palladiem snadno dochází tam, kde vhodný alken v reagujícím systému tvoří reaktivní koordinační komplexy, k čemuž dochází inzercí uhlíkových sigma vazeb za vzniku temámího komplexu. Katalyzátory, např. palladium, jsou cyklovány a regenerovány pomocí např. β-hydridové eliminace, čímž se tvoří kovalentní vazba uhlí-uhlík, Za těchto podmínek mají molekulární substruktury π-vazebný systém, např. alkeny nebo estery akrylové kyseliny nebo jakékoliv jiné sloučeniny mající dvojnou vazbu, jsou snadno aryIovány reaktivními p re kurzory na bázi tetracy klinu, např. arén diazoniové soli tetracy klinu. Další reakce katalyzované přechodným kovem, např.transmetalace a vsuvné reakce (např. oxid uhelnatý) patří také do předloženého vynálezu (viz Hegedus, výše uvedené příklady reakcí katalyzovaných přechodnými kovy).

Homogenní katalýza tvorby vazby uhlík—uhlík je možná komplexy palladia a vhodných reaktivních látek. Tetracy klíny, např. doxycyklin nebo minocyklin, byly používány k připravení reak35 tivních diazoniových funkčních skupin na kruhu D, zatímco reaktivní skupina je dostupná ze strukturně odlišných chemických rodin.

Tudíž reaktivní prekurzory na bázi tetracy klínové sloučeniny, např. arendiazoniové soli tetracyklinu, tzn. mající reaktivní funkční skupiny v polohách např. 7 a 9 tetracyklinové molekuly,

4o mohou být podobným způsobem podrobeny reakci s alkeny, substituovanými alkeny, monomery na bázi ethenylu, aromatickými a heteroaromatickými reaktivními skupinami (nesubstituované nebo substituované) za přítomnosti příslušného katalyzátoru s přechodným kovem, Čímž se připraví 7-(substituované) a 9 -(substituované)tetracyklíny (8, 9, schéma I) s dobrým výtěžkem. 9Diazoniové soli tetracyklinu substituované v poloze 7, např. (schéma 11), připravené reakční sekvencí zahrnující nitraci minocyklinu (10) na 9-NCb derivát (11), katalytickou redukcí na 9-NH₂ derivát (12) a diazotací (13) mohou být také podrobeny reakci se sloučeninami obsahujícími dvojnou vazbu, např. alkeny a reaktivní produkty a činidly tvořící deriváty minocyklinu obecného vzorce (II) (14, schéma ΙΪ).

V rámci jednoho provedení mohou být reakční produkty obecných vzorců I a II dále derivatizovány a podrobeny reakci s činidly podle způsobu uvedeného ve schématech III—VII za vzniku meziproduktů, pomocí kterých lze připravit sloučeniny, jenž nejsou jinak snadno dostupné. Doxycykliny (8, 9) obecného vzorce I substituované alkenylovou skupinou v poloze 9 mohou být podrobeny hydrogenaci alkenylové skupiny v poloze 9 katalyzátory s platinou nebo palladiem na aktivním uhlí za nízkého tlaku vodíku, čímž dochází k tvorbě alkylových derivátů doxycyklinu

-8UV (15, 16, schéma III) v poloze 9. Podobně deriváty minocyklinu (14) s alkenylovou skupinou v poloze 9 mohou být také redukovány na alkylové deriváty pomocí technik katalytické hydrogenace, jenž jsou uvedeny ve schématu IV (17).

7 nebo 9 deriváty doxycyklinu obecného vzorce I (schéma I a IH) mohou být také podrobeny reakci s karboxylovými kyselinami při rozpuštění v silných kyselinách, např. bezvodý fluorovodík nebo methansulfonová kyselina nebo trifluormethansulfonová kyselina, za vzniku 5-esterových derivátů doxycyklinů substituovaných v polohách 7 a 9 (18, 19, schéma V).

io 7 nebo 9 deriváty doxycyklinu obecného vzorce I (schéma I, III a V) mohou také tvořit deriváty s Mannichovou bází reakcí 7 nebo 9 derivátů s formaldehydem a příslušnou bází (pyrrolidin) za vzniku adičních produktů s Mannichovou bází (20,21, schéma VI).

deriváty minocyklinu obecného vzorce 11 (14, schéma II) mohou také tvořit deriváty s Manni15 chovou bází reakcí 7 nebo 9 derivátů s formaldehydem a příslušnou bází (pyrrolidin) za vzniku adičních produktů s Mannichovou bází (22, schéma VII).

Diazoniové reaktivní skupiny tetracyklinu připravené podle schématu I mohou být také podrobeny reakci s oxidem uhelnatým v alkoholech za přítomnosti katalyzátorů s přechodným kovem, např. octan palladia, čímž se tvoří 7 a 9-karboxylové deriváty (23, 24) s dobrým výtěžkem. Tyto deriváty se snadno esteriftkují za vzniku esterů karboxylové kyseliny tetracyklinu v poloze 9 (25, 26 schéma VIII).

Diazoniové reaktivní skupiny minocyklinu připravené podle schématu II mohou být také podro25 beny reakci s oxidem uhelnatým v alkoholech za přítomnosti katalyzátorů s přechodným kovem, např. octan palladia, čímž se tvoří 9-karboxylové deriváty (2) s dobrým výtěžkem. Tyto deriváty se snadno esterifikují za vzniku esterů karboxylové kyseliny minocyklinu v poloze 9 (28 schéma IX).

Další reakce jsou možné se 7 až 9 amino-tetracykliny přes diazoniovou funkční skupinu. Arendiazoniové soli tetracyklinu také reagují s aktivními methylenovými sloučeninami, např. estery acetooctanu a jejich deriváty, s aktivními aromatickými kruhy a nesubstituovanými a substituovanými alkeny, acetyleny, substituovanými acetyleny, arylethyleny, styreny, konjugovanými dieny, izopreny, ethenylethery, α,β-nenasycenými aldehydy a ketony, arylethenylem aaryl35 izoprenylketony, chinony, α,β-nenasycenými kyselinami a jejich deriváty. Veškeré sloučeniny s násobnými vazbami jsou snadno spojeny s arendiazoniovými solemi, stejně tak jako nukleofily.

Prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny s reaktivní skupinou v poloze 7 a prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny s reaktivní skupinou v poloze 7 a 9 (halogenované deriváty tetra40 cyklinu uvedené ve schématech X) také produkují 7 a 9 deriváty tetracyklínů. Substituce na aromatickém jádře jodací, bromací nebo chlorací za vzniku 7 a 9 halogenovaných derivátů doxycyklinu (29, 30) nebo sancyklinu (31, 32) s dobrým výtěžkem se provádějí podle způsobu publikovaného Hlávkou, J. J., et ah, J. Am. Chem. Soc. 84, 1961, 1426—1430. Poloha 7 a 9 halogenovaných derivátů tetracyklinu může být dále spojována sjodalkeny nebo jodareny v /V- methylpyrrolidinonu katalyzátory s přechodným kovem, např. s thiofenchloridem mědi nebo dalšími, čímž se připraví 7 nebo 9 deriváty doxycyklinu (33, 34) nebo 7 nebo 9 deriváty doxycyklinu (35, 36) s dobrým výtěžkem.

Deriváty tetracyklinu modifikované v poloze 13 mohou být připraveny reakcí fenylboritých kyselin s exocykltckou dvojnou vazbou methacyklinu (37) (schéma XI) v alkoholech, např. methanolu, za přítomnosti chloridu palladia nebo jiných katalyzátorů s přechodným kovem, čímž se připraví 13-fenylderiváty methacyklinu s dobrým výtěžkem (38).

Následující schémata syntéz mají ilustrovat předložený vynález:

-9CZ Bó schéma I schéma II schéma III schéma IV schéma V schéma VI 15 schéma VII schéma VIII schéma IX schéma X schéma XI

7-(substituované)-ó-methyl-6-deoxy-5-hydroxytetracykliny a 9-{siibstituované)-6-methyl’6--deoxy-5-hydroxy tetracy kliny

9-(substÍtuované)minocykliny

7—(alkyl subst i tuovane)-6-methyl-6<leoxy-5-hydroxy tetracy klíny a 9—(alky I substituované)-6-methyl6'deoxy-5-hvdroxytetracykliny

9-(alkyl substituované)minocykliny

7-(alkyl nebo aryl subst i tuované)-6-methyl-6-deoxy-5acy loxy tetracy klíny a 9(alkyl nebo aryl substituované)-6-methyl-6~deoxy-5-acyloxytetracyklíny

7-(alkyl nebo aryl substítuované)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxytetracyklíny a 9(alkyl nebo aryl substituované)-6-methyl -6-deoxy-5-hydroxy-2- (karboxamido substituované)tetracykliny

9- (alky 1 substituované)-2-(karboxamido substituované)minocykliny

7-(karboxy nebo karboxyester)-6-methy l-6-deoxy5·hydroxytetracykliny a 9 (karboxy nebo karboxye$ter)-6-methyl-6-deoxy-5-hydroxy~2“{karboxamido substituované)tetracykliny

9-(karboxy nebo karboxyester)minocykliny

74alkenyl nebo aryl )-6-methyl-ó-deoxy-'5hydroxytetracy kliny a 9-(alkenyl nebo aryl)-6-ínethyl-6-deoxy-5-hydroxytetracykliny, X 94alkenyl nebo aryl)— ód emethv 1-6-deoxy tetracykliny a 9-(alkenyl nebo ary 1) 6 demethy 1-6deoxytetracykliny

-(subst ituované)-6-rnethyten-5-hydroxy^6—deoxytetracy kliny.

- 10«'VAV*'*' V»V

Schéma I

- 11 CZ 3U18J3 B6

Schéma II

Schéma III

- 12i_rir

Schéma IV

Schéma V

bezvodý HF karboxylové kyselina

- 13CZ 301835 B6

Schéma VI

CH₃

2}

Schéma VII /CH, ,CH

- 14Schéma VIII

Schéma IX

- 15CZ 301835 B6

Schéma X

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou aktivní proti citlivým mikroorganizmům, např bakteriím, houbám, rickettsiím, parazitům, atd včetně bakterií senzitivních na tetracyklin, jakož i bakterií vůči tetracyklinu rezistentním. Zejména výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu vykazují 24 hodinové hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC) okolo 10 pg/ml nebo méně, výhodněji 1 pg/ml nebo méně, proti kmenům E. coli, S.aureus a E.faecalis, např. E.coli pHCMl. S.aureus RN4250 a E.faecalis pMV158, které jsou rezistentní vůči tetracyklinu. Výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu také zahrnují ty, které vykazují tyto hodnoty io MIC proti tetracyklinu senzitivním kmenům E.coli, S.aureus a E.faecalis, například kmenům

E.coli D31 m4, S.aureus RN450 and E.faecalis ATCC9790.

Jak je uvedeno výše, vynález poskytuje způsoby ošetření infekcí mikroorganizmy a souvisejících onemocnění, přičemž způsoby obecně zahrnují podání terapeuticky účinného množství jedné nebo více sloučenin podle předloženého vynálezu subjektu, který může být zvíře nebo rostlina, a typicky je savec, výhodně primát, např. lidský subjekt.

- 16VL LřV

V terapeutických způsobech podle předloženého vynálezu může být jedna nebo více sloučenin podle předloženého vynálezu podávána subjektu samotná nebo typičtěji sloučenina podle předloženého vynálezu bude podávána jako součást farmaceutického přípravku ve směsi se standardním excipientem, tzn. farmaceuticky přijatelným organickým nebo anorganickým nosičem vhodným pro parenterální, perorální nebo jiný požadovaný způsob podání, a který nevhodně nereaguje s aktivními sloučeninami a není škodlivý pro recipienta. Vhodné farmaceuticky přijatelné nosiče zahrnují, ale není to nikterak limitováno, solné roztoky, alkohol, rostlinné oleje, polyethylenglykoly, želatinu, laktózu, amylózu, stearát hořečnatý, talek, kyselinu křemičitou, viskózní parafín, vonnou látku, monoglyceridy a diglyceridy mastných kyselin, petroethralní io estery mastné kyseliny, hydroxymethyl-celulóza, polyvinylpyrrolidon, atd. Farmaceutické preparáty mohou být sterilizovány, a pokud je třeba, smíchány s pomocnými látkami, např. lubrikanty, konzervačními látkami, stabilizátory, detergenty, emulgátory, solemi pro ovlivnění osmotického tlaku, pufry, barvicími látkami, ochucovadly a/nebo aromatickými látkami, atd., které nevhodně nereagují s aktivními sloučeninami.

Alespoň několik sloučenin podle předloženého vynálezu může být podáváno subjektu v protonované a ve vodě rozpustné formě, např. jako farmaceuticky přijatelná sůl organické nebo anorganické kyseliny, např. hydrochlorid, sulfát, hemisulfát, fosfát, nitrát, octan, oxalát, citrát, maleát, mesylát, atd. Také tam, kde je na sloučenině podle předloženého vynálezu přítomna příslušná kyselá skupina, může být používána farmaceuticky přijatelná sůl organické nebo anorganické báze, např. amonná sůl, nebo sůl organického aminu, sůl alkalického kovu, kovu alkalických zemin, např. draselná, vápenatá nebo sodná sůl.

Terapeutické sloučeniny mohou být podávány podle předloženého vynálezu subjektu kterým25 koliv způsobem. Výhodné způsoby zahrnují podání místní (včetně transdermálního, bukálního nebo sublinguálního) a parenterálního (včetně intraperitoneální, subkutánní, intravenózní, intradermální nebo intramuskulámí injekce).

Pro parenterální podání jsou zejména vhodné roztoky, výhodně olej ovité nebo vodné roztoky, jakož i suspenze, emulze nebo implantáty, včetně čípků. Terapeutické sloučeniny budou připraveny ve sterilních formách pro více dávek nebo jednorázovou dávku, např. dispergované v tekutém nosiči, např. sterilním fyziologickém roztoku nebo 5% solných dextrosových roztocích běžně používaných pro injekční roztoky.

Pro enterální podání jsou zejména výhodné tablety, dražé nebo kapsle mající talek a/nebo karbohydrátové nosičové pojivo, atd. Nosič bude výhodně laktóza a/nebo kukuřičný škrob a/nebo bramborový škrob. Sirup, léčebný nápoj, atp. mohou být používány tam, kde se využívá slazený nosič. Přípravky s postupným uvolňováním mohou být připraveny včetně těch, ve kterých aktivní složka je chráněna různými degradovatelnými potahy, např. mikrozapouzdření, vícenásobné potažení, atd.

Pro místní podání mohou být terapeutické sloučeniny vhodně smíchány s farmakologicky inertními, místními nosiči, např. gelem, mastmi, lotion nebo krémy. Tyto místní nosiče zahrnují vodu, glycerol, alkohol, propylenglykol, mastné alkoholy, triglyceridy, estery mastných kyselin nebo minerální oleje. Mezi další vhodné místní nosiče patří tekutý vaselinový olej, izopropylpalmitát, polyethylenglykol, 95% ethanol, 5% polyoxyethylen-monolauritát ve vodě, 5% laurylsulfát sodný ve vodě, atd. Navíc látka, např. antioxidanty, zvlhčovadla, stabilizátory viskozity, atd. mohou být také podle potřeby přidány.

Kromě ošetření lidských subjektů budou mít uvedené terapeutické způsoby význam ve veterinární medicíně, např. ošetření dobytku, např. skotu, ovcí, koz, krav, vepřového dobytka, atd.; drůbeže, např. slepic, kachen, krocanů, atd.; koní; a domácích zvířat, např. psů a koček.

Konkrétní výhodná množství aktivní sloučeniny používaná při dané terapii se budou lišit v závis55 losti na používané specifické sloučenině, zejména na připravených přípravcích, způsobu podání,

- 17CZ JU18J5 B6 místě podání, atd. Optimální způsoby podání uvedeného dávko vací ho protokolu mohou být snadno stanoveny odbornými pracovníky pomocí standardních testů s ohledem na následující pokyny,

Obecně mohou být sloučeniny podle předloženého vynálezu podávány subjektu v dávkách používaných v dosavadních tetracyklinových terapiích. Viz např. Physicians' Desk Reference. Například vhodná účinná dávka jedné nebo více sloučenin podle předloženého vynálezu se bude pohybovat v rozmezí denních 0,01 až 100 miligramů na kilogram tělesné váhy recipienta, výhodně v rozmezí denních 0,1 až 50 miligramů na kilogram tělesné váhy recipienta, výhodněji io v rozmezí denních 1 až 20 miligramů na kilogram tělesné váhy recipienta. Požadovaná dávka je vhodně podávána jednou denně nebo několikrát denně v určitých subdávkách, např. 2 až 5 subdávkách v příslušných intervalech v průběhu dne, nebo jiné vhodné časové rozložení dávky.

Dále budou zohledněna standardní bezpečnostní opatření obecně známá z podávání tetracyklínů kvůli dosažení jejich účinnosti za normálních podmínek. Zejména, pokud jde o terapeutické ošetření lidských a zvířecích subjektů in vivo, měl by lékař citlivě rozhodnout tak, aby se vyvaroval možných, kontraindikací a toxických účinků. Standardní nepříznivé účinky gastrointestinálních bolestí a zánětů, renální toxicity, hypersenzitivních reakcí, změn v krvi a narušení absorpce hlinitými, vápenatými a horečnatými ionty by mělo být patřičně zváženo.

Biologická aktivita Způsob testování in vitro

Různé sloučeniny připravené podle předloženého vynálezu byly následujícím způsobem testovány in vitro na anti bakteriální aktivitu. Minimální inhibiční koncentrace, nej nižší koncentrace léčiva, které inhibuje bakteriální růst v průběhu 18 hodin při příslušné teplotě, byla stanovena zřeďováním živného média (broth dílution method) při použití Lživného média (L-broth) nebo Mueller-Hintonova živného média (Mueller-Hinton broth). Živné médium Mueller-Hinton bylo vhodně iontově upraveno a veškeré metody byly prováděny podle způsobu publikovaného Waitzem, J. A., National Commission for Clinical Laboratory Standards Document M7-A2, vol. 10, no. 8, pp. 13-20, 2^nd edition, Villanova, PA (1990). Testované organizmy reprezentují gram-pozitivní a gram-negativní bakteriální druhy, které jsou citlivé k tetracyklinům nebo jsou rezistentní vůči tetracyklinům díky své schopnosti odstranit tetracykliny nebo vytvořit si rezisten35 ci pomocí ribozomálních ochranných mechanizmů. Používané klinické kmeny jsou buď citlivé k tetracyklinům anebo jsou rezistentní vůči tetracyklinům díky své schopnosti odstranit tetracykliny nebo vytvořit si rezistenci pomocí ribozomálních ochranných mechanizmů.

Tabulka 1

Látka Název

Doxycyklin [4S-(4a, 12aa)4{dimethylamino)- L4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro--3,5,10,12,45 12a-pentahydroxy-6-methy 1-1,1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid

Minocyklin [4 S-(4a, 12aa)-4,7-bis(dimethy lamino)-1 ,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-tetrahydroxy-l, 1 l-díoxo-2-naftacenkarboxamid

A [4S-{4a,l2aa> 9-(nitroHMdirnethylamino)-l,4,4a,5,5a,6,l l,12a~oktahydro3,5,10,12,12a-pentahydroxy-ó-methy 1-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid (9-nitro-6-deoxy-5-hydroxytetracyklin)

- 18D ίο

E

F

G

H

J

K [4S-(4a, 12act)-9-( am ino)-4—(dimethy lamino)-1,4,4a, 5,5 a,6,11,12a-oktahvdro~ 3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-l, 1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid (9-amino-6-deoxy~5-hydroxytetracyklin) [4S-(4a, 12aa)-94diazonium)-4-4dimethy lamino)-! ,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-l, 1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid (9-diazoníum-6-deoxy-5-hydroxytetracyklin) [4S-(4a, 12act )-9-(3'-{f^-propenová kyselina]-^4~{dimethylamino)-l ,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-l, 1 l-dioxo-2naftacenkarboxamid (9-[3 '-(£)-ethyIpropenová kyselina]-6-deoxy-5-hydroxytetracyklin) [4S™(4a, 12aa)-9-[3 ^ř-(jE)-butylpropenoát]-4~(dimethy lamino)-! ,4,4a,5,5a,6,11 12a-oktahydro-3,5,10,12,I2a-pentahydroxy-ó-methy 1-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid (9—[3 '-(£)-butylpropenoátJ-6-deoxy-5-hydroxytetracyklin) [4S-(4a, 12aa)-9-[3'-(^)butylpropenoát]M,7-bis(dimethy lamino)-1,4,4a,5,5 a,6,11,12a-oktahydro-3,10,12,12a-tetrahydroxy-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid 9-[3'4^)“butylpropenoát]minocyklin [4S-(4a, 12aa )-7-(4 ^r-Cl-fenyl)J-4-(dimethy lamino)-1,4,4a, 5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,10,12,12a-tetrahydroxy-l, 1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid 7-(4'-Clfenyl)sancyklín [4S-(4a, 12aa)-7-feny l-9-fenyl~44dimethy lamino)-1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,10,12,12a-tetrahydroxy-l, 1 t-dioxo-2-naftacenkarboxamid 7-difeny 1sancyklin [4S-{4a, 12aa)]-l 3^4'-methylfenyl)-4-(dimethylamino)-l ,4,4a,5,5a,6,11,12aoktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6~methyl-l, 1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid 13-(4 '-methylfenyl)-6-deoxy-6-methylen-5-hydroxytetracyklin [4S-(4a, 12act)]-l 3-<3 -karboxyfenylHHdimethylamino)-l ,4,4a,5,5a,6,11,12aoktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methylen-l, 1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid 13-( 3'-karboxy feny iy-6-deoxy~6-methylen-5-hydroxytetracyklin [4S-(4a, 12act)]-l 3-(4'-ethoxyfenyl)-4-4dimethylamino)-l ,4,4a.5,5a,6,11,12aoktahydro-3,5,10,12,12a-pentahvdroxy-6-methv len-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid 13-(4 '-ethoxyfenyl)-6—deoxy-6-rnethylen-5-hydroxytetracyklin

- 19CZ JU1W3 B6

Tabulka II

Antibakteriální aktivita derivátů tetracyklinu katalyzovaných přechodným kovem

	Doxy	D	E	F	G	H	I	J	i ^K
E.coll Ml303-225 Tť	0,78	25	6,25	>50	>50	>50	>50	>50	12,5
E.coU Ď1- 29QTď	25	>50	>50	>50	>50	>50	>50	>50	>50
EcofDl 209 Tť	50	>50	>50	>50	>50	>50	>50	>50	>50
E.COlt D31m4Tc*	1,56	>50	3,12	3,12	0,78	1,56	6,25	>50	12,5
EcoffD 31 m4 pHCM1 Tď	25	>50	6,25	6.25	0.78	-	25	>50	>50
S. amus RN450TC¹	<0,098	3,12	0,78	1,56	<0,098	1,56	£0,098	0,39	0,195
S. wamerií Ttf ATCC12715	50	>50	6,25	3,12	50,098	0,78	12,5	>50	12,5
S. aurew RN4250Tc'	25	>50	6,25	3,12	<0.098	0,78	12,5	>50	6,25
S. amus MRSASTď	6,25	>50	0.39	3,12	0.195	0,78	6,25	>50	6,25
£ hirae ATCC9790 Tc*	0,195	3,12	3.12	3,12	<0,098	0,78	0,39	3,12	0,39
£ ttífM 9790wDh pMV158 Tď	6,25	12,5	6,25	3,12	50,098	0,39	3,12	>50	6,25
£Wrao 9790 wrth pAM211 Tď	6,25	>50	6,25	3,12	<0,098	1,56	12,5	>50	3,12

Tc^s ~ citlivý k tetracyklinu

Te^r - rezistentní vůči tetracyklinu

Příklady provedení vynálezu io

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být připraveny podle výše uvedených schémat I až IX a/nebo způsoby popsanými níže.

Ve schématu 1 je doxycyklin rozpuštěn ve studené, koncentrované kyselině sírové a ekvivalentním množství dusičnanu draselného. Reakční teplota se udržuje v rozmezí 0 °C až 5 °C po dobu 1 až 3 hodin, čímž se připraví 7 a 9-nitro6substituované-5-hy droxv tetracyklinové sloučeniny obecného vzorce IV. Tyto meziprodukty s vhodně chemicky reaktivními funkčními skupinami(ou) mohou být podrobeny reakcím se širokým spektrem redukčních činidel, např. PtO₂ nebo katalyzátory s vodíkem a palladiem nebo platinou za vzniku sloučeniny

2ϋ obecného vzorce IV. Diazoniové soli aminoderivátů v polohách 7 a 9 jsou připraveny působením dusičnanů (dusičnan sodný, butylnitrit nebo ekvivalentním látkami), přičemž meziprodukty jsou používány bez dalšího čištění.

Příklad 1 [4S-{4a. 12aa)j-9-(nitro)-4—(dimethylamino)-1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12ape n tahy droxy--6-methyl-1,1 l-dioxo2-naftacenkarboxarnid

Do ledového roztoku 1,0 g doxycyklin-hydrochloridu v 10 ml koncentrované kyseliny sírové se přidá 0,231 g dusičnanu draselného. Reakce se míchá po dobu 1 hodiny za pokojové atmosféry.

-20uřvi

Směs se pak nalije na 150 g ledu a výsledná pevná látka se extrahuje «-butanolem a suší za vzniku 0,9 g požadovaného produktu ve formě žlutozelené pevné látky.

MS (FAB): m/z 490 (M+H).

'H NMR (CD₃OD): δ 7,50 (d, IH, J = 8,07 Hz, H-8); 6,86 (d, IH, J= 8,07 Hz, H-7); 4,44 (bs, IH, H-4); 3,62 (dd, IH, J= 11,42; 8,35 Hz, H-5); 2,95 (bs, 6H, NMe₂); 2,81 (d, IH, J= 11,45, H-4a); 2,71 (dq, IH, J= 12,41; 6,5 Hz, H-6); 2,53 (dd, IH, 8,20 Hz, H-5a); 1,51 (d, 3H, J = 6,78 Hz, CH₃).

Příklad 2 [4S~(4a, 12aa)]-9~(amino)-4-(dimethylamino)-1.4,4a,5.5a,6,11,12a-oktahydro~3,5,10,12,12a15 pentahydroxy-6-methy 1-1,11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid

Do 200 ml hydrogenaění baňky se přidá 1,0 g produktu podle příkladu 1, 40 ml methanolu, 1 ml koncentrované HC1 a 100 mg 10% palladia na aktivním uhlí. Pomocí hydrogenaění aparatury se směs podrobí tlaku vodíkové atm, 206,84 kPa (30 psi) po dobu 3 hodin, katalyzátor se odfiltruje a filtrát se suší za vzniku dihydrochloridu ve formě žluté pevné látky.

MS (FAB): m/z 460 (M+H).

*H NMR (CD₃OD): δ 7,54 (d, 1 H, J = 8,08 Hz, H-8); 6,88 (d, 1 H, J = 8,08 Hz, H-7); 5,16 (dd,J = 10,44; 7,94 Hz, H-5); 4,44 (bs, IH, H^l); 3,74 (d, IH, J= 2,07 Hz, H-4); 3,04 (bs,6H,NMe₂); 2,90 (dd, 1 H, J = 7,94; 2,07 Hz, H^la); 2,72 (dq, 1H,J = 12,31; 6,56 Hz, H-6); 2,61 (dd, 1 H, J = 12,31; 10,44 Hz, H-5a); 2,54 (q, 2H, J = 7,48 Hz, CH₂-C); 1,44 (bs, 9H, CMe₃); 1,29 (d, 3H, J = 6,56 Hz, CH₃); 1,20 (t, 3H, J = 7,48 Hz, OCH().

Příklad 3 [4S-(4a, 12aa)]-9-(diazonium)-4-(dimethy lamino)-1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-l,l l-dtoxo-2-naftacenkarboxamid

Do 10 ml baňky s kruhovým dnem se vloží 100 mg produktu podle příkladu 2, který se rozpustí ve 4 ml 0,1 N methanolické kyselině chlorovodíkové. Roztok se ochladí na teplotu 0 ^QC a za stálého míchání se přidá 35 μΙ butylnitritu. Po 1 hodin se čirá, červená reakční směs přidá po kapkách do 100 ml studeného, bezvodého diethyletheru. Produkt se spojí filtrací, promyje etherem a suší ve vakuové sušárně, čímž se získá 73 mg diazoniové soli ve formě oranžové pevné látky.

MS (FAB): m/z 472 (M+H).

'H NMR (CD3OD): δ 7,55 (d, IH, J = 8,08 Hz, H-8); 6,86 (d, IH, J = 8,08 Hz. H-7); 5,13 (dd, J = 10,44; 7,94 Hz, H-5); 4,41 (bs, 1 H, (d, IH, J= 2,07 Hz, H^t); 3,04 (bs, 6H, NCH,); 2,90 (dd, 1 H, J = 7,94; 2,07 Hz, H-4a); 2,70 (dq, IH, J = 12,31; 6,56 Hz, H-6); 2,61 (dd, I H, J= 12,31; 10,44 Hz, H-5a); 2,2 (m, 6H, J= 7,48 Hz, Acetyl); 1,44 (bs, 9H, C(CH₃)₃); 1,29 (d, 3H, J = 6,56 Hz, CH₃); 1,20 (t, 3H, J = 7,48 Hz, C-CH₃).

Obecný způsob olefinace

Do roztoku 0,1 g 9-diazoniové sloučeniny ve (vlhkém nebo suchém) methanolu se přidá 0,05 ekvivalentů octanu palladia. Reakční směs se míchá po dobu 5 minut při pokojové teplotě

-21 CZ 301835 B6 a přidají se 2 ekvivalenty požadovaného alkenu. Míchání se provádí po dobu 18 hodin za pokojové atmosféry nebo následuje HPLC. V míchání se může také pokračovat za atmosféry dusíku. Po ukončení se katalyzátor odfiltruje a filtrát se suší za vzniku surového produktu. Purifikovaný produkt se izoluje preparativní HPLC na reverzní fázi v gradientu methanolu a fosfátové5 ho pufru.

Příklad 4 io [4S-(4a, 12aa)]-9-[3'-(£}-propenová kyselinaj^l—(dimethylamino)-},4,4a,5,5a,6,11,12a-cktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-l, 1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid MS (FAB): m/z 515 (M+H).

Příklad 5 [4S-(4ct, 12aa)]—9—[ 1 ’-(£)-(2 '-fenyl)ethenyl]-4-( dimethy lam i no)-1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro~3,5,10,12,12a-pentahydroxy-ó-methyl-l, 11 -dioxo-2-naftacenkarboxamid

MS (FAB): m/z 547 (M+H).

Příklad 6 [4S-(4a, 12aa)]—7—[3 '-(/Ty-buty lpropenoát]-4-(d i methy lamino)-! ,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-pentahydroxy-6-methyl-l, 1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid

Obecný způsob arylace

Do roztoku 9-diazoniové sloučeniny v methanolu se přidá 0,10 ekvivalentů octanu palladia. Směs se míchá při pokojové teplotě po dobu 5 minut a přidají se 2 ekvivalenty kyseliny arylbor i té. Po 6 hodinách se katalyzátor odfiltruje a filtrát se vysuší. Surový produkt se čistí preparativní HPLC na reverzní fázi gradientem methanolu a fosfátového pufru.

Obecný způsob karboxylace

Do baňky s kruhovým dnem a třemi hrdly vybavené dvěma gumovými septy, zdrojem vakua a tyčovým míchadlem se přidá 100 mg diazoniové sloučeniny, 6,0 mg octanu palladia a 10 ml bezvodého dimethylformamidu. Reakční baňka se evakuuje a do směsi se po dobu 1 hodiny pomocí stříkačky zavádí CO. Směs se míchá po dobu 2 hodin, pak se rozpouštědlo odstraní za vakua, čímž se získá surový produkt. Požadovaná sloučenina se izoluje preparativní HPLC na reverzní fází Cu ve dvoj složkové mobilní fázi.

Příklad 7 [4S44ct, 12aa)]-9-{karboxy)-4-(dimethy lamino)-! ,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,10,12,12 a-pentahvdro xv-6-methv 1-1,1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid

MS (FAB): m/z 489 (M+H).

- 2? Obecný způsob hydrogenace.

Sloučenina se připraví rozpuštěním 0,100 g sloučeniny podle příkladu 4 do 10 ml methanolu, přidáním 0,1% koncentrované HC1 a 10 mg 10% palladia na aktivním uhlí. Směs se hydrogenuje při tlaku 275,79 kPa (40 psi) v Parrově aparatuře po dobu 6 hodin při pokojové teplotě a sleduje na HPLC. Výsledný surový produkt se chromatografuje na reverzní fázi Cis semipreparativním dvoj složkovým systémem, čímž se získá požadovaný produkt.

Obecný způsob olefinace v poloze 7

Do roztoku 0,1 g 7-diazoníové sloučeniny, připravené podobnými způsoby jako v příkladech 1 a 2, ve vlhkém methanolu se přidá 0,05 ekvivalentů octanu palladia. Reakční směs se míchá po dobu 5 minut pri pokojové teplotě a přidají se 2 ekvivalenty požadovaného alkenu. V míchání se pokračuje po dobu 18 hodin při pokojové teplotě a následně HPLC. Po ukončení se katalyzátor filtruje přes Celit a filtrát se suší, čímž se získá surový produkt. Čištěný produkt se izoluje preparatívní HPLC na reverzní fázi gradientem methanolu a fosfátového pufru.

Příklad 8

9-fenylminocyklin [4S-f4a,l 2aa)]-9-(fenyl)-4,7-bis(dimethylamino)-l ,4,4a,5,5a,6,11, 12a-oktahydro-3,5,10,12,12a-tetrahydroxy-6-methyl-l, 1 l-dioxo-2-naftacenkarboxamid

Sloučenina se připraví ze 0,100 g 9-aminominocyklinu, činidel a podmínek podobných příkladu 5. Reakce se míchá přes noc pod atmosférou dusíku a rozpouštědlo se odstraní za vakua, čímž se získá 0,063 g surového produktu. Preparatívní chromatografií na reverzní fázi Cjg a dvojsložkovým systémem rozpouštědel, extrakcí produktu do butanolu a odpařením rozpouštědla za vakua se získá 0,027 g požadovaného produktu ve formě žluté pevné látky.

MS (FAB): m/z 571 (M+H).

Příklad 9

7-joddoxycyklin

30,0 ml koncentrované kyseliny sírové se za stálého míchání přidá do 1,00 g hemihydrátu doxycyklin-hydrochloridu a roztok se ochladí na teplotu 0 °C. Do tohoto roztoku se v průběhu 1 hodiny po kapkách přidává 0,973 g /V-jodsukcinimidu a reakce se sleduje na HPLC a TLC do té doby, dokud zcela neproběhne. Pak se roztok nalije do 250 ml ledové vody, extrahuje (3x) butanolem a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Surový zbytek se čistí preparatívní HPLC, čímž se získá 1,13 g (89%) požadované sloučeniny ve formě tmavě žlutých krystalů.

MS (FAB): m/z 587 (M+H) ¹H NMR (Methanol d-4, 300 MHz) δ 7,94 (d, J = 8,19 Hz, 1H), 6,78 (d, J = 8,18 Hz, IH), 4,13 (s, IH), 3,53 (m, 3H), 2,85 (s, 7H), 2,66 (m, 4H), 2,41 (s, IH), 1,49 (d, J = 6,52 Hz, 3H), 0,95 (t, J = 7,27 Hz, 2H).

Příklady 10 a 11

7-Jodsancyklin a 7,9-dijodsancyklín

-23CZ 301835 B6

30,0 ml koncentrované kyseliny sírové se za stálého míchání přidá do 1,00 g hemihydrátu sancyklin-hydrochloridu a roztok se ochladí na teplotu 0 °C. Do tohoto roztoku se v průběhu 1 hodiny po kapkách přidává 1,09 g A-jodsukcinimidu a reakce se sleduje na HPLC a TLC. Pak se reakční směs nalije do 250 ml ledové vody, extrahuje (3x) «-butanolem a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Surový zbytek se čistí preparativní HPLC, čímž se získá 787 mg (61%) 7-jodsancyklinu a 291 mg (22%) 7,9-dijodsancyklinu ve formě žlutých, respektive tmavě žlutých krystalů,

MS (FAB): m/z 587 (M+H) 7-jod-sancyklin 'HNMR (Methanol d-4, 300 MHz) δ 7,89 (d, J = 8,86 Hz, IH), 6,67 (d, J = 8,87 Hz, IH), 3,56 (s, IH), 3,03 (s, 2H), 2,84 (s, 6H), 2,46 (m, 2H), 1,63 (m, 4H), 0,95 (m, 2H).

MS (FAB): m/z 667 (M+H) 7,9-dijodsancyklin 'H NMR (Methanol d-4, 300 MHz) δ 8,35 (s, IH), 3,78 (s, IH), 3,33 (s, 2H), 2,88 (s, 7H), 2,41 (m, 2H), 1,41 (m, 5H).

Příklad 12

Obecný způsob spojování

7-4'-Cl-fcnylsancyklin

100 mg 7-jodsancyklinu nebo 7-joddoxycy klinu (0,18 mM) a 4 mg Pd(OAc)₂ se přidá do methanolu odplyněného argonem, poté se přidá 200 μΐ 2 M Na₂CO3. Výsledný roztok se míchá po dobu 10 minut při pokojové teplotě. 4'-Cl-fenylboritá kyselina (58 mg, 0,38 mM) se rozpustí v 1 ml methanolu a přidá do jodtetracyklinu a reakční banka se odplyňuje argonem (3x). Reakce se míchá po dobu 15 minut při pokojové teplotě, pak se zahřívá při refluxu po dobu 18 hodin. Roztok se ochladí, filtruje a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí chromatografií na reverzní fázi C₁₈, čímž se získá 23 mg produktu ve formě tmavě žlutých krystalů.

MS (FAB): m/z (M+H) 525,1852 ‘HNMR (Methanol d₄,300 MHz) δ 7,35 - 7,44 (m, 4H), 7,21 - 7,24 (d, 1H), 6,85 - 6,88 (d, 1H), 3,55 (s, IH), 2,88 (s, 6H), 2,47 (m, 2H), 1,52 (m, 2H).

Příklad 13

7,9-di feny I sancy k 1 i n

MS (FAB) m/z (M+H) 567,2545 'HNMR (Methanol d,, 300 MHz) δ 7,22 - 7,85 (m, 11 H), 4,02 (m, IH), 3,53 (s, IH), 2,86 (br s, 6H), 2,41 (m, 2H), 1,52 (m, 2H).

Příklad 14

7-(4-fluorfenyl)sancyklin 55 MS (FAB) m/z 509 (M+H)

-24'Η NMR (Methanol d₄, 300 MHz) δ 7,41 (d, J = 8,61 Hz, IH), 7,30 (td, J = 6,87, 2,16 Hz, 2H), 7,16 (td, J = 6,84, 2,11 Hz, 2H), 6,89 (d, J = 8,59 Hz, IH), 3,56 (s, 2H), 2,91 (s, 7H), 1,52 (m, 4H), 0,95 (m,2H).

Příklad 15

7-(4-nÍtrofenyl)sancyklin to MS (FAB) m/z 536 (M+H) ‘HNMR (Methanol d₄, 300 MHz) δ 8,28 (d, J = 8,50, 2H), 7,52 (d, J= 8,52, 2H), 7,42 (d, J = 8,64, IH), 6,93 (d, J = 8,65, IH), 3,51 (s, 2H), 6,73 (s, 7H), 1,50 (m, 5H), 0,92 (m, 2H).

Příklad 16

7-(2-pyridyl)doxycyklin 20 MS (FAB) m/z 522 (M+H) 'HNMR (Methanol d₄, 300 MHz) δ 8,62 (s, IH), 7,94 (m, 2H), 7,49 (m, IH), 7,40 (m, IH), 6,94 (m, IH), 4,21 (s, IH), 3,56 (m, 2H), 2,91 (s, 7H), 2,70 (m, 3H), 1,038 (s, 3H), 0,92 (m, 2H).

Příklad 17

7-ethylensancyklin

MS (FAB) m/z 471 (M+H) 'HNMR (Methanol d₄, 300 MHz) 5 7,65 (d, J = 8,79 Hz, IH), 6,80 (d, J = 8,76 Hz, IH), 5,56 (d,J = 18,42 Hz, IH), 5,25 (d, J= 12,15 Hz, IH), 3,84 (s, IH), 3,19 (m, 2H), 2,98 (s, 6H), 2,82 (m, 1 H), 2,32 (m, 2H), 0,92 (m, 1H).

Ekvivalenty

Z předloženého textu by mělo být zřejmé, že lze použít nejenom popsaný experimentální způsob, aleje také možné provést četné obměny. Tyto obměny spadají do rozsahu předloženého vynálezu ajsou pokryty následujícími patentovými nároky.

Claims

45 PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob přípravy 7-, 9- nebo 13-substituované tetracyklinové sloučeniny, vyznačující se t í m , že zahrnuje uvedení reaktivního tetracykl lnového chemického komplexu obsahujícího

50 reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny majícího alespoň jedno reaktivní místo vybráno z polohy 7, 9 nebo 13 a katalyzátor s přechodným kovem vytvářející reaktivní chemický meziprodukt do kontaktu s reaktivním organickým prekurzorem substituentu za podmínek, při kterých vzniká tetracyklinová sloučenina substituovaná daným organickým substituentem, přičemž uvedenou tetracyklinovou sloučeninou je oxytetracyklin, chlortetracyklin, demeclocyklin,

55 doxycyklin, chelocardin, minocyklin, rolitetracyklin, lymecyklin, sancyklin, methacyklin, api-25CZ 301835 B6 cyklin, clomocyklin, guamecyklin, meglucyklin, mepylcyklin, penimepicyklin, pipacyklin, etamocyklin, nebo penimocyklin, a kde tetracyklinová sloučenina je substituovaná jedním nebo vícero substituenty zahrnujícími alkylovou, alkenylovou, alkynylovou, cykloalkylovou, arylovou, alkylkarbonylovou, arylkarbonylovou, alkoxykarbonylovou a aryloxy karbony lovou skupinu,

5 aminoskupinu, hydroxyskupinu, kyanoskupinu, alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, karboxylovou skupinu, karboxamidoskupinu, karboxyester, karbocyklickou nebo heterocyklickou skupinu.
2. Způsob přípravy 7-, 9- nebo 13-substituované tetracyklinové sloučeniny, vyznačující se tím, že zahrnuje kombinaci reaktivního prekurzoru na bázi tetracyklinové sloučeniny lů majícího alespoň jedno reaktivní místo vybráno z polohy 7, 9 nebo 13 a reaktivního organického prekurzoru substituentu v přítomnosti katalyzátoru s přechodným kovem za podmínek, při kterých vzniká tetracyklinová sloučenina substituovaná daným organickým substituentem, přičemž tetracy klínovou sloučeninou je oxytetracyklin, chlortetracyklin, demeclocyklin, doxycyklin, chelocardin, minocyklin, rolitetracyklin, lymecyklin, sancyklin, methacyklin, apicyklin,

15 clomocyklin, guamecyklin, meglucyklin, mepylcyklin, penimepicyklin, pipacyklin, etamocyklin, nebo penimocyklin, a kde tetracyklinová sloučenina je substituovaná jedním nebo vícero substituenty zahrnujícími alkylovou, alkenylovou, alkynylovou, cykloalkylovou, arylovou, alkylkarbonylovou, arylkarbonylovou, alkoxykarbonylovou a aryloxy karbony lovou skupinu, aminoskupinu, hydroxyskupinu, kyanoskupinu, alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, karboxylovou skupinu,

20 karboxamidoskupinu, karboxyester, karbocyklickou nebo heterocyklickou skupinu.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje katalyzátor na bázi organopalladia,

25
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že daný katalyzátor na bázi organopalladia zahrnuje chlorid palladia, octan palladia, PdC!₂(PhCN)₂, PdCl₂(Ph₃P)₂, Pd₂(dba)₃^CHCl₃nebo jejich kombinace.
5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků laž4, vyznačující se tím, že daný kataly30 zátor s přechodným kovem zahrnuje měď, rhodium, železo, iridium, chrom, zirkon nebo nikl.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje CuCl₂, Cul₂, octan rhodnatý, Rh₆(CO)₁₆ nebo jejich kombinaci.

35
7. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznač uj ící se t í m, že daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny je prekurzor na bázi oxytetracyklinu, chlortetracyklinu, demeclocyklinu, doxycyklinu, chelocardinu, minocyklinu, rolitetracyklinu, lymecyklinu, sancyklinu, methacyklinu, apicyklinu, clomocyktinu, guamecyklinu, meglucyklinu, mepylcyklinu, penimepicyklinu, pipacyklinu, etamocyklinu, nebo penimocyklínu.
8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny je vybrán ze skupiny sestávající z reaktivního prekurzoru na bázi minocyklinu, z reaktivního prekurzoru na bázi doxycyklinu a z reaktivního prekurzoru na bázi sancyklinu.
9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až7, vyznačující se tím, že daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny je arendiazoniová sůl, jodderivát nebo boritý derivát tetracyklinu.

50
10. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, v y z n a č u j í c í se t í m , že daný reaktivní prekurzor substituentu má alespoň jednu reaktivní skupinu obsahující π-vazbu.
11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že daný reaktivní organický prekurzor substituentu je alkenylová, alkynylová nebo aromatická skupina.

-2612. Způsob podle nároku 11, vyznačující se lim, že daný reaktivní organický prekurzor substituentu je substituovaná nebo nesubstituovaná alkenylová skupina.
13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že daný alkenylový reaktivní orga5 nický prekurzor substituentu je monomer na bázi ethenylu.
14. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že daný alkenylový, reaktivní organický prekurzor substituentu je substituovaný.

io
15. Způsob podle nároku 12 nebo 14, vyznačující se tím, že daný alkenylový reaktivní organický prekurzor substituentu je methyleny!, konjugovaný dien, izopren, ethenylether, jodalken nebo jejich derivát.
16. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že daný reaktivní organický pre15 kurzor substituentu je heteroaromatický.
17. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že daný reaktivní organický prekurzor substituentu je arylboritá kyselina, jodaryl, chinon, arylethylen nebo styren.

20
18. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že daný reaktivní organický prekurzor substituentu obsahuje karbonylovou nebo thiokarbonylovou skupinu.
19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že daný reaktivní organický prekurzor substituentu je arylethenylketon, arylizopropenylketon, α,β-nenasycený aldehyd, α,β25 nenasycený keton, α,β-nenasycená kyselina nebo jejich derivát.
20. Způsob podle nároku ll, vyznačující se tím, že daný aikynylový reaktivní organický prekurzor substituentu je substituovaný nebo nesubstituovaný acetylen.

30
21. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex obsahující reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny a katalyzátor s přechodným kovem, přičemž reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny je prekurzor na bázi oxytetracyklinu, chlortetracyklinu, demeclocyklinu, doxycyklinu, chelocardinu, minocyklinu, roliteracyklinu, lymecyklinu, sancyklinu, methacyklinu, apicyklinu, clomocyklinu, guamecyklinu, meglucyklinu, mepylcyklinu, penimepi35 cyklinu, pipacyklinu, etamocyklinu nebo penimocyklinu.
22. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex podle nároku 21, přičemž daný katalyzátor obsahuje katalyzátor na bázi organopalladia.

40
23. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex podle nároku 22, přičemž daný katalyzátor na bázi organopalladia zahrnuje chlorid palladia, octan palladia, PdCl₃(PhCN)₂, PdCl₂(PhiP)₂, Pd₂(dba)₃^CHCl₃ nebo jejich kombinace.
24. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex podle kteréhokoliv z nároků 21 až 23, přičemž

45 daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje měď, rhodium, železo, iridium, chrom, zirkon nebo nikl.
25. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex podle nároku 24, přičemž daný katalyzátor s přechodným kovem zahrnuje CuCl₂, Cuí₂, octan rhodnatý, Rh₆(CO)i6 nebo jejich kombinace.
26. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex podle kteréhokoliv z nároků 21 až 25, přičemž daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny je prekurzor na bázi oxytetracyklinu, chlortetracyklinu, demeclocyklinu, doxycyklinu, chelocardinu, minocyklinu, roliteracyklinu, lymecyklinu, sancyklinu, methacyklinu, apicyklinu, clomocyklinu, guamecyklinu, meglucyklinu,

55 mepylcyklinu, penimepicyklinu, pipacyklinu, etamocyklinu nebo penimocyklinu.

-27CZ 301835 B6
27. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex podle kteréhokoliv z nároků 21 až 25, přičemž daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny je vybrán ze skupiny sestávající z reaktivního prekurzorů na bázi minocyklinu, z reaktivního prekurzorů na bázi doxycyklinu

5 a z reaktivního prekurzorů na bázi sancy klinu.
28. Reaktivní tetracyklinový chemický komplex podle kteréhokoliv z nároků 21 až 26, přičemž daný reaktivní prekurzor na bázi tetracyklinové sloučeniny je arendiazoniová sůl, jodderivát nebo derivát tetracyklinu s boritou skupinou, kde tetracyklinová sloučenina je vybrána zoxytetra10 cyklinu, chlortetracyklinu, demeclocyklinu, doxycyklinu, chelocardinu, minocyklinu, roliteracyklinu, lymecyklinu, sancyklinu, methacyklinu, apicyklinu, clomocyktinu, guamecyklinu, meglucyklinu, mepylcyklinu, penimepicyklinu, pipacyklinu, etamocyklinu nebo penimocyklinu.
29. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7, přičemž substituent v poloze 7 je i5 připojen C-C vazbou a daný substituent obsahuje aromatickou nebo heteroaromatickou část a kde uvedená tetracyklinová sloučenina je oxytetracyklin, chlortetracyklin, demeclocyklin, doxycyklin, chelocardin, minocyklin, roliteracyklin, lymecyklin, sancyklin, methacyklin, apicyklin, clomocyklin, guamecyklin, meglucyklin, mepylcyklin, penimepicyklin, pipacyklin, etamocyklin nebo penimocyklin.
30. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7, podle nároku 29, přičemž daná sloučenina je 7-4 '-Cl-fenylsancy kliň.
31. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7, podle nároku 29, přičemž daná slouče25 nina je 7~{4-fluorfenyl) sancyklin.
32. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7, podle nároku 29, přičemž daná sloučenina je 7-{4-nitrofenyl)sancykIin.

30
33. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7, podle nároku 29, přičemž daná sloučenina je 7-(2-pyridyl)doxycyklin.
34. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7, ve kterém substituent v poloze 7 je připojen -C-C- vazbou a daný substituent obsahuje vazbu -C=C- sousedící s vazbou -C-C
35 a kde tetracy klínovou sloučeninou je oxytetracyklin, chlortetracyklin, demeclocyklin, doxycyklin, chelocardin, minocyklin, roliteracyklin, lymecyklin, sancyklin, methacyklin, apicyklin, clomocyklin, guamecyklin, meglucyklin, mepylcyklin, penimepicyklin, pipacyklin, etamocyklin nebo penimocyklin.

40 35. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7 podle nároku 34, ve kterém uvedený substituent má obecný vzorec Z ve kterém substituenty R₂ a R? jsou každý nezávisle atom vodíku, alkylová, alkenylová, alkynylová, cykloal kýlová, arylová, alkylkarbonylová, arylkarbonylová, alkoxy karbony lová aaryloxy45 karbonylová skupina, aminoskupina, hydroxyskupina, kyanoskupina, alkoxyskupina, ary loxyskupina, karboxylová skupina, nebo substituenty R₂ a Ri spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh.
36. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7 podle nároku 35, ve kterém uvedený

50 substituent R? je atom vodíku a substituent R-, má obecný vzorec

-28o u

Ϊ ve kterém substituent R4 je C₅-C₅alkoxy skupina.
37. Tetracykl inová sloučenina substituovaná v poloze 7 podle nároku 35, ve kterém substituenty

5 R₂ a R₃ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh.
38. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7 podle nároku 35 nebo 37, ve kterém daný kruh obsahuje 5 až 15 atomů, io
39. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7 podle nároků 35, 37 nebo 38, ve kterém daný kruh může být konjugovaný nebo nekonjugovaný aromatický systém.
40. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 7 podle nároku 35, přičemž daná slouče15 ninaje 7-ethylenylsancyklin.
41. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 9, ve kterém substituent v poloze 9 je připojen -C-C- vazbou a daný substituent obsahuje aromatickou nebo heteroaromatickou část a kde tetracyklinovou sloučeninou je oxytetracyklin, chlortetracyklin, demeclocyklin, doxy20 cyklin, chelocardin, minocyklin, roliteracykliň, lymecyklin, sancyklin, methacyklin, apicyklin, clomocyklin, guamecyklin, megíucyklin, mepylcyklin, penimepicyklin, pipacyklin, etamocyklin nebo penimocyklin.
42. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 9, ve kterém substituent v poloze 9 je

25 připojen -C-C- vaznou a daný substituent obsahuje vazbu -C=C- sousedící s vazbou -C-Ca kde tetracyklinovou sloučeninou je oxytetracyklin, chlortetracyklin, demeclocyklin, doxycyklin, chelocardin, minocyklin, roliteracyklin, lymecyklin, sancyklin, methacyklin, apicyklin, clomocyklin, guamecyklin, megíucyklin, mepylcyklin, penimepicyklin, pipacyklin, etamocyklin nebo penimocyklin.
43. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 9 podle nároku 42, ve kterém uvedený substituent má obecný vzorec Z ve kterém substituenty R₂ a R₃ jsou každý nezávisle atom vodíku, alkylová, alkenylová, alkyny35 lová, cykloalkylová, arylová, a Iky lkarbony lov á, aryl karbony lová, alkoxy karbony lov á a aryloxykarbonylová skupina, aminoskupina, hydroxy skupí na, kyanoskupina, alkoxyskupina, aryloxyskupina, karboxylová skupina; nebo substituenty R₂ a R₃ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh.

40
44. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 9 podle nároku 43, ve kterém uvedený substituent R₂ je atom vodíku a substituent R₃ má obecný vzorec

O u

ve kterém substituent R4 je Ci-T3₅alkoxy skupina.

-29CZ 301835 B6
45. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 9 podle nároku 43, ve kterém substituenty R₃ a R₃ spolu dohromady tvoří substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh.
46. Tetracykl inová sloučenina substituovaná v poloze 9 podle nároku 43 nebo 45, ve kterém daný kruh obsahuje 5 až 15 atomů.
47. Tetracyklinová sloučenina substituovaná v poloze 9 podle kteréhokoliv z nároků 43,45 nebo ío 46, ve kterém daný kruh je konjugovaný nebo nekonjugovaný aromatický kruhový systém.