CZ2002815A3

CZ2002815A3 - Deriváty bifenylu jakoľto NHE-3 inhibitory

Info

Publication number: CZ2002815A3
Application number: CZ2002815A
Authority: CZ
Inventors: Dieter Dorsch; Peter Raddatz; Norbert Beier; Claudia Wilm
Original assignee: Merck Patent Gmbh
Priority date: 1999-09-22
Filing date: 2000-09-04
Publication date: 2002-08-14
Also published as: NO20021407L; MXPA02003087A; CN1555356A; JP2004500338A; EP1214291A1; BR0014199A; ZA200203095B; WO2001021582A1; KR20020033818A; HUP0202891A3; NO20021407D0; DE19945302A1; SK3342002A3; PL355097A1; HUP0202891A2; AU7649700A; CA2387529A1

Description

Deriváty bifenylu jakožto NHE-3 inhibitory

Oblast techniky

Vynález se týká derivátů bifenylu obecného vzorce I

kde znamená

R¹ , R⁴ na sobě nezávisle skupinu -CC=NHj-NH2 popřípadě substituovanou jednou skupinou -COA, -CO-CCCR⁶>2]n^-Ar, -COOA, -OH nebo obvyklou skupinou chránící aralnoskupinu nebo znamená skupinu NH-CC=NHj-NH2,

-CO-N=C<NH2nebo skupinu vzorce hnX nebo

N^:

CH.

R² , R³ , R⁵ na sobě nezávisle atom vodíku, skupinu A, OR⁶ , NCR⁶ >2, NO2, CN, Hal. NHCOA. NHCOAr, NHSO2A,

NHS02Ar, C00R⁶, CONCR⁶^, CONHAr. COR⁶, COAr, SCO)_nA, SCO)nAr, -O-[CCR⁶>23m-COOR⁶,

-[CCR⁶ j2 Ip-COOR⁶ . -0-ECCR⁶ )2 Im-CONCR⁶ )₂ .

-[CCR⁶>23p-CONCR⁶)2. -O-ICCR⁶>23m-CONHAr nebo -[CCR⁶ >2]P-CONHAr,

X

-[CCR⁶ 52]n-, -CR⁶=CR⁶-. -[CCR⁶ )2 1 n~0-,

-O-[ C(R⁶ )₂ 1 n~ , -COO-, -OOC-, -CONR⁶ - nebo -NR⁶CO-,

R⁶ atom vodíku, skupinu A nebo benzylovou skupinu.

A alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, přičemž jedna nebo dvě skupiny -CH2- jsou popřípadě nahrazeny atomem kyslíku nebo atomem síry nebo skupinami -CR⁶=CR⁶- a/nebo jeden až sedm atomfl vodíku jsou nahrazeny atomy fluoru.

Ar fenylovou nebo naftylovou skupinu nesubstituovanou nebo substituovanou jednou, dvěma nebo třemi skupinami ze souboru zahrnujícího skupinu A, Ar’, OR⁶, □Ar*. NCR6j2, NOa , CN, Hal, NHCOA, NHCOAr' , NHSO2A, NHS02Ar' , COOR⁶, CONCR⁶ >2 , CONHAr', COR⁶. COAr', SCOjnA a SCO)_nAr' ,

Ar’ fenylovou nebo naftylovou skupinu nesubstituovanou nebo substituovanou jednou, dvěma nebo třemi skupinami ze souboru zahrnujícího skupinu A, OR⁶, NCR⁶ >2, N02, CN, Hal, NHCOA, COOR⁶, CONCR⁶ la, COR⁶ a SCO)nA.

Hal atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu, n 0,1 nebo 2.

m 1 nebo 2,

P 1 nebo 2, a jeho solí a solvátfl jakožto NHE-3-inhibitorflDosavadní stav techniky

Jiné inhibitory měničů sodík/protony subtyp 3 jsou popsá-

ny například v evropském patentovém spise číslo EP O 825178.

V německém patentovém spise Číslo DE 19819548 se uvádí, že sloučeniny obecného vzorce I a jejich soli vykazují faktor Xa inhibující vlastnosti a mohou se proto používat k ošetřování a k předcházení tromboembolických nemocí, jako jsou trombóza, infarkt myokardu, arterioskleróza, záněty, apoplexie, angína pektoris, restenóza po angioplastii a přerušované kulhání.

Úkolem vynálezu je vyvinout nové sloučeniny s hodnotnými vlastnostmi, které by se zvláště mohly použít pro výrobu léčiv.

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu jsou shora charakterizované deriváty b i f eny1u.

S překvapením se totiž zjistilože sloučeniny obecného vzorce I a jejich soli při dobré snášenlivosti inhibují natřium/protonové měniče subtypu 3. Sloučeniny se proto mohou používat jakožto léčivě účinné látky v humánní a ve veterinární medicíně.

Je známo, že měnič Na⁺/H⁺ představuje rodinu s alespoň 6 různými isoformami CNHE-1 až NHE-6). které jsou nyní všechny klonovány- Zatímco subtyp NHE-1 je všudypřítomně rozdělen v celém těle ve všech tkáních, jsou ostatní subtypy NHE expresovány selektivně ve specifických orgánech, jako je ledvina nebo v lumenové stěně a v kontraluminární stěně tenkého střevaToto rozložení odráží specifické funkce, kterým slouží různé isoformy, totiž jednak k regulaci vnitrobuněčných hodnot pH a buněčného objemu subtypem NHE-1, jednak příjem Na⁺ a opětný příjem ve střevu a v ledvině isoformami NHE-2. případně NHE-3. Isoforma NHE-4 byla nalezena hlavně v žaludku. Exprese NHE-5

se omezuje na mozek a neuronovou tkáň. NHE-6 představuje Isoformu, která vytváří sodíkový protonový něníč v mitochondriích.

Isoforma NHE-3 je exprimována obzvláště v apikální membráně sousedících ledvinových pánviček; brzdicí látka NHE-3 vykonává proto kromě jiného ochranu ledvin.

Terapeutické využití selektivní brzdicí látky pro NHE—3 isoformy je mnohostranné. Brzdicí látky NHE-3 brzdí nebo snižují poškozování tkání a odumírání buněk po patofyziologických hypoxických a ischemických příhodách, které vedou k aktivaci NHE, jak tomu je při ledvinové ischemii nebo během odnímání, transportu a reperfuse při transplantaci ledviny.

Sloučeniny obecného vzorce I působí na snižování krevního tlaku a hodí se jako účinné látky léčiv k léčení hypertense. Jsou vhodné kromě toho jako diuretika.

Sloučeniny obecného vzorce I působí samotné nebo ve spojení s inhibitory NHE jiných subtypových specifik antiischemicky a může se jich použít při trombózách, atheroskleroze, křečových žilách, k ochraně orgánů, například ledvin nebo jater před a během operací i při chronickém nebo akutním selhání ledvin.

Dále se jich může použít k ošetřování záchvatu mrtvice, otoku mozku, ischemii nervového systému, různých forem šoku i ke zlepšení dýchání při například následných stavech; poruch spánku, náhlé dětské smrti, pooperační hypoxie a při jiných poruchách dechu.

Kombinací s brzdičem karboanhydrázy může být činnost dechu dále zplešována.

Sloučeniny obecného vzorce I působí Inhlblčně na prollferaci buněk, například na buněčnou proliferaci fibroblastfl a proliferaci buněk hladkého svalstva a může se jich proto používat k léčení nemocí, u kterých proliferace buněk je primární nebo sekundární příčinou.

Sloučenin obecného vzorce I je možno používat proti pozdním komplikacím cukrovky, nádorovým onemocněním, fibrotickým onemocněním, endotheliální dysfunkci, hypertrofiím a hyperplasiím orgánů, obzvláště při hypertrofi i nebo hyperplasii prostaty.

Vhodné jsou dále jako diagnostika k určování a k rozlišování určitých forem hypertonie, atherosklerózy. cukrovky a proliterativních onemocnění.

Jelikož sloučeniny obecného vzorce 1 ovlivňují s výhodou hladinu sérových 1ipoproteinfl, mohou se používat k léčení zvýšené hladiny tuku v krvi nebo v kombinaci s jinými léčivy.

Vynález se týká použití sloučenin obecného vzorce I a jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo solvátfl k výrobě léčiv k léčení trombóz, ischemických stavů srdce, periferního nebo centrálního nervového systému a záchvatů mrtvice, ischemických stavů periferních orgánfl a končetin a šoků.

Vynález se týká dále použití sloučenin obecného vzorce I a jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo solvátfl k výrobě léčiva k nasazení při chirurgických operacích a transplantacích orgánfl a ke konzervaci a skladování transplantátů pro chirurgické zákroky.

Vynález se týká také použití sloučenin obecného vzorce I a jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo solvátfl k výrobě léčiv k léčení nemocí, u kterých proliferace buněk představuje primární nebo sekundární příčinu, k léčení nebo k profylaxi ·· · poruch tukové výměny nebo poruch dýchání Vynález se týká dále použití sloučenin obecného vzorce I a jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo solvátů k výrobě léčiva k léčení ischemické ledviny, ischemického onemocnění střev nebo k profylaxi akutních nebo chronických ledvinových nemoc í.

Způsoby k identifikaci látek, které inhlbují subtyp 3 sodíko/protonového měniče, jsou popsány například v americkém patentovém spise číslo 5 871 919.

Všechny symboly, které se vyskytují v obecných vzorcích několikrát, například R⁶, mají na sobě nezávislý význam.

Výrazem hydráty a solváty se vždy míní hemihydráty, monohydráty nebo dlhydráty a solváty se míní například adlční sloučeniny s alkoholy, například s methanolem nebo s ethanolem.

Symbol A znamená alkylovou skupinu s přímým nebo s rozvětveným řetězcem s 1 až 20, s výhodou s 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 nebo 12 atomy uhlíku. S výhodou znamená A skupinu methylovou, dále ethylovou, propylovou, lsopropylovou, butylovou. isobutylovou, sek-butylovou nebo terc-butylovou, dále také skupinu pentylovou, 1-, 2- nebo 3-methylbutylovou, 1.1-,

1.2- nebo 2,2-dimethylpropylovou, 1-ethylpropylovou, hexylovou, 1-, 2-, 3- nebo 4-methylpěntylovou, 1,1-, 1,2-, 1,3-,

2.2- , 2,3- nebo 3,3-dlmethylbutylovou, 1- nebo 2-ethylbutylovou, 1-ethyl-1-methylpropylovou, 1-ethy1-2-roethylpropylovou,

1.1.2- nebo 1,2,2-trimethy1propylovou, heptylovou, oktylovou, nonylovou nebo decylovou. Dále znamená A také například skupinu trifluormethylovou, pentafluorethylovou, allylovou nebo kroty1ovouSymbol CDR⁶ znamená skupinu acylovou, s výhodou skupinu • · · ♦ formylovou, acetylovou, propionylovou, dále také butyrylovou, pentanoylovou nebo hexanoy1ovou.

Symbol COOR⁶ znamená skupinu methoxykarbony1ovou, ethoxykarbony lovou , propoxykarbonylovou nebo butoxykarbonylovou.

Hal znamená s výhodou atom fluoru, chloru nebo bromu avšak také atom jodu.

Symboly R² , R³ a R⁵ znamenají na sobě nezávisle s výhodou atom vodíku, atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu, hydroxyskupinu, methoxyskupinu, ethoxyskupinu, propoxyskupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, methylaminoskupinu, dimethylaminoskupinu, ethylaminoskupinu, diethylaminoskupinu, acetamidoskupinu, sulfonamidoskupinu, methylsulfonamidoskupinu, fenylsulfonamidoskupinu, methylthioskupinu, ethylthioskupinu, skupinu methy1sulfinylovou, ethylsulfinylovou, methylsulfonylovou. ethy1sulfonylovou, fenylsulfinylovou, fenylsulfonylovou, kyanoskuplnu, karboxyskupinu, skupinu methoxykarbonylovou, ethoxykarbonylovou, karboxymethoxyskupinu, methoxykarbonylraethoxyskupi nu, karboxymethylovou skupinu, methoxykarbony1methylovou skupinu, aminokarbony1methoxyskupinu, aminokarbonylmethylovou skupinu, N-f eny1am i nokarbony1methoxyskup inu, N-f eny1am i nokarbonylmethylovou skupinu, dále acylovou nebo benzoylovou skupinu, přičemž R² a R⁵ znamenají zvláště atom vodíku a R³ znamená zvláště například atom vodíku, skupinu -CODA nebo -OCH2COOR⁶, přičemž R⁶znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

Symbol R⁶ znamená atom vodíku, skupinu A nebo benzylovou skupinu, zvláště však atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

Symbol X znamená s výhodou například skupinu -CH2-, -CH=CH-. -CH2O-, -O-CH2-, -COO-, -00C-, -CONH- nebo -NHCO·«*· < ·* přičemž především znamená skupinu -CH2O-, -0-CH₂- nebo

-CH₂-ch₂-.

Symbol Ar znamená s výhodou nesubstituovanou fenylovou nebo naftylovou skupinu, dále s výhodou skupinu fenylovou nebo naftylovou roonosubst!tuovanou, disubstituovanou nebo trisubstituovanou skupinou ze souboru zahrnujícího skupinu A, atom fluoru, chloru, bromu a jodu, hydroxyskupinu, nethoxyskupinu, ethoxyskupinu, propoxyskupinu, butoxyskupinu, pentyiexyskupinu, hexyloxyskupinu, benzyloxyskupinu, fenethyloxyskupinu, methy1thioskupinu, ethylthioskupiiic - skupinu methylsulfinylovou, ethylsulfinylovou, mechylsulfony1ovou, ethylsulfonylovou, fenylsulfinylovou, fenylsulfonylovou,nitroskupinu, aminoskupinu, methylamínoskupinu, ethylaminoskupinu, dimethylaminoskupinu, diethylaminoskupinu, formamidoskupinu, acetamidoskupinu, propionylaminoskupinu, butyrylaminoskupinu, methylsulfonamidoskupinu, ethylsulfonamidoskupinu, propylsulfonamidoskupinu, butylsulfonamidoskupinu, fenylsulfonamidoskupinu, C4-raethylfenyl)sulfonamidoskupinu, karboxymethoxyskupinu, karboxyethoxyskupinu, methoxykarbonylmethoxyskupinu, methoxykarbonylethoxyskupinu, hydroxymethoxyskupinu, hydroxyethoxyskupinu, methoxyethoxykarboxyskupinu, methoxykarbonylovou skupinu, ethoxykarbonylovou skupinu, kyanoskupinu, fenylaminokarbonylovou skupinu, acylovou skupinu a benzoylovou skupinu a dále znamená bifenylovou skupinu.

Symbol Ar znamená tedy s výhodou například skupinu o-, mnebo p-tolylovou, o-, m- nebo p-ethylfenylovou, 0-, m- nebo ppropy1fenylovou, o-, m- nebo p-lsopropylfenylovou, 0-, m- nebo p-butylfenylovou, o-, m- nebo p-hydroxyfenylovou, 0-, m- nebo p-nitrofenylovou, 0-, m- nebo p-aminofenylovou, o-, m- nebo p-CN-methylamino)fenylovou, o-, m- nebo p-acetamidofenylovou. o-, m- nebo p-methoxyfenylovou, o-, m- nebo p-ethoxyfeny1ovou, o-, m- nebo p-karboxyfenylovou, 0-, m- nebo p-methoxykarbony1fenylovou, o-, m- nebo p-CN,N-dimethylamino)fenylovou, 0-, mnebo p-CN-ethylamino)fenylovou, ο-, ra- nebo p-CN,N-diethy1araino)fenylovou, o-, m- nebo p-acetylfenylovou. o-, ra- nebo p-f orraylf eny lowou, o-, ra- nebo p-fluorfenylovou, o-, m- nebo pohromí enyl ovou, o-, m- nebo p-chlorfenylovou, o-, m- nebo p-raethy1sulfony1fenylovou, o-, m- nebo p-Cfenylsulfonamidolfenylovou, o-, ra- nebo p-Craethylsulfonamidoífenylovou, o-, mnebo p-methylthiofenylovou, dále s výhodou skupinu 2,3-, 2,4-, 2,5-, 2,6, 3,4- nebo 3,5-difluorfeny1ovou, 2,3-, 2,4-, 2.5-, 2,6, 3,4- nebo 3,5-dichlorfenylovou, 2,3-, 2,4-, 2,5-, 2,6.

3.4- nebo 3,5-dibromfenylovou, 2,4- nebo 2,5-dinitrofenylovou,

2,5 nebo 3,4-diraethoxyfenylovou, 3-nitro-4-chlorfenylovou, 3-amino-4-chlor-, 2-amino-3-chlor-. 2-amino-4-chlor-, 2-amino-5-chlor-, nebo 2-araino-6-chlorf eny lovou. 2-nit.ro-, 4-N.N-diraet-hy lamino- nebo 3-nitro-, 4-N, N-diraethylarainof eny lovou, 2,3-diaminořenylovou, 2,3,4-, 2,3,5-, 2,3,6-, 2,4,6- nebo 3,4,5-trichlorfenylovou, 2,4,6-trimethoxyfenylovou, 2-hydroxy-3,5-dichlorfenylovou, p-jodřenylovou, 3,6-dichlor- 4-aminořenylovou, 4-fluor-3-chlorfenylovou, 2-fluor-4-bromfenylovou, 2,5-difluor-4-brorafenylovou, 3-brora-6-methoxyfenylovou, 3-chlor-6-raethoxyfenylovou, 3-chlor-4-acetamidofeny1ovou, 3-fluor-4methoxyfenylovou, 3-araino-6-methylfenylovou, 3-chlor-4-acetamidof eny lovou nebo 2,5-d imet-hyl -4-chlorfenyl ovou skupinu.

Ar' znamená s výhodou například skupinu fenylovou nebo naftylovou, dále s výhodou například skupinu o-, m— nebo ptolylovou. o-, ra- nebo p-ethylfenylovou, o-, m- nebo p-propylfenylovou, o-, m- nebo p-isopropy1fenylovou, o-, m- nebo pterc-butylfenylovou, o-, m- nebo p-hydroxyfenylovou, o-, ίαnebo p-nitrofenylovou, o-, m- nebo p-arainofenylovou, o-, mnebo p-(N-methylamino)fenylovou, o-, m— nebo p-acetamidofenylovou, o-, ra- nebo p-methoxyfenylovou, o-, ra- nebo p-ethoxyfenylovou, o-, m- nebo p-karboxyfenylovou. o-, m- nebo p-raethoxykarbonylfenylovou, o-, m- nebo ρ-CN,N-óimethylaminoifenylovou, o-, ra- nebo p-CN-ethylamino)fenylovou, o-, m- nebo pCN,N-diethylarainoifenylovou, o-, m- nebo p-acety1fenylovou,

ο-, in— nebo p-formylfenylovou, ο-, m- nebo ρ-fluorfenylovou, o-, m- nebo p-bromfenylovou, o-, m- nebo p-chlorfenylovou nebo o-, m- nebo ρ-methylsulfony1fenylovou skupinu.

Vynález se tedy týká zvláště sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých alespoň jeden ze symbolfi má shora uvedený výhodný význam. Některými výhodnými skupinami sloučenin obecného vzorce I jsou následující sloučeniny dílčích vzorců Ia až li. kde zvlášt neuvedené symboly mají význam uvedený u obecného vzorce I. přičemž znamená v obecném vzorci la) R¹ . R⁴ na sobě nezávisle skupinu -CC=NH)-NH2 popřípadě substituovanou jednou hydroxylovou skupinou, nebo znamená skupinu -CO-N=C(NH2)2ί lb) R² , R⁵ atom vodíku:

lc) R¹ , R⁴ na sobě nezávisle skupinu -C<=NH)-NH2 popřípadě substituovanou jednou hydroxylovou skupinou, nebo znamená skupinu -CO-N“CCNH2)2.

R², R⁵ atom vodíku a

R³ atom vodíku nebo skupinu COOR⁶:

Id) le) If )

R¹ , R⁴ na sobě nezávisle skupinu -C<*=NH)-NH2 popřípadě substituovanou jednou hydroxylovou skupinou, nebo znamená skupinu -CO-N=C<NH2)2.

R² , R⁵ atom vodíku a

R³ atom vodíku, skupinu COOR⁶ nebo -O-CCH2 H-00R⁶ ;

X skupinu -CH2-O- nebo -O-CH2-:

R¹ , R⁴ na sobě nezávisle skupinu -C<=NH)-NH2 popřípadě substituovanou jednou hydroxylovou skupinou, nebo znamená skupinu -C0-N=CCNH2)2,

R² . R⁵ atom vodíku a

R³ atom vodíku, skupinu COOR⁶.

X skupinu -CH2-O- nebo -O-CH2-;

ig>

Ih5

Ii5

R¹ , R⁴ na sobě nezávisle skupinu -CC=NH5-NH2 popřípadě substituovanou jednou hydroxylovou skupinou, nebo znamená skupinu -C0-N=C(NH2>2,

R², R⁵ atom vodíku a

R³ atom vodíku, skupinu COOR⁶ nebo -O-CCřfe 5C00R⁶,

X skupinu -CH2-O-, -O-CH2- nebo -CH2 -CH2 - '·

R¹ , R⁴ na sobě nezávisle skupinu -CÍ=NH5-NH2 popřípadě substituovanou jednou hydroxylovou skupinou, nebo znamená skupinu -CO-N=CCNft2)2,

R² , R⁵ atom vodíku a

R³ atom vodíku, skupinu COOR⁶, -Q-CH2-CQ0R⁶, -CH2-COOR⁶,

-O-CH2-CON < R⁶ 52 . CH2-CON( R⁶ 52 . -O-Clfe -CONHAr nebo -CH₂-CONHAr.

X skupinu -CH2-O-, -O-CH2“ nebo -CH?-CH2~.

R⁶ atom vodíku nebo skupinu A,

A alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku; a

R¹, R⁴ na sobě nezávisle skupinu -CC=NH5-NH2 popřípadě substituovanou jednou hydroxylovou skupinou, nebo znamená skupinu -CO-N=CCNH252.

R² , R⁵ atom vodíku,

R³ atom vodíku, skupinu CQOR⁶, -O-Cřfe-COOR⁶,

-CH2-COOR⁶, -0-CH2-C0N<R⁶ 52 nebo CH2 -CONCR⁶ 52 .

X skupinu --CH2-O-, -O-CH2- nebo -CH2 -CH2 -,

R⁶ atom vodíku nebo skupinu A,

A alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

Sloučeniny obecného vzorce I a výchozí látky pro jejich přípravu se připravují o sobě známými způsoby, které jsou popsány v literatuře Cnapríklad ve standardních publikacích jako Houben-Veyl, Methoden der organischen Chemie. Georg-Thieme Verlag, Stutt.gart5, a to za reakčních podmínek, které jsou pro *·· « »· jmenované reakce známy a vhodné- Přitom se mflže také používat o sobě známých, zde blíže nepopisovaných variant.

Výchozí látky se mohou popřípadě vytvářet in šitu, to znamená že se z reakční směsi neizolují, nýbrž se reakční směsi ihned používá pro přípravu sloučenin obecného vzorce ISloučeniny obecného vzorce I se mohou připravovat tak, že se uvolňují ze svých funkčních derivátů solvolýzou, zvláště hydrolyzačníml nebo hydrogenolyzačními činidly.

Výchozími látkami pro solvolýzu popřípadě pro hydrogenolýzu jsou sloučeniny, které jinak odpovídají shora uvedeným obecným vzorcům, mají však místo volných aminoskupln nebo hydroxylových skupin odpovídající chráněné aminoskupiny nebo hydroxyskupiny, s výhodou sloučeniny, které místo atomu vodíku, který je vázán s atomem dusíku mají skupinu chránící aminoskuplnu, zvláště sloučeniny, které místo skupiny HN mají skupinu R*-N, přičemž R' znamená skupinu chránící aminoskupinu a/nebo sloučeniny, které místo atomu vodíku v hydroxylově skupině mají skupinu chránící hydroxylovou skupinu, například sloučeniny, které odpovídají sloučen iným obecného vzorce I avšak místo skupiny -COOH mají skupinu -COOR, kde R znamená skupinu chránící hydroxylovou skupinu.

Výhodnými výchozími látkami jsou také oxadiazolové deriváty, které se mohou převádět na odpovídající amidinosloučeninyZavádění oxadiazolové skupiny je možné například reakcí kyanosloučen iny s hydroxylamlnem a reakcí s fosgenem, s dialkylkarbonátem, s esterem chlormravenčí kyseliny, s Ν,N' -karbony ldiimidazolem nebo s acetanhydridem.

V molekule výchozí látky může být obsaženo několik stej13 ·· «««· * » Β • · ♦·· «· *··· · ·· ných nebo různých skupin chránících aminoskupinu a/nebo hydroxylovou skupinu. Pokud jsou chránící skupiny navzájem odlišné, mohou být v mnoha případech selektivně odštěpoványVýraz skupina chránící aminoskupinu je obecně znám a jde o skupiny, které jsou vhodné k ochraně ík blokování) aminoskupiny před chemickými reakcemi, které jsou však snadno odstranitelné, když je žádoucí reakce na jiném místě molekuly provedena. Typické pro takové skupiny jsou zvláště nesubstituované nebo substituované skupiny acylové, arylové. aralkoxymethylové nebo aralkylové. Jelikož se skupiny, chránící aminoskupinu, po žádoucí reakci Cnebo po sledu reakcí) odstraňují, nemá jejich druh a velikost rozhodující význam. Výhodnými jsou však skupiny s 1 až 20 a zvláště s 1 až 8 atomy uhlíku. Výraz acylová skupina je zde vždy míněn v nejširším slova smyslu. Zahrnuje acylové skupiny odvozené od alifatických, aralifatických, aromatických nebo heterocyklických karboxylových nebo sulfonových kyselin, jakož zvláště skupiny alkoxykarbonylové, aryloxykarbonylove a především aralkoxykarbonylové. Jakožto příklady takových acylových skupin se uvádějí skupiny alkanoylové jako acetylová, propionylová, butyrylová skupina; aralkanoylové jako fenylacetylová skupina; aroylové jako benzoylová nebo toluylová skupina; aryloxyalkanoylové jako fenoxyacetylová skupina; alkoxykarbonylové, jako skupina methoxykarbonylová, ethoxykarbonylová, 2,2.2-trichlorethoxykarbonylová, terc-butoxykarbonylová CBOC), 2-jodethoxykarbonylová: aralkyloxykarbonylové jako skupina benzyloxykarbonylová CCBZ), 4-methoxybenzyloxykarbonylová, 9-fluorenylmethoxykarbonylová CFMOC) skupina a arylsulfonylová skupina jako skupina Mtr. Výhodnými skupinami, chránícími aminoskupinu, jsou skupiny BOC a Mtr, dále skupina CBZ, Fmoc, benzylová a acetylová skupina.

Výraz skupina chránící hydroxyskupinu je obecně rovněž znám a jde o skupiny, které jsou vhodné k ochraně Ck blokování) hydroxyskuplny před chemickými reakcemi, které jsou však * 4*4 4 • h > 4 · · 4 4 4 · • *«·· > 4 · · · 4 snadno odstranitelné, když je žádoucí reakce na jiném místě molekuly provedena. Typické pro takové skupiny jsou shora uvedené nesubstituované nebo substituované skupiny arylové, aralkylové nebo acylové dále také skupiny alkylové. Jelikož se skupiny, chránící hydroxyskupinu, po žádoucí reakci (nebo reakčním sleduj odstraňují, nemá jejich druh a velikost rozhodující význam. Výhodnými jsou však skupiny s 1 až 20 a zvláště s 1 až 10 atomy uhlíku. Jakožto příklady skupin chránících hydroxylovou skupinu, se uvádějí skupina benzylová, p-nitrobenzoylová, p-toluolsulfonylová, terc-butylová a acetylová, přičemž jsou obzvláště výhodnými skupina benzylová a terc-butylová skupina.

Uvolňování sloučenin obecného vzorce I z jejích funkčních derivátů se daří - podle použité chránící skupiny - například silnými kyselinami, účelně kyselinou trifluoroctovou nebo chloristou, avšak také jinými silnými anorganickými kyselinami, jako kyselinou chlorovodíkovou nebo sírovou, silnými organickými karboxylovými kyselinami jako kyselinou trichloroctovou nebo sulfonovými kyselinami jako kyselinou benzensulionovou nebo toluensulfonovou. Přítomnost přídavného inertního rozpouštědla je možná, nikoliv však vždy nutná. Jakožto inertní rozpouštědla jsou vhodné organické například karboxylové kyseliny, jako je kyselina octová, ethery, jako je tetrahydrofuran nebo dioxan, amidy, jako je dimethylformamid (DMF). halogenované uhlovodíky, jako je dichlormethan, dále také alkoholy, jako je methanol, ethanol nebo isopropanol jakož také voda. V úvahu mohou přicházet také směsi těchto rozpouštědel. Kyseliny trif1uoroctové se s výhodou používá v nadbytku bez přísady dalších rozpouštědel, kyseliny chloristé ve formě směsi kyseliny octové a 70% kyseliny chloristé v poměru 9 ^: 1. Reakční teplota pro odštěpení je účelně přibližně 0 až přibližně 50 C, s výhodou 15 až 30 C (teplota místnosti).

Skupiny BOC, OBut a Mtr se mohou například s výhodou od

9 · 9 »

9 999 9 « * 9 · 4 »4 9 9 ♦ · · ♦ 4 > 9 štěpovat kyselinou trifluoroctovou v dichlormethanu nebo přibližně 3 až 5n kyselinou chlorovodíkovou v dioxanu při teplotě 15 až 30 C, skupina FMOC 5 až 50% roztokem dimethylaminu, diethylaminu nebo piperidinu v dimethylformamidu při teplotě 15 až 30 °C.

Hydrogenolyticky odstranitelné chránící skupiny (například skupina CBZ nebo skupina benzylová, (nebo uvolňování amidinoskupiny z jejího oxadlazolového derivátu!) se mohou odštěpovat například zpracováním vodíkem v přítomnosti katalyzátoru (například katalyzátoru na bázi ušlechtilého kovu, jako palladium, účelně na nosiči, jako na uhlí, nebo vlhkého Raneyova niklu za přísady například kyseliny octové). Jakožto rozpouštědlo se hodí shora uvedená rozpouštědla, zvláště například alkoholy, jako methanol nebo ethanol nebo amidy jako dimethylformamid. Hydrogenolýza se zpravidla provádí při teplotě přibližně 0 až 100 °C, za tlaku přibižně 0,1 až 20 MPa, s výhodou při teplotě 20 až 30 C, za tlaku přibižně 0,1 až 1 MPa. Hydrogenolýza CBZ skupiny se daří například dobře na 5 až 10% palladiu na uhlí v methanolu nebo amoniumformiátem (místo vodíkem) v přítomnosti palladia na uhlí v systému methanol/dimethylformamid při teplotě 20 až 30 C.

Sloučeniny obecného vzorce I, kde znamená R¹ a R⁴ skupinu -C(=NH)-NH2 se mohou získat s výhodou z odpovídajících kyanosloučenin.

Převádění kyanoskupiny na amidinoskupinu se provádí reakcí například s hydroxy1aroinem a následnou redukcí N-hydroxyamidinu vodíkem v přítomnosti katalyzátoru, například palladia na uhlí nebo Raneyova niklu.

Pro přípravu amldinu obecného vzorce I (R¹ = -C(=NH)-NH2j se může na nitrii obecného vzorce I (R¹ = CN) adovat také amoniak- Taková reakce se provádí s výhodou několikastupňové tak, »· ··♦* ·* ···· ν· že se o sobě známým způsobem a> nitrii nechává reagovat se sirovodíkem za získání thioamidu, který se alkylačním činidlem, například methyl jodidera, převádí na S-alkyliraidothioester, který se jako takový nechává reagovat s amoniakem (NH3) za získání amidinu, bj nitril se převádí alkohlem, například ethanolem, v přítomnosti kyseliny chlorovodíkové na odpovídající imidoester a tento imidoester se nechává reagovat s amoniakem, nebo c) nitril se nechává reagovat s 1 ithium-bis(trimethylsilyl)amidem a produkt se následně hydrolyzuje.

Kyanosloučeniny se připravují o sobě známým způsobem.

Sloučeniny obecného vzorce I, kde znamená R¹ a R⁴ skupinu -CONC=NH)-NH2, se mohou s výhodou získat z odpovídájících alkoxy karbonylových sloučenin reakcí s guanidinem.

Kromě toho je možné převádět sloučeninu obecného vzorce I na jinou sloučeninu obecného vzorce I tak, že se jedna nebo několik skupin symbolu R¹. R², R³, R⁴ a/nebo R⁵ převádí na jednu nebo několik jiných skupin symbolu R¹, R² , R³, R⁴ a/nebo R⁵ například tak, že se aminoskupina acyluje nebo se redukují nitroskupiny na aminoskupiny (například hydrogenacf v přítomnosti Raneyova niklu nebo palladia na uhlí v inertním rozpouštědle, jako je methanol nebo ethanol).

Estery se mohou zmýdelňovat například kyselinou octovou nebo hydroxidem sodným nebo hydroxidem draselným ve vodě, v systému voda-tetrahydrofuran nebo voda-dioxan při teplotě 0 až 100 °C.

Kromě toho se volné aminoskupiny mohou o sobě známým způsobem chloridem nebo anhydridem kyseliny acylovat nebo se mohou alkylovat nesubstituovaným nebo substituovaným alkylhalogenldem, účelně v inertním rozpouštědle, jako je dichlormethan nebo tetrahydrofuran a/nebo v přítomnosti zásady, jako je tri17 •φ *··· ethylamin nebo pyridin, při teplotě -60 až +30 C.

Reakce se zpravidla provádí v inertním rozpouštědle v přítomnosti činidla vázajícího kyselinu, například hydroxidu, uhličitanu nebo hydrogenuhličitanu alkalického kovu nebo kovu alkalické zeminy nebo jiné soli slabé kyseliny s alkalickým kovem nebo s kovem alkalické zeminy, s výhodou, jako je draslík, sodík, vápník nebo cesium. Příznivá je také přísada organické zásady, jako je například triethylamin, dimethylani1In, pyridin nebo chinolin nebo mflže být příznivé použití nadbytku aminosložky popřípadě alkylačního činidla. Reakční doba je podle podmínek reakce několik minut až 14 dní, reakční teplota je přibližně 0 až 150 C, zpravidla 20 až 130 CJakožto inertní rozpouštědla jsou vhodné například uhlovodíky jako hexan, petrolether, benzen, toluen nebo xylen; chlorované uhlovodíky jako trichlorethylen, 1,2-dichlorethan nebo tetrachormethan, chloroform nebo dichlormethan: alkoholy jako methanol, ethanol, isopropanol, n-propanol, n-butanol nebo terč-butanol; ethery jako diethylether, diisopropylether, tetrahydrofuran CTHF9 nebo dioxan; glykolethery jako ethylenglykolmonomethy1ether nebo ethylenglykolmonoethy1ether Cmethylglykol nebo ethylglykol), ethylenglykoldimethylether Cdiglyme); ketony jako aceton nebo butanon: amidy jako acetamid, dlmethylacetamid, N-methylpyrrolidon CNMPj, dimethylformamid CDMF); nitrily jako acetonitril; sulfoxidy jako dimethylsulfoxid CDMSO); sirouhlík: organické karboxyiové kyseliny, jako je kyselina mravenčí nebo octová; nitrosloučenlny jako nitromethan nebo nitrobenzen; estery jako ethylacetát; nebo směsi těchto rozpouštědel Zásada obecného vzorce I se rofiže kyselinou převádět na příslušnou adiční sfll s kyselinou, například reakcí ekvivalentního množství zásady a kyseliny v inertním rozpouštědle, jako je například ethanol a následným odpařením rozpouštědla.

Μ *··· ·♦ ··»· • ··· • 4 » · **

Pro tuto reakci přicházejí v úvahu vzláště kyseliny, které poskytují fyziologicky přijatelné soli. Mflže se používat anorganických kyselin, jako jsou kyselina sírová, dusičná, halogenovodíkové kyseliny, jako chlorovodíková nebo bromovodíková, fosforečné kyseliny, jako kyselina ortofosforečná. sulfaminová kyselina a ogranické kyseliny, zvláště alifatické, alicyklické, aralifatické, aromatické nebo heterocyklické jednosytné nebo několikasytné karboxylové, sulfonové nebo sírové kyseliny, jako jsou kyselina mravenčí, octová, propionová, pivalová, diethyloctová, malonová, jantarová, pimelová, fumarová, roaleinová, mléčná, vinná, jablečná, citrónová, glúkonová, askorbová. nikotinová, isonikotinová. methansulfonová, ethansulfonová, ethandisulfonová, 2-hydroxyethansulfonová. benzensulfonová, p-toluensulfonová, naftalenmonosulfonová a naftalendisulfonová a laurylsírová kyselina. Solí s fysiologicky nevhodnými kyselinami, například pikrátfl, se mflže používat k izolaci a/ nebo k čištění sloučenin obecného vzorce I.

Na druhé straně se sloučeniny obecného vzorce I reakcí se zásadou Cnapříklad s hydroxidem nebo s uhličitanem sodným nebo draselným5 mohou převádět na své fyziologicky přijatelné soli kovové, zvláště na soli s alkalickým kovem nebo s kovem alkalické zeminy nebo na odpovídající amoniové soli. Mohou se také používat fyziologicky přijatelné organické zásady, například ethanolamin.

Podstatou vynálezu je také použití sloučenin obecného vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí jakožto NHE-3-inhibitorů pro výrobu farmaceutických prostředků zvláště nechemickou cestou. Za tímto účelem se mohou převádět na vhodnou dávkovači formu s alespoň jedním pevným nebo kapalným a/ nebo polokapalným nosičem nebo pomocnou látkou a popřípadě ve směsi s jednou nebo s několika jinými účinnými látkami.

Vynález se proto také týká farmaceutických prostředků o ·· ·»»· ·* φ φ · · * φ · · φ • φ φφφ φ « · φ · φ obsahujících alespoň jeden NHE-3-inhibitor obecného vzorce I a/nebo jeho fysiologicky přijatelnou sůl nebo solvát.

Těchto prostředků podle vynálezu se mfiže používat jakožto léčiv v humánní a ve veterinární medicíně. Jakožto nosiče přicházejí v úvahu anorganické nebo organické látky, které jsou vhodné pro enterální (například orální3 nebo pro parenterální nebo topické podání a které nereagují se sloučeninami obecného vzorce I, jako jsou například voda, rostlinné oleje, benzylalkoholy, alkylenglykoly, polyethylenglykoly, glycerlntriacetát, želatina, uhlohydráty, jako laktóza nebo škroby, stearát horečnatý, mastek a vašelina. Pro orální použití se hodí zvláště tablety. pilulky, dražé. kapsle, prášky, granuláty, sirupy, šťávy nebo kapky, pro rektální podání čípky, pro parenterální podání roztoky, zvláště olejové nebo vodné roztoky, dále suspenze, emulze nebo implantáty, pro topické použití masti, krémy nebo pudry a pro transdermální použití náplasti. Sloučeniny podle vynálezu se také mohou lyofilizovat a získaných lyofllizátfi se mfiže například používat pro přípravu vstřikovátelných prostředků. Prostředky se mohou sterilovat a/nebo mohou obsahovat pomocné látky, jako jsou kluzná činidla, konzervační, stabilizační činidla a/nebo smáčedla. emulgátory. soli k ovlivnění osmotického tlaku, pufry, barviva, chuťové přísady a/ nebo ještě jednu další nebo ještě několik dalších účinných látek, jako jsou například vitaminy.

Jako farmaceutické prostředky pro podávání v podobě aerosolů nebo sprejů jsou vhodné například roztoky, suspenze nebo emuze účinné látky obecného vzorce I ve farmaceuticky přijatelném rozpouštědle.

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich fyziologicky přijatelné soli a solváty se mohou používat pro ošetřování a/nebo profylaxi shora uvedených nemocí nebo chorobných stavů20 «· ·«·« • · • ···

4« «*<<

#4 • 4 · · · 4 • 4 4 4 · « « 4 · 4 4 4 4

4« ♦♦ ·* 4444

V9

Sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu se zpravidla používá v dávkách přibližně 0,1 až 100 mg, zvláště 1 až 10 mg na dávkovači jednotku. Denní dávka je s výhodou přibližně 0,001 až 10 mg/kg tělesné hmotnostní. Určitá dávka pro každého jednotlivého jedince závisí na nejrfiznějších faktorech, například na účinnosti určité použité sloučeniny, na stáří, tělesné hmotnosti, všeobecném zdravotním stavu, pohlaví, stravě, na okamžiku a cestě podání, na rychlosti vylučování, na kombinaci léčiv a na závažnosti určitého onemocnění. Výhodné je orální podávání.

Vynález objasňují, nijak však neomezují následující příklady praktického provedení. Teploty se uvádějí vždy ve stupních Celsia. Výraz zpracování obvyklým způsobem v následujících příkladech praktického provedení znamená:

Popřípadě se přidává voda, popřípadě podle konstituce konečného produktu se hodnota pH nastavuje na 2 až 10, reakční směs se extrahuje ethylacetátem nebo dichlormethanem, provádí se oddělení, vysušení organické fáze síranem sodným, odpaření a čištění chromatografií na silikagelu a/nebo krystalizací.

Hmotová spektrometrie (MS) = El (elektronový ráz-ionizace) M⁺FAB (bombardování rychlým atomem) (M+H)⁺

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Roztok 2,06 g 3-brombenzonitrilu a 1,50 g 3-tolylborité kyseliny v 50 ml dimethoxyethanu se smísí s 247 mg acetátu palladnatého, 335 mg tri-o-tolylfosfinu, 20 ml vody a 954 mg bezvodého uhličitanu sodného a za míchání se udržuje 18 hodin na teplotě 100 C- Po zpracování obvyklým způsobem se zbytek ·· ···· ·· ···· • · • ··· * · » · · • · · · ·· ··« ·· • · « ·· ·· •t ··

I · · · I · · podrobí chromatografií na silikagelu se systémem petrolether/ ethylacetát 9^1 jako elučním činidlem, čímž se získá 3 -methyl bifenyl-3-karbonitri1 v podobě bezbarvé pevné látky CA), El 193.

Roztok 1.17 g A v 10 ml tetrachlormethanu se smísí s 1,09 g N-bromsukcinimidu CNBS) a 60 mg azobisisobutyronitri lu a udržuje se 18 hodin na teplotě 70 C. Po zpracování obvyklým způsobem se zbytek podrobí chromatografií na silikagelu se systémem petrolether/ethylacetát 9=1 jako elučním činidlem, čímž se získá 3 -bromraethylbifenyl-3-karbonitri 1 v podobě bezbarvé pevné látky (B”).

Roztok 500 mg (B) a 238 mg 3-hydroxybenzonitri lu v 1O ml acetonitrilu se smísí s 652 mg uhličitanu česného a směs se míchá 40 hodin při teplotě místnosti. Po zpracování obvyklým způsobem se zbytek podrobí reverzní fázové chromatografií se systémem acetonitri 1/voda 65^35 jako elučním činidlem. Získá se 3-C3-kyanfenoxymethyl)bifenyl-3-karbonitri1 (C) v podobě bezbarvé pevné látky. FAB 311Roztok 90 mg CC“) a 125 mg hydroxylamoniumchloridu v 10 ml ethanolu se smísí s 1,2 g dimethylamoniumpyridinu vázaného na polymer CDMAP) a směs se míchá 18 hodin při teplotě místnosti. Po zfiltrování se rozpouštědlo odstraní a získá se Nhydroxy-3 -[3-<N-hydroxykarbaraimidoy1)fenoxymethyl1 bifenyl-3 karboxamldin CD) v podobě bezbarvé pevné látky, FAB 377.

Roztok 76 mg CD”) v 10 ml methanolu se smísí se 100 mg vodou navlhčeného Raneyowa niklu a 30 mg kyseliny octové a hydrogenuje se po dobu 18 hodin při teplotě místnosti za tlaku okolí. Po zfiltrování a odstranění rozpouštědla se získá acetát 3 - C3-karbamimldoylfenoxymethyl )bif enyl-3-karboxamidinu. El 327 <M⁺-NH3), 310 (M+-2NH3).

O

• ·· · • · «ο ·

Obdobně se získají následující sloučeniny:

díacetát 3 -C3-karbamimidoylfenoxymethy1 )bif eny1-4-karbox-amidinu, FAB 345.

díacetát 3 -C4-karbamimidoylfenoxymethyl jbifenyl-4-karbox-amidinu, FAB 345, díacetát 3 -C4-karbamimidoylfenoxymethyl)bifenyl-3-karbox-amidinu, FAB 345,

-C4-karbamimidoylfenoxymethyl )bifenyl-4-karboxamidin,

- C4-karbamimidoylfenoxymethy1 )bifeny1-3-karboxamidín ,

- C3-karbamimicloylf enoxymethy 1 jbifeny 1-3-karboxaraidin a 4 - <3-karbaníimidoy lf enoxymethy 1 )bifeny1-4-karboxamid in .

Příklad 2

Obdobně jako podle příkladu 1 se získá reakcí 3-brombenzonitrtlu se 3-methoxyfenylboritou kyselinou 3 -methoxybifeny1-3-karbonitri1. Následným etherovým štěpením jodidera hlinitým v acetonitrilu a reakcí se 3-brommethylbenzonitrilem se získá 3 -C3-kyanbenzyloxy)bifenyl-3-karbonitri1. Reakcí s hydroxylamí nem a redukcí vodíkem za přítomnosti Raneyova niklu jako katalyzátoru se získá 3 -C3-karbamimidoylbenzyloxy)bifenyl-3-karboxanidin

Obdobně se získá díacetát 4 -C4-karbamimidoylbenzyloxy)bifenyl-4-karbox-amidinu, FAB 345, díacetát 4 -C3-karbamimidoylbenzyloxylbifenyl-4-karbox-amidinu, FAB 345.

• 9 999 ♦· ·· 99 9999

Příklad 3

Podobně jako podle příkladu 1 se získá reakcí 3-kyanfenylborité kyseliny s ra ethyl esterem 3-brom-5-methylbenzoové kyseliny sloučenina methylester 3 -kyan-5-methylbifeny1-3-karboxylové kyseliny. Brómováním pomocí NBS a reakcí se 3-hydroxybenzonitrilem se získá methylester 3 -kyan-5-C3-kyanfenoxymethyl )bif eny 1 -3-karboxy lové kyseliny. Reakcí s hydroxy 1 aminem a redukcí vodíkem v přítomnosti Raneyova niklu se získá methylester 3 -karbamimidoyl-5-C3-karbaraimidoylfenoxymethyl jbifenyl-3-karboxylové kyseliny. Zmýdelnění m esteru vodným roztokem hydroxidu sodného se získá 3 -karbamimidoy1-5-(3-karbamimidoylfenoxynethy 1 )bi feny 1 -3-karboxylová kysel ina.

Reversní sloupcovou fázovou chromatografií se systémem acetonitri 1/voda/trif1uoroctová kyselina jako elučním Činidlem se získá bistrif1uoracetát 3 -karbamimidoyl-5-<3-karbamimidoylfenoxymethy1)bifenyl-3-karboxylové kyselinyObdobně se získají následující sloučeniny: methylester 4 -karbamimidoyl-4-(4-karbami mi doy lf enoxymethy 1

-bifenyl-3-karboxylové kyseliny FAB 403. methylester 4 -karbamimidoy l-4-C3-karbamimidoylfenoxymethyl )-bifenyl-2-karboxylové kyseliny FAB 403, methy 1 es ter 3 -karbam im i doy 1 -4-(4-karbamim i doy 1 f enoxymethy 1) -bifenyl-2-karboxylové kyseliny FAB 403, methylester 3 -karbam imidoy 1-4-( 3-karbam im i doy lf enoxymethy 1 >-bifeny1-2-karboxylové kyseliny FAB 403, methy 1 ester 4 ' -karbam im i doy 1 -5 - (3-karbam im i doy 1 f enoxymethy 1) 24

-bifenyl-4-kařboxylové kyseliny FAB 403. methylester 3'-karbanímidoyl-5-C3-karbanímidoy1fenoxyraethy1>-bifenyl-4-karboxylove kyseliny FAB 403Příklad 4

Podobně jako podle příkladu 1 se získá reakcí raethylesteru 3-brombenzoové kyseliny s 3-tolylboritou kyselinou methylester 3 -methylbifenyl-3-karboxylové kyseliny.

Brómováním pomocí NBS a reakcí s methy1esterem 3-hydroxybenzo*· ové kyseliny se získá methylester 3 -C3-methoxykarbonylfenoxymethyl)bifenyl-3-kařboxylové kyseliny. Reakcí s guanidinhydrochlorldem v methanolovém roztoku natriummethanu se získá N-[3 (3-guanidinokarbonylfenoxyniethy 1 )bifeny 1 -3-karbony 11 guanidin.

Obdobně se získá N-[4 bif eny1-4-karbony11guan i d1n.

C4-guan1d i nokarbony1fenoxymethy1)Příklad 5

Roztok 7,0 g 3-brom-5-methy1fenolu a 5.97 g methy1esteru bromooctové kyseliny a 13 g uhličitanu česného ve 100 ml ace— tonitrllu se míchá přes noc při teplotě místnosti. Obvyklým zpracováním se získá 9,70 g methylesteru (3-brom-5-methylfenoxyloctové kyseliny (AB)- Suspense 2.0 g “AB. 100 mg tetraklsCtrifenylfosfin)palladia a 0,85 g uhličitanu sodného v 50 ml toluenu se zahřeje k varu. Přikape se roztok 2,94 g 3-kyanfenoxyborité kyseliny ve 30 ml methanolu a směs se udržuje 14 hodin na teplotě zpětného toku. Obvyklým zpracováním se získá

2,17 g methylesteru C3 -kyan-5-methy1bifenyl-3-yloxy}octové kyseliny <AC”j.

Roztok 1,2 g AC a 0,765 g NBS v 50 ml tetrachlorethanu se při teplotě místnosti ozáří UV-světlem. Obvyklým zpracováním se získá 1,54 g methylesteru (3 -kyan-5-brommethylbifenyl-3-yloxy)octové kyseliny CflD).

Roztok 185 mg AD, 63,1 mg 4-hydroxybenzonitrilu a 172,7 mg uhličitanu česného v 10 ml acetonitrilu se míchá 4 dny při teplotě místnosti. Obvyklým zpracováním se získá methylester [3 -kyan-5-<4-kyanfenoxymethy1)bifeny1-3-yloxyloctové kyseliny (AE).

Roztok 60 mg AE, 69,5 mg hydroxylamoniumchloridu a 101 mg triethylaminu v 10 ml methanolu se udržuje 14 hodin na teplotě zpětného toku. Po odstranění rozpouštědla se směs vyjme

I* do vody. Po oddělení se získá 70 mg methylesteru [3 -N-hydroxyamidino-5-C4-N-hydroxyamid inofenoxymethy1jbifeny1-3-yloxyl octové kyseliny (AF).

Redukcí systémem H2/Raneyflv nikl se získá methylester E3 -amidino-5-C4-amidinofenoxymethyl)bifenyl-3- yloxyloctové kyseliny, FAB 433.

NH

« *· ·

Obdobně se získají následující sloučeniny: methylester [4 -amidino-5-C4-amidinofenoxymethylj-bifenyl-3-yloxy]octové kyseliny, FAB 433, methylester [3 -amidino-5-(3-amidinofenoxymethylj-bifenyl-3-yloxyloctové kyseliny, FAB 433, methylester [4 -amidino-5-C3-amidinofenoxymethy1>-bifenyl-3-yloxyloctové kyseliny, FAB 433.

Nahradí-li se v prvním stupni methylester bromooctové kyseliny terc-butylesterem bromooctové kyseliny, mohou se štěpit terc-butylestery získané v posledním stupni trifluoroctovou kyselinou a získají se příslušné karboxylové kyseliny:

[3 -amidino-5-C4-amidinof enoxymethy 1 lbif eny 1 -3-y loxyl octová kyselina, bistrifluoracetát FAB 419, [4 -am id i no-5- C4-amidinofenoxymethy1) -b i feny 1 -3-y loxyl octová kyselina, [ 3 -amidino-5-C3-amidinofenoxymethy1 ) - bifenyl -3-y loxyl octová kyselina, [4 -am idi no-5-(3-am idi nof enoxymethy 1 )-bif enyl-3-y loxyl octová kyselina.

Příklad 6

Spojí se roztok 5,0 g 3 -brommethylbifeny1-3-karbonitrilu o

a 5 ml tr i ethyl f osf i nu a pomalu se zahřejí na teplotu 150 C.

o

Míchá se po dobu šesti hodin při teplotě 150 C a obvyklým zpracováním se získá 6.05 g dlethylesteru C3 -kyanbifenyl-3-ylmethy1)fosfonové kyseliny (BA).

Do roztoku 1,0 g '‘BA a 3-kyanbenzaldehydu ve 20 ml ethylenglykoldimethyletheru se za chlazení ledem a v prostředí dusíku přidá 150 mg natriumhydridu. Směs se míchá 4 hodiny, zpracuje se obvyklým způsobem a získá se 0,93 g 3 -[2-C3-kyanfeny1jvinyl]bifeny1-3-karbonitrilu C‘BB“).

4 44 · · · 44 4

Hydrogenací 360 mg BB v přítomnosti 5¾ palladia na uhlí v methanolu se získá 360 mg 3 -E2-(3-kyanfenyl>ethyl1 bifenyl-3-karbonitrilu (BC)Reakcí s hydroxyamoniumchloridem a hydrogenací v přítomnosti Raneyova niklu se získá obdobně jako podle příkladu 1 3 -E2-C3-araidinofenylethyl]bifenyl-3-karboxanldin, FAB 343.

Obdobně se získá 3 -E2-C4-'amidinofenylethyllbifenyl-3karboxamidin, FAB 343.

Příklad 7

N-E3’-C4-guanidinokarbonylbenzyloxy) bifenyl-3-karbonylJguanidin, dihydrochlorid, FAb 431

se získá například podle násedujícího reakčního schéma.

PdCPPhjVNajCO,

------>1 -ChlOf-1 -met hylpy ridiniumiodid N-Methylpyrrolidon N-Ethyld ii sop ropylamin (Mukaiyama)

Dihydro chlorid

Φφ

Obdobně se získají následující sloučeniny:

N-[3'-(3-guanidínokarbonylbenzyloxy) bifeny1-3-karbonyl 1 guanldin, dlhydrochlorld, FAb 431,

N-[3^J-(4-guanidinokarbonylbenzyloxy) bifenyl-4-karbonyl]guanldin, dlhydrochlorld, FAb 431,

N-[3'-(3-guanidinokarbonylbenzyloxy) bifeny1-4-karbony1]guanldin, dlhydrochlorid, FAb 431,

Farmakologické testy

Je popsána metodika použitá k charakterizaci sloučenin obecného vzorce I jako inhibitorů NHE-3.

Sloučeniny obecného vzorce I se charakterizují s ohledem na selektivitu oproti isoformám NHE-1 až NHE-3. Tyto tři isoformy se stabilně exprimují v liniích myších fibroblastových buněk- Brzdicí účinek sloučenin se posuzuje stanovením EIPAcitlivou ²²Na··· absorpcí do buněk po intrabuněčné acidóze.

K charakterizaci Νθ·*/Η⁺-výměnu brzdicích sloučenin se zřetelem k jejich isomorfní selektivitě se zkoumají sloučeniny s ohledem na brzdění NHE-isoforem NHE-1 až NHE-3, které byly stabilně exprimovány v buněčné linii myších fibroblastů (viz způsob) tím, že se stanoví EIPA citlivá ²²Na⁺ absorpce do buněk po intrabuněčné acidóze.

Materiál a způsob

LAP-l-buněČné linie, které exprimují různé Isoformní NHE

LAP-l-buněčné linie, které exprimují isoformní NHE-1, -2 a -3 (buněčná linie myších fibroblastů) se získaly od profesora J. Pouysségur (Nice. Francie). Transfekce se provádí způsobem, který popsal Franchl a kol. (Proč. Nati. Acad. Sci. USA 83. str. 9388 až 9392, 1986). Buňky se kultivují v prostředí Dulbeccos modifikovaném Eagle (DMEM) s 10 % inaktlvovaného zá30

rodečného telecího séra (FKS). K selekci buněk exprimujících NHE se používá tak zvaného způsobu “usmrcování kyselinou podle Sardeta a kol. (Cell 56, str. 271 až 280, 1989). Buňky se napřed 30 minut odstraňují v chlorid amonný obsahujícím hydrogenuhličitanu a sodíku prostém pufru promytťm hydrogenuhličitanu, chloridu amonného a sodíku prostým pufrem a inkubují se s hydrogenuhličitanu prostým chlorid sodný obsahujícím pufru. Pouze buňky, které fukčně exprimují NHE, mohou přežít v intrabuněčném okyselení, kterému jsou vystaveny.

Charakterizace NHE-brzdicích sloučenin se zřetelem na jejich isoformní selektivitu

Za použití shora uvedených myších linií fibroblastů, kta*., ré exprimují isoformy NHE-1, NHE-2 a NHE-3, se testují slouče* »niny způsobem, který popsal Counillon a kol. (Mol. Pharmacol • 44, str. 1041 až 1045, 1993) a Scholz a kol. (Cardiovasc. Res. 29, str. 260 až 268, 1995) se zřetelem na selektivitu vůči isoformám. Buňky se okyselí intrabuněčně NH-^Cl-prepulsním způsobem a následně se okyselí inkubací v pufru prostém hydrogenuhličitanu obsahujícím ²² Na*. Na základě intrabuněcného okyselení se NHE aktivuje a sodík se buňkami absorbuje. Působení testované sloučeniny se vyjadřuje jako brzdění ElPft (ethyl-isopropylamilorid) citlivou absorpcí ²²Na⁺.

Buňky, které exprimují NHE-1, NHE-2 a NHE-3 se preočkují v hustotě 5 až 7,5 x 10⁴ bunek/důlek v mikrotitračních destičkách se 24 důlky a kultivují se až do slinutí 24 až 48 hodin. Medium se odsaje a buňky se inkubují 60 minut při teplotě 37 C v amoniumchloridovéra pufru (50 M NH-jCl , 70 mM cholinchloridu, 15 mM MOPS, hodnota pH 7,0). Pufr se pak odstraní a buňky se rychle dvakrát převrství cholinchloridovým promývacím pufrem (120 mM cholinchloriu, 15 mM PIPEST/Tris, 0,1 mM Ouabainu.

mM MgCl2 , 2 mM CaCl2, pH 7.4): v tomto pufru se buňky inkubují 6 minut. Po uplynutí inkubační doby se inkubacní pufr od31 ·· 4 * saje. K odstranění extracelulární radioaktivity se buňky promyjí čtyřikrát rychle ledově studeným fosfátem pufrovaným roztokem chloridu sodného (PBS)- Pak se buňky solubilizujf přísadou 0,3 ml 0,1 N roztokem hydroxidu sodného na důlek. Roztoky, obsahující buněčné fragmenty se převedou do scintilačnfch zkumavek- Každý důlek se ještě dvakrát promyje 0,3 ml 0.1 N roztokem hydroxidu sodného a promývací roztoky se rovněž vnesou do scinti 1ačních zkumavek- Zkumavky, obsahující buněčný lysát, se spojí se scintilačním koktailem a radioaktivita, absorbovaná buňkami, se stanoví určením β-záření.

Brzdění absorpce ²²Na⁺ v králičích erytrocytech

Měničová aktivita Na*/H⁺ se stanoví pozorováním absorpce iontů ²²Na⁺ do okyselených králičích erytrocytfi. Králičí erytrocyty se osvědčily ke zkoumání měničové aktivity Na⁺/H⁺

CEscobales 6t Fugueroa, J. 1991: Morgan & Canessa, J. 1990). EIPA-citlivý podíl

Membrane Biol. 120, str. 41 až 49, Membrane Biol. 118, str.193 až 214, absorpce ²²Ha⁺v okyselených erytrocytech je považován za absorpci ²²Na⁺ jako závislé na Na⁺/H^H

Příprava buněk

Příprava červených krvinek a interní okyselení červených krvinek se provádí výrazně podle způsobu, který popsali Morgan a Canessa (J- Membrane Biol. 118, str.193 až 214, 1990).

Krev se odebere králíkům (například novozélandský bílý). Naplní se do 50 ml odstředivkových zkumavek Falcon, které obsahují 5 ml roztoku natřiumheparinu (250 U/ml). Krev se s heparinovým roztokem smísí. Červené krvinky se získají odstřeďoo váním při 2000 x g při teplotě 4 C. Plasma a leukocytová manžeta se odstraní. Zbylý roztok se zfiltruje přes 200 pm gázu. Filtrát se suspenduje v promývacím pufru na původní objem (140 mM KC1. 0,15 mM MgCl2 . 10 mM TRIS/MOPS, pH 7,4). Červené kr32 • · ··»* ♦ ·*· «· vínky se získají opět odstředěním <2000 x g , 4 C). Promývání se opakuje dvakrát.

Intrabuněčné okyselení

K intrabunečnému okyselení se suspenduje opět 5 ml usazených shromážděných červených krvinek se 45 ml okyselovacího pufru <170 mM KC1, 0,15 mM MgClz, 0,1 mM Ouabaln, 10 mM glukózy, 10 mM sacharózy, 20 mM Tris/Mes, pH 6,2). Suspense Červených krvinek se inkubuje 10 minut při teplotě 37 C (za příležitostního míchání). K fixaci interní hodnoty pH se mísí s až 200 pM a 1 mM DIDS, popřípadě DIAMOX (acetazolamid). Inkubuje se ještě 30 minut při teplotě 37 CCerwené krvinky se pak získají odstředěním <4 minuty při o

2000 x g, 4 C): opět se suspendují v ledově studeném nepufrovaném promývacím roztoku <170 mM KC1, 40 mM sacharózy, 0.15 mM MgCl2) a s ním se čtyřikrát promyjí.

Inkubace a měření absorpce ³²Na*·

Inkubace se provádí proužky Macrowel1-Tube o velikosti 8x12. S inkubací se započne tím, že se smísí 200 pl Inkubačního pufru <160 mM KC1, ²²NaCl <37 MBq/dfllek), 10 mM NaCl, 0,15 mM MgCl2, 0,1 mM Ouabaln, 1O mM glukózy, 40 mM sacharózy, 10 mM Tris/MOPS, pH 8,0, 0,5 mM Diamox, 1 % DMSO) se 20 pl (předehřátého) okyseleného roztoku červených krvinek. Testované sloučeniny se napřed rozpustí ve 100% DMSO a roztok se zředí ínkubačnfm pufrem na odpovídající kncentrace, Inkubuje se pět o

minut při teplotě 37 C. (Předběžné pokusy ukázaly, že za těchto inkubačních podmínek je míra absorpce ²²Na během 5-minutové inkubační doby lineární). Inkubace se ukončí přidáním 800 pl ledového zakončovacího roztoku <112 mM MgCl2, 0,1 mM

Ouabaln). Zkumavky se krátkodobě uloží na led. Pak se zkumavky utěsní parafinem a červené krvinky se získají 7-minutovým od33 střeďováním při 2000 x g, 4 C. Supernatant se odsaje vlastním přístrojem, kterým je možno odsávat současně ze 4 zkumavek. Distanční kroužky na vdálenějších koncích hrotfi zabraňují příliš hlubokému ponoření hrotů do zkumavek a odsátí pellety červených krvinek. Všechny supernatanty obsahující ²²Na i promývací roztoky se uchovají a radioaktivní odpad se odstraní.

Červené krvinky se promyjí třikrát 900 pl ledově studeného zakončovacího roztoku tak, že se opakuje shora popsaný suspenzační a odstřeďovací krok. Po konečném promytí se pel léta červených krvinek smísí se 200 pl vody. Nakonec se zkumavky zpracují ultrazvukem 2x30 minut. Pásky Macrovel1-Tube se rozeberou a každá zkumavka se hlavou dolů vloží do vlastní scintilační zkumavky; lehkým poklepáním se hernolyžovaný roztok čevených krvinek vyprázdní do scintilarních skleniček. Každá sklenička se smísí se 3 ml scintilační kapaliny flquasafe 300 PS a skleničky se opatří uzávěrem a dobře se promíchají.

Radioaktivita, absorbovaná červenými krvinkami, se ve scintilačním čítači určí sledováním β-rozpadu. Pro kaaždou koncentraci sloučeniny se stanovení třikrát opakuje. Z každé hodnoty se odečte střed načtení v přítomnosti 10 pM EIPA, aby nebyla zahrnuta absorpce ²²Na⁺ nezávislá na Na^/H* do erytrocytů. Střední hodnota zbývajících načtení v nepřítomnosti testované sloučeniny se použije jako 100¾ kontrola; střední hodnoty za zkušebních podmínek se vyjádří jako percento této kontrolní hodnoty. Procentové údaje absorpce se vynesou do semilogaritmického grafu. Hodnoty IC50 se získají tím, že se hodnoty přizpůsobí nelineární křivce pomocí rovnice fCx> = 100 Cl + <IC₅o/x)~~n>

Li teratura ^:

Counillon a kol. Mol.Pharmacol 44, str. 1041 až 1045, 1993 Escobales a Figueroa J.Membrane Biol. 120, str. 41 až 49, 1991 Franchi a kol. Proč.Nati.Acad.Sci.USA 83, str. 9388 až 9392,

1986

Morgan a Canessa J.Membrane Blol. 118. str. 193 az 214. 1990

Sardet a kol- Cell 56. str. 271 až 280. 1989

Scholz a kol. Cardiovasc.Res. 29, str. 260 až 268. 1995

Výsledky testfl

1.

Kód EMD 221960

Diacetát;

Kód EMD 221963 1C50 (NHE-3) = 1 μΜ

Kód EMD 246326 1C50 (NHE-3) = 3 μΜ • Β · Β ♦ · Β*Β· • Β Β *««

Β* ·Β·Β ΒΒ ΒΒ

Β Β · Β Β Β Β

Β · Β Β Β Β

Β Β ΒΒ Β

Β Β ΒΒΒ Β

4,

Diacetat;

^Kód EMD 246327 IC50 (ΝΗΕ-3) = 3-4 μΜ.

Následující příklady objasňují farmaceutické prostředky;

Příklad ň

Injekční ampulky

Roztok 100 g NHE-3-inhibitoru obecného vzorce I a 5 g dinatriumhydrogenfosfátu ve 3 1 dvakrát destilované vody se nastaví 2n kyselinou chlorovodíkovou na hodnotu pH 6,5, sterilně se zfiltruje a plní se do injekčních ampulek, lyofilizuje se za sterilních podmínek a sterilně se ampulky uzavřou. Každá injekční ampulka obsahuje 5 mg účinné látky.

Příklad B

Cípky

Roztaví se směs 20 g NHE-3-inhibitoru obecného vzorce I se 1OO g sojového lecitinu a 1400 g kakového másla, vlije se do formiček a nechá se vychladnout. Každý čípek obsahuje 20 mg účinné látky.

φ· φφφφ φφ

» φ » • φφφ» • · φ φ «· φφφ «φ φ φφφφ < φ φ φ • φ φ φ φ φ · ♦ · • φφ φφφφ

Příklad C

Roztok

Připraví se roztok 1 g NHE-3-inhibitoru obecného vzorce I, 9,38 g dihydrátu natriumdihydrogenfosfátu, 28.48 g dinatriumhydrogenfosfátu se 12 molekulami vody a 0.1 g benzalkoniumchloridu v 940 ml dvakrát destilované vody. Hodnota pH roztoku se upraví na 6,8, doplní se na jeden litr a steriluje se ozářením. Tohoto roztoku je možno používat jakožto očních kapek.

Příklad D

Mast

Smísí se 500 mg NHE-3-inhibitoru obecného vzorce I s 99,5 g vazeliny za aseptických podmínek.

Příklad E

Tablety

Ze směsi 1 kg NHE-3-inhibitoru obecného vzorce I, 4 kg laktózy, 1,2 kg bramborového škrobu, 0,2 kg mastku a 0,1 kg stearátu hořečnatého se obvyklým způsobem vylisují tablety tak, že každá tableta obsahuje 10 mg účinné látky.

Příklad F

Dražé

Obdobně jako podle příkladu E se vylisují tablety, které se pak obvyklým způsobem povléknou povlakem ze sacharózy, bramborového Škrobu, mastku, tragantu a barviva.

0· 000 4« 00 ·0 00··

Příklad G

Kapsle

O sobě známým způsobem se plní do kapslí z tvrdé želatiny 2 kg NHE-3-inhibitoru obecného vzorce I tak. že každá kapsle obsahuje 20 mg účinné látky.

Příklad H ftmpule

Roztok 1 kg NHE-3-inhibitoru obecného vzorce I v &0 1 dvakrát destilované vody se sterilně zfiltruje a plní se do ampulí. lyofi lizuje se za sterilních podmínek a sterilně se ampule uzavrou. Každá ampule obsahuje 10 mg účinné látky.

Průmyslová využitelnost

Deriváty bifenylu a jeho farmaceuticky přijatelné soli a solváty jsou jakožto jakožto NHE-3 inhibitory vhodné pro výrobu farmaceutických prostředků pro ošetřování trombóz, ischeraických stavů srdce, periferního a centrálního nervového systému a mrtvice, ischemických stavů periferních orgánů a končetin a k ošetřování sokových stavů.

Claims

NÁROKY bifenylu obecného vzorce I kde znamená

R¹ , R⁴ na sobě nezávisle skupinu -CC^NHl-NIfe popřípadě substituovanou jednou skupinou -COA, -C0-1CCR⁶)2ln~Ar, -COOA, -OH nebo obvyklou skupinou chránící aminoskupinu nebo znamená skupinu NH-CC^NH)-NH2> -C0-N=CCNH2>2 nebo skupinu vzorce

R² . R³. R⁵ na sobě nezávisle atom vodíku, skupinu A, OR⁶, NCR⁶>2, NO2, CN. Hal. NHCOA, NHCOAr, NHSO2A.

NHS0₂Ar, COOR⁶, CONCR⁶j2, CONHAr. COR⁶, COAr, SCOÍnA, SCOÍnAr. -0-tCCR⁶>2Jm-COOR⁶,

-[CCR⁶ Jzlp-COOR⁶ . -O-1CCR⁶ >2 Im-CONCR⁶ ?2 ,

-[CCR⁶ >21 p-CONCR⁶ >2 , -0-tCCR⁶)2Im-CONHAr nebo -[CCR⁶ >₂]p-C0NHAr,

X -[CCR⁶ >2]n-, -CR⁶=CR⁶-. -tCCR⁶ )₂]n-O-,

-O-ECCR⁶>2ln-. -C00-, -00C-. -CONR⁶- nebo -NR⁶CO-.

R⁶ atom vodíku, skupinu A nebo benzylovou skupinu a * a

A alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, přičemž jedna nebo dvě skupiny -CH2 - jsou popřípadě nahrazeny atomem kyslíku nebo atomem síry nebo skupinami -CR⁶=CR⁶- a/nebo jeden až sedm atomů vodíku jsou nahrazeny atomy fluoru.

Ar fenylovou nebo naftylovou skupinu nesubstituovanou nebo substituovanou jednou, dvěma nebo třemi skupinami ze souboru zahrnujícího skupinu A, Ar*. OR⁶, OAr’, NCR⁶)₂, NO2, CN, Hal, NHCOA, NHCOAr’, NHSO2A.

* NHSlteAr* , C00R⁶ , C0NCR⁶>2. CONHAr' . COR⁶, COAr’,

SCOJnA a SCO)_nAr^J, ř

Ar' fenylovou nebo naftylovou skupinu nesubstituovanou nebo substituovanou jednou, dvěma nebo třemi skupinami ze souboru zahrnujícího skupinu A, OR⁶, NCR⁶>2, N02 , CN, Hal, NHCOA, C00R⁶ , C0NCR⁶)2. COR⁶ a SCO)_nA,

Hal atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu, η O, 1 nebo 2, m 1 nebo 2, p 1 nebo 2, a jeho soli a solváty jakožto NHE-3 inhibitory.
2. Derivát bifenylu podle nároku 1 obecného vzorce I vo* lený ze souboru zahrnujícího aj 3 -C3-karbamimídoylfenoxymethy1)bifenyl-3-karboxamidiη,

b) 3 -(3-karbamimidoylbenzyloxyjbifeny1-3-karboxamidin.

c) 3 -karban imidoyl-5-C 3-karbaním i doylfenoxymethyl jbifenyl-3-karboxylová kyselina,

d) N-[3 -<3-guanidinokarbonylfenoxymethy1>bifenyl-3-karbony11 -guanidin,

e) methylester 13 -amidino-5-C4-amidinofenoxymethy1jbifenyl— •· ··♦♦

-3-yloxy]octové kyseliny.

f) [3 -anidino-5-C4-araidinofenoxymethyl>bifenyl-3-yloxy]octová kyselina a a jeho soli a solváty jakožto NHE-3 inhibitory.
3. Použití sloučenin podle nároku 1 obecného vzorce I a jejich fyziologicky přijatelných solí a solvátů pro výrobu léčiv k ošetřování trombóz, ischemických stavil srdce, periferního a centrálního nervového systému a mrtvice, ischemických stavů i periferních orgánů a končetin a k ošetřování šokových stavů.

^r
4. Použití sloučenin podle nároku 1 obecného vzorce I a jejich fyziologicky přijatelných solí a solvátů pro výrobu léčiv k použití při chirurgických operacích a při transplantaci orgánů a ke konzervování a uchovávání transplantátů pro chirurgické účely.
5. Použití sloučenin podle nároku i obecného vzorce X a jejich fyziologicky přijatelných solí a solvátů pro výrobu léčiv k ošetřování nemocí, při kterých je primární nebo sekundární příčinou proliferace buněk, k ošetřování nebo profylaxi poruch tukové výměny nebo narušeného dýchání.
6. Použití sloučenin podle nároku 1 obecného vzorce I a jejich fyziologicky přijatelných solí a solvátů pro výrobu léčiv k ošetřování ischemických ledvin, ischemických onemocnění * střev nebo k profylaxi akutního nebo chronického onemocnění ledvív.
7. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje jako účinnou látku alespoň jeden NHE-3-inhibitor podle nároku 1 obecného vzorce I nebo jeho fyziologicky přijatelnou sůl nebo solvát.