CZ20021419A3 - Sloučeniny bis-tetrahydrofuran-benzodioxolyl-sulfonamidu jako inhibitory retrovirové proteázy - Google Patents

Description

Oblast techniky

Tato přihláška nárokuje prioritu před U.S. prozatímní přihláškou č. 60/157850, z 6. 10. 1999, jejíž obsah je zde celý zahrnut jako reference.

Předkládaný vynález se týká nových sloučenin bistetrahydrofuran benzodioxolyl sulfonamidu, směsí které je obsahují a postupů pro jejich přípravu. Vynález se také týká užití těchto sloučenin jako farmaceuticky aktivních sloučenin pro terapii a profylaxi retrovirových infekcí, zejména infekcí HIV, a obzvláště infekcí HIV resistentních vůči multikomponentnímu léku u savců.

Dosavadní stav techniky

Resistence HIV vůči inhibitorům je hlavní příčinou selhání terapie. Polovina pacientů léčených anti-HIV kombinační léčbou nereaguje plně na léčbu hlavně kvůli resistenci viru vůči jednomu nebo několika z užitých léků. Mimoto se ukázalo, že resistentní virus se přenáší do nově infikovaných jedinců, což vede k omezenějšímu výběru terapie pro takové dosud neléčené pacienty. Proto existuje v technice požadavek na nové sloučeniny pro terapii retrovirů, zejména pro terapii AIDS. Tento požadavek v technice je zvláště naléhavý v oblasti nových sloučenin aktivních nejen vůči virům divokého typu, ale také stoupající měrou vůči běžným resistentním virům.

• · · · • « · ·· ·· « · ·

Inhibitory proteázy jsou kromě toho obvykle podávány pacientům onemocnělým AIDS v kombinaci s dalšími sloučeninami proti HIV, jako např. NRTI a/nebo NNRTI. To způsobuje vysoké zatížení pacienta léky. Jedna cesta snížení tohoto lékového zatížení je hledání sloučenin proti HIV, jako jsou inhibitory proteázy s dobrou biologickou dostupností, tj . s příznivým farmakokinetickým a metabolickým profilem, takže může být denní dávka minimalizována. Další důležitá charakteristika dobrého inhibitoru proteázy, a sloučenin proti HIV obecně, je to, že vazba plazmového proteinu inhibitoru proteázy má minimální nebo dokonce žádný vliv na jeho účinnost.

-I μ ; 4-^ V., Y UTV , n-r-X X I- _ 1 J V, 1 J Ί_______.<

íimlui Luiy niv μιυιχαζ,γ uvciui newiiA pumiAU vdiiyui patentových přihlášek. Např. WO 95/06030 uvádí inhibitory HIV proteázy na bázi hydroxyethylaminosulfonamidu. Rovněž Ghost a spol. (Bioorganic & Medicinal Chemistry Letters, 8, 1998, 687-690) uvádějí hydroxyethylamino sulfonamidy jako inhibitory HIV proteázy.

Sloučeniny předkládaného vynálezu jsou překvapivě účinnými inhibitory HIV proteázy ve smyslu jejich aktivity pro široké rozmezí HIV mutantů a ve smyslu jejich biologické dostupnosti. Další předměty a výhody vynálezu budou zčásti uvedeny v následujícím popise, a zčásti budou zřejmé z tohoto popisu nebo mohou být osvojeny praktickým používáním vynálezu. Cíle a výhody tohoto vynálezu budou uskutečněny a dosaženy pomocí prvků a jejich kombinací zvláště vyznačených v patentových nárocích.

Podstata vynálezu

Pro plné pochopení popisovaného vynálezu je dále uveden jeho detailní popis.

Předmětem vzorce předkládaného vynálezu jsou sloučeniny

a jejich N-oxidy, soli, estery, steroisomerní formy, racemické směsi, proléčiva a metabolity. Molekulární vzorek uvedený výše má název hexahydrofuro[2,3-b]furan-3-yl-N-{3-[(1,3-benzodioxol-5ylsulfonyl)(isobutyl)amino]-l-benzyl-2-hydroxypropyl} karbamát.

Předmětem vynálezu jsou také uvedené sloučeniny, jejichž dusíkový atom je kvarternizován. Bázický dusík se může kvarternizovat pomocí jakéhokoli činidla běžně známého odborníkovi v technice zahrnující například nižší alkylhalogenidy, dialkylsulfáty, halogenidy s dlouhým řetězcem a arylalkyl halogenidy. Touto kvarternizací se mohou získat produkty rozpustné ve vodě nebo v olejích nebo přímo použitelné k podání.

Výraz proléčivo, jak je užíván, v tomto textu, znamená takové f armakologicky přijatelné, deriváty jako • · • · jsou estery, amidy a fosfáty, z nichž biotransformaci vzniklý produkt je aktivní léčivo, jak je definováno ve sloučeninách vzorce (I) . Odkaz Goodman and Gilman (The Pharmacological Basis of Therapeutics, 8. vydání, McGrawHill, Int. Ed. 1992, „Biotransformation of Drugs, str. 13-15) popisující proléčivo, je zde tímto obecně zahrnut. Typické příklady proléčiv jsou popsány např. ve WO 99/33795, WO 99/33815, WO 99/33793 a WO 99/33792, všechny jsou zahrnuty v tomto dokumentu jako reference.

Proléčiva vodě, zvýšená metabolizování charakterizuje výborná rozpustnost ve biologická dostupnost a jejich snadné na aktivní inhibitory in vivo.

Farmaceuticky použitelné soli sloučenin vzorce (I) jsou takové, jejichž proti-ion je farmaceuticky nebo fyziologicky přijatelný. Soli mající farmaceuticky neakceptovatelný proti-ion mohou však být také použity, např. při přípravě nebo čištění farmaceuticky přijatelné sloučeniny vzorce (I) . Všechny soli, ať farmaceuticky přijatelné nebo nikoli, jsou předmětem předkládaného vynálezu.

Farmaceuticky přijatelné nebo fyziologicky tolerovatelné formy adičních solí, které jsou sloučeniny předkládaného vynálezu, schopné vytvořit, lze snadno připravit zá použití vhodných kyselin, například anorganických kyselin jako jsou halogenvodíkové kyseliny, např. chlorovodíková nebo bromovodíková kyselina, dále kyselin, například kyselina sírová, dusičná, fosforečná apod. nebo organických kyselin jako např. kyselina octová, propanová, hydroxyoctová, mléčná, pyrohroznová, oxalová, malonová, jantarová, maleinová, fumarová, jablečná, vinná, citrónová, methansulfonová, ethano• to • to • to · to • ·· · • · ··· sulfonová, benzensulfonová, p-toluensulfonová, cyklámová, salicylová, p-aminosalicylová, pamoová apod.

Zmíněné soli lze obráceně převést na formu volné báze reakcí s vhodnou bází.

Výraz soli rovněž zahrnuje hydráty a formy s adovaným rozpouštědlem, které jsou sloučeniny předkládaného vynálezu schopné vytvořit. Příkladem takových forem jsou např. hydráty, alkoholáty a podobně.

Formy N-oxidů předkládaných sloučenin zahrnují sloučeniny vzorce (I), v nichž jeden nebo několik dusíkových atomů je oxidováno na tzv. N-oxid.

Předkládané sloučeniny mohou také existovat ve svých tautomernich formách. Tyto formy, ačkoliv nejsou explicitně vyznačeny ve výše uvedeném vzorci, jsou také předmětem předkládaného vynálezu.

všechny diastereomery molekulární struktury

Termín stereochemicky isomerní formy předkládaného vynálezu, jak byl užit výše, všechny možné sloučeniny tvořené stejnými atomy vázanými stejnou sekvencí vazeb, ale mající rozdílné a nezaměnitelné třírozměrné struktury, jež předkládané sloučeniny mohou nabývat. Pokud není jinak zmíněno nebo naznačeno, chemické označení sloučeniny zahrnuje směs všech možných stereochemicky isomerních forem, které zmíněná sloučenina může mít. Tato směs může obsahovat a/nebo enantiomery dané sloučeniny, stereochemicky isomerní formy sloučeniny předkládaného vynálezu, v čisté formě nebo ve vzájemné směsi, jsou předmětem předkládaného vynálezu.

sloučenin definuj e základní

Všechny •· 4444

44 • 444 4* · «444

4444 44 4 44 4

444444 44 44 4 4

44 44 4 44 4444

Čisté stereoisomerní formy sloučenin a meziproduktů zde zmíněných jsou definovány jako isomery podstatně neobsahující jiné enantiomerní nebo diastereomerní formy stejné základní molekulární struktury dané sloučeniny nebo meziproduktu. Zvláště výraz 'stereoisomericky čistý’ se týká sloučenin nebo meziproduktů majících stereoisomerní přebytek nejméně 80 % (tj. minimálně 90 % jednoho isomeru a maximálně 10 % druhého možného isomeru) až do stereoisomerního přebytku 100 % (tj. 100 % jednoho isomeru a 0 % druhého), zvláštněji sloučeniny nebo meziprodukty mající steroisomerní přebytek od 90 % do 100 %, ještě zvláštněji mající stereoisomerní přebytek od 94 % do 100 % a nejzvláštněji mající stereoisomerní přebytek od 97 % do 100 %. Výrazy 'enantiomerně čistý’ a 'diastereomerně čistý’ by měly být chápány podobně, ale vztahují se potom k enantiomernímu přebytku, respektive k diastereomernímu přebytku příslušné směsi.

Čisté stereoisomerní formy sloučenin a meziproduktů podle tohoto vynálezu se mohou získat aplikací postupů známých v technice. Například, enantiomery lze separovat jeden od druhého selektivní krystalizací jejich diastereomerních solí s opticky aktivními kyselinami. Enantiomery lze alternativně separovat chromatografickými technikami pomocí chirálních stationárních fází. Zmíněné stereochemicky čisté isomerní formy lze připravit z odpovídajících stereochemicky čistých isomerních forem výchozích materiálů ža předpokladu, že reakce probíhá stereospecificky. Je-li požadován určitý stereoisomer, přednostně se daná sloučenina syntetizuje stereospecifickými způsoby preparace. Pro tyto způsoby je výhodné vycházet materiálů.

enantiomerně čistých výchozích

Odborníkovi v technice je jasné, že sloučeniny vzorce (I) obsahují 5 center chirality a tudíž existují jako stereoisomerní formy. Těchto 5 center chirality je na níže uvedeném obrázku označeno čísly s hvězdičkou (*1, *2, *3, *4 a *5) .

Absolutní konfiguraci každého asymetrického centra lze označit stereochemickými deskriptory R a S, a tato R a S notace se řídí pravidly popsanými v Pure Appl. Chem. 1976, 45, 11-30. Preferovaná konfigurace bis-tetrahydrofuranového kruhu je ta, kde uhlíkový atom *1 má Rkonfiguraci, uhlíkový atom *2 S-konfiguraci a uhlíkový atom *3 S-konfiguraci. Uhlíkový atom *4 je přednostně v S-konfiguraci a uhlíkový atom *5 v R-konfiguraci.

Sloučenina základní struktury (I) existuje ve 32 enantiomerních formách uvedených v tabulce A. Chirální uhlíkové atomy jsou označeny tak, jak je výše uvedeno na obrázku.

«· ·« ti ti 9 9 ·

99

9 · · · · ·· 999· • titi • ti tititi ti

Tabulka A

Slouč.	*1	*2	*3	* 4	*5	Slouč.	*1	*2	*3	* 4	*5
A	R	R	R	R	R	q	R	R	S	s	S
B	R	R	R	R	S	r	R	S	R	s	S
C	R	R	R	S	R	s	S	R	R	s	S
D	R	R	S	R	R	t	R	S	S	R	S
E	R	S	R	R	R	u	S	R	S	R	S
F	S	R	R	R	R	v	R	S	S	S	R
G	R	R	R	S	S	w	S	R	S	S	R
H	R	R	S	R	S	X	S	S	S	R	R
I	R	S	R	R	S	y	S	S	R	S	R
J	S	R	R	R	S	z	S	S	R	R	S
K	R	R	S	S	R	aa	s	S	S	S	R
L	R	S	R	S	R	bb	s	s	s	R	S
M	S	R	R	S	R	cc	s	s	R	S	S
N	R	S	S	R	R	dd	s	R	S	S	S
O	S	R	S	R	R	ee	R	s	S	S	S
?	S	S	R	R	R	ff	S	s	S	S	3

Sloučeniny 1 a w jsou preferované enantiomerně čisté formy, zvláště sloučenina 1.

Sloučenina 1, také odkazovánajako sloučenina 14

Kdekoli dále je užit výraz sloučeniny vzorce (I), nebo předkládané sloučeniny nebo podobný výraz, je míněna sloučenina, jak je zobrazeno výše, její W-oxidy, soli, estery, stereoisomerní formy, racemické směsi, proléčiva a metabolity, právě tak jako jejich kvarternizované dusíkaté deriváty.

4·· ·

Předkládané sloučeniny mohou být užity u zvířat, přednostně u savců, a zvláště u lidí jako farmaceutika samy o sobě, ve směsích s jinými sloučeninami nebo ve formě farmaceutických přípravků.

Předmětem předkládaného vynálezu jsou dále farmaceutické přípravky, které jako aktivní složky obsahují účinnou dávku nejméně jedné ze sloučenin vzorce (I) a/nebo její fyziologicky přijatelné soli spolu s farmaceuticky neškodnými podpůrnými a pomocnými látkami. Tyto farmaceutické přípravky obsahují normálně 0.1 až 90 % (hm.) sloučeniny vzorce (I) a/nebo její fyziologicky přijatelné soli. Farmaceutické přípravky lze připravit způsobem, který je sáni o sobě znám odborníkovi v technice. Pro tento účel, nejméně jedna ze sloučenin vzorce (I) a/nebo její fyziologicky přijatelné soli, spolu s jednou nebo více pevnými nebo kapalnými farmaceutickými podpůrnými a/nebo pomocnými látkami a, je-li to požadováno, v kombinaci s dalšími farmaceuticky aktivními sloučeninami, se připraví ve vhodné aplikační nebo dávkové formě, jež pak lze použít jako farmaceutikum v humánní nebo veterinární medicíně.

Farmaceutika, která obsahují sloučeninu podle tohoto vynálezu a/nebo její fyziologicky· přijatelné soli, se mohou aplikovat perorálně, parenterálně, např. intravenosně, rektálně, inhalací, nebo místně, přičemž preferovaná aplikace záleží na individuálním případu, např. na konkrétním průběhu nemoci/ která má být léčena. Upřednostňuje se perorální podání.

Odborník v technice je na základě svých expertních znalostí obeznámen s pomocnými látkami vhodnými pro přípravu požadovaného farmaceutika. Vedle rozpouštědel,

9« 99 «·9· 99 *

9 9 9 9 9 9

9 9··9· 9 9

9 9 9 9 9

99 99 9

9« «999

9 9 9

9 9 • 99

9 9 • 9 9 9 9 9 gelujících činidel, čípkových směsí, pomocných látek pro tablety a dalších aktivních látek se také používají nosiče, antioxidanty, látky dispergující, emulgační, odpěňující, látky upravující chuť a vůni, látky ochranné, solubilizující, činidla pro dosažení depotního efektu, látky tlumivé nebo barviva.

Sloučeniny předkládaného vynálezu, s ohledem na jejich antiretrovirální vlastnosti, zvláště na aktivitu proti HIV-1, jsou užitečné pro léčbu jedinců infikovaných HIV a pro profylaxi těchto jedinců. Sloučeniny předkládaného vynálezu mohou být obecně užitečné při léčbě teplokrevných živočichů infikovaných viry, jejichž existence je zprostředkovávána nebo závisí na enzymu proteázy. Sloučenin předkládaného vynálezu lze použít při prevenci nebo léčení stavů spojených s HIV a dalšími patogenními retroviry, které zahrnují AIDS, komplex související s AIDS (ARC), progresivní lymfadenopatii (PGL), stejně jako chronické nemoci CNS způsobené retroviry, jako např. HIV demenci a roztroušenou sklerózu.

Sloučeniny předkládaného vynálezu nebo jakoukoli jejich podskupinu lze tudíž použít jako léků proti výše zmíněným příznakům. Uvedené použití jako léku nebo způsobu léčby zahrnuje systematické podávání účinného množství subjektům infikovaným viry HIV na potírání stavů způsobených HIV a dalšími patogenními retroviry, zvláště HIV-1. Sloučeniny předkládaného vynálezu lze proto použít při výrobě léku pro léčbu stavů spojených s HIV a dalšími patogenními retroviry, zvláště léčiv působících inhibici retrovirové proteázy.

• ft «ftftft • ft ftft • · · ftft > · · · ftft 4

I ····«« ftft » · · · · · • ft ftft ftft ft ft • ftftft

Jako léčivo lze rovněž použít kombinaci antiretrovirové sloučeniny se sloučeninou předkládaného vynálezu. Předmětem předkládaného vynálezu je tudíž také produkt obsahující (a) sloučeninu předkládaného vynálezu a (b) další antiretrovirovou sloučeninu, jako kombinovaný přípravek pro simultánní, separátní nebo sekvenční užití při léčbě retrovirových infekcí, zvláště při léčbě infekcí retroviry resistentními vůči multikomponentním lékům. Pro boj či léčbu HIV infekcí, nebo infekce a nemoci spojené se syndromem selhání imunity (AIDS) nebo s komplexem souvisejícím s AIDS (ARC), mohou být tudíž sloučeniny podle tohoto vynálezu společně podávány v kombinaci s např. vazebnými inhibitory, jako dextransulfat, suramme, polyamony, rozpustný CD4; fúzními inhibitory jako jsou například T20, T1249, SHC-C; koreceptor vazebných inhibitorů, jako např. AMD 3100 (bicyclamy), TAK 779; inhibitory reverzní transkriptázy (RT) , jako např. foscarnet a proléčiva; nukleosidy inhibitorů reverzní transkriptázy (RTI), jako např. AZT, 3TC, DDC,DDI, D4T, Abacavir, FTC, DAPD, DOTC; nukleotidy RTI, jako např. PMEA, PMPA; NNRTI jako např. nevirapin, delavidin, efavirenz, 8 a 9-C1 TIBO (tivirapin) , lovirid, TMC-125, TMC-120, MKC-442, UC 781, capravirin, DPC961, DPC963, DPC082, DPC083, calanolid A, SJ-3366, TSAO, 4deaminovaný TSAO; H-inhibitory RNA jako např. SP1093V, PD126338; TAT inhibitory jako např. RO-5-3335, K12, K37; inhibitory integrázy jako např. L 708906, L 731988; inhibitory proteázy jako např. amprenavir, ritonavir, nelfinavir, saquinavir, indinavir, lopinavir, BMS 232632, DPC 681, DPC 684, tipranavir, AG1776, DMP 450, L 756425, PD178390; inhibitory glykolysace jako např. castanospermin, deoxynojirimycin.

0« »· • 04«) 0 ·

0 9 9 0 • *·*·»· «0 · · · * <0 « · · 0 · · 0 ·♦ ·· 0· * »004«·

Kombinace může skýtat synergický efekt, pomocí něhož lze virové infekci a s ní spojeným symptomům předcházet, podstatně je redukovat, nebo zcela eliminovat. Sloučeniny předkládaného vynálezu se mohou také aplikovat v kombinaci s imunomodulátory (např. bropirimin, protilátka proti lidskému α-interferonu, IL-2, methionin ankefalin, α-interferon a naltrexon) nebo s antibiotiky (např. pentamidin isothiorát), ke zlepšení, boj nebo eliminaci HIV infekce a jejích symptomů.

Sloučeniny předkládaného vynálezu nebo jejich soli jsou pro perorální aplikační formu smíšeny s vhodnými aditivy, jako podpůrnými látkami, stabilizátory nebo inertními rozpouštědly, a převedeny pomocí obvyklých postupů na vhodné aplikační formy, jako jsou tablety, potahované tablety, tvrdé tobolky, vodné, alkoholické nebo olejové roztoky. Příklady vhodných inertních nosičů jsou arabská guma, oxid hořečnatý, uhličitan hořečnatý, fosforečnan draselný, laktóza, glukóza nebo škrob, zvláště obilný škrob. V tomto případě může být příprava prováděna jak za sucha, tak za vlhka. Vhodné olej ovité excipienty nebo rozpouštědla jsou rostlinné nebo živočišné oleje, jako slunečnicový olej nebo rybí tuk. Vhodnými rozpouštědly pro vodné nebo alkoholické roztoky jsou voda, ethanol, cukerné roztoky, nebo jejich směsi. Pro aplikační formy jsou jako další pomocné prostředky užity polyethylenglykoly a polypropylenglykoly.

Pro subkutánní nebo intravenosní aplikaci jsou aktivní sloučeniny, je-li to požadováno, převedeny do roztoku, suspenze nebo emulze pomocí látek k tomu obvykle užívaných, jako jsou solubilizátory, emulzifikátory nebo další pomocné látky. Sloučeniny vzorce (I) a jejich fyziologicky přijatelné soli se mohou lyofilizovat a »r ♦ · • · * • · · • ··· · • · • A • · • · • · • · »· <9

A ·· • · · • « • * • · ···· získané lyofilizáty použít např. pro výrobu injekčních nebo infúzních přípravků. Vhodnými rozpouštědly jsou např. voda, fyziologické solné roztoky nebo alkoholy, např. ethanol, propanol, glycerol, spolu také s roztoky cukrů jako jsou glukóza nebo mannitol, nebo alternativní směsi různých zmíněných rozpouštědel.

Vhodnými farmaceutickými přípravky pro aplikaci ve formě aerosolů nebo sprejů jsou např. roztoky, suspenze nebo emulze sloučenin vzorce (I) nebo jejich fyziologicky přijatelných solí ve farmaceuticky vhodném rozpouštědle jako je ethanol nebo voda, nebo směs těchto rozpouštědel. Je-li třeba, přípravek může také dále obsahovat další farmaceuticke

VX 4 «-3 —TTVS A. pt ±ua vííc j s.ko emulzifikátory a stabilizátory stejně jako hnací látku. Takový přípravek obvykle obsahuje aktivní sloučeninu v koncentraci od asi 0.1 do 50 %, zvláště od asi 0.3 do 3 % hmotnostních.

Pro zvýšení rozpustnosti a/nebo stability sloučenin vzorce (I) ve farmaceutických přípravcích, mohou být s výhodou použity α-, β- nebo γ-cyklodextrin nebo jejich deriváty. Rozpustnost a/nebo stabilitu sloučenin vzorce (I) ve farmaceutických přípravcích mohou zlepšit také alkoholy jako spolurozpouštědla. Při přípravě vodných přípravků je ke zvýšení stability ve vodě zřejmě vhodnější přídavek solí zmíněných sloučenin.

Příslušnými cyklodextriny jsou α-, β- nebo γcyklodextrin (CD) nebo ethery a jejich směsné ethery, v nichž jedna nebo více hydroxylových skupin anhydroglukózových jednotek cyklodextrinu jsou substituované Ci_₆ -alkylem, konkrétně methylem, ethylem nebo isopropylem např. namátkou methylovaný β-CD; hydroxy-Ci_₆-alkylem,

• · konkrétně hydroxyethylem, hydroxypropylem nebo hydroxybutylem; karboxy-Ci_₆-alkylem, konkrétně karboxymethylem nebo karboxyethylem; Ci-₆-alkylkarbonylem, konkrétně acetylem; Ci_6-alkyloxykarbonyl-Ci-_s-alkylem nebo karboxy-Ci-6-alkyloxy-Ci-6-alkylem, konkrétně karboxymethoxypropylem nebo karboxyethoxypropylem; Cj._₆-alkylkarbonyloxy-Ci-6-alkylem, konkrétně 2-acetyloxypropylem. Zvláště pozoruhodnými jako látky komplexující a/nebo solubilizující jsou β-CD, namátkou methylovaný β-CD, 2,6dimethyl-p-CD, 2-hydroxyethyl^-CD, 2-hydroxyethyl-y-CD, 2-hydroxypropyl-y-CD a (2-karboxymethoxy)propyl-p-CD, a zvláště 2-hydroxypropyl-p-CD (2-HP-3-CD).

Termín směsný ether zahrnuje cyklodextrinové deriváty, jejichž alespoň dvě cyklodextrinové hydroxylové skupiny jsou etherifikovány rozdílnými skupinami jako např. hydroxy-propylem a hydroxyethylem.

Zajímavý způsob formování předkládaných sloučenin v kombinaci s cyklodextrinem nebo jeho derivátem byl popsán v EP-A-721,331. Ačkoliv přípravky v něm popsané se týkají složek aktivních proti plísním, jsou rovněž zajímavé pro formulaci navrhovaných antiretrovirových sloučenin. V uvedeném patentu popsané přípravky jsou zvláště vhodné pro perorální . aplikaci a obsahují antifungální aktivní složky, dostatečné množství cyklodextrinu nebo jeho derivátu jako solubilizeru, vodné kyselé prostředí jako převládající kapalný nosič a alkoholické spolurozpouštědlo výrazně zjednodušující přípravu směsi. Zmíněné přípravky lze také ochutit přídavkem farmaceuticky přijatelných sladidel a/nebo příchutí.

• to · · • · ·· ·· • * · · · • ·· · to • · · · · · · • · · · · · · ·· ·· ·· · ··

Jiné vyhovující způsoby zvýšení rozpustnosti sloučenin předkládaného vynálezu ve farmaceutických přípravcích jsou popsány ve WO-94/05263, v PCT přihlášce č. PCT/EP98/01773, EP-A-499,299 a ve WO 97/44014, které všechny jsou zde uvedeny jako odkaz.

Předkládané sloučeniny lze obzvláště formulovat do farmaceutického přípravku zahrnujícího terapeuticky účinné množství částic sestávajících z pevné disperze obsahující (a) sloučeninu vzorce (I) více farmaceuticky přijatelných ve polymerů.

a (b) jeden nebo vodě rozpustných

Výraz pevná disperse je vyhrazen pro systém v pevném stavu (jako opak ke kapalnému nebo plynnému stavu) zahrnující nejméně dvě složky, z nichž jedna je více nebo méně rovnoměrně dispergována ve druhé nebo dalších složkách. Tvoří-li zmíněná disperze složek systém, který je zcela chemicky a fyzikálně stejnorodý nebo homogenní nebo sestává podle termodynamické definice z jedné fáze, potom pro takovouto pevnou disperzi používáme výraz pevný roztok. Pevné roztoky jsou preferované fyzikální systémy, protože jejich složky mají obvykle dobrou biologickou dostupnost v organizmech, do kterých jsou aplikovány.

Výraz pevná disperze také zahrnuje disperze, které jsou celkově méně homogenní než pevné roztoky. Takové disperze nejsou chemicky a fyzikálně stejnorodé nebo obsahují více než jednu fázi.

Ve vodě rozpustný granulovaný polymer je jednoduše takový polymer, který má zdánlivou viskositu 1 až 100 mPa.s, když je rozpuštěn ve 2 % vodném roztoku při 20°C.

• · • · · ·

Preferované ve vodě rozpustné polymery jsou hydroxypropyl methylcelulózy nebo HPMC. HPMC mající methoxy stupeň substituce od asi 0.8 do asi 2.5 a hydroxypropyl molární substituci od asi 0.05 do asi 3.0 jsou obecně vodou rozpustné. Methoxy stupeň substituce odpovídá průměrnému počtu methyletherových skupin přítomných v jednotce anhydroglukózy molekuly celulózy. Hydroxy-propyl molární substituce odpovídá průměrnému počtu molů propylen oxidu, které zreagovaly s každou jednotkou anhydroglukózy molekuly celulózy.

Částice, jak jsou definovány výše, lze připravit tak, ze nejprve se připraví pevná disperze složek, která se pak volitelně drtí nebo mele. Pro přípravu pevných disperzí existuje řada technik jako vytlačování taveniny, sprejové sušení a odpařování roztoků; přednost se dává vytlačování taveniny.

Dále může být vhodné formovat předkládána antiretrovirotika do velikosti nanočástic, které mají na svém povrchu absorbovaný povrchový modifikátor v množství dostačující k dosažení efektivní průměrné velikosti částice menší než 1000 nm. Za užitečné povrchové modifikátory se považují ty, které se na povrch antiretrovirotika adsorbují fyzikálně, ale nikoli chemickou vazbou.

Vhodné povrchové modifikátory mohou být přednostně vybrány ze známých organických a anorganických farmaceutických podpůrných látek. Tyto látky zahrnují různé polymery, nizkomolekulární oligomery, přírodní látky a surfaktanty. Preferovaným povrchovými modifikátory jsou neionické a anionické surfaktanty.

·· ···· · • · ·· ·· · ··

Existuje ještě další zajímavý způsob formování předkládaných sloučenin do farmaceutického přípravku, pomocí něhož jsou navrhovaná antiretrovirotika inkorporována do hydrofilních polymerů a tato směs se užívá jako potahový film na malé částice, což poskytuje přípravek s dobrou dostupností, který může být snadno vyráběn, a který je vhodný pro přípravu farmaceutických lékových forem pro perorální aplikaci.

Tyto částice obsahují (a) centrální, zaoblené nebo kulovité jádro, (b)potahový film z hydrofilního polymeru a antiretrovirální látku a (c) ochrannou potahovou vrstvu polymeru.

Materiály vhodné pro užití jako jádra částic jsou rozmanité, za předpokladu, farmaceuticky přijatelné a že tyto materiály jsou mají vhodnou velikost a pevnost. Příklady takových materiálů jsou polymery, anorganické substance, organické substance a sacharidy, a jejich deriváty.

Dávka předkládaných sloučenin anebo jejich fyziologicky přijatelných solí, která se má aplikovat, závisí na individuálním případě, jako obvykle, musí být přizpůsobena podmínkám individuálního případu pro optimální účinek. Závisí samozřejmě na frekvenci aplikace a na účinnosti a trvání působení sloučenin použitých v každém případě pro léčbu nebo profylaxi, ale také na povaze a závažnosti infekce a symptomů, na pohlaví, věku, váze a individuální vnímavosti člověka nebo zvířete, které je léčeno a na tom, zda léčba je akutní nebo profylaktická. Obecně, denní dávka sloučeniny vzorce (I) v případě aplikace pacientovi o přibližné váze 75 kg je 1 mg až 1 g, přednostně 3 mg až 0.5 g. Dávka může být aplikována ve formě jediné dávky, nebo může být rozdělena do několika, např. dvou, tří nebo čtyř jednotlivých dávek.

Organická syntéza hexahydrofuro [2,3-b]furan-3-yl-N-{ 3[ (1,3-benzodioxol-5-ylsulfonyl) (isobutyl)amino]-l-benzyl2-hydroxypropyl}karbamátu

Syntéza hexahydrofuro[2,3-b]furan-3-yl-N-{3-[(1,3— benzodioxol-5-ylsulfonyl)(isobutyl)amino]-l-benzyl-2hydroxypropyl}karbamátu se provádí reakcí sloučeniny obsahující bis-tetrahydrofuranový kruh a odpovídajícího benzodioxolylaminu, jak je popsáno níže.

1) Syntéza hexahydrofuro[2,3-b]furan-3-olu 5

Syntéza racemického bis-tetrahydrofuranu (bis-THF) 5 byla provedena, jak je zobrazeno na Schématu 1, podle postupu Ghoshe a spol., J. Med. Chem. 39: 3278-3290 (1996). Reakce komerčního 2,3-dihydrofuranu s Njodsukcinimidem a propargyl alkoholem v methylenchloridu při 0-25 °C po 2 hodiny poskytla jod-ether 2 (výtěžek 88 %). Cyklizace jod-etheru 2 za radikálových podmínek s tributylcínhydridem v toluenu při 80°C za přítomnosti katalytického množství 2,2’-azobisisobutyronitrilu (AIBN) vedla na bicyklický acetal 3. Jeho ozonolýza poskytla keton 4. Redukce vzniklého ketonu sodium borohyridem v ethanolu při -15°C poskytla racemický endo alkohol 5 (viz schéma 1).

T

Schéma 1

N-jodsuccinimid propargylalkohol —--£»

CH₂C1₂, 0až25°C 2h

O₃, CH₂C1₂, -78°C, 2 h Me₂S, -78°C až 25°C

2) Syntéza aminoalkoholu 8 N-{3-[ (1,3-benzodioxol-5-ylsulfonyl) (isobutyl) amino] -l-benzyl-2-ydroxypropyl }aminu

Redukce acylchloridu 9 NaBH₄ ve směsi methanol : tetrahydrofuran 1:1 (krok a, schéma 2, viz níže) poskytla racemáty 10a a 10b, které byly odděleny a příslušný enantiomer reagoval s KOH v ethanolu (krok b, c) a poskytl epoxid 11 podle publikovaného postupu (Getman, a jiní., J. Med. Chem. 36: 288-291 (1993), Luly a jiní., J. Org. Chem. 52 (8): 1487-1492 (1987)). Epoxid byl podroben reakci s přebytkem isoamylaminu ve vroucím 2-propanolu (krok d) za vzniku aminoalkoholu 12. Aminoalkohol 12 poté reagoval s 1,3-benzodioxol-5-ylsulfonylchloridem (krok e) za vzniku aminoalkoholu 8 s aminoskupinou chráněnou • ft » · ·· • · ft • ftftft carbobenzoxy (Cbz) skupinou. Hydrogenace Cbz skupiny H₂ v methanolu za katalýzy 10 % Pd/C (krok f) poskytla volný aminoalkohol 8. Tyto kroky byly provedeny podle obecně publikovaných postupů (Vazquez a jiní., J. Med. Chem. 38: 581-584 (1995), schéma 2).

Schéma 2

3) Syntéza hexahydrofuro[2,3-b]furan-3-yl-N-{3-[(1,3benzodioxol -5-ylsul fonyl) (i sobu tyl) amino ] -1 -benzyl-2hydroxypropyl jkarbamátu

Reakce bis-tetrahydrofuranového ligandu 5 s disukcinimidylkarbonátem 6 a triethylaminem v methylenchloridu poskytla karbonát 7, který byl smíšen in šitu s aminem 8. Tato reakce poskytla finální sloučeninu 13

94 • ·# · • · · · • · · · ·

9 9 ·· «· • 9 4 4

9 · •9 4944 (schéma 3) . Sloučenina 13 je směs dvou diastereoisomerů se stereosiomerními formami, jak je definováno pro sloučeniny 1 a w v tabulce A. Tato směs může být rozdělena pomocí známých separačních technik.

formy odpovídající dále odkazovány jako připraveny rozdělením

Dále, čisté enantiomerní sloučenině 1 a w, které jsou sloučeniny 14 a 15, mohou být racemického bis-THF 5 pomocí enzymatického dělícího stepu popsaného v Tetrahedron Letters, 36, 4, (1995), 505-508, včleněného zde pomocí odkazu. Enantiomerně čisté bis-THF meziprodukty mohou pak reagovat analogicky podle postupu popsaného výše; získají se tak enantiomerně čisté

SI i η ·ν\ η ν' τ τ 1 Λ 1 C

U.k^dl_Llxy X** CL -u—» ·

· · 4 · · • · · * • 4 4 4 • 4 4 4 • · · · · • · · · * * · • 44

4· ·· • 4 4 4 • 4 « · 4

Popis obrázků

Obr. 1: Koncentrace sloučeniny 13 v séru (μΜ) v závislosti na čase (min.) po jednorázovém perorálním podání (20 mg/kg) u krysy.

Obr. 2: Porovnání aktivit ve vynálezu uvedených sloučenin 13 a 14 s několika dostupnými protivirovými sloučeninami na malému souboru virových kmenů.

Příklady provedení vynálezu

Experimentální část

K míchanému roztoku (500 mg, 3,84 mmol) (3R,3aS,6aR)3-hydroxyhexahydrofuro [2,3-b]-furanu 5 v CH₂C1₂ (50 ml) se při 25°C přidá disukcinimidylkarbonát 6 (1,08 g, 4,23 mmol) a triethylamin (0,77 g, 7,68 mmol) (schéma 1). Směs se míchá 6 hodin při 25°C a pak se přidá amin 8 (schéma 2, 2,42 g, 5,76 mmol). Výsledný roztok se promyje vodou a suší bezvodým Na₂SO4. Zbytek, získaný odpařením rozpouštědla za sníženého tlaku, se čistí chromatograficky (CH₂Cl₂/MeOH: 98/2) za zisku 1,36 g (62 %) inhibitoru 13 (schéma 3) podle tohoto vynálezu jako bílá tuhá látka.

¹H-NMR spektrum sloučeniny 13 (CDCI3) :

7,4-7,1 (br m, 7H) , 6,9(d, J=8,l Hz, 1H) , 6,l(s, 2H) ,

5,7(d, J=5,lHz, 1H), 5 (d, J=6,7 Hz, 1H) , 5,1-4,8 (br m,

1H) , 4-3,4(br m, 7H) , 3,25-2, 6 (br m, 6H) , 2,35-l,2(br m, 4H) , 1,17-0,7 (br m, 6H) . Podobně ¹³C-NMR spektrum v CDC1₃ bylo následující: 151 (CO),148-138 (C-O), 132-129,4129,34-128,55-126,67-126,59-123,1 (Ar-C) , 109, 16-108,36• 0 ·»··

0 0 0 0 0 0 · · 0 • 000000 · · · · · * · 0 000 000

00 ·0 · 000000

107,52-102,36 (CH-Ο), 73,43-72,58-70,73-69,47-58,8753,78-45,04-36-35-27,27-25,76-20,1-19,85.

Hmotnostní spektrometrie poskytla očekávaný ion (m/z) 577, který odpovídá M⁺ + H.

Sloučenina 13 a sloučenina 14 se pak testují na biologickou a antivirovou aktivitu několika testy, jak je popsáno níže. Tyto sloučeniny jsou překvapivě účinnější a aktivnější jako inhibitory proteázy než dříve známé sloučeniny.

Antivirové analýzy:

Sloučenina 13 a sloučenina 14 byly zkoušeny na antivirovou aktivitu v testu na buňkách. Zkouška prokázala, že tyto sloučeniny vyvolávají silnou anti-HIV aktivitu proti divokému laboratornímu HIV kmenu. Buněčný test se provádí podle následujícího postupu.

Experimentální provedení testu na buňkách:

HIV infikované nebo neinfikované MT4 buňky se inkubují pět dní za přítomnosti různých koncentrací inhibitoru. Ke konci inkubační doby, se všechny HIV infikované buňky usmrtí replikačním virem v kontrolních kulturách za absence jakéhokoli inhibitoru. Životaschopnost buněk se měří měřením koncentrace MTT, žlutého, ve vodě rozpustného tetrazoliového barviva, které se přeměňuje na purpurový, ve vodě nerozpustný formazan pouze v mitochondriích živých buněk. Po rozpuštění vzniklého krystalického formazanu v isopropylalkoholu se monitoruje absorbance roztoku při 540 nm. Hodnoty korelují přímo s počtem žijících buněk • · · · • ti zbývajících v kultuře po dokončení pětidenní inkubace. Inhíbiční aktivita sloučeniny se monitoruje v buňkách infikovaných virem a vyjadřuje se jako IC₅₀ a IC₉₀· Tyto hodnoty představují množství sloučeniny potřebné k 50 %, popř. 90 % protekci buněk proti cytopatogennímu efektu viru. Toxicita sloučeniny se měří na neinfikovaných buňkách a vyjadřuje se jako CC₅₀, což znamená koncentraci sloučeniny potřebné k 50 % inhibici růstu buněk.

Selektivitní index (SI) (poměr CC50/IC50) vyjadřuje selektivitu anti-HIV aktivity inhibitoru.

Výsledky testu na buňkách:

Sloučenina 13 ukazuje IC50 1,-1 nM a IC_S0 2,-4 nM (střední hodnota ze 12 stanovení) proti HIV-1 kmenu LAI. Hodnota CC50 sloučeniny 13 je 15,3 μΜ a jeho SI hodnota je 13900. Sloučenina 14 vykazuje IC₅₀ 0,8 nM proti HIV-1 kmenu LAI. Hodnota CC50 sloučeniny 13 je větší než 100 μΜ.

Analýza vazby na proteiny:

Je známo, že lidské sérové proteiny jako albumin (HAS) nebo alfa-1 kyselý glykoprotein (AAG) se váží na řadu léčiv, což může vést k poklesu účinnosti těchto léčiv. K určení toho, zda sloučenina 13 je nepříznivě ovlivněna tímto navázáním, se měří anti-HIV aktivita této sloučeniny v přítomnosti fyziologické koncentrace HSA nebo AAG, čímž se vyhodnotí vazebný vliv inhibitoru k těmto proteinům.

·· ·· • ti · ti ti ti · ti • ti ··· ti ti • ti • ti·· ti titi ti • ti ti • · ti tititi • ti «tititi

Výsledky:

V typickém pokusu, HAS v koncentraci 45 mg/ml neměl vliv na účinnost sloučeniny 13. AAG v koncentraci 2 mg/ml snižoval účinnost sloučeniny 13 2x až 4x.

Antivirové spektrum:

Kvůli rostoucímu objevování se resistentních HIV kmenů, sloučenina 13 a sloučenina 14 byly testovány na účinnost proti HIV kmenům majícím několik mutací. Tyto mutace jsou odolné vůči inhibitorům proteázy a ve výsledku jsou viry, které vykazují napříč různým fenotypům různé stupně odolnosti k pěti běžně komerčně dostupným léčivům (saquinavir, ritonavir, nelfinavir, indinavir a amprenavir).

Výsledky:

Tabulka 1 ukazuje výsledky tohoto testování jako IC₅₀ hodnoty v μΜ. Sloučeniny 13 a 14 jsou účinné v inhibici těchto rezistentních virů při nízkých koncentracích, které jsou dostatečně nízké pod dosažitelnou hladinou v plasmě. Obrázek 2 ukazuje srovnání resistence různých kmenů virů ke komerčně dostupným inhibitorům proteázy a sloučenině 13. Kmeny překvapivě vykazují zvýšenou citlivost ke sloučenině 13 ve srovnání se saquinavirem (SAQ), ritonavirem (RIT), indinavirem (IND), nelfinavirem (NEL) a amprenavirem (AMP).

		• · · · • · ♦ ·	99 9*99 99 99 9 9 9 9 9 9 9
		• · · *	9 9 9 9 · 9
		• 9 9 9 9	• 999 999 9
		9 9 9	9 9 9 9 9 9
		9 9 9 9	«9 * ·♦ 9 9 9 9
	26
Tabulka 1 -	- Aktivita sloučenin	13 a 14 a pěti	komerčních
inhibitorů	proteázy proti HIV	kmenům rezistentním proti

inhibitoru proteázy

Kmen	Resistentní skupinové mutace	SAQ	RIT	IND	NEL	AMP	Slouč. 14	Slouč. 13
LAI		0,0079	0,0304	0,0276	0,0331	0,0359	0,0008	0,0014
rl3020	L10I, K20R, M36I,154V, A71V, V82T,184V	3,51	9,28	1,38	3,75	0,107	0,0008	0,0014
rl3021	L10I, K20R, L24I,M36I, I54V , L63P ,A71V, V82T, I84V	1,45	>10	1,75	4,1	0,212	0,0015	0,0055
rl3022	K20R,M36I,M46I/M,1 54V, L63P, A71V/I,V8 2T, L90M	0, 665	>10	1,7	4,03	0,181	0,0011	0,0017
rl3023	L10I, M36I/M,I54V/I, L63P,A7IV,G73S,184 V, L90M	0,783	3,82	0,68	1,02	0,217	0,0028	0,0068
rl3024	L10I,M36I,L63P,A71 V,G73S,I84V , L90M	2,09	2,85	1,07	3,26	0,18	0,0055	0,0081
rl3025	L10I, M46I, L63P,A71V, 184V	0,157	2,24	1,25	9,13	0,661	0,0328	0,0454
rl3026	L10I,M46I, I54V ,L63P, A71V , V82T,I84V	1, 99	> 10	2,72	1,22	0,136	0,0008	0,0014
rl3027	L10M/I, K20R,M36I, L63P, A71V,G73S, V77I, I84V ,L90M	2,92	3,14	0,714	3,2	0, 645	0,0073	0,0074
rl3029	L10I/L, M36I,M46L, L63P , A71 V ,I84V , N88D, L90M	2,61	3,6	0,922	3,79	0,214	0,0052	0, 007
rl3030	L10V/I,M36I,I54V, L63P , A71 V, V82T L90M	0,173	2,99	0,S74	0,995	0,0491	0,0002	0,0004
r!3031	G48V, I54V, V77I, V82 A, L90M/L ,	0,673	0,856	0,1542	0,497	0,0341	.0, 0003	0,0005
r!3033	L10X,M46L,I54V,L63 P, A71V, V82A, L90M	0,0521	3,47	0, 848	1,19	0,194	0,0011	0,0017
rl3034	L1OI, M36I, I54V,L63P A71V,I84V	1, 01	> 10	0, 638	1,99	0,677	0,0055	0, 008
rl3035	D30N, L63P, V77I,N88D	0,0053	0,0311	0,0074	0, 361	0,0105	0, 0002	0,0003
rl3036	L101, L63P, A71V,G73S,L90M	0,514	2,83	0, 638	3,25	0,445	0, 0029	0,0054
r!3037	L10I, M46I, I54V, L63P , A71T, V77I, V82A, L90M	0,0274	2,72	0,196	0,656	0,165	0,0005	0,0003

99

9 9 9 9

9 9 9 9

999 · · · • · · 9

99 9 9 ··« ·

99 • 9 9 9 9

9 9 9 · 9 9 9

9 9 9

99 9999

Biologická dostupnost:

Biologická dostupnost se stanovovala měřením perorální absorpce sloučeniny 13 u krys. Sloučenina byla aplikována krysám žaludeční sondou v jednorázové dávce 20 mg/kg v PEG400. Zvířata byla usmrcena v různých dobách po podání, všechna krev byla spojena a sérum preparováno standardními způsoby. Koncentrace sloučeniny v séru byla určena titrací anti-HIV aktivity přítomné ve vzorku podle postupu popsaného výše.

Výsledky biologické dostupnosti:

Výsledky jsou ukázány i 1 Π ch j- j. u u k. x. v graficky v Obr. 1. Sérová koncentrace sloučeniny 13 vzrůstá k 1 μΜ jednu hodinu po perorální aplikaci a stále převyšuje IC₅o sloučeniny proti inhibitorům proteázy multi-odolních kmenů až 3 hodiny po aplikaci. Sloučenina 13 má proto významnou výhodu ve smyslu terapeutické meze. Tato neočekávaně vysoká biodostupnost plasmy je především důležitá proti odolným virům.

Tabulka 2 - Koncentrace sloučeniny v seru po perorální aplikaci

Čas po aplikaci (minuty)	Koncentrace sloučeniny 13 v seru (μΜ)
0	0.0000
60	0.9858
180	0.6869
300	0.2159

Předkládaný vynález může nabývat další specifické formy aniž by se odchýlily od jeho ducha a podstaty.

Popsanou konkrétní formu je proto nutno brát ve všech ohledech pouze jako ilustrativní a ne omezující. Rámec

4·

4 4 4

4 4 • 44 4

4 4

4· 4444

44

4 · ·

··»· předkládaného vynálezu je proto spíše vyjádřen připojenými patentovými nároky než předchozím popisem. Veškeré odchylky, které spadají do významu a rozsahu shody nároků mají být pojímány v jejich rámci.

• 9 9» • · · * 9 • 9 9 · · • 9 ·»· · 9 • 9 9 9 • 9 99 • 9 ····

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Sloučenina vyznačující se obecným vzorcem (I) a její racemická

   N-oxid směs, , sůl, ester, steroisomerní proléčivo nebo metabolit.

   forma,
2. 2. Sloučenina podle nároku 1 vyznačující se enantiomerně čistou formou.
3. 3. Sloučenina podle nároku 1 nebo 2 vyznačující se enantiomérní formou znázorněnou vzorcem:

   Sloučenina podle kteréhokoli z nároků 1 až 4 ve formě proléčiva.

   a její N-oxid, sůl, ester, proléčivo nebo metabolit.
4. 4. Sloučenina podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, ve farmaceuticky přijatelné formě.

   • 0 0® » · 0 · ·· *000

   00 0000

   β. Farmaceutický přípravek vyznačující se tím, že obsahuje účinné množství aspoň jedné sloučeniny podle kteréhokoli z nároků 1 až 5 a farmaceuticky přijatelnou podpůrnou látku.
5. 7. Způsob inhibice proteáz retrovirů u savců infikovaných danými retroviry vyznačující se tím, že zahrnuje aplikaci sloučeniny podle nároků 1 až 5 daným savcům v potřebném množství k inhibici proteázy.
6. 8. Způsob léčby nebo profylaxe infekce nebo nemoci spojené s infekcí retrovirů u savců vyznačující se tím, že zahrnuje aplikaci proteázu inhibujícího množství sloučeniny podle kteréhokoli z nároků 1 až 5 savcům, kteří to potřebují.

   Způsob podle nároku 7 nebo 8, kde řečený savec je člověk.
7. 10. Způsob inhibice retrovirové replikace vyznačující se tím, že zahrnuje uvedení retrovirů do kontaktu s účinným množstvím aspoň jedné ze sloučenin podle kteréhokoli z nároků 1 až 5.
8. 11. Způsob podle nároku 7 nebo 8 nebo 10, kde retrovirem je lidský virus selhání imunity (HIV).
9. 12. Způsob podle nároku 11, kde virem HIV je kmen viru rezistentní vůči multikomponentním lékům.
10. 13. Použití sloučeniny z kteréhokoli z nároků 1 až 5 jako léku.

    to··· ·· toto to · · · · · ♦ « to · ·· to « ····« « toto · to · ·· ·· ·· • to toto • · « · to • * to to«« · • to to to· « to to ·
11. 14. Použití sloučeniny z kteréhokoli z nároků 1 až 5 pro výrobu léčiva pro léčení nebo boj proti infekci nebo nemoci spojené s infekcí retroviry u savců.
12. 15. Použití sloučeniny z kteréhokoli z nároků 1 až 5 pro výrobu léčiva pro inhibici proteázy retroviru u savce infikovaného tímto retrovirem.
13. 16. Použití sloučeniny z kteréhokoli z nároků 1 až 5 pro výrobu léčiva pro inhibici retrovirové replikace.
14. 17. Použití sloučeniny podle kteréhokoli nároků 10 a 14 až 16, kterýžto retrovirus je virus HIV.
15. 18. Použití sloučeniny podle kteréhokoli z nároků 10, 14 až 16, kterýžto virus HIV je kmen viru rezistentní vůči multikomponentnímu léčivu.