CZ111495A3

CZ111495A3 - Roof structure and process for producing thereof

Info

Publication number: CZ111495A3
Application number: CZ951114A
Authority: CZ
Inventors: Rudolf Tillessen; Joachim Dipl Ing Schlogl
Original assignee: Saint Gobain Isover
Priority date: 1994-04-29
Filing date: 1995-04-28
Publication date: 1995-12-13
Also published as: DE4415181A1; DE69503182T2; DE69503182T3; ATE167911T1; EP0682161A1; DE4447681C2; EP0852275A2; EP0682161B1; DE69503182D1; EP0682161B2; EP0852275A3

Description

Oblast techniky

Konstrukce střechy αχ

se týká konstrukce střechy pokryté deskami podle předvýznaku patentového nároku 1, stropu podlaží podle předvýznaku způsob výstavby konstrukce střechy

Vynález střešní krytiny vícevrstvého izolovaného patentového nároku 9 a pokryté deskami nároku 6.

střešní krytiny podle předvýznaku patentového

Dosavadní____stav techniky

Účinná izolace střech, stěn, fasád a stropů podlaží je prakticky nepostradatelná z důvodu úspory tepla a ochrany proti hluku u nové výstavby, ale také při sanaci starých staveb. Stav techniky a také stavebnictví obecně zahrnují množství návrhů, jak izolovat uvedené stavební díly.

Z DE-OS 28 39 767 je například známý systém izolace střechy, u něhož jsou jako izolační vrstva volně položeny rovnoběžně s okapem svitky pásu tepelné izolace a ve své poloze jsou udržovány opěrnými pažinami umístěnými ve stanovené vzdálenosti rovněž rovnoběžně s okapem. Vzhledem k opěrným pažinám tvořeným ze dřeva, které jsou umístěny ve vzdálenosti 2 m však nastává něko1 i násobné přerušení vrstvy tepelné izolace položené na pohledové bednění, takže v oblasti opěrných pažiny i

vzniknou tepelné mosty, přes které může vstupovat ze střešní krytiny dovnitř budovy teplo nebo chlad.

Vesměs se proto u izolačního systému podle DE-OS 28 33 767 účinnost izolační vrstvy zhoršuje. Jestliže se opěrné pažiny vynechají, tak se také nedosáhne uspokojivých izolačních účinků položených pásů tepelné izolace, poněvadž se tepelné pásy stlačí tlakem střechy zahrnujícím její vlastní hmotnost a zatížení sněhem a větrem.

Z DE- OS 34 35 který odstraňuje nevýhodu

648 je znám systém izolace střechy, tepelného mostu způsobeného opěrnými pažnicemi ze dřeva. Proto je v DE-OS 34 35 648 navrženo položit na pohledová bednění položené na krokve rovnoběžně s hřebem nebo okapem nejprve pásy z izolačního materiálu, přičemž mezi pásy z izolačního materiálu jsou umístěny opěrné pažiny podle DE-OS 28 39 767. Na těchto opěrných pažinách jsou dále přibity další opěrné pažiny vedené kolmo k okapnici nebo k hřebenu střechy a mezi tyto další opěrné pažiny jsou uloženy opět pruhy nebo pásy z izolačního materiálu, které jsou natočeny vzhledem k prvnímu pruhu nebo pásu o 90°. Na opěrné pažiny druhé vrstvy k hřebenu střechy se pak položí laťování pro Průchozí tepelné mosty, které jsou způsobeny se tak u řešení podle DE-OS 34 35 648 ve kterých se kříží navzájem kolmé opěrné střechy kolmých střešní krytinu, opěrnými pažinami redukují na body, pažiny první a druhé vrstvy izolace, takže se tím zlepší izolační vlastnosti známé konstrukce střechy oproti DE-OS 28 39 767, avšak tyto zlepšené izolační vlastnosti jsou vykoupeny množstvím nevýhod.

Vzhledem k množství opěrných pažin a izolačních pásů je izolační systém podle DE-OS 34 35 648 drahý a vedle toho je výstavba časově a tím také cenově náročná, poněvadž se střecha musí izolovat dvakrát, jednou izolací první vrstvy a potom k ní kolmou izolací druhé vrstvy. Dále dochází zdvojeným provedením se zvýšeným počtem potřebných opěrných pažin ke zvýšení hmotnosti střechy. Také z hlediska požární bezpečnosti je instalace doplňkových pažin nevýhodná.

Právě uvedené problémy nevznikají u konstrukce podle DE-OS 36 15 109. Tato známá konstrukce se zříká opěrných pažin vytvořených mezi jednotlivými pásy z izolačního materiálu, které slouží jako nosná konstrukce pro následující zatížení od střechy. U konstrukce podle pohledové bednění uložené z izolačního materiálu, které

DE-OS 36 15 109 se položí na na krokve jednotlivé desky jsou opatřeny na své vrchní straně difusi umožňujícím, ale vodotěsným kašírováním, přičemž oblasti dufuzi umožňujícího kašírování vystupující nebo přesahující na podélných a příčných hranách překrývají sousední desky z izolačního materiálu, takže se docílí vodotěsné, avšak difúzi umožňující kašírování celé izolační vrstvy navzájem se překrývající v podobě šupin. Přímo na tomto vodotěsném, avšak difúzi umožňujícím kašírování jsou polo-ženy nebo okapnici nosné desky, které nesou k položení desek střešní krytiny. Upevnění provedeno přibitím přes kašírování, materiál kolmo k hřebenu příčné laťování nosných desek je izolačních desek a pohledové bednění do pod ním ležících krokví střechy.

109 je velmi ceněna izolační vrstvy, avšak mít ze statických důvodů činí takovéto konstrukce potřebná relativně velká

Tato konstrukce podle DE-OS 36 v návaznosti na přednosti celoplošné vzhledem k přenosu zátěže střechy musí pevnost v tlaku alespoň 50 kN/m², což relativně drahé. Současně je však tepelně dobrých zřetelem na

K docílení tlouštka materiálu, která ovlivní se izolační vlastnosti tepelnou vodivost izolačních vyt vo ř e ny koeficientu

0 mm.

účinků proto musí o vhodné tlouštce.

být tepelně izolační desky Tak například k docílení průchodu tepla 0,42 je potřebná tlouštka alespoň hodnota koeficientu průchodu

Případné požadovaná lepší tepla předpokládá příslušně větší tlouštku tepelně izolačních desek. Proměnnou tlouštkou jednotlivých tepelně izolačních desek se však nikoliv nevýznamě změní také celkové zatížení střechy. Dále jsou takto tlusté desky obtížně manipulovatelné, obtížně se zkracují a pokládají. Také se docílí, pokud budou tepelně izolační desky tlustší, vyšší smykové zatížení působící ve směru na okap, které působí na upevňovací prostředky izolačních desek ohybovým momentem.

U DE-OS 36 15 109 sice chybí konstrukční tepelné mosty, avšak tato konstrukce střechy se staví z prvků ochraničené velikosti, cca 1120 x 600 mm. Velikost těchto prvků musí být ohraničena, poněvadž jinak a bez nebezpečí manipulovat s těmito v praxi znamená, že se musí l není možné bez problémů prvky jednou osobou. To úplnému zakrytí střechy však použít větší počet takovýchto izolační.ch prvků. Jestliže se například použijí izolační prvky podle DE-OS 36 15 109 se shora uvedenými rozměry k pokrytí střechy s celkovou plochou 320 m², k docílení úplného pokrytí nosného bednění použít 480 takovýchto izolačních prvků. Z toho vyplývá mezi jednotlivými prvky rovnoběžně s jejiím hřebem, musí se přibl i žně množství spár probíhajících s hranou střechy, případně

S ohledem na dodávku hotových izolačních a kolmo na ně. prvků a zejména ohledem na pokládku jednotlivých izolačních prvků nikdy není uložení jednotlivých stykových v oblasti těchto rovnoběžně absolutně plošné a bez mezer, ploch izolačních prvků navzájem a kolmo probíhajících spár takže zvláště při položení bez dodatečného dorovnání vzniká v izolační vrstvě množství přes celou střechu rozložených tepelných mostů.

Sice by bylo myslitelné, například zdvojnásobením izolačních prvků snížit jejich počet na střeše na a tím snížit počet jednotlivých stykových spár, potom manipulace s takovýmito izolačními prvky o velikosti 2240 x 1200 mm nebyla pro jednotlivou osobu bez vel i kost i polovinu by však například nebezpečí

Jak se již uvádí v úvodu, bere se na zřetel vedle fasádní a střešní i zo4 ace také izolace stropů. Stropní desky mezi jednotlivými patry, zvláště ale mezi posledním patrem a podkrovým, se provádí během výstavby budovy nevýhodně izolovány ve více vrstvách především tehdy, když je požadována vyšší ochrana proti hluku a/nebo když je prostor v podkroví určen jako skladiště nebo podobně.

Známé a široce rozšířené způsoby výstavby vícevrstvé izolační desky stropu podlaží spočívají_.v položení stanoveného počtu navzájem s odstupem rovnoběžně uspořádaných dřevěných trámů na nosný stropní díl budovy. Tyto dřevěné trámy vytváří mezi sebou pole, která se pak vyplní izolačním materiálem v podobě desek nebo pásů nebo jako zásyp. Na dřevěné trámy a tím nad izolační vrstvu se pak položí nosná krycí vrstva, například dřevotřísková deska nebo sádrokartonová deska, které se přišroubují k pod nimi ležícím dřevěným trámům nebo se k nim přitlučou a tvoří pochůzný nebo podobně namáhaný kryt vícevrstvé desky stropu podlaží.

I přestože je tento stavební postup velmi rozšířen, má množství nevýhod.

Dřevěné trámy tvořící nosný prvek stropu podlaží jsou a p i ikaci postupem, stavby, častokrát těžně a nesKiaane a i i y, Ktere vícevrstvého stropu podlaží například v souvislosti se nemohou být zviáště při nevýhodné vystavěného známým sanací staré doneseny do vnitřku budovy, to znamená schodištěm na místo položení, nýbrž se musí nákladně dopravovat na místo položení vně stojícím šikmým výtahem nebo podobným zařízením.

Dále je položení dřevěných trámů nákladné, poněvadž se musí sešroubovat s částí stropu budovy. Důvodem je to, že dřevo jako přírodní materiál není stálé, ale během doby se může zkřivit nebo zpříčit. Nelze tak dosáhnout správného podepření únosné krycí vrstvy, tedy dřevotřískových desek nebo sádrokartonových desek nebo podobných desek, takže při chůzi se může tato krycí vrstva místně prohýbat, takže vzniká vrzání nebo klapání nebo podobně. Přišroubování dřevěných trámů na stropní část budovy však vyžaduje zvláště u betonových desek nákladné vrtací práce a uložení hmoždinek,.

Jestliže není stropní díl budovy rovinný, například vzhledem k velké nerovnosti betonu nebo tím, že je stropní díl budovy tvořen dřevěnou deskou s více či méně zborcenými prkny, musí se v souvislosti s položením a upevněním dřevěných trámů časově náročným postupem zajistit podložením distančními klíny nebo podobně, takže všechny dřevěné trámy leží po svém uložení horní stranou v podstatě v horizontální poloze k umožnění pozdějšího položení dřevotřískových desek nebo sádrokartonových desek rovněž v horizontální rovině.

Ί

I když vyplňuje pole vytvořená mezi dřevěnými trámy zcela a v podstatě bez spár sám izolační materiál vložený mezi dřevěně trámy, jsou tepelná izolace a zvuková izolace tohoto známého vícevrstvého stropu podlaží stále neuspokojivé, poněvadž dřevěné trámy jednak mají malý tepelný odpor a jednak horší útlum zvuku. Kročejový zvuk se tím přímo přes nosnou stropní vrstvu přenáší přes dřevěné trámy na pod nimi stropní díl budovy a odtud se rozvádí dále do pod části budovy, tedy vstupuje do spodních podlaží.

ležící ním ležící Rovněž je stropním dílem budovy, dřevěným trámem se špatnou teplnou izolací a nosnou krycí deskou umožněn prostup tepla z části budovy ležící pod vícevrstvým stropem podlaží.

Konečně je nikoliv nevýznamnou nevýhodou známých vícevrstvých izolujících stropů podlaží podle uvedeného popisu, že dřevěné trámy zhoršují odolnost tohoto stropu při požáru.

Podstata vynálezu

Vzhledem tomu je úkolem --předloženého vynálezu vytvoř i t pří pádně izolovaný d o c í léno strop podlaží, př i srovnáte 1 ně konstrukci střechy pokryté deskami střešní krytiny, způsob výstavby takovéto konstrukce a vícevrstvý přičemž v případě konstrukce je lehčí vrstvě izolačního materiálu a současně lepší tepelné izolace malou tlouštkou izolace cenově příznivé konstrukce střechy bez jakýchkoliv tepelných mostů a v případě vícevrstvého izolačního stropu podlaží se může s malými nároky na čas a práci a při nízké ceně dosáhnout stropu podlaží, který prakticky rovněž nemá tepelné mosty a přináší zlepšený útlum kročejových zvuků.

Řešení tohoto úkolu přináší znaky technického řešení uvedené v patentových nárocích 1, případně 9 a znaky, případně opatření způsobu uvedené v patentovém nároku 6.

U konstrukce podle vynálezu je izolační vrstva vytvořena alespoň ze dvou jednotlivých pásů střídavě položených bez spáry rovnoběžně přesazené a proto přenášející zátížení s hranou střechy, které jsou navzájem jsou uloženy beze spáry. Jeden pás střechy z částí střechy ležících nad izolační vrstvou, má vzhledem k druhému pásu podstatně větší pevnost v t1aku, z pojené minerální je vytvořen a je vyho t o ve n mnohokrát užší vlny. Druhý pásu sloužící přednostně pouze k izolaci je rovněž zhotoven z pojené minerální vlny, především ze skelné vlny.

Také u vícevrstvého izolačního stropu podlaží podle vynálezu je izolační vrstva vytvořena z alespoň dvou střídavě a v podstatě rovnoběžně se stěnou budovy umístěných pásů, které jsou navzájem přesazeny a proto jsou položeny navzájem beze spáry, přičemž jeden pás přenášející zatížení slouží jako nosný prvek k převzetí zatížení vloženého-- na izolační vrstvu. Vzhledem k druhému pásu sloužícímu pouze k izolaci má podstatně vyšší pevnost v tlaku, je vytvořen mnohonásobně užší a sestává z pojené minerální vlny. Druhý pás sloužící pouze k izolaci sestává rovněž z pojené minerální vlny, především skelné vlny.

Tím, že jsou položeny dva typy pásů jednotlivě navzájem přesazené, se dosahuje toho, že jsou jednotlivé pásy v lisováném uložení a tím jsou vzájemně uloženy zcela beze spáry. Tímto provedením obou pásů z pojené minerální vlny, takže mají zvláště v případě pásu sloužícího pouze k izolaci jistou pružnost, vzniká uložení obou pásů navzájem bez tepelných mostů.

Jinými slovy na místo tepelných mostů vytvořených jednotlivými předem zhotovenými deskovými prvky v případě střešního izolačního systému podle DE-OS 36 15 109 nebo na místo opěrných trámů mezi jednotlivými pásy izolačního materiálu u známých izolovaných stropů podlaží přebírají u konstrukce podle vynálezu, případně u stropu podlaží podle vynálezu zatížení přenesené ze střechy nosným systémem, například laťováním, případně statické a dynamické zatížení způsobené provozem a přenesené třískovými deskami nebo sádrokartonovými deskymi, pásy přenášející zatížení probíhající mezi pásy přednostně sloužícími pouze k izolaci.

Podstatné je kromě jiného zatížení mají velmi vysokou, oproti to, že pásy přenášející například opěrným trámům značně lepší tepelně izolační schopnost a také útlum kročejových zvuků. K tomu přistupuje, že druhý pás sloužící pouze k izolaci není zatěžován, takže může mít ve srovnání se stávajícími řešeními buď stejnou nebo* ještě lepší tepelně izolační schopnost. Poněvadž jsou pásy pro přenášející zatížení vytvořené oproti druhým pásům přednostně sloužícím pouze k izolaci mnohokrát užší, vzniká jen realtivně málo zmenšená tepelně izolační schopnost v oblasti pásů zatížení v procentuálně malé oblasti plochy přednostně sloužící pouze k izolaci mohou být proto navrženy, jako při použití opěrných trámů ze dřeva, optimálně ,s ohledem na tepelně izolační schopnost, poněvadž se neúčastní na přenosu zátěže střechy. Proto je možné dále zmenšit tlouštku izolační vrstvy, aniž se přitom musí zhoršit tepelně izolační vlastnosti. Rovněž odpadá značný počet konstrukčních, přenášejících střechy. Pásy rovnoběžně a kolmo k hraně střechy probíhajících jsou v případě podle DE-OS 36 15 109, což pozitivně přm · zlepšení tepelně izolačních vlastností. Konečně uf ^s ň υ ; použití v podstatě relativně lehké izolační vrstvy značnou redukci ceny materiálu a použití pásů přenášejících zatížení přináší úsporu nákladů vzhledem ke speciálním opěrným trámům a jejich z hlediska mezd náročného upevnění.

Při výstavbě vícevrstvého izolačního stropu po-ůaž; k tomu ještě přistupuje, že pásy přenášející zatíženi ma i i vedle velmi vysoké, oproti obvyklým trámům daleko lepší -ορρίΐϋ'· izolační schopnosti kročejového zvuku.

také velmi dobrou schopnost izolace

Strop podlaží podle vynálezu přináší jako další výhodu značnou redukci ceny materiálu a použití pásů přenášejících zatížení přináší nikoli nevýznamnou úsporu nákladů na základě vypuštění obtížně manipulovatelných dřevěných trámů jejich pracovně, časově a z hlediska mzdy nákladného upevnění.

Vypuštěním dřevěných trámů jako nosných prvků se podle vynálezu podstatně zlepšuje izolace Nosná vrstva stropu je položena na izolační volně, mezi vrstvou stropu a stropním dílem u stropu podlaží kročejového zvuku vrstvě prakticky budovy se nenachází prvky přenášející kročejový zvuk, poněvadž dřevěné trámy jsou nahrazeny pásy přenášejícími z minerální vlny s odpovídající pevností v tlaku.

žatí žení

Nerovnosti dílů stropu budovy, na které se položí oba

1 pásy tvořící izolační a nosnou vrstvu, se kompenzují pružností materiálu použité minerální vlny, takže nejsou ke konečnému dosažení horizontálně ležící krycí vrstvy z třískových desek nebo podobně potřebné žádné nákladné vyrovnávací práce.

Způsob výstavby konstrukce podle vynálezu zahrnuje v podstatě vytvoření izolační vrstvy z alespoň dvou pásů, které se položí beze spár střídavě a rovnoběžně s hranou střechy, přičemž jeden pás přenášející zatížení střechy z dílů střechy ležících na izolační vrstvě má vzhledem k druhému typu pásu sloužícímu pouze k izolaci má podstatně vyšší pevnost v je vzhledem k němu vytvořen mnohonásobně užší. Pásy přenášející zatížení se dále umisťují na nosném bednění vzájemně ve vzdálenosti, která odpovídá šířce přičemž potom se k vytvoření tepelných mostů pásy sloužící pouze zatlačí mezi pásy přenášející zatížení.

dalšího pásu, nebo je menší, průběžné izolační vrstvy bez izolaci beze spáry zatlačením pásu sloužícího pásy přenášející zatížení beztepelných mostů. Toto

Přitom je podstatné, že pouze k izolaci beze spáry mezi vznikne průběžné izolační vrstvy zatlačení bez spár je umožněno tím, že ota typy pásů sestávají z pojené minerální vlny, takže pásy přenášející zatížení se mohou umístit navzájem ve stanovené vzdálenosti, která odpovídá šířce pásu sloužícího pouze k izolaci nebo je přednostně menší, takže se elasticitou pásu sloužícího pouze k izolaci umožňuje úplné zatlačení těchto pásů beze spár mezi pásy přenášející zatížení za vzniku průběžné izolační vrstvy bez tepelných mo s t ů.

Způsob podle vynálezu se také používá při výrobě, případně výstavbě vícevrstvých izolačních stropů podlaží podle

2 vynálezu, přičemž však však výchozí, případně srovnávací hranou není hrana střechy, nýbrž stěna budovy.

Přednostní další vytvoření vynálezu jsou popsána ve vedlejších patentových nárocích.

Pásy přenášející zatížení mají pevnost v tlaku alespoň 50 kN/m². Tím se zajišťuje, že pásy přenášející zatížení s mnohonásobně menší šířkou oproti dalším pásům sloužícím pouze k izolaci mohou i přesto bezpečně přijmout a rozložit zatížení střechy přenesené nosným uspořádáním, případně statické nebo dynamické zatížení vyvolané nábytkem, chůzí nebo podobně přenesené vrstvou podlahy, aniž se přitom tyto pásy přenášející zatížení a tím také mezi nimi ležící další pásy sloužící pouze k izolaci stlačí více než je třeba.

Alespoň pás sloužící pouze pro izolaci z pojené skelné vlny může být vyroben v podobě svitku nebo desky. Přednostně jsou však tyto pásy vyrobeny v podobě svitku, poněvadž svitek umožňuje plynulé pokládání mezi pásy přenášející zatížení.

Pokud se musí vytvořit konstrukce podle vynálezu u strmých střech, pak je provedeno položení obou typů pásů rovnoběžně s hranou střechy, která je definována okapem a/nebo hřebenem. Tím se mohou pásy přenášející zatížení použít také k upevnění nosného uspořádání vlastní střechy tvořeného laťovím, tedy laťoví a krycí desky střechy. Pásy přenášející zatížení jsou přitom upevněny podle sklonu střechy více nebo méně pevně na pohledovém bednění, což se může provést bodovým uchycením drátěnkami nebo podobně. Potom se začíná od hřebene,

3 ve kterém se rovnoběžně na pohledovém bednění pokrytém parotěsnou zábranou upevní první pás přenášející zatížení o vyšší hustotě. Potom následuje rovnoběžně s prvním pásem a rovnoběžně s hřebenem druhý pás přenášející zatížení o vyšší hustotě a to ve vzdálenosti, která odpovídá šířce pásů sloužících pouze k izolaci. Do takto vytvořeného pole se pak zatlačí, případně přilepí pás sloužící pouze k izolaci z pojené skelné vlny v podobě svitku nebo desek. Potom následuje třetí pás přenášející zatížení a tak dále až je celá plocha střechy opatřena izolační vrstvou.

podle vynálezu ma

Krycí vrstva stropu podlaží přednostně pevnost v ohybu cca 12 N/mm² až 18 N/mm², přednostně cca 15 N/mm². Rozumí se, že pevnost v ohybu v neposlední řadě závisí na tlouštce materiálu použitého na krycí vrstvu a rovněž na materiálu samém. Pro uvedenou oblast však nutné nalézt příznivý kompromis mezi jednak pevností v ohybu a tím příznivým velké ploše a jednak cenou, případně deskami tvořícími rozložením zatížení ve manipulovatelností s

Přednostní hodnota pevnosti v ohybu cca 15 zejména u dřevo třísky V100 o cenově příznivých a v obvyklých tlouštce 22 krycí vrstvu N/mm² se dosáhne mm, tedy u desek obchodních rozměrech 100 x 200 mm při tlouštce 22 mm ještě dobře manipulovatelných.

Přednostně se může u způsobu podle vynálezu při položení svitků nebo desek minerální vlny pásu sloužícího pouze k izolaci v oblasti čelní strany střechy odříznout odstávající délka. Tato odříznutá přebytečná délka může potom následujícího pásu sloužícího pouze přebytečná tvořit při položení k izolaci jeho začátek. Tím je dále možné položení bez prořezu a tím také beze ztrát.

4

Přehl ed___obr áz kůna___výkresech

Další jednotlivosti, aspekty a výhody předloženého vynálezu jsou patrné z následujícího popisu pomocí vztahových značek uvedených na výkresech.

Zde znázorňuje:

obr.	1	zobrazení konstrukce podl	e	vynálezu	v řezu	podél
		čáry I-I na obr. 2,
obr.	2	zobrazení konstrukce podl	e	vynálezu	v řezu	podél
		čáry II-II na obr. 1,
obr.	3	pohled v perpektivě	na	mí s t ně	vyř i žnutou
		konstrukci podle vynálezu	a

obr. 4 vertikální řez vícevrstvým podlaží podle vynálezu.

izolovaným stropem

Příklady provedení___vvná lezu

Následující popis provedení konstrukce podle předloženého vynálezu je proveden na konkrétním příkladě, u kterého je izolována strmá střecha konstrukci podle vynálezu. Stejně je dobře možná izolace jiných typů střech.

Konstrukce 2 má stavbu patrnou zvláště z obr. 1 a obr. 2. Konstrukce 2 slouží ve zobrazeném příkladě k izolaci střechy

5 kryté deskami střešní krytiny. Střecha sestává z pohledového bednění 4., které je například tvořeno prkny na drážku a pero, které jsou přitlučeny na celé své ploše na jednotlivé krokve 6. Na pohledovém bednění 4 je krycí vrstva 8, která rovněž slouží jako parotěsná zábrana, vyrobená také jako dostatečně vzduchotěsná. Jako krycí vrstva 8 se může například použít bitumenový střešní pás se skelným vláknem V13, který se překryje přep1átováním se spojem a přitluče se.

střídavě položeny 14 o k a p n i c e 12 a

Na krycí vrstvě 8 se potom vytvoří izolační vrstva

10. Izolační vrstva 10 sestává, jak je nejlépe patrné z obr.

a 3 z minimálně dvou typů položených pásů 1.8, 2.2, které jsou mezi okapnici 12 střechy, případně hranolem hřebenem 16 střechy rovnoběžně s nimi a beze spár. Pás 18 přenášející zatížení přitom slouží k převzetí zatížení ze střechy přeneseného základním laťovím .2.0 sloužícím jako nosné uspořádání pro ostatní části střechy, zvláště pro vodorovné laťoví 21 a desky střešní krytiny a druhý pás 2.2 slouží pouze k izolaci. Jak je nejlépe patrné z obr. 1 přitom pásy 18 přenášející zatížení vytvořeny sloužícím pouze k izolaci, mnohonásobně a 3 jsou oproti pásům 2.2 užší. Pásy 1 8

150 mm a pásy 22 přenášející zatížení mají například šířftu sloužící pouze k izolaci mají šířku 600 mm.

přenášející zatížení mají pevnost v tlaku kN/m² a sestávají v přednostním provedení z pojené vlny. Mezi nimi ležící pásy .22. sloužící pouze

Pásy alespoň 50 minerální k izolaci, sestávají přednostně také z pojené skelné vlny.

obr

Na izolační s přesahem vrstvě JO je položena, jak je patrné na ve formě pásu vodo nepro pustná difusi

6 umožňující folie 24. Jednotlivé latě základního laťoví 20 jsou předvrtány a přibity přes izolační vrstvu 10 pomocí krováků 2.6 k pod nimi ležícím krokvím 6. Základní laťoví 20 slouží potom k nesení vodorovného laťoví 2.1. pro střešní krytinu.

K výstavbě konstrukce 2 podle vynálezu, případně izolační vrstvy 10 se uvádí následující:

Pokládání izolační vrstvy 10 se zahajuje na hřebeni 16 ve směru okapnice 12. Potom co se ukončí potřebné přípravné práce, to znamená poté co bylo na krokve .6 upevněno pohledové bednění 4 a byla na něj nanesena krycí vrstva 8 se nejprve upevní jedna řada prvních pásů 1.8 přenášejících zátížení přes pohledové bednění 4, případně na něm se nalézající krycí vrstvu 8. na odpovídající krokve 6. Z toho důvodu se mohou pásy 1.8 přenášející zatížení například přichytit drátěnkami. Vzdálenost mezi jednotlivými pásy 18 přenášejících zatížení například o 1 cm, menší než je šířka pásů 22. sloužících pouze k izolaci, položených mezi pásy 18 přenášející zatížení, umožňuje dosažení svěrného uložení pásů 22 sloužících pouze k izolaci mezi pásy 18 bez tepelných mostů menší. Potom co-byl na krokve 6. přes krycí vrstvu 8 přichycen poslední pás 18 se zatlačí druhé pásy 22 sloužící pouze jako izolace do lisovaného uložení beze spár v polích mezi prvními pásy 18 přenášejícími zatížení. Vzdálenost mezi posledním pásem 18 přenášejícím zatížení, bráno a hranolem 14 okapnice 12 zpravidla pásu 22. sloužícího pouze k izolaci, nýbrž je, jak je znázorněno na obr. 1 a obr. 3, menší. Poslední pás 22 sloužící pouze k izolaci ležící v oblasti okapnice 1.2 s e proto musí vyříznout z minerální vlny vhodně užší.

ve vztahu k okapnici 12. přesně neodpovídá šířce

7

Jiná možnost vytvoření izolační vrstvy 10 je přichytit první pásy 18 přenášející zatížení přes krycí vrstvu 8. do krokví 6 po sobě ve směru k hranolu 14 okapnice 1 2 . Přesněji řečeno se nejprve přichytí první pás 1_8 přenášející zatížení co nejblíže k hřebeni 1_6 . Následně na to se ve vhodné vzdálenosti od prvního pásu 18 přenášejícího zatížení přichytí druhý pás 18 přenášející zatížení a první vyplní prvním pásem 2.2 sloužícím přichytí ve vhodné vzdálenosti od druhého pásu _18_ přenášejícího zatížení třetí pás 1.8 přenášející zatížení a druhé pole mezi těmito pásy 18 se vyplní druhým pásem 2.2 sloužícím pouze k izolaci a tak dále.

pole mezi těmito pásy 18 se pouze k izolaci. Potom se

Pásy například 2 přenášející zatížení mají stanovenou délku, m, stanovenou šířku, například 150 mm a odpovídající tlouštku, například 80 až 180 mm, odstupňovanou po 20 mm. Šířka pásů 22 sloužících pouze k izolaci činí například 600 mm a její tiouštka odpovídá tlouštce pásu 1 8 přenášejícího zatížení, leží tedy například v oblasti od 80 do . 180 mm, odstupňovaně po 20 mm. Pásy 22 sloužící pouze k izolaci se mohou vyrobit z izolačního materiálu v podobě svitků nebo desek. Přednostně se používá skelná vlna--v podobě svitku, který se může v případě délky překračující přes čelo zaříznout, a při pokládání následující pásu 22 sloužícího pouze k izolaci tvoří jeho začátek. Tím je možné položení materiálu skelné vlny v podobě pásu nebo desky do pásu 2.2 sloužícího pouze k izolaci bez prořezu a beze ztrát.

Potom co byla uvedeným postupem vytvořena na obou stranách střechy izolační vrstva .1.0, se v oblasti hřebene 1.6 ještě izolačním materiálem 28 utěsní mezera zůstávající mezi

8 oběma pasy přenášejíci mi žatí žení hřebene·»··

V návaznosti na to se na celou plochu izolace s odpovídajícími přesahů 30 s e obě izolační vrstvy 10 p o ' o ž ’>

V podobí#

4 a v obiasti pásku. Folie .24, nebo střechy přesahy 3_.O difusní folie utěsní pomocí samolepícího případně její samostatné pásy se na jedné straně střechy umístí o stanovenou hodnotu přes hřeben 16 na druhou stranu střechy a ohne se, takže difusní, ale vodotěsná vrstva tvořená f < > ' ·' 24 je celoplošně uzavřena. Jednotlivé latě základnib; . ⁴ >· · i se, jak již bylo uvedeno, v oblasti pásu .1.8. přenášejícíbo zatížení provrtají a krováky 2.6 se základní laťoví 20 přibi le přes materiál pásu 18 přenášejícího zatížení ke krokvím Základní laťoví 20 potom nese vodorovné laťoví 21 pro kryt střechy.

Přenesení zatížení střechy na krokve 6 tak nastává přes základní laťoví a pás 18 přenášející zatížení. Poněvadž pásy 18 přenášející zatížení mají pevnost alespoň 50 kN/m², mají také pevnost dostatečnou k přenesení zatížení střechy zahrnujícího zatížení vyvolané hmotností dílů střechy ležících nad izolační vrstvou ..1..0 a sněhem a/nebo větrem, aniž přitom nastává podstatná komprimace pásů 1 8--př e ná š e j í c í c h zatížení a tím také pásů 22 sloužících pouze k izolaci.

Je však také možné použít kombinace tlakově pevných pásů 18 z pojené minerální vlny a pásů 22 sloužících pouze pro izolaci rovněž z pojené s podstatně menší tloušťkou budovách. Přitom je na místo minerální vlny podle vynálezu suroviny pro izolace fasád na základního laťoví 20, jaké bylo položeno u popsaně střechy na celé ploše střechy, položeno pletivo, které obepíná povrch izolace je uloženo v jádrové omítce. Celá vnější plocha je nakonec opatřena vnější omítkou.

takže je potom takto jednotlivých tlakově vytvořená omítka podepřena přes pletivo na pevných pásech 18.

Ro vně ž lze také pro konstrukce kombinaci podle vynálezu s výhodou využít fasád, u kterých se používají obklady, například šindele nebo omítnuté nosné desky upevněné na roštu z latí. U použití nosných desek se může fasáda provést také provětrávaná a to vzhledem k tomu, že jsou pásy 18 přenášející zatížení vytvořeny tlustší ne z pasy nosnými deskami sloužící pouze pásy .2 2 sloužícími k izolaci, takže mezi pouze k izolaci zůstává příklady použití, je universálně. Obecně řečeno, shora uvedené střechy s konstrukcí podle vynálezu se fasády. Lze docílit tytéž provětrávací mezera. Jak ukazují další kombinace podle vynálezu použitelná vzhledem k izolaci týká také izolace výhody ve vztahu výhody, tedy k úspoře na ceně, k redukci hmotnosti, ve vztahu k jednoduché výstavbě a s ohledem na to, že izolační vrstva nemá tepelné mosty a je nehořlavá.

Na izolovaného obr. 4 je uvedeno provedení vícevrstvého stropu podlaží podle vynálezu. Stejné vztahové 1 až 3 označují na obr. 4 stejné nebo stavební prvky a opětovný detailní popis není značky jako na obr odpovídající uveden.

Vícevrstvý izolovaný strop podlaží 32 podle vynálezu, znázorněný na obr. 4, zahrnuje nosný dí 1 34 stropu budovy, například z betonu nebo podobně, který je vytvořen mezi dvěma stěnami 36 a 38 budovy a odděluje spodní prostor 40. budovy od nad ním ležícího horního prostoru 42. budovy. Strop 3_2. podlaží dále zahrnuje izolační vrstvu 3.2 položenou na horní straně dílu stropu a také nosnou vrstvu 44 podlahy například v podobě třískových desek, sádrokartonových desek, lehkých panelů nebo podobně.

Vrstva 4.4 poaiahy je podepřena na di lu 34 stropu pomocí pásů 18 přenášejících zatížení, které které jsou uloženy na dílu 34 stropu v izolační vrstvě 1 0 . Pásy 18 přenášející zatížení jsou umístěny na dílu 34 stropu ve stanovené vzdálenosti navzájem rovnoběžně a vytváří mezi sebou pole, která jsou vyplněna dalším pásem 22 sloužícím pouze k izolaci.

Také zde jsou pásy .1.8. přenášející zatížení vytvořeny z pojené minerální vlny, která má vzhledem k pásům 22. sloužícím pouze k izolaci podstatně vyšší pevnost v tlaku a jsou vytvořeny mnohonásobně užší.

Izolační vrstva 10 sestává, jako u konstrukce střechy podle vynálezu, ze dvou druhů střídajících se a v podstatě rovnoběžně s alespoň jednou stěnou 3.6 a 3.8. budovy umístěných pásů 1 8 , 22, které jsou položeny vedle sebe a přitom k sobě přiléhají beze spáry. Nejprve se k vytvoření prvního nosného prvku například položí na díl 34 stropu podél levé stěny 3.6. budovy levý pás 18 přenášející zatížení z minerální vlny. Přitom se dbá, aby nosný prvek tvořený pásem J_8 přenášejícím zatížení přiléhal na levou stěnu 3_6 budovy pokud možno těsně a beze spár. Může být výhodné alespoň provizorně fixovat nosný prvek na horní straně dí lu 34 stropu, než se vytvoří celá izolační vrstva 10 ze střídavě umístěných pásů 18 přenášejících zatížení a mezi k izolaci. Proto 18 přenášejí cí mi nimi ležících pásů 2 2 sloužících pouze se například mohou nosné prvky tvořené pásy zatížení přilepit bodově nebo v pásu k dílu stropu.

Potom co se podél levé stěny 3.6. budovy položí v podstatě beze spáry první nosný prvek, existují k získání izolační vrstvy 10 dvě další zakladni možnosti, analogické k možnostem vynálezu.

postupu při výstavbě konstrukce střechy podle

Při první možnosti postupu se položí na díl 34 stropu rovnoběžně s prvním nosným prvkem a ve stanovené vzdálenosti od něho nosný prvek ležící na obr. 4 druhý zleva a eventuálně se bodově nebo v pásu polohově fixuje lepením na díl 34 stropu. Vzdálenost mezi navzájem sousedními nosnými prvky je přitom shodná, přednostně menší než je šířka izolačního materiálu z pojené minerální vlny, přednostně skelné vlny, tvořícího pásy 22 sloužící pouze k izolaci. Jakmile byl na díl 34 stropu položen a případně polohově fixován druhý nosný prvek, vpraví se mezi oba nosné prvky první pás 22 sloužící pouze k izolaci, jako první vlevo. Jestliže je přitom nosnými prvky menší než šířka pásu 22 pouze k izolaci, vpraví se pás mezi oba nosné prvky těsně, a hraničních plochách mezi nosnými prvky a pásem _2_2 sloužícím pouze k izolaci tepelné můstky. Jestliže je první pás 22 sloužící pouze k izolaci zasunut mezi oba nosné prvky, umístí se na dí 1 stropu na obr. 4 třetí nosný prvek vlevo a případně se polohově fixuje, poté se vloží na obr. 4 střední pás 22 sloužící pouze k izolaci a tak dále, až je celý díl .34. stropu mezi oběma stěnami 3_6, 38 budovy zcela pokryt izolační vrstvou 1_0 ze střídavě umístěných pásů .1.8 přenášejících zatížení a pásů 2.2 sloužících pouze k izolaci.

je zobrazen mezi oběma na obr. 4 vzdálenost sloužícího k izolaci vyloučí na

2.2 sloužící pouze bez spáry. Tím se _1_0 spočívá, prvků na díl a v jejich nosné prvky

Další možnost vytvoření izolační vrstvy pokud je potřebné, v položení samotných nosných 34 stropu ve stanovené vzdálenosti od sebe provizorním fixování, načež se vsunou mezi přednostně tlakem pasy 22 sloužící k izolaci.

V návaznosti na to se volně položí na izolační vrstvu 10 vrstva 4 4 podlahy, přičemž přednostně zůstanou mezi stěnami 36 a 3.8 budovy a okrajem vrstvy 44 podlahy mezery 46 a 48, které mohou být případně vyplněny filtračním pásem nebo podobně. Tímto volným položením vrstvy 44 podlahy nevznikne vazba vrstvy podlahy na stěny 36 a 3.8 budovy a tím také přenos kročejového zvuku přes stěny 3.6. a 38 budovy z horního prostoru .4.2 do dolního prostoru 40. Převzetí a přenos zatížení vrstvy .4.4 podlahy na dí 1 34 stropu nastává nosnými prvky v podobě pásů .1..8, které sestávají z pojené minerální vlny. Tyto pásy 18 přenášející zatížení přitom mají k umožnění přijetí zatížení a také k rozdělení bodového zatížení do velké plochy pevnost alespoň 50 kN/m². Tím se zajišťuje, že těsně mezi ně vložené pásy 22 sloužící pouze k izolaci nejsou komprimovány a tím neztrácejí schopnost tepelné izolace.

Vzhledem k požadované pevnosti nosného prvku v tlaku alespoň 50 kN/m² musí mít použitý materiál minerální vlny příslušně vyšší hustotu, čímž se sice zhoršují tepelně izolační schopnosti nosného prvku proti izolačnímu materiálu pásu 2.2, avšak současně jsou stále ještě podstatně lepší než u dřevěných trámů dosud používaných jako nosné trámy. Obvykle jsou pásy 18 přenášející zatížení vytvořeny mnohonásobně užší oproti pásům 22 sloužícím pouze pro izolaci, takže procentní podíl nosných prvků v celé izolační vrstvě .10 je poměrně malý, stejně tak je jen málo zhoršená tepelně izolační schopnost nosného prvku oproti izolačnímu materiálu pásu 2.2, tedy nesnižuje se příliš pod 1e hmotnost i .

Jednak volným uložením vrstvy 44 podlahy na vrstvě izolace 10 a jednak vynecháním stavebních prvků s nebezpečím rezonance nebo dobře vedoucích zvukové vlnění v izolační vrstvě 1_0 má strop 32 podlaží podle vynálezu velmi dobrou izolaci kročejového zvuku. Tím, že se pás 22 sloužící pouze pro izolaci mezi nosné prvky přednostně zatlačí, tedy vloží se mezi ně beze spáry, nevznikají v izolační vrstvě 10 prakticky žádné tepelné mosty, takže strop 3 2 podlaží stávajícím provedením vícevrstvého lepší tepelně izolační vlastnosti. Vynecháním hořlavých prvků v izolační vrstvě 10 se také u stropu 32 podlaží zlepší požární odolnost.

podle vynálezu má oproti izolovaného stropu podlaží

Pásy 18 přenášející zatížení, tvořící nosné prvky a pásy 22 sloužící pouze k izolaci mají přenostně rozměry shora výše uvedené v souvislosti s konstrukcí podle vynálezu. Pásy 22 mohou být provedeny v podobě desek nebo svitků z izolačního materiálu. Přednostní je použití skelné.-vlny v podobě svitku, nutnosti přerušení jednoduše zkrátit následujícího pásu 22. sloužícího pouze Tím je možné položení izolačního ztrát. Také však může být výhodná ve formě desek, například při který se může v případě a může při pokládce k izolaci tvořit jeho začátek materiálu bez prořezu a beze podoba izolačního materiálu stísněných poměrech vestavby.

Protože, že se vytvoří nosné s délkou například 2 metry a protože prvky v pásech 1 8 sestávají z pojeného minerálního vlákna, lze je bez problémů nést a manipulovat s nimi také na úzkých schodištích nebo podobně, také při těsných poměrech pro výstavbu je lze snadno položit na strop 32 podlaží. Tím je možná plynulá a úsporná výstavba izolační vrstvy I Q . případně celého stropu 3_2 podlaží.

Tím, že také nosné prvky sestávají z pásů 18 z pojené minerální vlny a tím, přestože mají pevnost v tlaku alespoň 50 kN/m², mají alespoň v oblasti povrchu určitou ohebnost, tomuto provedení nebrání tam, kde je vytvořena izolační vrstva 10, některé nerovnosti dílu 34 stropu, poněvadž na základě velmi dobré flexibility materiálu izolace pásů 2 2 a také jisté flexibility nosného prvku se takovéto nerovnosti kompenzují, takže se později bude vrstva 44 podlahy opírat na nosných prvcích z pásů 18 v horizontálním směru.

Vícevrstvý izolovaný strop 32 podlaží podle vynálezu je charakterizován v podstatě tím, že:

a) má velmi dobré tepelně izolační schopnosti, poněvadž v podstatě nemá, vzhledem k uložení*pásů 22 sloužících pouze k izolaci beze spár v nosných prvcích z pásů 1 8 přenášejících zatížení, případně vzhledem k tomuto uložení u stěn 36 . 38 budovy, tepelné mosty,

I

b) má velmi dobrý útlum kročejového zvuku, poněvadž mezi vrstvou 44 podlahy a dílem 34 stropu nejsou v oblasti izolační vrstvy 10 materiály, které umožňují dobré vedení zvuku a poněvadž je vrstva 44 podlahy položena na izolační vrstvu 10 vo1 ně,

c) má snadno manipulovatelné nosné prvky a vypuštěním drahých dřevěných trámů se může zhotovit s příznivou cenou a

d) vynecháním hořlavých materiálů má izolační vrstva _1_0 zlepšenou požární odolnost.

Claims

Ko n s t r u k c s s t ř c h y pokryt á d e s k am i střeš η í k r v t i n y . i a k o - ·= ~ >i e t i- f·,·.! <. t :·,-, k υe m ι . s t ř e h v s or e ! o výni i vázni r e m i , Γ. í“ t? S tl i I-. !’i ó l i Ur. , vt ' C> íj l,| . S f 1 <, ;.· i i ’ý i! 1 Dtr ř! ri Ή ί Ί ! í!! U p ct Í! vť Tj V ί ΐ I Γΐ ~i k f· n t r u i; r t s r. ř e c η y , p 3 r o 3 3 b r 0 n o u na nosném bedněni . na které is o< v p 0 d 0 b ě f 0 i i e . 0 0 i 0 š e n 0 u ože n .i i z i a č n 1 v r štva. n a tí i f 11 z 1 u ino 1 π u i i o 1 folie. v r s t. v a ( 10) ie v v t v 0 ř e n 3 Ktere i e ' o 1 o z e n a : í se tím, že izolační o ! s s o o ή z e d v o u s t ř i da i í c i c h s e 3 r o v n o t; é ž n ě s h r e r, o π unii sten v· d a s ( 1 v 7 t ·.; o ř n v c h po 1 e ne rn i η e r 3 1 n : v i n v . k t er ,C, 1 ? 0 u u 10 ženy 1 c- d r .i 0 t i i ve 7 á ε £ b 0 ii a p f i 1 e ha j 1 k ‘5 c ibá bez p f> par y .· p r 1 č ~ rn ž pás í 1 8 ) p f ·? n ó 7 5' C i Zóti 7 e n 1 j iib v\ /ssi p e v n 0 5 t v t 1 a ί; u 3 i e v y t v 0 ř i? n u š 5 i nez . r u h y Γ) i 6 r' '·* 25 ( /2 ) a 7 a ./ ρ ? 'i 5 Ί 0uzí cí po u ze k 1 7 0 j a c 1 0 e s t a v á ořednostně ze sk e1n e vlnv. Konstrukce podle nároku 1 vyznačující se tím, še pás í 18) sřenášeňcí zatížení ma pevnost t a h u a i eso o ň b 0 k M / m2 . Konstrukce podle nároku 1 nebo oasy pouze

1 0 izolační v r s Ť. V 3 l 2 o k a ρ n i c e 1 4 hranol okapn 1 C Q 1 S h r p b e n 1 3 pas přenašei í C í 2 C- z a klad n i i a ť O V í - 1 v od o rovné i a ť O V 1 ' ? pás sloužící p 0 1 i 2 4 folie 2 6 krov á k 2 3 izolační mat. e r i 3

1 í

V i c evrs tv v >z 01 ováný strop ood1 a ž, podle nároku 9 . vyznačující se tím. že pás ( 18) přenášející zatíženi má pevnost v t. r : h 'J slespoň 5 0 kN/m²

V i c 2 v r s t v ý i z ~ 1 -? =; Π 'J ‘A ť Γ 0 Ό D 0 d 1 e ž í c o d 1 e n a r o k ί 9 nebo 10 vyznaču jící se tím. že pás v (22 ) Ξ 1 0 U Ž icí pouze k izolaci s0u vvtvořeny 7, minerální vlny v po době svitků nebo desek.

-oloveny strop

11. vyznačující se tím. že o h y b u 12 N / rn m² a ž 1 8 N / m m² podlaží podle nároku 9. 10 nebo vrstva (44) podlahy má pevnost, v ořednostné 15 N,/ m m² .

Seznam použitých vztahových značek

1—. o . Způsob podle nároku t > nebo 7, vyznačuj í c í se tím. ž & s e př p o k 1 á d < ? n i p á s u í 2 2 ) slouží ’ c i h o p o u z e k i z o l«ci v oblá s t štítu ? střechy o d u ě 1 i jeho t 3 ř e b v v a j í c i č 3 3 t . kteří i s e po 1 0 ž n a - a ή c j t k u cl a 1 š i ho o; J 5 u ( 2 ) slo u ž í c i h 0 P 0 U 7 e k , 7 0 i ČC i .

9. Vícevrstvý ιn o I o va n ý strop podlaží s n o s n vm dílem (34) stropu budovy, na kterém je položena izolační vrstva (10), a vrstvou !·'»' pcm i όήν :i m 1 ·;. I ό n 0 u r.;d izolační vrstvou (10), k t srn ! e ρ o c <- p r e η a a · a o ··.. n e ni dílu ! 3 4 ) str o o u c o mo c í ’ 5 II V a d Γ) I ·„ : a - o r 1 s o i! i> ! - n a n o s n e m díl II | 34 ) s t r o v? u a i i c u · i v r o ·./ i n « , z o i a c n : v r s ^r > 'J ( i v . vyznačující se tím že i z o i a č η i v r o t v a ( 1 ϋ i e v v tvořen a a 1 esc o ň ·; e d v o· o =, t ř i d a 1 i cích se o á s u (' i 8 , ? 2 :> v v t v .-· ř e n y c z m 1 ne r á 1 n i v i n v . i i rn i c tón v c r. r c· v n o b é ž n ě s e s t ě n o u (35. 33 ) b u d o- v v .

'· t e r ě 1 s o n v : a 7 e n v 1 e d not l 1 é z a s 2 b o u a p ř i i « b a 1 < k s o b é bez e ·.··. p a r y . r o o mž r, a ( 13) přenášející zst i žení má (- s r o v η -θ' η í s o a o. e m ( 2 3 ) s I o u ž 1 o 1 m ρ o u ze k i z o I a c i v ě t š i - ·- v n o s t v t 1 o·· k u a 1 e v y t v o ř e n u ž š i a p á ·=. i 2 2 ) s I o u z i c i oouze k 1 z olď c i i e př ? n o stně v vtv oř ε n ze skalné vln y.

2 konstrukce

4 pohledové bedněni

6 krokev i y i v I . l · ,

2 2 ) p o j e n é mi neráI ní tím, že se pásv (18, pás (18) přenášejí c í vlny, ~ nichž s pasem (22) žení má ve srovnán

s 1 0 u ž 1 c í m pnu 73 k i 7 0 1 a c i v ě t š i d e v n o s t v t. 1 1 a k u a je užší. p 0 i 0 ž i be z e s ό a r v r o v n o b ě žně 5 i hra no u střet h v , p ř i čemž se n .3 s y (18) p ř e naše 1 ! c 1 “ 3 i :: í že ni umi s t i n a v z á i e m ve VZ da 1 e n 0 s t i . kte r a o d ρ o v í d a šířce oasu ( 2 2) s 1 o u ž í c i h o

pouze k žati žen ί ~ o I a c j izolaci nebo je menší a s e bez e s p é r v z at1 a č í přednostně vytvořený ze

me z i pásy ( 18) přenášejíc pás (22) s1 o u žíci pouze s k e i 1 n v c h v 1 á k e n .

Způsob (18) p i z o 1 a c podle nároku e η ά š e i í c í z a t ve f o r mé s v i

6, vyznačující se í ž e η í zatlačí pás t k u nebo desky.

tím.

22 1 že se s 1 o u ž í mezi pásy c í pouze k

2. vyznačující se tím, že izolaci jsou vytvořeny z ni i ner á1ni v i nv v podobě svitků nebo desek.

Konstrukce podle 1edn o ho z nároků 1 a z

3 . vyznačující se tím. še pasy (18. 22) jsou u strmých střech umí stěn v , o v n o b ě ž n e s ti ř ebene in a / n e b o o k a p e ni.

Konstrukce podle přenášející z a 1.1 nároku 4 , ení i so ii vyznačující se upevněny přes tím, že pásy (18) pohledove bednění < 4 i na k r o kv ic η ( 6 ) .

S .

Z pús 0 b vy tavby Konstruk C 3 s t l > Γ1 v' po íý ! '·? L í d e s k a σι i 5 t. ř e s n i k r v τ i n y, 2 vlaště poule n o k ϋ 1 3 Ž 5 p 1 n í rn ž s ί n a n o 5 n o u k ODS t r u k c upevni nosné bí dněn 1 . n a n o s n P b e d n ě n i 5 e DO ! 0 ž í p ó r o Z á b r a n a v podobě f 0 1 i í? . n a Γ) Λ r o 7 ú b r a n u «*, e p 0 1 0 Ž \ ) 7 0 1 Cí č η í v r s t v a a n a i Z 0 i ačn í vr 5 t v u S 9 DO 1 0 Ž ) v o d o n e p r o pustna a d i f u z i u rrto ž ή u lící f o 1 1 *? vyznač u j í c í se

3 0 přesah 3 2 strop pod!a ž í 3 4 díl stropu 3 5 1 e v á s t ě n a budo v 3 3 pravá stěna budo 4 0 d o 1 ní prostor 4 2 ho r n i p r o s t o r 4 4 vrs tva p o d1ahv 4 6 levá me z e r a 48 pravá mezera

<\z