CS9101017A2 - Method of pocket forming from knitted fabric in the same way as stocking's heel - Google Patents

Description

Způsob tvorby kapsy z: úpletu a úplet takj?o fytvořený ·' '-=* θανοκατ 518 04 PRAHA 1, Žitná 25

> o I gůii, r ·” í

i -< .'J Oí

Oblast techniky

Vynález se týká pletení' kapsy z úpletu, jako je pata a/nebošpička punčochy nebo ponožky, při použití okrouhlého, pletací-ho stroje.. · ' l·

J ,s

Stav techniky V italském patentovém spise. 818 060, odpovídajícím německémpatentovém spisfe 1 815 936 a americkém spise 3 650 126 a dá-le v následujícím italském.patentovém spise 1 078 922 a odpo-vídajícím německém patentovém spise Č. 2 825 864.2 a americ-kém patentovém, spise; 4 188 804 je popsán způsob tvorby kapsy v. trubicovitém úpletu^/jako je pata v dámské punčoše nebo pán-ské. ponožce: a/nebo špička v takovém úpletu apod.ý, a to pomo-cí nejméně dv.ou. přívodních, přízí při vratném pohybu jehelní-ho válce á s. takovým opatřením* že skupina řádků oček podledaného sledu nití je. následována' skupinou řádků oček podle. .obráceného sledu těchto přízí. Každý přívod přitom dodává pří-zi jedlém oblouku, který je. vzájemně střídavě posunut ve vzta-hu k oblouku1., který byl zásoben přízí z jiného, přívodu. Ob-louky jsou přitom částečně superponovány v mezilehlé oblastivětšího rozvinutí- kapsy. Sádky oček tvořených během tvorbykapsy jsou obsaženy v oblouku jehel vymezeném dvěma řádky oček,která nejvíce jsou vzájemně posunuty. Několik: oblouků jeheljsou všechny částečně posunuty jeden vůči druhému a jsou na-pájeny přízemi přiváděnými ze stejného počtu vzájemně posu-nutých přívodů. Kromě toho se úhlové rozvinutí kapsy mění mě-něním oček na vnějších koncích řádků oček, které jsou nejvý-še vzájemně střídavě posunuty jeden vůči druhému.

Charakteristika vynálezu

Vynález se vztahuje na výše uvedený způsob'a v důsledku toho i kapsu získanou použitím tohoto způsobu, přičemž přináší 2 Ιφ ¢- zdokonalení řešení podle italského patentu .6. 1 078 922.

Způsob tvorby kapsy úpletu, jako je pata punčochy neboponožky, předpokládá proto v podstatě použití okrouhlého ple-tacího stroje, který je. schopen činnosti pomocí vratného po-hybu a. je zásoben pomocí, několika přívodních přízí, které se,také účastní při 'tvorbě kapsy při použití vratného pohybu, adále., předpokládá, že při každém Chodu v jednom, směru, běhemvratného pohybu, částečné řádky oček z přízí různých přívodůse tvoří ve sledu opačném vůči tomu, v'němž se řádky tvoříběhem předchozího a následujících opačných chodů. Podle vyná-lezu při každém po sobě následujícím, opačném chodu tvoří pří-ze různých přívodů řádky, které jsou všechny^ progresivně u-bírány v první části konstrukce kapsy a progresivně zvětšo-vány ve druhé části konstrukce kapsy, přičemž body obrácenířádků, tvořených různými přízemi na jedná straně kapsy, seobjevují ve sledu opačném sledu, v němž še objevují na opač-né straně kapsy.

Další znaky způsobu podle vynálezu jsou uvedeny v paten-tových nárocích.

Vynález- se. také vztahuje,na trubicovitý úplet s kapsou,·jako je pata v. punčoše: nebo· ponožce^ která je získána při použití' vratného pohybu válce okrouhlého pletacího stroje, apři použití několika přívodů příze, přičemž vtéto kapse posobě následují. řádky skupiny, které jsou vytvořeny po- sobenásledujícími přívodními přízemi a poté stejné přívodní pří-ze, avšak v obráceném pořádku. Podle.vynálezu jsou všechnyČástečné řádky rozvinuty z jedné strany na druhou stranukapsy a mají progresivně ubíraný rozsah v první části struk-tury kapsy a progresivně vzrůstající rozsah ve druhé částistruktury kapsy. r· .Přehled obrázků’na výkresech. . - 3 <r

Vynález. j'&amp; blíže vysvětlen v následujícím popise, na příkla-dech. provedení.s odvoláním na připojené výkresy, ve kterýchznázorňuje, obr.1 schematicky úplett typu ponožky s. patou vy-tvořenou podle' vynálezu, v pohledu zevnitř, který ukazujestrukturu spojení Částečných řádků, obr.2 podrobnost výrobě^,něha úpletu s. patou, a úplnými řádky a částečnými řádky protvorbu paty, ofer.3 a: 4 schémata ukazující chodí částečnýchřádků v úpletu vyrobeném při použití okrouhlého pletacíhostroje se; Čtyřmi přívodními přízemi, obr·. 5 podobné schéma ja-ko na obr.t, avšak se: zdokonalením tvorby·.paty, obr.6 opakujeschemá z obr.1 pro ilustrování realizace tohoto zdokonalenía obr.7 a 8 schéma podobné schématu z obr.3 a schéma, kteréje podobné, avšak modifikované podle obr.5.

Provedení vynálezu

Jak je znázorněno na připojeném výkrese, po vytvoření první-části úpletu postupnou tvorbou řádků ve. směru šipky fL pro-váděného pletení pletení' se při-dosažení linie. 1 03 poslední-ho souvislého řádku započne tvorba paty T při používání vrat-kého 'pohybu' *j eh ělni ho., vá1c e. ~ Amp 1 i tu d a "kmi t án í"; j eheInrho ~ vál -'.....* ce — pro normální punčochu nebo úplety ponožkového typu -probíhá po přibližně jedné a půl otáčce, t.j. přibližně 540°.Přitom se předpokládá uspořádání přívodů jak je znázorněnona obr.4, t.j. přívodů A1_,A2, A3 a .A4, které jsou rozdělenyrovnoměrně okolo obvodu pracovní oblasti jehel, t.j. válce Cschematicky znázorněného na obr.4, na němž je rozvinut v kru-hovém segmentu daný počet části řádků oček s ubíráním a při-dáváním oček. Na schématu v obr.3 je znázorněna část řádkův jejich rozvinutí. r^To~dokbňčéhí~pošlě~d3ŤÍ~ho~ř~árd1m-^>ř-tru-bi-cov-i-téhO-ús-eku-J-e-1-— úpletu přeď tvorbou.paty T.a..před.opětovným zahájením kruho- vého pohybu·řádkem RY pro tvorbu následujícího useku 105 tru- !l·. i;š 4 bičoví tě pleteného úpletu, se. tvoří pata T při. použití vrat- 'ného pohybu. Jehelního válce.. Při použití Čtyř přívodů příze: Fí ,F2,F3,F4 se při každé otáčce vytvářejí čtyři, souvislé kru-hové řádky během tvorby úseku 101 a úseku 105 úpletu. Běhemtvorby .paty T jsou'.'čtyři, přiváděné, příze.,. F'1',F2',F3 a F4 dr-ženy ve; čtyřech přívodech, t.j. přívodech A1_,A2·,AJ,A4, v dů-sledku čehož se; při každém, kmitu jehelního válce vytvoříčtyři řádky, přičemž délka těchto částečných řádků je·"proměn-livá způsobem uvedeným níže a obzvláště patrným, na obr.3 a 4. Při tvorbě paty se. během první části takové tvorby čás-tečné řádky redukují, t.j. zmenšuje: se. jejich rozsah, v dů-sledku čehož na vnitřní straně paty jsou vytvářeny malé na-kloněné spojovací úseky TI přibližně až do; poloviny rozvi-nutí paty. Následně v oblasti zvětšování rozsahu, t.j. kde;se řádky zvětšují, se vytvářejí podobné protilehlé spojovací Čáry T2, které mohou být pouze lehce, posunuty vzhledem k ca- 1 rám Tí.. Na obr.2 jsou průběhy částečných řádků v patě Toznačeny hrubým způsobem, zjevně s. velmi omezeným počtem Čás-tečných řádků,a to i vzhledem ke. struktuře, paty vytvářenépři. použití ,velmi, tlustých přízí. .

Na obr.3 a 4 a zejména na obr.3 je znázorněno velmi 'zjed- -0 5 «* nodušené schéma, které má značně redukovaný počet úběrů azvyšování délky, za účelem, popsání struktury paty a způsobujejího konstruování. Na obr.3 značí AT oblouk jehel pro tvor-bu pleteniny a N jehel se předpokládá jako maximální mezrozsahu částečných řádků oček. Výroba paty se. provádí při po-užití jediného, ovládání jehel ze účelem, získávání úběrů, t.j. zmenšování jednotlivých, oblouků jehel, a přidávání, t.j. zvětšování jednotlivých oblouků jehel a tak. i jednotli-vých částečných řádků. Toho. může být dosaženo velmi snadnopři použití moderních vyyolovacích systémů elektronického typu a s výhodou s vylučováním jehel pomocí:jejich uvolňování na dolní úrovni - obzvláště právě vyšší, než je úroveň dol- 5 ního? konce, pletacího zámku - a tak ve stavu vylučování. Jetaké použito s. výhodou prostředků pro vylučování nadměrnýchnapětí na očcích udržovaných v záběru s· jehlami ve stavu vy-'lučování spouštěním, ve. spojení s. přechodem před. každým £pletacích zámků, t.j, zámků pro spuštění jehel během tvorbypaty. Při sledování zejména diagramu na obr.3 se předpokládá,že: oblouk AT aktivních j:ehel pro tvorbu paty sestává z n je-hel, což může. být například, polovina jehel válce. Částečnéřádky oček jsou označeny HP1 ,HP2 -HP35 ,HP36. Uvážujeme-liprvní Částečný řádek KPT, je tvořen nití F1 přívodu A1, kterátvoří očka podél .celého, oblouku AT až po jehlu číslo J_. Dru-há příze F2, které tvoří řádku oček bezprostředně po niti F1,tvoří očka pouze až po jehlu 2, třetí příze F3 tvoří očkapouze? až po. jehlu 2 a čtvrtá příze. F4 tvoří očka pouze- až pojehlu 4. Po té se pohyb jehelního válce, obrátí a první řádekoček RP5, který následuje první čtyři částečné řádky HP1,HP2,RP3 a RP4, je tvořen stejnou přízí F4, která vytvořila řádekEP4 a která nyní tvoří řádek HP? až po.jehlu K, přičemž ná-sleduje^ Částečný řádek HP6, tvořený přízí F3 až po jehlu N-1.Potom: následuje; částečný řádek ŘPŤ^a&amp;Ppo“jehlu' D-2" při";ρο-~^--^·užití příze: F2, a dále., částečný řádek HP8 používající příziF1 v dosahu jehly K-j.. Po novém obrácení pohybu jehelního vál-ce: je první částečný řádek, který se. takto 'vytváří, řádek HP9používající nit- Fl_ až po jehlu 5«. Přímo potom se. tvoří Čás-tečný řádek HP10 při použití příze F2 až po jehlu' 6, načežnásleduje Částečný řádek HPl 1 při použití příze F‘3 až po jeh-lu 7 a konečně částečný řádek H.P12 při použití příze F4 až pojehlu 8. Po novém- obrácení se potom začne tvorba částečnéhořádku RP13 při použití příze F4 až po jehlu N^4* Následuje lOb u:m. Částečný řádek HP14, používající přízi~F3> až po j-ehíu-14-^—- tvoří--částečný=řád.ek HP i ?.. pomocí příze F2 až po jehl íJ-6 a konečně částečný řádek HP 16 při použití příze? F1 az po 6 jehlu N-7. * ♦

Po novém, obrácení, je to příze Fl, která tvoří částečnýřádek RP17 až po jehlu 2« Po ΐθ příze F2 tvoří částečný řá-dek PPI8 až po jehlu 10 a potom se tvoří řádek KP19 přízí F3.až po jehlu 11 a řádek RP20 se tvoří přízí F4 áž po jehlu 12.Po následujícím, obrácení se opět částečný řádek RP21 tvořípřízí až po jehlu K-8 , a po té následuje Částečný řádek RP24používající přízi F1 až po jehlu K-l 1. V tomto bodě se před-,pokládá, v.e zjednodušeném, schématu, na obr.3, že ubírání, t.j.redukce v rozsahu částečných oblouků, se zastaví a začne zvět-šování těchto částečných oblouků, takže je dokončena prvníčást tvorby paty.a začne tak druhá část tvorby paty pomocízvětšování řádků.

První částečný řádek RP25, kterým se začíná zvyšovánírozsahu částečných řádků, se tvoří přízi F1 až po jehlu 6. Ná-sleduje tvorba částečného řádku RP26 při použití příze·. F2 ažpo jehlu 7, potom tvorba řádku RP27 až po jehlu 8 a dále tvor-ba částečného řádku RF28 až po jehlu 9. Poslední obrácení je-helního válce způsobí tvorbu částečných řádků RP29,PP30,R?3' a PP3.2 při .použití- odpovídajících přízí F4,F3,F2 a F1 kterékončí na. odpovída^jících jehlách N-9,N-6,N-7 a N-8. Při ná-sledném obrácení, pohybu jehelního válce se potom začne tvorbaprvního částečného řádku RP33 při použití příze Fl až po jeh-lu _2> potom následuje tvorba částečného řádku RP-34 při použi-tí příze F2 až po jehlu 3 a po té tvorba Částečného řádkuRP35 až po jehlu 4 při použití příze F3 a tvorba- částečnéhořádím RP36 při použití příze. F4 až po jehlu J5. Tvorba druhéČásti pokračuje, při používání stejného principu. -

Struktura pleteniny může být zlepšena .v oblasti přidává-ní a zmenšování, délky řádků, je-li provedeno opatření, že přiobrácení směru pletení alespoň jedna jehla na. každý řádek vy-.

I tvoří držené nebo lisované očko. .2 výše uvedeného popisu je zřejmé, že uspořádání částeč- 7 ných řádků ovlivňuje celý jehelní oblouk AT pro tvorbu patypři používání úběrů, t.j. redukcí částečných řádků oček, kte-ré ovlivňují všechny příze P1,F2,P3,P4, které jsou také po-užívány v úseku 101 úpletu a které budou následně tvořit úsek. 1 05 úpletu,· v" protikladů s· dřívějšími.a výše. zmíněnými řeše- 'nimi, která předpokládala ubírání a přidávání pouze pro jednunebo maximálně dvě příze; které tvoří částečné řádky, zatímcočástečné řádky tvořené druhými přiváděnými přízemi byly kons-tantní délky. Uspořádání podle vynálezu umožňuje získat kap-su, t.j. patu, která je lépe tvarována a je také stejnoměr- ,nějsí a mnohem, více jako běžné paty tvořené při použití vrat-ného pohybu jehelního válc.e a při použití jediné přiváděnépříze. . ’

Jak je patrno z obr.l, po vytvoření posledního úplnéhořádku RX, t.j. na čele 103 dosaženém pletením-ve směru šipky'fL, začne tvorba paty při používání ubírání, která postupně dá vznik tvorbě spojovacích čar'TI, v podstatě až do polovinyběhem, tvorby paty T,-načež začne vznikat druhá část paty připoužívání přidávání v částečných'řádcích oček, což dá vznik-nout: spojovacím. Čarám T2 až po dosažení konečného čela 107paty. Po. té. kruhový pohýb jehelního válče'znovu" začne'‘Š^tvor-bou prvního souvislého kruhového řádku RY a následnými řádkůpro tvorbu sekce 105 úpletu, která následuje po patě'~nebokapse Xf. Po vytvoření úseku 105, který tvoří chodidlo punčo-chy nebo ponožky, může být vytvořena jiná kapsa, používajícívratný pohyb a podobající se patě T, která je schopná vytvá-řet tvarovanou špičku P. Tato kapsa se potom uzavře, na ko-nečném okraji úseku 105 pomocí scelovacího švu R vytvořeného'pomocí pomocného běžného stroje, Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že v oblasti'ubírání je redukce v rozsahu částečných řádků^velmi—progresivní—a- postupná^ jako.... je. v ..oblsti .přidávání zvětšování rozsahu Čás- tečných řádků také velmi postupné. 8

Na schématech z obr;3 a 4 se předpokládá, že k redukcidochází' na každé jehle, ale není vyloučena možnost, že re-dukce může také.naštávat nejen: vždy.na jedné jehle, ale nakaždých dvou jehlách'nebo každých třech jehlách, apod., podlepoctu Částečných řádků.,.' S nimiž se předpokládá tvorba paty- nebo kapsy a tvaru této paty nebo kapsy. Z výše uvedeného popisu je zřejmé,'že během, tvorby druhéčásti'paty, t.j. během přidávání, dochází k postupnému připo-jování konců zvětšovaných, částečných řádků.ke koncům zmenšo-vaných částečných oblouků v první části tvorby paty.' Aby sevyloučily zjevné nepravidelnosti ve spoji, je výhodné a vyplý-vý to z předchozího popisu, že spoje"· na koncích těchto čás-tečných řádků jsou vytvářeny se vzájemným posunutím, kterémůže být jedna nebo více jehel mezi konci ubíraných řádků akonci přidávaných řádků. Například částečný řádek RP9 vytvo- ·řený při použití příze F1 konči v oblasti jehly j?, zatímcoodpovídající částečný řádek R25, stále tvořený při použitípříze Fl, končí v oblasti jehly 6. V důsledku toho docházík posunutí spojení mezi konci částečných řádků oček. To dávávznik lehkému posunutí spojovacích čar Ti a T2 a nakonec vět-ší stejnorodosti ve strukčtuře paty.

Je dále zřejmé,· že jak již bylo uvedeno, ovlivňují Čás-tečné řádky tvořené všemi přízemi Fi,F2,F3 a ?4 oblouk AT jehel určený pro tvorbu částečných řádků. Je zde tak již žmí-'něná větší rovnoměrnost tvorby paty ve vztahu k tvorbě patpři použití technologických postupů uváděných v úvodu.

Na základě toho, co bylo popsáno výše v předchozím pří-padě, se získají v patě T segmenty označené T1 a T2 v dů-sledku značkovacích linií ubírání a přidávání, které majítvar přibližně rybí kosti. Tento estetický motiv může býtzlepšen způsobem, uváděným níže. Je tak možné obměňovat azlepšovat vzhled značkovacích linií ubírání a přidávání azejména za účelem toho, aby se staly podobnými těm, jaké se 9 vytvářejí při použití běžných strojů, kde pletení kapes patya špičky se provádí při použití jediné přiváděné příze. Toznamená, že je níožné vytvářet strukturu paty Tx, jaká je oz-načena Ty na obr.5, pomocí jediné Čáry, která přibližně dělína půl úhel tvořený r.a každé straně paty Tx.

Vychází-li se ze schématu na obr.5 a 6, je to záležitos- tí - eliminování šrafovsné oblasti TE pleteniny ležící me2i.dv.ěma značkovacími čarami^ t.j. ubírání Tj_ a přidávání T2, ato takovým způsobem, že; obě ramena - Ti a T2 jsou uložena nasebe, t.j'. že se-: prakticky shodují.

Aby se dosáhlo této superpozice: je zapotřebí, po obráce-ní směru pletení, aby úseky řádků ležících mezi jehlami vpolohách Kaž 4 a potom 5 až 8 /viz obr.7/, a tak dále, bylytvořeny drženými nebo lisovanými smyčkami, aby se tak v žád-ném případě nevytvořil vzrůst plochy. V důsledku toho je vy-loučena tvorba úpletu v oblasti 'ΤΞ na obr.6.

Doporučený, avšak nikoliv omezující námět pro realizacivynálezu, je řešení dle obr,8, kde malý oblouk reprezentujedrženou smyčku /kde jehla přebírá přízi, ale, nevytváří, očka/,a spuštěný lineární úsek představuje "lisovanou" smyčku, kdejehla nepřebírá přízi,. Podle.tohoto řešení je postup následu-

Poslední Čtyři řádky F1,F2,F3 a P4 nártového úseku 101přicházejí každý do jejich.vlastní smyčky, t.j. na jejichvlastní koncovou jehlu j_,2,3.,.4 aktivního oblouku, Čímž se vy-tvářejí regulérní očka. Při obracení je první ze řádků, který je prováděn, řádekF4. Jehla v poloze 4, která je v.hlavě tohoto prvního vratné-ho řádku P4, ‘vytvoří drženou smyčku, zatímco následující jeh-ly v poloze. 5,6 atd. vytvoří regulérní očka. V řádku F3 vy-tvoří jehla* 3 v hlavě drženou smyčku, zatímco jehla v poloze- - nepřevezme přízi' a vytvoří lisovanou smvč-ku:a. následně óeh- ly v poloze: 5 a další vytvoří regulérní očka. V řádku F2 jeh- 10 < ,4. la 2 v hlavě vytvoří drženou smyčku', jehla v poloze 3 vytvořílisovanou.smyčku, jehla v poloze 4 opět vytvoří drženou smyčkua jehly v poloze 5 a následujících vytvoří regulérní očko.Bereme-li konečně v úvahu řádku F1, jehla v hlavě vytvořídrženou smyčku,· jehla v poloze.: 2 vytvoří lisovanou smyčku,' . .jehla v poloze 3 vytvoří drženou smyčku, jehla v poloze '4 vy-tvoří lisovanou smyčku a od jehly 5 dále budou vytvářena ře-rulémí očka. Při použití sledu uvedeného výše budou provede-ny všechny obraty otáčení týkající se ubírání a vratné smyčkyčtyřech řádků 4 nejsou oddělovány .od příslušných jehel a tak nevytvářejí úplet. Výše uvedený sled se opakuje - s fázo-vými rozdíly vzhledem k.redukcím v řádcích oček - při každémobrácení pohybu. · -

Když začne přidávání, bude sledovaný postup opačný a sy-metrický vůči tomu, jaký byl popsán. Držené a lisované smyčkyproto budou vytvářeny při dosahování obracecího konce. Jak jemožno vidět například v oblasti CR na obr.6, poslední jehla?4, která je jehla v poloze 9, vytváří drženou smyčku jehly,v. řádku P3 vytváří při příchodu, t.j. v prvním směru, jehla

Ji i v poloze. 9. lisovanou smyčku a jehla v poloze-8 vytváří drže-nou, smyčku,: v·, řádku F2,',vždy. při příchodu, vytváří jehla-v 'poloze 9 drženou smyčku, jehla v poloze 8 lisovanou smyčku arjehla v poloze 7 drženou smyčku. V řádku F'1 vytváří jehla vpoloze 9 lisovanou smyčku, jehla v poloze 8 vytváří drženousmyčku, jehla v poloze 7 opět lisovanou smyčku a poslední, vDoloze 6 drženou smyčku. Ve vrátné fázi každá jehla vytvořívšechny normální smyčky. Výkresy jsou určeny k tomu, aby pouze znázornily příklad-né provedení, které je určeno pouze, pro praktickou demonstra- ci vynálezu. Je možné ve tvaru a uspořádání vynález obměňovataniž by se opustila jeho myšlenka, tvořící podstatu vynálezu.

X

Claims (13)

I - co · ·- ž · £* * 11 v ť< ř /1 acvokái WPm ?. Žíinéž?· F ř> i O!?'' m x*«";> í O °í Ο» PATE E ϊ O V ROKY

1. Způsob, tvorby kapsy z úpletu, jako je pata a/nebošpička punčochy nebo ponožky, při použití okrouhlého pleta-cího stroje, který je schopný Činnosti pomocí vratného pohy-bu a je zásoben několika přívodními přízemi, které se takéúčastní při tvorbě kapsy při.používání vratného.pohybu, apři. kterém, při každém chodu v jednom směru během vratného ·pohybu, se tvoří částečné řádky oček z přízí různých přívodůve 'sledu opačném vůči tomu, v němž se Částečné řádky vytvá-řejí během předcházejících a následujících protisměrných Cho-dů, vyznačený tím, že-při každém po.sobě následujícím obráce-ném chodu příze různých přívodů tvoří řádky, které jsou všech-ny progresivně ubírány v první části konstrukce, kapsy a pro-gresivně prodlužovány ve druhé části konstrukce kapsy, při-čemž body -obratu řádků tvořených různými přízemi na jednéstraně kapsy, se objevují ve sledu obráceném vůči tomu, v němžse objevují na obrácené straně kapsy.

2. Způsob: podle nároku 1 vyznačený tím, Že částečné řád-ky kapsy jsou obraceny v oblasti bodů obraceni, které jsouuspořádány podle sledu, který jev podstatě rovnoměrný proredukce-a přidávání délky‘řádků prováděné, na jedné straně· kap-sy a podle podobného, ale obráceného sledu, který je v pod-statě rovnoměrný pro redukce a přidávání prováděné na opačnéstraně kapsy.

3. Způsob podlé nároku 1 nebo 2 vyznačený tím, že 'bodyobracení řádků každé přiváděné příze ve druhé části konstruk-ce pat^j vzrůstající částečné řádky jsou posunuty vzhledem k bodům obracení první části konstrukce paty.

-4—Způ-sob—pod-l-e—k-teréhok-oii— z nároků 1 až—3—vy-zn-aěený- tím, že ubírání 'a přidávání řádků se provádí při použití elek- tronických ovladačů, které volí jehlu za jehlou ve vztahu ke 12 každému .přívodu, příze.

5 . b. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 4 vyznačený .. y tím, že při výrobě pat a/nebo špiček punčoch a ponožek po- í ' užívající čtyř přívodů rozdělených okolo.'obvodu pracovního. čela jehel je vratný pohyb vyvíjen v rozmezích přibližně54C°.

6. Způsob pro vytváření kapsy; úpletu-podle kteréhokoliz nároků 1 až 5 vyznačený tím, že v pracovních oblastech, kdedochází k: obracení směru pohybu, jsou jehly ovládány tak, abynetvořily úplet a působily tak místo toho držené a/nebo liso-vané smyčky. ‘

7. Způsob'podle nároku 6 vyznačený tím, že během tvorbyubírání se v první Části pletení patní nebo podobné kapsypři prvním, směru tvoří regulérní očka a při vratném směru setvoří držené'a/nebo lisované smyčky, a přičemž během tvorbyzvětšování řádků se- ve druhé části pletení patní nebo podob- né kapsy v prvním směru tvoří držené a/ňebo: lisované smyčky1a' při vratném' pohybu se tvoří, regulérní očka.

8. Způsob· podle nároku 6 vyznačený tím, že na konci čás-tečného řádku se." vytvoří jedna nebo více, držených smyček apotom jedna nebo více. lisovaných smyček a tak dále prostři- ..daně.

9. Způsob podle nároku 6,7 nebo 8 vyznačený tím·,· že smě-rem. ke konci paty v po sobě následujících řádcích tvoří kaž-dá jehla střídavě držené smyčky á lisované smyčky.

• 10. -Trubicovítý 'úplet s kapsou, jako je pata a/nebo špička v punčoše nebo ponožce, který je získáván při použití 13 částečných řádků oček pomočí vratného pohybu válce okrouhléhopletecího stroje a při použití několika přívodů přízí, při-čemž- v uvedené kapse se tvoříčástečné.řádky skupiny řádků,které , jsou tvořeny po sobě jdoucími přívody.a potom se řádkypodobné skupiny .řádků ..tvoří stejnými, přívody, ale následující-mi v obráceném pořadí, přičemž všechny částečné řádky jsou 'rozvíjeny z jedné strany na druhou stranu kapsy a mají progre-sivně ubíraný rozsah.v první Části struktury kapsy a progře- .sivně zvětšovaný rozsahové druhé části struktury kapsy,

11. Trubicovítý úplet, podle nároku 10 vyznačený, tím, žebody obracení Částečných řádků na každé straně kapsy jsou u-loženy podle· sledu, který je v. podstatě rovnoměrný-pro reduk-·ce v řádcích v první části struktury kapsy, a podle podobné-ho, ale obráceného, sledu, který je v podstatě rovnoměrný prozvětšování v částečných řádcích ve druhé části struktury kap-sy.

12. Trubicovítý úplet podle nároku 10 nebo 11 vyznačený'tím, že obsahuje v koncových, oblastech částečných řádků drže- ' né' á/hebo lisované smyčky“ 7 “.....- - —

13. Trubicoví tý úplet; podle nároku 12 vyznačený tím, že. držené ·a lisované smyčky jsou prostřídané a /nebo v prostří-daných skupinách, . Λ ¢.