CS300490A2 - Method of textile fibres mixing - Google Patents

Description

~?V 50(¼ - 40

Vynález se týká způsobu míšení textilních vláken, přiněmž jsou vlákna různého druhu ubírána z balíků vláken různéprovenience a míšena.

Dosavadní způsoby míšení spočívají bu5 v tom, že balíkyvláken různých proveniencí jsou postaveny do jedné řady a u-bírény nad ní vratně pojíždějícím ubíracím zařízením, přičemžjsou vločky vláken uvolňovány s povrchu balíků a předáványdopravnímu prostředku, nebo v tom, že části balíků vláken jsouručně nebo strojně odebírány a po sobě dopravním pásem přivá-děny k rczvolňovacímu stroji, v němž jsou tyto části rozvol-ňovány na vločky vláken a předávány dopravnímu prostředku.

Tyto dopravní prostředky mohou být mechanické nebo pneu-matické a dopravují vločky vláken do takzvaných mísících ko- mor nichž jsou přiváděná vlákna ukládána jako směs vloček. Z těchto mísících komor je směs vloček vláken ukládánarozdílnými rychlostmi na sběrný dopravník za účelem dosaženídružícího efektu ve snaze o homogenizaci směsi vloček vláken.

Takováto homogenizačni zařízení jsou vyobrazena a popsá-na například v německých patentových spisech č. 196 121 a31 51 C63.

Nevýhoda prvého zmíněného způsobu ubírání a míšení všakspočívá v tom, že následkem stacionárních řad balíků nelzesměs až do úplného vyčerpání takovéto řady měnit, takže po-měr míšení zůstává během celé této doby stejný, zatímco druhýzpůsob odebírání a míšení se navíc ještě vyznačuje nepřesno-stí odebíraného množství.

Proto vyvstává úkol vytvářet přesné a homogenní směsi vlá-ken, které kromě toho mohou být podle potřeby rychle měněny.

Ve švýcarské patentové přihlášce 03335/38-8 bylo přihla-šovatelem již navrženo řešit tento úkol tím, že jsou vytváře-ny složky směsi vláken, každá s předem stanovenými rozdílnýmivlastnostmi vláken, které jsou řiditelnými, variabilními podí-ly složek směšovány do komponentní směsi, a že tato komponent-ní směs je v závislosti na předem zadaných, případně zjiště-ných, změněných vlastnostech následujícího meziproduktu, na-příklad pramene mykacího stroje, který bude v následujícím o-značcván jako mykaný pramen, nebo konečného produktu, napří-klad příze, určována, případně korigována. Následkem tohoto opatření mohou být vlákna s různými vlast-nostmi, které jsou předem určovány odběrem vzorků z balíků vlá-ken, přesně míšena, aby bylo dosaženo požadovaných vlastnostímeziproduktu, například mykaného pramene, nebo konečného pro-duktu, například příze. Dále stává možnost, například měřením vlastností vlákenna mykaném pramenu nebo na přízi zjišíovat odchylky, které u-možňují neprodlené provedení korektury směsi, aby byly dodrže-ny požadované vlastnosti mykaného pramene nebo příze.

Jak již bylo naznačeno, mají vlákna z balíků různých pro-veniencí různé vlastnosti. Nejdůležitější vlastnosti vlákenjsou například tloušíka jednotlivých vláken, zvaná micronaire,takzvaný stapl, což je délka vláken ve vzorku, přes rozsah odnejkratších po nejdelší vlákna, s přihlédnutím k procentnímupodílu jednotlivých délek vláken, barva ve smyslu základní bar- vy vláken, například žlutavé zabarvení, barva založená na zne-čištění vláken, pevnost jednotlivých vláken a roztažnost vláken. 3

Podle účelu použití hotové příze hrají uvedené vlastnostivláken rozdílnou roli, takže při míšení vláken z balíků musíbýt· přihlíženo k příspěvkům jednotlivých složek k vlastnostemsměsi, případné k vlastnostem z ní vyrobené příze.

Například u velmi jemných přízí, které jsou používané na dámské vrchní ošacení nebo na pánské košile, musí být dbánona to, aby stapl byl pokud možno dlouhý, jemnost vláken vyso-ká a aby vlákna měla vysokou pevnost. Dalším důležitým para-metrem jsou barvy vláken jednotlivých proveniencí, které ur-čují vzhled příze. Také roztažnost vláken jednotlivých prove-niencí hraje důležitou roli, poněvadž ovlivňuje následný pro-ces tkaní. Naproti tomu u přízí ke zpracování na džínsové tka-niny, hraje délka staplu podstatně menší roli, na rozdíl odjemných přízí, avšak u těchto přízí je důležité, aby byl beze-zbytku odstraněn prach, poněvadž jinak může docházet ke zne-čištění drážek rotoru.

Jestliže je u určité směsi vláken s více složkami zjiště-na odchylka vlastností dosaženého mykaného pramene, případněpříze, pak to může být za určitých okolností vyregulováno růz-nými rozdílnými změnami směsi vláken. Tato skutečnost má zanásledek potíže jak při vypracovávání regulačního programu,tak i tím, že různé možné změny se neshodují s podmínkami ve-dení přádelny. Například by automatická regulace mohla mít zanásledek, že by spotřeba některé určité složky byla příliš vy-soká, k čemuž zásoby této složky vůbec nestačí. Jako dalšípříklad by také připadalo v úvahu, že by regulace způsobilazvýšený přívod některé určité, poměrně drahé složky, ačkoliv -/+- by stejného účinku bylo možno dosáhnout přívodem levnějšísložky.

Konečně je z těchto příkladů zřejmé, že úkol vytvářetpřesné a homogenní směsi vláken, které je kromě toho možno podle potřeby rychle měnit, by měl být chápán také tak, že vedení přádelny má mít možnost pokud možno jednoduchým způsobemvytvářené směsi vláken určovat a případně při regulačním po-stupu stanovit priority.

Vycházeje z úvodem zmíněného způsobu se vynález klade zaúkol vytvořit zdokonalený způsob míšení textilních vláken.Tento úkol splňuje způsob míšení textilních vláken, při němž jsou. vlékna různého druhu ubírána z balíků vláken různé pro- venience a míšena, podle vynálezu, jehož podstatou je, žeI) do regulace jsou zadávány alespoň následující údaje: a) předběžně hrubě odhadnuté požadované kvantitativnírozdělení složek, b) vlastnosti vláken jednotlivých složek, a c) požadované vlastnosti z této směsi vláken vyrobeného mykaného pramene, případně přízej II) z těchto zadání regulace vypočítá podle předem stanovené- ho regulačního algoritmu rozdělení složek, které se blížízadanému rozdělení složek a splňuje vlastnosti mykaného pramene, případně příze, III) regulace řídí provoz mísícího stroje, mísícího jednotli- vé složky, tak, aby ve směsi vláken, odváděné mísícím strojem, bylo dosahováno vypočítaného rozdělení složek.

Fcroocí tohoto způsobu má vedení přádelny možnost volit - 5 kvantitativní rozdělení složek podle stavu zásob, Jakož i po-dle přání zákazníka, přičemž je při zadávání přihlíženo jakk vlastnostem vláken jednotlivých složek, tak i k požadova-ným vlastnostem produktu vyrobeného ze směsi vláken. Vlast-nosti vláken jednotlivých složek mohou být určovány labora-torními zkouškami jednotlivých balíků vláken nebo on-line. Ta-ké je možno každý balík vláken opatřit kódováním, které udávávlastnosti v něm obsaženého materiálu. Těmito zadáními je na jedné straně zjednodušen regulačníalgoritmus a na druhé straně se pak také daří zvolit regulačníalgoritmus tak, že může být spolehlivě nalezeno konkrétní ma-tematické řešení pro rozdělení složek, které se blíží zadané-mu rozdělení složek a tudíž splňuje přání vedení přádelny.

Právě popsaný zp’sob může být prováděn také tak, že u vý-znamu I) je přídavně zadáno d), to jest alespoň jedna regu-lační priorita, v tom smyslu, že dodržení alespoň jednoho po-dílu složky nebo vlastnosti mykaného pramene, případně příze,má přednost. U tohoto způsobu má vedení přádelny napříkladmožnost zajistit, že vyráběná příze obsahuje alespoň jednu ur-čenou procentní míru cenově výhodné složky vláken, nebo vyka-zuje obsah nečistot, nepřesahující zadané mezní hodnoty.

Způsob pak může být bezevšeho prováděn tak, že pro kaž-dou uvedenou regulační prioritu je zadáno také ohodnocení. To-to ohodnocení je možno zadat také pořadím údajů. Při provádění způsobu mohou být alespoň některé z poža-dovaných vlastností mykaného pramene, případně příze, běhemvýroby mykaného pramene, případně příze, měřeny a sdělovány regulaci, přičemž regulace v případě odchylek od zadání se zřetelem k naměřeným vlastnostem rozdělení složek znovu vypo-čítá. Tím je přihlíženo ke kolísání vlastností vláken jednot-livých složek. Například se bezevšeho může stát, že z určitýchbalíků vláken odebrané vzorky přece jen nejsou reprezentativ-ní pro vlastnosti vláken celého balíku. Postupem podle vynále-zu je přihlíženo i k takovýmto vyskytnuvším se případům. Přídavně lze v laboratoři měřit také další vlastnosti my-kaného pramene, případně příze, a v případě rušivých odchylek ityto vkládat do regulace, následkem čehož je při novém výpočturozdělení složek přihlédnuto také k těmto odchylkám. K vyloučení nežádoucího kolísání regulačního způsobu bymělo být. k naměřeným vlastnostem, zjištěným během výroby my-kaného pramene, případně příze, přihlíženo regulací teprve povytvoření střední hodnoty. Výpočet rozdělení složek je s výho-dou prováděn na principu minimálních odchylek, případně mini-málních ohodnocených odchylek od Dožadovaného zadání. kložnost toto realizovat spočívá v tem, že je výpočet rozdělení složek proveden na principu minimálnícn kvadratickýchodchylek, případně minimálních ohodnocených kvadratických od-chylek od požadovaného zadání. Další možnost výpočtu rozděle-ní složek podle následující rovnice, případně podle následu-jícího regulačního algoritmu, spočívá v tom, že je minimali-zováno kritérium jakosti J(u) = (t) < x (t) + uT (t) R u(t)} dt přičemž x(t) udává regulační odchylky ve formě vektoru, to jest odchylky naměřených vlastností od požado- vaných vlastností, xT (t) u(t) uT (t)

7 a R je transformace x(t), je řídicí vektor, který udává požadované rozdělenísložek, je transformace u(t), jsou matice, jimiž jsou hodnoceny jednotlivé složkyv x(t) a u(t) .

Regulace může být současně použita k seřizování hrubéčisticí jednotky, která je zařazena mezi rozvolňovacím stro-jem balíků a mísicím strojem, přičemž seřizování hrubé čisti-cí jednotky ovlivňuje vlastnosti mykaného pramene, případněpříze, a tím i výpočet rozdělení složek.

Hrubá čisticí jednotka nebo i jemné čisticí jednotka mo-hou způsobit- nežádoucí změnu směsi, ke které může být přihlédnuto jen tehdy, jestliže regulace přihlíží k účinku čisticíjednotky.

Například může být u znečištěné výchozí složky zapotřebíprovádět velmi intenzivní hrubé čištění, při němž je odlouče-no také poměrně mnoho vláken krátkého staplu, takže stapl ko-nečného produktu je z hlediska požadovaných vlastností spíšepříliš dlouhý. Za těchto okolností by bylo z důvodů nákladůúčelné zvýšit ve směsi pódii poměrně krátkostaplové, cenověvýhodnější složky.

Aby byle k takovýmto okolnostem přihlédnuto, je podle vynálezu zajištěno, že regulace při výpočtu rozdělení složekpřihlíží k seřízení použité čisticí jednotky, případně čisti- cích jednotek.

Jestliže je například prováděno intenzivní jemné čistění 8 pak je nutno počítat se zkracováním staplu, takže je namístěsměna směsi složek, aby v mykaném pramenu byl dosažen požado-vaný stapl. I když regulace seřízení jemné čisticí jednotky neovliv-ňuje, měla by alespoň obdržet informaci o seřízení jemné čisticí jednotky, aby také tímto způsobem byl výpočet rozdělení slošek proveden v souladu s uvažovaným způsobem.

Další výhoda způsobu podle vynálezu se projevuje při změ-ně sortimentu. Zde způsob podle vynálezu zajišíuje, že regula-ce koordinuje nové nastavení rozdělení složek a výměnu konvena výstupu z mykacího stroje, aby'· přechod z jednoho sortimen-tu na druhý byl proveden bez za zmínku stojícího přerušení as minimální ztrátou produkce. například ři zahájení změny sortimentu může být ihned na začátku teto změny sortimentu nebo krátce poté provedenana výstupu z mykacího stroje výměna konve, a to v. Časovém c-kamžiku, kdy je možno mít jistotu, že vyráběný mykaný pramenještě vykazuje požadované vlastnosti dosavadního sortimentu.Nyní je přistavena konev, která mykaný pramen přejímá tak dlouho, až se na výstupu z mykacího stroje objeví mykaný pramen spožadovanými vlastnostmi nového sortimentu. Jakmile se tak sta ne, zajistí regulace další výměnu konve, přičemž nová konevpřejímá mykaný pramen nového sortimentu. Během změny sortimentu vyráběný mykaný pramen může býtznovu použit jako složka směsi, čili znovu přiváděn k mísící-mu stroji. Běje-li se tak v malých procentních množstvích, ne-má to za následek žádné významné nežádoucí ovlivnění požadova- něho produktu a navíc je regulace schopna udržovat vlastnostiproduktu v mezích zvolených proveniencí.

Další řešení konkretizovaného úkolu podle vynálezu se přizpůsobu úvodem zmíněného druhu vyznačuje tím, ŽeI do počítače jsou vkládány alespoň následující údaje: a) vlastnosti vláken jednotlivých složek, a b) požadované vlastnosti ze směsi vláken vyrobeného myka-ného pramene, případně příze; II počítač z těchto zadání vypočítá podle předem stanovené-ho výpočetního algoritmu rozdělení složek, které při mi-nimalizované odchylce od požadovaných vlastností mykané-ho pramene, případně příze, tyto alespoň přibližně splňu-je a případně provede korekturu vypočítaného rozdělenísložek s přihlédnutím k případným, rovněž do počítače vlozeným okrajovým podmínkám, případně k zvláštním přáním, a vypočítá korigované rozdělení složek, III počítačem zjištěné rozdělení složek, případně korigovanérozdělení složek, je využito k seřízení, případně k regu-laci přívodu jednotlivých složek k mísícímu stroji, abyve směsi vláken, odváděné mísícím strojem, bylo dosaženovypočítaného a případné korigovaného rozdělení složek.Toto řešení podle vynálezu má obzvláštní význam proto, že přihlíží k nákupním cenám složek vláken a vytváří směs vlá-ken, jejíž cena se pohybuje kolem minima. Zvláštní variantytohoto způsobu lze zjistit z bodů 16 až 20 definice vynálezu.Tyto varianty způsobu dávají vedení přádelny možnost výpočet-ně promítnout účinek různých přání, případně požadovaných před 10 - stav, a přehledným způsobem ukáží, zda realizace těchto přá-ní není spojena se zvláštními nevýhodami, například příliš sevzdálit od optimální produkce.

Bod 20 definice má obzvláštní význam, poněvadž přihlížík tomu, že se reálná cena materiálu liší od nákupní ceny. Na-příklad stojí-li nějaký materiál 1 dolar/kg, avšak obsahuje7 % podíl nečistot, jako prachu, částí slupek, atd., pak jejeho reálná cena 1 dolar za 930 g, čili 1,075 dolaru/kg. Dru-há složka o nákupní ceně 1,05 dolaru/kg, která však obsahujepouze 2 g. nečistot, vykazuje ve skutečnosti reálnou cenu 1,071dolaru/kg a je tedy vlastně méně drahá, než první zmíněná složka, ačkoliv při přímém srovnání nákupních cen vzniká jiný do-jem. Poněvadž program podle vynálezu obsahuje pro výpočet i-deálních směsí cenu jednotlivých složek jako základní údaj,a dokonce celkovou cenu směsi vláken minimalizuje jako krokoptimalizačního postupu, je dávána přednost tomu, nepoužívatpřímé nákupní ceny materiálů, nýbrž používat relativizované hodnoty, které přihlížejí k obsahu nečistot v materiálu. Je-lik nečistotám přihlíženo jako k vlastnosti vláken, to jest ja-ko k vstupní veličině, poněvadž konečně i ty představují urči-tou vlastnost té které složky, pak může být zjištění relativi-zované ceny provedeno počítačem předtím, než tento vypočítáoptimalizované rozdělení složek.

Vynález zahrnuje také zařízení na provádění výše uvede- ných a nárokovaných způsobů, zejména za použití regulaci pro- vádějícího počítače. 'kladná provedení způsobu míšení textilních vláken po- 11 dle vynálezu jsou znázorněna na výkresech, kde obr* 1 až 5představují schématická znázornění jednoho způsobu míšení po-dle vynálezu, obr. 6 a 7 variantu provádění způsobu míšení naobr. 5, obr. 8 schématické znázornění rozšíření způsobů podlevynálezu podle obr. 1 až 7, obr. 9 schématické znázornění va-rianty rozšířeného způsobu míšení podle vynálezu na obr. 1 až8, například s ubíráním vláken, znázorněným na obr. 3, obr. 10variantu způsobu na obr. 2, obr. 11 schématický diagram k bližŠímu vysvětlení způsobu regulace, a to u provedení podle obr.2, přičemž jsou na výstupu každé buňky složky uspořádány ři- ditelné dávkovači aparáty, přičemž jepoužitelný také u provedení podle obr stejný způsob regulace3 a 5 a s určitými ob měnami také u jiných provedení, obr. 12 další schématický dia-gram, podobný obr. 11, avšak pro způsob regulace s provedenímpodobným obr. 9, s hrubou čisticí jednotkou uspořádanou mezirozvolňovacím strojem balíků a mísícím strojem, avšak s dalšízvláštností, že jsou použity dvě jemné čisticí jednotky, kte-ré jsou však oproti obr. 9 uspořádány za mísícím strojem, obr.13 schématický diagram, pdobající se diagramu na obr. 12, kte-rý je však ještě přesněji zaměřený na provedení podle obr. 9, přičemž jsou použity dvě jemné čisticí jednotky, uspořádanépřímo za hrubou čisticí jednotkou, obr. 14 ještě další sché-matický diagram, podobný obr. 11, u něhož je však regulacekoncipována také ke koordinování výměny konví na výstupu zmykacích strojů se změnou sortimentu, obr. 15 tabulku I mate-matických výpočtů a obr. 16 tabulku II matematických výpočtů.

Cbr. 1 ukazuje určitý počet dopravních pás;* 1, na nichž 12 .jsou uloženy balíky 2 vláken, z nichž .jsou vlákna ubírána ubí-racími orgány 3 balíků vláken. Přitom se dotyčný ubírací orgán 3 balíků vláken pohybujepo stacionárních kolejnicích, které jsou uspořádány napříkladv příčném směru balíků 2 vláken, nacházejících se na dopravnímpásu 1. Takovéto zařízení, zde označené vztahovým číslem 20,je v podstatě známé ze švýcarského patentového spisu č. 5O3SO9přihlašovatele. Jako variantu k tomu by bylo možno použít za-řízení znázorněné a popsané ve švýcarské patentové přihlášceč. 0C399/S8-8 přihlašovatele, u něhož se ubírací orgán 3 mů-že pohybovat nahoru a dolů na neznázorněném ubíracím zařízení,vratně pojízdném po vodorovných kolejnicích podél balíků 2, amůže být šikmo nastaven pro příčné ubírání. Přitom může být výkon v ubírání u obou ubíracích zaříze-ní řízen měněním rychlosti přesouvání ubíracího orgánu 3 balí-ků vláken podél zmíněné příčné dráhy, jakož i měnitelnou rych-lostí posuvu balíků 2 vláken pomocí měnitelné rychlosti jednotlivého dopravního pásu 1.

Ubíracím bubnem 4 uvolněné viqčky vláken jsou o sobě zná-mým způsobem odtransport.ovávány pneumatickým dopravním vedením 5_, které zde není dále popisováno.

Pomocí tohoto pneumatického dopravního vedení 5 jsou vloč ky vláken dopravovány do mísícího stroje 6 a v něm míšeny nastejnoměrnou směs.

Pomocí těchto jednotlivých pneumatických dopravních vede- ní 2 čo mísícího stroje dopravovaná množství jsou v následují- cím označována jako složky vloček vláken nebo jednoduše jako 13 složky.

Jako mísící stroje mohou být použity dávkové mísící stro-je nebo průběžné mísící stroje; podle toho jsou pak zmíněnámnožství bu<3 jednotlivé hmotnostní dávky (kg) nebo běžná množ-ství přiváděná,za jednotku času (kg/hod.).

Pro zjednodušení ústí dopravní vedení 5. na obr. 1 sché-maticky přímo do rovněž schématicky znázorněného mísícího stroje 6, což však může být v praxi různé, podle druhu mísícíhostroje. Například mohou být použity odlučovače vzduchu-vlákenza účelem oddělování směsi vláken a vzduchu od sebe, takže vloky vláken mohou volným pádem padat do mísícího stroje, zatím-co vzduch může být odváděn vedením odpadního vzduchu. Takové-to odlučovače jsou z praxe dobře známé a proto zde nejsouzvláší znázorněny.

Uvedená, množství výše zmíněných, jednotlivých, do mísící-ho stroje 6 dopravovaných složek vloček vláken jsou řízena ří-zením 7 na základě řídicího programu.

Takovýto řídicí program může být program počítače, kterýobsahuje program míšení složek, který je možno přizpůsobovat,případně měnit, za účelem přizpůsobování změn směsi.

Jn. ná varianta by mohla spočívat v číslicovém řízení kaž-dé složky, při níž by přívod jednotlivých složek mohl být vo-len, případně měněn, ručně. Přitom jsou pro výkon v ubírání složek směrodatné funkce,jako například rychlost posuvu toho kterého dopravního pásu 1nebo ubírací pohyb ubíracího orgánu 3, balíků vláken, řízenyjedním nebo druhým řízením. 14

Je pochopitelné, že pneumatická dopravu?! vedení J5 nemu-sí ubíraný produkt dopravovat přímo do mísícího stroje J5, ný-brž že zde nohou být zařazeny mechanické dopravní prvky, na-příklad dopravní pásy. V takém případě ukládají zmíněné odlu-čovače vláken-vzduchu svůj vlákenný produkt na takovéto mechanické dopravní prvky·

Každý ubírací orgán 3 balíků vláken je prostřednictvímřídicího vedení 8, a každý dopravní pás 1 prostřednictvím ří-dicího vedení 19, spojen s řízením 7· Tři do řízení 7 vstupující řídicí vedení budou popsánapozději.

Obr. 2 ukazuje variantu k obr. 1, na němž však stejnéprvky mají stejné vztahové značky. Pneumatická dopravní vede-ní 5 zde nedopravují ubíraná vlákna či vločky vláken, zvanétaké produkt, přímo do mísícího stroje 6, nýbrž dc buněksložek, z nichž je v nich uložený produkt vynášen pomocí vy-nášecího aparátu 10 a pomocí za ním následujícího dávkovací-ho aparátu 11 předáván do mísícího stroje 6.

Podle druhu vynášecího aparátu 10 může tento jako varianta převzít také funkci dávkování. Výkon vynášení z jednotlivých buněk 9 složek je řízenřízením 7.1, které prostřednictvím řídicích vedení 12 řídíjednotlivé dávkovači aparáty 11, případně - jako varianta -vynášecí aparáty 10. U prvně uvedeného uspořádání může být každý dávkovači a- parát 11 řízen prostřednictvím řídicího vedení 13 přes vyná- šecí aparáty 10, aby bylo vynášení koordinováno s dávkováním. 15

Vynášecí aparáty 10 však mohou být také řízeny řízením 7.1přímo·

Buňky 9 složek, které mohou být vytvořeny podle německépatentové přihlášky P 39 13 997.2, jsou plněny prvky 1 ,až 5,zmíněnými již v souvislosti s obr. 1, přičemž uspořádání dvouřad balíků 2 vláken, každá s prvky 1 až 4, je zvoleno jen příkladně. V praxi by bylo možno zvolit i více řad balíků 2 vlá-ken, anebo také jen jedinou řadu, pro každou buňku 9 složky.Toto rozhodnutí závisí na počtu nebo směsi proveniencí v kaž-dé řadě balíků, které mají tvořit složku směsi, předávanou dopříslušné buňky 9. Dále pak je plnění buněk 9 složek řízeno například pomo-cí v každé buňce 9 uspořádaného hlásiče 14 plného stavu a hlásiče 1_5 prázdného stavu prostřednictvím řízení 16. Za tím účelem je řízení 16 vratného pohybu ubíracích orgánů 3 spojenořídicími vedeními 17 s ubíracími orgány 3 balíků vláken a ří-dicími vedeními 18 s hnacími motory dopravních pásů 1.

Obr. 3 ukazuje další provedení, na němž mají již na obr.2 znázorněné a popsané stejné prvky stejné vztahové značky.

To se týká balíků 2 vláken, buněk 9 složek, vynášecích apa-rátů 10, dávkovačích aparátů 11, mísícího stroje 6, jakož iřízení 7.1 a řídicích vedení 12 a 13. ’< ubírání balíků 2 vláken, které zde stojí přímo na po- dlaze, jsou tyto postaveny rovněž ve skupinách, které odpoví- dají určité provenienci:balíků 2 vláken. Ubírání je prováděno pojízdnýn ubíracím zařízením_20 balíků vláken, které pojíždí podél skupin balíků 2 vláken a s jejich povrchu ubírá vlákna, 16 případně vločky vláken. Takovéto zařízení je v oboru přédel-nictví známé pod názvem "Unifloc" a je přihlašovatelem prodá-váno do celého světa.

Toto ubírací zařízení 20 balíků vláken dopravuje ubranávlákna o sobě známým způsobem prostřednictvím pneumatickéhodopravního vedení 21 do příslušných buněk 9 složek.

Jak již bylo popsáno v souvislosti s obr. 2, jsou buňky_9 složek vybaveny hlásiči 14 plného stavu a hlásiči 15 prázd-ného stavu, které své signály předávají řízení 22. Toto říze-ní 22 je prostřednictvím řídicího vedení 24 spojeno s ubíracímzařízením 20 balíků vláken a řídí ubírání vloček vláken z od-povídajících skupin balíků 2 vláken za účelem plnění odpovída-jících buněk 9 složek.

Jak je schématicky znázorněno na obr. 3, zahrnuje ubíra-cí zařízení 20 balíků vláken ze zařízení Unifloc o sobě zná-mý ubírací orgán 23 vláken, který pomocí v něm se otáčejícíhoneznázorněného ubíracího bubnu ubírá vlákna s povrchu balíků 2.

Stejně tak je známé, že ubírací orgán3 balíků vláken mů-že být natáčen o 180°, jak je naznačeno šipkami M, aby ubíra-cí orgán 23 balíků vláken mohl vlákna ubírat ze skupiny balí-ků 2 vláken na protilehlé straně. Tím je umožněno, že bučí vždyjedna z protilehlých skupin balíků 2 vláken je použita jakozásobní skupina balíků 2 vláken, nebo že při výše zmíněné mož-nosti automatického natáčení ubíracího orgánu 23 balíků vláken ibýt mohou» obě vzájemně protilehlé řady balíků 2 ubírány s předemstanoveným střídáním.

Obr. 4 ukazuje variantu obr. 3, přičemž na obr. 3 již zná- 17 zorněné a popsané prvky mají stejné vztahové značky.

Ro'zdíl mezi tím, co je znázorněno na obr. 3 a na obr. 4,spočívá v tom, že celkově není použito jen jedno ubírací zářízení 20 balíků vláken, nýbrž po jednom pro každou z celkemčtyř vzájemně proti sobě uspořádaných skupin balíků _2 vláken. V souladu s tím je řízení označeno vztahovým číslem 22.1místo 22, poněvadž jsou jím prostřednictvím řídicích vedení24 odděleně řízena čtyři jednotlivá ubírací zařízení 20 balí-ků vláken. Právě tak je zde pro každé ubírací zařízení 20 ba-líků. vláken uspořádáno po jednom dopravním vedení, která jsoupodle toho označena vztahovým číslem .21.1 místo 21, každé znichž ústí do jedné buňky 2 složky.

Obr. 5 ukazuje podobné uspořádání, jako na obr u ně- hož je však místo jediného dopravního pásu 1 pro každou skupi skupinu balíků, a jeden do- nu balíků 2 podle obr. 1, uspořádán pro každou_2 jeden, dopravní pás 30 s čistě dopravní funkcíprávní pás 31 s dopravní/odvažovací funkcí.

Cdvažovací funkce posledně jmenovaného dopravního pásu31 může být zajištěna například tím, že osy vodicích válců doprávního pásu 31 jsou uloženy na o sobě známých dynamometrech32, které vydávají hmotnosti odpovídající signál, který je řídicím vedením 33 předáván řízení 7.2, které signály zpracová-vá. Zpracovávání výše zmíněných signálů spočívá v tom, že ří-zení 7.2 z nich vypracovává řídicí signály, které prostřednictvím řídicích vedení 35 řídí motory zmíněných dopravních pásů30 a 31, a prostřednictvím řídicích vedení 34 řídí ubírací or gány 3. ιε

Samozřejmě mohou být použity i jiné odvažcvací systémy, které mohou být kombinovány s dopravními pásy. V dalším jsou již na obr. 1 znázorněné a popsané prvky opatřeny stejnými vztahovými značkami. 2a provozu řídí řízení 7 «2 ubírací orgány 3 vláken, ja- kož i dopravní pásy 30 a 31 předem stanovenými rychlostmi zaúčelem ubírání vláken z balíků 2 vláken, /sterá jsou pomocípneumatických dopravních vedení 5 dopravována do mísícího stroje 6_. Přitom každý ubírací orgán 3 balíků vláken dopravuje zjednotlivých skupin balíků 2 vláken řízením 7.2 řízené množ-ství do mísícího stroje 6. Toto předem stanovené, z každé skupiny balíků 2 ubírané množství v kg/hod. je kontrolováno pří-slušným odvažovacím dopravním pásem 31, případně odvažovacímzařízením s dynamometry 32 a měněno na signály a prostřednic-tvím řídicích vedení 33 předáváno řízení 7.2. Jestliže z kaž- dé skupiny balíků 2 vláken ubírané množství v kg/hod. nesou-hlasí s předem stanoveným množstvím, pak řízení 7.2 ubíranémnožství přizpůsobuje, až souhlasí s předem stanoveným množ-stvím. Přitom je měření pomocí dynamometrů 32 prováděno vždykdyž se ubírací orgán _3 balíků vláken na krátkou dobu zasta-ví na úvrati vratné ubírací dráhy. Při tomto způsobu ubírání pojíždí ubírací orgán 3 balíkůvláken vždy po stejné, na úhlopříčce ubíraných balíků 2 vlá-ken ležící dráze sem a tam, případně nahoru a dolů. Přitom jemnožství z balíků 2 ubíraných vláken určováno rychlosti pesu- 19 vu dopravních pásu 30 a 31 a ubíracího orgánu 3. Řízení 7.2 může být elektronické řízení na basi analo- gové techniky, nebo mikroprocesor, pomocí nichž mohou být různá, z každé skupiny balíku 2 ubíraná množství nastavována apomoci signálů řídicích vedení 33.» jakož i později vysvětle-nými vstupními signály upravována.

Obr. 6 a 7 ukazují podobný odvažovací systém, jako naobr. 5, přičemž je obr. 7 půdorysným pohledem na obr. 6 ve směru šipky A. Z obr. 7 je patrno, že se zde jedná o určitý počet řadbalíků 2, případně skupin balíků 2, které jsou uspořádány ve-dle sebe a každé tvoří jednu složku směsi. Jak ukazuje obr. 6leží balíky 2 vláken vždy na jednom dopravním pásu 40 a nana něj navazujícím odvažovacím dopravním pásu 41. Přitom mů-že být každý odvažovací dopravní pás 41, obdobně jako odva-žovací dopravní pás 31 na obr. 5, uložen na dynamometrech 42,jimiž je hmotnosti odpovídající signál předáván prostřednic-tvím řídicího vedení 43 řízení 44.

Na odvažovacím dopravním pásu 41 se nacházející balíky 2vláken jsou ubíracím zařízením 48 balíků vláken podle švýcar-ské patentové přihlášky č. 00399/88-8, která byla zmíněna jižv souvislosti s obr. 1, ubírány. Rozdíl spočívá v podstatě vdlouhém, přes předem stanovený počet řad balíků 2 se prostí-rajícím ubíracím orgánu 49 balíků vláken s ubíracím bubnem 51který vlákna ubírá současně ze všech na obr. 7 znázorněných,předem stanovených řad balíků 2.

Další rozdíl tohoto způsobu ubírání oproti způsobu popsa 20 nému v souvislosti s obr. 1 spočívá v tom, že ubírací orgán4 9 vláken ubírá na šikmé ubírací dráze, která v podstatě od-povídá úhlopříčce předem stanoveného počtu vedle sebe seřaze-ných balíků 2 vláken, například šesti balíků 2 vláken, jak jeznázorněno na obr. 6 a 7· (šikmo

Je však pochopitelné, že by tímto způsobem mohl býtú ubí-rán i jiný počet balíků, například jen jeden, jak je znázor-něno na obr. 1 a 2.

Stejně tak závisí na možné délce ubíracího orgánu 49, ko-lik balíků vláken může být vedle sebe seřazeno za účelem sou-časného ubírání.

Ubíracím orgánem 4£ vláken ubíraný vlákenný materiál jedopi’avován pneumatickým dopravním vedením £0, které podle vy-nálezu ústí do průběžného mísícího stroje 45· Jak jíž bylopopsáno v souvislosti s obr. 1, může dopravní vedení 50 ústitdo zmíněného neznázorněného odlučovače, který produkt předávádo mísícího stroje 45. Dále je ubírací zařízení 48 balíků vláken z hlediskarychlosti pojíždění řízeno řízením 44 prostřednictvím řídicí-ho vedení 46. hnacích motorů vo- vodicí válce dopravjí samostatné hna-lastní řídicí vede-

Další řídicí vedení 47 slouží k řízenídicích válců dopravních pásů 40 a 41.

Je pochopitelné, že zvlášt neoznačenénich pásů 40 a 41 každé skupiny balíků 2 mací motory, což znamená, že každý motor má vní k řízení 44.

Sa provozu řídí řízení 44 vratné pojíždění ubíracího za- 21 řízení 48 balíků vláken podél balíků 2, nacházejících se naodvažovacím dopravním pásu 41, jakož i stoupavý a klesavý po-hyb ubíracího orgánu 49 balíku vláken na zařízení 48 běhemvýše zmíněného vratného pohybu, takže balíky 2 vláken jsouubírány v šikmém směru, odpovídajícím v podstatě úhlopříčceoněch šesti balíků 2, jak je znázorněno na obr. 6.

Tento ubírací pohyb probíhá vždy po stejné dráze a pře-dem stanovenou rychlostí, takže ubíraná množství v kg/hod. zjednotlivých skupin balíků 2 vláken mohou být různě volena pomocí individuálních rychlostí posuvu dopravních pásů 40 a 41«Tyto rozdílné rychlosti posuvu jednotlivých skupin balíků 2odpovídají programu ubírání s rozdílnými ubíranými množstvímiv kg/bod. z jednotlivých skupin balíků 2, aby byla dosazenap o ž a d ov a né smě s.

Hnací motory dopravních pásů 40 a 41 jsou s výhodou bub-nové motory, které jsou vestavěny do vodicích válců těchtodopravních pásů 40 a 41. Takovéto bubnové motory mohou pomocístřídačů kmitočtu pracovat s rozdílným kmitočtem, čili mohoubýt poháněny různými otáčkami, což je součástí řízení 44.

Stejně tak může být řízení 44, jako ve všech případechv této přihlášce a zvláší zmíněné v souvislosti s obr. 5, a-nalogové nebo číslicové řízení, jímž jsou řízena množství jednct-livých složek. Přitom jsou tato množství korigována pomocísignálů dynamometrů 42, které jsou řídicím vedením 43 předávány řízení 4_4, jestliže jednotlivé množství složky neodpovídázadané požadované hodnotě.

Rozšíření doposud popsaného způsobu ukazuje obr. 8, na němž je znázorněno, že za mísícím strojem 6 je produkt odvá-děný z tohoto mísícího stroje 6 přiváděn do takzvané čistírny60, v níž jsou použity o sobě známé čisticí stroje. Čistírna 60 může být vybavena takzvanými hrubými čisti-cími stroji 61 a jemnými čisticími stroji 62. Tato Čistírna60 je - jako vše dosavadní - znázorněna jen schématicky.

Totéž platí pro mykací stroj 63, následující za čistír-nou 60, který může být o sobě známým mykacím strojem, napří-klad mykácím strojem 04, který je přihlašovatelem prodáván docelého světa.

Tento mykací stroj 63 je opatřen o sobě známým, funkcemykácího stroje řídícím řízením 64, které má krčmě jiných funkcí za úkol zajišťovat stejnoměrnost a množství mykaného prame-ne v kg/hod.

Za mykacím strojem 63,, při pohledu ve směru dopravovánípramene, je pramen před nezrázcrněrým svinovacím ústrojím kon-trolován čidlem 65 barvy a čidlem 66 na měření jemnosti vláken K předešlému je nutno uvést, že volitelně mohou být pou-žita bud obě čidla 6£, 66, nebo jen jedno z nich. V případě znázorněném na obr. 8 vydává čidlo 6$ barvysignál 67, odpovídající barvě mykaného pramene, a čidlo 66 jemnosti vláken vydává signál 68, odpovídající jemnosti vláken;oba signály 67, 6S jsou předávány řídicím přístrojům 7, 7.1,7.2, 44, zmíněným v souvislosti s obr. 1 až 7, které přísluš-ně řídí řízení jednotlivých složek vláken. Další signál 81,odpovídající množství mykaného pramene v kg/hod., je řízením64 mykacího stroje 63 rovněž předáván řízením 7, 7.1, 7.2, 44♦ 23

Tyto tři signály jsou výše zmíněnými řízeními porovnávány spožadovanou hodnotou barvy pramene, s požadovanou hodnotoujemnosti vláken a s požadovanou hodnotou výkonu, které bylyvloženy do řízení, takže vznikncu-li během provozu odchylkyod těchto zadaných hodnot, mohou být tyto odchylky opět zlik-vidovány směnou směsi složek a výkonu. Mísícím strojem 6. odváděný produkt je dopravním systémem6g dopravován do Čistírny 60 a z čistírny 60 dopravním systé-mem 70 k mykacimu stroji 63. Tyto dopravní systémy 69, 70 mo-hou být mechanické nebo pneumatické; stejně tak je o sobě zná-mé, že existují dopravní systémy mezi jemnými čisticími stro-ji a hrubými čisticími stroji.

Způsob podle vynálezu není rovněž omezen na jednu jedinoučistírnu 6C a na jeden jediný mykácí stroj 63 za mísícím stro-jem 6, nýbrž mAže být za mísícím strojem 6, jeho produktem zá-sobováno buč více čistíren 60 a více mykacích strojů 63, nebo ·. v případě, že je za mísícím strojem 6 uspořádána jedna čistír-na 60, může být produktem čistírny 60 zásobováno více mykacíchstrojů 63.

Jestliže je uspořádáno více mykacích strojů, může být zakaždým mykácím strojem uspořádáno volitelně čidlo 65 barvy a/nebo čidlo 66 jemnosti vláken, nebo v případě, že stejný pro-dukt zpracovává více cykacích strojů, pak stává také možnostuspořádat obě tato čidla 65, 66 jen na takzvaném řídicím my-kacím stroji.

Obr. 5 ukazuje možnost uspořádání čistírny7 60 mezi roz- volňováním balíků 2 vláken a buňkami 9 složek, takže v buň- 24 kách 9 složek je k míšení připraven již vyčištěný vlákenný materiál.

Dopravní zařízení od ubíracího zařízení 20 balíků vlákenaž k čistírně 60 odpovídá v podstatě pneumatickému dopravnímuvedení 21, přičemž ani v tomto případě není pneumatická dopra-va nutností, nýbrž může být i mechanická.

Doprava mezi čistírnou 60 a buňkami 9 složek může býtrovněž zajišťována pneumatickým dopravním vedením, jak je o-značeno vztahovým číslem 21, avšak může to být také jakýkolivjiný dopravní systém. Způsob podle vynálezu není omezen na ně-jaký určitý dopravní systém.

Stejně tak není uspořádání čistírny 60 omezeno na kombi-naci s uspořádáním podle obr. 3. Je pochopitelné, že složkyvláken všech na obrázcích znázorněných uspořádání, s výjimkouobr. 6 a 7, mohou být napřed čištěny a potom dopravovány domísícího stroje 6. Je to jen otázka nákladů, poněvadž pro slož-ky musí být podle obr. 1, 2, 4 a 5 uspořádána vždy jedna čis- tírna .

Obr. 10 ukazuje variantu způsobu podle obr. 9, spočíva-jící v tom, že čistírna je rozdělena na hrubé čištění hrubý-mi čisticími stroji 61 a na jemné čištění jemnými čisticímistroji 71, každému z nichž je předřazen vždy jeden zásobník72. Fro zjednodušení je označen jen jeden.

Jemné čisticí stroje 71 jsou řízením 73 uváděny do pro-vozu nebo zastavovány, a sice zastavovány na základě signáluhlásiče 74 prázdného stavu a uváděny do provozu na základěsignálu hlásiče 75 plného stavu, z nichž je označen vždy jen 25 jeden. Tyto hlásjče74, 25 prázdného a plného stavu předávajísvé signály vedeními 76 a 77 řízení 73. Zásobování hrubých čisticích strojů 61 je prováděno po-mocí dopravníku 78 vláken, který může odpovídat pneumatické-mu dopravnímu vedení 21 na obr. 5 nebo některému jinému o so-bě známému dopravnímu systému vláken.

Totéž platí pro dopravník 79 vláken mezi hrubým čisticímstrojem 61 a zásobníky 72.

Jemné čisticí stroje 71 předávají své produkty vždy dojedné buňky Ji složky, jak již byly popsány v souvislosti sobr. 2 až 4 a 9. V souladu s tím jsoustejnými vztahovými značkpopi oovány. další již popsané prvky označeny.mi a nejsou u tohoto obrázku dále

Za provozu jsouvyžadují hlásiče 15 ížek ubírání vláken z složky jednotlivě čištěny arázdného stavu jednotlivých podle buněk příslušné skupiny a nebo b nebe c_ toho_9 slo-nebo d balíků 2, aby tato ubíraná vlákna byla v hrubém čisticím stroji 61 čištěna a předávána příslušnému zásobníku 72, který pře dem stanovenou složku předává navazujícím jemným čisticím str .nu m 11. K tomuto vyžadování produktu hlásičem 15 prázdného stavudochází proto, že příslušný jemný čisticí stroj 71 již neodváděl žádný produkt a že také hlásič 74 prázdného stavu v zásobniku 72 hlásil prázdný stav. Následkem toho jsou z příslušnéskupiny a až d ubírána vlákna tak dlouho, až příslušný hlásič75 plného stavu ohlásí plný stav ubírané složky. Tím může být - 26 - příslušný jemný čisticí stroj 71 uveden opět do provozu, kdyžhlásič 14 plného stavu příslušné buňky 9 složky opět ohlásíplný stav«

Dopravník SC vláken mezi mísícím strojem 6 a my kácím stro-jem 63 může odpovídat dopravnímu systému, který je na obr. 8označen vztahovým číslem 7C a v souvislosti s ním popsán.

Také pro tuto variantu platí, že mísící stroj 6 může ob-sluhovat více mykacích strojů, takže dopravník 80 vláken do-pravuje mísícím strojem 6 odváděný produkt k odpovídajícímupočtu mykacích strojů.

Způsob regulace bude nyní blíže vysvětlen napřed pomocíobr. 11, který je zaměřen zejména na provedení podle obr. 2. X bližšímu objasnění vztahu mezi obr. 11 a obr. 2 byly prostejné části použity stejné vztahové značky. Z obr. 11 je pa-trno, že ubírací zařízení 20 balíků vláken ubírá různé slož-ky a odvádí je do příslušných přiřazených buněk složek mí-sícího stroje 6. Na rozdíl od čtyř složek u provedení podleobr. 2 je zde pracováno s osmi různými složkami, avšak prin-cip je stejný. Dávkovači aparáty 11 jednotlivých buněk J? slo-žek nejsou sice na obr. 11 znázorněny, avšak podle provedenína obr. 2 jsou řízeny řízením 7.1» 3 to prostřednictvím řídi-cích vedení 12. Smíšený produkt mísícího stroje _6 je pak ve-den do hrubého čisticího stroje 61 a hrubě vyčištěný produktje veden do prvního jemného čisticího stroje 62.1 a následnědo dalšího jemného čisticího stroje 62.2. Tyto Čisticí strojenejsou u provedení podle obr. 2 znázorněny, nicméně tam mohoubýt přesně tak uspořádány. Jemně vyčištěný výstupní produkt jemného čisticího stroje 62,2 je pak zaváděn do násypných zá-sobníků šesti paralelně pracujících mykacích strojů 63 «1,

Dva ze šesti mykacích strojů 63 «1 jsou opatřeny čidly 66.na měření jemnosti vláken, jejichž výstupní signály 68 jsouvedeny do řízení respektive do regulace 7»1>Další dva myjcacístroje 63 «1 jsou opatřeny čidly 65 barvy na měření barvy Hýka-ného pramene způsobem on-line, přičemž jsou odpovídající sig-nály 67 rovněž vedeny do regulace 7.1. Dále pak je řízenímmykacích strojů 63 «1 předáván do regulace 7 «1 další signál 81,odpovídající produkci mykaných pramenů v kg/hod.

Regulace 7.1 může přihlížet také k dalším on-line měře-ným parametrům, například k měřením staplu nebo k průtažnostimykaného pramene, anebo k obsahu nečistot, pevnosti vláken, atd.

Regulace 7.1 sestává ze dvou hlavních bloků ICC, 101, při-čemž blok ICC přejímá údaje vedení přádelny, vkládané napří-klad pomocí klávesnice 102 vstupu, a vypočítává z nich vlast-ní regulační parametry. Klávesnicí 1.02 jsou napřed přesnějiudávány údaje proveniencí k jednotlivým složkám vláken v jed-notlivých buňkách _9 mísícího stroje 6, Tyto složky jsou na obr.11 označeny vzathovými značkami XI až X8 a regulace 7.1 obdr-ží pro každou složku^údaje například o jemnosti vláken, stapluvláken, stupni znečištění, pevnosti, atd. Tyto údaje jsou ulo-ženy v paměti znázorněné polem 104 . Šipkou 106 je naznačeno,že příslušné údaje mohou být vkládány nejen ručně, nýbrž pří-padně prostřednictvím vedení správou balíků, která je zde zná-zorněna jako pole 108. U pole 108 by se mohlo jednat napříklado snímací dekodér, který čte kódované údaje k vlastnostem vlá- 2δ ken dotyčných balíků Jednotlivých proveniencí a odpovídajícísignály předává prostřednictvím vedení 106 regulaci 7»1. Přídavně k těmto údajům obdrží regulace 7«1 prostřednic-tvím klávesnice 102 vstupu požadovanou představu vedení přá-delny o rozdělení Jednotlivých složek XI až X8. Tato požado-vaná představa o rozdělení složek Je uložena v paměti označe-né vztahovým číslem 110. Při sestavování požadovaného rozdělení složek může vede-ní přádelny přihlížet například ke stavu zásob Jednotlivýchsložek, Jakož i k nutnosti spoluzhodnocení určitého množstvíodpadu. U znázorněného příkladu Je odpad označen Jako složkaXS, z níž by se podle požadované představy měl v mykaném pra-menu objevit 3 % podíl. Přirozeně musí požadované rozdělenísložek na Jedné straně přihlížet ke stavu zásob, avšak na dru he straně i k požadovanému produktu mykaného pramene. hale pak regulace 7.1 obdrží údaje k požadovaným vlast- nostem mykaného pramene, to Jest k přípustnému rozsahu těchtovlastností mykaného pramene, které Jsou uloženy v paměti zná-zorněné vztahovým číslem 112. Požadované vlastnosti mykanéhopramene mohou být například Jemnost, stapl, barva, prútažnostcena, atd., přičemž počet vlastností není omezen, nýbrž Jenalgoritmus regulátoru musí být koncipován tak, aby ke všem zadaným vlastnostem mohlo být také přihlédnuto.

Polem 114 Je znázorněna pamět priorit, která obsahuje určité pořadí regulačních priorit. U znázorněného příkladu sto-jí na prvním místě Jemnost pramene, na druhém místě stapl, natřetím místě nutnost použití 3 % odpadu ve formě složky XS, na Čtvrtém místě barva a na pátém místě práni zpracovat pokudmožno 25 % složky XI, poněvadž tato složka byla nakoupena zavýhodnou cenu» U znázorněného příkladu představuje pořadí ú-dajů také ohodnocení regulačních priorit. Je však také dánamožnost uvést pro každou prioritu zvláštní ohodnocení. Vlast-nosti, které nejsou zvlášť uváděny jako priority, jsou pak re-gulaci 7»1 ohodnoceny prioritou nula.

Cbsah příslušných paměťových polí 104, 110, 112, 114 mů-že být s výhodou znázorněn také na obrazovce, aby uživatelmohl na první pohled zjistit, které údaje jsou toho času proregulaci 7.1 směrodatné. Jestliže je to požadováno, mohou býtvšechna pole ukázána na obrazovce současně, nebo selektivnějen jednotlivá pole, popřípadě s přídavnými poznámkami, pokuds i to uši vat e 1 pře je .

Regulace 7>1< nebo přesněji řečeno mikroprocesor 100, pakvypočítá rozdělení složek, které s přihlédnutím k .údajům pro-veniencí jednotlivých složek, jakož i k regulačním prioritám,popřípadě s přihlédnutím k ohodnocení regulačních priorit, za-jistí mykaný pramen s vlastnostmi v požadovaných rozsazích anejvíce se blížící požadovanému rozdělení složek. Výpočet to-hoto rozdělení složek je naznačen polem 116 mikroprocesoru ICO.Výpočet těchto regulačních veličin, to jest rozdělení složek,které jsou s výhodou vyjadřovány v hmotových proudech, je pro-váděn tak, aby Součet podle priorit ohodnocených odchylek me-zi zadanými hodnotami a skutečnými hodnotami byl pokud možnomalý. Přitom jsou hodnoty z požadovaného rozdělení složek ta-ké považovány za zadané hodnoty, obvykle s malým prioritním

3C ohodnocením. Následkem tohoto zvláštního způsobu, to znamenápovažováním hodnot požadovaného rozdělení složek za zadanéhodnoty, je podle vynálezu zajištěno, že regulační obvod jematematicky vždy přeurčen, takže je možná optimalizace s jed-noznačným výsledkem. V poli 116 vypočítané regulační parametry, případně hmo-tové proudy, jednotlivých složek XI až X8 pak tvoří požadova-né hodnoty pro regulační obvod 118, který zajištuje, že odpo-vídající hodnoty hmotových proudů budou skutečně dodrženy.

Vzhledem k tomu, že je možno některé technologické hod-noty mykaného pramene měřit on-line, například jemnost, barvu,jakož i produkci, mchou být tyto vlastnosti mykaného pramenepředávány regulačnímu obvodu 118, což je na obr. 11 naznačenoodpovídajícími signály _68, £7, 61. Jsou-li tyto hodnoty mimotoleranční rozsahy, které jsou uloženy v paměti 112, pak jsoupodíly složek XI až X8. to 4est od povídající hmotové proudy,znovu vypočítány na principu minimálních ohodnocených odchylekcd vlastností mykaného pramene a od rozdělení složek, s při-hlédnutím ke skutečným odchylkám od vlastností mykaného pra-mene, alespoň pokud se týká hodnot jemnosti a barvy. Tyto no-vě vypočítané korigované hodnoty XI až X8 jsou pak použity kregulaci hmotových proudů v mísícím stroji 6. Při této regu-laci je přihlíženo také k tomu, aby mezi výstupem složek zdávkovačích aparátů 11 mísícího stroje £ až po výstup odpoví-dajících mykaných pramenů z mykacích strojů 63.1 byla mrtvádoba TZ. U schématického diagramu na obr. 11 se vychází z to-ho, že hrubý Čisticí stroj 61 a jemné čisticí stroje 62.1 a 31 62.2, jakož i mykací stroje 63.1 nezpůsobují pokud možno žád-ná poškození staplu. Také se předpokládá, že je prováděno po-kud možno úplné odlučování nečistot, přičemž k tomuto odlučo-vání může docházet jak v čisticícii strojích 61, 62«1 a 62.2,tak i v jednotlivých mykacích strojích 63 ,1.

Avšak i když čisticí stroje, především jemné čisticí str-oje 62.1, 62.2 určité poškození, to jest zkrácení staplu způso-bí, pak se to v mykaném pramenu projeví. Poněvadž v současnédobě je měření staplu on-line poměrně obtížné, mohou být vzor-ky mykaného pramene zkoušeny v laboratoři za účelem zjišťová-ní skutečného staplu. Jestliže se skutečně naměřený stapl od-chyluje od hodnoty vypočítané v poli 116, pak je to na jednéstraně upozornění, že toto zkrácení staplu způsobily buč jem-né čisticí stroje 62.1, 62.2 nebo mykací stroje 6 3.1 .V rámcivýpočtu nového podílu složek XI až XS může být v regulačnímobvodu 118 přihlédnuto také ke skutečně naměřené hodnotě stap-lu, a případně k dalším naměřeným hodnotám, jako k hodnotámjemnosti a barvy, na principu minimálních ohodnocených odchy-lek od vlastností mykaného pramene. To platí i pro všechnydalší technologické hodnoty, které je možno v laboratoři měřit

Hrubý čisticí stroj představuje z hlediska poškozovánívláken velmi šetrný způsob čištění, ovšem odlučuje v podstatějen hrubé nečistoty, takže jemnější nečistoty musí být odlučo-vány spíše v agresivních jemných čisticích strojích, což všakzahrnuje možnost poškozování vláken. Hi hrubém čištění stávátaké možnost, že spolu s nečistotami budou odloučena, to zna-mená ztacena, také poměrně krát kostaplová vlákna, takže šeří- — Já - zení hrubého čisticího stroje může způsobit také změnu stap-lu hotového mykaného pramene.

Jednu možnost, jak k tomu přihlédnout, ukazuje obr. 12,na němž je na rozdíl od obr. 11 hrubý čisticí stroj 61 uspo-řádán mezi ubíracím zařízením 20 balíků vláken a mísícím stro-jem 6. Regulace 7.1 je vytvořena v podstatě stejně, jako od-povídající regulace na obr. 11, pouze mikroprocesor 100 dostá-vá prostřednictvím vedení ,120 sdělení o skutečném seřízeníhrubého čisticího stroje 61. K tomuto seřízení je přihlíženopři výpočtu regulačních parametrů v poli 116, a sice z hle-diska možného odlučování krátkostaplových vláken, jakož i hru-bých nečistot. Stává také možnost řízení hrubého čisticíhostroje 61 z pole 116 prostřednictvím vedení 122, aby bylo pro-váděno určité odlučování krátkostaplových vláken a/nebo nečistot

Poněvadž je hrub^ čisticí stroj 61 uspořádán mezi ubírá-cím zařízením 2C balíků vláken a mísícím strojem 6, může být .také účelné, měřit údaje proveniencí pomocí vzorků odebranýchz buněk _9 a teprve tyto hodnoty ukládat do paměti 104, poně- vadž tímto způsobem je možno přihlédnout k účinku hrubého či-sticího stroje 61 na stapl jednotlivých složek, jakož i z hle-diska obsahu nečistot v balících .2 jednotlivých proveniencí. U tohoto příkladu jsou jemné částicí stroje 62.1 a 62,.2zařazeny za sebou mezi mísícím strojem 6 a paralelně pracují-cími mykacími stroji 63.1. U tohoto příkladu jsou čidla a ak-ční prvky hrubého čisticího stroje 61 napojeny na počítač 100,což však není bezpodmínečně zapotřebí. Hrubý čisticí stroj 61může být opatřen vlastním řízením, avšak v tom případě je dů- - 33 ležité, aby produkt byl sa hrubým čisticím strojem 61 zkou-šen, aby bylo přihlédnuto k účinku tohoto stroje z hlediskazměn staplu a odlučování nečistot u jednotlivých složek.

Cbr. 13 ukazuje, že je také možné uspořádat i jemné čistcí stroje 62.1 a 62 >2 mezi ubíračím zařízením 20' balíků vlá-ken a mísícím strojem 6 . Také v tomto případě mohou být čidlaa akční prvky jemných čisticích strojů 62.1, 62.2 napojeny napočítač 100. Proto může počítač ICO prostřednictvím vedení124, 126 zjišťovat skutečná seřízení jemných čisticích stro-jů 62.1, 62.2 a tudíž i přihlížet k jejich účinku z hlediskaodlučování nečistot a poškozování, čili zkracováni staplu.Počítač 100 může prostřednictvím vedení 128, 130 řídit takéjemné čisticí stroje 62.1, 62.2 tak, aby byl prováděn poža-dovaný stupeň odlučování nečistot a aby vyskytující se zkra-cování staplu zůstalo v předem stanovených mezích. Při uspořádání podle obr. 13 je také možné opatřit·čisticí stroje 61, 62,.1 a 6_2„.2 vlastními řízeními a účinek těchtostrojů na vlákna jednotlivých proveniencí zjišťovat odběremvzorků z buněk 9 složek mísícího stroje 6. Jinak lze z obr. 13 snadno zjistit, že regulace 7.1 je provedena podle regula-ce na diagramech obr. 11 a 12, pročež jsou pro stejné částipoužity také stejné vztahové značky.

Cbr. 14 pak ukazuje způsob regulace odpovídající obr. 11přičemž je zde regulací 7.1 sortimentu přídavně prováděna au-tomatická změna, sortimentu. Při přípravě na změnu sortimentu jsou napřed znovu zadá- ny změněným požadavkům na přízi přizpůsobené vlastnosti myká- - 34 ného pramene, regulační priority a požadované rozdělení slo-žek a z toho vypočítány nové regulační parametry. ?c "spuště-ní" změny sortimentu pak dojde k následujícímu průběhu.

Napřed jsou nově seřízeny dávkovači aparáty 11 jednotli-vých složek v mísicím stroji 6, aby se nový sortiment objevilna výstupu z mísícího stroje 6. Potom je vyčkána na produkcizávislá doba průchodu materiálu, která u praktického příkladučiní přibližně 2 minuty, a potom je automaticky prostřednictvímřídicího vedení 132 zahájena výměna konví. To znamená, že kon-ve na výstupu z mykacích strojů 63^.1, které jsou částečně na-plněny starým sortimentem, jsou vyměněny za nové konve, kterépak přejímají mykaný pramen přechodného sortimentu s měnícímise vlastnostmi. Pomocí čidel mykacího stroje, například čidel6 5, 66 barvy a jemnosti, je možno zjistit, jak dlouho tytozměny vlastností trvají, případně kdy se vlastnosti stabilizo-valy. Odpovídající zkoumání je prováděno řízením pomocí signá- . £.7

I 68. Jakmile je jisté, že se měnění vlastností stabi- lizovalo, je na všech mykacích strojích 63.1 znovu provedenaautomatická výměna konví. Obsah během měnění vlastností částeč- ně naplněných konví je nutno považovat za odpad pramenů a mů-že být použit například do složky XS odpadu. Po stabilizováníměnění vlastností jsou nově přistavené konve plněny mykanýmiprameny nového sortimentu, které jsou následně spředeny napřízi. íěísto použití signálů 67, 68 čidel 65. 66 barvy a jem- nosti pro druhou automatickou výměnu konví je také možno jed- noduše po novém seřízení dávkovačích aparátů 11 pro nový sor- 35 timent dostatečnou dobu počkat, než je výměna konví zahájena.To však může mít za následek vět vší odpad pramenu, poněvadž jenutno pracovat s většími faktory bezpečnosti. Při způsobu regulace podle obr. 11 až 14 jsou podíly složek XI až X8, to znamená hmotové proudy , přidělovány? dávkova-cím aparátům 11 jednotlivých buněk 9 složek mísícího stroje 6prostřednictvím řídicího vedení 12. Bude však jistě zřejmé,že odpovídající signály jsou využívány, například i při uspo-řádání podle obr. 1, k řízení ubíracích orgánů 3 balíků a/ne-bo dopravních pásů 1, takže také tímto způsobem může regulaceprovádět rozdělování složek sortimentu.

Aby při. zjistování dotyčného požadovaného rozdělení slo-žek jako základu pro následné seřízení ubíracího zařízení _aCbalíků vláken a mísícího stroje 6, byl umožněn postup podlevynálezu, bude v následujícím blíže vysvětlen jeden výhodnýzpůsob včetně provedených kroků výpočtu. Výchozím bodem pro tuto variantu způsobu je požadavek míšení předem stanoveného počtu složek vláken, přičemž jsou prokaždou slož ku vláken známé kvalitativní význaky a cena. Tentozpůsob také předpokládá, aby kvalita vznikající směsi bylaznáma alespoň jako požadovaná představa. Pod pojmem kvalitasměsi je nutno rozumět vlastnosti směsi vláken, které se pro-jeví například ve vlastnostech mykaného pramene, případně ho-tové příze. Přesněji řečeno má být určeno složení směsi, kte-ré se nejvíce '-líží požadované představě a jehož cena bude minimální. Patematickou stránku lze vysvětlit následovně: a) Dohody notace skaláry a vektory budou symbolicky uváděny malými pišme- - 36 ny, matice velkými písmeny j x = /xl, x2, .. , xn/; x označuje řádkový vektor s vek-torovými komponentami xl, x2, až xn. y = /yl, y2, ... , yn/'; y označuje/sloupccvý vektor s vektorovými komponentami yl, y2 až yn.

Ze souvislosti je nutno vyčíst, zda se jedná o sloupcový nebo řádkový vektor. Význam zvláštních symbolů: transpozice* .. násobení b) Analýza problému

Je předpokládáno, že pro všechny kvalitativní výzuakyplstí lineární zákony míšení. Kvalita q směsi se vypočítá po-dle rovnice (1). (1) .. je vektor, jehož komponenty popisují jednotlivé kva-litativní význaky směsi, 1K .. je matice, jejíž prvky popisují jednotlivé kvali-tativní význaky míšených složek. Ve znázornění~K = /ql, q2, .. , qn/ jsou qi, celými Čísly i = 1 .. n, sloupcové vekto- ry kvalit složek, c .. je vektor, jehož komponenty popisují jednotlivé podíly směsi míšených složek.

Dvě vlastnosti c = /cl, c2, .. , cn/: (i) 0 = ci = <1 pro celá čísla i = 1 .. n - 37 (i i) l=cl+c2+..+cn

Cena směsi, vypočítaná Jako skalárovy produkt podle rov-nice (2) p = ρΚ'* c ( 2) p ·· cena směsi, například ve francích/kg pK .. Je vektor, jehož komponenty popisují ceny jednot li- vých míšených složek.

Projednání rovnice (1)

Rovnice (1) je lineární rovnice v c. Ponecháme-li proza-tím vedlejší podmínky, jimž musí vektor c směsi vyhovět, stra-nou, potom lineární algebra učí, že rovnice (1) má řešení jentehdy, jestliže q (vektor kvality směsi) lze znázornit jakolineární kombinaci vektorů qi (vektorykvalit složek). Rovnici(1) lze vyřešit jen tehdy, jestliže platí: Hodnost (5K) = hod- nost (CK, q).

Je-li rovnice (1) řešitelná a platí hodnost (IX) = n-r,pak to znamená, že r komponent vektoru c směsi lze volně volit.

Není-li rovnice (1) řešitelná, například tehdy, jestližeje více kvalitativních význaků než složek směsi, pak má být určena alespoň ta směs c, která se nejvíce blížíkvalitě. Metoda, kterou je nutno použít, je dobře dožadovanéznámá; je to vyrovnávací počet, čiUpřesněné stanovení úkoluJe hledán algoritmuskterý se co nejvíce blížilze fyzikálně realizovat, diferenciální počet. , který poskytne ten vektor směsi,požadované kvalitě směsi a kterýtím že vyhovuje vedlejším podmínkám.

Jednotlivé komponenty vektoru směsi mají být předem pevně sta- - 36 - noveny. Cena směsi má být pokud možno nejnižší. Problém jevšeobecně řešitelný jen při určité ochotě ke kompromisu. Zhlediska jednotlivých kvalitativních význaků směsi akceptova-né škrty má být možno předem stanovit s ohodnocením. c) Řešeni

Rovnicí (3) je definována funkce v(c) ztrát, jíž jsou mě-řeny zevšeobecněné ztráty, které vznikají tím, že požadovanékvalitativní význaky směsi nejsou zcela dosaženy a že za směsje nutno zaplatit cenu lišící se od nuly. Alespoň z účetníhohlediska stojí cena na straně vydání nebo na straně ztrát. Od-chylky/ dosažitelné kvality směsi od požadované kvality a cenasměsi jsou ještě přídavně hodnoceny: v(c) = (1K*- 3K*c - q) + w*c'*p*c (3) V/ .. positivně semidefinitní diagonální matice k ohodno-cení odchylky kvality směsi od požadované kvality, p .. positivně definitni.diagonální matice, jejímiž prv-ky js°u ceny složek,skalár k ohodnocení vlivu ceny. Všechny vektory směsi mají přídavně splňovat vedlejší pod-míním rovnice (4). Tato rovnice vyjadřuje, že součet podílůsměsi musí být 1 (viz kapitolu 3, vlastnost (ii)) . q(c) = C = k + e (4) vektor stejného rozměru jako c, jehož všechny prvkyjsou 1, kalár (k = -1, jsoú-li všechny komponenty c volně volitelné).

Je hledán ten vektor c směsi, u něhož je funkční hodnota - 35 - v(c) minimální a který splňuje vedlejší podmínku, rovnice (4).Přídavně je ještě nutno dodržet vedlejší podmínky podle rov-nice (5): C = <ci =<1 pro celá čísla i = 1 .. n (5) Úkol je řešen po krocích. 1. krok

Soustava rovnic, sestávající 2 rovnic (3) ana podle o sobě známých pravidel diferenciálního (4), je řeše-počtu. To ve- de k optimálnímu vektoru cl směsi. Nejsou-li vedlejší podmín-ky (5) porušeny, pak je úkol vyřešen, v opačném případě jepr ove den 2.kro k. 2.krok

Jedna komponeir ta jejíž odpovídající komponenta c póru šuje rovnici (5), je z ruky stanovena na pevnou hodnotu, kte- rá je slučitelná s rovnicí (5). Vektor c směsi takto snížen 0 jeden rozměr. V rovnici (4) je "k” určeno tak, že vyzná 3. Cl O * né rovnice zůstává platný. Následně je opět proveden l.krok,který vede k optimálnímu vektoru c2 směsi.

Kroky 1 a 2 jsou prováděny tak dlouho, až v kroku 1 ne-jsou porušovány vedlejší podmínky rovnice (5). Postup je pře-rušen nejpozději tehdy, když jsou všechny komponenty c stano-veny z ruky na pevné hodnoty.

Jak výše projednané matematické výpočty nakrétních příkladech vypadají, ukazují připojené

Tabulka I na obr. 15 ukazuje napřed na prvním řádku ča-sový okamžik provádění výpočtu, a to 'údajem roku, měsíce, dne,hodiny, minuty a sekundy. Tyto údaje nemají pro způsob podle několika kon tabulky 1.5 a 16 - 40 - vynálezu zvláštní význam, ale umožňují pouze Sasové zařazenívýpočtu <3o činnosti v podniku. Podstatné je, že u zde znázor-něného příkladu se počítá se šesti různými složkami XI až X6,místo s osmi složkami XI až XS dosavadních příkladů, pročežhorní část tabulky má šest sloupců. Ke každé složce je u to-hoto příkladu uvedeno pět různých vlastností. Jedná se zde onásledujících pět vlastností: 1. střední délka staplu složek, 2. jemnost složek vyjádřená v mikronových hodnotách, 3. hodnota FAK barvy jednotlivých složek, 4. hodnota FBK barvy jednotlivých složek a 5. cena dotyčných složek, například ve francích/kg, s výhodou za použití korigovaných hodnot po přihlédnutí kpodílu nečistot, který bude odloučen.

Na tomto místě by mělo být zdůrazněno, že se zde jednápouze o příklad.. V praxi může .být. stejným způsobem přihlíže-no k jiným nebo dalším nebo méně vlastnostem jednotlivých složek, také s jiným počtem složek.

Ve střední části tabulky je uveden výsledek první opti-malizace za použití výše popsaného matematického postupu. Ta-ké pro samotnou směs jsou udány stejné hodnoty, to znamenástapl směsi, jemnost směsi, hodnota "a" barvy směsi, hodnota"b" barvy směsi a cena směsi. Prve uvedené hodnoty u tohotoznázornění jsou skutečně vypočítané hodnoty (krok 1). Zvlášt-ní pozornost si zasluhují hodnoty S a W, uvedené v závorkáchza každým údajem. Jedná se zde totiž o požadované hodnoty Sa o ohodnocovací hodnoty W. Tu. to hodnoty jsou před provedením 41 optimalizace vloženy <2o počítače, například pomocí klávesni-ce 102 na obr. 11.

Pomocí tohoto příkladu je vidět, že požadovaná hodnotapro stapl směsi činí 16, pro jemnost směsi 4, pro hodnotu "a"barvy 1, pro hodnotu "b" barvy 3 a pro cenu směsi 0, aby požadováná cena směsi byla udržena co nejnižší. Pokud se týká o-hodnocení, pak dostaly stapl, Jemnost a hodnota "b" barvyvšechny stejné ohodnocení 1. Naproti tomu má hodnota "a" bar-vy ohodnocení 0, poněvadž u tohoto příkladu mají všechny hod-noty "a" barvy stejnou hodnotu 1, takže u této směsi není zrněna hodnoty "a” barvy směsi vůbec dosažitelné, poněvadž změnyprocentních mír jednotlivých složek nemají za následek nija-kou směnu hodnoty barvy směsi. Proto je zde ohodnocení zcelabezvýznamné a je udáno nulou. Ohodnocení ceny je rovněž zá-měrně stanoveno poměrně nízké, a sice proto, aby bylo zabrá-něno nadhodnocení ceny počítačem. Kdyby, takovýto trik nebylpoužit, bylo by velké nebezpečí, že by výpočetní program vedlk nadměrnému podílu cenově výhodné složky X5, při velkých kompromisech u ostatních technických hodnot, které jsou nakonecrozhodující pro prodejnost vlákenného produktu.

Jak bylo výše vysvětleno, snaží se výpočetní program u-držet funkci ztrát pokud možno malou, a vlastně rovnající senule. Pii této snaze jsou vypočítávány podíly jednotlivýchsložek, které jsou uvedeny pod označením "vektor cl směsi".Nápadné zde je, že údaj k· podílu složky X3 je negativní, cožby v praxi nebylo možné, neboí k realizaci toho by muselo býtmnožství X3 od směsi odečteno, což by nemělo smysl, případně - 42 by bylo sotva proveditelné.

Takto je uživatel nucen dosadit pro x3 hodnotu nula, po-něvadž od této složky nemusí být žádná procentní míra bezpod-mínečně přítomná. S tímto údaje provede počítač dodatečnouoptimalizaci, to znamená korekturu vypočítaných hodnot· Takézde se počítač snaží udržet hodnotu funkce ztrát pokud možnomalou, a to s přihlédnutím k přídavným okrajovým podmínkám,že se X3 musí rovnat nule. S touto okrajovou podmínkou dospěje počítač ke zkorigo-vanému rozdělení složek, přičemž podíly XI, X2, ^4, > X6 činí příslušně 0,4536, 0,3101, 0,0171, 0,014, 0,0791. Proprovozovatele jsou zajímavé také nyní vytisknuté hodnoty prostapl, jemnost, hodnoty barvy a cenu. Na první pohled vidí,že vypočítané vlastnosti směsi vláken, to znamená mykanéhopramene, případně příze, se velmi blíží zadaným požadovanýmhodnotám. Zjistí také, že odpadnutím složky X3 s.e cena jen ne-patrně zvýšila z 2,561 na 2,631. Výsledek dodatečné optimalizace udává hodnotu funkce ztrátrovněž nulou. Ve skutečnosti se tato hodnota nerovná nule, ný-brž je prostě tak nízká, že při použitém programu není indi-kována. Při pokusu dosáhnout pro funkci ztrát konkrétní hod-notu, která je pak spíše vhodná pro účely porovnání, byl stej-ný příklad ještě jednou vypočítán, přičemž všechna ohodnoceníbyla zvýšena o faktor 1000. Výsledek této varianty je pak u-veden v tabulce II na obr. 16. Zde lze zjistit, že při jinaknezměněných údajích v horní a střední části tabulky je nynífunkce ztrát vykázána hodnotou 0,135. - 43

Další část tabulky II ukazuje výsledek dodatečné optima-lizace, která však byla provedena odlišně od údajů tabulky 1.Také zde je zapotřebí uvést podíl složky X3 nulou. Dále bylorozhodnuto, že od složek X5 a X6 by měly být zastoupeny stej-né podíly, poněvadž od těchto složek zbylo poměrné jen máloa vedení přádelny by chtělo zajistit, aby tyto zbytkové položky zcela zužitkovány a současně aby z inventáře zmizely.

Bylo také rozhodnuto, nepřidávat do směsi žádné podíly složkyX4, poněvadž tato složka není přechodně k dispozici. Všechnytyto další okrajové podmínky mají za následek, že při dodatečné optimalizaci je dosažen horší výsledek, ačkoliv lze stáleještě hovořit o optimalizaci, poněvadž za daných okrajovýchpodmínek je výsledek dodatečné optimalizace zřejmě optimem.Obsluhující na první pohled vidí, že se stapl směsi, nyní shodnotou 16,66, poměrně značně odchyluje od požadované hodno-ty 16. Také u. jemnosti směsi lze zjistit poměrně velkou od-chylku. U hodnoty *'a” barvy se nevyskytuje žádná odchylka,což lze také očekávat, poněvadž všechny složky mají stejnouhodnotu ”a" barvy. U hodnoty"b" barvy není odchylka zvlᚣvýrazná. 2 ekonomického hlediska je však obzvlášt zajímavé,že cena směsi činí nyní 2,768, místo dosavadního optima 2,631tabulky I, takže i zde lze pocítit zřetelné zhoršení. Hodnotafunkce ztrát nyní stoupla na C,548, což potvrzuje, že zde e-nistují značné odchylky od požadovaných hodnot.

Jestliže je uživatel s jemu ukázanými hodnotami srozum-něn, pak může vložením odpovídajícího povelu, například "po-tvrzeno", předat, údaje k podílům směsi^řízení. poměrů směsi, přičemž jsou pak tyto podíly směrodatné pro odpovídající po-žadované hodnoty jednotlivých složek. Tabulky tudíž uvádějíobsah dialogu uživatele. Každý dialog uživatele je uskuteč-ňován velmi podobně schématu na obr. 11, s výjimkou toho, žezde není zapotřebí napřed uvést požadované rozdělení složek,ačkoliv je naprosto možné stanovit pro určité složky určitéhodnoty, jak bylo vysvětleno v souvislosti s tabulkami. Tímpři této variantě představují stanovené podíly určitých slo-žek okrajové podmínky pro výpočet. Ačkoliv pro účely znázornění udává výsledek první opti-malizace u složky X3 negativní hodnotu, je naprosto možné provést naprogramování tak, aby výpočetní program takovéto nega-tivní hodnoty nastavil vždy na nulu a optimalizaci, provedlježte jednou. To by však melo za následek, že se výsledek do- datečné optimalizace podle tabi I stane výsledkem optima- v·-' > lizace, načež obsluhující, pokud si to pňp ší okrajové podmínky, pokud se mu počítačem zjištěné hodnot; z určitých důvodů nehodí.

Claims (16)

1. - 45 PATENTOVÉ NÁROKY •xM' ► Οϊί.4 x--yíh^' ' '

   1. Způsob míšení textilních vláken, při němž jsci^ vvl,ákňarůzného druhu ubírána z balíků vláken různé provenience gs&amp;oftí- X. >ena, vyzr^euci se tím, do regulace jsou zadávány alespoň následující úday;ď: ' a) předběžně hrubě odhadnuté požadované kvantita^ivní^L^ rozdělení složek, b) vlastnosti vláken jednotlivých složek a c) požadované vlastnosti z této směsi vláken vyrobeného(tykaného pramene, případně příze; II) z těchto zadání regulace vypočítá podle předem stanovené- •egulačního algoritmu rozdělení složek, které se blíží nadanému rozdělení složek a splňuje vlastnosti mykaného ho zadanému rozd ·>/ z pramene, nrip regulace r n j i .ť -i v . , ±,·. uy , ta strojem, bylo 111) regulace řídí provoz mísícího stroje, mísícího jednotil-aby ve směsi vláken, odváděné mísícím,strojem, bylo dosahováno vypočítaného rozdělení složek.

   1. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že u význaku 1) je přídavně zadáno d), to jest alespoň jedna regulační pri-orita, v tom smylu, že dodržení alespoň jednoho podílu složkynebo vlastnosti mykaného pramene, případně příze, má přednost.
2. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že pro kaž-dou uvedenou regulační prioritu je zadáno také ohodnocení.
3. 4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že ohodnoce-ní je zadáno pořadím údajů. působ podle některého z předcházejících bodů 1 sž 4, Způ - 46 vyznačující se tím, že alespoň některé z požadovaných vlast-ností mykaného pramene, případně příze, jsou během výroby my-kaného pramene, případně příze, měřeny a sdělovány regulaci,a že regulace v případě odchylek cd zadání z hlediska naměře-ných vlastností znovu vypočítá rozdělení složek.
4. 6. Způsob podle bodu 5, vyznačující se tím, že přídavnějsou v laboratoři měřeny další vlastnosti mykaného pramene,případně příze, a v případě rušivých odchylek jsou tyto rov-něž vkládány do regulace, následkem čehož je při novém výpočturozdělení složek přihlédnuto i k těmto odchylkám.
5. 7. Způsob podle některého z bodů 5 nebo 6, vyznačující se tím, že k vlastnostem naměřeným během výroby mykaného pra-po, mene, případně příze, je regulací přihlíženo až/odpovídájícímvytvoření středních hodnot.
6. 8. Způsob podle některého z předcházejících bodů 1 až 7,vyznačující se tím, že výpočet rozdělení složek je provedenna principu minimálních odchylek, případně minimálních ohod-nocených odchylek, od požadovaného zadání.

   5. Způsob podle bodu 8, vyznačující se tím, že výpočetrozdělení složek je proveden na principu minimálních kvadra-tických odchylek, případně minimálních ohodnocených kvadrati-ckých odchylek, od požadovaného zadání. 1C. Způsob podle bodu 8, vyznačující se tím, že výpočetrozdělení složek je prováděn podle následující rovnice, pří-padně podle následujícího regulačního algoritmu, tím, že jeminimalizováno kritérium jakosti v 47 - přičemž x(t) (t) udává r 7 x(t) + u (t) Regulační odchylky jest odchylky naměřených u (t) j- dt ve formě vektoru, tovlastností od požado- váných vlastností, 7 x'(t) je transformace x(t), u(t) je řídicí vektor, který udává požadované rozdě není složek, T u (t) je transformace u(t), 7 a R jsou matice, jimiž jsou hodnoceny jednotlivésložky v x(t) a u(t).
7. 11. Způsob podle některého z předcházejících bodů 1 až10, vyznačující se tím, že regulace je současně použita k se-řizování hrubého čisticího stroje, který se nachází mezi ubí-račím strojem balíku a mísícím strojem, přičemž seřízení hru- bábo čisti čího stro je příp< ••.dne příze, a tím 12. Způsob podle :et rozdělení složek, 11, vyznačující se tím, že regulace přihlíží k seřízení hru-bého čisticího stroje, uspořádaného mezi ubíracím strojem ba-lilo' a mísícím strojem, jakož i k. seřízení případně použitéhojemného čisticího stroje.
8. 13. Způsob podle bodu 11, vyznačující se tím, že regula- ce slouží také k seřizování alespoň jednoho za hrubým čisti- cím strojem zařazeného jemného čisticího stroje, který svým seřízením rovněž ovlivňuje vlastnosti mykaného pramene, pří- padně příze, a tím i výpočet rozdělení složek.
9. 14. Způsob podle některého z předcházejících bodu, vy-značující se tím, že při změně sortimentu regulace koordinu-je nové nastavení rozdělení složek a výměnu konve na výstupuz mykacího stroje, aby přechod z jednoho sortimentu na druhýbyl proveden bez za zmínku stojícího přerušení a s minimálníztrátou produkce.
10. 15. Způsob míšení textilních vláken, při němž jsou vlák-na různého druhu ubírána z balíků, vláken různé provenience amíšena, vyznačující se tím, že I do počítače jsou vkládány alespoň následující údaje; a) vlastnosti vláken jednotlivých složek a b) požadované vlastnosti ze směsi vláken vyrobeného my-kaného pramene, případně příze; II počítač z těchto zadání vypočítá podle předem stanovené-ho výpočetního algoritmu rozdělení složek, které při mi-nimalizované odchylce od požadovaných vlastností mykané-ho pramene, případně příze, tyto alespoň přibližně spl-ňuje a případně provede korekturu vypočítaného rozděle-ní složek s přihlédnutím k případným, rovněž do počítačevloženým okrajovým podmínkám, případně k zvláštním přá-ním, a vypočítá korigované rozdělení složek, III počítačem zjištěné rozdělení složek, případně korigovanérozdělení složek, je využito k seřízení, případně k re-gulaci přívodu jednotlivých složek k mísícímu stroji, a-by ve směsi vláken, odváděné mísícím strojem, bylo dosa-ženo vypočítaného a případné korigovaného rozdělení slo-žek. - 49 -
11. 16. Způsob podle bolu 15, vyznačující se tím, že počítačsám provádí regulaci, případně řízení, přívodu složek.
12. 17. Způsob podle bodů 15 nebo 16, vyznačující se tím, žejako okrajová podmínka je do počítače vkládán předem stanove-ný údaj množství pro alespoň jednu určitou složku směsi.
13. 18. Způsob podle některého z předcházejících bodů 15 až17, vyznačující se tím, že pro alespoň některé z požadovanýchvlastností směsi vláken je do počítače vkládáno ohodnocení, k němuž je přihlíženo při vypočtu rozdělení složek, případněkorigovaného rozdělení složek, například při výpočtu minima-lizované odchylky ve formě vektoru ztrát.
14. 19. Způsob pod le některého z bodů 15 až 18 , vyznačující se tím, že pro každou složku směsi vláken je do počítače vlo žena cen a této sl cžky y že regulační algoritmus přihlíží k nákladům na jednotlivé složky, aby byly minimalizovány celko-vé náklady,na vypočítané rozdělení složek.
15. 20. Způsob podle bodu 19, vyznačující se tím, že cenakaždé složky je relativizovaná cena, která přihlíží k reálnéceně složky za jednotku hmotnosti po odstranění podílu neči-stot z nakoupeného materiálu.
16. 21. Způsob podle bodů 19 a 20, vyznačující se tím, ževýpočet rozdělení složek je proveden tím, že je minimalizo-vána následující rovnice v(c) = (- q) w (c - q) + w c p cs přihlédnutím k vedlejší podmínce g(c) = 0 = k + e'* c - 50 - jakož i k vedlejší podmínce 0 = <.ci =«Ξ1 pro celá čísla i = 1 ... n, přičemž sym-boly mají v popisu uvedené významy.

    663 6i DmKO Z 3049